Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pravda s ručením omezeným

Příspěvků: 2597
Hraje se Domluvený termín Hups!  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nick Bullet *Nicky Střela* je offline, naposledy online byla 21. července 2023 9:32Nick Bullet *Nicky Střela*
 Postava Simon je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Simon
 Postava Ray "Zatracený" Simons je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ray "Zatracený" Simons
 Postava David *Lucí* Rubin je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37David *Lucí* Rubin
 Postava Malcolm *Mal* je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Malcolm *Mal*
 Postava Zachary Cooper je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Zachary Cooper
 Postava Ethan James O`Connor je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Ethan James O`Connor
 Postava Iracebeth *Beth* je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Iracebeth *Beth*
 Postava *Sierra* Judith von Grimmelshausen je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46*Sierra* Judith von Grimmelshausen
 Postava Joleene "Jo" je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Joleene "Jo"
 Postava Damien je offline, naposledy online byla 12. března 2024 17:37Damien
 Postava Catriona Clare Chandler je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Catriona Clare Chandler
 Postava Azula *Zuli* je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Azula *Zuli*
 
Joleene "Jo" - 22. ledna 2019 19:27
joleene6101.jpg
Porada v kuchyni
Simon, Gabriela, slepec a upírka...?


Jejich zmatení si vlastně docela užívám. Nejsem aspoň jediná, komu všechno připadá šílené a neuvěřitelné. I díky tomuto faktu jsem schopná si udržet na tváři úsměv. To a fakt, že můžu bezbolestně přehodit nohu přes nohu, když sedím u stolu. Je to skvělý pocit, mít dvě funkční nohy!

"No, jsem si jistá, že fakt existuje, jestli ti to stačí takhle," odpovím Simonovi a snažím se tvářit, že mě to před chvílí strašně nevystrašilo.

Svůj pocit klidu a nadhledu si pevně strážím už jen kvůli tomu, že vím, co ta místní upírka umí. Nechci, aby ve mě četla, nechci, aby mi pocity upravovala a vůbec. Jsem odhodlaná si tu chvíli na světě, kdy tady ještě jsem, užít.

"Jednu šunkovou s extra slaninou a sýrem," objednám si taky hned, co si objedná Simon. Nehodlám zůstat v tomto ohledu opomenuta.

"To je pravda, doktor mě zdrogoval, aby bylo po jeho, a ty mě chceš opít, aby bylo po tvém, jste opravdu oba stejní. Až mě to nutí k zamyšlení," neodpustím si rýpnutí a přeměřím si je pohledem.

"Soustřeď se, bude válečná porada," pokárám Simona s pobaveným úsměvem. "A dám si třeba tu whiskey, co máš v ruce."

"No ale teď chvilku vážně. Chtěla bych to rozpohybovat co nejdřív. Jednak chci dostat Rafa a Mala ven a ty dva blbečky zničit takovým způsobem, že je Andras už zpátky neslepí," pokračuji již s vážnou tváří. Dávám si záležet, abych se všem postupně podívala do očí.

"Plán, co mi částečně představila Gabriela, má tu velkou chybu, že je do toho zapletený Michael. Kdyby to šlo, nejraději bych se mu vyhnula kompletně, kvůli technickým záležitostem. Ale nápad jako takový vcelku není vůbec špatný. Co takhle jen vypadat jako někdo jiný? Někdo pro ně zajímavý? Někdo mocný, kdo by se jim hodil do toho jejich obludária?"
nadhodím svůj nápad do place a čekám, co mi na to řeknou. "Je to proveditelné, doktore, Gabrielo?"
 
Zachary Cooper - 21. ledna 2019 21:53
danielditomasso077256.jpg
Konečně spolu
Sierra

odkaz

Jsem rád, že stejně jako já, věří v Bastet a její odhodlanost získat svou lásku zpátky. Kdybych byl na jejím místě, udělal bych všechno… vzdal bych se všeho… abych mohl být opět se svou milovanou.

