Základna Hell´s Gate
Joe

Profesor na tebe slétl trošku roztěkaným pohledem správného šíleného badatele a pak mírně potřásl hlavou.
"Těší mě těší mě. Henry Kerens k tvým službám."
Usmál se a pobídl tě, abys vstoupil a nestál jen tak mezi dveřmi.
"Hmm hmm, tak navijštinu. Ano ano Myra je moc hodná, že o mě hovoří takto laskavě. Ale není to zase tak úžasné, jak popisuje. Znám jen hrubou navijštinu a asi 17 dialektů, nebo chceš-li nářečí jiných kmenů. Nic z toho však není dokonalé, všude jsou ještě....hmmm nevyplněné mezery."
Vysvětloval a pak se na tebe podíval znovu pozorněji.
"Ach....tak ty jsi její nová ovečka v programu.....Říkal jsem si, že by bylo zvláštní, kdyby se o tohle zajímal někdo ze zelených."
Brumlal pro sebe a pak začal hledat mezi stohy knih a zápisků, až ti podal jeden docela útlý deník.
"Tady jsou ty nejholejší fráze a výrazy, které Na´vi používají. Nejprve si to projdi a pročti, pak začneme s výukou praktického jazyka. Většinou mne nalezneš zde."
Vysvětlil ti doktor Kerens přátelsky ale i tak docela v rychlosti.


Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

Ano pomalu bude na čase."
Kývl Alex a ukusoval křoupavé ovoce.
"Jsi si jistá, že to zvládneš i v tomto stavu?"
Otázal se ještě a pak zamířil k liáně, abyste se mohli dostat do přízemních pater nad jezerem a odtud na pevninu. Jak se zdálo sám Alex, také neplánoval použít Ikrana ani Pali, ale zvolil cestu pešky. Musela jsi mu nechat, že se již docela se zdejším prostředím sžil protože se dokázal pohybovat rychle a tiše, jako pravý Na´vi.
Byloa ž překvapivé, jak rychle se obyčejný Nebešťan v kůži Na´viho dokázal přzpůsobit zdejším podmínkám.
"Až tam budeme nediv se pokud uvidíme další takové, jako jsem já. Je pravděpodobné, že pošlou své Avatary, více se ale obávám toho, že půjdou i ozbrojené složky. Pokud by se něco pokazilo, skryj se v džungli. Najdeme se případně zpátky ve vesnici. Snad vyslali někoho rozumného."
Zamumlal poslední věru spíše pro sebe.

Ráno - klan Kxaylu

Zvedla jsem se. Unavená, polámaná, ale aspoň trochu víc vyspaná než když bych byla zavalená dětmi. Tiše jsem se rozešla pryč, abych je náhodou nevzbudila a když jsem uviděla Alexe, jak si to ke mně štráduje, se zívnutím jsem na něj mávla.
„ Spala jsem venku. Uvnitř bych spala na hromadě těl.“
Odpověděla jsem mu trochu ospale. Šla jsem za ním, za jídlo jsem mu poděkovala a rozhlédla jsem se kolem. Já všechny svoje věci mám u sebe, očividně je i Alex připravený.
„ Vyrážíme ?“
Zeptala jsem se. Já pěšky, protože tu nemám ani Ikrama, ani svou Pali. Snad to nebude zase tak daleko.

NOVÝ UČITEL?

Doktor H. Kerens.. No konečně! Vím že základna je celkem veliká, ale přeci jen, jsou tu vyznačené cesty a spousta lidí kterých se můžu zeptat. Ještě že mám teď volno, protože že strávím hledáním toho chlapa takovou dobu, to sem fakt nečekal. Už už sem si říkal, vykašly se na to, nech to na zítra! Snad nebude mít doktor špatnou náladu a nebude to všechno zbytečné.

