Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je onlineBarbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:11Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Gabrielle Delacour - 15. února 2019 09:51
gab159.jpg

Velká síň -> N62

14.10., zmijozelský stůl, okrajově Angela a Christian


Sinestra sice prohlásila, že u havraspárského stolu se nestalo nic zvláštního, ale to by na ni Kayla nevylila ten džus, že jo. Vím ale, že když se o zážitek podělit nechce, já z ní nic nedostanu, takže se dál věnuju svému obídku.
Caylus začne pindat něco o tom, že "o víkendu rozhodně vstávat nebude" a že "spí minimálně do devíti", k čemuž se samozřejmě přidá i Nick. Poznámku o vlasech přejdu a vlastně nemám ani čas mu říct, že časy tréninků si opravdu diktovat nebude a přizpůsobí se rozvrhu, protože Sin do něj zase začala hučet ohledně Kayly. Jako by ta holka žila z vytváření drama. Ach jo.
Do toho se ujme slova Christina a já s ní musím souhlasit - neunikne mi ani její pohled směrem ke mně. Hm, a to si jako myslí, že by si Richard nechal líbit, kdybych rozvrh sestavila? Jo, už to vidím. K mému překvapení jí ale náš pan kapitán nevyjádří vděk, ale vcelku chladně ji odbyde - a jedním dechem dodá novinku, až se zakuckám svým džusem. Týna a péče o kočku jde dohromady asi tak, jako profesor Snape a aranžování květin. To bude hodně zajímavý. "Cos to tomu ubohýmu koťátku udělal?" vydechnu napůl šokovaně, napůl vyčítavě. "Připadá ti Christina jako milující kočičí máma?" Zavrtím hlavou. Všichni moc dobře víme, že naše lady zvířata nesnáší. "Bude to utrpení pro ni i pro tu kočku. Nechápu, co si tím chceš dokazovat." Jeho úžasné řeči o mateřství radši nekomentuju, ale ve snaze zachránit kotě se ještě obrátím na Týnu. "No, kdyby ti někdy náhodou začalo připadat, že tě výchova kotěte unavuje, ráda si ho převezmu," nabídnu jí. Je mi úplně jedno, jestli Richardovi zhatím plány, a navíc mě tak otrávil, že nemám ani chuť se ho zastávat před skuhrajícími fajnovkami, kterým je zatěžko vstávat. Jenom mě zajímá, v kolik ty tréninky jako jsou. Ve tři ráno?
Neunikne mi ovšem, jak si Seb začal nakládat na talíř smažené hranolky. Chvíli to ignoruju - ať si nakonec dělá se svým zdravím, co chce - ale když se na něj omylem podívám a on začne dělat scěnu, jak si ty nasycené mastné kyseliny strašně užívá, dojde mi, že musím zakročit. "To, co do sebe dobrovolně cpeš, jsou úplně zbytečné kalorie, Sebastiane," probodnu ho pohledem. "Dělej si se svým tělem, co chceš, ale takhle si ho dobrovolně ničit, to chce teda speciální typ člověka. Místo toho, aby sis dal maso, zeleninu, ovoce, nějaké ty rostlinné tuky, tak nutíš svoje tělo trávit TOHLE. Nic ti to nedá, bude ti těžko a je to úplně stejný, jako kdyby sis pod kůži zašil tukovej vak." Povzdychnu si. Jako by u tohohle stolu mělo cenu něco vysvětlovat. Mimoděk mi pohled zabloudí k mrzimorskému stolu, kde Naira zrovna krmí něco malého na jejím rameni. Klidně bych ji za Seba vyměnila. Ta aspoň rozumí tomu, že za smažený jídlo ti tělo něpoděkuje. "Lituju tvůj žaludek. Fakt," ukončím svou dnešní lekci zdravého stravování s pokrčením ramen, protože je mi jasný, že zrovna on si z toho neodnese vůbec nic.
Ale aspoň jsem to zkusila, že.