”Ano. Máš pravdu. Hlavně, že jsme v pořádku.” Věnuji jí úsměv naplněný štěstím z této nádherné chvíle a také se jí přitom snažím povzbudit. Cítím, že má stále obavy, že by se to mohlo něčím pokazit. Je to tak dlouho, co jsme něco takového zažili a je to naprosto pochopitelné.
”Ano.” Pronesu naprosto vážně a na důkaz toho jí políbím, abych svá slova stvrdil.
”Teď budeme muset řešit normální věci, jako například svatbu. Potom jakou školku pro naše koblížky vybereme. Potom školu...” Maličko se zasním. Neskonale se na to těším. Oba dva si to totiž zasloužíme. Vydechnout a užít si život.
V žádném z životů jsme se ničeho takového nedožili a je toho spousta, co si musíme vynahradit.
Věřím v to, že jsme oba dva zaplatili dost vysokou cenu za to, aby teď všechno dopadlo, tak jak to mělo dopadnout už před mnoha lety. Abychom konečně mohli zkusit jaké to je zestárnout spolu.
”Má milovaná budoucí ženo.” Zní to tak zvláštně, ale strašně se mi to líbí.
”Co bys chtěla dělat jako první normální věc?” Zeptám se jí a mám v úmyslu ji to za každou cenu splnit. Udělal bych všechno, co jí na očích vidím… i to nemožné. I když to už máme z velké části za sebou.
 
Simon - 20. ledna 2019 22:21
7edb8fbf89e71d045736b927a33deec85757.jpg
V kuchyni
Joleene

”Tak to, aby je někdo zabavil. Mezitím, co se bude porušovat dohoda. Jen přijít na to jak.” Pronese ještě Gabriela a zazubí se.
”No jo… zakázané ovoce nejvíce chutná.”


Ale to už se objevíš v kuchyni, kde na vás dvě už všichni čekáme. Začínal jsem mít menší starosti, že už mé služby nepotřebuješ a já budu muset odejít. Což bych udělal vážně nerad.
Takže jsem celou tu dobu, co jste měli ten svůj pokec, pochodoval z místa na místo jako nějaký vojáček.
Po celou tu dobu, co mluvíš, tak pohledem přejíždím po tobě a po Gabriele, naprosto nechápavý výraz.
Chvíli mi trvá, než mi dojde, že je celou tu dobu řeč o Jidášově polibku. Já si říkal, že vypadáš nějak jinak.
Sáááákra… takže žádná pusa… škoda…
Počkat… ona měla být nějaká ta líbačka? Jakto že o tom nevím?

”Tak to půjde asi opravdu těžko. Protože to je vrozené a nedá se to ovládat.” Rošťácky se přitom na tebe usměji.
”Nicméně počkat… počkat… brzdi chvíli, ty sexy andělko.” Pohlédnu přitom na všechny, kteří jsou stejně v šoku jako já.
”Pokud to chápu dobře, tak tvoje rty jsou zakázané, protože jsi nějakým záhadným způsobem získala jistou věc, která by ani neměla existovat… je to tak?” Zeptám se jí a pokud je mi to potvrzeno tak jen hvízdnu.
”Ale tak nemusíme se hned líbat… můžeme na sebe třeba sahat.” Ne, prostě si nemůžu pomoct.

”Jak děti.” Pronese ten slepec a upoutá na sebe pozornost. Sakra… teď ten kazič zábavy není ta upejpavá andělka, která michodem objednává pizzu, ale někdo jiný.
”Jednu Hawai.” Sdělím svou objednávku, aby se na mně nezapomnělo. Jsem zastáncem toho, že ananas na pizzu patří.
”No co starouši… děláš, jako kdybys byl jinej.” Přistoupím k němu a poplácám mu po rameni.
”Takže pizzu bychom objednanou měli… takže teď ten alkohol.” Pronesu a vydám se k minibaru, který jsem se snažil pořádně zásobovat, protože alkohol opravdu miluju.
”Co dobrého piješ, kočko?” Vykouknu směrem k tobě a sám si vezmu láhev whisky.
”Je ti jasné, že alkohol odbourává zábrany. Co když tě třeba začnu hladit pod tričkem?” No jo, jsem prostě neponaučitelný.
Obrázek
 
*Sierra* Judith von Grimmelshausen - 20. ledna 2019 12:09
ikonka305885004063.jpg
Konec velkého boje - chvilka ticha doma
Zach a chvilku Bastet

Pohled na Bastet je impozantní a děsivý zároveň. I když jsem věděla, že je to Egyptská bohyně, tak vidět ji v této podobě je něco, co mne uchvátilo. Člověk si prostě nedokáže uvědomit některé věci v plném rozsahu, dokud je skutečně neuvidí.

