Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1579
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. října 2021 15:16Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 20. října 2021 20:01 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 23. října 2021 20:02Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Amitiel *Lisa Grey* je offline, naposledy online byla 15. října 2021 15:46Amitiel *Lisa Grey*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je onlineHeimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 20. října 2021 20:01Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 23. října 2021 14:07Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Jörmungandr *Jerome*
 
Snový průvodce - 17. května 2021 22:11
gral_bohu7694.jpg
Být či nebýt
~Amitiel~

Gabriel se posadil, aby na tebe lépe viděl. "Poslední zázrak byl vykonán v době, kdy strážného anděla označili za podvodníka a darmožrouta," uchechtl se. Nejspíš si na něco vzpomněl. "Jen kdybych věděl, který to byl," zadumal.

Když jsi zmínila Metatrona, podíval se na tebe s povytaženým obočím. "Toho si přejeme najít všichni, ale zmizel společně s Bohem. Pokud najdeme jeho, najdeme i našeho šéfíka. Rád bych se ho zeptal na pár věcí. Jako například na to, kdo určoval hierarchii andělů a proč zrovna Michael musí být vládce," takové řeči si sám dovolit mohl. I kdyby to říkal Michaelovi do očí, nemohl by na Gabriela vztáhnout ruku. Ve tvém případě to bylo horší, protože tě velmi snadno mohli vykázat nebo hůře, zbavit tě křídel.

Na tvou poslední otázku pokrčil rameny. "Michael tomu věří. Já si myslím, že jsou poslušní jako ovečky a jestli chce obětní beránky, tady má celý kemp. Nelíbí se mi to o nic víc, než tobě a jestli najdeš způsob, jak jim pomoct, jsem jedno velké ucho," zapřel se rukama a zaklonil hlavu. "Hah, mi o vlku," vyskočil na nohy a tebe vytáhl ve chvíli, kdy před vámi přistál Michael. Gabriel se na něj zazubil. Oplátkou mu bylo zpražení pohledem.

"Snažíš se dalšího přesvědčit, aby opustil naše řady?" osočil Gabriela, který v obraně zvedl ruce.
"Ale vůbec ne. Proč by sis to myslel, hm?"
Michael na chvíli zůstal na tobě viset očima, než se opět přemístil ke Gabrielovi. "Iseut ti nestačila?"
 
Snový průvodce - 17. května 2021 21:50
gral_bohu7694.jpg
O tomhle se bude psát
~Dionýsos, Kurent~

Ráno vypadalo ještě děsivěji než noc. Ohořelé trosky strip baru a samotný bar pulzoval jakousi ponurou aurou. Kurent by se nedivil, kdyby uvnitř byl Savera a sám tuto scenérii přiživoval. Hasičské auto vystřídal obrovský kontejner, kam úklidová četa odhazovala odpadlé kusy. Kolemjdoucí se zastavovali a dívali se na tu spoušť. Kdo mohl něco takového způsobit? Komu všechny nadpřirozené bytosti leželi v žaludku? Vždyť Bluemoon navštěvovali i andělé, aby se trochu pobavili. Že by Michael? Pokud nechtěl proti sobě poštvat polovinu Nebe, pak by dal od baru ruce pryč.

Vás čekala cesta za Her-Urem. Ráno se ještě ozvala Mesetet, že vás vyzvedne, abyste se nemuseli trmácet celou dobu pešky. Odmítla se však vrátit k baru, a tak vás nasměrovala k nedaleké kavárně, kde jste si mohli sednou, popovídat, počkat, a nakonec naskočit na štíro-taxi.

Když vás štírka přenesla rovnou do loby Nekhen Limited, nikdo se ani na okamžik nezastavil. "Mlha," podotkla Mesetet. Mlha byla něco, co zastíralo smrtelníkům mysl. Pokud jste na ně neposlali draka a víceméně jste se chovali, že přemisťování je obyčejná záležitost, vnímali to stejně i oni. Jak by potom mohli koexistovat spolu s tolika paranormálními jevy? Vždy si našli nějaké to vysvětlení. Ti, co znali pravdu, ji často neunesli a skončili v blázinci.

