Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pravda s ručením omezeným

Příspěvků: 2597
Hraje se Domluvený termín Hups!  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nick Bullet *Nicky Střela* je offline, naposledy online byla 21. července 2023 9:32Nick Bullet *Nicky Střela*
 Postava Simon je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Simon
 Postava Ray "Zatracený" Simons je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ray "Zatracený" Simons
 Postava David *Lucí* Rubin je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37David *Lucí* Rubin
 Postava Malcolm *Mal* je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Malcolm *Mal*
 Postava Zachary Cooper je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Zachary Cooper
 Postava Ethan James O`Connor je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ethan James O`Connor
 Postava Iracebeth *Beth* je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Iracebeth *Beth*
 Postava *Sierra* Judith von Grimmelshausen je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46*Sierra* Judith von Grimmelshausen
 Postava Joleene "Jo" je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Joleene "Jo"
 Postava Damien je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Damien
 Postava Catriona Clare Chandler je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Catriona Clare Chandler
 Postava Azula *Zuli* je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Azula *Zuli*
 
Vypravěč - 05. prosince 2015 22:08
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Lucův dům - Vidocq - hledání Luce
Nicky

"Obávám se, že ano. S odstupem času mi to zní jako naprostá hloupost. Tehdy jsem to považoval za jediné východisko." Povzdechne si. Přidá nějakou ingredienci do lektvaru.
"Člověk dělá spoustu hloupostí." Ano. Někdo to dělá, aby míchal skvělé lektvary. Další chce zase umět skvěle zpívat. Je spoustu duší, které Lucifer vlastní. Jeden by si myslel, že je shromažďuje jako vodník v hrníčkách. Jenže žádnou sbírku hrníčku u něho v domě nevidíš.

A když byl řeč o Luciferovi, alchymista se vrátil.
"Není tam. Vypadá to tam jako po výbuch, ale on nikde." A ano ani ty ho tam nenajdeš. Nezdá se, že by si hrál na schovávanou. V tom bude něco víc.
Fajn způsob, jak ho vyhledat. Notnou chvíli se neděje nic.
Zdá se, že to prostě nefunguje. Než potom s jakýmsi nedokonalým puf se Lucifer zjeví. Jenže něco je sakra špatně. Chvíli stojí, než se skácí k zemi. Kouří se přitom z něho. Oblečení má poničené a je zraněný. Vlastně pokud pohlédneš na jeho ruce. Přesněji na levou ruku, něco mu tam chybí.
Vidocq se z profesionálního hlediska k němu sehne a zkontroluje puls.
Jedno pozitivum to má. Lucifer je zpátky a žije. Akorát je v bezvědomí a bez ruky, nevypadá to, že by se mu ruka měla zregenerovat.
"Na'at. Sakra... toto mu jen tak nedoroste. Někdo ho pořádně zřídil a možná by v tom pokračoval... jak si... co jsi udělala? Zeptal se Vidocq, stále se sklánějící nad Luciferem v bezvědomí.
Jenže nabízí se důležitější otázka. Kdo mu to udělal? A kdy to stihl? Byla to přece chvilka. Jenže na to by ti byl schopen odpovědět Lucifer a ten je ze hry.
Vidocq opatrně vzal Lucifera do náruče, aby ho přesunul k nejbližší posteli čili na tvoji. Z části zranění by se mohl dostat hned, zdají se být obyčejná. Ta ruka je horší. Specifické pro na'at je ona spálenina.
Alchymista si teď hraje na doktora, mezitím co tvůj přítel leží ve tvé posteli. A to tu někdo měl spát.
 
