Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Děti Noci

Příspěvků: 324


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Lena Neimi je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 20:48Lena Neimi
 Postava Nikolai Gran je offline, naposledy online byla 23. ledna 2021 7:42Nikolai Gran
 Postava Artemis Lantes Erlic je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 22:41Artemis Lantes Erlic
 Postava Ixin Reawes je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 8:25Ixin Reawes
 Postava Miriam Agmer z Jornsfirgu je offline, naposledy online byla 28. listopadu 2019 18:53Miriam Agmer z Jornsfirgu
 Postava Neuphis Ēgįs (Sorein) je offline, naposledy online byla 20. ledna 2021 2:53Neuphis Ēgįs (Sorein)
 
Soudce - 22. prosince 2020 20:32
soudce9786.jpg
Vánoční klid a odpočinek bude snad brzy zase nahrazen aktivitou a dobrodružstvím ;)
 
Neuphis Ēgįs (Sorein) - 15. listopadu 2020 20:10
49915ae46645ebb4e02bd6ca26eb75355611.jpg

Sešlost rodiny



Rodinné sešlosti naší rodiny nejsou jen tak něco. Předchází tomu v celku mnoho zvyků a pravidel. Samostatné přípravy zabírají dost času. Vzhledem k tomu jak časté jsou naše schůze, není takový problém. Dohled nad přípravami mají vždy rodinní příslušníci kteří jsou věkem nejstarší hned po hlavě rodiny a takzvaným senátem. Co se týče pracovní síly na přípravách tu zastávají vždy ti co jsou v učení. Co se týče samostatných příprav jedná se o úklid, zdobení a příprava rituálního sálu kde se samotná schůze koná.

Každý člen musí být při rituálním shromážděním definovaně ustrojen. Jedná se převážně o rodinné róby.
Zobrazit SPOILER

V záležitosti na postavení v rodině má každý na své robě barevně rozlišené zdobení. V učení nemají žádné, ti mají čisté róby. Po učení mají bílé zdobení, ty jsou zhruba do 200 let stáří, ale záleží vždy na daném příslušníkovy. Ti co se vydají do světa hned jak mají možnost dosahují dalšího statusu podstatně dříve. Další je bledě žlutá, jedná se o status ukazující zkušenějšího člena. Šedé zdobení ukazuje na ty kteří zůstávají v sídle pro jeho ochranu a zároveň se starají o nasycení mladých a starých. Další, vyšší status je červený, zde už se jedná o ty kteří mají mnoho zkušeností a dlouhou dobu tráví nebo strávily mimo sídlo. Jedno z posledních je fialová. Zde už se bavíme o těch kteří ze sídla téměř nevycházejí, lze je také definovat jakožto čekatele do senátu nebo starší. Poslední barevné zdobení je stříbrně zlaté a zlaté. Stříbrno zlaté mají pouze členové senátu jichž je normálně osm. Zlaté je vždy jen jedno a to patří hlavě rodiny. Předává se jen a pouze při pohřebním obřadu zemřelé hlavy rodiny kdy obřady trvají až několik týdnů. Taková zajímavost je, že róba se zlatým zdobením je jich tisíce let stará a pečlivě uchovávaná přesně podle tradic.

Já mám status červený. Každopádně velký nezvyk byl když jsem dorazil do sídla a vlastně nic nebylo hotové. Žádná výzdoba, úklid prostě nic. Nemluvě o tom že nás bylo až příliš málo. Všemi chodbami celého sídla se šířily všemožné pověry a pověsti o tom co se děje, ale nikdo přesně neví. I přes to ,že zbývá už jen hodina do shromáždění tak se vlastně nic neděje, žádné rychlé úpravy na poslední chvíli, jen pár jedinců připravených před síní čekajících na vstup. “Nejvyšší čas se připojit.” Odcházím tedy do své komnaty, běžně potkávám mnoho mladých nebo věkově stejně starých po chodbách což se tentokrát neděje. Dokonce i má komnata je nezvykle nečistá, za mě bylo povinné každý týden projít veškeré komnaty a jednu po druhé důkladně vyčistit a uklidit. Poté co se převléknu se rovnou přemístím k čekajícím členům u vstupu do rituální síně a netrpělivě čekám co přijde.
 
