Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1584
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. října 2021 15:16Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 05. prosince 2021 21:30 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 04. prosince 2021 19:27Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je offline, naposledy online byla 05. prosince 2021 23:04Heimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 05. prosince 2021 21:30Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 01. prosince 2021 23:57Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Jörmungandr *Jerome*
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 05. září 2016 13:33
sigyn_iko39614.jpg
Soho
- Loki -

"Dobře, ty tajnůstkáři."
Odpovím s pousmáním na jeho možné překvapení. Jak tak v klidu kráčíme, tak začne pršet, nebi věnuji na rozdíl od svého muže, pousmání.
"Dneska je ale krásně."
Vydechnu se smíchem an rtech. Na chvíli se nechám unést myšlenkou na tanec mezi kapkami, avšak zůstanu jen u myšlenky... Nechci na nás zbytečně přitahovat pozornost.
Pohlédnu na Lokiho a všimnu si jeho podivného pohledu. Mám takový dojem, že se zasnil.
"Zajímalo by mě, co ti právě teď probíhá hlavou."
S tím se k němu přitočím abych jej políbila a na pár chvil zůstaneme stát v láskyplném objetí.

******

Rozhlížím se po všech krásách Londýna, kolem kterých prozházíme a těle mě šimrá jednak déšť a druhak iluze, kteoru nás oba pokryl můj muž. Utajení bylo vždycky jeho a těší mě, že jsem v tuto chvíli jeho sousčástí. Alespoň se vyhneme nechtěné pozornosti.
Altánek je přitažlivý a možná bych tam i převelela směr cesty, kdybychom neměli jiné věci na práci. Oblohou proběhl blesk a já si vzpoměla na Thóra.
"Co ten asi dělá..."
Unikne mi ze rtů šeptem. Když jsem jej viděla naposledy, ani nevěděl, že stojím proti němu. Mohl mít podezření, ale já záměrně řekla své pozemské jméno, abych jej zmátla.
Sice jsem svou podobu příliš nezměnila, ale mohla jsem být jen náhodná dívka z midgardu, která je bžoské Sigyn jen hodně podobná, ne?
Který z nám dvou tu je vlastně ten zlý? Možná je na čase abychom byli trochu sobci a urvali, co nám po právu náleží. Kompenzace za utrpení, jež nám Všeotec nadělil...

Propletli jsme se uličkami až k divadlu, které je cílem naší dnešní cesty.
"Nebudu rušit. Nejsem si jistá s kým se tam váš vidět, ale asi by má přítomnost nemusela být vhodná... Stačí, že tvé jméno teď média propírají spoustou teorií. Asi bych tomu moc nepomohla... ale aspoň se zbavím tohohle."
Poukáži na tašku s potrhanými věcmi, kterou jsem nějak cestou stále nebyla schopná vyhodit. Nechtělo se mi Lokiho pouštět.
"Nikam ti neuteču."
Ujistím ho s úsměvem a věnuji mu polibek, jako pečeť na má slova.

Až když Loki zmizí v budově, najdu nejbliší uličku s kontejnery a zbavím se starého oblečení plného prachu z Asgardu. S hlavou plnou vzpomínek na tuto výpravu se pomalým krokem vrátím před divadlo a opřená o zeď vyčkávám.
 
Seth *Sebastian Light* - 01. září 2016 10:52
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

Někde s Gabrielem?

 

Gabriel

 

Samozřejmě jsem ho svým projevem ani trochu neuspokojil. Nevěřil jsem mu ten jeho klukovský výraz, věděl jsem, že mi to dá pořádně sežrat. Jeho oči prozrazovaly, že mě nečeká vůbec nic příjemného. Nebál jsem se ho, aspoň zatím ne. Možná změním názor, ale zatím mi přišel jako sadistický spratek, který si potřebuje ulevit. No možná jako já za mladých let své existence.
 

Nestihl jsem ani hnout prstem a už jsem ležel na zádech a andělova bota mi dávala znát, kdo je tady teď pánem. Přimhouřil jsem oči. To co mi říkal dávalo smysl. Byl jsem na jeho písečku. Kdybychom byly na mém, tak by teprve poznal, co to je, ale tady velel on a moje moc zde byla k ničemu. Byl jsem jako dítě, která si troufá na dospělého. Samozřejmě to nebude hezké.Věděl jsem, že pokud se tak rozhodne, tak ze mě zůstane možná tak mastný flek.
 

