Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1398


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 03. prosince 2020 2:01Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 14. prosince 2019 18:51
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Bluemoon
Mesetet a Persefone

”Jsem ochoten to riskovat.” Naprosto jsem ignoroval její pohrdání.
”Neodejdu, dokud se nedozvím to, co potřebuji.” Myslel jsem to smrtelně vážně, hlas jsem měl však stále naprosto klidný.

Byl jsem tak neskutečně rád za to, že jsme byli vyrušeni. Nemám totiž nejmenší tušení, kam by se to nakonec schylovalo.
”Dobrý den, přeji.” Pronesl jsem a lehce se pousmál. Vypadala velice zvláštně a byl jsem si naprosto jist tím, že se nebude jednat o pouhého smrtelníka.
Což mi bylo také potvrzeno při představování, kdy jsem jí jak se sluší podal ruku a sdělil své jméno a to Otec Dennison.
Persefona. Konečně se setkávám s někým ze svého panteonu. Jenže jak se zdálo dle její reakce, tak nebyla zrovna potěšena tím, že mně vidí.
Měl jsem v úmyslu se za ní vydat, ale to jsem měl nůž na krku.
Ach jo, možná bych se měl na to vysrat a seknout s tím být knězem. Blesklo mi hlavou.
”Viděla jste sama. Pouze jsem se představil a podal jí ruku. Díky čemuž se dozvěděla, kdo jsem.” Vysvětlil jsem ji opatrně.
”Víte opravdu mně překvapuje, že spolu vychází dva různé panteony. Zdá se, že ji chráníte a to patříte k egyptskému, nýbrž ona k řeckému. Stejně jako já.” Tato nebezpečná dáma se ani moc nesnažila změnit si jméno.
”Co kdybyste si ověřila, že mluvím pravdu a dotkla se mně. A pak můžeme klidně pokračovat.” Nesnaším se jí dotýkat, jsem poměrně odevzdaný.
”Vím, že to tak možná nevypadá, ale nejsem na jejich straně. Někdy jsou věci jinak, než vypadají na první pohled..”
 
*Árés* Alexander Rubin - 08. prosince 2019 20:31
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Zničení Tartaru
A-Team a velký Z

Improvizovat? Vážně? Nevěřím svým vlastním uším, že něco takového slyším právě z úst Athény. Nedivím se však dlouho, protože tu máme práci a ta nás všechny plně zaměstnává.

”Strhnout strop. Jasně.” Plán se kterým se dá pracovat. Pustím se tedy do díla. Není čas ztrácet čas. Hlavně ho ani moc nemáme. Všichni už meleme z posledních sil. A příval příšer vypadá, že neslábne.
Vzdáváme to a já ani nechci pomyslet na to, kolik našich tam zůstane. Jenže sami si zvolili svou cestu. Zbaběle se ukryli do pomyslného bezpečí, schovali hlavu do písku jako hloupý pštros… a to se jim teď vymstilo.
Nenechám se pobízet dvakrát, jak tomu bylo s titánem a ani se neohlížím, když se rozběhnu po schodech.

Spadl mi opravdový kámen ze srdce, když spatřím Artemis klečící vedle svého bratra. Nezmizela mi. Je v relativním pořádku. Toto zjištění mi vykouzlí na tváři úsměv a zažene všechny chmury způsobené tím zpropadeným místem.
Vydám se k ní pomalým krokem, i když bych se za ní nejraději rozeběhl. Jenže nechci vypadat jako idiot, jako například Afrodita, která se vrhla hromovládci kolem krku. Nad její reakci jen protočím oči.
”Zeptej se bohyni lásky, ta s ním strávila nejvíce času.” Odpovím, když se dotknu ramene své drahé a tímto gestem jí přitom jasně říkám, že tu jsem pro ní. Chtěl bych jí dlouze obejmout, políbit ji a ujistit se, že to je skutečně ona. Jenže tu nejsme sami a nebylo by to rozumné. Takže mi musí zatím stačit toto.

