Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Děti Noci

Příspěvků: 505
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je onlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nikolai Gran je onlineNikolai Gran
 Postava Artemis Lantes Erlic je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Artemis Lantes Erlic
 Postava Ixin Reawes je offline, naposledy online byla 14. února 2024 15:25Ixin Reawes
 Postava Nuria *Nurry* Montserrat je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:46Nuria *Nurry* Montserrat
 
Soudce - 07. července 2023 09:32
soudce9786.jpg
Budeme pokračovat omluva za prodlevu
 
Nikolai Gran - 28. května 2023 15:08
beznzvu5442.jpg

Na cestě ze Svoresku


,,Kolik jsi prohrál nejvíc? Nebo o co nejcennějšího jsi při karbanu přišel? A prosím, neříkej že o poctivost."
Upozorním obchodníka, že zrovna tahle část jeho života mne opravdu nezajímá.
,,Ale neumím si představit, že může hazard vynášet a aby se tím jeden dokázal uživit. To dost hrozí, že skončí spíš bez střechy nad hlavou."
Už nedodávám, že pár takových jsem potkal. Ne všichni žebráci skončili na ulici kvůli zlému osudu a věcem, které nemohli ovlivnit. Na chvíli se zamyslím nad dotazem, zda mám nějakou oblíbenou hru.
,,Abych pravdu řekl.....asi ne, nemám žádnou vyloženě vyhraněnou hru, kterou bych vyhledával. Takže pokud mi vysvětlíš pravidla, můžeme se mrknout na to Dračí oko. Není to náhodou nějaký starý artefakt?"
Pokynu rukou, že nechám přípravu a vysvětlení hry na něm. A kdo ví, z nějakého důvodu ta hra takový název mít musí.

 
Artemis Lantes Erlic - 11. května 2023 19:52
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Náhodné setkání ve vesničce za Reindorfem


Prohlížela jsem si stánky, mírně jsem se usmívala.
„ Promiň, mám prostě jen obavu, abys to všechno zvládl. Zatím se to daří, ale může se to kdykoliv pokazit…“
Úsměv mi mírně pohasl, pohledem jsem přeletěla okolí až se mi zastavil na jednom poutníkovi. Zůstala jsem chvilinku zaraženě stát, zvlášť po tom, co si mě tak zvědavě prohlédl.
„ N-ne… nemám tušení, o koho jde.“
Zavrtěla jsem hlavou a ohlédla jsem se zpět na Seba. Posbírala jsem zásoby, které jsme na cestu potřebovali, upevnila jsem je na sedlo a vydala jsem se i s koněm mimo největší houfec lidí k okraji vesnice. Možná bych se tu i zdržela, kdyby nebyl Seb tak krátce proměněný a nehrozilo by, že se tu na večer někdo serve a poteče krev. V tu chvíli bych ho nedokázala zvládnout ani já a začala by tu jatka… A to nemíním dopustit.
Jakmile jsme byli mimo hlavní dění, vyhoupla jsem se do sedla a pomohla Sebastienovi za sebe.
„ Až budeš starší, budeme se moci pohybovat i na takových místech, jako je tohle. Do té doby… si musíme dávat pozor.“
Promluvila jsem k němu tiše.
 
Nuria *Nurry* Montserrat - 30. dubna 2023 16:42
nurry469041224.jpg

Každodenní starosti hrdinů v Ciferinu



Nebudu lhát, nálada se mi prudce zlepšila, když jsem viděla s jakou radostí mě vítá Fojtík. Narovnám se v ramenou a zatvářím se sebejistě a odhodlaně, jak to jenom jde. Když mi začne vysvětlovat, jak se kohoutova bojovnost vyplácí, co se týče ochrany zbytku slepic, nasadím vážný a chápavý výraz, který jsem odkoukala od strýčka při nějakých velkých rozhodováních ve vsi. I tu bradu si pohladím palcem a ukazováčkem. Jen nemám žádný knír nebo vous, co bych si mohla promnout prsty, a tak si jen dám pak ruce v bok a přikývnu.

"No jo, co se dá dělat. Tak já ho zpacko-fituju," pronesu odhodlaně a použiji přitom jedno moc chytrý slovo, co jsem jednou někde slyšela. Pak není na co čekat a přelezu do slepičího výběhu. Vyhrnu si rukávy a pohledem se zastavím na kohoutovi, co si tam vykračoval jako pán všeho.

