Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Stíny Edenu

Příspěvků: 231


Hraje se Jindy  Vypravěč Ragana je offlineRagana
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ian Quintero je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Ian Quintero
 Postava Ithel Glendower Ambrosius je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 6:11 Ithel Glendower Ambrosius
 Postava Andrew Orfeus Radičevič je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Andrew Orfeus Radičevič
 Postava Steve Martinez je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 6:11Steve Martinez
 Postava Evelyn „Evie“ Everdean je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 20:08Evelyn „Evie“ Everdean
 Postava Aidian Orestes Radičevič je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:22Aidian Orestes Radičevič
 Postava Gareth Gruber je offline, naposledy online byla 08. prosince 2019 21:07Gareth Gruber
 Postava Jonathan Wendell je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 20:42Jonathan Wendell
 Postava Katrina Roseová (Sedmikráska) je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Katrina Roseová (Sedmikráska)
 Postava Aislinn Stardust je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Aislinn Stardust
 Postava Florian Swan je offline, naposledy online byla 03. prosince 2019 22:46Florian Swan
 
Bimba - 01. prosince 2019 21:20
800832774060.jpg
Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.
 
Jonathan Wendell - 16. září 2019 20:14
jonathandrdposava26674.jpg

Stín v patách
Evie


Evie jsem potkal asi o tři bloky dál. Šla tou nejschůdnější trasou, kterou mohla, takže zákonitě musela minout tuhle vedlejší ulici. Tiše jako myška jsem vyklouzl o kus za ní, až když mě minula. Udržoval jsem si od ní odstup zhruba 50 kroků, abych jí měl stále na dohled ale nebyla má přítomnost, co se chůze týče podezřelá.
"Ten její pes je fakt šikula."
Usmyslel jsem si, když jsem viděl, jak jistě jí vede domů.
"No ale raději na ní dohlídnu, přece jen není její rajón."
S rukama v kapsách jsem jí pomalu následoval a trochu přemítal o tom, co se v posledních dnech stalo. Bylo to divné a nedávalo postupně nic smysl. Začínal jsem být paranoidní? Možná trošku z obavy, že přijde, nějaký vymazávač mozků a smaže mě, nebo to, co vím, a o to jsem věru nestál. Nechtěl jsem zapomenout na Evie, ani na nikoho jiného.
"Kéž bychom tak měli jistotu v někom, kdo se v tomhle vyzná a je na tom stejně, jako my..."
Povzdechl jsem si, být takovýmhle unikátem, nebylo zrovna to pravé....Zahnul jsem a dorovnal vzdálenost mezi sebou a Evie. Nehodlal jsem jí na její cestě rušit.
 
Evelyn „Evie“ Everdean - 02. září 2019 11:46
afuroterumicute–kopie–kopie6426.jpg

Vzhůru domů


„ Uvidíme…“
Uchechtla jsem se a zavrtěla pobaveně hlavou. Někteří určitě uvidí, to je fakt. Já budu poslouchat …
„ Příště bychom mohli návštěvu takového podniku naplánovat trochu lépe. Asi je to jedna z věcí, kterou bych měla vyzkoušet, i když pít vážně nemůžu. Takhle na honem je mi to trochu nepříjemné.“
Dodala jsem a pevně sevřela v ruce postroj od Ricka.
„ Sejdeme se u něj… moc to nepřežeň s pitím…“
Ušklíbla jsem se na Steva a pak už jsem jen zamávala, když jsem slyšela, že je na odchodu.
„ Užij si to!“
Houkla jsem na něj s úsměvem. Jeho kroky se vzdálili a já zatím vytáhla mobil, abych do něj nadiktovala adresu Jona, uložila ji a pak zadala svojí adresu, aby mě telefon navedl pomalu domů. Rick ale určitě taky trefí a snad se neztratíme.
 
Gareth Gruber - 30. července 2019 19:39
jestenevim6277.jpg

Pohoda, klídek a cigáro

Andrew, Aidian, Ithel, Steve a Florian

 

Takže já nevím jak ostatní, ale já si venku roužnul. Při tý příležistosti taky nabídnu, jestli se někdo nepřidá. Proč ne, jsme na jedný lodi, nebo ne?

