Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pravda s ručením omezeným

Příspěvků: 1336


Hraje se Domluvený termín Hups!  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nick Bullet *Nicky Střela* je offline, naposledy online byla 28. března 2017 22:32Nick Bullet *Nicky Střela*
 Postava Ray "Zatracený" Simons je offline, naposledy online byla 29. března 2017 11:27Ray "Zatracený" Simons
 Postava David *Lucí* Rubin je offline, naposledy online byla 29. března 2017 11:27David *Lucí* Rubin
 Postava Malcolm *Mal* je offline, naposledy online byla 29. března 2017 11:27Malcolm *Mal*
 Postava Zachary Cooper je offline, naposledy online byla 29. března 2017 11:27Zachary Cooper
 Postava Iracebeth *Beth* je offline, naposledy online byla 28. března 2017 17:01Iracebeth *Beth*
 Postava *Sierra* Judith von Grimmelshausen je offline, naposledy online byla 29. března 2017 21:01*Sierra* Judith von Grimmelshausen
 Postava Joleene "Jo" je offline, naposledy online byla 29. března 2017 21:01Joleene "Jo"
 
Joleene "Jo" - 09. března 2017 06:48
joleene6101.jpg
Déšť a uzavírání dnešního dne

Je docela zajímavé vidět Carlose v takto podmračeném stavu plného vzteku a obav. Ne, že bych tento stav hodlala častěji vytvářet, ale doteď jsem s tím neměla tu pravou čest. Docela pochybuji nad tím, že se ještě do větších problémů mohu namočit, a tak raději mlčím na tu Carlosovu poznámku, abych jej třeba ještě víc nezachmuřila. Z nějakého důvodu mu na mě záleží, tak proč mu to dělat těžším?

Vypiji svou sklenku, vezmu si svůj kabát a -jako vždy - zkontroluji svoje kapsy, zda tam mám telefon a vše, co obvykle u sebe nosím. Což se stejně obvykle smršťuje jen na peněženku a klíče. S tím nechám Carlosovi na stole peníze, podle mého nejlepšího odhadu i se spropitným, vynechávám teda tu pekelnou láhev čehosi, protože to bych se určitě nedoplatila a navíc do toho nás majitel popoháněl. To by prostě nebylo fér.

Pak už jej jen následuji ke dveřím a obléknu se do kabátu. Než kolem něj projdu, krátce se jej dotknu na rameni, jako znamená poděkování. Jo, není to nic moc, ale když od vás ten člověk nic nechce a vy se nehodláte s každým objímat jak přehormonovaná patnácka, tak tohle je ten nejlepší způsob. Tedy ten nejlepší způsob, o kterým vím já.

"Dobrou noc,"
popřeji a pak už vyklouznu z domu ven, vstříc dešti, svému autu a v dohledné době snad i posteli. Na tu se velmi těším. Podívám se vzhůru k obloze, když poprvé vstoupím do deště. Ono to vlastně docela sedí na dnešní den a mou náladu. A zmoknout mi tak trochu nevadí. Aspoň mě to trochu probudí. Druhá věc, co však zpozoruji venku mě už tak netěší. Velcí mohutní chlápci, natož Obři nebo jim podobní, prostě značí potíže. Takovým nebo jiným způsobem. Jsem zatraceně unavená, mentálně vyčerpaná a stále opilá. Nejsem prostě ve stavu, kdy bych se s nadšením vrhla na další případ.

Neodpovím mu proto hned a nadšeně, že jsem tu k jeho službám, ale místo toho si jej změřím pohledem a uvítám, že mi zazvonil telefon. Docela mám i tip na to, kdo by to mohl být. Obzvlášť, když je to neznámé číslo. Zvednu proto ukazováček směrem k hromotlukovi a naznačím mu, že má chvilku počkat, a pak zvednu hovor. Přemůžu se a vytvořím na tváři něco jako omluvný výraz k obrovi.

"Halo, halo?" pronesu trochu vesele do telefonu. Obzvláště, když tuším, že by to mohl být Malcolm.
 