Jen počkej, já ti ukážu ubližovat mému kamarádovi! Jsem Nurry Montserrat, nebojácná, odvážná, statečná, chrabrá, udatná krotitelka kohoutů, budoucí lovecká špička smečky!

S těmito myšlenky si sevřu ruce několikrát v pěst a vzdoruji vědoucnému pohledu kohouta. Nejspíš byl připravený na druhé kolo, ale to já taky! Rozkročila jsem se, mírně se nahrbila, vzpomínala na všechny poučky, co jsem na lov dostala od otce a ostatních a začala se přibližovat ke kohoutovi. Snažila jsem se jej případně nahnat do kouta, aby bylo snazší po něm skočit. Přibližovala jsem, sledovala kohouta a čekala na tu správnou chvíli na útok.

Teď!

Vymrštila jsem se kupředu.

Další koho Nurry vs zlomyslný kohout započalo!


Obrázek

 
Soudce - 26. dubna 2023 12:19
soudce9786.jpg

Každodenní starosti Ciferinu
Nuria


Strýc se pobaveně zasmál a pokračoval v jídle. Zatímco tví bratři na tebe vrhli skoro zděšený pohled, že bys jim chtěl zasloužený oběd vzít a skoro se od tebe odtáhli.
"Však ono jim to prospěje."
Usmíval se strýček a ještě chvíli za tebou hleděl, když jsi uháněl raději zase dál. Byla sis totiž jistá, že jsi zaslechla, jak po tobě jeden z bratrů už už chňapal, abych ti udělal za tyhle poznámky pořádné číro.

Fojtík celý zářil, když se objevila na scéně jeho hrdinka a zachránkyně, před bestiální drůbeží.
"Jo furt je to stejná potvora....hmmch kdyby se tak dobře nestaral o slepice a neoslepil jednu lišku, jak říkala máma, určitě by už dávno skončil na pekáči. Ale na mě je horší, jak na cizího."
Postěžoval si Fojtík a obročmo si sedl na ohradu, aby měl lepší výhled.
"Ale souhlasím s tebou......joooo dejmu co proto opeřenci! Nurry! Nurry!"
Skandoval fojtík na ohradě a mával při tom rukama div nespadl dolů. Mezitím ty sis mohla povšimnout té pyšné opeřené potvory, jak se nese po dvorku, jako ten největší pán a nejdůležitější pták široko daleko. Pochopitelně si všiml i vás dvou, jelikož jste narušovali jeho tichý ráj. A tebe si jakožto svého trýznitele pamatoval moc dobře, viděla jsi mu to na očích!

Na cestě ze Svoresku
Nikolai


Beni se dobrácky zasmál, když sis prohlížel karty a potřásl hlavou.
"Ba ba. Karbaník ví nač se dívat. A že takovejch, co se snažili podfouknout už bylo."
Souhlasil, ale pak se zatvářil velice polichoceně a mávl nad tím rukou.
"I takový časy byly, kdy sem nebyl úplně to poctvika a karban vynášel, ale to už je dávno."
Mávnul nad tím rukou, jako by se nejednalo o nic důležitého.
"Ale pomáhá to pak sledovat stejné triky, který užívají soupeři i když hraješ poctivě."
Beni se pohodlněji posadil a protáhl si záda ztuhla po celodenní jízdě.
"Hmmm nejraději? Asi dračí oko, je jednoduché a rychlé."
Nadhodil a při jednom přiložil něco málo do ohně.
"Co ty máš nějakou oblíbenou?"
Usmál se zvědavě a bylo na něm vidět, jak celý ožívá při vidině toho, že strávíte večer zábavou.

Na cestě z Reindorfu - Ves
Artemis


Seb si mírně zklamaně povzdechl, ale přikývl.
"Dobrá dobrá ty nervózo žádné zdržování, pojedeme dál."
Souhlasil nakonec neochotně. Ve stáncích bylo převážně jídlo a místy nějaká drobnůstka, ale nic jako vetešník tu zdá se nebylo. Vesnice nebyla nijak velká tak asi nebylo ani moc čemu se divit.
Poutníků tady bylo jen pomálu, jednoho takového jste si všimli, jak zrovna nakupuje u jednoho ze stánků. Když se obrátil a zalétl k vám pohledem zatvářil se....trošku zvědavě, ale pak zamířil zase dál za zábavou.
"Známý?"
Koukl po tobě Seb, ale ne tobě ten obličej nic neříkal, prostě jen další tvář mezi mnoha dalšími.
Dokoupit zásoby nebyl velký problém, pokud jste nesháněli zrovna mladou pannu, kterou byste použili, jako krevní vak.
"Tak asi razíme dál?"
Koukl po tobě tvůj společník, aby se ujistil, že sis to nerozmyslela.
 
