Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Park Na Yeong *Ruby* - 16. února 2019 21:20
tajennie6159526.jpg

Učebna E215 -> Učebna N62


Domenico

14. října
Středa



Při východu z učebny si ještě nezapomenu upravit vlasy do původního stavu a smést z uniformy neviditelná smítka prachu. Na tohle všechno mám ale jenom jednu ruku, protože ta druhé je opět v zajetí té Domenicovy. Romantik jeden!
Společnými kroky dojdeme do třídy na další hodinu. Ani se na něj nemusím ohlížet, abych věděla, že si sedne se mnou. Je to vlastně skoro jeho povinnost! A proto zamířím k jedné z volných zadnějších lavic, které jsem vyhodnotila jako vyhovující. O pozornost učitele během hodiny se zrovna nepřetrhnu a je fajn sedět trochu skrytě. Jenom Rebecca bude mít možná trochu smůlu s viditelností, protože si před ni zrovna sedá dvoumetrový sloup, což ovšem není můj problém.
Hodina začne přesně na minutu a já během úvodního slova profesorky Kearney občas zabloudím pohledem k Domenicovi přemýšlejíc nad tím, co se mezi námi před malou chvílí stalo. Hodina je narušena akorát pár opozdilci, které nijak zvlášť neberu v potaz.
Poslušně si z košíku vytáhnu vajíčko a čekám, až tak učiní i zbytek třídy, abych jej mohla otevřít a zjistit, že opakování z minulé hodiny se mě netýká (2). Což je samozřejmě fajn zjištění, co si budeme povídat.
Nakloním se tedy ke svému sousedovi a nakouknu mu přes rameno, abych zjistila, že on takové štěstí jako já neměl. Jako obvykle.
Je mi jasné, že musím nějak zasáhnout. Nechci, aby znovu vypadal jako neschopný moták, a proto mu stisknu paži a jakmile na mne pohlédne, nasadím povzbudivý úsměv. Jsem taková podporující přítelkyně, radost pohledět!
“Nezapomeň se pořádně soustředit na to, co chceš vyčarovat. Zřetelně artikuluj.“ Poradím mu šeptem a spokojeně svou ruku z jeho paže zase sundám. Co by si beze mě počal nikdo z nás samozřejmě netuší, ale naštěstí tuhle okolnost nemusíme řešit, protože sedím vedle něj, vždy připravena pomoci. Snad jenom Domenico může zaznamenat ten výhružný záblesk v mých očích. Opovaž se to zase zkazit!
 
