Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Avatar: Tajemství Pandory

Příspěvků: 176


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ani´ka je offline, naposledy online byla 29. září 2020 16:40Ani´ka
 Postava Zi´arthe je offline, naposledy online byla 29. září 2020 16:07Zi´arthe
 
Ani´ka - 21. ledna 2019 11:02
na´vi18506.png

Klan Kxaylu – večer před setkáním



„ S nebešťany není nikdy nic, tak jak doufáme…“
Rty se mi při těch slovech zkroutili do unaveného úsměvu. Uvelebila jsem se vedle něj na okraji římsy a zadívala jsem se na jezero.
„ Z našeho klanu jsem byla první a jedna z mála, kdo se s nebešťany dostal do kontaktu. Byla to legrace, ale otci se to moc nezamlouvalo. Vždy byl velmi opatrný.“
Zamyslela jsem se. Ovšem zmínka o tom, že by nás někteří z nich, chtěli vidět mrtvé, mě zneklidnila. Stáhla jsem uši k hlavě a objala jsem si kolena, ocásek se mi omotal kolem nohou a hýždí. Dívala jsem se do vody, hlavu složenou na kolenou.
Zvedl se a nabídl mi ruku. Zadívala jsem se na něj, skleslé uši i koutky úst, ale ruku jsem přijala a s jeho pomocí jsem se zvedla na nohy.
„ Ráda… ráda bych se rozloučila s Ra´jah.“
Zachvěla jsem se.
 
Eywa - 08. ledna 2019 16:53
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Příprava na cestu
Ani´ka

Alex k tobě zabloudil pohledem a opřel se o dlaň, aby se nemusel tolik zaklánět. Dlouze se nadechl a pak zase vzduch vypustil z plic při mírném táhlém povzdechu.
"Pokud to bude tak, jak doufám, tak to budou mí bývalí kolegové. Vědci a badatelé, se kterými i tento klan přišel v minulosti to mírumilovného kontaktu. Chtěli jen poznávat....je možné, že někdo z nich bude vypadat, tak jako já, aby dosáhli....většího bezpečí, nebo aby se vyhnuli nepříjemným otázkám nadřízených......pokud to nepůjde dobře, tak můžeme očekávat přítomnost méně přívětivých osob, které by nás raději viděly v řetězech, nebo mrtvé."
Odtušil a zamračeně švihl ocasem ze strany na stranu, pak jej svinul opět k sobě a následně nechal zase viset přes okraj.
"Nedokážu přesně říci, co nás tam čeká."
Podotkl omluvně a pak se zvedl.
"Asi si budeš chtít odpočinout po cestě viď? Pojď ukážu ti, kde se můžeš prospat."
Nabídl ti již o dost vlídněji ruku.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

"Bála ses, že zhučíš dolů co?"
Popíchl tě s úšklebkem Dri´th a pleskl tě špičkou ocasu přes zadek, načež přidal do kroku, aby byl z tvého dosahu. Jeho ostré zuby se ještě tvým směrem blýskly, než následoval vašeho průvodce, ten vás vedl po římse, která se postupně zužovala až jste museli jít za sebou a dávat dobrý pozor, kam šlapete, abyste nezhučeli dolů mezi listí. Někteří Na´vi, kteří došli až sem si mumlali nadávky, když jim občasně noha podklouzla na uvolněných kamíncích. Dařilo se ti držet s ostatními tempo, ale nebylo to nic příjemného. Závany větru byly někdy silnější, než jiné a z toho, co by se mohlo stát se ti ježily chloupky na zátylku.
"A vzhůru mládeži!"
Houkl starší lovec, který začal obratně šplhat tentokrát po skalnaté stěně šikmo vzhůru někam k vašemu cíli. To byla ještě nebezpečnější cesta, než dosud. Jeden z prvních, kdo se začal drápat za ním byl právě Dri´th, který se po chvíli podíval na vás dolů.
"I Palulukan v posledním tažení leze rychleji, než vy!"
Zazubil se na vás a pokračoval dál. Tohle popíchnutí bylo rozhodně úmyslně a mělo vás vyburcovat k většímu odhodlání, což se v případě některých skutečně povedlo.
 
Zi´arthe - 18. prosince 2018 14:05
avatar8175.jpg

EUFORIE

Srdce mi bilo jako splašené, když se mé tělo prodíralo při skoku mezi lupeny. Pomalu jsem se dostala do fáze, kdy se můj skok měl zlomit v dopad, případně pád, ale to jsem již pod nohama ucítila zem. Překvapeně jsem se překulila a dříve, než jsem stihla vydat ze sebe hlásku, již mě náš průvodce upozorňoval, abych byla potichu. Chvíli jsem se udiveně rozhlédla po plošině, kde jsme se nacházeli. Nezdálo se mi, že jsem letěla tak daleko a při pohledu k lupenům mi i došlo, že pro úspěšné překonání této překážky stačil i mnohem menší skok.