Nezapomněl jsem však vůbec na to, že tady Hádovi dlužím službičku a je mi jasné, že jí budu muset vykonat. Jen doufám, že mi dá aspoň trochu času na rozdýchání, narozdíl o něj jsme bojovali se zkurveným titánem. A ač se mi tomu pořád nechce věřit, tak i vyhráli. Nezůstal jsem v Tartaru navěky. Nezešílel jsem tam, i když jsem k tomu neměl daleko. Myslím, že tyto věci si zaslouží trochu oddechu.

”Děkuji, že jste šly pro mně.” Došlo mi, že jsem ani jedné nepoděkoval, že ani jedna neváhala a riskovala, aby se do Tartaru dostala. A to i za cenu toho, že by se z toho místa nemusely dostat.
Nejsem si jist, jestli by něco takového v dávných dobách udělaly. Obzvláště pro mně.
Čím dál tím víc si uvědomuji, že vlastně nechci, aby se ty dávné doby opakovaly.
 
Snový průvodce - 07. prosince 2019 18:18
gral_bohu7694.jpg
V kuchyňce
~Dionýsos + Mesetet~

Mesetet se zamračila takovým způsobem, že kdyby byla schopná sršet očima blesky, stala by se z tebe hromádka popelu. "Takové informace jsou nebezpečné pro někoho, jak jsi ty," protivil ses ji, a proto přešla k tykání, aby ti dala najevo, jak tebou pohrdá. Nesnášela všechno, co se točilo kolem andělů, včetně přitroublých knězů, jako jsi byl ty. Sice ji neuniklo slovní spojení ze svého panteonu, ale neměla důvod ti věřit. Vždyť jsi představoval všechno, co sama nesnášela. "Radím ti, aby ses otočil a vypadl. Tohle místo není pro někoho, jako jsi ty," na jednu stranu tě vzala do kuchyňky, abys nepohoršoval zákazníky a pokud by došlo na nejhorší, bylo lepší, když se mrtvola sklízela odněkud, kde není přítomno široké publikum.

Obrázek

"Met? Co se děje?" najednou se ve dveřích objevila mladá žena s bílými vlasy, které by ji záviděli i důchodci. Měla šedivé oči a tmavě rudou rtěnku. Kožený falešný korzet na zip ji odhaloval světlou pokožku a končil ji nad pupíkem. Moc ji neladil s načančanou modrou minisukní. "Holky říkaly, že jsi tu s..." podívala se na tebe trochu kriticky, "s knězem," i v jejím hlase šla slyšet nedůvěra.

"To je dobrý. Zvládnu to," ujistila ji Mesetet, ale zdálo se, že se bělovlasá žena nehodlá pohnout z místa.
"Tak nás aspoň představ," ušklíbla se a přešla k tobě a podala ti ruku. Vůbec jsi nevnímal, když se představovala jako Persis, protože ti před očima proběhly všechny okamžiky, když jsi měl možnost vidět bohyni Persefoné. Vypadala jinak, byla mladší, pohled měla nevinnější, než jak sis pamatoval.
V tu samou chvíli bohyně odtrhla ruku, otočila se na podpatku a odběhla.
Následoval dotek chladné oceli na krku.
"Co jsi ji to sakra udělal?" zavrčela Mesetet.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 04. prosince 2019 23:55
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

SETKÁNÍ PO LETECH
Matet, Her-Ur, Forseti




Bylo mi úplně jasné že Matet půjde za štírem. A vůbec mi to nevadí, chápu to. Na jejím místě bych udělal to samé. Bude dobře až se vzbudí a uvidí přátelskou tvář. Aspoň mu bude moci v klidu vše vysvětlit a něco se dozvědět. Doufám. "Samozřejmě, běž. Vůbec nemusíš nic vysvětlovat". Odpovím jí co nejpřátelštějším hlasem a podívám se tedy na Hóra. "Vskutku." Potvrdím mu aspoň první část toho co řekl. Nastoupím do výtahu a lehce pokrčím rameny. "Moudrosti? Za toho sem bral vždycky spíše Baldra. Forseti byl více méně bůh spravedlnosti, pravdy, míru a takové věci.. Ale jo, může být". Lehce mi pobaveně cuknou koutky úst, asi by nebyl nadšený co sem o něm řekl, ale nevadí, zatím tu furt není.

