Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Liga Výjimečných

Příspěvků: 1121


Hraje se Domluvený termín  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gabriel Van Helsing je offline, naposledy online byla 28. března 2017 20:04Gabriel Van Helsing
 Postava Elizabeth *Bess* McBane je offline, naposledy online byla 28. března 2017 22:32Elizabeth *Bess* McBane
 Postava Dr. Henry Jekyll / Mr.Hyde je offline, naposledy online byla 28. března 2017 17:26Dr. Henry Jekyll / Mr.Hyde
 Postava Victor Frankenstein je offline, naposledy online byla 28. března 2017 17:26Victor Frankenstein
 Postava Dorian Gray je offline, naposledy online byla 28. března 2017 17:26Dorian Gray
 Postava Jessica Norden je offline, naposledy online byla 28. března 2017 20:43Jessica Norden
 Postava Lynessa Twin je offline, naposledy online byla 28. března 2017 23:01Lynessa Twin
 Postava Elaine Le Fay de Hen Ogledd je offline, naposledy online byla 28. března 2017 20:32Elaine Le Fay de Hen Ogledd
 Postava William Von Carstein je offline, naposledy online byla 09. května 2016 18:46William Von Carstein
 Postava Ariell Claymore je offline, naposledy online byla 28. března 2017 22:46Ariell Claymore
 Postava Christian Farkas je offline, naposledy online byla 25. března 2017 20:01Christian Farkas
 
Elaine Le Fay de Hen Ogledd - 28. března 2017 11:28
zfxgfxg206.jpg
U tanečního parketu
Lovec, zdá se, stále ještě pídí po jakési naději…po něčem, co by mohlo zastavit věci, které jsou již dávno v pohybu. Pokud by to nebylo tak naivní, snad by to někdo mohl nazvat I úctyhodné. Brzy si však toto gesto nebude nikdo pamatovat.

Zanechána na pokraji parketu s tančícími páry sleduji Drákulu a Van Helsinga, jak mizí ve tmě, pokračujíc svým vlastním směrem. Já se však rozhoduji raději věnovat ozdobné sklenici šampaňského a jahodám.
Pozorujíc vír masek a naslouchajíc šeptání vzrušených hostů procházím sálem jako by se jednalo pouze jeden z řady běžných večírků. Vše se zdá tak známé, že by si snad člověk opravdu mohl myslet, že stále ještě existuje naděje…

Se sklenicí u rtů pohlédnu do jednoho z podélných zrcadel, v němž se odráží elegantní páry.
Lidé…
daruji odrazu lehké zamračení.
…nikdo z nich netuší, nikdo z nich ani nemůže vědět, že…
s náhlou hořkostí odložím sklenici stranou, pohlížejíc na můj vlastní odraz.

Pod bělostnou maskou se zračí temné oči mladé dívky.
Je čas…
pohnu rty ve vytušeném šeptu a otočím se k odrazu světa zády.
Je čas jít najít matku.
 
Ariell Claymore - 28. března 2017 08:38
the_bounty_hunter_by_bogdan_mrkd7fkfyy164848157601.jpg

Ti, co kráčí se Smrtí

Bratr, Lynessa, doktor

 

Neprosí, neškemrá, neutíká. Pocit vzrušení z lovu se nekoná, ovšem na tom dnes nezáleží. Něco je jinak. Se mnou. Ve mně. Necítím nic krom touhy kývnout na bratra a nechat jej stisknout spoušť, protože na konci té touhy čeká to ledové, studené černé cosi, co povolí a dovolí vydechnout. Protože na světě bude o jednoho sadistického zmrda méně.

„Výborně,“ usměji se společensky. V některých kruzích nás sice zvou barbary a cynickými zrůdami, ale etiketu s Christianem máme zažitou oba. Pohledem přelétnu k té něžné malé blondýnce a znovu jen suše přikývnu.

„Láska je hluchá, slepá a úplně pitomá,“ podotknu suše, a když si ta hrdinná slepice stoupne před Jekylla, převrátím oči v sloup a tiše si povzdechnu. Na tohle nemám čas ani energii. „Příště raději nechte výběr partnera na rodičích, slečno, a buďte ráda, že jste neskončila s rozpáraným břichem v nějaké špinavé uličce vy.“

Naznačím drobným gestem ruky Jekyllovi i bratrovi, že je čas se vzdálit.