Nick Bullet *Nicky Střela* - 05. prosince 2015 19:18
nickystela268084851.jpg
Lucův dům, Vidocq

Vydechnu oblak kouře a nějak se nevyjadřuji. Mluvit s Lucem a ptát se ho na tyhle věci? Potěš koště, už vidím ten ztrápený štěněcí kukuč a nejisté domněnky skrývané za slovy "nevím", "nejsem si jistý" a podobné...
V současné chvíli... to si radši ustřelit hlavu.
Lektvar sice nepáchne, ale něco jiného ano.
"Dělá si prdel...?!"
Zavrčím spíš pro sebe, ale jen tak trochu s tím, že to rovnou hodím za hlavu. Soustředím se víc na alchymistu, který dál mluví.
"Zaprodals duší abys uměl míchat funkční lektvary? Pchfs... Oukej a znáš podmínky celé té své dohody? Jo, vím, to je něco trošku jiného, než můj případ, ale stejně..."
Nadhodím, ovšem tu se vytahují případy z mých snů. Žel pokud se jedná o schopnost vidět pravěpodobné scénáře, tak je dost možné, že se veselých snů nezbavím. Je to teorie, ale neříkejte mi, že totálně mimo.

Ticho by mě normálně nějak nezneklidňovalo, přikládala jsem to tomu, že nadělal brajgl, aby se vyvztekal a teď to po sobě uklízí, což takový rámus už nenadělá. Nechala jsem alchymistu aby se šel podívat a sama jsem si zapálila ještě jednu cigaretu. Myšlenky v hlavě veškeré žádné a jen tak si užívám tabák mísený s papírem a dalšíma sračkama, které do toho dávají, aby na lidech víc vydělali.
Plíce si nehuntuji dlouho. Pokud pro mě Vicdog dojde a nahlásí zmizení Luce, jdu se po něm také podívat. Když nenacházím, nepanikařím (nemám na to náladu) ale cítím určitou nejistotu.
No... ale něco bych zkusit mohla...
Naprosto intuitivně sáhnu ke krku kde mám náboj na řetízku s jeho jménem a sevřu ho v dlani.
Luci... Kde jsi?
Řeknu si v duchu se zavřenýma očima. Absolutně netuším zda to bude fungovat, ale zkusím se soustředit na jeho osobu. Vybavím si jeho tvář, oči, úsměv ale i zlost a cholerické výbuchy, kterých jsem byla svědkem. Nechám celou svou mysl zaplavit vzpomínkami na něj a skrze ně se snažím vyhledat nějaké tušení o tom, kam se poděl.
 
Vypravěč - 05. prosince 2015 13:40
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Luciferův dům - Vidocq
Nicky

"Cara miá, na toto fakt nejsem specialista. Jsou věci mezi nebem a zemí, kterým ani já nerozumím. Zkus se na to zeptat Lucifera, ten možná bude vědět." Povzdechne si. Rezignuje.
"Vidíš. Na něco se prostě musíme zeptat Lucifera. Je sakra na nic vědět, že tu pobíhají mocnosti, o kterých si jeden donedávna četl v knihách."
A co se týče Lucifera. Najednou je tak nějak ticho. Doteď k tobě přicházel zvuk mlácení pytle smíšený s pohádkami, ale to mlácení do pytle a ničení majetku, tak nějak utichlo.
Za to se nesl smrad pálení. Luc zase něco podpálil s těma svejma ohnivejma mečíkama.
"Osobně jsem neměl tu čest se s ní setkat. Takže je to všechno teorie. Ale ten lektvar zaručeně funguje. Věř tomu nebo ne. Ale tak nějak moje dohoda s Luciferem o mou duši, byla právě kvůli tomu, abych dělal tak skvělé lektvary. Kdysi dávno jsem nic takového neuměl." Pokud přestal Lucifer mlátit do pytle, mohl by se už objevit, ale on stále nešel. A ten smrad sílil, že to už začalo být i Vidocqovi nepříjemné.
"Ehm..." Prohrábne si rukou vlasy tedy spíše to hnízdo. Odolává nutkání se podívat na to, co se sakra děje. Zároveň přemýšlí nad vhodnou odpovědí.
"Kdyby v tom byl pouze normální útok a ne nic víc... řekl bych, že se jedná o skvělou představivost toho dotyčného... jenže..." Ach ano. Vždycky tu je jenže.
"... ve tvém případě v tom může být i něco pravdy. Může to souviset s tvojí proměnou. Jako nějaká schopnost nebo já nevím." Pokrčí rameny a už mu to nedá. Jde se podívat na to, co se u všech svatých děje. Pokud si šla s ním. Tak si zaprvé po cestě nenarazila na Luce. Zadruhé tam kde si věděla, že by mi mohl být, tak tam nebyl. Zmizel. Mohla si prohledat celou vilu, ale nikde nebyl. Sám z vlastní vůle by to však neudělal. Obzvláště, když si tady a nejsi zrovna ve funkčním stavu. Něco je sakra špatně?
Mimochodem budeš muset po Luciferovi chtít novou tělocvičnu či co to je.
 