Daniel Fletcher - 16. února 2019 15:32
dan7533.jpg

Hlavní síň - před nástěnkou - N62
14.10.
Ryan, Kenji, Erika, Thomas, Chris



Chris mě trochu překvapí, když na mou poznámku odznak vytáhne a připne si ho. Ehm..Měl jsem za to, že jsme mu ho večer schovali. Kde ho sebral? Byl jsem poněkud zmaten, ale co mě zmátlo ještě víc, byl jeho nezaujatý úsměv a pak až apatické pití limonády. Nerozumím tomu. Copak se urazil? Nějak jsem si nikdy nepřipouštěl, že by naše vtípky mohly někdy někoho naštvat nebo otrávit. Jsou to jen vtípky. A i když Chris byl občas trochu suchar, trpělivě nám to toleroval. To se nedalo říct o Thomasovi, který byl vždycky celý rudý vzteky. Zajímavé. Když někdo něco provede jemu, může se posrat. Ale on dělat naschvály ostatním se svou sestrou může. Tomuhle se říká pokrytectví. Taky nejseš svatej, Thomasi. Nechápal jsem, co ho tolik sralo na špinavé posteli. Amatérštější vtípek jsme už vymyslet snad ani nemohli. Spíš víc jsme se s ním nadřeli, než jaký to mělo účinek. Protože stačí jen mávnout hůlkou a prostěradlo má čisté. To, jak to Thomas však ve skutečnosti čistil nevím. Jestli povlečení pokaždé sundával a odnášel do prádelny skřítkům, tak je to blb.
Mezitím, co Ryan nadává na Binnse, horečně přikyvuju. ,,To teda jo! Přesně!" Pomlaskával jsem si spokojeně, že v tom nejsem jedinej, kdo to kompletně pokonil.
Letmo pohlédnu na hodinky na zápěstí. Kde ten Kenji vězí? Snad nešel honit takhle odpoledne.. Ale i to by mu nemělo trvat tak dlouho..
No - než toho svýho japonskýho fanďulu najde -
Pobaveně jsem se nad svýma myšlenkama křenil, až mě zaskočí, když uslyším Ryanovo ,,Svině!" Trochu se zakuckám a naznačím Erice, aby mě bouchla do zad, protože mě strouhanka z kuřecího těstíčka uvízla v krku.
,,Cože?" Zasípám polohlasně, když se držím za rozbušené srdce. Absolutně nemám páru o čem to mluví, nehledě na to, že jsem právě málem umřel. Koukal kamsi k Thomasovi s Chrisem a vypadal velmi znechuceně. ,,Co to plácáš?" Při jeho dalších slovech se zakuckám znovu, ale tentokrát smíchem. Přiznávám, že to bylo celkem vtipné, ale já Ryana znám. A ačkoliv bych si tak trochu přál, aby to byla pravda a my se mohli Thomasovi smát, tak jsem mu tohle nebaštil. ,,Jasně anální průzkumy u nás na pokoji." Zavrtím nad tím hlavou a chystám se napít ze sklenice s minerálkou, ale! Jakmile zmíní Kenjiho, celý zblednu. Christian odešel a ačkoliv jsem análním dobrodružstvím co vyprávěl Ryan nevěřil, na pokoji odejít skutečně mohl. Na pokoj, kde právě zažívá jedno dobrodružství můj nejlepší kámoš se svojí pravačkou.
,,Panebože!!" Vykřiknu stejně jako Ryan a vyskočím z lavice. ,,Kenji!!" Nechám se odtáhnout před síň a souhlasně přikyvuju, že rozhodně nemůžu nechat Chrise, aby narušil Kenjiho intimní chvilku. Každý z nás si ji občas zasloužil a ať si kdo chce říká co chce, nevěřím, že od začátku školního roku ho nevzal do ruky!

Před hlavní síní se však zastavíme u nástěnky. ,,Co je? Tak jdeme?" Ryan, zdá se, měl úplně jiné starosti. Něco na nástěnce ho rozrušilo natolik, že začal podpalovat cáry papíru přímo na chodbě. A samozřejmě to nemohlo uniknout Snapeovi, který se objevil přímo za ním. Protočil jsem oči tak, aby to neviděl. Ten mašťák měl načasování. Strhl Nebelvíru pět bodů a mně s Erikou věnoval jeden ze svých nesympatickým pohledů. Asi kamarádi nebudeme..
,,Co to bylo?" Založím ruce na hrudi a koukám se spálené cáry papírů. V tom se objeví Kenji. Vysmátý, spokojený. Věnuju mu pohled typu

Obrázek


a odpovím mu na otázku otázkou. ,,Má vůbec cenu se ptát, kdes byl tak dlouho a cos tam dělal?" Zazubím se. ,,Aha, koťata?" Podívám se na Eriku, která se pustí do vysvětlování. ,,Jo tak. No - já už mu jedno ale zarezervoval. Má se pro něj po vyučování u Cassandry stavit." Vymyslím si a pobaveně se ušklíbnu. S Ryanovou fóbií si neumím dost dobře představit, jak by reagoval, kdybych mu to kotě do pokoje skutečně přines.
Ještě chvilku před nástěnkou klábosíme, když si všimnu, že až nějak moc spolužáků mizí z hlavní síně a jdou ke schodišti.
,,Hele, kolik je?" zabručím si spíš sám pro sebe a znovu povytáhnu rukáv, kde mám hodinky. Zdvihnu obočí až ke stropu a chytím se za hlavu. ,,Už je nula pět, dělejte! Kearny nás sežere!" S tím jsem se rychle rozběhl ke schodišti, přičemž schody jsem bral po dvou a do učebny doběhl celý zadýchaný. S hlasitým - ,,pardon" jsem se usadil do poslední lavice u zdi a otřel si čelo. Ani nevím, kde jsem nechal kamarády.
,,Přišel jsem o něco?" Nahnul jsem se dopředu k Becce. To už ale došla profesorka i k její lavici a nabídla ji vajíčko. A pak jsem ho dostal i já. Nenápadně jsem se rozhlédl po spolužácích, co s tím vejcem dělají a nakonec vajíčko úspěšně otevřel. (2) Spokojeně jsem se usmál, vajíčko odložil, zaklonil se na židli a založil ruce za hlavu. Po-ho-da.
 