Ten s modrejma vlasama, se ještě oddělí a jde za nějakou holkou s čoklem a takovým divným týpkem, co se na všechny tváří jako vrah. Ne, že bych věřil, že je. Na to už jsem za poslední dobu viděl příliš divných věcí.

Chvíli se tam vykecávaj. Jedno z dvojčat už začíná bejt nervní. Já osobně pomalu dokuřuju.

„Doleva,“ navrhuju. Levá je dobrá! Uchechtnu se.

Čím dřív se usadíme někde v „soukromí“ tím líp.

 
Steve Martinez - 28. července 2019 07:23
rps20140706_2249219308.jpg

Takže rozchod? No fajn…

Všichni

 

Zamrkám. Vážně Johny řekl TOHLE?

„Oukej, tak se uvidíme.“ Kývnu mu. Co mi zbývá, že jo. Jestli je takový ignorant, že tady Evie nechá, já ho tu stěží udržím…

Kouknu na Evelyn. Říká že by neměla jít do hospody, že bysme se sotva chtěli starat o slepou. Tak to není! Ohradil bych se. Mě přeci její postižení nevadí! Nemám proti její slepotě nic. Prostě se to stalo, nedá se nic dělat… A že s ní nebude legrace? Další nesmysl, o zábavu tu teď nejde, ne? Navíc tihle týpci vypadají docela cool…!

Ale tak nějak jsem vycítil, že nechce jít. A pokud, pak je v téhle věci tak nejistá, že i cesta domů z neznámého místa jí přijde bezpečnější.

V duchu si povzdechnu.

„Dobře, Evie, tak se opatruj, ano? Sejdeme se zítra dopoledne u Johna?“ navrhnu jí. Dal nám adresu, je logické navrhnout takový postup. Počkám si na její souhlas / nesouhlas a pak se otočím a doběhnu zbytek naší barové skupiny.

„Můžeme jít, kámoši myslí, že je na pití brzy,“ odbudu to se zářivým úsměvem zpěváka zvyklého na publikum. Uvnitř se sice necítím zdaleka tak v pohodě, ale co už. Je to jen pití s pár novými kámoši. Buď se z té diskuze něco vyvine, nebo to bude opravdu jen legrace a pomlouvání systému. Nic horšího se přeci nemůže stát, nebo ano?

 
Jonathan Wendell - 23. července 2019 18:42
jonathandrdposava26674.jpg

Na odchodu
Evie a Steve


"Gesberova 33 na zvonku je moje jméno to najdete."
Mávl jsem na ně a pak zmizel za rohem.
"Ani telefonu se už nedá si věřit, kdo ví."
Odtušil jsem, možná jsem začínal být mírně paranoidní, ale co se dá dělat, doba byla nebezpečná a zvláštní. Přemýšlel jsem chvíli nad tím jak to bude teď dál.
Místní okolí jsem docela dobře znal, bylo tu pár dobrých restaurací a kaváren, takže nebyl takový problém odhadnout kudy povede Ricky Evie, protože nejjasnější byla odsud ta nejširší cesta s velkým chodníkem. Takže nebude problém jim nadejít a dohlédnout na to, aby se dostala domů v pořádku.
"Vědět o mě ani nemusí, ale....jistota je jistota."
Odtušil jsem a zamyšleně jsem si promnul bradu. Raději jsem si rozhlédl kolem sebe, jestli je vše v pořádku a pak pokračoval v trošku rychlejší chůzi.
 
