Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Avatar: Tajemství Pandory

Příspěvků: 278
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Ani´ka - 18. června 2019 11:27
na´vi18506.png

Klan Kxaylu - Eywa skrytá pod jezerem


Chápavě jsem přikývla, i když jsem si nebyla jistá, proč se to dělá. Poklekla jsem k zemi a zavřela jsem oči, stejně jako on. Spojení s Eywou je tu jiné, než u nás doma, méně citlivé, přesto... zvláštní a úchvatné.
Sklonila jsem se čelem k hladině vody, pramen vlasů jí zčeřil, ale jen krátce. Bolela mě uvnitř ztráta, kterou jsem dnes prožila, ale hlavu jsem měla nezvykle prázdnou. Nakonec jsem se znovu posadila mezi své paty a zadívala jsem se na světélkující kořeny. Byly opravdu úchvatné. Pohled mi nakonec sklouzl k Alexovi a k jeho prstům na ruce.
" Řekni ... jak se vlastně stalo, že je... z tebe Na´vi?"
 
Eywa - 16. června 2019 19:27
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Jeskyně pod jezerem
Ani´ka

"To znamená že.....pro tebe udělal něco, co musíš vynahradit."
Pokusil se ti Alex vysvětlit a klekl si vedle tebe na zem a zavřel oči.
"Dobře zůstanu a počkám."
Lehce přikývl. Patrně i on měl tomuto místu nesmírnou úctu, kdybys to nevěděla, možná bys jej považovala za Na´viho.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

Zbylí lovci se nadechli a vydali kupředu. Každý trošku někam jinam lovit vlastního Ikrana. Ty ses vydala k jednomu hejnu, které se rozletělo do všech stran až na jednoho šedivého jedince, který na tebe otevřel doširoka tlamu a pak se vrhl vpřed. Pronikavý křik Ikrana ti prošel až do konce ocasu. Čelisti klaply, když se po tobě ohnal tlamou. Jo tenhle bude určitě tvůj, docela obstojně tě tlačil ke srázu a chňapal.
Koutkem oka jsi zahlédla, jak se Dri´tha, jak se potýká s jasně oranžovým Ikranem, který mu působil nemalé problém, o ostatních lovcích jsi bohužel přehled neměla.
 
Zi´arthe - 09. června 2019 12:29
avatar8175.jpg

DEN LOVCE


Má strategie ve šplhání mi ušetřila mnohé starosti i strasti, ale i tak jsem vnímala svůj dech, jak se stává čím dál více frenetickým. Nutila jsem se udržovat tempo a nerozptylovat se pádem dvou Na´vi, kterým jsem stejně nyní nemohla pomoci. Postupně jsem čím dál více cítila každý sval v těle, jak naříkal a dával o sobě znát. Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost. Potřebovala jsem setrvat v tempu… ve svém tempu, abych neškobrtla a nepadala k zemi či abych zcela nevyplýtvala své síly a neodpadla ze stěny jenom proto, že bych nebyla schopná již dále pohnout paží a zachytit se o další kousek výš.

Konečně se jedna z mých rukou objevila na vrcholu skalní stěny a následně na to jsem hleděla na silnou a pevnou ruku, které jsem se vděčně chytila. Myslela jsem, že to byl Dri´th, ale nakonec se ukázalo, poté co jsem chytila dech, že to byl náš průvodce. Vděčně jsem mu pokývala hlavou, než jsem vyhodnotila náš stav. Všichni jsme zprudka dýchali a snažili se uklidnit. Nebylo to náročné jenom pro mě a zbylo nás…. 1, 2, 3,…6 se mnou 7. Nebylo nás mnoho… Otče… díky, že stojíš při mně. Pomyslela jsem si se slabým a posmutnělým úsměvem, než promluvil náš starší bratr.

„Budeš na mě moci býti hrdý, otče.“ Vydechla jsem tiše, když jsem našemu průvodci tentokráte kývla na znamení, že chápu. Dech jsem měla již klidnější, zatímco jsem hleděla na hnízda Ikranů. Měla jsem strach? Pořádný. V hlavě mi kolovala myšlenka, co když se mě pokusí zabít víc těch tvorů na jednou? Nebo co když se mě nepokusí zabít žádný? A co když selžu?! To jsem nemohla dopustit. Dělám to přece pro památku svého otce!! Dělám to pro sebe i pro matku! Dělám to pro náš lid!! Ochráním ho a s ním i Eiwu a otce, který dlí po jejím boku stejně jako předkové naší minulosti. Nenechám nebešťany zničit můj domov!!