Když jsem uslyšela Dri´thův pokřik, jen tak tak jsem uskočila ke straně, než se kolem mě prohnalo jeho tělo, div mě nesmetlo. A když se i stejně jako já rozkoukal, kulišácky jsem se na něj pousmála, načež jsme po straně čekali, jací další odvážlivci se k nám přidají.

Nakonec se náš starší bratr vydal na cestu a nám nezbylo nic jiného, než se vydat za ním. Konečně promluvil. S tlumeným zahihňáním jsem do Dri´tha strčila loktem a švihla mu po lýtku ocasem. Pokračovali jsme!! Měla jsem z toho ohromnou radost, i když jsem stále věděla, že je zatím předčasná… „Nicméně je alespoň dobrým katalyzátorem, ne?“ Pousmála jsem se na našeho vedoucího, než jsme se dále vydali v jeho šlépějích.

 
Ani´ka - 07. prosince 2018 11:39
na´vi18506.png

Klan Kxaylu - Příprava na cestu


Zadívala jsem se na Alexe, jak tam tak seděl. Byl všímavý a to je dobře.
„ Mám jít zítra ne to setkání s tebou.“
Odpověděla jsem mu.
„ Mohl bys mi prosím povědět něco o těch, s kterými se máme setkat?“
 
Eywa - 23. listopadu 2018 18:38
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Příprava na cestu
Ani´ka

Když jsi vyšla ze stanu zahlédla jsi Alexe sedět na okraji plošiny, na které byl dům umístěn, jak houpe nohami přes okraj a dívá se dolů na vodní hladinu jezera.
"Tak jak dopadlo jednání?"
Optal se aniž by se ohlédl, i když jsi nevydala prakticky žádný zvuk, věděl o tom, že jsi vyšla z náčelníkova domu.
"Neboj nemám tak dobré uši, ale hladina o kus přede mnou odráží dění za mnou."
Usmál se spokojeně a pak se ohlédl směrem k tobě.
"No...co tedy dál?"
Vstal a letmo pohledem zabruslil na břehy jezera, kde si hrály Na´vijské děti a občasně se tam pohybovali rybáři, nebo jiní pracující vesničané. Bylo tu hezky a klid.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

Sebrala jsi svou odvahu a rozběhla ses kupředu. U okraje jsi skočila a najednou všude kolem tebe byly jen velké listy, které tě švihaly do obličeje, když jsi prolétala vzduchem. A pak jsi najednou ucítila pod nohama tvrdou zem a v kotoulu jsi dopadla. Když se opět rozjasnilo viděla jsi vašeho průvodce, jak se lehce usmál a a prst si přiložil na rty. Ve skutečnosti je skalní výčlenek ani ne metr od místa vašeho skoku, ale díky hustému porostu to není vidět a jedná se asi o určitý test odvahy.
Aririháááááá!"
Proletěl kolem tebe Dri´th div tě nepřeválcoval. Jemu stejně jako všem ostatním, kteří proskočili ukázal lovec stejný signál, abyste byli tiše a nerušili zkoušku. Když už nikdo další nepřicházel mávl na vás ať jej následujete.
"Dobré, že se někdo dostal až sem. Odvaha v srdci je důležitá, ale jen ta nestačí."
Oznámil vás s tajemným úsměvem, když vás vedl po římse pryč.


Základna Hell´s Gate
Monica

Míč létá sem a tam hra pokračuje a lidé se baví. Občas se ti ve hře daří více, občas méně. Za chvíli jste všichni zpocení a zadýchání, jak získal zápas na spádu a intenzitě.
Po nějaké době je hra ukončena. Padne pár pochval a vtipných hlášek zapadajících do kontextu hry.
"Dobrý na to, že jsi tu nováček."
Usmál se jeden chlapík tvým směrem.
"Jo zase někdy zahrajem."
Ozvala se žena, která hrála útočníka na protivníkově straně.
"Veškerému personálu. Veškerému personálu hlaste se na pozicích. Opakuji hlaste se na pozicích. Vyhlášen Žlutý kód!"
Ozvalo se s rozhlasu. Všichni se s nadávkami dali do pohybu, sbírali rychle své věci a spěšně opouštěli tělocvičnu.
 