Vypravěč - 07. března 2017 22:50
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Popíjení s Carlosem
Jo

"To nestojí za řeč." V tomhle není zrovna výřečný. Z nějakého důvodu mu na tobě záleží, a proto to udělal. K čemu se nad tím pozastavovat?
"Jen doufám, že ti to pomůže a nedostane tě to do větších sraček." Dodá o něco tišeji a mračí se přitom do své skleničky. Tahle maska, či pravá tvář, mu příliš nesluší.
"Nicméně… to se uvidí zítra." Dodá ještě a kopne do sebe panáka. Nechá tě, aby sis toho svého vypila. Jakmile tak učiníš, dojde ke dveřím, které ti otevře, aby tě vypustil ven, a zamkne lokál.

Venku si tak můžeš všimnout dvou naprosto skvělých věci. Ta první na sebe upoutá okamžitou pozornost, protože prší. Z nebe padá mokrá sračka.
Druhá věc, tedy přesněji pořádný hromotluk, na sebe upozorní následovně. Vlastně ono by bylo asi těžké přehlédnout před dva metry mohutného chlapa, který by mohl natáčet reklamy o dřevorubcích nebo by si hravě mohl zahrát na Yettiho. Vlastně tvůj detektivní instinkt ti jemně naznačuje, že se nejedná o pouhého člověka, ale o obra, který se zmenšil, aby na svou hlavu nevypsal odměnu. Stačí si vzpomenout, jak dopadl chudák King kong.
To že se nachází před Bambusovým domečkem pro panenky, není zas tak neobvyklé. Chodí sem různé bytosti se zašít. I když vzhledem k tomu, že Carlos zavírá tak brzy, tak se velká většina zašívá spíše do Díry nebo k Mordecai. Najdou se občas tací, kteří si to neuvědomí a Carlos jim to musí velmi jemně sdělit.
"Joleene?" Vzhledem k tomu, že zná tvé jméno to vypadá, že nestojí o schování se před ošklivým počasím pod ochranná křídla ke Carlosovi, ale čistě o tvou maličkost. Což není tak úplně neobvyklé. Kdo potřebuje pomoc, nějakým způsobem si k tobě cestu najde. Už ses setkala s různorodou škálou klientů, takže potkat obra je sice novinka, ale není to tak úplné překvapení. Vlastně ještě, aby bylo, když se rozhodl princ pekelný zrovna v Chicagu strávit svou dovolenou.
Za neobvyklejší by se dalo považovat to, že ti zazvonil telefon v tuto noční dobu a to nějaké neznámé číslo. Něco ti však jemně napovídá, že by to mohl být Mal, který se sice hezky přiznal, že potřebuje pomoct s bydlením a přistoupil na možnost si najít něco v bytovce, kde jsi ty… ale zapomněl se zeptat na adresu. Teď chudák bloudí ulicemi ztracen v Chicagu… nebo tráví čas v lepší společnosti.
Nicméně je tu ještě stále ten obr, který čeká na to, až mu potvrdíš svou identitu, aby se podle toho mohl zachovat.
A to si někdo myslel, že půjde domů… očividně se ošklivě spletl.
 
Joleene "Jo" - 24. února 2017 07:36
joleene6101.jpg
Obchod je u konce
Rozloučení s Barneyem
Popíjení s Carlosem


Dávám si pozor, abych pochopila, co přesně chce zjistit. Clementina Crown. Tohle jméno přesně jsem nikdy neslyšela, ale asi mám v poslední době co dočinění s jejími příbuznými. Nebo to aspoň předpokládám. Každopádně hádám, že Lucifer bude vědět, o kterou smlouvu se jedná.

"Platí," souhlasím s ním a chci si papírek převzít, když cukne rukou.

Povytáhnu obočí, zda to myslí vážně. To je dneska něco ve vzduchu, že mi to mají nutkání dělat všichni, kteří mi něco píší na papírek? Mám však více trpělivosti než Carlos a čekám s nataženou rukou. Trpělivosti sice ano, ale co postrádám je jakékoliv chuť se s Barneyem pošťuchovat.