Soudce - 17. dubna 2023 17:39
soudce9786.jpg
Hádám, že ještě tenhle týden v práci budu mít docela náročný, pak už se to snad zlepší, takže aktivním odepíšu doufám, že nejpozději v příštím týdnu. Děkuji za trpělivost :)
 
Artemis Lantes Erlic - 06. března 2023 14:47
ef9c876b0495c1f2263a8b79c7a6fd56–kopie5498.jpg

Vesnice u Reindorfu


„ Mockrát děkuji.“
Usmála jsem se na pekaře, když jsem si vzala kolíčky, zaplatila jsem mu a po rozloučení jsem se vydala pryč mezi stánky. Seb se mě rychle chytil, pochválil koláček a rovnou zvážil, že by tu chtěl chvíli zůstat.
„ Můžeme si vzít víno i medovinu sebou. Ale zdržet se tu nějak déle nemůžeme.“
Rozhlédla jsem se po stáncích, po všemožných věcech, které tu nabízeli. Většinou hlavně jídlo a výrobky z vesnice. Nemyslím, že by to bylo něco, co bychom nutně potřebovali. Snad kdyby tu bylo třeba nějaké vetešnictví nebo tak něco.
„ Podíváme se po stáncích, můžeme doplnit nějaké ty zásoby, ale pak už pojedeme dál, ano?“
 
Nikolai Gran - 05. března 2023 20:39
beznzvu5442.jpg

Cesta ze Svoresku - večer


,,Snad máte pravdu. V tomto se určitě vyznáte lépe než já."
To možná není úplně pravda, ale není na škodu trochu polichotit v drobnostech, které nejsou úplně podstatné. Příprava jeho polévky netrvá příliš dlouho, za což jsem vděčný.
,,Nadaný? No....i tak to jde říci. Netvrdím, že mne to občas nelákalo. Ale za ty problémy to nestojí. Mám rád svoje prsty."
Zlehka zatřepu konečky prstů ve vzduchu, snažíc se ukázat, že jsem rád za ně tam, kde jsou. Když však vytáhne karty, zvědavě si je prohlédnu.
,,Toto už je lepší."
Natáhnu se pro jednu a prohlédnu si kartu. Je pravda, že nejlepší mají za sebou, ale stále určitě slouží.
,,Minimálně pro mne není moc možností, jak v tomto fixlovat. Což se nedá říct často o majitelích takových karet. Znáte to, označené rohy, kde přesně na které kartě je který roh ohnutý, praskliny, roztřepený růžek.....tím vás ale nechci urazit, nemyslím si, že zrovna obchodníci mají potřebu podvádět při hazardu."
Dodám, aby si snad nemyslel, že ho z něčeho podezírám. To by bylo hloupé, navíc když o velkého nic nehrajeme.
,,Popravdě si myslím, že umět oklamat lidské smysly bez magie......to je mnohem větší umění. Jaká je vaše oblíbená hra? Nemohu slíbit, že jich znám mnoho, ale rychle se učím."

 
Nuria *Nurry* Montserrat - 28. února 2023 17:20
nurry469041224.jpg

Co se děje v Ciferinu



"Zas tak malá nejsem! Dneska mám večer svůj první lov!" zaprotestuji na oslovení malá, ale samozřejmě si dám pozor na to, aby někdo, kdo není rodina, nebyl v okolí a neslyšel mě tak. Na Roarka vypláznu jazyk.

"Klidně to můžeš vrátit a být o hladu," vysvětlím mu. Nehodlám ho honit a pokusit se mu něco provést. Hlavně teda proto, že mi slíbil, že mi pomůže s mým problémem s Kayem. Ale zase bez odpovědi jsem to taky nechat nemohla, jednak by to bylo podezřelé a jednak to ze mě vylítlo samo. Takovej... rodinej instinkt, tak!