Nataniel P. Nielmond - 16. února 2019 15:02
tymlyl47652776.jpg

Velký síň

--> Pokoj -->N 62


středa 14.10.






Mrzimorští



Benji vstal a připomenul všem kolik je hodin. Bylo zvláštní jak čas na jídlo rychle uběhl oproti předešlé hodině. Rychle sem dojedl, vstal a došel k Nai, u které sem jen natáhl ruku a lehce mlaskl, Aida ač nerada přeskočila z jejího ramene do mé ruky a vyběhla po rukávu na rameno, lehce sem ji pohladil prsty....

No nic tak na hodině vážení...
rozloučil sem se a spěchal ještě na pokoj kde sem Aidu vrátil do její klícky, vzal si učebnice a vydal se rychle směrem k učebně N62, věděl sem že nyní není radno dráždit pozdními příchody, ne když je rozdíl mezi body tak malý....


N62







Tak či tak sem do učebny naštěstí dorazil včas, ani sem nepřemýšlel nad tím kam si sednout a zapadl sem rychle do první lavice co mi padla pořádně do oka a kývl na Benjiho.

Místo odpovědi na pozdrav profesorky jsem jen kývl hlavou a čekal co se dnes bude dít. Jakmile ale začala s opakováním, byl sem rád, vždy je dobré si lehce osvěžit poslední látku, aby se člověk zorientoval ve všem co se probírá. A opakování je matka moudrosti. Náhoda je blbec jak se říká a tak se mi opakování kouzla minulé hodiny vyhnulo (2) což mi něják nevadilo. I kdyby to na mne padlo rád si jej zase zkusím. Pozorně sem sledoval třídu a pokusy o opakování a otevřel si zápisník abych si mohl dělat případné poznámky k nové látce. Popravdě sem měl ještě hlad, ale to nebylo nic nenormálního. Tak či tak se moje pozornost upnula ke katedře a neměl sem v plánu si odnést další referát.
 
Rhiannon Kearney - 16. února 2019 14:49
j97146070.jpg

Základy vyvolávání – učebna N62




Následující týdny plynuly jako voda a než se jeden nadál, přehoupl se říjen do téměř své druhé poloviny.
Pro mladé studenty bylo toto období mnohem bouřlivější než pro profesorský sbor, ale v jejich věku a povahách se domu ani nedalo divit. Hodiny, famfrpál, mezilidské vztahy.
Během této doby jsem si smluvila kontrolní schůzku s Angelou, abych zjistila, jak na ní zapůsobil čas, uběhlý od smrti její spolužačky/přítelkyně a informace, které jsme spolu probraly na první schůzce, o kterou mě požádala její kolejní vedoucí.
Jenže tady bylo něco, co se mi stále nelíbilo a myslím, že to úplně tak se smrtí nesouviselo, spíše jsem v tom viděla nějaký jiný problém. Možná nějakou úzkostnou poruchu, možná poruchu osobnosti, ale po jedné, dvou schůzkách a bez konkrétních vyšetření a testů je těžko stanovovat diagnózu a ani by to nebylo správné. Dívka se sice na pravidelné návštěvy netvářila příliš nadšeně, ale souhlasila. Některé věci jsou stále stigmatizované, nicméně je lepší je začít řešit, co nejdříve, než aby se rozjely a znemožňovaly život.

Po dohodě s kolegyní Batshedou a následně vyššími místy, jsme rozhodli starodávné runy vyřadit z povinného rozvrhu, aby se studenti mohli věnovat předmětům, které jsou důležitější, a spojit je s mým kroužkem. Souhlasila jsem, proč se nevěnovat těm, které to opravdu baví, spojit příjemné s užitečným a střídat jedno s druhým.

Středa 14.10.