Evelyn „Evie“ Everdean - 19. července 2019 12:15
afuroterumicute–kopie–kopie6426.jpg

Loučení


„ Nathe a nenapadá tě, že je třeba čas to změnit? Já taky nerada riskuju, ale asi to bude tím, že nevidím. Že to všechno kolem je pro mě jenom temnota. Ale chodím na nová místa, snažím se aspoň trochu seznámit… Možná má tohle všechno nějaký důvod…“
Slyšela jsem změny v jeho hlase, i když si to neuvědomoval, nepotřebovala jsem ho vidět, abych poznala, že se mu to nelíbí, a to co jsem řekla, není zrovna to, co chtěl slyšet. Ovšem překvapil mne, když začal řvát na ty studenty. V první chvíli jsem sebou polekaně trhla a ustoupila kousek stranou. Těch divných pohledů, úšklebků a poznámek na jeho adresu se sice neobjevilo tolik, ale sem tam mezi nimi byli. Přesto už si další nedovolili ani pípnout, aspoň tedy ti, co tohle vystoupení viděli.
Když se otočil zpátky ke mně, byla jsem červená až za ušima. Málo kdo se mě zastal. A on byl jedním z nich.
„ Děkuju, Nathe.“
Promluvila jsem, když bylo po všem a on se zase otočil zase ke mně. Poslouchala jsem, co mi chtěl říct a byla jsem ještě červenější než před tím.
Zrudla jsem však ještě víc, když řekl to o té hubatosti. Ovšem než jsem stihla cokoliv říct, něco mi přistálo na nose. Polekaně jsem sebou škubla a dlaní přes nos v zaháněcím gestu plácla.
Nebylo to příjemné, takže jsem si nos ještě otřela, abych zahnala ten podivný pocit, že na něm něco mám a trochu jsem se zamračila.
„ To nevím.“
Zavrtěla jsem hlavou. Slyšela jsem, jak se něco v jeho hlase změnilo, ale nebyla jsem si jistá co vlastně. Najednou Rick začal štěkat. Objevil se Steve s jeho nabídkou, že jdou do hospody s jeho novými přáteli. Trochu jsem se stáhla. Slyšela jsem kroky, které se začali vzdalovat. Nath se rozhodl odejít a ještě nás popichoval, ať dám na Steva pozor. Zabalil to překvapivě rychle. Vlastně jsem se nestačila ani nadechnout, abych se k tomu všemu nějak vyjádřila.
Takže Steve jde do hospody s novými přáteli, Nath to zabalil a šel domů. A co já?
„ Víš… já v hospodě ještě nebyla… nesmím pít. Chodím maximálně do kavárny. Se mnou asi tolik legrace nebude…“
Promluvila jsem trochu sklesle. Chytila jsem se Rickova postroje a zadívala se směrem odkud šel Stevův hlas.
„ Myslím, že nebudete mít moc chuť starat se o slepou. Neměj strach, já se domů dostanu, už máme takové situace v malíku, viď Ricky.“
Usmála jsem se. Sice jsem neznala tuhle část, ale trefila jsem sem, takže myslím, že trefím zase domů. Při nejhorším to prostě jistí mobil a někdo z rodiny.
 
Steve Martinez - 17. července 2019 17:27
rps20140706_2249219308.jpg

Ehm… A s tím jako co?

Evelyn, Jonathan

 

Ehm…? Zatvářím se poněkud nechápavě. Tedy já přesně vím, co tím chce říct, ale nechce se mi věřit, že by klidně nechal Evelyn samotnou. Co když nebude chtít jít? John už bude pryč a  Evelyn půjde domů sama? Vždyť tuhle čtvrť dozajista nezná! Je slepá, proboha!
„A jak?!“ zavolám za ním. „Nemáme svý čísla, jak se chceš na něčem domluvit?“ zajímám se alespoň o tuhle praktickou věc. „Alespoň nám dej kontakt,“ vyzvu ho. Než úplně zmizí. Evelyn alespoň bude mít čas se vyjádřit jak to vidí, případně odejít s Johnem…