„Jdeme. Vy se vraťte na bál, slečno, poslední přání ctím jen, pokud nejsou pitomá a nevlezou před hlaveň,“ do hlasu mi vklouzne podráždění. Asi bych ani neměla výčitky svědomí. Celý svět se stejně žene hlavou do prdele, tak proč to nevzít se vší parádou.

 

„… a přesto stále blíže, než vy,“ odpovím jen Jekyllovi.

 

 
Lynessa Twin - 29. ledna 2017 15:52
2030.jpg
To je vražda..napsala

Stála tam opodál od Jekylla i těch dvou, kteří právě rozrazili dveře se zbraněmi v ruce. Byla skoro jako zkamenělá, ale když se dala do řeči ta žena, věděla, že musí zakročit.
Rozhodným a rychlým krokem se k nim rozešla a lidi kolem sebe zvládla sebejistě odstrčit. Stála teď kousek od Hyda, i když z něj měla strach.

"Nikam nepůjde." Chovala se jako blázen bez špetky sebezáchovvy, ale ona si přišla pro pomoc od Doyla a bez ní neodejde, stejně tak jako bez Jekylla.
Trochu ji překvapila slova Hyda, když na ni poukázal a mírně se ušklíbla. Znechuceně, ale přeciž.
"Snad jsem ti nepřiroszla k srdci?"
Postavila se vzdorovitě kousek před něj, ale ne před zbraň. V hloubi duše jen doufala, že se neodváží střílet zde, před zraky všetkých a že se někde objeví pan Doyle.
 
Gabriel Van Helsing - 15. ledna 2017 09:28
helsing24538.jpg

Dohody s Ďáblem
Bess


Letmo slétnu pohledem k Bess a pak zpět na Drákulu. Jeho slova se mi vůbec ale vůbec nelíbí. Není to jeho obvyklý styl a to znamená, že je ještě více nevyzpytatelný, než byl posledně.
"Fajn....máš pravdu času opravdu nemáme mnoho, ale upozorňuji tě, že pokud se nás pokusí podrazit, tak jí šipkou provrtám lebku a pošlu tam, kam mě poslala ona s tím rozdílem, že ona se už nevrátí."
Řeknu mu naprosto vážně a chladně. Ne v tomhle nehodlám dělat žádné kompromisy i kdyby se pak vztekl. Když nás ona nechá ve štychu a nedodrží svou dohodu sejmu jí, jako jehně. Tentokrát ano.
"Pokud už tedy nemá na tom, co by se kdysi dalo u ní nazývat srdcem.....žádné protesty, mohli bychom vyrazit."
Dodám ještě směrem k Bess. Obezřetně se rozhlédnu a pak počkám, zdali vyrazíme, či se budeme muset ještě zdržet.
 
Sir Owen Doyle - 10. ledna 2017 12:03
alanrickmanbymitia_arcturus[168752]8276.jpg

Bess, Van Helsing


Dohoda o spolupráci

"Věřím, že náš cíl je společný. A že bude v jejím zájmu se jej zbavit." Drákula si byl svými slovy naprosto jistý. V jeho hlase nezněla žádná špetka pochybnosti, což bylo poněkud zvláštní.
Ovšem vzhledem k tomu, že Bess byla obeznámena s tím, že velká část toho všeho co se odehrává je psána do knihy a brk je ovládán Doylem, bylo poněkud jasné, že v tom má prsty on a tedy co hrabě říká, není nic jiného než pravda a promyšlený plán.
"Není důležité, co bude potom, je důležité co se děje nyní a to náš úkol. Nezabýval bych se tím, co bude po něm, když není hotov." Myslí to naprosto vážně.
Je pravda, že zatím tu trávíte čas slovy a nic se zatím neudělalo. Cíl je už možná přítomen a vám tak utíká čas, který nesmí být promarněn.
"Christian Farkas." Sdělí jeho jméno a na jeho tváři se objeví úsměv, neboť díky Doylovi ví, co provedl ten lovec a o tom, že mu unikla za Victorovi pomoci. Nemýlil se, že by bylo v jejím zájmu se jej zbavit.
"Domluvili jsme již nebo máme v úmyslu zabít čas dalším blábolením, mezitím, co by nám mohl cíl uniknout?" Otáže se a vyčkává, zda je všem jasno, jak důležité je pro tuto chvíli odložit válečnou sekeru a začít spolupracovat.
 