Artemis Lantes Erlic - 05. listopadu 2020 15:04
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Chatrč za Reindorfem


Zůstala jsem stát za dveřmi, které mi zabouchl před nosem a tiše jsem si povzdechla. Když se ozvala dívka, trochu mi přejel mráz po zádech. Ohlédla jsem se po ní a nakonec jsem k ní přišla blíž. Pomalu opatrně, tak aby mi viděla na ruce i do obličeje a nevyvolávala jsem v ní zbytečně strach.
„ Kdybys to řekla správným lidem, věřili by ti. Věř, že informace o tom, kde jsem se některým hodí tak moc, že mi dali sledováček, kouzelný prsten, který jim říkal, kde jsem. Povedlo se mi ho odhalit, ale velmi pozdě.“
Sklonila jsem hlavu a nakonec jsem se usadila na lůžku, kde jsem před chvíli lehala se Sebem. Zadívala jsem se do ohně a víceméně napínala sluch, jestli náhodou nezaslechnu něco zvenčí…
„ Jsem jiná… Už jednou jsem o vše drahé přišla a nechci, aby se to znovu opakovalo… Rozhodnutí, že tě zachráním, mě velmi ohrozí a může to stát Sebastiena život. A mě pravděpodobně taky. Ale nemohla jsem tě tam nechat. Je … je pravda, že smrt umrznutím je jako usnout, ale proč nechat vyhasnout nevinný mladý život, když toho ještě tolik může prožít, možná i změnit.“
Těkla jsem k ní pohledem.
„ Můžeš před sebou mít krásný dlouhý život, pokud tě Lady přijme, což si myslím, že udělá. Můžeš žít spokojeně. Jen si dávej pozor, aby tě znovu někdo nevylákal. Nevěř jen tak někomu a buď opatrná…“
Dívala jsem se na ní takovým mateřským pohledem. Nakonec jsem se pomalu zvedla a stáhla z krku medailon, opatrně jsem ho otevřela. Natáhla jsem k ní ruku s obrázkem svého syna.
„ Nejspíš si ho neviděla, že?“
 
Soudce - 05. listopadu 2020 13:01
soudce9786.jpg

Sešlost rodiny Ēgįs

Neuphis


Už chvíli tomu bylo, co jsi byl na cestách, co jsi se pohyboval kraji, hledal další vhodné adepty se silným genetickým potenciálem s větším, nebo menším úspěchem, záležeje místo od místa. Také jsi měl možnost poznávat jiné rodiny, kultury a prostředí a případně se snažit utužovat vztahy.
Je tomu asi sotva tři dny, co jsi zrovna procházel zase po delší době vesnicí Dornog. Když tě dostihla osoba v tmavém oděvu, na rychlém koni s šátkem přes ústa. Jediné, co jsi z její tváře zahlédl byly dvě jasně modré chladné oči. Beze slova ti vrazila do rukou dopis a uháněla zase někam dál.
Už při pohledu na pečeť na dopisu jsi tušil oč se bude jednat. Byl to znak tvé rodiny. Když jsi rozlomil pečeť a dopis sis přečetl, byla tam jen krátká a jasná informace.
"Za týden v našem sídle, mimořádné shromáždění celé rodiny. Kdo může, nechť se dostaví."
A u toho nečitelný podpis, který jsi identifikoval, jako podpis hlavy rodiny.
Vzhledem k nehostinnému terénu, chladnému a sněžnému podnebí ti cesta do doupěte zabrala bezmála pět dní. Za zbylé dva dny jsi byl rád, že máš možnost si odpočinout a dát se trošku dohromady.
Když jsi procházel sídlem a zdravil se se známými i méně známými tvářemi vaší rodiny shledal jsi jednu důležitou věc. Bylo vás tady málo. Žalostně málo, oproti tomu, kolik se účastnilo členů posledního shromáždění. Po svém příjezdu jsi napočítal asi jen dvě desítky členů, z toho mezi nimi byla i hlava vaší rodiny a pak čtyři členové rady Starších. Ani následující dva dny situaci moc nezlepšily, nebylo mnoho těch, kteří by ještě dorazili. Možná tak další desítka, stěží možná dvě. Ze zbývajících starších dorazil už jen jeden. Tři další se nedostavili.
Samozřejmě shromáždění bylo svoláno narychlo takže část členů určitě nestihla dorazit, nebo zrovna třeba nemohli. Na druhou stranu i tak je vás zde dost málo, což je.....znepokojivé. Hlavně co se týká složení, takže jsou zde buď již přestárlí členové, kteří se moc nevzdalují ze sídla, nebo ještě ti příliš mladí, kteří jsou teprve cvičeni. Již brzo se však snad dozvíš, proč jste byli tak narychlo svoláni. Zhruba za hodinu má začít shromáždění v velké síni.