"Hodně štěstí," pronesu tiše než ještě zmizí. Když vidím její odhodlání, pousměji se na ni.

*Dum spiro, spero.*


Vybavím si ten známý citát. A doufám, že jí to také tak vydrží. Naděje je dobrá věc. A jestli má někdo šanci moji matku najít, je to právě ona. Jsem si jistá, že ví, že my dva se Zachem ji kdykoliv pomůžeme, bude-li o to stát.

"Já vím, věřím v ní," řeknu tiše k Zacharymu, když zůstaneme stát sami v naší chodbě. Zvednu k němu pohled očí a zadívám se na něj. Vím, co k němu cítím, jakkoliv nemožné se mi kdy zdálo někoho tak moc milovat, navíc cítím, že on to má stejně tak. Usměji se na něj a pohladím jej s největší něhou po tváři. Lehce nakloním hlavu ke straně.

"Ty za nic z toho nemůžeš, hlavně, že jsme v pořádku," špitnu tiše. Bojím se promluvit nahlas, abych se z toho krásného snu neprobudila.

"Všechno už teď bude v pořádku, že? Už nám začal ten happyend? Všechny volné konce našich povinností jsou svázané?"
zeptám se jej a toužím po kladné odpovědi. Potřebuji už konec toho šílenství, toho strachu, těch přespříliš velkých úkolů a heroických činů.
 
Zachary Cooper - 15. ledna 2019 19:50
danielditomasso077256.jpg
Hořkosladká výhra
Sierra
odkaz

Byl bych schopen v tomto objetí zůstat i celou věčnost. Láska kterou jsem předtím k ní pociťoval se mnohonásobně zvětšila, že se to ani nedá popsat a vysvětlit. Stejně tak cítím, že to stejné vnímá vůči mně i ona. A nedokážu si představit, jak to muselo být zničující, jak jeden z nás byl nucen pochovat toho druhého.
Vnímám její bolest, jako kdyby byla má. Jako kdybychom byli propojeni. Jedno tělo, jedna duše.

Už se chystám zeptat na to, co se stalo, ale to se ode mně poodtáhne a svou pozornost věnuje Bastet.
Úsměv bohyně, který před chvíli zdobil její tvář, zamrzne. Chvíli mlčí a mně přijde, že jsem jí ještě neviděl tak křehkou a zranitelnou. Nedívá se ani na jednoho z nás. Pozoruje zem a trvá to snad celou věčnost, než nakonec na nás pohlédne. V jejich očích však spatříme odhodlání.
”Jsem pro kristovy rány, egyptská bohyně. Najdu ji, ať se nachází kdekoliv a přivedu ji zpátky.” Pronesla naprosto odhodlaně. Začaly z ní vycházet proudy magie, až jsme oba dva mohli spatřit něco, co snad nikdy žádný smrtelník nespatřil. Její pravdou podobou. Bylo to něco velkolepého, na co se nemůžete dívat moc dlouho, protože váš mozek na to není přizpůsoben. Vypadala jako kočka s lidskými rysy. Když jsem se podíval pořádně na její nohy, tak se nadnášela nad zemí.
”Sierro, hlavně si to nevyčítej. Nemohla si nic dělat. Tvoje matka je tvrdohlavá žena. Pamatuj na to a neber si to za vinu. Ať na svých ramenou nemáš zbytečnou tíhu.” Láskyplně pohlédne přitom na mou milovanou a pohladí ji po rameni. Poté svou pozornost upoutá na mně.
”Děkuji Zachary, naučil si mně toho opravdu hodně. Díky tobě jsem našla svou lásku. Nedokážu si představit, jak jste to vy dva po tak dlouho dobu zvládli. Obdivuji vás za to.” Sklopí na malou chvíli pohled.
”Omlouvám se, ale budete to muset nějak zvládnout beze mně. Nebude to trvat dlouho.” Slyším v jejím hlase odhodlání. Poté nás obdaří úsměvem a z ničeho nic zmizí. Vypaří se.

