Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1347


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 16:18Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 12:08 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 22:01Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 12:08Dionýsos *Otec Dennison*
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 23. února 2016 18:47
loki94861.jpg

Hurá na nákupy!

~Sigyn, má milovaná žena~

 

Nemůžu chodit neustále v tom jednom. Ale miloval jsem obleky. Já vám nevím proč. Protože jsem v nich vypadal tak sexy? Moc fotek, kde jsem oblek neměl, nebylo. Nestěžuji si, a pokud jsem se někde objevil jenom v tričku, měl jsem alespoň ty oblekové kalhoty. Vzal jsem si na sebe bílou košili, černé kalhoty a sako a doladil to hnědým páskem a botami. A to jsem tak nějak stihl během toho, co se má nejdražší oblékala do špinavého oblečení, a já si nadával, že tu nic nemám. Proč bych taky měl. Sem jsem žádnou ženu nevodil.

 

Mezitím…

„Vyvolám u tebe iluzi, že máš na sobě úplně nové oblečení. Co třeba tohle?“ zvednu časopis ležící na skříní a pobaveně natočím k Sig titulní stranu. Dobře, trochu jsem si ze své ženy utahoval, ale odolejte pokušení ji díky iluze obléct do sexy prádelka.

„Vše, co si řekneš, drahá,“ nakonec přenechám rozhodnutí oblečení na ni. Bohužel takovou iluzi nemůžu udržovat dlouho, protože nevýhodou bylo, že jakmile by se ji někdo dotknul, poznal by jakýmsi vnitřním smyslem, že to není skutečnost. Ale na odvádění pozornosti to je skvělé.

 

Než jsme vyšli, ještě jsem zamířil do ložnice a z tajné zásuvky vytáhl malou střelnou zbraň, přesněji značky Taurus PT22. „Umíš s tímhle zacházet?“ zásobník jsem měl v druhé ruce a nezapomněl jsem ještě zkontrolovat, zda není náboj v komoře. „Věřím, že bys to s mečem zvládla, ale obávám se, že na veřejnosti by to přitahovalo více pozornosti než tenhle malý Prcek.“ A jo, co s tím mečem? Nemůžeme jej jen tak nosit u pasu.

 

Když už bylo všechno hotovo, připraveno, Sigyn s nebo bez Prcka, otevřel jsem dveře a počkal, až vyjde a hned jsem ji následoval. Nejbližší obchod s oblečením byl hned na druhé straně silnice, kde si mohla má drahá vybrat co jen chtěla.

 
Snový průvodce - 23. února 2016 18:28
gral_bohu7694.jpg

To lechtá!

~Thor~

 

Vlna blesků narazí minotaurovi do hrudí. Zastaví se jen na chvíli. Zpomalí jej to, ale to je tak všechno. Začínáš si uvědomit, že účinek byl opačný, než sis přál. Netvor začíná vypadat pěkně nasraně. Z nozder se mu vyvalí oblak kouře a vyrazí. Na mrtvě vypadajícího napůl býka a člověka je docela rychlý. Cítíš, jak ti do hrudi narazila hlava, naštěstí rohy se vyhnuly všem měkkým odhaleným partiím, ten delší jen těsně minul tvůj krk. Najednou se posunuješ pod setrvačnou sílou spolu nestvůrou a oba ztrácíte rovnováhu. Ty padáš na záda, Minotaurus se ještě včas zapřel rukama o tvou hruď, abyste si nedali čelo.

 

Býk se znovu napřahuje k další ráně, kterou by ti zaklestil drápy rovnou do krku.

 

OBRANA

 
Artemis *Alyss Ellery* - 23. února 2016 18:12
artemis_alyss28072.jpg

13! A jestli se nám to nepovede, Loki nás zabije!

~Áres~

mapka – (vchod - vedle největší místnosti (1))

 

Přikryju nos rukou, ale marné doufat, že smrad přestanu cítit. Sakra, já to cítila, i když jsem nedýchala. Ta nemoc jistojistě byla magického původu a nedokázala jsem přijít ani na zdroj či viníka. Bylo by super nakráčet a vědět, jak to všechno porazit. Nechal odporný hnus, ať zmizí a všechno bude opět zapáchat desinfekcí. Začínala jsem Hygieiu chápat. Jestli se z toho dostaneme, začnu sebou nosit malý sprej.