Dnešní dopoledne jsem trávila ve svém kabinetu, přípravou na poobědovou hodinu vyvolávání. Kolem krku obtočenou tmavě hnědý šátek, ladící se zeleným hábitem, vykartáčované zrzavé vlasy spadající na ramena, v ruce brk jemně škrábající na pergamen, poblíž otevřená kniha, šálek kouřícího silného černého čaje, talíř Jammie Dodgers, které jsem k psaní chroupala.
Jenže mé dnešní učitelské povinnosti nezačínaly až první odpolední hodinou. Společně se Sagou jsem měla dohled v hlavní síni během oběda.
Zatímco jsem si dávala pstruha k obědu, sem tam jsem vzhlédla ke studentským stolům, kde se mísili obědvající studenti z různých kolejí. Pravda, víckrát se můj pohled zastavil ze zištných důvodů na Angelou, kterou víc zajímalo krmení Sušenky než její vlastní.
Sem tam se od některé skupinky ozval zvýšený hlas, ale nic závažného, s výjimkou, kterou musela jít Saga vyřešit stržením bodů. Hozená kniha, jídlo v Sebastianově klíně, džus stékající ze Sinestřiných vlasů, plačící a křičící Kaylu, kterou si chvíli prohlížím.
Možná ta situace začala jinak, než by si jeden mohl myslet, ale udělala jsem si mentální poznámku, že si dívky budu v následných dnech více všímat, případně bych si ji pozvala k sobě do kabinetu. Možná to nebyla její vina, ale reakce byla již neadekvátní.

Studenti se pomalu začali sbírat a opouštět Hlavní síň, ale já jsem vyčkávala než tak učiní ten poslední z nich, než jsem se zvedla sama, protože hodina vyvolávání volá a už tak bude o pár minut kratší, pár minut, které ještě můžou studenti využít, ale zase jim netřeba dávat až moc velký prostor. Na to bude ještě dost příležitostí po vyučování.
"Dobré odpoledne všem," zahlaholím s úsměvem, když zavírám dveře do učebny a přecházím ke katedře, košík s čímsi, co vypadá jako hromada vajec, který už sebou tahám od oběda, v rukou.
"Doufám, že jste se všichni dobře najedli a jste připraveni na dnešní hodinu," zelenýma očima přejedu po osazenstvu třídy, úsměv neopouští mou tvář. "Dříve než se pustíme do nové látky, bude následovat krátké opáčko z minula. To jsme probírali vyvolání malé rudé kuličky. Kouzlo v tomto případě znělo Sphaera rutilus!. Nebudu zkoušet každého z vás, ani si nebudu vybírat sama. Nechť rozhodne náhoda."
Přistoupím ke Colette v první lavici, nabídnu jí, ať si vybere jedno z vajec a takto dál postupuji místností, až je košík prázdný, a každý ze studentů má své vajíčko.
"Nyní se podívejte dovnitř. Kdo bude mít – příhodně – rudou stužku, může se pustit do kouzlení."

Každého ze studentů poprosím hodit si šestistěnné kostce – pokud někomu padne 1, 3 nebo 5, musí provést vyvolávací kouzlo, zbytek je od opáčka osvobozen. V tom případě si následně proveďte hod procentuální kostkou, pokud se v předchozí hodině někomu podařilo vyvolat kuličku s úspěšností 75% a výše, připočte si k hodu 10%.
Týká se to těchto studentů:
Angela
Erika
Kenji
Daniel
Sinestra
Richard
Isaac

Pokud jste posledně neházeli – týká se nových hráčů plus Cayluse a Benjamina – hodí si o jeden procentuální hod navíc, jakoby z minulosti. U Ryana se toto nepočítá, na hodině nebyl, protože mu nebylo dobře, zde bude jediný čistý procentuální hod.
Popis úspěchu kouzla je na vás, podle poslední hodiny, fantazii se meze nekladou :) bude to na vás – příklad: nižší procenta od žádného vyvolání až po kapalný stav, průměr měkká kulička či podobného, vyšší procenta už pevnější struktura, od 90% výše totální úspěch.

 
Alastor Krimmer - 16. února 2019 10:10
al1932.jpg

Velká síň --> Základy vyvolávání


Dee, Cass

Středa 14.10.