”Přivede tvou mámu zpátky. Věřím tomu.” Pronesu a stále hledím na místo, kde předtím ještě stála má bývalá spolubydlící a nejlepší kamarádka.
”Moc mně to mrzí, že jsem nebyl s tebou, když se to stalo.” Jako kdyby to snad mohla moje přítomnost změnit. S velkou pravděpodobností ne. Ale byli bychom na to dva, v dobrém i ve zlém.
 
Joleene "Jo" - 15. ledna 2019 19:31
joleene6101.jpg
Gabriela člověkem a další změny...
Gabriela a posléze i Simon


Gabrielino veselí na mne působí trochu smíšeně. Na jednu stranu je hezké vidět to, že všechny věci se učí brát s nadhledem a úsměvem, ale na druhou stranu je to jaksi nepatřičné, divné. Pane na nebi, vždyť jak dlouho jsem jí znala před tím, než přestala být sucharem? Bude těžké si na to zvyknout.

*Nemá už sílu, tudíž nemá zodpovědnost za to, jak to dopadne..*
napadne mne.

"No, tak to si ještě promyslíme, nechci, aby si ti nahoře mysleli, že jsme porušili dohodu, Michael se totiž musí držet mimo tenhle brajgl. Stejně jako David..."
snažím se trochu zchladit její nadšení, ale kroutím nad ní zároveň hlavou s lehkým úsměvem na tváři. Asi se mi líbí Gabriela člověk.

"Víš, když mi řekneš, že něco nemůžu, tak to chci ještě víc,"
pousmála jsem se na ni, když mi začala radit, co vlastně můžu a nemůžu se Simonem dělat, abych z něho neudělala človíčka. Za to by mě jeho matka už určitě zabila, ať už by byl můj čas nebo ne.

Vydám se za ní zpět do kuchyně a nestačím se divit, co se to s ní najednou stalo.

"Než se zeptáte, tak se omlouvám, ale moje rty jsou teď kouzelné. Gabriela mě políbila a je z ní člověk, což se nejspíše stane každému koho políbím. Takže fešáku, košili si nech na sobě a opovaž se tvářit přitažlivě, jasný?" pronesu hned, co vejdu do místnosti. A výtka je samozřejmě směřována směrem na Simona. "Tak teď bych byla pro to objednat si pizzu a pak si uděláme malou poradu, co vy na to? Musíme promyslet, co vlastně máme za plán, o co bude usilovat a sjednotit si priority. A pak budeme pít, protože Gabriela řekla, že mě chce zkusit přepít. Tak ji vyvedeme z jejího omylu" zakončím vesele s úsměvem a sednu si na jednu z volných židlí.
 
*Sierra* Judith von Grimmelshausen - 15. ledna 2019 19:05
ikonka305885004063.jpg
Následky vítězství za velkou cenu
Zach a Bastet

Když spatřím Zacha, jak mi vychází vstříc, ucítím jakési bodnutí naděje. Je to pocit očekávání, který se musí co nejdříve zlomit, jinak by to byl nepříjemný pocit. A tak mu vyjdu vstříc, abych co nejdříve byla v jeho náručí. Sotva ucítím jeho tělo omotané kolem toho mého, tak se do něj zhroutím. Zároveň s tím jej pevně svírám ve svém náručí. Oči mám stejně tak pevně zavřené. Je to jako kdyby ze mě spadlo něco obrovského. A není to tím, že kouzla mnou opět proudí jako před staletími, je to o tom, že jsem opět s ním. Po všech těch životech, po všech těch úmrtích, po všem tom poslední boji a zoufalství, jsem konečně byla u něj. A nikdo a nic nestálo mezi námi.

Otevřu ústa, abych něco řekla. Něco, jak moc pro mě znamená, jak mi chyběl, jak jsem se bála, jak je to všechno za námi... Ale nic z toho neprojde přes moje rty, jen jakýsi tichý vzlyk. Ještě pevněji jej sevřu svýma rukama. Nechce se mi pouštět. Nechce, ale musím. Aspoň to Morganě - matce - dlužím.