 

Vykouknu Áréovi přes rameno. Když zjistím, že mi to nepůjde ani na špičkách, obejdu jej a taktéž se zaměřím na mapku sklepa. Pozvednu obočí. „Jak je takhle nemocnice stará? Trochu mi to připomíná Mínóův labyrint,“ zkusím zavtipkovat, ale věděla jsem, že takový smrad tam nikdy nebyl. Tenhle byl vlezlý, slizký, lepkavý. Častěji jsem polykala a bylo mi nepříjemné vedro. Všimla jsem si, že i Árés má lesklou kůži potem. Jindy bych zavrněla, ale nyní mi to tak sexy nepřišlo.

 

„No, asi bych šla a podívala se do těch větších místností,“ ukážu na první. Vážně nevím. „Navrhla bych rozdělit se, ale asi to nebude nejlepší nápad. Nemám tušení, co je dole a jestli to je spojené s touhle nemocí, ráda bych měla někoho po boku.“ Za mnou zahuhlal mrtvý Igor. „Někoho živého,“ zavrčím.

 

Udělám první krok dolů po schodech. V ruce se mi objeví luk, na zádech toulec se šípy. Postupuji dolů jako myška. Snažím se nadělat co nejméně kraválu. Poslouchám Áréa, toho zplozence a i další zvuky, které by napověděly o výskytu nějakých nepřátel. Kromě syčení v trubkách nad hlavou a kapání je zde klid.

 

Jako PJ:

 

Skladiště (1) se opravdu jeví jako skladiště, až na ten sliz, který kape ze stropu a nejsou tam to vaši červnatí přátelé z pokoje? Neskáčou. Místo toho se urputně snaží dostat z vašeho dosahu a zalezou do šachet, které vedou Zeus-ví-kam. Můžete tu najít starý nábytek, rozbitá nosítka, dokonce i televizi a CRT monitor. O úklidu tu zjevně nikdo moc neslyšel.

 

Z ničeho nic se z jedné hromady sesypou zaprášené knihy a oblak prachu vás na chvíli zadusí. Ale no tak. Už si dost dlouho hrajete na lidi, tak nějaké ty reflexy máte. Ale dál se nic neděje. Opět ticho.

 

Pokud budete zkoušet dveře, tak dveře-východ jsou zapečetěné a z části zazděné. Na nich je napsáno: Spodní patro je zaplaveno.

Jižní dveře jdou otevřít a za nimi vás čeká dlouhá chodba.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 23. února 2016 07:36
sigyn4699.jpg
My sweetheart, I love you :-*
- my darling -

Každý jsme měli způsob jak vyventilovat své emoce. U Lokiho to bylo občasné rozbíjení nádobí v záchvatu zlosti, u mě pláč, samozřejmě, když můj muž nebyl doma. Problém s tím nastal ve chvíli, kdy jsme měli naše syny a já nechtěla plakat před nimi. Jako kdyby snad Váli měl na mé nejhorší chvilky čuch... Mohla jsem se schovat sebelépe ale on stejně přišel a ptal se, co se děje.
Zprvu jsem slzy spěšně sušila a zkoušela o nich lhát, později, když toho bylo čím dál víc, to byl on, kdo mě utěšoval.

Situace nebyla příznivá, ale nakonec to vypadá, že jsme našli řešení - vyřídit Lokiho záležitosti a následně mé. Přijatelný kompromis. Před tím však ještě nejspíš bude třeba zajistit, abych po boku slavného herce nějak vypadala.
"To bychom nejspíš měli, nechci ti dělat na veřejnosti ostudu, lásko."
Obdařím jej menším úsměvem, který se ještě rozšíří při dodatku o tom, jak mi to sluší i takhle a na okamžik nechá odplout veškeré starosti. Navíc ten jeho úsměv je neskutečně nakažlivý.
"Ale v něčem do toho obdocu dojít musím a je otázka, jestli je menším zlem, aby mě případná média seprala za to, že mám natržené kalhoty, nebo že jsem v pánském."
Vesele se ušklíbnu.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 22. února 2016 15:37
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Labyrint - Když nevíš co, tak to něčím majzni...



