Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Děti Noci

Příspěvků: 505
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nikolai Gran je onlineNikolai Gran
 Postava Artemis Lantes Erlic je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Artemis Lantes Erlic
 Postava Ixin Reawes je offline, naposledy online byla 14. února 2024 15:25Ixin Reawes
 Postava Nuria *Nurry* Montserrat je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Nuria *Nurry* Montserrat
 
Soudce - 05. února 2022 18:13
soudce9786.jpg

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů
Artemis


"To je naprd, ale nějak si s tím poradíme."
Usmál se na tebe povzbudivě a mírně stiskl své objetí.
"No jo co naděláš ve sněhu se stopy kryjou fakt blbě. Zkusíme to jinde."
Kývl a když jste zastavili seskočil docela obratně z koně na zem a pružně se narovnal.
"Nám taky prospěje se trošku protáhnout."
Názorně se protáhl až mu to v těle zachroupalo. Všude okolo vás se táhl les, byl tu až příjemný klid, jen ty zbytky sněhu byly, takové inu...nepřívětivé trošku.
 
Artemis Lantes Erlic - 05. února 2022 14:52
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů


„ Samozřejmě… i upíři a vlkodlaci jsou ve hře. V mém případě bohužel všichni, kdo se dostali k informacím o mém rodě.“
Povzdechla jsem si zkroušeně.
„ Skrývám se. I před tím, kdo sama jsem. Snažím se zapadnout, ovšem ne vždycky se to povede. Pořád ještě hledám svého syna. I když stopa po něm už je dávno vychladlá…“

Mírně jsem pokrčila rameny.
„ Do jisté míry.“
Kývla jsem a rozhlédla jsem se kolem.
„ Nedivím se ničemu. Ale pokud by nás někdo chtěl sledovat, tak teď má … dokonalou stopu…“
Poukázala jsem na brázdu za námi.
„ Budeme muset na chvíli zastavit, Argo si musí odpočinout. Bohužel moc si to v té hospodě neužil, i když jsem mu slíbila, že se tak na týden zastavíme.“
Poplácala jsem koně po krku.
 
Soudce - 02. února 2022 17:39
soudce9786.jpg

Každodenní starosti Ciferinu
Nuria


Matka se na tebe ohlédla od plotny a její výraz byl chvíli nečitelný. Pak si poklepala prstem na tvář v zamyšleném gestu.
"Zdá se, že máme pěknou úrodu."
Zdálo se, jakoby tvou prosbu snad ani neslyšela.
"No od naší zahrádky se asi drží dál, protože cítí nás....to je jen dobře. Jsi hodná, žes jim dala ty mrkve. Snad se brzy uzdraví."
Souhlasila a tobě se ulevilo, že jsi nic nepokazila. Matka si tě ještě chvíli prohlížela a míchala u toho polévku.
"Tak běž......Ale! Nechoď daleko, dávej pozor a ne, že budeš dělat nějaké vylomeniny."
Upozornila tě matka varovně, než tě propustila ze svých spárů.

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů
Artemis


"Hmm jen aby to byli vlastně lovci."
Upozornil tě Sebastien zamyšleně. Nabízelo se samozřejmě více možností. Nejen lovci by o tebe mohli mít zájem. A kdo ví, kam až informace o tvé existenci za ty roky prosákla.
"Dobře, takže schvalují incest chápu."
Smál se Seb, když ses vyhnula přímé odpovědi, ale vlastně mu jí dala.
"Hmmm složité."
Brumlal posléze pro sebe.
"A ty se divíš?"
Povytáhl obočí a poukázal na džungli, která vás obklopovala.
 