Konečně vystoupíme a jde se ven. Ti strážní tady jsou vážně zvláštní, už před tím sem se chtěl někoho zeptat, ale zřejmě sem na to nějak pozapomněl. No co.. To je teda morálka. Pomyslím si s úsměvem když vidím toho chlapíka v budce. Asi by měl dávat trochu větší pozor, ale nedivím se mu, moc lidí tudy chodit nebude. Hned u závory stojí celkem zajímavě vypadající muž. Když bych nevěděl o koho jde, nikdy bych ho nepoznal. Na nic nečekám a jdu blíže. Podám mu ruku a pak ho i po chvilce rovnou obejmu. Kašlu na tu závoru, i na to co si kdo pomyslí, je má rodina a neviděli jsme se strašně dlouho. "Jo, sem to já. Trochu nezvyk bez těch rudých vousů, co?" Pousměji se a nechám je se představit s Hórem.


Nastálou situaci se strážníkem nijak nekomentuji, né že by mně to nezajímalo, ale sem rád, že Forseti je konečně tady. "Sám sem tu teprve chvíli, nemůžu myslet na všechno. Hlavně že si tady". Lehce ho poplácám po rameni a můžeme se vydat zpět dovnitř. Až si budu jistý že jsme z doslechu strážných, podívám se na synovce. "Až bude čas, tak si budeme muset promluvit o Helhaimu. To co se tam stalo by určitě slyšel rád i Loki". Ani jemu sem ještě neřekl žádné detaily, tak budu rád, když to nebudu muset opakovat vícekrát. "Jdeš jako na zavolanou. Jak se cítíš na to, jít do bitvy? Víme kde je Sif. Půjdu si pro ni". Řeknu mu zcela vážně a je asi tak nějak jasné že počítám s jeho podporou. Přeci by mně v tom nenechal, né?


"Když je o tom řeč.." Podívám se na Starka. "Co ty? S námi asi nepůjdeš, co? Mohl by jsi poslat aspoň někoho kdo by nám kryl záda? Aby nikdo z těch opeřenců nezdrhnul. Musíme je zabít všechny".
 
Snový průvodce - 04. prosince 2019 21:53
gral_bohu7694.jpg
Bůh moudrosti na scéně
~Thór + Matet, Sereqet, Her-Ur, Forseti~

Matet se dívala směrem, kudy odjelo lůžko s Mesetefem. Šlo vidět, že se v ní bijou dvě různé strany. Buď půjde s tebou a možná přijde o probuzení štíra, nebo půjde za ním a bude doufat, že se tě ujme Her-Ur a nebude si moc dál užít tvou přítomnost.
Nakonec zvítězila starost o štíra a omluvně se na tebe podívala. "Já půjdu za Mesetefem, jestli nevadí. Chci být u něj," počkala na tvou odpověď, a potom odběhla. Serqet se už dávno rozešel k sobě, aby se mohl převléct a upravit.

"Takže to zbývá na mě," pobaveně shrnul situaci Hórus. "Takže se s Forsetim seznámím velmi brzy," zamířil k výtahu, kterým jste s Matet přijeli. "Bůh moudrosti?" ujistil se Her-Ur, jestli má dobré informace. Vystoupili jste v přízemí, kde jste se vydali k východu. Hór použil čipovou kartu, aby odemkl a následně jste mohli vyjít ven.

Kolem vám přešel strážník, který neměl moc přirozené oči a musel sis vzpomenout, že jak jsi posledně byl s Matet venku, tak i tehdy jsi měl pocit, že muži a ženy v uniformách nejsou obyčejní lidé.

Brána nebyla daleko. Trochu to připomínalo vězení bez vysoké betónové zdi a ostnatého drátu. Příjezdovou cestu zatarasovala závora a v buňce vedle seděl znuděný muž a nejspíš si četl časopis, protože hlavu měl skloněnou dolů.