S tím jsem se vydala k hnízdům s rukou na lasu podobné liáně, která měla za úkol znehybnit tlamu Ikrana, který si mě vyvolí. „Je to náš osud.“ Šeptala jsem si pro sebe, zatímco jsem se obezřetně přibližovala. „Je to náš osud.“ Opakovala jsem celou dobu, dokud se přede mnou nevztyčil šedivý jedinec, který odmítal prchat jako ostatní syčící Iranové.

Obrázek

 
Ani´ka - 13. května 2019 11:49
na´vi18506.png

Klan Kxaylu - Jeskyně pod jezerem


„ Co je to někomu dlužit?“
Zeptala jsem se. Přesto jsem se dál užasle rozhlížela kolem. Když se však chtěl vzdálit, stáhla jsem uši poplašeně k hlavě.
„ Zůstaň. Nechci zůstat sama.“
A to ještě před pár hodinami byla moje oblíbená činnost. Jenže tady jsem opravdu sama. Jen s Eywou a necítím se dobře. I když je to překrásné místo a klan, s kterým máme dobré vztahy, Na´vi, kterým mohu věřit, přesto jsem sama a velmi daleko od domova.
 
Eywa - 11. května 2019 21:48
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Jeskyně pod jezerem
Ani´ka

Alex se usmál, když viděl, že se ti tohle místo líbí a počkal až ho dojdeš.
"Přijde mi, že tady jsme Eywě tak blízko, jak to jen v blízkém okolí jde."
Přiznal se ti a pomalu se nadechl.
"Ještě nedávno jsem neměl odvahu sem přijít. Dlužím toho Na´vi příliš a jí taky."
Zadíval se na světýlka okolo a pak zpátky na tebe.
"Budu čekat u východu."
S pokývnutím se začal vracet, aby ti dal prostor vykonat, co budeš považovat za potřebné.
 
Ani´ka - 03. dubna 2019 20:51
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – skryté kouzelné místo pod jezerem


Zadívala jsem se na hladinu vody, když do ní skočil a zčeřil ji. Pozorovala jsem hladinu, jak se vlní a čekala, dokud se nevynořil.
Nakonec jsem skočila do vody k němu. S ladností sobě vlastní jsem propadla hladinou a na chvíli jsem se ponořila pod vodu.
Jakmile jsem se vynořila, oznámil mi, ať jdu, jestli se nebojím. Zamračila jsem se a nadechla jsem se, načež jsem vyrazila za ním, pod vodu. Už po malé chvíli jsem měla pocit, že mě tu hodlá utopit a ne mě dovést na jejich posvátné místo, jenže netrvalo dlouho a objevila se znovu hladina vody, tentokrát ale někde jinde. Někde hluboko pod vodou, odkud jsme sem připravili.
Nechala jsem si pomoct na pevnou zem a trošku jsem se oklepala. Jenže v tu chvíli jsem si povšimla i světélek. Zamrkla jsem a pak lapla po dechu.
„ No páni.“
Šeptla jsem tiše a fascinovaně sledovala ten výjev. Bylo to úžasné. Nechala jsem se tiše vést a rozhlížela jsem se po stěnách a pomalu se rozšiřujícím stropu.
„ Je to nádhera.“
Vydechla jsem a zahleděla jsem se na strop.
„ Děkuji, že jsi mě sem přivedl.“
 
Eywa - 03. dubna 2019 11:59
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem
Ani´ka

"Dobře tak jdeme."
Zhoupl se Alex na patách a pak skočil s nádechem dolů těch asi deset metrů šipku a zmizel pod hladinou. Za chvíli se vynořil.
"Tak pojď jetli se nebojíš."
Zazubil se na tebe a počkal, až zhukneš do vody také. Pak se nadechl a potopil a začal plavat ke dnu uprostřed jezera. Nejhlubší místa zde byla hlubší, než jsi očekávala.
Plavali jste níž a níž a pak Alex zahnul do podvodního tunelu. Vypadalo to až děsivě. Dojít ti tady dech, už tě nikdo asi nevyloví. Musela jsi mu však důvěřovat, tunel vedl jen kousek a stáčel se po chvíli nahoru a pak se voda rozestoupila a ty ses mohla svobodně nadechnout. Alex už celý mokrý postával na břehu a nabízel ti ruku.
"Tak jsme tady."
Usmál se a po tváři mu stékaly kapky vody.