Artemis Lantes Erlic - 28. ledna 2022 16:17
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Příkrov stromů


„ Jenže po nás lovci jdou, Sebe. A není jich zrovna málo. A to jejich vybavení… nejsou vůbec špatní. Málo kdo si dokáže obstarat magické sledovací prsteny jen tak a vnutit je někomu jako jsem já. Je to někdo, kdo o mě opravdu stojí.“
Zamračila jsem se. Ten jeho rošťácký úsměv mě donutil k mírnému úsměvu taky.
„ Schvalují hlavně pevné rodinné vazby. Jsem tvá stvořitelka, často tak vznikají celoživotní páry mezi upíry.“
Pokrčila jsem rameny.
„ Spousta upírů se ale i jako upíři přímo narodí. Jako třeba můj syn.“
Podotkla jsem. Opřela jsem se o něj a trochu jsem zívla.
„ Bloudíme na slepo a snažíme se jim zmizet.“
Ohlédla jsem se na naše stopy a mírně jsem se ušklíbla.
„ Dlouho tudy nikdo nejel.“
 
Nuria *Nurry* Montserrat - 23. ledna 2022 14:50
nurry469041224.jpg

Nevinné pohledy



Vopravdu pochybuju o tom, že mi někdy k něčemu bude, že budu mít mozole od toho, jak jsem loupala pytel brambor, nebo že umím vytrhat mrkev na zahradě, či snad rozvěsit prádlo. To umí každé prtě a nechápu, jak by to někdo mohl neumět. Nicméně sousedovi na to nic neřeknu. Dospělým se nahlas neodporuje a já už chci jít domů.

Postavila jsem doma košík před kuchyní na zem, ale mamka, která má uši snad lepší než netopýr, mě hned slyšela. Přes to bublání polévky a praskání ohně v peci, je to téměř k neuvěření. Statečně dotáhnu košík až do kuchyně, abych ukázala, že jsem splnila svůj úkol.

"Uhuuum," vydechnu přistiženě. To mě vážně slyšela až tam ven?! To je tak strašně nefér! Proč takhle neslyší, když si mě bráchové dobírají?!

"No, říkala jsem si, že když je to prádlo už pověšený a zeleninu jsem donesla... že už to tady zvládneš sama a já, že bych se mohla projít?" řeknu a snažím se znít nenuceně a klidně, jako kdyby zase o tolik nešlo.

"Jo a mám tě pozdravovat od souseda. Prej mu nějaký potvory žerou úrodu. A jeho paní je nemocná, tak jsem mu dala pár mrkví na vývar, jo?" dodám rychle. "Říkalas, že lidem máme pomáhat, ne?" ujišťuji se, že jsem neudělala nějakou velkou botu.
 
Soudce - 21. ledna 2022 11:13
soudce9786.jpg

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů
Artemis


"V tom případě se nemáme čeho bát, protože z toho, co říkáš, bychom neměli mít za patami hordu lovců."
Odvětil svou hypotézu Sebastien, za uchem jsi ucítila jeho úšklebek a horký dech.
"Hmmm takže mi chceš vlastně říct, že upíři schvalují incest?"
Doslova jsi cítila jeho rošťácký úsměv za svých uchem a když ti rukou přejel po břiše a lehce sklouzl k podbříšku zamrazilo tě po těle úplně.
"Jak se zdá jsou upíři věru zajímaví."
Dodal ale pak jeho hlas přešel zase do věcnějšího.
"Hmmch, dobře dobře věřím ti to, ale myslím si, že něco takového bychom si mohli odpustit mm? Alespoň pro dnešek."
Znovu se rozesmál a byl pevnou oporou pro tvá záda.
"Máme vlastně někam konkrétně namířeno, nebo jen bloudíme naslepo a snažíme se setřást případné pronásledovatele?"
Dotázal se po chvíli nakonec.

Na cestě ze Svoresku
Nikolai


"Hmmm zkoušel jsi někdy nějaký cech mágů, nebo kláštery či chrámy? Možná i starší z elfů by mohli něco vědět. Určitě nejsi jediný, kdo se s tímto darem narodil a byla by škoda nechat jej zakrnět."
Usmál se hobit přátelsky a pokrčil rameny nad zmínkou o přepadení. Ukousl si kus klobásky a kývl.
"Ano i taková zvěrstva se stávají."
Nad tvým poděkováním jen mávl vesele rukou a zapil sousto vodou z měchu.
"Ale kdež. Jen jez s plným žaludkem se lépe spí i cestuje. Je to pak vše hned veselejší."
Objasňoval přátelsky a sám se docela bujaře nacpával.
"Mmmm ano povětšinou ano. Má to své nevýhody pravda, ale taky nesporné výhody. Stačí se nebát toho, co tě může na cestách potkat. Však ty taky nevypadáš, že by ses toulal s nějakou společností."
Pousmál se a po jídle si vytáhl dýmku a začal jí nacpávat.
"Pseudomág......hmm.....podceňuješ se příteli. Myslím si, že máš velký potenciál, ne jen ve svých kouzlech ale i tady."
Poklepal si náustkem dýmky o spánek a pak potáhl a vyfoukl kroužek.¨
 