"No jo, možná by to šlo lépe, kdybys našel nějaký opravdový svalovce a ne tyhle vyžlátka," rýpnu si do bratrů nazpátek se širokým šklebem a raději ustoupím od stolu. Ruce mají dlouhé a já nechci, aby mi zase rozcuchali vlasy, nebo tak něco. "No nic, běžím pomoct Fojtíkovi! Ať vám to jde a mamku budu pozdravovat. Čau strejdo!"

Cesta k Fojtíkovi mi utíká a to i přesto, že dost chytám lelky. Užívám si docela příjemného počasí a všímám si, jak se motýli prohánějí kolem. Když zahlédnu stále ještě dost mrňavého Fojtíka, mávnu na něj a umravním svůj krok z toulání na cílevědomí krok.

"Čau Fojtíku," pozdravím ho a se širokým úsměvem přikývnu. "No, jasně, že jsem přišla. Hned, jak jsem se to dozvěděla. To víš, já dneska měla už spoustu práce." Postěžuji si na svou vytíženost svému kamarádovi. To, že je menší mi nevadí, já se mu za to nevysmívám. Je taky mladší, ale je dost v pohodě. A to je to, o co jde. Moc jsem nikdy nezkoumala, jak vypadá, protože to byl Koukovic Fojtík a basta.

Ale jednou by asi mohl být pěknej... Nurio! Eeeeee cože?! Je to Koukovic Fojtík a tečka! Ach jo! Co mi to ta máma nakukala do hlavy? zamyslím se poprvé nad tím, jak můj kamarád vypadá. Raději potřesu hlavou jako mokrý pes, abych tu myšlenku hned zahnala. Naštěstí hned začne ukazovat na kohouta. Nespokojeně mlasknu.

"To si pořád nedává říct? Mrzout jeden! Tak já mu dám za tebe, co proto, jo?" nabídnu se jako hrdinný zachránce. Vyhrnu si přitom rukávy na rukou. "Hele, Fojtí, nebylo by ale lepší ho prostě už kuchnout? Byl by klid a dobrej vývar," navrhnu svému kamarádovi další řešení. Takové, co by vydrželo mnohem déle.
 
Soudce - 27. února 2023 09:05
soudce9786.jpg

Každodenní starosti Ciferinu
Nuria


"Ohóóó takže malá hospodyňka. No to se podívejme."
Usmíval se strýček od ucha k uchu spokojený nad tím, jak hezky rosteš a stává se z tebe správná žena. Roark se naklonil nad jídlo a očmuchal ho, jako....no jako vlk.
"Dokonce se zdá, že to není připálený. jsi si jistá Nurry, že jsi nekuchtila něco jiného?"
Zašklebil se provokativně, než se se svým jídlem pro jistotu stáhl na druhou stranu stolu od tebe, aby sis na něj nechtěla vyskakovat a hájit se.

"Ale tož pomalu, však to vidíš, ale když mám tyhle dva svalovce rozhodně lépe, než kdybych na to byl sám."
Kývl strýček na tvé bratry a sám se pustil do jídla, aby mu to nevystydly.
"Ymmm a pozdravuj doma až tvou matku uvidíš."
Houkl ještě na tebe, než ses jim vzdálila pryč směrem k okraji vsi, kde Koukovic bydleli. Když ses blížila viděla jsi, že Fojtík posedává na ohrádce kuřího dvorku a vyhlíží tě. Jakmile tě spatřil s úsměvem na tebe mávnul a seskočil dolů.
"Nurry přišla jsi! Jsi moje záchrana!"
Vyhrknul a zazubil se až byla vidět díra po jednom ze zubů, který mu ještě na straně nedorostl. Byl menší, než ty, měl pronikavé modré oči a vlasy v barvě zežloutlého listí, krátké rozcuchané a neposedné. Byl to střízlík a jednou by z něj mohl vyrůst docela pěkný mládenec, ale zatím stále ještě převládaly dětské rysy o hlasu ani nemluvě.
"Ta potvora tam zase obhlíží vidíš ho? Jak se nese."
Ukázal za ohrádku do výběhu pro slepice, kde se pyšně procházel jejich kohout. Ta černobílá potvora, která tak ráda štípala všechny, kdo se odvážili k němu do rajónu do zadku, nohou, nebo kam prostě dosáhl.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.11009216308594 sekund

na začátek stránky