 
Jonathan Wendell - 17. července 2019 17:05
jonathandrdposava26674.jpg

Venku před budovou

Evelyn a Steve


"Nevím Evie ale nerad riskuju příliš. Za poslední hodiny a dny se toho stalo podivného až moc. A nechce se mi věřit, že to nepřitáhne žádnou nežádoucí pozornost......a to je ten problém. On je pes, psovi věřit můžeš ten tě nezradí. Lidé.....u těch je to složitější."
Mírně jsem si povzdechl a opřel jsem se ramenem o stěnu vedle sebe, tak abych byl více zády k odcházejícím studentům.
"Jak říkám, jen bych nerad padl do pasti. V naší situaci je opatrnost na místě. A v tuhle chvíli nejde o to věřit Stevovi, ale někomu, kdo nás zve někam na pití, koho nikdo neznáme."
Vysvětlím trpělivě. Následoval další ztrápený povzdech nad její poznámkou. Lehce jsem se zamračil i když jsem věděl, že to vidět nemůže.
"Nechci zapomenout, chci vědět oč tu jde, ale nerad bych zmizel bezestopy jen proto, že jsem si nedal pozor."
Když jsem uslyšel to hejno blbců, kteří se bavili o Evie, jak by tu nebyla zatnul jsem čelist. O chvilku později, když to neustáválo odrazil jsem se ramenem od zdi a otočil se na patě směrem k odcházejícím spolužákům.
"Debilové! Je slepá ne hluchá! A má víc citu a porozumění pro ostatní, než vy všichni dohromady!"
Rozčertil jsem a máchl rukou do vzduchu v nesmlouvavém gestu. Pak jsem upustil páru dlouhým výdechem a otočil jsem se zpátky na Evie.
"Sakra co jsem to právě udělal?.....Ach....dnešek je vážně divnej."
Ucítil jsem, jak mi do tváře stoupá červeň ale naštěstí pro mě Evie to nemohla vidět. Na druhou stranu mohl jsem to svést na rozčilení.
Nad jejími dalšími slovy si jen odfrknu a na tváři se mi objeví menší úšklebek.
"A já už se začínal bát, že neumíš být štiplavá, hubatá a nepříjemná."
Cvrnknul jsem jí ukazováčkem do špičky nosu.
"Třeba vidíš víc, než my všichni dohromady, kdo ví."
Pokrčil jsem rameny a udělal jsem dva kroky směrem kolem ní na cestě k odchodu.
"Taky hodlám zjistit víc, ale ne takhle riskantně s lidmi, kterým nemůžu věřit. Své přátele si vybírám opatrně a myslím si, že jeden až dva noví z posledních dní jsou úplně dostačující."
Pousmál jsem se, chtěl jsem ještě něco dodat ale to už tu byl Steve.
"Dík za nabídku, ale to pro mě není. Pokud Evie půjde, tak na ní dohlédni.....ymm....vlastně Evie pokud půjdeš raději ty dohlédni na něj, to bude jistější."
Neodpustil jsem si provokativní poznámku a pak jsem jim ukázal záda a rozešel jsem pryč od školy.
"Zatím se když tak mějte, uvidíme se později."
Houkl jsem za nimi a mávl rukou na rozloučenou. Pak jsem se ještě po pár metrech otočil a chvilku kráčel pozpátku.
"Jo a Evie! Buď hubatá častěji docela ti to jde."
Zasmál jsem se, a pak se zase obrátil do směru chůze a dál mizel svým novým přátelům z dohledu.
 
Steve Martinez - 17. července 2019 05:55
rps20140706_2249219308.jpg

Čas vyrazit

Andrew, Aidian, Gareth, Ithel, Florian, Johnathan, Evelyn

 

Vypadá to, že je domluveno.

Nevím, jestli jsem úplně rád, ale co už. Jdeme. Jedno z dvojčat vede. My ostatní tvoříme na pohled jeho ne úplně krátký ocas. Křením se.

Vyjdeme z budovy. Přehlédnou Evelyn s Johnem postávající u vstupu sotva lze. Mávnu na ně.

„Moment,“ řeknu své nynější skupině a přiskočím k těm dvěma.

„Jdeme se napít do hospody, přidáte se?“ hodím očkem po každém z nich. Jakože vážně jsme do teď nic důležitýho neprobírali, takže pokud chceme něco vědět, tak musíme jít. Já už řekl, že půjdu, ale oni… No je to zkrátka na nich. Každopádně nechci aby se mi ztratili, takže pokud neodpoví Evelyn s Johnem rychle, tak půjdu zpátky k Florianovi a zbytku.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.10935616493225 sekund

na začátek stránky