Za závorou stál muž s blonďatými vlasy a pohledem, ze kterého nešlo nic vyčíst. Vypadal trochu, jako by se nudil, ale přitom mu oči kmitaly sem a tam. Když si všiml vašeho příchodu, udělal krok vpřed, ale hned se zastavil, protože mu v tom bránila závora.
"Thór?" zeptal se, protože si nemohl být jistý, jestli to jsi opravdu ty. Natáhl ruku, abyste si podali ruce, a pokud jsi tak učinil, ihned jsi poznal, že to je on. Pak si podal ruku s Her-Urem, který se zazubil se slovy: "Hned tu závoru nechám zvednout," pak se zarazil a dodal: "Ah, jsem Her-Ur, Hórus, Hór... jak je libo."
Forseti se zamračil a podíval se na strážníka čtoucího si časopis.
"Všechno je v pořádku. Většina personálu není lidmi a ti, co jsou, tak jsou často příliš slepí, než aby viděli pravdu," ujistil jej bůh a klepl na okénko. "Bránu," připomněl se a muž málem spadl se židle, protože netušil, že na něj bude klepat ředitel firmy.
"O-omlouvám se, pane Starku. Už to bude!" zbrkle hledal tlačítko.
"Je časopis aspoň čtivý? Můžu se nechat poslat další," lehce se zasmál Her-Ur a sledoval počínání nervózního strážníka.

Forseti se na tebe podíval s povytaženým obočím. "Neříkal jsi, že je ochranka normální?"



Forseti
 
Snový průvodce - 02. prosince 2019 20:34
gral_bohu7694.jpg
Trojice proti přesile
~Áres, Athéna + Zeus~


"Tak to pojďme strhnout," souhlasil s návrhem Zeus, protože každou chvíli každému z vás docházely síly. Ať už mohl někdo z bohů zůstat v Tartaru, neměl se jak dostat skrze hordu příšer. Musel by se sám probít a uvolnit si tak cestu. Navíc dopomoct masivní bráně se sesypat bylo mnohem jednodušší než se snažit o opak. Každý a vás přispěl k tomu, aby se podpěry brány začaly bortit a pohřbívat pod sebou monstra.

Zahalil vás prach a nastalo hrobové ticho. Byl to podobný pocit, jako byste ohluchli. Pak jste opět zaslechli zvuky vzdáleného borceni, které se však vzdalovalo až nakonec utichlo. S Tartarem byl konec. Vše, co v něm zůstalo, nikdy neuvidí světlo světla. Možná to tak bylo i lepší.

"Půjdeme?" pobídl vás Zeus, který se pomalu vydal po schodech nahoru. Trochu kulhal, ale nezdálo se, že by ho to mělo z ničeho nic položit. Nahoře na vás čekala Artemis, která klečela vedle svého bratra a snažila se ho probrat. Afrodita vzhlédla, a aniž by cokoliv řekla, vyskočila na nohy a vrhla se Diovi rovnou do náruče.
"Já myslela, že... omlouvám se. Už jsme nedoufali..."
Hádes, která stál bokem trochu jako přízrak, se ušklíbl a prsty si přičísl šedivý plnovous. "Na tebe každý reaguje dobře, bratře," na chvíli se zarazil, a pak se jeho úšklebek změnil v provokativní. "Vlastně ne. Perseus tě nemusel."

"A ty jsi byl vždy plný závisti, bratře," oplatil mu to vyšší bůh a přinutil, aby jej bohyně lásky pustila. "Co se stalo Apollónovi?" zeptal se, když si všiml, jak se Artemis stále sklání nad bratrem.

 
Athéna *Annabeth Ness* - 27. listopadu 2019 21:09
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Hic iacet Pallas Athéna
~ Árés a Otec ~



Neočekávala jsem, že se Árés vrátí. Ne proto, že bych ho považovala za slabocha nebo snad zbabělce, ale protože jsem si myslela, že bude chránit Afroditu a Apollóna. Možné ne Artemis, protože ta je více než dost schopna se o sebe postarat sama, ačkoliv v tom stavu, ve kterém byla... kdo ví. Nenapadlo by mne, že se vrátí. Ale byla jsem vděčná, že přišel.
"Vlastně ne," připustila jsem a dovolila si se na Área usmát. "Zkouším improvizovat."
Nutno dodat, že nijak valně.
"Ale teď když jsi tady..." kývla jsem pro sebe. Díky jeho pomoci jsem měla chvilku na rozmyšlenou a naše společná síla - mě, jeho a Dia - byla nyní nezměrná. "Možná bychom mohli nějak strhnout strop a všechny je tu pohřbít?"
 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. listopadu 2019 17:56
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONEČNĚ TROCHA ŠTĚSTÍ
Matet, Her-Ur, Serqet