Avšak napětí exponenciálně roste a nebezpečně se přibližuje hodnotě, kdy se z napětí stane fyzický kontakt. Ráda bych se tomu vyhnula, ale nechci Carlose před informátorem nijak shodit. A žádnou vtipnou hlášku jsem nevymyslela, a tak jsem mlčela a snažila se myšlenkami Carlose přinutit, aby se uklidnil. Mrtvý informátor mi k ničemu nebude.

Oddechnu si až ve chvíli, kdy Barney opět zmizí do sklepa a my s Carlosem zůstaneme sami. Chci odmítnout dalšího panáka, ale vypadá to, že Carlos mě stejně nehodlá poslouchat, a tak si místo protestů rychle opíšu číslo do svého telefonu a uložím jako "Barney od C". Myslím si, že kdyby to Carlos viděl, asi by protestoval, nicméně jsem velmi společenský člověk, co celkem často využívá různých kontaktů, takže je potřebuji nějak odlišit.

Přiťuknu si s Carlosem.

"Na dobrou noc,"
opakuji a svlažím si hrdlo tím nápojem.

"Díky, za pomoc. Bez tebe bych se dlouho plácala na jednom místě," řeknu tiše a přiznám svá omezení, což nedělám moc často. Mám chuť Carlose obejmout, nechat se obejmout a říct mu, že ho mám ráda. Jenže nic z toho neudělám. Nahradím to prostě slovy, které má hrdost a náš vztah překousne. "Až budeš kdykoliv cokoliv potřebovat, fakt si řekni. Jasný?"

Podívám se na něj.

 
Vypravěč - 23. února 2017 21:39
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Obchod je obchod
Jo

"Chtěl bych znát přesné znění smlouvy, kterou s Luciferem uzavřela Clementaine Crown." Sdělí ti, co od tebe na oplátku chce. Na jeho tváři se objeví lišácký úsměv.
Carlos jen přimhouří oči.
"Potřebuji si něco potvrdit." Dodá spíše sám pro sebe.
Příjmení Crown je ti povědomé. Vlastně už si ho slyšela od Mala ve spojitosti právě s Nicky Střelou a těmi dvěma na útěku. Je pravdou, že se také mohlo jednat o náhodné příjmení, které vůbec nesouvisí s případem… Ale to by byla až moc velká náhoda.

Ohledně telefonu jen přikývne, chvíli se prohrabuje v kapsách svého oblečení, než se mu podaří vytáhnout jak kus papíru, tak i propisku. Naškrábe na papír číslo.
"Budu ho sledovat, a jakmile zavoláte, řeknu vám kde zrovna je." Oznámí a s tím podává své číslo. Když ten papírek chceš převzít, tak cukne s rukou, abys ho nechytla. Dětinská hra.
"Barney." Zavrčí na něj Carlos, který svému kolegovi jasně sděluje, že ještě bude dělat nějaké pitomosti, tak ať si ho nepřeje. Barney se ušklíbne, v jeho očích se zableskne a chvíli to vypadá, že se mezi těma dvěma strhne souboj. Otázkou je, kdo by odsud vyšel jako vítěz.
Nic takového se však nakonec nekoná, papírek ti je předán normálně. Informátor popojde pár kroků, pokloní se ještě, což prapodivným způsobem vás oba uráží a zmizí zpátky do sklepa.
Po jeho odchodu se výrazně vyčistí vzduch a to asi nejen obrazně.

"Tak to by bylo." Pronese Carlos a jeho nálada se pomalu vrací zpátky do starých kolejí.
"Dáš si se mnou panáka na povzbuzení? Protože já si ho určitě dám." S tím přejde k baru nečekajíc tak na odpověď. Vyndá dvě skleničky a nalije tam dvojitého panáka, a i kdyby tvá odpověď byla záporná, nalil i tobě. Jednoho položí před tebe a pozvedne svou skleničku k přiťuknutí.
"Na dobrou noc."
 