Elizabeth *Bess* McBane - 10. ledna 2017 10:42
b71057.jpg
Pekelná dohoda? Mmm... Možná.
- Van Helsing, okrajově Dorian -

Já tě vždycky najdu.
Ta slova mi zní v hlavě jako ozvěna. uhnu pohledem do země.
Nesmí mě najít.
vednu hlavu se svým sebejistým úsměvem, kterým obdarovávám všechny ve svém okolí, ale mé nitro zřírá strach. Svému pronásledovateli se v tuhle chvíli ze zpárů nedostanu, takže musím začít hrát jinou hru, avšak... On zná všechny mé hry.
Možná jsme až příliš rozrušená, nebo jsou lidé v domě mimo můj dosah, netuším čím to je, ale nikdo se nijak nehrne k tomu obětovat se pro mou záchranu i přes značné úsilí, které do toho vkládám. Smutné.

Jak jsem říkala, Vlad mě zabít nechce, ale fakt, že ho napadlo něco lepšího mě dvakrát netěší.
Co jsi vymyslel ty prohnilý kníže?
Bezelstně čekám, než vysloví svůj plán lovci a lovec mu souhlasně notuje, ač sám připustí, že to dělá nerad.
Nabídka, kterou mi Vlad dal mi dává příležitost k útěku, ačkoli slíbenému náskoku nevěřím.
Na druhou stranu... pokud to napsal Doyle, možná, ale opravdu jen možná, by se tomu dalo věřit... Potřeboval sem Vlada dostat, zdá se, z nějakého dalšího důvodu, než jsem já. Takže by naší dohodu splnit mohl tímhle způsobem...
Jenže čemu se dá v téhle Hře věřit? Ničemu... Mohu věřit jen sama sobě. Spúoléhat se na to, že někdo dostojí svému slovu je luxus, který si nemohu dovolit.

Jako kdyby Van Helsing četl mé myšlenky, vyjádří svou nedůvěru v mou spolupráci. Rozmyslím si, co bych ráda řekla, ale než se vůbec stačím nadechnout k nějakému slovu, dodá lovec svou žádost k Vladovi. Přimhouřím oči a probodnu lovce pohledem, ovšem jen na vteřinku. Očima přelétnu po svém vězniteli a když se znovu podívám na Van Helsinga, mám na rtech pousmání ve kterém sděluji, že si z nich nedělám velkou hlavu.
"To nejsou příliš motivující slova k tomu, abych měla v plánu naši případnou dohodu dodržet. Uvědomujete si to, drahý Van Helsingu?"
Pozvednu jedno obočí, abych podtrhla absurdnost toho, jak se do rozhovoru vložil. Poté se mile pousměji na Vlada.
"Prozradíte mi, kdo je cílem vaší důležité křížácké výpravy? Čím je váš cíl tak posvátný?"
Notuji vesele a u toho volnou rukou přejedu konečky prstů po Vladově hrudi, pokud se nechá. Když ne, obrazně řečeno nad tím mávnu rukou a na mých slovech to nic nemění.
 