Dojím, dopiju a zvednu se, načež zamířím k učebně, kde budeme mít Základy vyvolávání. "Zatím ahoj," rozloučím se do neurčita.
Před velkou síní zjistím, že inzerát s koťaty už na nástěnce zase není. Aspoň se tu ale nepovaluje zmuchlaný jako před tím. No nic. Cass už je asi všechny udala. Je fajn, že si najdou nový domov. Víc mě ale momentálně zajímá náš rozpis tréninků. Nestěžuju si. Pondělí v půl sedmé, každá druhá neděle v půl osmé. Nic, co by mi narušilo můj režim dne - maximálně v pondělí vyměním běhání za famfrpál. Ten Caylus s Nickem jsou ale herečky, udělat takovou scénu kvůli tomu, že se nemůžou válet do deseti. Neskutečný.
Spokojená, že na nás přeci jen zbyly časy, kdy je hřiště volné a my můžeme konečně pravidelně trénovat, se vydám do en šedesát dvojky.

Před učebnou už stojí dva nebelvírští, Christian s Angelou. Nevypadá to, že by byli zabraní do nějaké živé debaty - ostatně nevím, jestli se s Angie vůbec dá vést něco jako živá debata. Nemám jí to za zlé, spíš naopak. Možná, že nezaplétat se s ostatními víc, než je potřeba, je tady to nejlepší řešení.
"Ahoj," pousměju se na , opřu se o stěnu a rozhodnu se vychutnat si těch pár minut klidu, než začne další hodina.
 
Naira Sinclair - 14. února 2019 22:33
nairah1787.jpg

Velká síň


14.10


mrzimorský stůl + n a r u š i t e l Ray

Isaac se nezdá mojí radou dvakrát nadšen. Ale to si člověk musí fakt prožít, aby to pochopil. Jednou se podívá zpátky a uvidí to. Alespoň doufám. Moje přemýšlení přeruší Ray, který se k nám přivalí jako velká voda. A snaží se ukořistit náš koláč! Za normálních okolností by pro nás nejspíš nebyl problém mu ho vydat, ale dneska svoji potenciální krádež započne tím, že ryje do Isaaca. Zamračím se a dám si do vlasů kousek jablka, pro které se natáhnou malé Aidí tlapičky, než jablko zmizí. Úplně jako disney princezna.

Mlčky si nabídnu další mega kus koláče a na jedno sousto sním polovinu. "Ahoj Alex," pozdravím kapitánku mrzimorského týmu s plnou pusou, když dopadne na lavici vedle Benjiho, a rovnou jí nandám na talíř další porci koláče vedle té od Isaaca, za který by se nemusel stydět ani hladový bezdomovec. Spolknu svoje sousto. "Jen si dej," vybízím ji, zatímco si vidličkou nabírám další sousto koláče a celou dobu nespustím pohled z Raye. Musí na nás být fakt vtipný pohled.

Vydoluju vidličkou malý kousek meruňky a podám ji Aidě, která si v mých vlasech asi fakt už dělá hnízdo. Aida narozdíl od Raye meruňky dostane! "Nechceš místo toho brokolici?" zeptám se ho a nikdo nepozná, jestli to doopravdy myslím vážně. "Brokolice je velkým zdrojem vitamínů K a C."
 
Thomas Alexandr Black - 14. února 2019 17:50
thomas14874.jpg

Velká síň-->Učebna


Ryan, Chris, Ségra


„Ten kokot by si ale zasloužil přes držku, ne přes prsty,“ odpovím opět šeptem. A to už se do toho vloží i Ryan, další kapitola sama pro sebe. Mám dojem, že tihle měli skončit v polepšovně, ne v Nebelvíru.

Přejdu z šepotu do polohlasu a uprostřed Ryanových debilních výkřiků pronesu znaveným hlasem:
„Tolik k odvaze a dalším vlastnostem, kterém mají být cností naší koleje.“
Když konečně oba idioti vypadnou za nedobrovolného doprovodu Eriky otočím se na Chrise, který už taky bral roha ven ze síně.

Poté mě z mého rozčílení a myšlenek vytrhne ségra.
„Promiň, vůbec jsem si tě nevšiml. A máš recht, je to debil. A nejde o žádnou babu…“
Upiju trochu máslového ležáku a otočím se na ní.