Klepu na dveře a říkám si, jestli třeba nepodřimuje, když mu to tak trvá. Když se otevřou dveře, tak mám co dělat abych se zůstal tvářit vážně. Einsteina sem tady nečekal. Že by byl fanoušek?

"Dobrý den. Jsem Joe Black, nový člen programu Avatar". Představím se a natáhnu k němu ruku. "Omlouvám se že vyrušuji, ale doktorka Hermonsonová říkala, že jste největší odborník na navijštinu. Tak sem vás chtěl poprosit, jestli by jste mě tu a tam mohl něčemu přiučit? Když už tu sem, tak abych se venku domluvil".

Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

Noc pomalu ubíhala a tys leč krkolomně nakonec taky usnula. K tvému štěstí ses však vzbudila mezi prvními, takže se nestalo, že by přes tebe ráno proběhl dav dětí. Byla jsi trošku rozlámaná, ale snad to rozhýbeš. Už po prvních krocích dál mezi příbytky Na´viů jsi zahlédla, jak tvým směrem míří Alex.
"Dobré ráno, zdá se, žes nespala úplně dobře."
Zkoumavě tě přelétl pohledem a pak na tebe mávl, abys ho následovala. Dovedl tě k velkým košům spleteným z trávy ve kterých bylo nasbírané ovoce na snídani. Na´vi, se tu objevovali vzali si a zase zmizeli po svých. Alex ti taky jeden kousek křiklavě oranžového ovoce s bílými puntíky podal.
"S prázdným břichem by se šlo špatně."
Mohla sis všimnout, že má u pasu zastrčený nůž a sebou nese přes rameno zavěšený oštěp. Nejspíše, kdyby se něco pokazilo.

Chůva

Rozhlížela jsem se kolem po všech těch dětech, jak si tam tak spokojené spí a já už si nemám ani kam lehnout, hůř, nemůžu se už ani pohnout. Zachvěla jsem se a nakonec jsem opatrně děti začala odkládat. Tady spát nejspíše nepůjde. Pomalu jsem je poukládala, tiše jsem zpívala starou dětskou ukolébavku a velmi opatrně jsem se mezi nimi začala proplétat ven. Nakonec jsem se usadila u vchodu do skrýše a zadívala jsem se na oblohu. Nebude to pohodlné spaní, ale asi lepší než polámaná mezi dětmi, bojíc se, že nějaké zalehnu.

Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

Už v půlce tvého vyprávění dobrá polovina dětí hlavně těch menších podřimovala a na jeho konci již spaly. Zbylo jen pár těch nejstarších, které měly našpicované uši, aby jim nic neuniklo a pozorovaly tě bedlivýma a zvědavýma očima. Hltaly každé tvé slovo a bylo jisté, že si představují, jaké to bude až se to podaří i jim.
Tři z těch nejodvážnějších ti i vypověděly své představy o těchto zážitcích, ale sama jsi dle jejich popisu moc dobře věděla, že jsou až příliš pohádkové. Žádné z těch dítek ještě nevědělo pořádně, jak nebezpečná dokáže být džungle mimo vesnici. Ani, to že ne každému se podaří letět na Ikranovi.
Se zíváním nakonec i ten zbytek poulehal, někteří si ještě něco šeptali, jiní brumlali téměř ze spánku a tys zůstala ve spícím obležení modrých Na´vijských dětiček, které nevypadaly, že by měly v plánu se ještě přesouvat do svých lůžek. Některé ležely na tobě, jiné se ti opíraly třeba alespoň o nohy, nebo rameno, pohodlně se uvelebit nebude až tak jednoduché. Nad hlavou ti dokonce bimbal něčí ocásek.

V zajetí dětí

Usmála jsem se na děti a usadila jsem se na lůžku, ke kterému mne táhly. Nakonec jsem si dvě nejmenší vzala na klín a začala jsem jim vyprávět, když tak strašně žadonili. O svém prvním lovu a pak také o tom, když jsem se poprvé spojila se svým Ikranem. Nakonec jsem se jich začala vyptávat, jak si představují oni to, první spojení ať taky nevyprávím jen já.