Joleene "Jo" - 21. února 2017 19:19
joleene6101.jpg
Obchod
Carlos, Barney

Trochu mě uklidní, že nechce žádnou mou informaci. Ale zjistit mu informaci o Luciferovi? Tím bych si z Lucifera mohla nadělat nepřítele, pokud jím tedy už teď není. Přeci jen si myslím, že po tom, co se stalo s jeho domem, s jeho... novým výtvorem, asi nebude hned otvírat dveře každému andělovi, který na ně zaklepe.

"A co by to za informaci mělo být?" zeptám se a upřeně se soustředím na toho informátora přede mnou. I kdyby uměl číst myšlenky, tak teď to nejde, protože nemyslím na nic, než na něj a jeho reakce, slova. A zbytek mého vědomí se soustředí uklidnit dobrou náladu, která si trsá v koutku mojí mysli a pobrukuje se nějakou stupidní píseň. No jo, alkohol ze mě nedělá profesionála.

"Když to zjistím, dám ti vědět. Hádám, že na telefon?"
zeptám se ještě a rovnou souhlasím. Nechci tu trávit o nic víc, než musím.

"Ale chtěla bych vědět, kde je, až zítra. V jedenáct. Domluveno?" zeptám se přímo.

Nehodlám Lucifera honit v tomhle stavu, navíc bez Mala. Je to možná jen člověk, ale černý mi ho poslal z nějakého důvodu. A já vážně teď chci jít akorát tak spát, nebo si zazpívat do sprchy s hudbou tak hlasitě, že budu na pár hodin hluchá.

 
Vypravěč - 20. února 2017 09:13
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Výměnný obchod – Informace za informace
Joleene

“Skvěle.“ Tleskne a následně si promne informátor ruce, potěšen tím, že se konečně někam hnete. Už to chvíli pro něj vypadalo, jako ztráta času.
“V prvé řadě se nejedná o informace točící se kolem vás, ale o něco, co byste mi byla schopná zjistit.“ Vysvětlí hned na úvod. Majitel podniku se už nadechuje k tomu, aby ho zřejmě poslal do věčných lovišť. Čehož si nějak nevšímá a pokračuje, možná se s takovou dostanete konečně k jádru pudla.
“Onu informaci lze získat právě u Lucifera a vzhledem k tomu, že jej stejně hledáte…“ Nedořekne to, protože to je naprosto jasné, že vlastně tímto způsobem se zabijí dvě mouchy jednou ranou. Pokrčí rameny a zvlaží hrdlo několika pořádnými doušky piva. Dávajíc vám tak prostor.
"Zatraceně, Barney." Zavrčí Carlos a připomíná tak pitbula, který varuje svou oběť, než na ní zaútočí.
Barney to ignoruje a veškerá jeho pozornost je zaměřena na tvou maličkost, čekajíc na tvé rozhodnutí. Pokud se rozhodneš přijmout, bude ti nápomocen. Avšak do té doby, proč by se nějak víc namáhal.
Jestli to předtím, když si brala ten případ, nějak zapáchalo. Teď už to totálně smrdí průserem a všechno se točí kolem dvou hlavních postav: Lucifera a té jeho křepelky Nicky Bullet.
 
Joleene "Jo" - 20. února 2017 06:50
joleene6101.jpg
Obchodování
Carlos a Barney

Bohužel, informátor není tak hluchý, jak jsem si myslela. To je jedna z věcí, co mě za tento večer trochu zklamala. Na otázku, co mě tento večer překvapilo by na prvním místě byla Carlosova výbušnost. To mi vůbec nesedí k tomu poklidnému hostinskému, za kterým sem tak ráda chodím, nebo si i třeba popovídat. To jsou ale záhady na příští dny.

Jak už jsem zmiňovala, moje nelibost k informátorovi byla silná. A teď ještě trošinku větší, protože se zdálo, že ho zajímá něco velmi specifického. A já nebyla ochotná vydat všechna tajemství, která vím. Piva jsem se zatím ani nedotkla. Prsty jsem si zapletla do sebe a dívala se na Barneyho.