Znovu se zeptal na stejnou otázku. Nehodlal jsem mu nic prozradit, i kdybych tady měl zemřít, tak ostatní budou žít. Divné, že mě zrovna tohle napadlo. Mě, který vždy ničil a bral si vše, co se mu zlíbilo, bez ohledu na ostatní. Sobecký zmetek jako já a najednou se hodlám obětovat? Asi mi přeskočilo. Cítil jsem rostoucí tlak na svém hrdle a v hlavě podivný tlak. Nejdřív jsem si myslel, že je to z nedostatku kyslíku, pak jsem ale pocítil tu sílu, která mi tlačila na mysl.
 

Tohle není dobré. Nesmím se podvolit tomu tlaku. Snažil se mi dostat do hlavy, nevím, jestli zrovna on nebo někdo jiný, ale rozhodně se mi to nelíbilo. Chytil jsem ho za nohu a pokusil jsem se ho shodit. Aspoň nějaký pokus.

 
*Árés* Alexander Rubin - 28. srpna 2016 20:44
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Když se smůla lepí na paty…
Artemis

Pravděpodobně za to mohla skutečnost, že jsem byl před nějakou chvíli ještě nakažený virem a tak neskutečně slabý, že mi při mém pokusu o to zachránit spící krásku před hloupými a nezkušenými lidmi, podklouzla noha a já se najednou až neskutečně intimně seznámil se zemí. Neměl jsem čas si prohlédnout blíže strop. Ruce, které se po mne sápaly ve snaze mi pomoct, jsem se snažil odehnat, stavěl jsem se přitom na nohy. Na otázku zda jsem v pořádku, jsem něco nesmyslně zavrčel.
Nejraději bych tomu dítě dal za vyučenou a vysvětlil matce, že není nejlepší výchova jej nechat, ať se směje neštěstí druhého. Potřebovalo by ohnout přes koleno a dostat pár na holou. I když bych strašně rád, nic takového jsem neudělal a měl v úmyslu pokračovat v dalším pokusu se probít až k lovkyni.

Kurva? Co to? Zarazil jsem se, jelikož to vypadalo, jako kdyby někdo vzal do ruky ovladač a zmáčkl tlačítko stop. Za jiných okolností bych uznal, že to mělo jistý dokonalý efekt. To by to nesměla být práce těch opelichaných holubů.
Jako bílá a tmavá čokoláda. Napadlo mne. Přes tvář se mi mihnul úšklebek a opovržení. Patolízalové. Jak já jsem ty andělské prdele nesnášel.

"Obávám se, že to vám nebudu moct dovolit." Tak trochu jsem lhal. Neobávám se, vlastně se těším, jak jim zmaluji ty jejich samolibý xichty a pošlu je tam, kam patří. Navíc jdou si pro mou bohyni a mně už to přestává bavit, jak mi furt nevychází ten prostý plán s taxíkem a hotelem, kde by odpočívala a já bych tam mezitím vyhledával potřebné informace, díval se přitom na její tvář, držel jí za ruku a povídal si s ní. Potom by se probrala a společně bychom oslavili, že jsme to zase společně zvládli. Pak by na řadu nastoupila večeře a potom další příjemná část večera, o které gentlemanové nemluví.
"Nechte ji být!" Prohlásil tónem hlasu, ze kterého v dávných doba šel mráz po zádech. Stále to v sobě mám. Vrhl jsem se na Albína, kterého jsem měl v úmyslu seznámit velmi osobně se svým pravým hákem a ukázat mu tak, že jsem sakra taky jeho cíl. Artemis jim za žádnou cenu dobrovolně nevydám. Co bych byl za jejího přítele?
Koukej se probudit, zlato, nemůžeš mi nechat všechnu tu zábavu kolem.
(93% procent na úspěch)
 
Snový průvodce - 27. srpna 2016 14:51
gral_bohu7694.jpg
Zpět na Midgardu
~Thór + Nárvi, Hela a pes~

Garmr jako obvykle strčil čumák do zdi a následně se do ni vnořil celý. Průchod byl vytvořen. Všichni jste jej následovali, opět vás na malou chvíli pohltila nepříjemná temnota a vynořili jste se… na poušti? Za vámi se zvedala zvětralá skála a kolem vás vítr rozháněl písek. Široko daleko nic nebylo a nejbližší civilizace mohla ležet kterýmkoliv směrem.

Garmr nikde nebyl. V písku se ztrácely jeho stopy a během pár sekund tam už nebyly. Jako by někam zmizel.