Poodtáhnu se od něj, abych se mohla podívat na Bastet.

"Vyvraždil celou Bílou radu. Obětovala se, aby ho zastavila," řeknu tiše s očima plnýma slz. "Nenechala mne, abych jí pomohla... Chtěla jsem ji zastavit," vysvětluji šeptem s hlasem, který se láme při každém slově. Bolí mě se na ni dívat. Omlouvám se jí za to, že jsem jí nezachránila někoho, koho milovala.
 
Vypravěč - 14. ledna 2019 01:12
seraphim_wings_by_redbastda38u0y4867.jpg
Nový plán
Joleene

”Však věřím, že nakonec dáme hlavy dohromady a nějak to zařídíme, aby se mi schopnosti vrátili… A počkej, počkej… Ještě, abys nebyla překvapená tím, že tě přechlastám.” Mrkne na tebe. Na někoho, kdo ztratil schopnosti se stává až moc optimistická. Třeba to opravdu má něco do sebe, to když si jeden uvědomí svoji smrtelnost a snaží se žít každý den naplno, jako kdyby byl jeho poslední. Vždyť když se nad tím pozastavíš, tak Gabriela byla takový bručoun, co si nebyl schopen užít pořádnou zábavu a furt poukazalo na to, co je potřeba udělat. A hle, světe div se, se teď zubí jako měsíček na hnoji.

”Co je pár životů šílenců oproti tomu, kolik by jich mohlo zachránit?” Povzdechne si a pokrčí přitom rameny.
”A právě proto jsem tě museli přivést zpátky.” Usměje se na tebe.

”Jenže, aby byl schopen namíchat lektvar, tak je potřeba získat pár vzorků Michaelovi DNA. Přesněji sliny, krev a vlasy.” Upřesní ti, že to samozřejmě má nějaký háček.
”Takže stejně bude muset dojít k jeho návštěvě. S mými schopnostmi, které si získala a s tvými, bys byla schopná ho na malou chvíli vyřadit, aby se mohli získat ony potřebné vzorky.” Dodá po chvíli a je na ní vidět, že nemá v úmyslu se jen tak vzdát boje.
”Až by byl lektvar stvořen, tak bychom se spojili s bratry, že s nimi potřebuješ mluvit. Samozřejmě bys vypadala jako Michael, takže by vůbec nenamítali. Dostala by ses do jejich hlavy a zbytek už znáš.” Pokračuje dál ve vysvětlování plánu.

”No, neke… tobě se líbí Simon.” Přitom co to říká, tak se tváří jako puberťačka a zakrývá si přitom ruku, dokonce to šeptá, aby to náhodou nikdo neslyšel.
”Nicméně myslím, že osahávat ho můžeš. Ruka na tvář je taky v pohodě. Jen prostě nesmí dojít k polibku, jaký byl mezi námi… jenže já si prostě nemohla pomoct.” Poslední slova jí stěží rozumíš, protože je drmolí. Ale můžeš si všimnout toho, jak se červená.
”Samo sebou, že se sem jídlo dováží. Stačí vytočit číslo… a co blbnu, však to znáš.” Zarazí se, protože se najednou ozve její žaludek.
”Sakra… taky mám hlad. Tak to abych to šli okamžitě objednat, seznámit ostatní s plánem.” S tím se vydá do kuchyně, vlastně to je slabé slovo, protože z místnosti vypálí jako raketa. Jako kdyby se jí vrátila síla. Nebo to je možná tím, že už máte zase naději.


 
Zachary Cooper - 13. ledna 2019 22:05
danielditomasso077256.jpg
Prolomena kletba a má žena je zpátky doma
Sierra