Nikolai Gran - 19. ledna 2022 20:16
beznzvu5442.jpg

Odpočinek


,,Nad tím už jsem přemýšlel. A budu na tom muset zapracovat pokud chci, aby to k něčemu bylo. Ale jsem samouk. Dost možná je tohle hranice, přes kterou se ani nemohu dostat dál, pokud nezjistím, jak." odvětím obchodníkovi s pokrčením ramen, jako bych tomu nepřikládal velkou váhu. I když je opak pravdou. Těžko popřít určitou frustraci z toho, že o mém "daru" neexistují pořádně žádné záznamy, ze kterých bych mohl čerpat. Nebo jsem na ně doteď nenarazil.

,,A přepadením konče?" naznačím jeden z horších scénářů toho, co by nás mohlo potkat při putování v noci. Pravda, není to příliš pravděpodobné, že by na nás přímo někdo číhal, ale kdo ví, jaké skupiny se v této době pohybují po místních cestách.
Pohlédnu na všechno to, co hobit přichystal pro občerstvení.
,,Děkuji, jste laskav." pronesu s vděčným podtónem a vezmu si z nabízeného pokrmu a posadím se naproti němu.
,,Vždycky cestujete o samotě, když sebou zrovna neberete potulné pseudomágy?" zeptám se během konzumace. Chápu, že je levnější si ve městě pronajmout nějaké chasníky, kteří za pár mincí pomohou s výstavbou stánku a zařízením servisu okolo prodeje, ale přeci jen.....mít společnost bývá lepší.

 
Artemis Lantes Erlic - 13. ledna 2022 15:50
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů


Chvíli jsem mlčela. Co je vlastně hodně lovců? Desítky? Stovky? Nakonec jsem si povzdechla a zavrtěla jsem se.
„ Ne, moc ne. Jen to, co bylo nejnutnější. Ti, kteří mě napadli a dostali se dost blízko. Jinak se takovým střetům snažím vyhnout. Čím víc mrtvých, tím víc po tobě jdou. A jednou přijde někdo, koho už neporazíš. Tak to je. Všichni starší upíři si na tohle dávají pozor. Mají tu moc je vraždit... ale nechat na sebe vypsat odměnu jen tak kvůli pár otravným muškám? Ne. To se nevyplatí nikomu.“
Zavrtěla jsem se.
„ Do teď jsem nepřišla na to, kdo zavraždil mého manžela. Pravděpodobně už to nikdy nezjistím, ale myslím si, že to byl někdo z jeho konkurence. Někdo, kdo vážně moc chtěl můj dar.“
Zamračila jsem se.
„ Nebuď hubatej. V jistých kruzích jsem tvoje matka a vychovávat tě musím.“
Nakrčila jsem nos.
„ Za poslední dny jsme nezažili skoro nic. Jestli myslíš, že tohle bylo nějak velké vzrušení, ještě si neviděl upíří a vlkodlačí války. To teprve stojí za to…“
Podotkla jsem s mírným úšklebkem. Ne, neviděl skoro nic z mého světa. Ani já zdaleka neviděla všechno. Když zmínil, že se nemám čeho bát, mírně jsem se pousmála a opřela jsem si hlavu o jeho hruď. Na chvíli jsem zavřela oči a nechala jsem se nést Argem jen tak někam dál.
 
