Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Avatar: Tajemství Pandory

Příspěvků: 278
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Ani´ka - 03. dubna 2019 20:51
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – skryté kouzelné místo pod jezerem


Zadívala jsem se na hladinu vody, když do ní skočil a zčeřil ji. Pozorovala jsem hladinu, jak se vlní a čekala, dokud se nevynořil.
Nakonec jsem skočila do vody k němu. S ladností sobě vlastní jsem propadla hladinou a na chvíli jsem se ponořila pod vodu.
Jakmile jsem se vynořila, oznámil mi, ať jdu, jestli se nebojím. Zamračila jsem se a nadechla jsem se, načež jsem vyrazila za ním, pod vodu. Už po malé chvíli jsem měla pocit, že mě tu hodlá utopit a ne mě dovést na jejich posvátné místo, jenže netrvalo dlouho a objevila se znovu hladina vody, tentokrát ale někde jinde. Někde hluboko pod vodou, odkud jsme sem připravili.
Nechala jsem si pomoct na pevnou zem a trošku jsem se oklepala. Jenže v tu chvíli jsem si povšimla i světélek. Zamrkla jsem a pak lapla po dechu.
„ No páni.“
Šeptla jsem tiše a fascinovaně sledovala ten výjev. Bylo to úžasné. Nechala jsem se tiše vést a rozhlížela jsem se po stěnách a pomalu se rozšiřujícím stropu.
„ Je to nádhera.“
Vydechla jsem a zahleděla jsem se na strop.
„ Děkuji, že jsi mě sem přivedl.“
 
Eywa - 03. dubna 2019 11:59
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem
Ani´ka

"Dobře tak jdeme."
Zhoupl se Alex na patách a pak skočil s nádechem dolů těch asi deset metrů šipku a zmizel pod hladinou. Za chvíli se vynořil.
"Tak pojď jetli se nebojíš."
Zazubil se na tebe a počkal, až zhukneš do vody také. Pak se nadechl a potopil a začal plavat ke dnu uprostřed jezera. Nejhlubší místa zde byla hlubší, než jsi očekávala.
Plavali jste níž a níž a pak Alex zahnul do podvodního tunelu. Vypadalo to až děsivě. Dojít ti tady dech, už tě nikdo asi nevyloví. Musela jsi mu však důvěřovat, tunel vedl jen kousek a stáčel se po chvíli nahoru a pak se voda rozestoupila a ty ses mohla svobodně nadechnout. Alex už celý mokrý postával na břehu a nabízel ti ruku.
"Tak jsme tady."
Usmál se a po tváři mu stékaly kapky vody.

Obrázek


Když ses rozhlédla byli jste v prostorné jeskyni, která se táhla někam dál a od sem pronikalo světlo z rostlin, které světélkovaly.
"Úžasná rostlina. Vlastně jsou to spíše jen kořeny, ale z mě neznámého důvodu tady svítí a to není všechno."
Vedl tě dál jeskyní až do míst, kde se plně rozšířila.

Obrázek


"Tohle je to místo."
Oznámil, bylo to úchvatné a zvláštní, nikdy jsi nic takového na Pandoře neviděla a o to zvláštnější to bylo, že ti to ukazoval právě Alex, který byl původně vlastně Nebešťan.
 
Ani´ka - 27. března 2019 13:07
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – Alex


„ Umím plavat, neboj se.“
Povzdechla jsem si a vydala jsem se za ním. Postavila jsem se na okraj vedle něj a zahleděla jsem se na hladinu pod námi.
„ Snad mé spojení s Eywou bude silné i zde.“
Vydechla jsem. Pohlédla jsem na Alexe a pak na vodu.
„ Jsi tu doma, tak mě veď.“
 
Eywa - 13. března 2019 12:36
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem
Ani´ka