„Přísahám, že se těm dvou kreténům pomstím. Minimálně třikrát mi už tenhle rok zasvinili postel, tyhle výstupy jsou čím dál tím častější a to od tý chvíle, co jsem jim řekl, že roznášet pomluvy o Christině a její finanční situaci je trošinku přes čáru. A oba víme, jak to dopadlo. Tohle už není sranda, tohle je… ani nevím co.“
Napadlo mě slovo šikana, ale ona si to možná trochu zasloužila. Jenže tohle všechno je za hranicí drobných legrácek tak moc, že jsem už uvažoval o tom, že ty dvě hovada napráším McGonagalce.

„Chtěl jsem překecat Chrise, ale znáš ho, ten spíš nastaví druhou tvář. Napadlo mě, že bychom mohli začarovat Chrisův odznak puchýřovou kletbou, pokud mu na něj někdo sáhne bez dovolení.

Jo, jdeme rači.“

Když vidím, jak si zase láduje kapsy, jen protočím oči v sloup a hned za to i schytám kritiku.
„Jen počkej. Za pár let ti přestane fungovat metabolismus a budeš jak méďa kulička. Méďa protože si přes ten pupek nebudeš moct ani oholit nohy…!“

Poté dokonce přijde i vysvětlení a já se jen usměju, protože mám tušení, že to bude nějak souviset s jejím novým objevem.
 
Christian Dragon - 14. února 2019 17:30
hpkopie2096.jpg

Před N62

Angela


14. října, středa poledne


Když jsem dorazil před učebnu N62, abych počkal, až začne další hodina lehce jsem se zarazil. Už tam seděla na zemi Angela a četla si nějakou útlou už asi postarší knížku.
"Jak...?"
V hlavě mi šrotovalo, jak to, že došla k učebně dřív, než já. Měl jsem pocit, že ještě byla u stolu, když jsem odcházel. Ač možná jsem se přehlédl, nebo jsem se cestou někde svou klidnou chůzí zdržel příliš, takže to vzala jinudy a rychleji, nehledě na to, že mě to zpropadené schodiště poslalo dvakrát do špatného patra.
"Ahoj."
Pozdravil jsem jí polohlasně, když jsem přešel stěně naproti učebny a opřel se o ní zády.
"Měl bych nějak začít rozhovor?.......Poslední pokusy dopadly vždy katastrofálně......ah.....a jak bych měl vlastně začít..? Jak to jde ve škole?.....Měli jste pěkný referát?......Budeš si brát kotě?.....Ach....samé blbé nápady....to se jí rovnou můžu zeptat jestli už jí je líp a nemá vyhučenou díru do hlavy od místní psycholožky....."
Pomyslel jsem si útrpně a bezděky jsem si začal hryzat spodní ret, jak jsem se zamyslel.
"Asi bych měl prostě mlčet.....stejně si čte a asi není důvod, aby se se mnou najednou chtěl začít nějak víc bavit."
Snažil jsem se dýchat pravidelně a udržet si vnitřní klid. Začal jsem si přát, aby přišel někdo další a neviselo okolo takové trapné divné ticho. Díval jsem se kamsi do zdi naproti a snažil jsem se moc Angelu svou přítomností nerušit. Myšlenkama jsem trošku zaplul někam mimo a přemýšlel nad.....vlastně si nejsem ani přesně jistý nad čím vlastně.
 