Chatrč za Reindorfem a noční překvapení
Artemis


"Zvládne to, možná cestou potká nějakou hlídku, která jí pomůže."
Odvětil Sebastien poklidně a zapnul si plášť, který jsi mu dala.
"Díky, zvládnu to, nejdu nikam daleko jen okolo domu, ať víme s čím se budeme potýkat. Počkej tady s ní. Za chvíli jsem zpátky. Co se týká oblečení a koně.....bude to muset asi chvíli počkat, než dorazíme do nejbližšího města, nebo vsi."
Usmál se a proklouzl dveřmi ven, přičemž ti je zabouchl skoro před nosem, aby tě náhodou nenapadlo jít za ním.
"Hledají vás."
Ozval se tichý hlas oné dívky. Nebyla to otázka.
"Bojíte se, že vás prozradím."
Nejspíše slyšela, o čem sis povídala se Sebastienem.
"Nemám k tomu důvod, a i kdyby stejně by mi asi nevěřili."
Snažila se tím ujistit, sebe, nebo tebe? Těžko říci.

Na cestě ze Svoresku
Nikolai


"Chápu chápu, tak ať se daří a zase se někdy zastavte."
Usmál se hostinský vřele a snídani ti samozřejmě předložil. S výdělkem, který z tebe za těch pár dní kápnul, byl asi taky docela spokojený, takže není divu, že doufá v tvůj brzký návrat.
"Mmhhh mhhh, často to bývá hlavně uklidňující."
Přitakal hobit, když ses s ním dal do řeči. Ještě jednou překontroloval oba povozy, jestli je vše připraveno. vyšvihl se na kozlík a usadil se tak, aby ses tam také vešel.
"Tak jedem! Hejá!"
Švihl hobit koníka opratěmi a povoz se rozkodrcal ještě skoro prázdnými ulicemi kupředu. Druhý hrkal o kus dál za vámi. Naštěstí lidé ještě dospávali, a ti, kdož byli ranní ptáčata, tak nepřekáželi. Hobit se rozpovídal více, až když jste vyřídili správní poplatek za čas na tržišti strávený a vyřešili se strážemi odjezd z města. Hlavně už nemusel tolik dávat pozor, aby někoho nepřejel povozem.
Venku na prašné cestě po které jste se ubírali už byl zase upovídanější a usměvavější.
"Hmmm, spoustu pravíš?......Inu spoustou bych to asi zrovna nenazval, ale ano pár jich už bylo. Vždy mi přálo štěstí a náhoda. Jak se říká byl jsem asi ve správný čas na správném místě."
Usmál se a vytáhl z kabátu krátkou ozdobně vyřezávanou dýmku, do které si nacpal příjemně vonící tabák a pak dýmku zapálil. Spokojeně potáhl a vyfoukl obláček kouře.
"Nejlepší tabák, který se dá sehnat v širém okolí. Vozí ho až z Pelmonta."
Mlaskl spokojeně a poklepal na stranu dýmky prstem, pak si jí znovu vložil do úst a popotáhl.
"Jak se zdá docela se zajímáš o netradiční předměty co? Ale co každý musí mít nějakého koníčka, i kdyby jen pro peníze."
Zasmál se vřele. Vůz jel pomalu nikam nespěchal.
"Kouříš?"
Otázal se a poklepal znovu na dýmku.
 