Stále jsem nemohl uvěřit tomu že jsem v labyrintu. Nikdy jsem neslyšel o tom že by pod Hellhaimem mělo něco takového být, dokonce ani otec se nezmínil. Otázkou je zda to on vůbec věděl. Hlavou mi vířily různé myšlenky, ale teď není čas ani místo na to se toulat a přemýšlet a tak tedy pokračuji dál a doufám že se odtud brzy dostanu.

Jenže tak lehké to evidentně nebude. Skřípající drápy, slyšitelné kroky a dokonce roh který vidím. Tak se zdá že je to tady.. Sakra práce.. Netrvá dlouho a brzy se objeví celá stvůra. Nebojím se, ale musím uznat že by dokázala nahnat strach kde komu. Vidět to nějaký smrtelník, tak asi dostane na místě infarkt.

Spěšně si netvora prohlédnu a kouknu také na výklenek jež je na protější straně. Zavalený... No ovšem, proč by mi tu někdo nechával únikovou cestu co? Ušklíbnu se a zavrtím hlavou. Kromě hromady šutrů je ve výklenku i jakási runa, kterou už jsem tu viděl. Stačí zapátrat trochu v mysli a hned se mi vybaví její význam.

Ne.. To ne.. Sakra, nikdo přece nemůže bejt takovej blázen a myslet si že bych jezdil na Minotaurovi. Nevím zda si význam těch run vysvětluji správně, ale tahle možnost zkrátka padá. Je tu jen jediná cesta o které už teď vím že asi nedopadne moc dobře. Ale nic jiného mi bohužel nezbývá. Sice s sebou nemám své kladivo, ale to stále není důvod abych utíkal z boje.

Zajímalo by mně co by jsi mi řekl teď otče... Nejspíše že jsem blázen a že bych se měl raději klidit co? Pousměji se a vyjdu zpoza rohu. "Heej, netvore!!" Zařvu abych na sebe upozornil. Počítám s tím že vyrazí rovnou na mně. Pokud ano, mám pro něj dokonalou odpověď. "Nažer se blesků.." Řeknu si spíše pro sebe a pokusím se proti té věci vyslat co nejsilnější blesk to půjde. Při zásahu nepočítám s tím že se rozpadne na prach, takové štěstí mít zase nemůžu. Ale kdyby to s ním aspoň trochu zamávalo, tak by to bylo fajn.
 
Snový průvodce - 22. února 2016 14:40
gral_bohu7694.jpg

Mínóův labyrint… aspoň to tak zatím vypadá

~Thór~

 

Jako by se ti smůla lepila na paty. Pokud Nárvi následoval tvé kroky, byl ve stejném průšvihu jako ty? Znamenal ten zvířecí bučivý řev, že jej netvor našel? Jako by si někde řekl, že bude zábavné si z panteonů udělat vlastní puzzle a dát dohromady nemyslitelné. Ano. Pod Helheimem bylo bludiště chodeb, které buďto chránilo před tím, co se nacházelo nahoře nebo pohřbívalo ty, kteří se odvážili vstoupit na tento svět bez vstupenky.

 

Těžké kroky dopadaly na zaprášenou zem, chrčivé nádechy se odrážely ode zdí. O kámen zaskřípaly ostré drápy a ty jsi mohl zpoza pravého rohu zahlédnout jeden z rohů. Netvor těžce dopadl na druhou nohu a odhalil tak podivná rozeklaná kopyta. Hrbil se, jako by na zádech nesl váhu celého světa a jeho vzezření se hodilo do těchto míst. Místo tlamy, kterou bys očekával u býka, měl lebku zborcenou krví. Na těle měl podivná tetování a ruce jako by někdo pracně složil pouze ze šlach, ale očividně to netvorovi nevadilo. Pohyboval se pomalu, větřil, ale stále na tebe nedopadl jeho zrak.

 

Napravo od tebe se nacházel výklenek, který kdysi byl chodbou, ale nyní byl zapadaný kameny. Jeden z kamenů na sobě nesl runu raido (Obrázek), kterou jsi během své poutě skrze labyrint minimálně dvakrát viděl. Znal jsi její význam. Jízda na koni.