Acai Luqueba - 14. února 2019 15:38
215783.jpg

Hlavní síň

14. října, Středa


Mrzimorský stůl + Ray




Neztrácím svůj čas tím, že bych na Ruby ještě nějak reagovala. Ta holka je nesnesitelná a mojí jedinou útěchou je, že na její popichování nikdo další nereaguje. Isy její návrh dokonce hned zavrhne, za což si ode mě vyslouží spiklenecké zazubení. Dokonce mám chuť Natovi s Nairou vlepit pusu, když jí od stolu vyženou tvorečkem, který se mému spolužákovi schovává v kapuci. Že si k jídlu vzal zvíře je mi absolutně ukradený. Však potkani jsou čistotní a z domova jsem zvyklá na ledacos. Tyhle upjatý pravidla stolování beztak nikdy nepoberu. K dalšímu mazlíkovi na koleji se nevyjadřuju. Nějak to není moje starost. Jestli někdo chce kotě, tak ať si ho pořídí. Jen, aby se byli schopní o něj taky postarat.
Oproti tomu mezilidské vztahy už pro mě takovou hádankou nebyly. Dost dobře jsem dokázala pochopit, jak se Isy cítil. Procházela jsem si něčím podobným. Mé vztahy s Jordyn pořád nebyly úplně růžové, ale neobcházely jsme kolem sebe po špičkách. Z velké části to bylo proto, že jsem se vyhýbala interakcím s Caylusem. A to nebyl zrovna jednoduchý úděl. Ne proto, že by kdovíjak dorážel. Právě naopak. Na to byl moc hrdý, nebyl to jeho styl. Jednoduše mi ta trubka chyběla. Kolikrát jsem se přistihla, že mi oči ujíždí ke zmijozelskému stolu, odkud byl slyšet jeho hlas. A když jsem slyšela, jak o něm Jordyn vypráví, vždycky jsem se klidila z místnosti. Nečekala bych, že bude tak těžký si udržet odstup.
Naira se přidává k utěšování, ale mně je jasné, že to stejně nebude mít žádný efekt. Isyho slabý úsměv mi to jen potvrdí. S tímhle se chlapec bude muset vypořádat sám. Poplácala jsem ho po rameni, protože to je tak jediné, co pro něj můžu udělat, ale to už se k nám přiřítil nezvaný host a vprdelil se do naší soukromé konverzace. S povytaženým obočím sleduji Rayův výstup a musím se zasmát nad tím, jak mu Isy oponuje. No jo. Být hetero je jako být v Nebelvíru. Ti nejhlasitější jsou vždycky v Nebelvíru. Pro Nebelvír je zboží spousta a nikdo ti nedá ani hovno za to, že jsi Nebelvír. Být gay je jako být ve Zmijozelu. Všichni slyšeli o Zmijozelu. Zboží je málo, takže to musíš fakt chtít. Archetyp Zmijozelu je být morálně šedý a, podle některých, dokonce zlý. Být bisexuální je jako být v Havraspáru. Zboží není. Žádné významné znaky nejsou, lidi se to většinou snaží dát dohromady s Nebelvírem nebo se Zmijozelem. No a být asexuální je jako být v Mrzimoru:

Obrázek


Podle mého měl Isy postavu dobrou. Je to dost hezkej kluk. Kdyby nekopal za jinej tým, tak by naše vztahy možná vypadaly trochu jinak. Rozhodně se mi líbí víc než Ray. Nevím, na kterou by jeho šarm mohl zapůsobit. Upřímně jsem si donedávna myslela, že je taky teplej.
“Každej se může chlubit vyrýsovanejma svalama, když máš padesát kilo i s postelí a nulový procento tělesnýho tuku.” zakřením se na něj a do svalu do štípnu. Koláčem, co mi Isy narve do pusy se málem zadusím a s nesrozumitelným huhňáním dám jasně najevo, že se mi drobky na uniformě a v uniformě ani trochu nelíbí. Nehledě na to, že meruňky nesnáším. Speciálně ty tepelně upravovaný. Je nechutný, jak jsou oslizlý a měkký. Ale pořád je to jídlo. NAŠE JÍDLO. I když je hnusný a zvedá se mi z něj žaludek tak, že mi vyhrknou slzy. Dělit se prostě nebudeme! Nechám se strhnout Isyho dětským chování a zakreju koláč vlastním tělem, přičemž se ze všech sil snažím rozkousat a spolknout to, co mi narval do pusy, aniž bych tu vrhla. Na Raye házím varovné pohledy, zatímco se rukou snažím ze sebe setřást světlé drobky.
 
Sebastian G. Sharivar - 13. února 2019 20:57
froy8869.jpg

Velká síň

Richard, Nicolas, Colette, Christina, zmijozelský stůl

14. října, středa



Když mi Christina očistila kalhoty od zbytků hovězího, odpadne mi povinnost jít se převlékat na pokoj. Zamrmlám k ní: „Dík, Christino, já na tohle nejsem.“ A mluvím pro jednou pravdu.