Dee mi pokynula, ať se přesunu k jejich stolu a jako poslušný pejsek se okamžitě zvednu. To bych však nesměl být smolař… okamžitě další prvák, který chce na někoho žalovat nebo s něčím pomoct. Navíc už mám skoro dojedeno a princezna je obklopena svými kamarády, takže bych si stejně ani nemohl sednout vedle ní.

„Tak co potřebuješ?“ zeptám se již vyčerpaným tónem a opět usednu na lavici.
Jen jestli to není nějaký žertík mých spolužáků, tohle přeci není normální

Zbytek oběda již dojím na svém místě a jen se dívám, jak se Dee baví s přáteli. Po konci jídla ještě dojdu k hodinám ukazujícím neúspěchy naší koleje. Pár hloupostí a z prvního místa jsme se propadli to více než sta bodového propastného rozdílu za Zmijozel.
Jako prefekt bych možná měl začít kolegy povzbuzovat k lepším výkonům. Takovýto propad může mít vliv na psychiku všech, ale na druhou stranu, mne osobně je to úplně jedno. Havraspár je kolej s největší koncentrací myslitelů na celé škole. Vždyť většina objevitelů na poli alchymie a kouzel pocházeli právě z naší koleje.
A vsadím se, že i Roweně z Havraspárů byly nějaké body úplně fuk, protože tady jde jen o naše vlastní znalosti.

Otočím se od hodin a přejdu k východu ze síně, načež pokračuji k učebně N62, kde nás čekají základy vyvolávání. Na tento předmět už se těším. Jeho oddělení od přeměňování mi přijde logické vzhledem k tomu, jak veliká oblast to je.

Cestu však nezvolím nepřímější a projdu několika ukrytějšími chodbami, které znám a sleduji, jestli někdo nedělá něco, co nemá. Povinnosti prefekta už ke mně nějak přirostli, jen musím být ještě striktnější k mému vlastnímu přístupu ke školnímu řádu. Jen nevím jak, protože Dee vyloženě svazuje k jisté rebelii. Ale i díky tomu jsem zaznamenal značný pokrok v různých zabezpečovacích kouzlech, díky čemuž mám ze sebe o něco lepší pocit.

Nakonec dorazím k N62 a počkám, až se dveře otevřou (nebo vejdu, pokud jsou otevřené). Zaberu si své oblíbené místo a počkám, až přijde Cass a pak na ní mávnu, ať přisedne.
 
Ray Aurel - 15. února 2019 21:17
cadbf6d9f8341c2cdf5df521c0de8cb4~22379.jpg

JÍDLO

14. října

Hlavní síň

Nežranci (jmenovitě: Acai, Isaac, Naira, Benjamin), okrajově Kayla, Caylus a Nick

„Děláš si ze mě prdel?“ vyrazil jsem ze sebe dotčeně. „Když říkám kohokoli, myslím kohokoli, koho chceš, chápeš?“ vysvětlím Isaacovi. Logicky, ne? „Mluvě o prdelích…,“ na chvíli jsem se zastavil a hned potom s mírným úsměvem dodal, „ta tvoje je docela cute, to ber jako kompliment. Myslím to vážně,“ konstatoval jsem, a aby si náhodou nemyslel, že by o svém pozadí měl pochybovat, jsem se mu podíval přímo do očí a přesvědčivě kývnul.
„Samozřejmě ale to není to jediné, co může lidi přitahovat,“ pokrčil jsem ramena a svraštil obočí, „máš ještě, víš co,“ poškrábal jsem se za krkem a vydechnul, „přijatelnou povahu. Hodně lidem se líbí, když je člověk emocionální…“ Což on opravdu je. Byl celý nešťastný z nějakého zmetka, ještě, že jsem mu sem přišel pomoct!
Otočil jsem se a zabodnul pohled do Kayly.
„Nemyslím, abys byl emocionální troska, to zas ne, ááále,“ zvednul jsem prst a dodal spíš pro sebe, „soudě podle toho, jak na sebe strhuje pozornost a očividně chtěnou, když ji teď přišel zkontrolovat Nick, tak to asi funguje i tak.“ Uchechtl jsem se. Jdi do toho, Kaylo!

Z přemýšlení mě vytrhla Acai, na kterou jsem vrhl vražedný pohled. To je MOJE ruka! Když si chceš šáhnout, jen šahej, ale nemusíš mi tím působit bolest!

