Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1322


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 25. prosince 2018 23:33Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je online *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 22:46Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. února 2020 17:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je onlineDionýsos *Otec Dennison*
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 01. září 2019 17:02
loki94861.jpg
Dáme si do nosu
~Thór~

Popravdě jsem byl rád, že jsme se dostali dál od doktora. Zachránil mi život, to ano, ale něco mi na něm sakra vadilo. Pokud na to nezapomenu, tak se Thóra zeptám, jestli má na něj stejný dojem.

Poslouchal jsem, co mi o Her-Urovi říkal. Ještě jsem neměl možnost jej vidět, protože jsem byl celou dobu mimo. Zkurvený skřet. Nebudu se držet s nadávkami pozadu. Všechno takhle zkomplikovat. Mohl bych být naštvaný i na Sigyn, ale jde to vůbec? Byla to její vina, že mě označil, ale nedokázal jsem jí to vyčítat. Ten prsten ode mě dostala darem a měla k němu citovou hodnotu. Kdyby na jejím místě byl jiný bůh a zkusil by obelhat skřeta, na místě bych ho sežehl. Mou drahou nikdy.

Ač jsem si to nepřiznával, tak mi chyběla. Konečně jsem měl možnost být s ní a ti zpropadení andělé ji unesou. Jen jsem doufal, že ji neudělali něco, z čeho by se už nikdy nevrátila taková jaká vždy byla.

Nevýhodou být na vozíku je, že sedíte nízko a absolutně nevidíte za bar. To byl nyní můj případ. "Objednejme si a pojďme ke stolu," navrhl jsem. Jak první si objednal Thór. Medovina. Co jiného. O to víc mě překvapilo, když se barman zasmál a postavil před Thóra láhev toho zlatavého moku. "A je něco, co tu nemáte?" ušklíbl jsem se.
Barman se zamyslel. "Okenu nemáme. Ani nedoporučuju pít," zazubil se na mě.
Zakoulel jsem očima. "Taky medovinu. Doneste ji ke stolu," a pokusil jsem se dostat k nejbližšímu stolku.

S láhvi medoviny se mluvilo mnohem lépe, ale jakmile jsem zaslechl Forsetiho jméno, otřásl jsem se. To bude zase veselo. Nejraději by mě viděl stále připoutaného ke skále, ale to místo dávno neexistovalo. Bylo pryč.
"S ním Forsetiho nepotřebujeme," zkusil jsem to, ale tušil jsem, že mi to neprojde. "Až moc mi připomíná anděly. Posílá svoje poskoky, aby našli bohy a pak je dovede sem. Tvoří si armádu a kdo ví, jestli nás nakonec nezradí. Jestli půjdeme s ním, nedovolí nám si ke grálu ani přičuchnout."
 
Artemis *Alyss Ellery* - 01. září 2019 16:39
artemis_alyss28072.jpg
Úprk
~A, A, A + A, A~
Hod na zakopnutí: 5

Área jsem slyšela z velké dálky. Mým tělem procházely nekontrolovatelné záchvěvy. Jedna strana s tím bojovat nechtěla a nejraději by ze sebe i z boha strhala všechno oblečení. Ta druhá byla o něco rozumnější, i když se na Área dívala toužebně. Vybrat si to nejmenší zlo. Podle toho, co říkal, na to neměl zrovna čas. Achjo, co se dá dělat. A pak tu byla ta ruka a puch. Divný pocit se mi rozlil tělem jako kyselé víno a znovu jsem se otřásla. Zamrkala jsem a podívala se na Área trochu nechápavě. Pak se můj výraz změnil v němé, co to sakra je, ale neměla jsem čas na cokoliv se zeptat, protože jakmile se tekutá hmota všude rozprskla, nás nějakým zázrakem nezasáhla, všichni jsme se rozeběhli za Athénou nesoucí mého bratra. To bylo druhé němé, co to?