Gabriel Van Helsing - 07. ledna 2017 07:55
helsing24538.jpg

Další pekelná dohoda?
Bess, okrajově Dorian


Ostražitě se rozhlédnu kolem nás a pak věnuji opět pozornost našemu zubatému páru.
"Zatraceně, že já tu ženskou nestřelil do hlavy hned, jak se tu objevila...."
Postesknu si v duchu, protože právě to jí dlužím a právě to bych tak rád udělal. Nicméně ač nerad, musím sám sobě připustit, že něco na tom, co říká Drákula je. Něco málo, jeho plán je smělý, odvážný a dost nebezpečný. V každém jeho momentu se může něco pokazit a právě tyhle plány většinou vyjdou, když vše ostatní selže.
"Ani se mi nechce věřit, že s tebou budu souhlasit. Jsou to opravdu podivné a zoufalé časy."
Zamračím se sám pro sebe a lehce rezignovaně si povzdychnu. Ruku však nechám poblíž své ukryté skládací kušičky.
"Každopádně, jak jí můžeme věřit, že nás nepodrazí a neobrátí se proti nám společně s naším cílem. Téměř jistě bude hledat příležitost, jak nás, co nejdřív nás zradit a utéct. To nesmíme dovolit náš cíl je příliš důležitý."
Podotknu vážně ale stejně jako Drákula i já vím, že nebudeme mít asi moc na výběr potřebujeme jakoukoli výhodu. Z toho, že mě Bess slyší si také nic nedělám. Chovám se jako Drákula ignoruju jí.
"A ještě jedna drobná nepříjemnost, kterou bych rád s tebou vyřešil. Vzhledem k tomu, že je to právě ona, kdo může za můj výlet do očistce a ta, kdo mě už jednou zabila, takže jistě chápeš, že jí něco dlužím. Jsem ochoten jí nechat naživu, ale až skončíme naši práci svou smrt jí musím nějak splatit. Nerad zůstávám něco dlužen."
Pronesu ještě vážněji a pohlédnu na Drákulu. Možná se mu to nebude líbit, ale doufám, že to pochopí a nějak se my dva dohodneme. Přece jen, jeho hra bude moci pokračovat a já chci jen vyrovnat účty.
 
Sir Owen Doyle - 06. ledna 2017 23:51
alanrickmanbymitia_arcturus[168752]8276.jpg

Gabriel, Bess, okrajově Dorian


Pokec u altánku s Drákulou

"Možná. Ale já tě vždycky najdu." Prohlásí pevný hlasem, který je stejně pevný jako onen stisk, kterým drží za ruku zrádnou ženu.
"Van Helsingu." Povzdechne si. Je na něm vidět, že není dvakrát šťasten za přítomnost svého momentálního kolegy. Přeci jen se to týká vás dvou a nikoho dalšího. Nicméně nechá Helsinga hovořit, jako kdyby nad něčím přemýšlel. Avšak není tím tak plně zaměstnaný a stále brání dámě v útěku.
"Nechci to s ní skoncovat." Zavrčí a svůj pohled přesune na lovce. "Právě naopak… napadlo mne něco lepšího." Zdá se, že dospěl k nějakému plánu a něco na tónu jeho hlasu Bess napovídá, že se jí to ani v nejmenším nebude zamlouvat.
"Mohla by nám pomoci. Oba dva moc dobře víme čeho je schopná. Může toho hlupáka zabavit a my tak využijeme příležitost, kterou nám nabízí moment překvapení." Sdělí lovci plán a ignoruje tak skutečnost, že je u toho přítomná i osoba, které se to týká. Jako kdyby na jejím názoru ani trochu nezáleželo.
"A ty má drahá, když nám pomůžeš, získáš náskok." Nabídne něco, co by se nemělo odmítat a to příležitost k útěku. Je otázkou zdali je to z jeho hlavy nebo z Doylovi knihy.
 
Jessica Norden - 06. ledna 2017 10:08
jess3988.jpg
Konec a vstup do neznáma
Eric

Nejsem si jistá, zda v nejbližší době - nebo kdy jindy - budu schopná vnímat slova jako drahá a láska jako něco jiného než nafouklé nic. Ovšem ta bolest v Ericových očích mi připomíná, že nejsem na světě úplně sama. Jistě, moje velká láska si právě vychutnává klín a polibky jiné, můj adoptivní otec mě chce nechat zabít společně s celým světem, ale jde tu o to, že je tu aspoň někdo, kdo může pochopit, jak se cítím. Což je momentálně asi největší spojení, které s kým teď mohu cítit.