"Co je to za informaci, co ode mě chceš?" zeptám se bez známek přátelství. Snad za to může ten všechen alkohol, moje prvotní posouzení daného jedince, a nebo prostě díky současnému období čekám další průser.

Nevím, jak moc je prohnaný, ale doufám, že mu nebudu muset odpřísáhnout, že mu na tu otázku odpovím, dřív než se na ni zeptá a já se rozhodnu, že nemám problém odpovědět. Proto jsem odpověděla tak, jak jsem odpověděla a ani jsem nekývla hlavou, nebo tak něco podobného.




 
Vypravěč - 19. února 2017 23:31
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Obchodování
Joleen

O skutečnosti prstenu bys mohla pochybovat, to ti nikdo nevezme, ale na druhou stranu, proč by měl někdo za potřebí něco takového falšovat?
S dalším křivým pousmáním přijal tvou informaci o "nadšenosti" Carlose a pokračoval tak, jak pokračoval. Tvé zhodnocení situace mu však bohužel uniklo, neb se v té chvíli věnoval více svým nehtům a ty jsi to spíš šeptala. Na druhou stranu, Carlos to zaznamenal a ač se snažil vypadat opět v pohodové náladě, příliš se mu to nedařilo, když slyšel to co ty a viděl v tom stejný mega průšvih.
"To bys sice mohla, ale Barney je vážně schopný najít ho rychle. Vím, že dokáže zjistit kde kdo kráčí po zemi i když si nepřeje být nalezen."
Vysekl Carlos poklonu svému známému, ačkoli očima dal jasně znát, že to dělá nerad. Kdyby jsi nepotřebovala informace hned, tak by určitě obvolal jiné známé, i za cenu toho, že nebudeš vědět vše, co ti je schopná zjistit tahle existence.

Barney vyčkával, samolibě si užíval, že má něco, co vy ne a čekal, než se dohodnete. Ležérní opření s doprovodným pohupováním doplnil ještě o ruce za hlavou. Párátko znovu kmitlo mezi jeho rty do levého koutku a informátor se uchechtl. Způsob jakým jste se rozhodli v jeho přítomnosti komunikovat měl pro něj hořkosladkou pachuť.

Než se stihl Carlos vyjádřit k tomu, že platbu skutečně vyřeší on, byl přerušen.
"Carlosi, máš tohle zapotřebí?" Oslovil informátor majitele podniku s klidem.
"Já nejsem úplně hluchý, takže vaše dohady nad platbou ukončím, protože chci informaci, kterou mi ty, drahý příteli, získat nemůžeš."
Carlos položil ruku na stůl a přimhouřil oči směrem k Barneymu, když byl označen 'drahým přítelem'. Rychle si uvědomil, že tu pořád jsi a bručounskou náladu zkusil hodit za hlavu tím, že potřásl hlavou a promnul kořen nosu.
"Zmetku." Utrousil spíše šeptem, ale jak ho tak Barney pozoroval, usmál se, jako by to měla být lichotka.
"Oh, děkuji. A teď k věci…" S tím se přestal pohupovat, o něco více zvážněl a vzpřímeně se posadil, připomínal tak obchodníka s velmi cenným zbožím, což vlastně také v zásadě byl.
"Dohodneme se?" Dával ti tak ještě na vybranou a něco ti mohlo napovědět, že to bylo čistě z toho, že jsi byla známá Carlose a on s ním měl jistou minulost. Za jiných okolností by se už dávno zvedl a odkráčel by někam jinam, hledajíc někoho, kdo je ochotnější za to zaplatit bez zbytečného tlachání kolem. Ruku měl přitom položenou na stole a poklepával prsty.
Carlos mlčel, propaloval jej pohledem. Přátelskou masku shodil. Byl ve střehu, jako kdyby očekával od toho zvláštního chlápka, co sedí naproti vám, nějaký útok.
"Čas jsou peníze." Dodal ještě Barney a vydal zvuk připomínající tikající hodiny. Tik. Tak. Tik. Tak.
 