Co se týkalo loby, byla to obrovská hala s recepcí, bránou na detekci kovů, sedačkami, stolky a vlastně vším, čím taková loby měla být. Nechyběl tu ani prosklený zakulacený výtah jezdící nahoru a dolů. Lidé v oblecích procházeli sem a tam, někteří volali nebo se bavili se svým kolegou. Klasická firma.

Od obyčejné firmy se trochu vymykala četností ozbrojených hlídačů. Nechyběly jim vysílačky a každého sjížděli podezřívavým pohledem. Jelikož na vás mlha neplatila, tak jste si všimli, že ne všichni z hlídačů jsou lidi.

Mesetet vás vzala bokem mimo detektor kovu a společně jste prošli hlídanou brankou, u které stal hlídač s ještěří hlavou. Čumák měl placatý, jako by v plné rychlosti naběhl do zdi.

"Her-Ur na vás čeká. Je tu teď trochu chaos. Chytili dalšího anděla," informovala vás Mesetet během cesty. "Připrav si otázky," podívala se na Dionýsa. "A hlavně se oba rozmyslete, co chcete dál dělat. V baru jsme skončili asi všichni," procedila mezi zuby.

Vedla vás chodbovým bludištěm. Budova se uvnitř měnila. Chvíli jste byli v kancelářích a během chvilky jste procházeli laboratořemi. Pak jste se ocitli snad v herně a až pak na vás čekala zasedačka. Když jste se však podívali za sebe, místnosti se opět změnily a přeskládaly.

Hórus na vás čekal ve zmíněné zasedací místnosti. Nechal připravit i nějaké to občerstvení a sám seděl na židli a díval se na displej mobilu. Když si Mesetet odkašlala, zvedl hlavu. "Tak už jste tady," postavil se a přešel k vám. "Kurente," mrkl na na Cala.
"Her-Ure," zazubil se a pak trochu pošťouchl Dionýsa před sebe. "Dionýsos. Dionýse, Her-Ur."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 17. května 2021 00:14
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

JAK OSVOBODIT SIGYN?

Loki - Nárvi, Hela




Není to pro mně snadné. Stát tady a pozorovat Lokiho jak se k němu tulí Hela. A přemýšlet, jak zachráníme jeho ženu. Pokud by se to povedlo a Sigyn by se vrátila a pak by se zjistilo že Sif už nebude jako dřív.. To by bylo opravdu kruté. "Mně taky ne". Pronesu trochu tišeji a opět usrknu ze sklenice.

Hela je tak roztomilá, s pousmáním sleduji jak ji Nárvi odnáší spát. Hlavou mi prolétne myšlenka na boj na mostě v Káhiře. To co tam Nárvi udělal.. Jestlipak by se toho dalo nějak využít?

"Nebudu zapírat, i to mně napadlo. Donutit Romaniela aby tam někoho dostal. Proplížit se tam kde bude Sigyn, popadnout ji a rychle pryč". Dopiji zbytek rumu a sklenici odložím. "Ale pak sem si řekl, že by to možná šlo jinak. Na oko mně zradíš a polomrtvého, omámeného nebo tak něco, mně jim nabídneš výměnou za Sigyn.. Buď přijmou a přivedou ji, v takovém případě po ni skočí štír a přemístí ji. A my zabijeme anděly.. Nebo ji nepřivedou. V takovém případě by stačilo jednoho zajmout.


Nevím na jak dlouho to dokáže, možná by mu to s kouskem jablka šlo lépe.. Ale v egyptě sem viděl jak Nárvi ovládl jednoho z andělů. Mohl by to zkusit na zajatci. Ten nám jako že uteče a Sigyn nám prostě přivede".



Přednesu své nápady. Ohledně osvobizení Sigyn mně asi nic lepšího nenapadne. Opřu se o zeď a sleduji Lokiho. "A kdyby jsi se chtěl trochu pobavit, mohly bychom si udělat výlet do Vatikánu. Nárvi by ovládl papeže a svolal shromáždění. Na něm by pak lidem řekl že žádný Bůh není, že církev vznikla jen pro to, aby z hlupáků vysávala peníze a že pravý bohové jsme my".

Pobaveně se zasměji. "Vím že je to blbost, ale představ si ten skandál.. Možná by dokonce někteří lidé přestali věřit v Boha a vrátili se k nám". Ani nevím jestli to sám beru jako žert nebo by z toho fakt něco bylo. Ale bylo by to k pokukání, ne?
 
Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* - 16. května 2021 23:11
20200228_111127883_m(1)(1)5935.jfif

Boží instinkt

Možná jsem hada trochu polekal, když jsem tak bezohledně narušil jeho chůzi a jen tak, bez námahy jsem si ho hodil přes rameno, abych ušetřil čas. Šel pomalu a já nebyl zase úplný uzlíček trpělivosti. Proto jsem tak učinil a hlavně pak kvůli schodům do takové výšky, jakou páté patro poskytuje.
Měl bych mu vymyslet nějaké nové jméno, Jormungandr je hrozně dlouhé. Ani jsem se neobtěžoval mu říkat své a rovnou jsem zvolil lehčí alternativu, bude lepší mu taky dát jednu.

Došel jsem ke dveřím svého bytu, v nejvyšším patře bydlím sám, původně to byla nejspíš něco jako půda a jeden z majitelů okolních bytů se ji rozhodl koupit a přebudovat. V létě je tam pro mne příjemné teplo, na zimu budu muset pryč, izolace není zrovna skvělá.
Z kapsy jsem si vytáhl klíč a odemkl, otevřel jsem dveře a vstoupil. Pytel na mých zádech se pohnul, trochu nedočkavě. Pousmál jsem se, jelikož jsem věděl, že mě nyní nevidí. Položil jsem dlaň jen kousek nad lemem osušky, která skrývala nahotu velikého hada a poklepal jsem po tom místě prsty.
,,Nebuď nedočkavý." Pověděl jsem tiše a ušel ještě pár kroků, načež jsem jej položil na postel. Jak říkám, můj byt je malý. Jen předsíň s koupelnou a poté ložnice s kuchyní, říkají tomu garsonka. Malý stůl pokrytý knihami a stará postel akorát tak pro dvě osoby s nočním stolkem, na němž jsou další staré tituly.
Poodešel jsem od něj pár kroků dál, abych si ho prohlédl. Je to jen veliké zvíře, ale přesto se nedokážu úplně zbavit temných myšlenek.
,,Jak je ti?" Zeptal jsem se ho, zatímco jsem se na něj díval. Vážně, nemá na sobě žádnou známku toho, že byl hadem, jeho tělo je dokonalé. Lidsky dokonalé, všechny části jsou takové, jaké mají být. Nemluvě o tom, ja je ta lidská schránka přitažlivá. Podivné andělské čachry machry. Had by měl být hadem, tak co se děje? Možná je to Lokiho práce? Rozhodl se syna potrestat za to, že Thór nezemřel?
Projel jsem si rukou vlasy a odvrátil od něj pohled k oknu. ,,Potřebuješ šaty. A sprchu." Rozešel jsem se ke skříni vedle okna, z níž jsem vytáhl další ručník a jednoduchý oděv, dosti podobný tomu mému, který se sestával ze tří kusů oblečení.
 
*Árés* Alexander Rubin - 16. května 2021 22:48
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Nemám nejmenší tušení
Artemis a Zeus

Mlčel jsem a poslouchal. Stále jsem vstřebával to, že Artemis čekala dítě a že nelze vyloučit, že bych já mohl být otcem. Nikdy jsem s touto možností nepočítal, i když se mi o tom zdálo v hlubinách Tartaru. A teď to vypadá, že to není jenom sen, ale skutečnost. Vůbec si nejsem jistý jak se s tímto zjištěním vypořádat. Není to zrovna vhodná doba, aby přišlo dítě na svět. Zvláště do tohoto světa. Krucinál.
Uklidnilo mně, že Lucifer tomu dítěti nemá v úmyslu ublížit. Stále jsem si však o něm myslel, že je to samolibej parchant a že bych mu pár dal přes hubu.
Na druhou stranu nepřítel mého nepřítele, je můj přítel. A on se zrovna netvářil, že by se s těmi opeřenci kamarádíčkoval. Neměli jsme teď zrovna moc na výběr.

Vůbec jsem nechápal to, jak to tady funguje. Vypadalo to však, že on tomu opravdu rozumněl. Ještě aby ne, když tomu tady vládl. Takže jsem neměl vůbec žádné pochybnosti o tom, že jestli je vhodný čas vyřešit toho zasraného psa, tak je to právě teď.
”Upřímně nechci, aby se malé narodilo tady.” Pronesu tiše k Artemis svou obavu, která věřím, že je velmi podobná.
”Takže ty nás tam dovedeš, chápu-li dobře?” Nevěřil jsem mu. Zatraceně jsem mu nevěřil, ale měl jsem snad nějakým způsobem na výběr? Podíval jsem se na otce.
”Co si o tom myslíš?”
 