Poslouchám Nicka, jak mluví o Angele a na jeho otázky nevinně pokrčím rameny a uchechtnu se. Zatvářím se nechápavě, když mluví o pihách, ale pak se stejně zvedá a za Kaylou jde sám, potutelně se tam podívám, než se zase věnuji jídlu.
Zatímco přežvykuji hranolky, zaslechnu hvízdnutí a automaticky se ohlédnu. U vchodu do síně stojí Alexandra s rudými vlasy. Zamyšleně nakrčím obočí a sleduji, jak jde ke svému kolejnímu stolu. Někdo by řekl, že jsem na ni zíral až příliš dlouho a přitom nic neřekl.

Proběhne konverzace, všichni obědvají a baví se. Než mě zaujme, co nám oznamuje Richard. Ta mě informace o koťatech, že budou k dispozici na konci října a že jsou Cassandřiny. Pak mě ale zkazí chuť něčím úplně jiným.
Začne mluvit o tom, jak bude Christina matkou. O dětech a otěhotnění, je to jako kdyby mluvil o poutech, okovy, vězení, závazky... Přestanu žvýkat a jen Richarda zaraženě sleduji. Znechuceně se u toho šklebím. Nejsem si jistý, jestli mám zvracet před sebe, nebo vedle na podlahu. Jestli mi víc nechutná přijde představa, s kým to dítě bude mít, nebo že bude vůbec přinucena ho mít. Spolknu sousto a přejde mě to. Tohle nikdy nezažiju, to si slíbím.

Richarde. Tak trochu se mi navalilo,“ oznámím mu trochu vyčítavě a zašklebím se. „Sou tu lidi, co chtěj jíst a ty mluvíš o děckách. Kolik že má těch koťat? Neříkala?“ zeptám se Richarda nakonec, než na něj začnou všichni ostatní nadávat, že na famfrpálové tréninky odmítají chodit.
Zatímco čekám na odpověď, zvedám se z lavice a beru si brašnu, abych se mohl vydat na další hodinu.
 
Rebecca Eliah Riel - 13. února 2019 15:14
becca227200.jpg

Velká síň

14.10.


Ray, Cass, Charlie + označení

Všichni začnou mluvit o famfrpálu, takže na chvilku zadoufám, že hlavní nebezpečí je zažehnáno. Ale pak...pak!! Se objeví Ray. A začne chválit Sinestru. Ne moc nenápadně po něm hodím kuličku hroznového vína. "Táhni," zašeptám si spíš sama pro sebe, takže mě slyší jen Charlie a Cass. Jak začne hledat meruňkový koláč, trochu se mi uleví. "Jojo, vem tu svoji rozkošnou prdelku a jdi očíhnout ostatní," povzbudím ho v jeho misí za koláčem a když se od nás trochu vzdálí, strčím si prsty do pusy a ostře písknu. Jestli se na mě Ray otočí, vypláznu na něj jazyk.

Člověk by řekl, že když se zbavím Raye, už to bude v pohodě. ALE! Objeví se Nick. Povzdechnu si, ale rychle to schovám jako zakašlání. Venku je přece zima, ne? Mám plné právo být trochu nachlazená! Rozhodnu se dělat, že si vůbec nevšímám toho trapného momentu. Naštěstí mi v tom pomáhá Cass, která se mě ptá na koblihu, kterou jsem už ve stresu celou zblajzla.

"Jsem ráda, že se ptáš," řeknu a utrhnu další kousek hroznového vína, které po ní hodím. Nebo možná mířím do její polívky. "Chutnala jako dobré vychování, Cassandro!" sdělím jí naoko výhružně, ale směju se u toho a doufám, že můj smích přehluší Alexino pískání na Nicka. Rozhodnu se řídit svojí vlastní radou o stress eating a nandám si obrovskou porci gnocchi, kterou si na chvilku ucpu pusu.

Pohled mi padne na Charlie a na něco si vzpomenu. Odolám pokušení si do pusy nacpat další (a možná ještě větší) porci. "Charlie, brácha mi poslal knížku o chytačích, nechceš ji půjčit?" zeptám se jí. "Berk očividně zapomněl, že jsem střelec. Nebo se mi snaží něco naznačit. Ale to má smůlu, ze mě by nebyl dobrý chytač..."
 