Joleene "Jo" - 19. února 2017 10:29
joleene6101.jpg
Prapodivný informátor a obchodování
Barney a Carlos

Za ten krátký moment, co tu ten takzvaný Barney sedí, jsem si už o něm stihla udělat obrázek. A není moc pěkný. Nemám moc ráda lidi, co takhle využívají jakékoliv příležitosti, neštěstí a čehokoliv, co by mohli prodat, využít, použít... Prostě takhle jsem ho viděla. A to, jak si dával se vším načas mě utvrzuje v tom, že má prostě rád navrch a dává to znát. Jediné, co mi na tom celém obrazu moc nesedělo byl ten snubní prsten. Jestli byl skutečný. Samozřejmě.

"Ano, není z toho dvakrát nadšený," odpovím podmračeně Barneymu, jehož první větu trochu můj unavený mozek louská. Navíc moc netuším, proč pořád Carlos takhle bručí? Má snad svoje dny, nebo co? Krátce se na něj podívám, abych ho viděla tiše zuřit a ještě víc mi zvážní tvář. Proč aspoň něco nemůže jít normálně?

Zavrtím pro sebe hlavou a pak se opět soustředím na informátora. S Carlosem si promluvím potom. nebo zítra. Nebo prostě pak. A nebo vůbec a zjistím si o ní a jemu všechno. A z toho snad vyvodím, proč nesnáší ji a kde sehnal tohoto kluzkého hada. Nicméně další informace mi opět připomenou, že tohle vážně není normální moje práce.

"A doprdele," prohodím spíš pro sebe. mám chuť se začít smát. Tohle je absolutní rozhození rovnováhy. Je to něco nevídaného, nebezpečného s potenciálem jedné třísetmegatunové bomby, nebo tak něco.

Z toho, jak zíral na moje rty jsem a jak neslyšel Carlosovo tiché zuření, jsem si odvodila, že s ním nebude něco až tak úplně v pořádku. A byla jsem nesmírně pyšná na své pozorovací a myslící schopnosti i v tomto stavu, když Carlos si schoval ústa před ním. Napodobím jej.

"Jsi si jistý, že to chceš platit? Můžu to udělat sama, určitě taky budu vědět něco, co ho bude zajímat..."
nabídnu se, protože mi nepřijde fér, aby za mě Carlos platil, i když asi zná tohoto informátora než já, stejně tak jeho způsob hry. "Můžu ho zkusit najít sama..."navrhnu ještě. Ne nechce se mi zrovna dvakrát cokoliv tomuto individuu dávat, i kdyby jen informace. Jestli na tom Carlos trvá, tak jej však nechám zaplatit. Není přece malý a musí sám vědět.


 
Vypravěč - 18. února 2017 00:40
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Carlos a Barney
Jo

Carlos se tváří, že svého informátora nevidí zrovna rád, ale snaží se to nedat znát. Skrývá to za úsměvem věnovaným tobě, než odejde natočit pivo. Jelikož je lokál prázdný, nemá problém váš rozhovor slyšet a případně k tomu i přispět, bude-li mít něco na srdci.

Barney kývne a přehodí párátko do levého koutku. Těžko říct, kde k takovéhle známosti Carlos přišel, protože Barney vypadá, jako kdyby právě vylezl z kanálu - na druhou stranu je to ale i víceméně udržovaný muž. Tvář má oholenou, což by člověk z ulice s největší pravděpodobností neměl a ani nijak přehnaně nepáchne. Nebo ti čich oslepuje vypitý alkohol a nepřijde ti to tak hrozné.
Ať tak či tak, při tom jak jej pozoruješ, máš možnost prohlédnout si i jeho ruce. Za krátkými nehty má nějakou špínu, sem tam nějaká drobná ranka či škrábanec a co přímo bije do očí je snubní prsten z nějakého matného kovu.