Jörmungandr *Jerome* - 16. května 2021 22:27
jormungander347.jpg
Přehozen přes rameno
~Huītzilōpōchtli~

První noha, druhá noha, první noha, druhá... v duchu jsem si opakoval, abych si pamatoval, že musím nohy střídat. V jednu chvíli jsem se cítil dost jistý na to, abych se pokusil Soliana pustit. Hned jsem toho zalitoval a raději ponechal ruku kolem jeho ramen. Jestli nás někdo sledoval nebo se divil, proč jdeme tak, jak jdeme, neřešil jsem to. Jako obrovský had jsem byl na nejvyšším bodě potravního řetězce. Když záhadně mizely lodě na moři, z velké pravděpodobnosti jsem to byl já, protože jsem se nudil. Častokrát jsem lodě jenom sledoval a poslouchal, co si mikrobi povídají na palubě. Někdy se stalo, že některý z posádky přepadl přes palubu. Zákusek, ale dost nasáklý rumem. Rumový mikrob. Hehe.

"Huh!" nečekal jsem, že si mě přehodí přes rameno. Měl jsem být obrovský, těžký a neuzvednutelný. Kde jsou ty časy. Bylo by to samé jako uzvednout Thórovo kladivo nebo beztrestně usednout na Ódinův trůn Hlidskjalf. Ale co jsem měl dělat. Svoje svaly jsem ještě tak dobře neovládal, abych se mohl nějak bránit. Pak jsem počítal schody a uznal, že bych měl sakra problém vyjít jenom první řadu.

"Už jsme na místě?" zeptal jsem se, když se zastavil. Zavrtěl jsem se, aby mě postavil zpátky na zem. Vzduch téměř stál a mě začínalo být docela vedro. Měl jsem si chuť sundat huňatou látku, co mi obepínala pas. Nějak jsem nezvládal výkyvy teplot. Teplo jsem miloval, ale tohle se teplem nazvat nedalo. Cosi mě zaštípalo v očích. Sáhl jsem si rukou na čelo a zjistil, že jej mám mokré. "Hmm," zabručel jsem.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 16. května 2021 22:00
loki94861.jpg
What?
~Thór + Nárvi a Hela~

Nečekal jsem, že by Ódin něco víc o jablcích věděl. Ten se jenom staral o to, aby Idunn vždy v konkrétní den a dobu přišla s odkrojeným měsíčkem. Zbytek jablka se pak rozděloval mezi nás ostatní. Díky tomu jsme získávali dlouhověkost a sílu, která převyšovala ty smrtelníků. Uvědomění, že jablka nakonec nepotřebujeme, protože nás při síle drží víra smrtelníků, byla tak trochu facka. Ale to jsme si uvědomili až potom, co jsme o zdroj jablek přišli. Na druhou stranu byla pro nás stále důležitá. Já se díky kousku dostal z nejhoršího.
"Zkusím na něco přijít," přislíbil jsem Thórovi pomoc s jablkem. Možná by stálo za to se vrátit na Asgárd a zkusit nějak oživit strom?

Upřímně mi bylo Sif líto. Tohle jsem ji nepřál. Jak se navíc musel cítit Thór? Celou dobu jí hledal a odměnou mu byla víceméně cizí žena, která se navíc upnula na zpropadeného anděla. Sám jsem měl chuť si s ním promluvit a popřípadě použít pěsti.

Sledoval jsem směr jeho prstu. "Vrátit? To se mi nezdá," zanořil jsem se víc do křesla. Hela mi ležela v náručí a zdálo se, že každou chvíli usne. Podíval jsem se na Nárviho. "Běž ji prosím uložit," opatrně jsem Helu synovi předal. Ještě bychom jí s Thórem vzbudili.
Když zaklaply dveře, znovu jsem pohlédl na Thóra. "S tou zradou si děláš snad srandu? Co máš v plánu? Dostat se do nebe?" povytáhl jsem obočí.