Soudce - 11. ledna 2022 21:20
soudce9786.jpg

Každodenní starosti Ciferinu
Nuria


"Tomu věřím. Inu třeba se jednou dočkáte."
Usmál se vlídně soused a potřásl souhlasně hlavou.
"Také v to doufáme. Ale věřím, že se ani jeden z nich ve světě neztratí."
Bylo cítit, že na své děti je náležitě pyšný, jako správný otec.
"Hah, jen buď ráda, že tě matka učí všemu potřebnému. Kdo ví, jak vzít za práci, ten se ve světě neztratí Nurry."
Upozornil tě soused jemně, ale vážně. Muž přikývl a usmál se.
"Samozřejmě, už tě nebudu zdržovat a ještě jednou děkuji za zeleninu. Měj se Nurry taky v to doufám."
Rozloučil se s tebou a sám zamířil také k domovu, nejspíše zkontrolovat ženu a také odnést zeleninu, než mu jí nějaký drzý krtek, nebo hraboš přijde sežrat i přímo z toho košíku.
Tys zamířila ke svému domovu. Vevnitř odložila košík a za chvilku tě uvítala už od vaření matka.
"Hezký úlovek Nurry. Budu hádat, chceš se vypařit viď mladá dámo?"
Loupla po tobě pátravým okem.

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů
Artemis


"Zabila jsi hodně lovců?"
Koukl po tobě Sebastien, na tváři se mu usadil menší úšklebek.
"Mám sto chutí odpovědět ti ano mami."
Zasmál se, viditelně nadšený z toho, že tě může pozlobit.
"Ale no tak. Příliš si děláš starosti. Myslím si, že poslední dny jsme toho přežili dost, abychom nemuseli být tolik skeptičtí."
Pokusil se tě uklidnit a poplácal tě konejšivě po noze.
"A hlavně dokud máš mě, nemáš se čeho bát."
Zatvářil se, jako ten nejvznešenější ze vznešených rytířů a pak se znovu zasmál.

Na cestě ze Svoresku
Nikolai


"Ne? Škoda určitě bys tímhle zvládl úžasné triky."
Zasmál se hobit bodře. Hobit se protáhl také a zamířil ke korbě povozu, aby z ní sundal menší vak, ve kterém nejspíše měl tábornické náčiní.
"Hmmm, no počítám, že dnes tímhle tempem až na místo určení nedorazíme, takže se před setměním poblíž cesty utáboříme. Nerad cestuji za tmy, většinou to věstí více potíží, než užitku. Rozbitým kolem počínaje."
Objasnil a během chvilky vyskládal do nízké trávy před vás menší hostinu. Jak se zdá vyprávění o hobitech a jídle, budou nejspíše pravdivé.
"Jen se posaď a pojď se najíst. S prázdným žaludkem se cestuje špatně."
Usmál se hobit vřele a sám e jal kusu chleba a klobásy ze své malé hostiny. Žádný oheň, žádné velké pohodlí, jen obyčejný piknik v trávě.
"Oře nakrmím hned vzápětí pokud nebude tráva stačit. Stejně si chvilku odpočineme, než budeme pokračovat."
Vysvětloval poklidně a ukusoval klobásu a docpával se chlebem. Pak napil ze své čutory. Očividně spokojen s jejím obsahem.
 
Artemis Lantes Erlic - 27. prosince 2021 19:42
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Na cestě z Reindorfu - Příkrov stromů


„ Čím víc lovců zabiješ, tím větší je o tebe zájem a tím hůř se jim utíká. Pokud už jsi moc velký trn v patě, jsou schopní začít i spolupracovat. Několik takových válek už bylo… a budou další. Je to… trochu nekonečný boj. Nikdy to nikdo nezastaví, nikdy nikdo nevyhraje.“
Zavrtěla jsem hlavou s mírným povzdechem.
„ Nezabíjej zbytečně. A své jídlo si vybírej velmi opatrně. Vždycky je někdo, kdo bude pátrat.“
Když mě popíchl, zamračila jsem se.
„ Kdysi jsem tu byla. Stejná zima a bylo jedno jestli bylo léto nebo zima… ale už je to dlouho. Jistě, že je nepříjemné, že nevědět, co nás tu může potkat. Obvzlášť po setkání s vlkodlakem, lovci a podivnými zvěstmi. Všechno je teď proti nám a ani to počasí není dobré.“
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.11329293251038 sekund

na začátek stránky