Alex tě poslouchal a vyčkával. Vnímal tvé pohyby a když ses ho zeptala krátce se zamyslel.
"Ano jedno takové místo tady je. Chodívají tam odpočívat a rozmlouvat se svými mrtvými ač to není Strom duší. Divím se, že mi to místo ukázali."
Podotkl a lehce se usmál.
"Není to daleko ale doufám, že umíš plavat."
Tohle bylo možná trošku zarážející, ale tvářil se naprosto vážně a pobaveně. Pak dvěma kroky přešel k okraji stromové podlahy a pohlédl na vodní hladinu.
"A když ne, tak tě to naučím."
Zhoupl se na špičkách a tobě se zdálo, že do vody musí málem spadnout, ale nestalo se tak, čekal na tebe.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

Lezla jsi nahoru snažila ses učit z chyb těch, kteří lezli před tebou a tys je předehnala, a taky z umění těch, kteří byli stále napřed před tebou. Tempo vás drželo s lovcem již nemnoho. Dri´th si stále udržoval jistý náskok a dál úspěšně stoupal ač někdy pěkně nebezpečně. A okolo sebe jsi před nebo za sebou zaznamenala ještě dalších 7 Na´vi, kteří nevzdávali.....a pak se s jedním urvala stěna a začal padat, druhý ho zachytil za ruku ale spadl také a tys je viděla mizet mezi listy, pokud se jim podaří dopadnout dobře budou snad v pořádku, pokud ne, najdete je dole.
Výstup se ještě táhl dlouhé chvíle a svaly v celém těle tě pálily, když jsi konečně dosáhla okraje skalní stěny před tebou se objevila ruka, která ti pomohla nahoru, byla pevná, jako tělo starého stromu, až po chvíli sis uvědomila, že je to ten lovec a ne Dri´th. Každému kdo dosáhl okraje pomohl nahoru. Zůstalo vás dohromady 7....ty, Dri´th, 2 další Na´vijské dívky a 3 Na´vijiští mladíci. Lovec si vás přeměřil pátravým pohledem a lehce kývl hlavou.
"Ta lehčí část je za vámi. Teď přijde to složitější. Musíte si vybrat hnízdiště a Ikrana, který vás bude chtít zabít, spojit se s ním pomocí cahejlu a přežít svůj první let."
Poukázal na rozprostírající se vznášející se skály, kde jste viděli mnohá hnízdiště Ikranů na jednotlivých z nich a spoustu těchto tvorů, kteří si zde užívali svého života.
"Hodně štěstí."
Zůstával stát.
 
Ani´ka - 27. února 2019 09:41
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – s Alexem


„ Je opatrný ve spoustě věcí. Ale je to vůdce klanu, takže to chápu. Já jen…“
Povzdechla jsem si a zvedla jsem se na nohy. Přemýšlela jsem nad tím, co mi vyprávěl o lidech a uvažovala jsem nač se ho zeptat. Bylo toho tolik. On byl Na´vi a při tom nebyl. Bylo to zvláštní… Jenže jsem se na otázky necítila. Vlastně jsem se necítila vůbec na nic. Ra´jah byla pryč. Jen tak…
Jenže Alex mě překvapil ještě další věcí… nebyl tady strom duší. Zadívala jsem se na něj a pak na vodu.
„ Je tu někde místo, kde je klid?“
Zeptala jsem se tiše.
 
Zi´arthe - 23. února 2019 12:05
avatar8175.jpg

DEN LOVCE


„Tsech.“ Odfrkla jsem si, načež jsem ucítila Dri´thovo plesknutí po zadku. „Říká někdo, kdo musel skákat až po holce.“ Zaškaredila jsem se jeho směrem, ale v dobrém mínění. Ocásek mi za zády mírně zaškubal a tváře jsem měla celé narůžovělé. Ještě, že byl ten provokatér přede mnou…

Musela jsem se na chviličku zastavit a nadechnout, abych se uklidnila a začala se soustředit na to, co bylo nyní důležité. Zvláště před tou římsou… Tu Dri´thovu rošťárnu jsem mu chtěla vrátit! Ale teď bych na to myslet neměla… Kdosi mě předběhl. Nechala jsem ho. Bude dobré, když teď Dri´tha na pár okamžiků neuvidím…

Postup po římse byl pomalý. Sem tam to podkluzovalo a jeden se musel pevně držet, aby nezahučel… kam to nevím, ale nahoru jen tak nepoletíme a dole nás najdou vždycky… pokud nás po cestě něco nesežere… Už teď jsme byli pořádně vysoko. Vítr byl neklidný a jeho poryvy nečekané. Po nějaké době jsme se dopracovali ke skalnaté stěně.