Nešlo si nevšimnout toho výrazu který měl bůh na tváři, i když aspoň na chvíli. Ještě jsme si nestačily pořádně promluvit, ale doufám, že tohle je dobrý začátek. Jako omluva za to, co se stalo včera. Stále na něj mám trochu vztek, kvůli Ódinovi, ale aspoň už ho nechci zabít. "Bude v pořádku. Sem si tím jistý". Řeknu povzbudivě Matet. Je zcela očividné, že má o Mesetefa veliký strach. Až tak moc sem zase nestudoval jak to mezi štíry je, ale musejí si být blízcí. Dobře vím jak se teď musí cítit a tak se snažím ji podpořit jak to jen jde.

Ze dveří vychází doktorka a chvíli se baví se Starkem, než ji přesvědčí aby ho nechala jít dovnitř. Kývnu že rozumím, kouknu na to červené světlo a pak se posadím vedle Matet. Zadívám se na ni a když domluví, tak ji vezmu za ruku. "Zabere. Neboj se.. Ani už nevím, kolikrát se něco takového stalo mně. Zvědavost je přirozená. Já jako mladý, sem byl ještě horší. Zeptej se Lokiho, co všechno se nám stalo". Pokouším se ji s vlídným výrazem utěšit. Vím, není tak lehké to srovnávat, přeci jen sem bůh a né štír. Ale i tak, jistou podobnost v nás vidím, aspoň dle toho, co sem do teď o Mesetefovi slyšel.


Při tom čekání sem i já začínal být docela napjatý, každá minuta byla jako hodina a začínal sem si říkat, co se na tom sálu asi děje. Když tu náhle se konečně otvírají dveře a začínají vycházet lidi. Včetně štíra, který je tedy samozřejmě tlačen na lůžku, ale na to že jen tak tak utekl hrobníkovi z lopaty, vypadá celkem dobře. Mám tedy za to, že vše dopadlo fajn, což mi vzápětí potvrzuje i Serqet. Zvednu se a poté co domluví mu podám ruku. "Díky doktore. Vážně, vím že toho máš teď až nad hlavu, ale cením si toho co děláš, i pro nás". Řeknu upřímně. Kdo ví co by se dělo, kdyby toho štíra operoval nějaký obyčejný doktor. Teď když je Mesetef v pořádku, tak opravdu doufám, že to pomůže i Válimu. Loki už musí být šílený vzteky.

Že by? Hned jak slyším mobil jej vezmu do ruky a přijmu hovor. Skutečně, je to Forseti. Celkem se mi uleví když slyším jeho hlas. "Výborně. Jo, jsou to normální lidi. Počkej chvilku, hned tam budu. Vše ti pak vysvětlím". Odpovím mu, položím to a podívám se na Matet a Her-Ura. "Půjde někdo z vás se mnou? Forseti už je tady, čeká venku. Nerad bych nějaké potíže se strážema". Vysvětlím a pak se podívám rovnou na boha. "Pokud by jsi měl chvilku, myslím že by bylo dobré, kdyby jsi se seznámil i s ním, než vyrazíme za Sif". Což už bych mimochodem rád udělal co nejdříve, začínám být netrpělivý.
 
*Árés* Alexander Rubin - 24. listopadu 2019 17:20
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Právě včas
A-Team a velký Z

Doufám, že jsem neudělal chybu. Blesklo mi hlavou, ale veškeré myšlenky, které by normálně následovali byli přerušené tím, co jsem viděl.
Jako kdybych přišel na poslední chvíli.
Jako pravý válečník jsem vydal bojový křik a jako přílivová vlna překonal vzdálenost, která mně dělila od spolubojovníků.
Nejspíš by to nahlas nepřiznali, ale vypadaly jako kdyby mleli z posledního.
Za jiných okolností bych se asi zeptal, o co jsem vlastně přišel, ale v této situaci, jsem toho raději nechal.
”Athéno.” Zahučel jsem na bohyni moudrosti, kterou jsem se rozhodl chránit. Mezitím, co jsem balvanem drtil potvory. Ukázalo se, že poslední čas, spolu tvoříme ne tak úplně špatný tým.
Můj otec se o sebe bude muset postarat. Nejsem tady kvůli němu. Jsem tady protože by tu má drahá polovička byla také, kdyby byla v pořádku.
”Máme nějaký plán?” Zatím to vypadalo, že se snažíme, co nejvíc příšer zničit a přitom nezahynout.

