Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pravda s ručením omezeným

Příspěvků: 2597
Hraje se Domluvený termín Hups!  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nick Bullet *Nicky Střela* je offline, naposledy online byla 21. července 2023 9:32Nick Bullet *Nicky Střela*
 Postava Simon je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Simon
 Postava Ray "Zatracený" Simons je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ray "Zatracený" Simons
 Postava David *Lucí* Rubin je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37David *Lucí* Rubin
 Postava Malcolm *Mal* je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Malcolm *Mal*
 Postava Zachary Cooper je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Zachary Cooper
 Postava Ethan James O`Connor je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ethan James O`Connor
 Postava Iracebeth *Beth* je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Iracebeth *Beth*
 Postava *Sierra* Judith von Grimmelshausen je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46*Sierra* Judith von Grimmelshausen
 Postava Joleene "Jo" je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Joleene "Jo"
 Postava Damien je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Damien
 Postava Catriona Clare Chandler je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Catriona Clare Chandler
 Postava Azula *Zuli* je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Azula *Zuli*
 
Zachary Cooper - 26. listopadu 2015 15:08
danielditomasso077256.jpg
Budeme se u toho hezky střídat

"Není to sen. Není." Oponuji jí rozechvělým hlasem. Kéž by byl. Kéž by se nic z toho nestalo.
Opatrně na ní pohlédnu. Vyděšeně a zároveň zmučeně.
"Není. Je to jen připomínka toho, co jsem udělal." Dodám stále rozechvěle. Sice mne částečně uklidňuje její přítomnost. Ale ne, prostě to nejde.

Můj pohled se střetne s jejím. Nechtěl jsem, ale už se stalo. Měl jsem možnost nahlédnout do její duše, stejně tak jak ona do mé.

Co vidí v mých očích


"Kéž by to byl sen..." S tím jsem od ní odtrhl svůj pohled. Nikomu jsem to neřekl. Stáhl jsem se do sebe a vytvořil si své ochranné vrstvy.
Vím, že Bastet o tom ví. Je těžké něco ukrýt před bohyní. Snaží se mi pomoct. Jenže já pomoc odmítám.
Co se týče vztahů? Těm se vyhýbám. Stejně jako lásce... tedy až do této doby. Nevím přesně popsat, co cítím k Si, ale je to hluboké. Možná hlubší než to, co jsem cítil k Nancy. Jenže nemůžu Si ohrozit svou přítomností. A vůbec netuším, jestli jí před Morganou ochráním.
Má víra v sebe samu, je nic. V autě jsem to dobře hrál.
Vlastně, abych pravdu přiznal... k oné noční můře... Myslel jsem. Vlastně doufal v to, že mne připraví o život. Tak takový prosím, jsem drsňák.
Dotkl jsem se její ruky, jako kdyby měla být záchranné lano a snažil se svou hlavu schovat k ní. Schovat se v její přítomnosti před vším zlým. Aspoň pro tuto chvíli.
 
*Sierra* Judith von Grimmelshausen - 26. listopadu 2015 13:44
ikonka305885004063.jpg
Trénink na noční buzení dítětem?

Jako už tolikrát v jeho přítomnosti, raději mlčím a neptám se víc. Mám takové tušení, že Zachary je jeden z těch lidí, co nemá potřebu sdělovat detaily svého života, nebo myšlenkových pochodů. A tak už raději nekomentuji ani knihu, ani pyžamo a nechám ho se zavrtat do deky.

"Jo, dobrou,"
zamumlám a tak trochu kopíruji jeho postup. Deku až k bradě, zády k němu a co nejvíc na kraj. Mám lehce pokrčené nohy a ruce složené pod hlavou. Připravená spát.

Nebo to jsem si aspoň myslela, dokud jsem v téhle pohodlné poloze na spaní nestrávila už nějaký čas. Slyšela jsem různé zvuky z okolí domu, myšlenky mi stále vířily v hlavě a já neměla pořád ten pocit polospánku, kdy se vše pomalu halí do mlhy.

Ale když někdy uprostřed noci - ne vůbec netuším, jestli jsem spala ani kolik bylo hodin - uslyším ten vyděšený a zmučený hlas za mnou, trhnu sebou úlekem a posadím se rychleji, než by bylo moudré. Rychle se rozhlížím, co se děje, můj pohled padne na Zacharyho zkrouceného na posteli. Helena, jedna z mých mladších sester, také mívala noční děsy a tak jsem zareagovala automaticky. Rozsvítila světlo u jeho postele, rukou jej pevně chytla za rameno, druhou pohladila po tváři a promluvila.