Základna Hell´s Gate
Joe

S úsměvem se s tebou rozloučila. Na první "rande" to nebylo vůbec špatné. Vlastně by se dalo říci, že setkání s ní dopadlo mnohem lépe, než jsi původně očekával.
Poflakováním po prostorách základny jsi zabil další minimálně tři hodiny, protože to zde nejen že bylo docela rozlehlé, ale taky dost zamotané. Ano byly tu často vyznačené cesty do příslušných sekcí, ale nikde cedulka s tím, kde přesně najít doktora Kerense, takže ses párkrát vracel, několikrát se doptával, ale nakonec se ti podařilo dostat části vědecké sekce a nakonec až ke dveřím, které nesly cedulku se jménem "Doktor H. Kerens".
Když jsi zaklepal nějakou dobu nikdo neodpovídal. Až když jsi chtěl skoro odejít ozval se šramot.
"Už jdu už jdu. Keltvilka, hakai."
Uslyšel jsi ho brumlat něco v navijštině. Když se dveře otevřely spatřil jsi.....no asi bys ho přirovnal k Einsteinovi. Rozježené číro, hustý šedivý knírek a zahloubaný výraz.
"Ano, co pro vás mohu udělat?"
Vzhlédl k tobě a zkoumavě si tě prohlížel. Místy jsi viděl, však že v myšlenkách utíká k něčemu úplně jinému. Za jeho zády jsi zahlédl přes rameno tlumené namodralé světlo a spousty spisů, knih a poznámek, které ležely mimo stůl i všude, kde se zrovna vešly. Taky sis všiml různých nákresů a snad i pár....rostlin? Doktor k tobě netrpělivě znovu vzhlédl.


Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

"Alexe? Ale ten se umí pohlídat sám! Jooo, někdy hlídá i nás. Je srandovní a víš, že má celých 5 prstů?! Zábavné a divné že?"
Broukaly děti pře sebe. Někdy při zmínce o odpočinku zívly. Další tě táhly k lůžku.
"Alespoň jeden příběh před spaním. Prosím prosím."
Žadonily děti hezky a tahaly tě za ruce.
"Alex nám taky vždycky vypráví, ale jemu to moc nejde. Jo jeho příběhy jsou takové divné."
Mluví přes sebe děti v naději, že tě přesvědčí ještě k pohádce.

VEČER PLNÝ ZÁBAVY

"Já to chápu. Samozřejmě mně to mrzí, ale určitě bude další příležitost". Mohl bych namítnou že půjdu normálně jako člověk, ale to by také neprošlo. Domorodci by nejspíš nebyli moc rádi že vidí člověka. Nemluvě o tom, jak maličký bych si pak přišel vedle ostatních.

Trochu se zasměji když zmíní toho chlápka přes navijštinu. "Doktor Kerens.. Tak jo. Snad ho nebudu rušit". Řeknu spíše sám pro sebe a také vstanu.

"Tak to je dobré vědět, aspoň si nepřijdu tak blbě když ho s tím budu otravovat". Pousměji se, rozloučím se s Myrou a odnesu svůj hrnek. Pak se rozhlédnu po jídelně. Času mám ještě dost a rád bych ho využil jinak než poflakováním.

Vyrazím tedy hledat doktora Kerense. Zkusím to někde poblíž vedení. Kdyby se mi nedařilo, tak se prostě někoho zeptám.

Klan Kxaylu

Zděšeně jsem stáhla uši k hlavě, když na mě naskákali děti.
„ P-prosím… zítra musím strážit Alexe… Musím se vyspat.“
Vyhrkla jsem poplašeně a rozhlédla jsem se kolem.
„ Místo mi bylo určeno tady… Zůstanu tu s vámi dnes v noci, ale potřebuji si odpočinout, prosím.“