„Na svalouše jsem se vypracoval, myslíš si, že jsem se takhle narodil?“ Povzdychl jsem si. Ty holky.

Nového příchozího jsem uvítal úsměvem, ale hned po Benjaminově první větě jsem pochopil, že mé nadšení ze sdílení jejich stolu necítí.

„Po čem jiném by toužily? Myslíš si, že u holek povaha něco znamená?“ Zamračil jsem se na něj. „A i kdyby, s mou povahou se není čeho obávat. Povaha je přeceněná,“ hodil jsem rukou směrem ke Zmijozelskému stolu, „třeba Nick je v pohodě, ale co takový Caylus?“ nechápal jsem. „No? A přece toho všichni chtějí.“

Zvedl jsem obočí. No jo, no. Mám holt vždycky pravdu.

Zmateně jsem se otočil zpět k Isaacovi a s nejistým úsměvem se opatrně zeptal, „Myslíš si, že mi přibrání hrozí?“ Nervózně jsem se zasmál a pokrčil rameny. Pokud ano, pudu pokračovat jako doposud, jenom si trošku přivstanu a příště nevynechám ten minutový plank, který jsem z úplného začátku dělal. Rozhodně jsem se nechtěl vracet do svých třinácti let, kdy jsem své baculaté tělíčko nemohl přimět k ani jednomu dřepu.
Chtěl jsem mu ještě nabídnout, že kdyby měl čas, mohli bychom třeba pocvičit hned po škole, že taky potřebuju trošku víc práce, protože jsem asi polevil…, ALE, co se nestalo. Isaac se rozhodl, že má najednou chuť na meruňkový koláč a začnal ho cpát všem okolo. I Acai, která vypadala, že se z něho za chvíli pozvrací, si nechala Isaacem narvat koláč do pusy. Benjamin se taky pln nadšení přidal. VŠEM NABÍZEL! Zůstal jsem jen s polootevřenou pusou stát, jak mi koláč pod nosem mizí v tlamách těch piraní. Benjamin si, přirozeně, tu poznámku o nadváze opravdu nemohl odpustit, že? Zavrčel jsem. Nevděčníci, všichni, až do jednoho.

Když si koláč začal BALIT, neodolal jsem a nešťastně si dal hlavu do dlaní. Alespoň neztloustnu, že?

 
Kayla Harper-Burns - 15. února 2019 20:09
jenna39106.jpg

Velká síň










středa 14. října
Becca, Patrick, Charlotte, Cass, Ray, Sin, Seb, Richard, Nick, Saga





Pocit triumfu nad odýňovanou Sinestrou, nasraným Sebem a znechuceným Richardem mi bohužel nevydržel moc dlouho. Každý z nich na mě ještě stihl plivnout nějaký ten jed, ale pak už se k nám přihnala Saga, která bůhvíproč vypadala trochu provinile a naštvaně zároveň a následně mě svými slovy totálně zdrtila. Patnáct? PATNÁCT? Veškerá bojovnost ze mne vyprchala, takže mě teď Becca zadržovala trochu zbytečně. Školní trest. Bezva. To je tak nefér! Uznávám, že předtím s Beccou jsem to přehnala, ale tentokrát jsem v tom nevinně! Oni se mě tu rozhodnou šikanovat a pak se všichni diví, že se bráním?? A jako jediná přijdu o body a dostanu trest? NEFÉR. Byla to sebeobrana! Začala jsem zase trochu pofňukávat, ale byla jsem pevně odhodlaná to profesorce pořádně vysvětlit, až za ní teda po škole půjdu. "Mhmm," zabručela jsem neurčitě, nechala se Beccou stáhnout dolů na lavici a složila jsem hlavu do dlaní. Určitá část mě tak trochu doufala, že až zase vzhlédnu, bude všechno v pořádku.