"Zachary? Zachu, uklidni se, slyšíš mě? Je to jen sen, jen sen, nic víc. Ošklivý sen, nic víc,"
používám hlas, který považuji za konejšivý a jistý. Čekám až se pořádně probudí a rozkouká, zatím jsem pořád blízko u něj - ani si sama neuvědomuji jak moc - a hladím jej pokrčenými klouby prstů po tvář a držím jeho rameno.

"Už je to dobré?"
zeptám se tiše a lehce se na něj pousměji. Tázavě si ho měřím pohledem.
 
Zachary Cooper - 26. listopadu 2015 11:37
danielditomasso077256.jpg
Nemělo by to být: Vyčůrat, pomodlit a spát?

Asi jsem se hodně začetl, protože tak nějak nepostřehnu, jak vchází dovnitř. Když promluví cuknu s sebou.
Vložím do knížky záložku, abych věděl kde pokračovat a knížku zaklapnu. Odložím jí na stůl a spolu s ní i brýle na čtení.
Odkašlu si s jistými rozpaky.
"Bylo jediné čisté, jak si jsem zapomněl vyprat." Přiznám se a poté můj pohled padne na knížku.
"A ta knížka, řekl jsem si... že je nejvhodnější chvíle, abych jí dočetl." Víc k tomu nemám v úmyslu říct. Možná by to nebylo od věci. Svěřit se někomu s tím, co vás trápí a co vám trhá srdce. Vždyť jsem jí vlastně zradil, už když jsem Sierru políbil. Mé srdce jí také zrazuje, když splašeně tluče v její přítomnosti.
Víte, že mé chování na začátku byla jakási ochranná vrstva, přes kterou se jí podařilo dostat a zřejmě aniž by to sama chtěla.
Nevím co mám dělat. Cítím se tak nechutně nahý. Duševně nahý.

"Dobrou noc... a pěkné sny." Pronesu po chvíli. Zalezu pořádně do postele pod peřinu a zhasnu stolní lampičku u sebe na nočním stolku. Otočím se k ní zády.
Je to tak nejlepší... spát... a tak překonat blízkost s ní. Chlácholím sebe. Nemáte ani nejmenší tušení, jak krásně by se mi usínalo, kdybych jí držel v pouhém objetí. Nic víc. Nic míň.

Nevím jak dlouho jsem spal, než se mi začal zdát ten hrůzostrašný sen. Nebyl to sen. I když bych si přál, aby to byla jen noční můra, která se mi zdála a skutečně se nestala. Jenže opak je pravdou. Její smrt se mi opět zobrazila před očima.
Musel jsem se zřejmě hodně vrtět.
Ze začátku šeptat jen její jméno: "Nancy. Nancy!" Než to přešlo do jasného křiku: "Nééé..." a potom následná slova sebeobviňování: "Byla to má chyba."

Po tvářích se kutálely slzy. V krku mne škrábalo potom, jak jsem křičel.
Zabil jsem jí, protože jsem nebyl dostatečně silný. A z toho důvodu to byla má chyba.
Schoulený v klubíčku jsem se klepal. Snažil se uklidnit. Snažil se nashromáždit zpátky ty své vrstvy. Bezúspěšně.
Cítil jsem se stejně slabý, jako tehdy.
 
*Sierra* Judith von Grimmelshausen - 25. listopadu 2015 07:45
ikonka305885004063.jpg
Vykoupat, pomodlit a dobrou noc!

Věnuji mu ještě rezervovaný krátký úsměv, když kolem něj procházím na tu jeho větu o studených nohách. Ne, děkuji pěkně. Vím, co posledně udělal dotek rukou. Přiznávám, že dotyk nohou není vůbec tak sexy při dotyku zad/břicha, ale mám podezření, že to tak úplně nesouvisí s tím, zda je ta daná část těla aspoň trochu přitažlivá.

A jak jsem již avizovala, vezmu si půjčené věci, rychle najdu koupelnu a zapnu sprchu a krátce se umyji, aniž bych si namočila vlasy. Samozřejmě je příjemné, že teče teplá. Nicméně sprchu neprotahuji. Chci spát. Osuším se a obléknu do "pyžama".

Zarazím se před zrcadlem. Podívám se na sebe. Rukou se opatrně dotknu břicha. Zavřu oči. Odříkám si v duchu modlitbu naučenou nazpaměť. A dodám:

*Nenech ať se mu nebo jeho otci něco stane. Stejně jako ostatním dobrým lidem. *


Složím své věci do komínku a vejdu s nimi do ložnice samozřejmě už oblečená do věcí z jejich domova. Říct, že mne nepřekvapí, jak tam najdu Zacharyho, tak bych lhala. Zacukají mi koutky. V první chvíli mě totiž napadne, že mě tímhle zjevem chce jen pobavit.