Nebe muselo být plné opeřenců a co bychom tam byli platní? Jestli je pravda, co říkal Her-Ur, tak verbují bohy a nerad bych bojoval s někým, koho jsem kdysi dávno znal. I kdyby to byl třeba samotný Baldr. Jo, neměl jsem ho rád. Frajírka. Mohl jsem snad za to, že se neustále naparoval jako páv? Navíc věděl o Válim a jeho pravé podstatě.
 
Amitiel *Lisa Grey* - 16. května 2021 20:01
gkyk7986.jpg

„Prohlaste to. Stejně jako vyhlašujeme válku.
Takto budeme mít mír ... stačí ho prohlásit.“




Tábor bohů
Gabriel

Je to hezká myšlenka. Bojovat, porazit všechny nepřárele a žít dál v klidu a míru. Ale opravdu by něco takového bylo možné? Nesnažíme se o něco co zkrátka nejde? Možná jsme lidem podobni více než bychom si byly ochotni přiznat.

Pozorně Gabriela poslouchám a přemýšlím o jeho slovech. Technika.. Co jsme udělali abychom tomu zabránily? Lovíme bohy a máme je jako "nucené spojence?" To mi nepřijde jako nejlepší řešení, ale kdo sem abych měla pochybnosti o způsobech našich vůdců? Povzdychnu si a nakonec se také posadím. A zadívám se na tu ženu, bohyni, která si umívá tvář. Je šťastná nebo smutná? Snažím se si toho všimnout.


Zabránit apokalypse? Povytáhnu obočí. Lucifer by jistě byl veliký problém kdyby se dostal na svobodu o tom není pochyb. Jenom že on na svobodě není. Hnije v Pekle a tam doufejme zůstane do konce svých dnů. A jiní nepřátelé nejsou. Musí za tím být něco více, ale opět není na mně abych něco takového řešila. Pohlédnu na archamděla ležícího vedle mně. "Já?

Chtěla bych pomáhat lidem. Léčit jejich nemoci a trápení a tak zařídit že v nás budou opravdu, pevně věřit. Kdy jsi se naposledy někomu zjevil a udělal nějaký zázrak?"
Doufám že nepřekročuji hranici, uvědomuji si že bych si měla dávat pozor na jazyk. Ale snad bude chápat kam tím směřuji. "A také bych chtěla najít aspoň Metatrona. Na mnoho věcí bych se ho ráda zeptala". Dodám ještě, zcela upřímně. Nechám mu chvilku a pohlédnu zpět směrem k táboru. "Opravdu si myslíš že je mezi němi někdo, kdo by proti Luciferovi něco zmohl? Vždyť jsi to sám řekl.. Jsou už jen stíny svého bívalého já".
 
Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* - 16. května 2021 15:45
20200228_111127883_m(1)(1)5935.jfif

S hadem přes rameno...

Jormungandrovi pohyby se pomalu lepšily. Krůček po krůčku, blížil se a já mu ustupoval. Až jsem uznal, že je připraven a můžeme se vydat k mému drobnému bytu.
,,Od doby, co tvé božstvo ovládalo nějakou skupinu lidí uběhlo mnoho času. Lidé se vyvíjeli, stěhovali se a jejich jazyky se měnily s nimi. Nevím, jak moc se dnešní norština podobá tvému jazyku, ale zde, na kusu země jménem Amerika se lidí domlouvají angličtinou." Možná bychom našli několik podobností, vzhledem k tomu, že Anglosasové nebyli jediné, kdo na ostrovech poblíž Evropy žili. Vikingové je týrali a mnoho se jich i usadilo v trochu teplejším, i když stále deštivém podnebí. Germánské jazyky a jejich vývoj jsou dosti mimo můj obor působnosti. Nahuatl Aztéků vznikl úplně mimo jakékoli evropské normy, z vlastního podhoubí. Lidé se vždy potřebovali dorozumívat. Mezi staroseverštinou a jazykem mých uctívačů je ale jeden velký rozdíl. Nahuatl není mrtvý. Setkal jsem se se skupinou rodilých mluvčích ve středním Mexiku. Mluví plynně a je to až neuvěřitelné. Tato malá komunita mě nejspíš drží naživu. Bez nich bych byl býval zapomenut nejspíš úplně.
Držel se mě okolo ramen, zatímco jsem pořád s jistou dávkou neohrabanosti korzovali ulicemi Miami, do nichž opět začalo svou silou pražit slunce. Kolem nás se město pomalu probouzelo z temné bouře. V jedné chvíli kolem náš proběhli lidští drobečkové a hned za nimi jejich otec. Jen opatrně, drobotino.
Moje hlava byla zavalena mnoha pocity a také nejistotou. Co když hada v jednu chvíli napadne sebrat dítko a rozpoutat masakr? Nebo naopak, co když se někdo podiví nad tím, co tu děláme a bude nás sledovat? Lidé jsou různí, někteří nevinní a jiní chtějí dělat problémy. Myslí si, jak jsou mocní a silní, než na ně vybafne božstvo. Byl jsem tedy velmi ostražitý, díval jsem se kolem sebe i na cestu, připravený na vše, co bych musel udělat.