"Jsem... jsem už v pořádku," snažila jsem se přes funění sdělit Áreovi, protože mě držel jako klíště a strašně blbě se mi běželo. Jakmile mě pustil, abych se mohla rozeběhnout svým vlastním tempem, se země hrozivě zatřásla a já jako absolutní zelenáč zakopla a spadla. "Auu!" vyjekla jsem, protože jsem si odřela snad všechny klouby. Nechala jsem si pomoct na nohy, pokud pomoc přišla. Jinak jsem se vyškrábala sama.

Zvuk za námi se mi opravdu nelíbil. Něco se za námi valilo a dala bych ruku do ohně, že to pocházelo z té ruky. Nikdy jsem moc nestudovala, co se v Tartaru nacházelo. Sloužil hlavně jako vězení jednoho z titánů, Krona. Neměla jsem chuť se s ním setkat.

Běželi jsme dál. Netušila jsem, jak to Athéna dělá, ale zjevně tušila, kdy zatočit a kdy nechat odbočku být. Měla jsem však obavy, že hmotě jen tak neutečeme, protože rámus za námi zesiloval.

Vběhli jsme do rozložité jeskyně, kde to zářilo perleťovou modří. Místo modrých žil na stropech rostly podivné rostliny a jejich šlahouny tvořily zdání, že se díváme na břicho pokryté srstí. Mělo to jisté kouzlo. Kdyby se na nás nevalila kalamita, určitě bych vydechla, jak to je nádherné. Pak jsem si všimla postavy stojící přesně uprostřed.
"Je to Thanatos?" zaslechla jsem ptát se Afroditu. Stál s rukama napřaženými nahoru a k nás se nesla slova tak stará, že překonávala i nás bohy. Dávno zapomenutý jazyk, také ten zakázaný. Jazyk titánů.

Než kdokoliv z nás mohl cokoliv udělat, vyvalila se za námi hmota, ale místo toho, aby nás smetla, se rozdělila na dvě poloviny a obletěla nás z obou stran. Mířila přímo k Thanatovi. Během chvilky jej obalila v kolujícím víru a slova se změnila ve výkřiky agónie.
 
Snový průvodce - 01. září 2019 16:39
gral_bohu7694.jpg

Velka ruka vs. Five-A
~Athéna, Artemis, Áres + Afrodita, Apollón~
Hod ve váš prospěch: 99

Afrodita odtáhla ruce v momentě, kdy Athéna vzala Apollóna. Měla na krajíčku. Nepředstírala, že věci ještě více nezhoršila, ale strach dokázal s lidmi, ale i bohy, dělat nepěkné psí kusy. Trochu doufala, že po ní ostatní tolik nevyjedou. Jen na matnou chvíli si pomyslela, jestli by nebylo lepší, aby se vrátila za Thanatem, ale stačil ji jediný pohled na boha slunce v bezvědomí, a tuto myšlenku rychle odehnala. Nechtěla jej opustit.

Ruka z temnoty vystřelila jako stíhačka vylétající z mraků. Ve vzduchu se mísil zápach připomínající dehet, ale bylo v něm něco víc. Hniloba? Smrt? Jde cítit nenávist? Protože tato negativní esence vám nepříjemně provrtávala tělo. Dokonce i Artemis se přestala po Áreovi plazit a v hlavě se jí vyjasnilo. Bylo to vlivem boha války nebo tím, co se právě dělo?

Jakmile ruka dopadla na zem, jeskyně se hrozivě zatřásla a černá tekutina se rozprskla všemi směry. Notná dávka letěla i vaším směrem, ale Athéna s Artemis se v tu ránu rozzářily a vytvořily něco jako štít. Cesta byla volná, alespoň na chvíli.

Po ruce následovalo další syčení a bublání. Jako další se vynořila hlava. Rysy nešly moc rozeznat, jelikož byly rozmazané přetékající tekutinou. Hlava stoupala výš a výš a postupně odhalovala zbytek trupu. Trvalo to skoro věčnost, ale nakonec v pohybu obr ustal a otevřel ústa v němém výkřiku. Tou dobou jste už mohli být na útěku.