Oslovený se na tebe dívá po celou dobu, co mluvíš, přesněji jeho pohled ulpívá na tvých rtech. To, že se Carlos zvedl pro pivo, vůbec neřešil a nějaké slovo díků ho nejspíš ani nenapadlo.
Vytáhne párátko z pusy a koncem, který měl uvnitř, si začne čistit onu špínu za nehty. Zdá se, že přemýšlí, jaké všechny informace na tohle téma má, a když se začne věnovat prsteníčku levé ruky, promluví.
"Ta zamilovaná držka nasadila korunu na fenomenální dílo."
Carlos u pultu si nesouhlasně až nakvašeně odfrkl a když odkládal první plnou sklenici s pivem, dopadla dnem na pult dost hlasitě.
Barney nevypadal, že by to slyšel, ale spíš odhadoval, když zkřivil tvář do pobaveného čehosi, co možná měl být úsměv.
"Hádám, že barman se netváří nijak vesele, že?"
Barney vzhlédl od nehtů, aby viděl, zda mu nějak odpovíš, ale na Carlose se neotočil. Mezitím dokončil levou ruku a pokračoval s pravou.
Tvář Carlose se zkřivila vztekem, propaloval jej pohledem a jistě přemýšlel nad mnoha způsoby, jak jej zbavit, co nejbolestivěji života. Něco takového si u majitele Bambusového domečku pro panenky viděla dnes po druhé. Po prvé to bylo, když jsi zmínila jméno Nicky Bullet.
"Ano, v Luciferově vile se odehrála menší bitva mezi Nebem a Peklem. Ze smrtelníka se stala bytost nadpřirozeného rázu a nemalé síly. Oba hlavní aktéři se přesunuli do jeho hotelu a odtamtud už odešel pouze jeden. Nemám informace o tom, kam zmizela Ona, ale Lucifer byl naposledy viděn v okolí jejího domu." Pokračoval dál tvůj informátor, neřešíc barmana.
Zdá se, že se omezil na odpovídání pouze na tvé otázky. Jeho hlas podivně přeskakuje, skoro jako kdyby se sám pořádně neslyšel.
"Z toho, co vím, hádám, že slečna Bullet využila nově získaných schopností a někam se přenesla."
Pokrčí rameny, čímž podtrhne, co je zřejmé - zmizela neznámo kam a zdá se, že i Lucifer ji bezradně hledá.
Na chvíli přeruší svou činnost, kdy mu zbývá ještě dočistit malíček pravé ruky. Nakloní se blíže, aby ti mohl sdělit ještě něco dalšího.
"Mohl bych vám zjistit během deseti minut, kde se Lucifer aktuálně pohybuje." Nešeptá však, jak by se díky tomu celému mohlo předpokládat, takže ke Carlosovým uším se to dostane. Celé to jasně křičí tím, že přijde ta část ohledně toho, co z toho bude mít. Informace jsou nejlepším a nejcennějším zbožím, se kterým se skvěle obchoduje. Fakt, že jsi něčí velmi skvělá známá, nemění nic na tom, že bys to mohla mít zadarmo.
"Zadarmo, ani kuře nehrabe." Dodá, což by nemusel. Dočistil si zbývající prst a vloží kus dřívka opět do úst.
"Zaplatím ti." Zavrčel Carlos, který se najednou objevil u vás a položil před každého korbel piva. Jeho velkorysá nabídka toho, že všechny náklady převezme za tebe, Barneyho pobavila. Natáhl se pro půl litr, avšak nenapil se, místo toho vyčkával, jestli se napije někdo z vás a potom si k němu ještě pro jistotu přičichl, než si dopřál doušek a poté se z toho pořádně napil.

“Nejde mu o peníze.“ Vysvětlí Carlos šeptem a dá ruku před pusu tak, aby případně nebyl schopen odezírat ze rtů muž sedící naproti vám. "Bude chtít informace.“ Co jiného také čekat od informátora.
Ten se k tomu nějak nevyjadřoval a místo toho se znuděně opřel tak, aby se s židlí mohl lehce houpat. Dává vám tak prostor, abyste se domluvili, jak to bude. Má jasně dané priority: Nejdříve dostane zaplaceno a až potom bude něco dalšího.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.10187697410583 sekund

na začátek stránky