Hadi i Saga sice odešli, ale teď jsem se pro změnu musela dívat do tváří svých spolužáků, kteří mě teď nepochybně nenáviděli za to, že jsem je stála další body, i když se mě svorně snažili uklidňovat. Pravděpodobně abych znova nevyletěla a oni kvůli mě nepřišli o další body. Bylo od nich všech hrozně hezké, jak pomlouvali Sin. Vzpomněla jsem si na kapesník od Patricka, který nějak skončil na stole a otřela si obličej. Návrh počíhat si na Sinestru někde na chodbě a ta poznámka o Caylusovi mi trochu zvedli náladu, ale pořád mi bylo strašně mizerně a nechtělo se mi Becce ani nikomu jinému dívat moc do očí, jak jsem se za sebe styděla. Proč jsem tak pitomá? Proč já se nikdy neudržím? Nicméně na zmrzlinu, kterou přede mě postavila jsem se vrhla. Už jenom proto, abych si zacpala pusu a nemusela nikomu vysvětlovat, co se tu právě stalo. V hlavě jsem měla jako vymeteno. Sama jsem to tak úplně nechápala a přišla jsem si najednou hrozně unavená.

Cass se k Becce přidala a úspěšně převedly téma na famfrpál a já jí docela ochotně odkývala postřehy o Richardovi. I když jsem to před tím řvala ve vzteku, byla to pravda. Nejsem zodpovědná za Richardovo plánování. "Jo! Porazíme je. Musím někde nahnat body. Nebo teda v mém případě spíš zabránit Mrzimoru, aby je získal." povzdechla jsem si, ale šlehačku a čokoládu jsem rozhodně neodmítla. I Patrick se naštěstí tématu chytil a já se na něj váhavě a trochu roztřeseně usmála, když zmínil taktické poznámky. "Taky nějaké mám. Můžeme je dohromady projít na tréninku. Mimochodem, všimli jste si, že jsem na nástěnce vyvěsila nový rozpis?" poslední větu jsem směrovala i na Charlotte, která se právě objevila. "Ahoj. Mno, i strategie počká na večer. Jsem teď trochu mimo," odvážila jsem se dodat a čekala, jestli po mně někdo skočí, že jsem to řekla.
 
Pak se ovšem objevil Ray a já se málem zadusila zmrzlinou, šlehačkou a čokoládou, když prohlásil, že Sinestře ty mokré vlasy seknou. Kdyby mě Becca nebyla stále tak trochu nedržela za loket, pravděpodobně by nebyl schopen jen tak odejít k Mrzimorskému stolu, a ještě na sebe u toho nechat pískat, protože by byl mrtvý, nebo alespoň trošičku zmasakrovaný. Ještě stále jsem kašlala a skrz slzy bolesti se snažila za nic netušícím Rayem nenávistně zírat, když v tom mi na rameno dopadla čísi ruka a já zničehonic zaslechla jeho hlas. Přímo za mnou. Ztuhla jsem a trochu hodně vyděšeně se otočila na Nicka, o němž jsem si dosud myslela, že se nikde poblíž nevyskytuje. Okamžitě se na něj zaměřila veškerá moje pozornost, jak jinak.

Panicky jsem ze stolu sebrala ubrousek, pro jistotu si znovu otřela obličej, pokusila se co nejrychleji dát dohromady, zvedla jsem se a zadívala se na Nicka pohledem, který jasně říkal, že já jsem tady ta oběť. Než jsem ale stihla něco říct, Alex si na Nicka zapískala. Jako na psa! Zbledla jsem a jediná věc, která mě zastavila, bylo to, co Becca před chvílí řekla o počíhání si na lidi mimo zraky profesorů na chodbě. A možná také vědomí, že teď už je v Síni i Snape, který by mě nejspíš stáhnul z kůže. Velice strnule jsem Nickovi odpověděla: "Ráda bych, ale už skoro začíná hodina. Sedneš si vedle mě? Nebo zase vedle Alex?" Jestli řekne, že sedí s ní nebo s Angelou, tak mu vyrazím zuby!
 
Benjamin Hunt - 15. února 2019 13:09
bezc4648585.jpg

Hlavní síň --> K učebně N62


14. října, středa



mrzimorský stůl

Naira mě chtěla po svém odměnit za má slova, ovšem schytal to chudák Avan. Jen jsem se pobaveně zašklebil a sledoval, jak Aida zmizela v jejích vlasech. Poté jsem chvíli sledoval situaci kolem Kayly, které se už ujala profesorka a začala se strháváním bodů. Znovu jsem zavrtěl hlavou. „To se jí fakt vyplatilo.“ Můj pohled se zaměřil i na Sinestru, a přestože jsem nikdy nerandil se zmijozelskými dívkami, nedalo se jí upřít, že v mokrém jí to slušelo.