Můj byt je malý, v nejvyšším patře tichého betonového domu s plochou střechou. Vedou na ni kovové schody, zde trávím spoustu času, pokud zrovna neprší.
Jakmile jsme vešli do tiché, relativně temné uličky, sklonil jsem se, podebral hada pod zadkem a přehodil jsem si ho přes rameno, už jen pár kroků a tady nikdo není, nevzbudíme žádnou pozornost.
,,Bude to rychlejší, máme před sebou mnoho schodů." Vysvětlil jsem mu. Trvalo by nejspíše léta, než by se had samotný vysoukal až do nejvyššího, šestého patra.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 16. května 2021 13:54
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

NA NÁVŠTĚVĚ

Loki, Nárvi, Hela




Během chvíle se otvírají dveře a za nimi stojí Nárvi. "Ahoj". Pozdravím přátelsky chlapce. Vypadá už dobře, takřka žádná známka po mučení. Táta? Na tváři se mi objevuje úsměv. To je snad poprvé co Loki něco takového od ní slyšel, určitě bude úplně hotovej.

Udělám pár kroků dovnitř a zadívám se jak Loki drží Helu. "Slyšel.. Sluší ti to". Řeknu upřímně. Rodina. Jeden si to nemusí hned uvědomit, ale je to jedna z nejdůležitějších věcí. Kdyby to s Lokim bylo takhle už tenkrát, mohla být spousta věcí jinak. Vstoupím dál a s pousmáním přikývnu. "Líbí? Říkal jsem si, že je čas na změnu. Že když ty nosíš oblek, tak já přeci nezůstanu pozadu".

Vyslechnu si smršť otázek a když si jde Loki sednout, všimnu si minibaru. "Můžu?" Zeptám se a až mi to povolí, tak k minibaru dojdu, vytáhnu jednu z lahví a naliji si zhruba polovinu. Lahev vrátím zpět a až pak si přičuchnu ke skleničce. Zřejmě nějaký lepší rum. Proč ne?
Lehce upiju a dojdu k místu kde sedí Loki. Rozhlédnu s3 po pokoji, kouknu na Nárviho a pak na něj. Když je takhle vidím, mám chuť je vzít a vyrazit někam na zmrzlinu. Je tolik věcí co Nárvi a Hela ještě neznají. "Tak popořadě..

Jablko.. Ódin říkal že by bylo nejlepší ho nechat být. Jenže to už jaksi není možné. O tom rituálu prý nic neví, tak budu rád když na něj pak koukneš ty.. Sit je.. Zmatená. Neví kdo sem, na nic si nepamatuje. Her-Ur poslal pro někoho kdo to umí s pamětí".
Na chvilku se odmlčím a upiji trochu ze sklenice. Doufám že to vyjde, nevím co bych dělal kdyby si už neměla nikdy vzpomenout.



"Sigyn je tam". Prstem volné ruky ukážu nahoru, jako že ukazuju nebe. "Prý by ji mohli vrátit, výměnou za jiného boha. Nějak se mi tomu nechce věřit, ale pokud není jiná cesta do Nebe než s andělem, budeme to muset zkusit". Pomalu trochu usrknu a s takovím polo zoufalím, usměvavím výrazem, se zadívám na Lokiho. "Vypadá to, že mně budeš muset znovu zradit". Samozřejmě né doopravdy, bylo by fajn krybychom to naplánovali jako lest. Podobně jako ve filmu Thór 2.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.45273494720459 sekund

na začátek stránky