Myslel jsem, že se zblázním, když jsem byl dovezen domů a tam mi bylo oznámeno, že Sierru odvezli na výslech zástupci Bílé rady, ohledně toho, že je podezřelá z vraždy toho zpropadeného upíra, kterého není škoda ba naopak. Obzvláště potom, co ji namíchal něco do pití a ohrožoval jí na životě.
Chtěl jsem tam vtrhnout a zkusit jim to nějak vysvětlit, že moje žena by neublížila ani mouše. Jenže mi v tom Morgana zabránila. Vdechla na mně nějaký kouzelný prášek a místo, abych někam šel, tak jsem se propadl do říše snů.
Když jsem se zase probudil, tak jsem se od Bastet dozvěděl, že Morgana šla Sierru vysvobodit. Mohl jsem být o něco klidnější, ale připadal jsem si naprosto neschopný.
Bastet se podařilo uspat děti, takže teď spokojeně spinkali ve svých postýlkách. Když jsem šel do jejich pokoje, tak mně aspoň trochu uklidnil pohled na ně. Nicméně starost o mou ženu, obzvláště, když kletba nad námi visela jako Damoklův meč, byla stále ubíjející.

Něco zvláštního se však stalo. Cítím jsem, jak se mi do těla rozlila nová vlna energie, nová magie, která chyběla, abych byl zase celistvý.
Cítím jsem, jak se mi zlomená ruka zahojila a tak jsem ani nevím jak, snad myšlenkou, nechal zmizet sádru, kterou jsem měl teprve chvíli.
Kletba byla zlomena. Napadlo mně a rozeběhl jsem se do obývacího pokoje za Bastet.
Snažil jsem se od ní dozvědět, kam jí odvezli a kam šla Morgana, ale nebyla mi schopná odpovědět. Podobně jako já se cítila bezmocná.
Rozhodl jsem se, že tedy vyzkouším svou magii a nad mapou se snažil vyhledat svou ženu, ale bylo to náročnější než jsem si myslel a po mnoha neúspěšných pokusech jsem to vzdal. A tak jsem se rozhodl nakonec jí zavolat. (Úplně jsem zapomněl, že by telefon neměla mít u sebe, tak se jí podařilo ho získat, potom co procházela a hledala přeživší. Společně se zbytkem věcí.)
Jenže nebrala mi ho a když jsem zase začal klesat na mysli, tak jsem ucítil povědomý příval magie vycházející z pracovny.
Vyrazil jsem tam ve chvíli, co jsem uslyšel ten nejúžasnější hlas na světě.

”Sierro.” Pronesl jsem nadšeně, jako dítě které se ztratilo v nákupní středisku, nakonec nalezne svou matku a bez přemýšlení jsem objal svou ženu.
”Co se stalo?” Jen co jsem pronesl tu otázku, tak se v místnosti objevila i Bastet, která marně pátrala po své milované.
 
Joleene "Jo" - 13. ledna 2019 20:17
joleene6101.jpg
Oddíl sebevrahů
Gabriela

"No to sice jo. Ale jsem teď jen kousek od toho, abych tě naučila pít, klít a jít na tah. Víš kolik práce by tím bylo zmařeno?!"
zažertuji honem, protože má Gabriela pravdu. Tonout v sebelitování můžu kdykoliv po tom, co tímhle jezerem sraček proplaveme.

Protočím očima, když slyším ten jejich úžasný plán.

"To je mi teda materiál. Další, co chce umřít pro věc. A až všichni umřete, kdo tady bude, aby věci dotáhl do konce?" zavrtím hlavou. "V tom případě jsem ráda, že jsem ti ty schopnosti sebrala. Jeden aby si dával pozor i na archanděli, aby nestrkali prsty do zásuvek. Hrůza."

Zřejmě se mi vrací elán a vyřídilka. Další plán se mi líbí o mnoho více. Přikyvuji a lehce ji plesknu rukou do stehna.

"No, tak vidíš! Dobré zprávy si necháváš nakonec! Tak to zní jako dostatečně solidní plán, abychom ho mohli nazvat plánem Á," usměji se na ní a zvednu se. Pak ji podám ruku, aby se zvedla i ona.

To, že jsme na to prakticky sami, už raději nekomentuji. Akorát bych se musela zase rozčilovat.

"Tak pojď, jdeme zpátky. Musím oznámit fešákovi, že si nesmí sundavat přede mnou košili, jinak se z něj stane obyčejný člověk,"
pokračuji dál s dramatickým povzdechem. "A mám zase hlad, myslíš, že sem dováží pizza? Mám strašnou chuť na pizzu. A čokoládový dort. Nebo aspoň nugátové knedlíčky..."
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.21610808372498 sekund

na začátek stránky