"Dart Vader a Shakespeare?"
zeptám se zatímco odkládám věci na židli nebo něco podobného a volného. "Takovou kombinaci jsem ještě neviděla."

Sednu si na pro mě vytyčenou stranu. A přitáhnu si deku.
 
Nick Bullet *Nicky Střela* - 24. listopadu 2015 22:54
nickystela268084851.jpg
Růžový se mění do ruda... Můj sen

Můj úšklebek za tu pochvalu může s určitou dávkou představivosti značit úsměv. Odpověď se dala očekávat, přiznávám, ale lepší je mít jistotu a přehled v tom, co se od něj očekává.
"Cajk."
Jako kdyby pro mě vůbec nebyl žádný problém rvát vnitřnosti holýma rukama.

Sice mi něco málo z historie a legend uvízlo v hlavě, ale nejspíš sjem to vyčerpala Prométheem. No fakt mě to napadnout mohlo a co...? Nenapadlo. Má bejt? Já jsem tady na zabíjení ne na přemýšlení.
"Beru tě za slovo Sparty, opovaž se na mě vykašlat."
Mrknu na něj s tím naším "přátelským šklebem", přes který si tak dobře rozumíme.

Okovy z nás spadnou jako závaží a já mohu svobodně vstoupit do arény. Diváků si všimnu jen letmo, nijak jim nevěnuji pozornost. Tu mají mí protivníci, kteří jsou zmatení, nesmělí začít nebo já nevím co se jim honí hlavama.
"Tak pojďte! Hodláte tu spát?!"
Křiknu na ně, zachechtám se a vyběhnu proti nejbližšímu. Pěst tvrdě dopadne na nos a rozdrtí ho pod klouby. Dalšímu prokopnu koleno, jinému vykloubím ruku, někomu ji zpřelámu... Putuji od člověka k člověku, je mi jedno jestli útočí, brání se nebo nic nedělají.
Nečínní, jsou nudně zlomeni, chabé obrany vyděšených ťintítek prolomím a z pokusů o útok přecházím do destruktivních protiakcí...
Je tu někdo, kdo by se mi mohl rovnat?
 
Zachary Cooper - 24. listopadu 2015 22:51
danielditomasso077256.jpg
Ukážu ti svoje pyžamo s Darth Vaderem
Sierra

"Nejen bohyně... já s ní ještě bydlím." Podotknu útrpně. Povzdechnu si. Možná to nebude zas tak špatné. Snad. Doufám.
"Dobře. Platí." Rezignuji. Mám snad na výběr?
Musím se vám však s něčím přiznat? Vlastně mně to na jednu stranu strašně těší.
"A ty ledový ruce či nohy... nedělají mi zas takový problém." Nemám ani nejmenší tušení, proč jsem něco takového vypustil z úst a ještě ve chvíli, kdy jsem jí uvolňoval možnost projít.

"Proč mi to děláš?" Zeptám se zoufale a hlavně tiše Bastet, když vejde v županu zpátky do kuchyně. Poplácá mne přátelsky po rameni.
"Jednou mi poděkuješ." S tím položí jednu z mých knih, kterou si zřejmě vypůjčila v mém pokoji, na stůl a promíchá lektvar.
Raději zmizím do svého pokoje a chvíli si prohlížím své pyžamo. Dostal jsem ho k Vánocům od ní, nemohl jsem ho vyhodit a taky je momentálně jediné čisté.
Doufám, že nemá nic proti Star Warsu... Darth Vaderovi. Napadne mne, když se soukám do vršku. Darth na něm oznamuje Come to the dark side.

Ustelu postele, než se na ni usadím s knížkou, kterou vezmu z nočního stolku a pořádně se do ní začtu.
Jeden by nečekal, že budu číst Sen noci svatojánské od Williama Shakespeara... nebo ano? Milovala to. Četl jsem jí to vždy před spaním. Ale nikdy jsem to nedočetl. Teď najednou mám prostě tu potřebu to dočíst.
Mimochodem... nosím brýle. A teplá voda ještě teče.
 
Iracebeth *Beth* - 24. listopadu 2015 22:33
beth29929.jpg

Aby Kasabian nepřinesl kameru… i když bych se ráda podívala

~Ray~

 

„Nezakoupil sis náhodou permanentku?“ vypláznu rošťácký jazyk. Na takové blbnutí jsem nepotřebovala být opitá. Já taková byla. Byla jen jedna démonka, která mě v tomhle překonala. Chudák holka, protože byla zadaná. Já ne. Já teď byla volná. Šedívák zítra táno zmizí, nejspíš naštvaný na to, že jsem nedošla nebo mu docvakne, proč jsem nedošla a bude si to myslet stejně blbě.