Zi´arthe - 31. října 2018 20:37
avatar8175.jpg

SKOK


Bylo povzbudivé vidět Dri´tha se usmívat. Skoro působil, jako by vše byla pro něj jen procházka mezi poli rozkvetlých Latií, což ovšem nebyla pravda, o čemž svědčily jeho vyostřené slechy napůl přiklopené k temeni. A u jeho dalších slov jsem se začala dokonce červenat. Jen Eywa mohla tušit, proč tomu tak bylo. „Můžeš to pak zkusit.“ Prskla jsem naoko pobouřeně a se smíchem vyskočila o větev výše, abych mohla pokračovat ve stíhání svého staršího bratra, jež nás vedl. Popravdě veškerý stres ze mě v tu dobu spadl. Dokonce jsem byla ochotná i přiznat, že jsem si to přes veškerou námahu užívala, alespoň do doby, než jsme dohnali našeho průvodce. Když se mi objevil před obličejem, má tvář opět zvážněla. To, že na nás čekal, mělo pravděpodobně opodstatnělý důvod… Můj ocas začal sebou mírně poškubávat a jen těžce se mi ho dařilo krotit. Jediné mé štěstí je, že se pohyboval jen v malých smyčkách za mýma nohama, takže snad tolik zájmu mezi ostatními nevzbudí.

Nahoru se nás dostalo opravdu málo. Většina nakonec opět byli muži a dívky jsme tu byly snad jen dvě? Ani jsem nedokázala uvažovat, kam naše cesta dál povede. Na úplné špici stromu jsme nebyli, ale zastavili jsme zde, muselo to mít svůj důvod!! Ale je pravda, že ač už jsem si představovala jakýkoliv důvod, skok do mlhy mezi listy jsem vážně nečekala. Když nás starší bratr skočil do neznáma, jen jsem šokovaně vyvalila svá obrovská kukadla a špicovala ušiska. To, že jsem nic neslyšela, uvedlo můj ocas do vehementních pohybů, které už se tak dobře zamaskovat nedaly. Bála jsem se? Ne, to bych neřekla. Byla jsem neklidná a rozhodně jsem neměla ráda neznámo. Plašil mě fakt, že není nic slyšet, ale…přece by se nenechal náš průvodce jen tak zabít skokem někam…

Druhá dívka na tom byla trošku hůře. Poděšeně syčela a chvíli to vypadalo, že se jak divoká kočka vrhne ke kmeni stromu, na kterém jsme stáli a nehne se od něj ani na píd. Sama bych možná reagovala také více vehementněji, kdyby mě neuklidnovalo vědomí, že je u mě Dri´th. Ten mě nejenom svou přítomností uklidnoval, ale zároveň mě neúmyslně pobízel, abych začala jak za našich dětských let s ním opět soupeřit. „Snad se nebojíš, bábovko!“ Houkla jsem, když jsem kolem něj proběhla s jasným úmyslem skočit. Srdce mi bušilo jako splašené. Doufala jsem, že jestliže už se blbě odrazím, že pode mnou bude dostatečné množství velkých lupenů, které zbrzdí můj pád.

 
Monica Reed - 20. října 2018 21:15
annie6442.jpg
Základna Hell´s Gate
Na volejbalovém hřišti je docela dost hráčů kteří se sem rozhodli vybít si zde cokoliv pro co se vlastně přišli.Proto asi přišli tyto sporty typu squash atd. což je vlastně způsob jak hrát tenis vevnitř.
I když tento způsob je mnohem rychlejší.
A zřejmě jsem sem přišla včas protože právě se zde tvoří tým.Potom co si vyberu tým a tam mi ukáži kam se mám postavit a potom hra začne.Míč brzy létá všude všichni na sebe pokřikují a potom na mně míří míč.A tak udělám to co na mně ten zrzavý muž křičí vyrazím k tomu míči odpálím to správným směrem přes síť.
 
Ani´ka - 17. října 2018 14:30
na´vi18506.png

Klan Kxaylu


„ Nejde o to pomoci nám. Jde o to, aby někdo byl dost rychlý a informoval vás o tom, že to nedopadlo dobře, kdybychom se tam odtud nedostali. Stát se může cokoliv.“
Pozorovala jsem náčelníka.
„ Udělám, co bude v mých silách.“
Ano otec by asi moc nadšený nebyl, z toho že by přišel o jediného potomka. Ví vlastně, co se tu děje? Asi ano. Asi jen chce, abych nabrala zkušenosti. Snad…
Jakmile naznačí, že můžu odejít, zvednu se a vyrazím ke východu z náčelníkova domu.
„ I s vámi.“
Mírně jsem se usmála a vyrazila jsem ven. Byl to velmi starostlivý úsměv. Protože tohle mi starosti dělalo.
 