Neptám se proč jdeme k Doylovi, je mi to vlastně jedno. Poslední smutné pohledy vrhnu směrem k tanečnímu parketu a místům, ve kterých jsem si připadala před kratičkým okamžikem jako naprostá královna, jakoby svět nikdy nemohl být lepší, správnější, hezčí.

Cestou se zaobírám vlastními myšlenkami. Část mého já by chtěla vrátit čas, ukázat se těm dvěma, když ze sebe strhávali oblečení, a když už nic, tak jim trochu znepříjemnit jejich chvilku. Ale tohle je jen velmi malá část mě, co si to přeje. Zbytek si jen zoufá, že by bylo lepší, kdybych nikdy nic takového nezažila. A nikdy už nic takového nechci zažít.

Než se stačím nadát, stojím před mým bývalým domem. Kde jsem začala věřit v dobro lidí. Asi je to trochu poetické, že přesně v tomto místě já zanechám všechny lidi a jejich lži. Kruh se tím uzavře. Nemůžu se přinutit k údivu v tom ohledu, že tu jsou nějaké dveře, o nichž jsem nikdy nevěděla. Všichni jen lžou a ohýbají pravdu tak, aby byla v jejich prospěch. Ach, já bláhová nikdy nevěřila, že budu tak zahořklá.

Eric už zmizel v těch dveřích, ale já zaváhám. Nebojím se toho, co mě čeká tam. Naposled se rozhlédnu po Doylově pracovně. Poslední pohled na svět, co nechávám za sebou. Lehce se mi zatřese spodní ret, při poslední myšlence, která mi proletí hlavou, než se vydám do dveří mimo tuto realitu.

*Omlouvám se, sestřičko, ale jsem si jistá, že si svůj trest odpykám..*
 
Elizabeth *Bess* McBane - 05. ledna 2017 23:32
b71057.jpg
Staří známí u altánku
- Dorian, Van Helsing -

A přesně ve chvíli, kdy jsem měla zmizet, mi je Dorianova ruka vytržena a její majitel i s ní odhozen proti stromu. Nestihnu se přemístit, Vlad mě ostře chňapne a přitiskne k sobě v čemž se mu snažím bránit.
"Vždycky uteču!"
Syknu po něm zpět. A v tu chvíli zjistím, že i přes Dorianovo bezvědomí nejsme sami.
Život má skutečně krutý smysl pro humor. Jeden by možná řekl i "Osud", ale to bych nesměla vědět, že za půlkou toho stojí Doyle a královsky se baví.
A já nána mu ještě pomáhala...
Pokouším se vyškubnout svému dřívějšímu partnerovi, od kterého jsem tak těžce unikla. Vlastně za to vděčím příchozímu lovci, nebýt možnosti, kterou mi dal, tak bych svou smrt nemohla zahrát a navíc zdržel pána Transylvánie dostatečně dlouho na to, aby hned nepřišel na mou lest.

"Vskutku zvláštní."
Přitakám v otázce humoru a propaluji zelenýma očima Vlada. Nezmítám se už tolik, jeho stisk je příliš pevný a vím, že se mu hned tak nevyškubnu, ať sebou budu lomcovat jak budu chtít.
"To musíte mít vážně hodnotný společný cíl, že se tváříte kolegiálně."
Prohodím zvědavou poznámku na adresu mužů, nepřátel na život a na smrt, kteří tu jsou teď bok po boku a evidentně pracovně.

Co se týče poznámky o skoncování se mnou, jsem si až příliš jistá, že Vlad mě zabít nechce, proto si z ní nic moc nedělám. A bohužel, proslavený upír má svou fylozofii, že jestli mi někdo má právo ubližovat fyzicky, tak to je jen on sám a nikdo jiný. Hádám, že se v tomhle nezměnil, když mě pořád neúnavně loví a snaží se dovléct zpět, místo aby mě jednoduše nechal zabít.

Zatímco se snažím získat čas povídáním, pokusím se o využití jiného svého talentu. Roztáhnu svou succubí auru směrem k domu a pokusím se přivábit nějbližší mužské cíle, kteří by se v omámení mohli pokusit mě chránit (64%).
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.096273899078369 sekund

na začátek stránky