Nikolai Gran - 28. září 2020 22:56
beznzvu5442.jpg

Cesta z města



,,Včerejší uvítám, aspoň bude uleželé." přitakám, pokud jde o snídani. Je to zjevně poslední lichotka, kterou tomuto muži k dnešnímu dni a blízké budoucnosti složím a tak není potřeba být zbytečně skoupí na slovo.

,,Musím putovat dále. Peníze se nevydělají spaním v hostincích, pokud nejste majitel." pousměji se nad jeho dotazem na to, zda zde přečkám další noci.
Na tržnici si zakoupím pár jablek na cestu, kdyby mne snad někde přepadl hlad po cestě. A doufám, že to bude jen hlad, co mne po cestě přepadne. Na nějaké bandity nejsem zvědavý a po včerejším akčním dni bych se znovu nerad uchyloval k magii. Což nic nemění na faktu, že bych měl. Snaha o diplomatickou práci mi brala prostor k praktikování magie a je možné, že nedostatek praxe mohl za včerejší incident v chrámu. Dost možná jsem mohl zachránit i třetího vlkodlaka.

,,Dobré ráno i vám. Těším se na cestu. Nevím proč, ale na samotném principu jízdy, ubíhající krajiny.....je cosi zajímavého, u čeho se člověk nenudí." naznačím, že už se nemohu dočkat odjezdu z města. Stále musím však vyřešit fakt, že tento hobit představuje možnou cestu ke spojenectví s elfy. A potenciálně k elfské větvi smečky. Což zní tak absurdně, že není možnost, abych tuto cestu nezkusil získat a prosadit.

,,Prodal jste za svůj život spoustu podobně výjimečných artefaktů, jako tu brož?" zeptám se vemlouvavě, když se usadím na kozlíku jednoho z vozů. Hobit si z otázky jistě vyčte fakt, že mne zajímá, jak moc schopný je to obchodník a jestli k té broži nepřišel nějak náhodou. Jako, že ji našel v nějaké truhle opuštěné věže nebo zda ji získal jako vedlejší produkt jiného obchodu.

 
Artemis Lantes Erlic - 17. září 2020 09:39
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Chatrč za Reindorfem


Položila jsem na dlaň, která mi stiskla rameno, tvář a zavřela jsem oči.
„ Osobně doufám, že zvládne dojít do Reindorfu sama. Jakákoliv zmínka o nás by mohla vyvolat velké potíže jak jí, tak i nám.“
Povzdechla jsem si tiše. Když zmínil, že jde ven, zachvěla jsem se a postavila se na nohy.
„ Nejsem si jistá, jestli bys tam měl chodit sám.“
Vydala jsem se za ním. Cestou jsem sebrala svůj i jeho plášť, svůj jsem si oblékla a ten jeho jsem mu dala přes ramena.
„ Budeme muset sehnat ještě jednoho koně a nové oblečení. To tvé už není v dobrém stavu.“
 
Soudce - 17. září 2020 09:01
soudce9786.jpg

Chatrč za Reindorfem a noční překvapení
Artemis


Dívka rozechvěle přikývla a špitla jakási slova díku. Prsten si raději navlékla na prst, aby ho neztratila a zachumlala se do staré přikrývky, kterou byla zakrytá i předtím. Zdálo se, že se pokouší usnout a že už je klidnější. Seb se na tebe podíval a lehce se pousmál.
"Vím, co se ti honí hlavou. Neboj se zvládne to. Může si vzít nějakou starou deku, nebo kožešinu, které se tu válejí po původních majitelích. Navíc určitě budou pátrat i po nás, takže cestou narazí na někoho, kdo jí bude moci pomoct."
Pravil k tobě polohlasně Sebastian a pomalu se nadechl.
"Trošku si ještě odpočiň, podívám se, jestli je venku čistý vzduch."
Stiskl ti důvěrně rameno a pak se zvedl z postele, přehodil si přes sebe košili a zamířil ke dveřím ven.


 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.091837882995605 sekund

na začátek stránky