 

Jak to kolem tebe vypadá a netvor

 
*Árés* Alexander Rubin - 22. února 2016 14:21
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Být či nebýt zombíkem? To je oč tu běží
Artí

Máme vše? Položím si také onu otázku a mohu říct jediné, nemám ani nejmenší tušení. Cítím se divně. To, co se v této chvíli děje, je naprosto divné a vypadá to, že to divné ještě bude.
"Asi ano."
Nějak více jsem se nezabýval tím, že by se Igor třeba nemusel dvakrát zamlouvat mé krásce. Pomocné ruky totiž není nikdy dost a zdá se, že mi budeme potřebovat každou pomocnou ruku, co se nabídne. Kdyby nebylo toho zatraceného strýce, tak se určitě do ničeho takového nedostaneme.
Těžce jsem se vykodrcal ven.
Její starost mi vykouzlila úsměv na tváři.
"To stejné platí pro tebe. Buď opatrná, zlato." Mrknul jsem na ní. Samozřejmě, že mne to potěšilo. Vypadá to tak, že máme vztah. Dozvědět se něco takového kdysi dávno, asi bych si poklepal na čelo. Teď jsem vlastně... šťastný.

Přestává se mi to líbit. Ten zápach a to všechno kolem. Pohledem vyhledám krásku, abych se ujistil, že to není jen můj problém. Igor si s tím starosti tak nějak nedělá.
Přejdu k mapce a notnou chvíli si jí prohlížím.
"Máš nějaký návrh, kočko? Nebo půjdeme rovnou za nosem?" Není mi dvakrát nejlíp a abych pravdu přiznal jsem rád, že jsem rád. Doufám, že tento stav co nevidět přejde.
Co se to se mnou sakra děje?
Takže to vypadá na to, že se v této chvíli z Artemis stává kapitán a hurá vyslechnout si její rozkazy.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 22. února 2016 14:05
loki94861.jpg

„But if I had you, that would be the only thing I'd ever need“

~my love~

 

Proč všechno najednou muselo být tak složité? Nedalo se říct, jestli jsme se měli lépe za dob panteonu. Tak nám na krk dýchal Všeotec a tady? Tady to jsou naši šéfové, manažeři, advokáti… výčet by byl ještě podrobnější, ale vězte, že mám lepší věci na práci, než vyjmenovávat vše, co mi otravuje život. Sice jsem už takovou moc neměl, ale kdybych chtěl, dokázal bych celý Londýn pohřbít pod trosky, ale proč bych to dělal? Je tu pěkně, pěkná architektura a svou drahou musím vzít na Londýnské oko. Ten výhled je neskutečný. Hlavně z důvodu, že tu konečně není žádný had, který by mi plival jed od obličeje.

 

Aspoň něco. Vyřešit otravné záležitosti počínaje Siggy, konče nějakou tou pochůzkou, která mě čeká. Nemohl jsem Sigyn říct, aby se na svou práci vykašlala, což v budoucnu bude muset udělat. Nikdy jsem ji nerozkazoval, pokud jsem nebyl opravdu rozčílený a nerozhodl se rozbít vzácnou keramiku u nás doma. Nevydržel jsem nátlak a musel jsem nějak upustit páru. Divím se, že i potom se mnou měla Sigyn slitování. Nezasloužím si ji.

 

„Dobře. Půjdu se obléct, jestli chceš, můžeme skočit do nějakého obchodu a koupit i něco nového na tebe,“ usmál jsem se. Nechtěl jsem se jenom mračit. Moje ehehehe je celosvětově známé. „Obávám se, že zde nic pro tebe nenajdu, i když v té košili ti to sekne,“ pozvedl jsem jedno obočí s koutkem úst. Naše oblečení bylo docela špinavé. Naštěstí jsem mohl špínu nechat na jejím oblečení zmizet, i když by ji tam stále měla. Přece nebudou mou milovanou někdo nazývat špindírou.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 22. února 2016 10:43
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Z bláta do louže...