Nárvi se rozhlížel dosti skeptickým pohledem. "Tohle je Midgard? Myslel jsem, že je víc... no, že tu je více života."
Hela se ve tvé náruči chechtala a začala vykopávat nohama tak silně, až jsi byl nucen ji položit na zem. V tu chvíli začala pobíhat kolem, točila se kolem dokola, noha se ji zabořila do písku a spadla do něj, ale smát se nepřestala. Takhle ji chutnala svoboda?
Nárvi na ni koukal velmi nechápavě.
"Garmre!" zavolal, k čemuž se přidala Hela: "Gaaaaarmreee, kdepak jsiii, hihihi. Garmříkuuuuuu."
Nárvimu cuklo obočí. "No, po tomhle se nedivím, že nechce zpátky. Ale vážně, kde je a kde přesně jsme my?" podíval se na tebe.
 
Snový průvodce - 27. srpna 2016 14:38
gral_bohu7694.jpg
Někde s Gabrielem
~Seth~

Gabriel se usmál, jako by čekal tvůj odpor. Chvíli vypadal jako mladík, který se tě pokouší sbalit, ale při pohledu do jeho očí jsi včetně hravosti viděl i něco, co tě na něm zneklidňovalo. Ve snu se choval rozverně. Nebyl tak ušlápnutý jako Michael nebo Rafael. Bavil se, ale zároveň nebylo bezpečné jej podceňovat.

"Řeknu ti jedno malinkaté tajemství," došel k tobě, jeho noha se mihla tak rychle, že jsi ani neměl čas se vyhnout a v dalším okamžiku jsi ležel na zádech přitisknutý k zemi a do krku ti tlačila tvrdá podrážka andělovy boty, "nemáš tu žádnou moc. Jen si něco zkus a uvidíš, že mluvím pravdu. Tohle není tvůj svět. Tenhle patří nám a Jemu. Takže to zkusím ještě jednou. Kam vás Iseut chtěla vzít?"

Na mysl ti tlačila podivná síla. Určitě to dobré znamení nebylo a otázka, co by se stalo, kdybys té síle dovolil se ponořit do tvé hlavy.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 20. srpna 2016 17:57
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

Konec Helheimu

Nárvi, Hela a Garmr




To jak se Hela směje jsem se snažil nevnímat, stejně tak kousky stropu padající dolů. Soustředil jsem se jen na ty zpropadené řetězy. No taaaak.. Stačilo se do toho pořádně opřít a bylo to. Řetězy povolili a já je mohl už bez větší námahy vyrvat. Tak tak jsem zachytil Helu aby nespadla na zem. "Vydrž ještě chvíli.. Všechno bude v pořádku".

Řeknu Hele a podívám se na Nárviho. "To budem řešit až později". Vezmu Helu do náruče, kývnu na Nárviho na znamení že souhlasím a pak se začnu dívat kde je Garmr. V tom okamžiku se ozve ošklivý otřes a nikdo z nás se neudrží na nohou. Do hajzlu práce! Jakmile spatřím co se děje tak se v mém obličeji objeví výraz čistého zděšení. To je špatný.. Hodně špatný!

Nárvi se zdá být v pořádku a dostává se na nohy. Já také na nic nečekám a postavím se jak nejrychleji to jde. Helu si "přehodím" přes pravé rameno a dojdu k Nárvimu, kterého chytnu levou rukou. "Garmre! Vezmu nás na Midgard. HNED!" Zakřičím na psa a hned jakmile vytvoří průchod, tak nebudu na nic čekat a projdu skrze doufaje že se dostaneme na nějaké lepší místo než je teď tady.
 
Snový průvodce - 20. srpna 2016 16:43
gral_bohu7694.jpg
Helheim se hroutí
~Thór + Nárvi, Hela a Garmr~

Nárvi zůstal stát tam, kde jsi jej nechal. Garmr pobíhal kolem a sem tam uskočil padajícímu kameni, který se uvolnil ze stropu. Jak otřesy přibývaly na síle, Hela se smála víc a víc šíleněji.
Kladivo opět nereaguje na tvé volání. Hrubou sílu, kterou ses rozhodl použít, jsi po pár zatáháních vyrval řetěz ze zdi, až Hela málem vyletěla spolu s ním.

"Jak ty pouta dostaneme z ní?" zeptal se Nárvi a zakryl si hlavu, když se mu na ni snesla sprška kamenného prachu. "Musíme odsud odejít a to rychle," rozhlédl se a mlaskl na Garmra, který k němu přiběhl a chvíli poskakoval sem a tam. Pak štěkl a nervózně sklopil ocas.