Eywa - 15. října 2018 19:27
eywa1206.jpg
Klan Kxaylu - Sezení s náčelníkem
Ani´ka

"Nebezpečné to bezpochyby je, ale je třeba tento risk podstoupit. Kolik jich přijde přesně nevíme, odhaduji, že tak 4-6.....možná..."
Odtušil náčelník, ale bylo vidět, že se jedná jen o hrubý nástřel.
"Hlídky samozřejmě ve vašem okolí budou. Jen nelze zaručit, že v případě, že se něco zvrtne, tak vám pomohou včas. Musíte počítat s tím, že na to můžete být sami, nevíme, co se může stát."
Vysvětlil a propletl si prsty mezi sebou.
"Vraťte se domů oba Ani´ko. Tvůj otec by mi asi neodpustil, kdyby ses nevrátila."
Usmál se na tebe vlídně, působil skoro, jako hodný strýček, kterého jsi nikdy neměla.
"No....teď se běžte s Alexem připravit a trochu si odpočinout máš za sebou dlouhou cestu. A Eywa s tebou."
Pokynul ti, že můžeš odejít pokud nebudeš mít dalších otázek.


Klan Omatikaya - Den lovce
Zi´arthe

"To rozhodně, ale my ho nenecháme čekat."
Usmál se Dri´th sebevědomě, poprvé za vaše životy jsi viděla, že něco chce opravdu dotáhnout za každou cenu do konce. Tahle zkouška pro něj hodně znamenala, pro každého z vás, kdo se jí účastnil znamenala hodně. Když jste oba opět stanuli na stejné větvi pošimral tě koncem ocasu pod nosem.
"Bavit se říkáš?.....Hmmmm až bude po všem tak ti to ještě připomenu, znělo to jako zajímavý návrh...."
Usmál se lišácky a vyhoupl zase o patro výše. To, že si tvůj návrh přeložil dle všeho úplně jinak, než jsi zamýšlela bylo jasně zřetelné a nebo tě zase jen zlobí.
Stoupali jste dál a dál vzhůru. Až nahoru do posledních pater koruny tohoto mohutného stromu se vás dostala zhruba polovina. Zbytek ještě nebyl připraven, nebo byl ještě někde na cestě, ale na opozdilce se nečeká.
"Výborně jsem rád, že jste to zvládli, teď vás bude čekat ta těžší část."
Usmál se váš průvodce a rozběhl se po jedné široké větvi směrem k jejímu konci, odrazil a skočil, zmizel v mlze někde v neznámu. Neslyšeli jste ani výkřik ani dopad, za mlhou a listím mohlo být absolutně cokoli. Mnohé z vás to zarazilo a vzalo na okamžik odvahu.


Základna Hell´s Gate
Monica

Když jsi se prošla po sportovní hale a nakonec zamířila k volejbalovému hřišti spatřila jsi skupinku, která zrovna hrála. Směska mužů a žen cca do 30 let. Mladí a plní elénu a energie. Nebyl tu však žádný písek, takže pády byly tvrdé a vyhrané body zasloužené.
"Jasně jen pojď, chybí nám stejně pár hráčů, tak alespoň vyvážíš naše složení."
Mávl na tebe jeden mladík, který stál právě pod sítí, jakožto nahrávač a smečař. Ostatní ti ukázali kam se postavit a pak začala hra. Míč létal vzduchem sem a tam. Hráči na sebe pokřikovali a snažili se získat body pro svůj tým.
"Blonďatá napal jim to tam!"
Křikl chlápek s hustým rezatým vousem, který právě udělal skluza na podlaze z leže odmrštil náhodně vypadajícím úderem míč, který si to zamířil přímo k tobě.
 
Monica Reed - 07. října 2018 20:18
annie6442.jpg
Základna Hell´s Gate
Jak to že se tu nehraje tenis,jak k tomu přijdu že jsem zrovna já takto omezovaná.
Ano vím jak nesmyslně to zní,ale když už tu jsem tak bych si měla vybrat místo.Procházím kolem míst a už bych měla nápad jenom najít to vhodné místo.Ovšem to bude stejné jako hledat místo kde se hraje tenis.Nakonec se rozhodnu pro volejbal,když vstoupím do místa které je pro hraní tohoto sportu vyhrazené rozhlédnu se jestli tu někdo je a pokud ano pozdravím je zeptám se jestli si můžu s nimi zahrát.Pokud tu nikdo nebude nebo bude odpověď záporná podívám se po nějakém vhodném místě případně začnu uvažovat že se vrátím.
Myslím si že na jeden den bylo sociálních až dost.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.091174840927124 sekund

na začátek stránky