Hod


 
Snový průvodce - 24. listopadu 2019 16:37
gral_bohu7694.jpg
Sliby se mají plnit
~Thór + Matet, Her-Ur~

Hórus se na tebe uznale podíval, že se dělíš s něčím, co pro tvůj panteon bylo posvátné. Zlatá jablka nebyla pouhé ovoce, které umí prodlužovat život. Byla to jakási vaše modla. Podobně jako ambrózie Řeků.
Bůh od tebe převzal kousek jablka. "Uvidím, co se dá dělat, ale teď je Mesetef pod skalpelem, takže chvíli potrvá, než budu moct se Serqet promluvit," došel k dvoukřídlým dveřím a stiskl tlačítko na straně.

"Lepší se aspoň?" zeptala se starostlivě Matet. Ze vše štírů k ní měl právě Mesetef nejblíže. Zachovali si podobu, která se nejvíce blížila domovu. Podle jejich snědé pletí a celkové konstituci, se dali snadno označit jako Arabové, i když Matet to moc neměla ráda, protože vyznávali víru, která šla absolutně proti ní. Ač by se ráda vydávala za občanku Egypta, raději skončila u Británie, kde to bylo o něco jednodušší. Mesetef to neřešil vůbec, protože nějaké občanství ho nezajímalo. Pokud po něm někdo chtěl doklad, buď se vymluvil na to, že jej nechal doma, nebo se prostě vypařil potom, co dotyčnému promazal paměť.

Her-Ur se podíval na Matet. "Netuším. Co jsi byla pryč, tak nikdo nevyšel. Tohle mu snad pomůže," potěžkal kousek jablka, jako by to byl poklad. Hned na to se otevřely dveře a vykoukla žena oděná do chirurgického mundúru.
"Nechci znít nezdvořile, ale dokud nebude po operaci, tak..."
"Mám něco, co by mu mohlo pomoct," ukázal ovoce. "Potřebuju mluivit s doktorem."
Sestřička vzdychla. "Na sál přímo nemůžete, pane, ale aspoň můžete počkat za oknem. Budete se muset převléct."
"Není problém," pak se ještě podíval na tebe a Matet. "Počkejte tady nebo běžte do bufetu. Jak budu něco vědět, hned vás najdu," s tím vešel dovnitř a dveře se opět zabouchly. Červené světlo svítilo snad ještě hrozivěji než předtím.

Matet vzdychla a sedla si na židli. "Jak Mesetefa znám, tak ho jako obvykle převládla zvědavost a kvůli ní je teď pod skalpelem," opřela si bradu o dlaň. "Opravdu doufám, že to jablko zabere."

*O hodinu později*

Dveře se otevřely. Jako první vyšel Her-Ur, postavil se na stranu, aby přidržel dveře, když jimi projíždělo lůžko s Mesetefem. Na to, že byl ještě před chvíli na chirurgickém stole vypadal dobře. Víčka měl zavřené a klidně oddechoval.
Jako poslední vyšel Serqet. Usmál se na všechny okolo. "Bude v pořádku," ujistil všechny přítomné. "Díky za kousek jablka. Bylo hodně nápomocné. Sice jsem si netroufl podat mu ovoce vnitřně, ale na rány to byl jako zázrak. Počítám, že kolem půl hodiny se probere a bude moct normálně mluvit. A," na chvíli se zamyslel, "rychle se stavím u sebe v kanceláři a hned budu u Váliho. Omlouvám se, že jsem tam nemohl být hned."

Z ničeho nic ti začal vyzvánět Váliho mobil. Když ses podíval, kdo to je, viděl jsi na displeji Forsetiho jméno. Když jsi to zvedl, ozval se na druhé straně jeho hlas. "Jsem tady. Čekám venku před vchodem. Stráže všude kolem jsou normální? Co je vůbec tohle za místo?" pokud ses pořádně zaposlouchal, tak jsi zaslechl štěknutí psa. Že by Garmr?

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19873595237732 sekund

na začátek stránky