Následoval velmi prudký otřes, při kterém jste všichni padli na zem. Zadní čas věznice se začala propadat. Určitě si dokážeš představit, že se půda propadá do země, ale tohle bylo něco jiného. Když se zdi rozpadaly a pod nimi i podlaha, zůstávala pouze nicota. Nicotu je možné popsat jako černočernou tmu a zároveň jako nic. Neexistuje tam žádný vjem, což znamená, že ani černá.

"Helheim přestává existovat!" vyjekl vyděšeně Nárvi a drápal se na nohy.
Zobrazit SPOILER
 
Snový průvodce - 20. srpna 2016 16:24
gral_bohu7694.jpg
Asi to zamýšlel trochu jinak
~Áres, Artemis~

Ve chvíli, kdy ses vrhnul na nejbližšího ošetřujícího, ti podklouzla noha. Najednou jsi uviděl strop následovaný tupým nárazem do zad. Tvůj pád doprovodila série výkřiků a ruce, které se tě snažili ohmatat a zjistit, jak na tom jsi.
"Jste v pořádku?" tvůj pokud o napadení zůstal taktéž ignorován. Kdesi za tebou se smálo dítě, když celý tenhle komický výstup vidělo. Matka se jej snažila uklidnit tichým okřikováním. Ještě se můžeš dát do cirkusu, kde bys klouzal po neviditelných banánových slupkách.

Artemis se stále nepohnula.

Najednou se čas zastavil. Všichni smrtelníci se zastavili v pohybu, který právě prováděli. Dokonce ustaly i všechny zvuky z venčí. Mezi čekajícími pacienty se objevili dva andělé.
Jeden byl v podstatě celý bílý až na oči, které měl šedivé. Jeho dlouhé bílé roucho se vlnilo jako ve zpomaleném filmu a právě z něj si cítil, že bude příčinou toho, co se nyní dělo.
Naproti tomu druhý byl jeho opak. Tmavá kůže schovaná pod tmavým rouchem se vlnila svaly a černýma očima tě sledoval a nijak přívětivě.

"Jdeme si jen pro bohyni," promluvil albín. Černý jen přikývl, ale nevydal ani hlásku. "Jsme Eth a Duma. Andělé času a ticha. Ty nejsi nyní naším cílem."

Zobrazit SPOILER
 
Seth *Sebastian Light* - 19. srpna 2016 15:52
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg
Mega problém

~Gabe~

Anděla nám nabídla, že náš přesune. Bylo to asi jediné rozumné řešení naší situace. Měli jsme se chytit za ruce. Pak přišla ta správná zábava. Když Iseut roztáhla svá impozantní křídla, rozhodně jsme si to neužíval. Pálili mě oči jako kdybych upřeně hleděl několik hodin do přímého slunce. Byla to síla, to vám teda povím a to nemluvím ani o tom, jak mi začali z toho všeho slzet oči. Měl jsem pocit, že přijdu o zrak, když v tom přišlo něco ještě lepšího. Její křídla se dotkla mé kůže.
 

Nejsem si jistý, k čemu by se to dalo přirovnat. Snad k rozžhavenému písku, který vás pálí do chodidel a nikde není ani náznak stínu, který by vám od té pálivé bolesti oprostil. Ani pro andělu to nebylo snadné. Přes uslzený zrak jsem dokázal jen matně zahlédnout pot na její dokonalé tváři. Musela se hodně snažit a pak jsem ji ztratil z dohledu. Nejspíš začal přesun, protože všechno naprosto zbělelo a já se cítil jako peříčko v hurikánu a pak najednou slabý pocit jistoty pod nohama, ale jenom na moment. Snad jsem ani nestihl nijak silně zaznamenat, že nemohu popadnout dech, neboť mně něco silně chytilo za paži a mrštilo to se mnou někam...nemohl jsem odporovat, prostě to nešlo.
 

Zkoušel jsem sebou škubnout, ale zrovna v té chvíli stisk kolem mojí paže povolil a já spadl na všechny čtyři. Pak jsem to zaslechl. Zvuk podpatků. Rozhlížel jsem se, ale z počátku jsem nic neviděl.
 

Do zorného pole se mi dostalo cosi blonďatého. Podíval jsem se tím směrem a spatřil muže, i když mi si zpočátku nebyl jistý, že to je muž. Byl skoro až ženský. Poznal jsem ho ze svých snů. Gabriel.
 