Nick Bullet *Nicky Střela* - 05. prosince 2015 10:16
nickystela268084851.jpg
Luciferův dům - Vidocq

Dávno jsou pryč ty časy kdy mě vlastnostučně provedená řezná rána fascinovala. To byly ty krušné začátky na ulici, než se jeden zocelil a připravil na svět venku, kde se krysy rvou do krve o každý drobek.
Nechám ruku rukou, ať si krev kape, nebo mi zašpiní oblečení... kolikrát jsem nosila víc krví nasáklé hadry, než tohle.
V kuchyni to tentokrát nesmrdí jako posledně, což je příjemné zjištění, ale že by mi nějak celkově bylo líp rozhodně říct nemůžu. Přičteme-li k tomu co právě řekl čáryfuk, mám před sebou luxusní vyhlídky na věčnost.

"No počkej a jak se teda jako rodí noví démoni? Když člověk zaprodá svou duši ďáblu... Jak to je podmíněný, kdo je trestán a z koho se stane vyšší bytost?"
Skutečně jsem to, co jiní nazývají zrůdami nazvala vyšší bytostí? Evidentně ano a myslím to vážně.
"Jak dlouho? Nemám páru... asi moc dlouho ne... Bo jo? Nemám šajn... to se ptej spíš Luce."
Dlouze potáhnu z cigarety. Jo, mám trochu problém držet oči otevřené, ale než polevím ve svém snažení, chci ještě vědět pár věcí.
"Jaký zkušenosti máš s tou Muří sviní?"
Pro jistotu se ohlédnu jestli se náhodou neobjeví Luc.
"Mohou... nebo... je možné, že ty sny které se ... napadenému... honí hlavou... mohly by být skutečné?"
Zeptám se zamračeně, je pro mě celkem obtížné hledat vhodná slova, nejsem zvyklá tolik mluvit. Znovu potáhnu. Asi těžko se ze mě stane Alenka, ale... to že jsem se po několika letech i bez totální opilosti s Lucem vyspala... nebo že by Charles našel způsob jak se dostat z pekla... jsou to... teoreticky reálné věci. Reálnější než Říše divů.
I když mi přijde, že dřív budu nosit modré šatičky než budu schopná vlézt s Lucem do postele...
Myšlenka k nezaplacení. Navíc vidím, že my dva se ještě několikrát zabijeme a momentálně se, ať vědomě či nevědomě, snažím ho přimět, aby si to celé ještě rozmyslel, i když už od té srážky s asfaltem sedím v rychlíku směr peklo, bez možnosti vystoupit.

 
Iracebeth *Beth* - 05. prosince 2015 10:15
beth29929.jpg

Zase ona…

~Ray~

 

Vyslovení jejího jména pocítí zarytím mých pěstěných nehtíků do hrudníku. To jako vážně? Nejdřív mi ta potvora ukradne Lucifera a teď má společnou minulost s ním? Mám chuť mu to tetování strhat i s kůží. Tak by přece šlo dolů, ne? Dokážu si představit, jak si bude užívat, že zase jsem si našla někoho, koho má označeného. Kdybych byla padlá na hlavu a Irace můj druhý hlásek v hlavě, řekla by: Ty si umíš vybrat a teď ji půjdeme po krku?