 

Doktor oznámí úžasnou novinu. Náš pokoj je připravený. A je k dispozici i sprcha! No, dala bych si říct. Nebudu sprchu lámat přes koleno. Vždycky jsem čisťoučká, voňavoučká a tak všechno. A snad i suchá. Nebo ne. Když se dívám, že pohovka je pode mnou vlhká. Upsí. I vy na co to jenom myslíte.

 

Ještě abych se na schodech zabila. Naštěstí mi je Ray oporou a možná to bylo i schválně, aby mne chytil a já mohla zabořit hlavu do jeho hrudi. Na chvíli. Kurnik. Po tom cigáru voní jako… drž klapačku a jestli ještě jednou pomyslíš na Lůcu, tak si mě nepřej!

 

Do pokoje vrazíme jako tornádo s celým deštěm polibků. Jestli si někdo v době nevšiml, co právě provádíme, tak bych začala pochybovat o jejich zdravém… přístojném rozumu. Bouchnutí dveří mě evokuje šibalsky kousnout Raye do rtu. Shazuje ze mě oblečení jako uragán a teď mi můžete říkat hurikán Katrina. Sotva zakopnu o kraj postele, chytnu Rayovu košili a stáhnu jej sebou. Tušila jsem, že mě trochu připlácne, ale riziko pov… milování.

 
David *Lucí* Rubin - 24. listopadu 2015 22:19
a91d0bf58b7957b8ec605813b4321129621.jpg
Nicky a její sen. Můj hlavní problém - Kam s Golemem?

Sen


Opravářovi jsem se dovolal. Měl by tu být taky do hodiny či půl hodiny.
Super. Takže Vidocq, tu bude do hodiny a začne připravovat lektvar. Potom přijde opravář a opraví dveře. To je docela dobrý plán.
Poplácal bych se po rameni a řekl bych něco o tom, že jsem šikovný a tak. Jenže to tak nějak vím a je naprosto zbytečné to opakovat. Místo toho jdu zase zpátky k Nicky.
Zběžně jí přelétnu pohledem. Čím dál víc se mi to nelíbí... ale co už.
Vzhledem k tomu, že se opět pohne tak nějak zem, tak mi dojde, že tu mám vlastně domácího mazlíčka.
Co sakra žere? Napadne mne. A tak opět na chvíli opustím Nicky, abych se ho šel zeptat a vymyslel, co s ním udělám.
 
*Sierra* Judith von Grimmelshausen - 24. listopadu 2015 22:16
ikonka305885004063.jpg
Pyžamová párty! Rekord ve spaní v posteli vedle chlapů za poslední rok!
Staromódně galantní a občas bručivý Zach

Rozhodně jsem neměla v plánu jej dostat do rozpaků, takže když on začne děkovat mne a je takový celý no... prostě rozpačitý, mám chuť se mu znovu omluvit. Nepotřebovala jsem od něj slyšet lichotky. Jenže než se stačím nadechnout k odpovědi, všimnu si kočky, co se za chvilku promění na nahou, božskou - doslova i v přeneseném významu - ženu. I pro mne je těžké si ji neprohlížet.

Jistě, je nevhodné pro dámu spát v jedné posteli s cizincem, ale vím, že bude chtít být galantní. A tak hodlám protestovat, ale pak své námitky polknu. Má pravdu. Jsme dospělí. A já s ním rozhodně spát nebudu ani nic víc. Rozhodně ne. Ať nás k sobě táhne cokoliv/kdokoliv. Nevyspím se s někým, koho znám pár hodin. Tolik morálky snad v sobě najdu!

Otočím se proto zpět k němu a vykouzlím milý úsměv.

"Bohyně se musí poslouchat. A slibuju, že tě v noci nebudu obtěžovat, jsem si jistá, že nechrápu a nemívám ani ledové ruce a nohy, co bych si o tebe mohla zákeřně ohřívat. Ale beru si levou stranu. Platí?"


Navrhnu a povytáhnu obočí.

"A teď mě omluv jdu zkusit štěstí ve sprše."


Dodám a naznačím mu, že by mne mohl pustit, abych si vzala věci a našla koupelnu, kde bych se rychle opláchla a převlékla do půjčeného oblečení.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.2319610118866 sekund

na začátek stránky