Chvíli jsem tam jen stála a zírala vzhůru. Na staršího lovce, který nám dělal průvodce. Kam pokládá nohy, kam směřuje… Z přemítání nad tím, kam a jak směřovat, co dělat a nedělat mě vytrhl až Dri´thův hlas. S překvapením jsem zjistila, že už byl pěkně vysoko!! Nicméně i tak jsem chvíli ještě sledovala kroky našeho vedoucího a snažila se odhadnout, jaký efekt na jeho tělo má vítr a jak působí na ostatní. Po všech mých dedukcích a pozorování jsem se rychle vrhla vpřed. Některé své bratry a sestry jsem předběhla. Sledovat pozorně průvodce a hodnotit povrch a situaci není nikdy na škodu… ale i tak se nedá díky tomu předejít úplně všem nesnázím, které kamenná stěna poskytuje. Krom toho už jsem se radši neodvažovala dívat dolů. Tušila jsem, že by to mohla být smrtelná chyba!


 
Eywa - 21. února 2019 19:56
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem
Ani´ka

Alex se lehce pousmál a zadíval se na vodní hladinu s lehkým povzdechem.
"Asi se nedivím, že byl tvůj otec v tomhle opatrný. Důvěra v lidi....tedy Nebešťany je.....ošemetná věc. Nejsou, jako Na´vi....jejich minulost je předurčuje k jinému přístupu řekl bych."
Když ti pomohl na nohy, tak lehce mrskl ocasem ze strany na stranu.
"Chápu....určitě je na místě se s ní rozloučit, bohužel to asi nepůjde skrze Strom Duší, na našem území bohužel žádný není."
Objasnil ti, samozřejmě se lze rozloučit s mrtvými i bez tohoto kroku. Taky šlo postřehnout, že Alex i když se snažil znít, co nejvíce, jako Na´vi, stále byla znatelná, jeho Nebešťanská minulost.
 
Ani´ka - 21. ledna 2019 11:02
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – večer před setkáním



„ S nebešťany není nikdy nic, tak jak doufáme…“
Rty se mi při těch slovech zkroutili do unaveného úsměvu. Uvelebila jsem se vedle něj na okraji římsy a zadívala jsem se na jezero.
„ Z našeho klanu jsem byla první a jedna z mála, kdo se s nebešťany dostal do kontaktu. Byla to legrace, ale otci se to moc nezamlouvalo. Vždy byl velmi opatrný.“
Zamyslela jsem se. Ovšem zmínka o tom, že by nás někteří z nich, chtěli vidět mrtvé, mě zneklidnila. Stáhla jsem uši k hlavě a objala jsem si kolena, ocásek se mi omotal kolem nohou a hýždí. Dívala jsem se do vody, hlavu složenou na kolenou.
Zvedl se a nabídl mi ruku. Zadívala jsem se na něj, skleslé uši i koutky úst, ale ruku jsem přijala a s jeho pomocí jsem se zvedla na nohy.
„ Ráda… ráda bych se rozloučila s Ra´jah.“
Zachvěla jsem se.
 