Jestli si to vysvětlil jako kousání do hrudi, okey. Ale kde se vysloví jméno Nicky, nejraději bych kousala, škrábala a nebyla tak jemná.

 

Spása přišla v podobě doktora. Sice se mu nelíblo, že jsme zničili postel, ale co čekal?! Užila jsem si to a spiklenecky sledovala Raye při oblékání z postele, než jsem sama vstala a začala na sebe házet svoje. Výhodou bylo, že už uschlo. Konečně. Má tu trochu přetopeno doktor, ale na to jsem zvyklá z Pekla. Když se chce, tak je tam opravdu vedro.

 

Ušklíbnu se na lovce. „S tím nejde nic jiného než souhlasit,“ prošla jsem kolem něj a zanechala za sebou zvláštní vůni, kterou nešlo jen tak popsat. A nic jsem na sebe nešplíchala. Jsem démon, a když chci, dokážu věcí.

 

„Mám štěstí, že nemůžou ztloustnout,“ pohodlně se usadím v autě. Pásy kašlu. Menší dobodrůžo jak démon proletěl předním sklem a stihl udělat ještě otočku ve vzduchu. Ale jak se říká. Pravidelná strava svědčí tělu, no ne?

„Startuj a vyber nějaké místečko,“ mrknu a kolenem se zapřu o palubovku.

 
Vypravěč - 04. prosince 2015 22:32
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg

Nicky


U Lucifera doma - Vidocq

Domem vládla vážně skvělá nálada, která snad neovlivnila golema co stále sledoval pohádky, jako malé dítě a ignoroval to, stejně jak malé děti ignorují hádku rodičů. Utíkají do světa pohádek. Možná si teď právě představoval, že je Silvestr, který konečně dostal toho malého ošklivého ptáčka. Jeden pečený ptáček už se nese, maestro.
Vidocq připravoval lektvar, sem tam přebíhal od plotny ke stolu, kde měl rozdělanou knížku a nahlížel do ní. Kuchařka pro alchymisty.
Lucifer se věnoval kdo ví čemu v tělocvičně. Nejspíše jejímu masakrování. Možná bys po něm následně mohla chtít tělocvičnu novou, pokud jí skutečně zničí.
A ona řezná rána... koukat se na krev, která kape... kap... kap... kap... je velmi zajímavé, stejně by se to mělo za chvíli zacelit.

"V rámci mezích, to co mi řekl Lucifer. Pochop... ne každý takový se dělí o svou nesmrtelnost tímto způsobem a vlastně..." Odkašle si. Posadí se. Nechá lektvar lektvarem a všimne si tvé ruky. Nic k tomu neřekne.
"... než co Lucifer udělal, mi přijde zvláštní, že to vůbec fungovalo. Jak dlouho si byla mrtvá? Ne, že by to s tím nějak souviselo, jen mně to zajímá..." Takže když si to shrneš. Tak ten kdo tvoří onen lektvar, co by tě mohl pravděpodobně zabít, nemá vlastně ani nejmenší zdání, co se s tebou děje, protože to zatím nikdo ještě nezkusil. To není zrovna nejlepší vyhlídka. Vyhlídka na věčnost. Dokážeš si vlastně představit, že bys potom žila tak dlouho.
Nechtělo se ti spát. Jenže tělo na to mělo jiný názor a chvílema přicházeli i mrákoty. Se kterýma se dalo zatím nějak bojovat.