Obrázek


Když ses rozhlédla byli jste v prostorné jeskyni, která se táhla někam dál a od sem pronikalo světlo z rostlin, které světélkovaly.
"Úžasná rostlina. Vlastně jsou to spíše jen kořeny, ale z mě neznámého důvodu tady svítí a to není všechno."
Vedl tě dál jeskyní až do míst, kde se plně rozšířila.

Obrázek


"Tohle je to místo."
Oznámil, bylo to úchvatné a zvláštní, nikdy jsi nic takového na Pandoře neviděla a o to zvláštnější to bylo, že ti to ukazoval právě Alex, který byl původně vlastně Nebešťan.
 
Ani´ka - 27. března 2019 13:07
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – Alex


„ Umím plavat, neboj se.“
Povzdechla jsem si a vydala jsem se za ním. Postavila jsem se na okraj vedle něj a zahleděla jsem se na hladinu pod námi.
„ Snad mé spojení s Eywou bude silné i zde.“
Vydechla jsem. Pohlédla jsem na Alexe a pak na vodu.
„ Jsi tu doma, tak mě veď.“
 
Eywa - 13. března 2019 12:36
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem
Ani´ka

Alex tě poslouchal a vyčkával. Vnímal tvé pohyby a když ses ho zeptala krátce se zamyslel.
"Ano jedno takové místo tady je. Chodívají tam odpočívat a rozmlouvat se svými mrtvými ač to není Strom duší. Divím se, že mi to místo ukázali."
Podotkl a lehce se usmál.
"Není to daleko ale doufám, že umíš plavat."
Tohle bylo možná trošku zarážející, ale tvářil se naprosto vážně a pobaveně. Pak dvěma kroky přešel k okraji stromové podlahy a pohlédl na vodní hladinu.
"A když ne, tak tě to naučím."
Zhoupl se na špičkách a tobě se zdálo, že do vody musí málem spadnout, ale nestalo se tak, čekal na tebe.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

Lezla jsi nahoru snažila ses učit z chyb těch, kteří lezli před tebou a tys je předehnala, a taky z umění těch, kteří byli stále napřed před tebou. Tempo vás drželo s lovcem již nemnoho. Dri´th si stále udržoval jistý náskok a dál úspěšně stoupal ač někdy pěkně nebezpečně. A okolo sebe jsi před nebo za sebou zaznamenala ještě dalších 7 Na´vi, kteří nevzdávali.....a pak se s jedním urvala stěna a začal padat, druhý ho zachytil za ruku ale spadl také a tys je viděla mizet mezi listy, pokud se jim podaří dopadnout dobře budou snad v pořádku, pokud ne, najdete je dole.
Výstup se ještě táhl dlouhé chvíle a svaly v celém těle tě pálily, když jsi konečně dosáhla okraje skalní stěny před tebou se objevila ruka, která ti pomohla nahoru, byla pevná, jako tělo starého stromu, až po chvíli sis uvědomila, že je to ten lovec a ne Dri´th. Každému kdo dosáhl okraje pomohl nahoru. Zůstalo vás dohromady 7....ty, Dri´th, 2 další Na´vijské dívky a 3 Na´vijiští mladíci. Lovec si vás přeměřil pátravým pohledem a lehce kývl hlavou.
"Ta lehčí část je za vámi. Teď přijde to složitější. Musíte si vybrat hnízdiště a Ikrana, který vás bude chtít zabít, spojit se s ním pomocí cahejlu a přežít svůj první let."
Poukázal na rozprostírající se vznášející se skály, kde jste viděli mnohá hnízdiště Ikranů na jednotlivých z nich a spoustu těchto tvorů, kteří si zde užívali svého života.
"Hodně štěstí."
Zůstával stát.
 
Ani´ka - 27. února 2019 09:41
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – s Alexem


„ Je opatrný ve spoustě věcí. Ale je to vůdce klanu, takže to chápu. Já jen…“
Povzdechla jsem si a zvedla jsem se na nohy. Přemýšlela jsem nad tím, co mi vyprávěl o lidech a uvažovala jsem nač se ho zeptat. Bylo toho tolik. On byl Na´vi a při tom nebyl. Bylo to zvláštní… Jenže jsem se na otázky necítila. Vlastně jsem se necítila vůbec na nic. Ra´jah byla pryč. Jen tak…
Jenže Alex mě překvapil ještě další věcí… nebyl tady strom duší. Zadívala jsem se na něj a pak na vodu.
„ Je tu někde místo, kde je klid?“
Zeptala jsem se tiše.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.092906951904297 sekund

na začátek stránky