Dehtový obr se natočil směrem, kterým jste utekli. Naklonil se dopředu a narazil do stěny. Vše se zatřáslo. Ze stropu začaly padat kusy kamenů, země pukala a zvedal se prach. Aby toho nebylo málo, část temné hmoty jako převalující se lavina vnikla do chodby a pronásledovala vás.



Zobrazit SPOILER
 
Thór *Chris Hemsworth* - 31. srpna 2019 21:10
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

ODPOČINEK
Loki, Serqet




Říkal sem si, že možná Loki bude muset ještě ležet a odpočívat, aby nabral síly. Ale očividně je na tom lée než by se mohlo na první pohled zdát. Pít může a tak je patrně jasné, co budeme dělat celou noc. Aspoň já mám po tom všem chuť si na chvíli sednout a pořádně se napít.

"V jídelně sem už byl, takže by to neměl být problém.. Kdyby mně bylo zapotřebí, tak stačí zavolat, nebo poslat Matet". Rozloučím se v podstatě s doktorem a začínám tlačit Lokiho vozík oním směrem. "A to si představ, že tohle nic není. Jsou tu ještě skladiště a spousta dalších věcí. A při tom to zvenku vypadá tak male". Poznamenám když si všímám fascinace druhého boha. I já byl docela unešený když sem to viděl prvně. A to se tu ještě ani nijak moc nevyznám.


"Her-Ur? Lidským jménem Arthur Stark. Zatím jsme neměli moc času si popovídat, ale zdá se být celkem fajn. Čekalo se na jednoho anděla, který je prý s nimi. Možná že ví o vchodu do Pekla. Samozřejmě se mi to nelíbí, ale nebudu mu říkat co má a co nemá dělat.. Také se mi po té návštěvě na Helheimu nedaří přivolat kladivo a tak mi dal palcát po nějakém perském bohovy, který umí vytvářet tornáda. Není to jako jako Mjölnir, ale.. aspoň něco". Lepší než bojovat holýma rukama. To je asi vše, co bych prozatím mohl o našem hostiteli říct. Zas tak dobře jej neznám.


Projedeme jídelnou a vozík zastavím přímo u baru. Nebude mi vadit chvíli stát. Kývnutím pozdravím obsluhu a rovnou poprosím o pití. "Medovinu patrně nemáte, co?" Ptám se s pousmáním. "Je-li to tak, pak mi dejte velkou sklenici té nejlepší vodky co tu máte. S ledem prosím". Loki si samozřejmě může vzít co bude chtít. Nepředpokládám, že by tomu tak bylo, ale kdyby se tu mělo platit, pak to pro mně samozřejmě nebude problém. Truhličku s jablkem položím na bar a opřu se o něj zároveň loktem. Pak pohlédnu na boha vedle mně.


"Zítra by se k nám měl přidat Forseti.." To už jsme řešili v mé chatce u jezera, ale proč to nepřipomenout. "Horus se teď zdá být naším nejdůležitějším spojencem.. Sem zvědavý, jaký postup pro nás navrhne dále. Co myslíš ty?"
 
Athéna *Annabeth Ness* - 31. srpna 2019 10:34
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Aequam memento rebus in arduis servare mentem
~AAAAA...le ne~



"Výborně." poznamenala jsem spíš pro sebe, než k ostatním, když jsem uviděla co Afrodita provedla. Jakkoliv chápu, že se pravděpodobně pokoušela pomoct, tohle bylo možná ještě horší, než kdyby neudělala nic. Mohli jsme ho sekulárně praštit do hlavy a výsledek by byl stejný, akorát Artemis by byla použitelná.

"Mám dojem, že už jsi toho udělala až dost," oznámila jsem Afroditě, jakkoliv jsem k ní nebyla úplně fér. Pochybuji, že by to byl její záměr, nicméně klesala v žebříčku mých oblíbených lidí rychlostí světla. Sklonila jsem se a s vypětím všech sil Apollóna zvedla, tak jako své zraněné nosí vojáci. Nebyl právě nejlehčí, ale díkybohu nebyl ani žádný cvalík. "Kdybys byla ta laskavá a už nám NEPOMÁHALA vážně bych to ocenila." neodpustila jsem si ještě jeden sžíravý komentář, než jsem se obrátila k Áreovy.