Naiřina slova zcela nečekaně podpořil šampónek Ray. Překvapeně jsem sledoval jeho rady Isaacovi a nakonec jsem vyprskl smíchy. „Ty jo, já nevím... Tak po tomhle, holky, toužíte?“ zvědavě jsem se zakřenil na naše přítomné slečny.
„Koláč?“ zatvářil jsem se naoko vážně, ale to už se do toho Isy vložil a víceméně udělal to samé, co jsem zamýšlel. „Jasně, že mám,“ pobaveně jsem se zasmál, a hned jsem si zakrojil dobrou čtvrtinu pro sebe.
V tu chvíli si vedle mě hrcla na zadek Alex. Jen jsem se usmál, ale když i jí nabídl Isaac koláč, musel jsem to také podpořit: „Jen si vezmi, Alex, jinak Ray ztloustne a už nebude mít to perfektní tělo, po kterém všichni touží.“ Přestože to bylo naprosto infantilní, neodolal jsem. Nějak jsem měl touhu podpořit Isaaca.

Pak se ve mně ale ozvalo cosi zodpovědného, ano, opravdu to občas funguje, a já se podíval na hodinky. „Dopr..., už je jedna,“ vzdychl jsem nahlas a narval si do pusy ještě kus koláče. Na zbytek jsem hodil ubrousek, neúhledně zabalil, popadl jsem batoh zpod stolu a zvedl se. „Aspoň někdo by měl přijít včas,“ uculil jsem se na zbytek a buď se přidali nebo jsem vyrazil sám k učebně, kde jsme měli další hodinu.


 
Nataniel P. Nielmond - 15. února 2019 10:19
tymlyl47652776.jpg

Velká síň


14.10.




Mrzimorští + narušitel


Rozruch v síni působený vlivy jakési rozepře či kdo ví čeho mezi Kaylou kontra zmijozel sem viděl neuceleně a jako němý film, tudíž bylo by to úsměvné ale zrovna Sin sem takovou lepkavou koupel nepřál.

Toho co se kolem mě dělo sem si dobře všímal, i když působím dojmem že mě nic z toho ani za mák nezajímá. Debaty u stolu sem se moc neúčastnil, o tom že budeme mít další kotě už kluci dávno rozhodli. Spíš mi dělal starosti onen test který sem mi povedl asi jako Napoleonovi Watterloo.

Je dost možné že ti je prozkoumá, ale neboj, přiběhne za mnou když ji zavolám nebo zapískám..
usměji se na Nairu a začnu si brát další jídlo, poslouchám postupně hovor všech, dokonce i ve chvíli když ke stolu doletí prudit jeden z orlů.

To co pak následuje snad ani nemyslí vážně...když začne předvádět ruku a ukazovat Acai svaly, s tou hláškou co řekne, div mi nezaskočí...schválně si ještě vezmu kus koláče který tak chce a s pousmáním hledám ještě čaj...

Zdá se mi to nebo má Ray pocit že předváděním musculatury sbalí nějakou holku či kluka? Řekl mu někdo že jsme na hradě z doby raného středověku a né pravěku?
opravdu se divím že po jeho hlášce nepadl u celého našeho stolu Facepalm, byl by na místě.


Když se zjeví Lex pokynu ji na pozdrav...

Najedli by se líp kdyby tu nechodili orlíčci socovat meruňkový koláč, ale chuť k jídlu nám nepokazí nic, stav se pak k večeru mám to pro tebe jen to chce ještě poupravit než to na ně naházíme.

Bylo mi jasné že pochopí o čem mluvím, co se týče hry a tréninků vždy si vyslechla co mám na srdci, buď si z toho něco vzala, nebo si to upravila....

Chvíli sleduji Aidu, jak u Nei spokojeně jí na rameni, ale zvykl sem si že její roztomilost je pro většinu holek silnější jak strach z hlodavců, tedy pokud nejste Korejského poloostrova a vyloženě vám vadí když jídlo ještě běhá po stole....
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.90674090385437 sekund

na začátek stránky