Tak nějak jsem doufal že se Nárvi objeví za mnou a půjdeme dál společně. Ale evidentně je tu něco špatně, hodně špatně. Že stále nemohu přivolat kladivo mně sice štve, ale není to to co mně pálí nejvíc. Co to k sakru... Proč by si tu Hella dělala takový bludiště? Aby jí neutekly vězni? Trochu ironicky jsem se pousmál, zavrtěl hlavou a pokračoval jsem dál. Ne jen tedy že jsem na místě na kterém jsem, ale teď to dokonce vypadá že jsem ztratil Nárviho, ba dokonce i sám sebe. Tohle mi musí někdo dělat schválně, nemohu mít přeci pořád takovou smůlu!

Chtěl jsem jít dál, ale každá cesta se zdála že jsem tamtudy už šel nejméně dvakrát. Mít tu své kladivo tak bych se na všechno vykašlal a cestu si prostě prorážel, ale tohle je vážně děs. Těmi všemi chodbami mi to začalo připomínat nějaké bludiště. A když jsem uslyšel ten podivný zvuk, tak mi začalo pomalu všechno docházet.

Bludiště, bučení.. No ne.. To by mně vážně zajímalo kdo si na mně tohle nachystal. Na světě sem už dost dlouho a vzhledem k tomu kdo jsem mám dost informací abych věděl co to tady v tom labyrintu se mnou je. No, ačkoliv nejsem v nejlepším stavu, tak doufám že na Minotaura to bude ještě stačit. Ať tak či onak, vydám se dál skrze labyrint, snažíc se dostat ven. A samozřejmě při tom myslím i na toho netvora který tu je také, takže si dávám pozor na cestu.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 21. února 2016 21:58
sigyn4699.jpg
To sice ano, ale mě se podepisovat tu výpověď moc nechce
- milááášek Lokíšeeek -

Osud nás zvláštně trestá, akorát teď jej nemohu přímo pojmenovat. Dříve to byl Odin... Teď? Kdo ví.
"Nevím, zase tolik Palletina neznám, ale kdyby to nebylo vážné, naháněl by mě Greg a ne někdo ještě výš..."
Vyjádřím své jasné obavy. Ani si neuvědomím, že můj milý určitě neví o kom vlastně hovořím, domyslet si může jejich pozice nademnou, ale tím to tak končí.
"Vyhrožoval mi i výpovědí, jestli nepříjedu."
Zakroutím hlavou a cítím se bezradně. Všímám si, že Loki nechce abych jela a mě bodne u srdce ze zjištění, že si vyměňujem role. Dříve to byl on, kdo odjížděl a já nebyla schopná říci "nejezdi", jen jsem se na něj dívala s němou prosbou a nechala jsem ho jít, protože ať se nám to líbilo nebo ne, Všeotec porušil a tak se muselo stát.

"Důležitější než co?"
Chytnu se na jeho nedokončené větě a káravě se zamračím.
"Než lidé, kteří v nás ještě nějakým způsobem věří a dodávají nám sílu?"
Nikdy jsem nikomu neslíbila, že budu stát při všech okolo a budu nápomocná... to byla jen má dobrá vůle. Starala jsem se o všechny kolem, byla bych schopná se pro všechny rozdat, ale jedna věc se změnila mou svatbou a to, že jsem dala slib. Věrnost a podpora kterou jsem svému muži přislíbila měla pro mou morálku vyšší prioritu. Kdyby mě Loki požádal, abych nejezdila, s největší pravděpodobností bych skutečně nejela. Nutkání nenutkání, já se sobecky dokázala zachovat, ale jen pokud jsem tím šla bok po boku se svým manželem. Nejsem příliš vzdorovitá žena, co si budem nalhávat.

Krátce přikývnu nad jeho návrhem a zamyslím se nad tím.
"Bohužel, prořekla jsem, že jsem v Londýně, takže i kdybych se tam s Garmrem vypravila hned, bude to více než pozdezřelé. Máme tedy nějaký čas a můžeme obejít vše, co potřebuješ a pak bys mě mohl doprovodit, ale pokud je tam potřeba má pomoc..."
Vysypu ze sebe jednu myšlenku za druhou a sevřu jeho ruku.
"... vskutku nevím, co bys mezitím dělal. Na mém pracovišti není možné abys mě měl pod dohledem, miláčku..."
Konečně se mi z tváře vytratí, alespoň na pár chvil, veškeré starosti a usměji se nad představou Lokiho běhajícího po nemocnici mě za patama.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1947820186615 sekund

na začátek stránky