Eywa - 08. ledna 2019 16:53
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Příprava na cestu
Ani´ka

Alex k tobě zabloudil pohledem a opřel se o dlaň, aby se nemusel tolik zaklánět. Dlouze se nadechl a pak zase vzduch vypustil z plic při mírném táhlém povzdechu.
"Pokud to bude tak, jak doufám, tak to budou mí bývalí kolegové. Vědci a badatelé, se kterými i tento klan přišel v minulosti to mírumilovného kontaktu. Chtěli jen poznávat....je možné, že někdo z nich bude vypadat, tak jako já, aby dosáhli....většího bezpečí, nebo aby se vyhnuli nepříjemným otázkám nadřízených......pokud to nepůjde dobře, tak můžeme očekávat přítomnost méně přívětivých osob, které by nás raději viděly v řetězech, nebo mrtvé."
Odtušil a zamračeně švihl ocasem ze strany na stranu, pak jej svinul opět k sobě a následně nechal zase viset přes okraj.
"Nedokážu přesně říci, co nás tam čeká."
Podotkl omluvně a pak se zvedl.
"Asi si budeš chtít odpočinout po cestě viď? Pojď ukážu ti, kde se můžeš prospat."
Nabídl ti již o dost vlídněji ruku.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

"Bála ses, že zhučíš dolů co?"
Popíchl tě s úšklebkem Dri´th a pleskl tě špičkou ocasu přes zadek, načež přidal do kroku, aby byl z tvého dosahu. Jeho ostré zuby se ještě tvým směrem blýskly, než následoval vašeho průvodce, ten vás vedl po římse, která se postupně zužovala až jste museli jít za sebou a dávat dobrý pozor, kam šlapete, abyste nezhučeli dolů mezi listí. Někteří Na´vi, kteří došli až sem si mumlali nadávky, když jim občasně noha podklouzla na uvolněných kamíncích. Dařilo se ti držet s ostatními tempo, ale nebylo to nic příjemného. Závany větru byly někdy silnější, než jiné a z toho, co by se mohlo stát se ti ježily chloupky na zátylku.
"A vzhůru mládeži!"
Houkl starší lovec, který začal obratně šplhat tentokrát po skalnaté stěně šikmo vzhůru někam k vašemu cíli. To byla ještě nebezpečnější cesta, než dosud. Jeden z prvních, kdo se začal drápat za ním byl právě Dri´th, který se po chvíli podíval na vás dolů.
"I Palulukan v posledním tažení leze rychleji, než vy!"
Zazubil se na vás a pokračoval dál. Tohle popíchnutí bylo rozhodně úmyslně a mělo vás vyburcovat k většímu odhodlání, což se v případě některých skutečně povedlo.
 
Zi´arthe - 18. prosince 2018 14:05
avatar8175.jpg

EUFORIE

Srdce mi bilo jako splašené, když se mé tělo prodíralo při skoku mezi lupeny. Pomalu jsem se dostala do fáze, kdy se můj skok měl zlomit v dopad, případně pád, ale to jsem již pod nohama ucítila zem. Překvapeně jsem se překulila a dříve, než jsem stihla vydat ze sebe hlásku, již mě náš průvodce upozorňoval, abych byla potichu. Chvíli jsem se udiveně rozhlédla po plošině, kde jsme se nacházeli. Nezdálo se mi, že jsem letěla tak daleko a při pohledu k lupenům mi i došlo, že pro úspěšné překonání této překážky stačil i mnohem menší skok.

Když jsem uslyšela Dri´thův pokřik, jen tak tak jsem uskočila ke straně, než se kolem mě prohnalo jeho tělo, div mě nesmetlo. A když se i stejně jako já rozkoukal, kulišácky jsem se na něj pousmála, načež jsme po straně čekali, jací další odvážlivci se k nám přidají.

Nakonec se náš starší bratr vydal na cestu a nám nezbylo nic jiného, než se vydat za ním. Konečně promluvil. S tlumeným zahihňáním jsem do Dri´tha strčila loktem a švihla mu po lýtku ocasem. Pokračovali jsme!! Měla jsem z toho ohromnou radost, i když jsem stále věděla, že je zatím předčasná… „Nicméně je alespoň dobrým katalyzátorem, ne?“ Pousmála jsem se na našeho vedoucího, než jsme se dále vydali v jeho šlépějích.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.11351013183594 sekund

na začátek stránky