Andor.cz - Dračí doupě online

Vesnice Gwendil v hostinci
Lena

"Já jsem Lask."
Usmál se druhý mladík na tebe a pak se nahnul, aby na tebe lépe viděl.
"A smíme i my znát vaše jména krásné slečny?"
Otázal se zdvořile a s úsměvem, protože ani vy jste se jim nepředstavily a tohle byla dobrá záminka, jak z vás jména vytáhnout.
"Skočím pro tu medovinu, když je o ní řeč."
Zasmál se Dirk a zamířil za hostinským pro zmíněné pitivo. Mezitím jsi zůstala s Eriou a Laskem.
"To jen....huh dlouho jsem netančila."
Vydechla Eria a pod stolem se důvěrně dotkla letmo tvé ruky, než jakoby nic zase pohlédla na Laska a vyhlížela Dirka.
"Naše víska, není ničím extra významná. U jezera je krásně to jo, ale jinak jsme docela obyčejní. Náš starosta to tu hezky zvelebuje, snažíme se být soběstační a žít hlavně z obchodu, který tu koluje, ale jinak.....jsme obyčejní lovci, dřevorubci, farmáři a tak. Nic zvláštního. Ale to vzhledem ke svým obchodním cestám už asi víte z doslechu."
Odtušil Lask a mírně pokrčil rameny. Asi ho mrzelo, že vám nemohl říct něco úžasného o svém domově.
"Takže zůstanete přes noc?"
Jeho tvář se opět projasnila.

Ve Svoresku za obchodem
Nikolai

Hobit se zatvářil na dalších pár okamžiků zamyšleně a chvíli tě pozoroval, než nakonec spokojeně mlaskl a mírně přikývl hlavou.
"Dobře to by šlo. Alespoň bude ta cesta záživnější."
Odsouhlasil pulčík a pak opatrně krabičku zase zaklapl a ta se sama uzamkla.
"Vyrážíme ráno těsně před rozbřeskem. Pokud tedy máte zájem cestovat s námi dostavte se na toto místo."
Upřesnil ti detaily ohledně plánovaného odjezdu. Nejspíše tady neměl kapacitu, aby tě nechal spát někde na voze, nebo byl jen prostě opatrný na nové potencionální zákazníky.
"Rád jsem se s Vámi pobavil a nyní, když mne omluvíte musím ještě pár věcí dozařídit před odjezdem."
Omluvil se ti zdvořile a pak zabalil krabičku do kusu hebké látky a schoval jí do brašny u pasu, načež zamířil za svými pomocníky zkontrolovat, jak si vedou z přípravou a soudě dle následných nadávek a pohrůžek nejspíše se flákali zatímco jejich zaměstnavatel obchodoval.

Vesnice Gwendil v hostinci

"Medovina říkáš... Hmmm... Tak to už vůbec nemohu odmítnout a pokud tady mají všechno tak dobré jako guláš a pivo, tak mě určitě hostinský nezklame ani dalšími pochutinami."
Když vidím, jak se k nám prodírá i Eria, tak se hned začnu usmívat mnohem více uvolněněji. Ty roky věčného lovu a šílených věcí mě proměnili v dokonale nedůvěřivou osobu. Občas je to ale na škodu.
"Dirk... A tak mě napadlo, že ještě neznám tvé jméno." Mrknu na mladíka a šoupnu se na lavici, aby Eria i Dirk měli dostatek místa.
"Páni, najednou jsi celá rozkvětla. Tanec ti jde k duhu." Zasměju se, když sleduju, jak do sebe Eria obrátila pivo.
"A nechcete nám pánové něco říci o místní vesnici? Soudě dle hodin to vypadá, že se tu stejně budeme muset zdržet. Tak aspoň ať víme, kde strávíme noc."
Těším se na moment až jim budu muset vysvětlovat, proč žena navíc představená jako obchodník nosí u pasu meč. Ale tak to je věc budoucí Leny.