 
Nick Bullet *Nicky Střela* - 04. prosince 2015 20:57
nickystela268084851.jpg
A kdo tam tomu flákačovi ty prachy dal? :P

Slíbila jsem někdy, že už po něm nikdy nevystřelím? Nemyslím si. Řekla bych, že padla myšlenka o tom, že to omezím, ale teď nějak nemám náladu tohle řešit. Stejně jsem se netrefila, což je věc, která mě vykolejila v té největší možné míře jak jen mohla.
Luc i jeho veselé papuče mě opustili a zůstala jsem tu sama s jedním nábojem v pistoli a špatně zasaženým terčem.
Něco se tu kurevsky sere...
Těžce vydechnu s pohledem přišpendleným na terči, do chvíle, než sklouzne k pistoli v mé ruce. Buď nechtěl počítat, nebo spoléhal na to, že vystřílím celý zásobník, aniž bych si jeho obsah počítala. Nebo nepočítal s tím, kam mě má chorá hlava a myšlenky v ní nepřivedou k jedné věci.

Sednu si ke zdi na chladnou zem, poslouchám tlukot vlastního srdce a zbraň položím do rozevřených dlaní.
Věc, která bere životy... Ne... Věc se kterou držitel bere životy. Zbraň sama od sebe málokdy vystřelí a zabije, pokud s ní někdo nezachází jako idiot.
Sevřu ji opět v pravé ruce, zvednu a pomalu ji otáčím proti sobě. Podívat se do laufu před někým jiným, tak dostanu pohlavek a v tutéž chvíli mi je pistole vytrhnuta z ruky i s prsty. Na druhou stranu, prst mám mimo spoušť... Ten tam pokládám zásadně když zamýšlím vystřelit.

Skončit to takhle pitomě by bylo srabáctví a na pověsti mi to rozhodně nepřidá... Pch.
Odfrknu si.
A navíc je dost možný, že by to stejně nefachalo.
Přeci jen jsem přežila zásah z brokovnice. A musím říct, že něco pravdy na té bolestivé regeneraci bude. Vlastně i chápu, proč Luc odešel... necítil se vítaný a asi ho už nebaví věčně děravé oblečení, ale... Nestřílím do někoho na kom mi nějakým určitým způsobem nezáleží.
Zavrtím hlavou abych přerušila své tupé zíraní a seberu se ze země k odchodu. Cestou nahoru si vyndám špunty a strčím je do kapsy tepláků, od prvního výstřelu mi tam ještě pořád trochu píská, ale žít se s tím dá. Čím výš šlapu tím víc začínám rozeznávat další zvuky. Tupé údery do něčeho tvrdého, ale rozhodně měkčího než například zeď. Je to velmi charakteristický zvuk, proto je mi hned jasné, že jde o boxovací pytel. A neunikne mi ani Lucovo nadávání.
"Jo zlato, zabil..."
Připustím šeptem na schodech u nedozavřených dveří.
"Ale taky vzkříšil, na to nezapomeň..."
Sama nevím, kde se ve mě vzal ten soucitný tón, ale nepídím se po tom. Jsou věci u kterých si jsem více než jistá, že vědět nechci.

Chvíli zaváhám zda za ním jít, ale v téhle náladě to neshledám za dobrý nápad a tak jdu dál. Nejsem vskutku dobrá společnost, ale pořád se bráním spánku. Ne nevěřím, že ta násilím do mě vpravená smradlavá sračka bude fungovat a chci aspoň na chíli žít ve vědomí, že teď je to realita a ne sen.
Pistoli zajistím a zašoupnu na kříž za gumu tepláků, během chůze od někud vytáhnu nůž nebo jakoukoli jinou čepel a bez jakéhokoli přemýšlení si vyhnu rukáv košile, abych se následně řízla do předloktí.
Hm...?
Jo jasně, inteligentní nápad zkoušet jestli nespím, když jsem na morfiu a nic jako bolest tak nějak necítím. Tedy... fyzickou, abych byla přesná. Čím míň cítím bolest těla, tím víc vnímám to, co je pod tím vším uvnitř mé duše a ten pohled na to se mi vůbec nelíbí.