Ne, že bych vyloženě věděla, kam mám jít. Věděla jsem ale, jak to zjistit. Bohužel však kostky osudu nebyly našemu úniku nakloněny, protože než jsem se rozhoupala k nějakému činu, z černé polévky se zvedla ruka, která nám zatarasila cestu. (17)
"... no bezva." povzdechla jsem si a nadhodila Apollóna na svých ramenou. "Co teď?"
 
*Árés* Alexander Rubin - 27. srpna 2019 20:11
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - Co se to pro bohy děje?


Spousta Áček - Artemis, Athéna, Afrodita a Apollón

”Fakt tě nenapadlo jiné řešení?” Zeptám se bohyni lásky ve chvíli, kdy se ke mně začala plazit má milovaná. Ne, že by se mi to nezamlouvalo. Jenže byl bych raději, kdyby se to celé událo na nějakém příjemném místě, kde bychom měli soukromí a hlavně by to celé dělala své vlastní vůle.

”Nepovídej.” Pronesu k bohyni, která momentálně není ve své kůži a kochá se pohledem na mně.
Dlouze jsem si však povzdechl. Nebudu nikomu lhát, že jsem si její blízkost naprosto neskutečně užíval. A kdyby nám nehrozilo nebezpečí… a opět bychom byli jen my dva sami, tak bych neměl problém si s ní zopakovat, to co se odehrálo v hotelu. Vlastně bych to celé rád zopakoval naprosto všude, kde se dá a hlavně s ní. Jenže teď to prostě nejde.
K čertu.

”Lásko, potřeboval bych od tebe pomoct… myslíš, že bys to zvládla? Když to uděláš, tak pak budeme moct dělat naprosto úžasné věci jen my dva?” Promluvím k ní jako k malému dítěti. Na boha slunce to předtím aspoň nějakým způsobem fungovalo.
Nerad bych, aby jí bohyně lásky uspala, jako jejího bratra před chvílí. Snažím se jí chytat ruce, když se mi snaží strhat oblečení. Nicméně pokud se jí to podaří, tak nemám sebemenší problém s tím, že bych tu pobíhal nahý. To už tu totiž jednou bylo.

”Nechci, abys jí uspala. Když byla naposledy mimo, tak jí unesli andělé…” Neřeknu k tomu další slova, která se mi derou na jazyk. Jako například přiznání si selhání. Protože se to celé posralo a posralo se to natolik, že jsme nyní tady… v Tartaru.

”No tak, krásko… chceš, abych byl šťastný? Tak mi pomoz se prosím odsud dostat a já ti pak splním všechna tvoje přání.” Tentokrát se snažím o svůdný hlas, ve kterém je náznak naléhavosti, protože pokud to bude nutné, tak asi budu muset přijmout nabídnutou pomoc od Afrodity, která to celé vlastně jenom zhoršila.

”Athéno, máš nějaké nápady, jak se odsud dostat?”
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. srpna 2019 18:13
loki94861.jpg
To vypadá na pořádný mejdan
~Thór + Serqet~

Kdyby obočí nerostlo přímo z pokožky, určitě by mi teď vyletělo a připláclo by se na strop. Thórova otázka, zda se můžu napít, mě zaskočila natolik, že jsem nedokázal překvapení potlačit nebo zamaskovat decentním odkašláním. Jsou prostě chvíle, na které se připravit nelze. Jakmile můj překvapený výraz opadl, podíval jsem se na doktora a v duchu jsem mu vnoukal myšlenku, že můžu.

Serqet na mě pohlédl a jeho ústa se lehce rozšířila. "Nevidím v tom problém. Pokud se ovšem cítíš v pořádku," to tykaní si mohl odpustit, ale pokud se budu moct odreagovat u číše medoviny, ať mi klidně masíruje ramena.