"Tak to jsem v pěkných sračkách," pomyslel jsem si, než archanděl promluvil.

Jeho projev o tom, že bychom tady měli být všichni jsem tak trochu ignoroval, došlo mi totiž, že jsem tady opravdu jenom já a nikdo jiný. Co se s nimi stalo? Kam zmizeli? Znovu jsem jej začal vnímat, až v momentu, kdy se na mě obrátil z otázkou.
 


Vnímal jsem jeho naštvaný pohled a taky to, že pokud neodpovím, tak mě nečeká nic příjemného. Zvažoval jsem několik okamžiků, co udělám a pak jsem se mu zpříma podíval do těch jeho dokonalých očí: "Chtěla nás vzít do bezpečí, ale nejspíš se něco podělalo, když mi děláš společnost ty," řeknu klidně.
 
Snový průvodce - 19. srpna 2016 11:29
gral_bohu7694.jpg
Problém
~Seth + Iseut a Ma'at~

Po obětování Peta vás Iseut vyzvala, abyste se dostali na bezpečnější místo. Dozvěděla ses, že spolupracuje s Her-Urem, smrtelníky zvaným Arthur Stark. Nakonec všichni souhlasili, že vás Iseut přemístí. Stačilo se jen chytnout za ruce.

Přemisťování má jednu zatracenou nevýhodu. Pokud se neprovede správně, může někdo přijít k úhoně. Vidět andělská křídla v plné své kráse taky není nic moc, pokud nejste jedním z nich. Ostré bílé světlo ti pomalu vypaluje duhovku a teplo z nich vycházející je taktéž nepříjemné. O to víc nepříjemnější je, když tě Iseut začne svými rozpálenými křídly omotávat a i na její tváři sis mohl všimnout kapiček potu a soustředěného výrazu, jako by jí to zmáhalo.
Těla ztratila svou pevnou konzistenci a chvíli jsi měl pocit, jako bys ses propadal do bílé prázdnoty. Tvář toho naproti zmizela a existence sebe sama se najednou zdála být tak křehká, že stačilo fouknout a už bys nebyl.

Zhmotňování též nepřinášelo žádný požitek. Postupné stmelování, tělo začalo získávat váhu, dýchání se zdálo být mnohem těžší, i když jsi dýchat nepotřeboval, ale zvyk je zvyk. Pod špičky nohou jsi ucítil pevnou zem a zdálo se, že všechno proběhne v pořádku, když jsi náhle ucítil prudký náraz. Na paži jsi ucítil ocelový stisk a trhnutí, které zároveň odmrštilo Ma'at s Iseut a tebe vzalo sebou. Pálil a štípal. Nedokázal ses vymanit.

Najednou nastalo ticho, které ti tlačilo na bubínky uší. Bylo nepříjemné a jediné, co jsi dokázal vidět, byla černočerná tma. Tlak kolem paže povolil a ty‘s cítil, jak padáš na všechny čtyři. Pod tebou byla hladká, chladná zem. Necítil jsi sebemenší kaz. Vzduch kolem tebe stál. Až po chvíli jsi začal vidět nějaké obrysy. Nejdřív jeden sloup, pak druhý, za ním se zjevila zeď z hladkého kamene. Temnotu postupně střídaly barvy, většinou šedivé a béžové.

Za tebou se ozvaly kroky. Zvuky podpatků se odrážely z různých směrů, takže jsi měl pocit, jako by k tobě kráčel dav. Když ses otočil, uviděl jsi muže s dlouhými blonďatými vlasy a uhlazeným obličejem. Kdyby se oblékl jako žena, mohl kterékoliv konkurovat. Jeho tvář jsi už jednou viděl. Ve snu, který se ti zdál. Byl jeden z archandělů přesněji ten, kterému říkali Gabriel.

"Hm, měli jste tu být všichni tři," povytáhl obočí a pak rychle prošel kolem tebe. "Asi budeš stačit. Víš, co můj bratr Michael dělá se zrádci?" kousl se do rtu, jako by mu to přes ně nešlo. "Trhá křídla. Oh, mluvím o Iseut. Nechápu, proč se najednou obrátila proti nám. Měla všechno. Tedy skoro, ale nemohla si stěžovat. Kam vás chtěla vzít?" podíval se na tebe a v očích se mu nebezpečně zalesklo.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.23928999900818 sekund

na začátek stránky