Pozvolna směřuji do jeho kuchyně,kde se připravuje nápoj, který mě může zabít a kladu si otázku zda se toho vůbec bojím. Navíc jsem řekla, že na morfium seru... jsem zvědavá, co budu říkat zhruba za tři hodiny. Už teď cítím jak sem tam lupne v nějakém kloubu nebo se sval zavlní, ale naštěstí žádná spalující bolest jako předtím.
"Co všechno víš o tom, co se se mnou děje?"
Houknu na Vicocqa místo pozdravu a golem jsem opět přešla bez povšimnutí, pokud na sebe nějak neupozorní.
"A neobtěžuj se to zaobalovat."
Dodám shodím ze sebe košili, neb je mi zas vedro a natáhnu se pro nějaké obyčejné cigáro, ideálně moje Luckyny, pokud tu někde jsou. Tím pohybem alchymistovi odhalím své tetování na rameni, pokud se na mě dívá. Piková osmička napůl zbrocená krví...
 
Ray "Zatracený" Simons - 04. prosince 2015 20:03
ray9187.jpg
Přesuneme se ke mně?

"Možná si ho viděla u Nicky. Má pikovou osmičku, taky částečně vymáčenou v krvi. Patřila se mnou a s dalšími do jednoho gangu. Říkali jsme si Krvavá parta, než ten název někdo zkomolil a stala se z nás Krvavá karta, to proto ta tetování." Vysvětlil jsem se. Ale ono se to těžko vysvětluje, když vás někdo kousne laškovně do hrudi.

Už jsem se chystal, že bych si s ní dal další opáčko, ale to zaklepal na dveře Vidocq.
"Rayi, tady se někdo snaží spát... pokud chceš dovádět... možná by bylo lepší, kdybyste šli k tobě domů." Kazič veškeré zábavy.
Měl pravdu, ale to neznamená, že mně to nenaštvalo.
"Možná, to tak bude lepší. Mám tam postel, která je ještě funkční." Prohlásím k mylady, když se pomalu zvednu na rukou.
"Tys zničil postel?" Sakra. Vidocq má dobré uši, takže to mi tak nějak nevyšlo. Zapomínám, že i zdi mají uši. V tomto domě jsou tak nějak všichni strašně zvědaví.
"Koupím ti novou." Houknu k němu. Něco si zabručí. Mám takový pocit, že to byly nadávky v několika jazycích, než rezignoval se slovy - Fajn - a zase šel do svého pokoje.
Začnu se tedy oblékat, ač se mi nechce. Stále na nás před barákem čeká, jako poslušný oř, ona stříbrná audina. Měl jsem trochu na spěch a zapomněl jí tak prohlédnout, možná bych v ní mohl najít nějaké finance.
Nebo si to s Beth rozdat přímo v autě a zajet si přitom na nějaké pěkné místečko. Jindy bych ho zahnal, ale neměl vůbec špatný nápad. Vlastně se mi i líbil.
"Noc je ještě mladá no ne?" Zeptám se své krásky, když už jsem oblečený. Otevřu dveře a nechám jí jít první, hezky až k autu. Není to zrovna kvůli gentlemanskému komplexu. Spíše mne baví se jí koukat na pozadí. A že je to peckoidní pozadí.
Otevřu jí dveře od auta, nechám jí nastoupit a následně se sám usadím za volant. Ještě předtím prohlédnu palubní desku a bingo... někdo tu našel hotovost.
Mám to, ale štěstí... Vykouzlí mi to úsměv na tváři.
"Zdá se, že mám štěstí... dala by sis pozdní večeři?"
No co... vyhládlo mi. A pokud budeme ještě pokračovat ve stejném duchu, tak bych možná nebylo na škodu do sebe dostat trošku jídla a tak.

Zobrazit SPOILER
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.29362297058105 sekund

na začátek stránky