"A kde se tu dá sednout?" zeptal jsem se. Absolutně jsem netušil, co kde bylo. Teď je to poprvé, co uvidím víc než jenom nemocniční pokoj.
"V obytné části je jídelna s barem. Trefíte nebo mám s vámi někoho poslat?" zeptal se.

Ať už Thór odpověděl jakkoliv, nakonec mě tlačil před sebou a já byl neskrývaně fascinován. Nečekal jsem, že nemocnice je jen část ještě většího komplexu. Pokud se mi rozhodl Thór prozradit, že z venku je mnohem menší, určitě bych mu nevěřil. Tohle se nevejde do jedné budovy.

Takhle na večer tu bylo méně lidí, i když jsem chytal podezření, že to nebyli smrtelníci. Měl jsem z nich svrbění. "Jaký je ten Her-Ur?" zeptal jsem se Thóra během cesty. Docela mě to zajímalo.

Nakonec jsme se přece jenom dostali do jídelny s barem. Jídelna bych tomu vážně neříkal. Absolutně netuším, jaké má Serqet představy o jídelnách, ale tohle místo nazvat jídelnou bylo jako Thórovo kladivo nazvat kladívkem. Modř dominovala v celém prostoru a kontrastovala tak tmavým mahagonovým parketám. Jako seveřan jsem musel říct, že se mi tu líbí. Světla vytvářela efekt ledových rampouchů.

bar

 
Artemis *Alyss Ellery* - 26. srpna 2019 17:53
artemis_alyss28072.jpg
Bůh slunce v temnotě
~Všichni, kdo jsou na A~

Bratrův stisk byl velmi silný, a tudíž jsem se vůbec nenamáhala se mu nějak vymanit. Do bažiny se noříte rychleji, pokud bojujete. Mohla jsem jenom doufat, že se nechá Afroditou a Áreem uchlácholit, a nakonec mě pustí. "Jsem tu s tebou," šeptla jsem mu u ucha. Asi jsem to dělat neměla, protože stisk ještě zesílil. Kdybych musela dýchat jako smrtelní, nejspíš by mi teď lezly oči z důlků. Nechutná představa.

Afrodita vzhlédla k Athéně a ztuhla. "Ale ne," neviděla jsem na ni, ale vycítila jsem, že se něčeho bojí. "To je špatné, hodně špatné," znovu na mě upřela oči nebo to bylo na Apollóna? "Omlouvám se," sehnula se k nám blíže a já ucítila nasládlou vůni. Oči se mi protočily a víčka lehce přivřela, takže jsem vypadala, jako bych měla pouze bělmo bez zorniček. To samé se dělo i bratrovi. Ani jsem si neuvědomovala, že jeho stiskl povolil a začal se pomalu zvedat. Já měla plnou hlavu té vůně a začínala jsem cítit podivný pocit ve svých slabinách.
"Běž s Áreem," Afroditin hlas zněl jako tisíce líbezných zvonků. Poslechla jsem ji. Pomalu jsem zvedla do sedu a s připitomělým úsměvem jsem se připlazila k bohu války.
"Wow," dívala jsem se na něj jako na pozlacenou sochu plnou svalů, "jsi strašně sexy," vpadla jsem mu do náruče a pocit ve slabinách ještě víc zesílil.

"Ups, to jsem asi přehnala," zajíkla se Afrodita, protože měla stejný problém i s bratrem, který... no, dámy budou jistě pohoršené... ho měl postaveného. "Pro lásku bohů, já to vážně přepískla. Athéno, pomoz mi s ním, prosím," uštědřila Apollnovi rychlý polibek a ten se skácel k zemi. Aspoň ochablo i to ostatní. "Můžu Artemis taky uspat," koukla na Área omluvně, protože sám měl co dělat, abych z něj nestrhala to málo, co měl.

Pro Athénu
 
Thór *Chris Hemsworth* - 22. srpna 2019 19:26
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONEČNĚ ODPOČINEK?
Loki, Serqet, Váli




Matet na to nic neříkám, jen přikývnu že rozumím a nechávám ji jít. O tom co měla na práci se jistě zmíní později. Přemýšlím o tom co říká Loki. Kdo by mohl Válimu tu runu dát.. Přijde mi dost zvláštní, že by jim je dali dvě různé osoby. Viděl bych to na toho skřeta, ale kdo ví, já na tyhle věci nikdy nebyl, od toho jsme měli ostatní.

Po promluvení se zadívám na doktora a pak na truhličku v mých rukou. Infúze tedy padá, ale i tak se to zdá být jako dobrý nápad. Těžko říct jaký to bude mít účinek, ale musíme to aspoň zkusit. Je tu však zatím problém s tím dorůstáním.


Nápad nechávat Váliho déle v tomto stavu se mi příliš nelíbí, ale jinou možnost nemáme. A i kdyby to nevyšlo, sem připravený obětovat zbytek jablka. Na co by nám jinak bylo, kdybychom ho nemohli použít na záchranu jednoho z nás? Podívám se na Lokiho a zacukají mi koutky. Tak nevím jak by na tom byl on po třech dnech na nohou a navíc, to on sedí na vozíku, né já. "Jo, to máš pravdu. Odpočinek by přišel vhod". Odpovím mu a podívám se na Serqeta. "Doktore, bylo by v pořádku kdyby se Loki trochu napil?" Zeptám se. Rád bych si s ním trochu popovídal, ideálně při nějakém soudku piva či medoviny, ale kdyby né, tak nevadí.


Aspoň bych se tu mohl trochu projít a sehnat si něco k pití. Potřebuju se trochu uvolnit a na chvíli zapomenout. Na všechno.
 
*Árés* Alexander Rubin - 11. srpna 2019 21:33
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - Útěk?


Spousta Áček - Artemis, Athéna, Afrodita a Apollón

Je to skutečně ona. Zopakoval jsem si v duchu její slova. Snad, aby svou skutečnost ještě více potvrdila, tak jsem ucítil její rty na svých. Bylo to tisíckrát dokonalejší než ty představy, kterými jsem se zde držel při životě.
Pro nás oba nyní onen polibek znamená víc, než tehdy v tom hotelu. Oba dva jsme si totiž přiznali, že je v tom mnohem víc, než pouhé pobláznění.
Jedna žena na celou věčnost. Pousmál jsem se té představě. Nechal si od své bohyně, která nyní vlastnila mé srdce, pomoct se posadit. Sám bych to totiž nedokázal.
Podepřel jsem se rukou a sledoval, jak se vrhá ke svému bratrovi. Byl jsem šťastný, že se mi ho podařilo ochránit.
Poslouchal jsem slovní výměnu obou bohyň, s jednou jsem měl společnou minulost a s druhou přítomnost, doufám, že i budoucnost. Mlčel jsem, protože jsem neměl čím přispět a sbíral jsem potřebné síly, abych se zvládl aspoň postavit a chodit.

Když se Apollón probral, nestihl jsem varovat svou bohyni o jeho bláznovství. A tak jsem sledoval, jak se na ni vrhl, naštěstí jí pouze svíral jako klíště a nepokoušel se jí ublížit. Je mi jasné, že pokud by se tak stalo, tak si s ním dovede poradit.
A tak jsem na to celé hleděl s úsměvem na tváři, spokojen, že jsme zase spolu.

Samozřejmě, že nám nebyla dána chvíle na oddech a muselo se zase něco dít, něco nepříjemného dle slov Athény. Pohlédl jsem na ní a všiml si toho, jak jí bylo světlo vysáváno čímsi dole. Neodvažoval jsem se však podívat na to, co to činilo.
”Dobře. To zní jako rozumný nápad. Ale víte, jak se odsud dostat?” S tím jsem se pokoušel vstát na nohy, které mně ze začátku neměly v úmyslu poslouchat. Nakonec se však zdařilo.
”Hej, Apollóne, měli bychom odsud vypadnout.” Pronesl jsem k němu a položil mu ruku na rameno. Doufal jsem přitom, že se mi podaří ho od milované odtrhnout, abychom mohli odsud, co nejrychleji zmizet.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19373297691345 sekund

na začátek stránky