Angela Silverlin - 13. února 2019 14:45
angie495.jpg

Hlavní síň – Nebelvírský stůl --> Před N62



14. října, středa poledne




okrajově spolužáci

Sušenka nejspíš vyhodnotila negativa socializace a pozitiva nabízeného krůtího v prospěch mých prstů, přicupkala až k mé dlani a elegantně si kousek masa vzala. Dokonce jsem ji směla pohladit, i když její výraz vypovídal nejspíš něco o tom, že jsem si ty mastné prsty mohla před tím umýt. Na mých rtech se po dlouhé době mihl úsměv, který však zůstal skryt, protože jsem právě byla napůl pod stolem.

I díky tomu jsem příliš nevnímala, co se dělo kolem. Znovu jsem se narovnala, až když jsem slyšela víc Ryanův hlas. Jenže ten je slyšet pořád... Nic zvláštního se však nakonec nedělo.
Pomalu jsem se dorýpala v salátu, zatímco ostatní začali opouštět síň. Mrkla jsem na své obyčejné hodinky. No jo, už je čas. Polkla jsem poslední sousto mého velmi skromného přídělu a povzdychla jsem si. Na další hodinu se mi vůbec nechtělo. Ne snad, že by mi Základy vyvolávání nějak vadily... Spíš Kearney. Obávala jsem se, že naše večerní dýchánky jen tak neskončí.

Dopila jsem sklenici vody, popadla svůj batoh a bez rozloučení ke zbývajícím spolužákům jsem se vydala pryč. Cestou jsem většinu ze své koleje minula, ale jen mě to donutilo přidat do kroku. Merlinovi díky, schody mě ihned dopravily do prvního patra. Vedle dveří do učebny jsem sebou plácla na zem do tureckého sedu, do klína jsem si hodila svůj batoh ze kterého jsem vytáhla knížku. Byla velmi útlá a vypadala poměrně sešle.

 
Diana Gabriela Black - 12. února 2019 19:36
217783139.jpg

Hlavní síň ---> přesun k učebně

Thomas (případně ti obarvičkovaní)

Středa 14. října



„Co to s ním je?“ zamračím se, když si bráška nevšimne, že jsem se mu v pořádku vrátila. „Říkám: MÁŠ MĚ ZPÁTKY!“ bouchnu ho do ramene silněji, protože předtím to bylo očividně málo. Byl tak zažranej do rozpravy s Chrisem, že si mě vůbec nevšiml. To teda asi muselo bejt něco extra!
„Vo čom ste se bavili? Kdo dostane přes prsty?“ pokynu hlavou ke Chrisovi, jenž se chvilku po mém příchodu zvedl a odešel. Z jejich rozhovoru jsem tudíž zachytila jen úryvek.

Při čekání, jestli se brácha vyžvejkne nebo alespoň naznačí, o čem se se spolužákem bavil, mi pohled padne na protější stranu stolu, kde sedí Daniel, Erika a ta paranoidní drbna Ryan, která začne halekat nějaký kraviny o tom, že se má jít Dragon připravit a Erika jim má s něčím pomoc. Protočím oči a nenápadně drknu ramenem do dvojčete. Nepatrným pohybem očí mu neznačím směr k Ryanovi. „DE-BIL!“ Jediné všeobjímající a všeříkající slovo. Kdyby slovníky obsahovaly obrazovou přílohu, pak by pod tímto heslem byla nalepena právě Danielsova fotka. Svou myšlenku nemusím ani vyslovit, neb nepochybuju o tom, že bráška ví naprosto přesně, co se mi honí hlavou. Proč? Protože dvojče, duh!

„Je mé svalnaté dvojče v pohodě? Dnes se mi zdá nějaké přepadlé,“ zeptám se Thomase, jakmile zůstaneme u stolu jen s Angelou a Sušenkou. „Hmmm… sušenka! Dala bych si!“ V odpověď na své žravé myšlenky sáhnu po jedné sušence. Té jedlé samozřejmě, protože u té chlupaté bych to zkusila jen jednou! „Nebude to málo?“ Vezmu teda ještě jednu a zamyšleně se na ty dva kousky podívám. Tak ještě jednu! Však do třetice všeho dobrého!
„Jestli je na tebe nějaká holka hnusná, řekni a vydrápu jí oči!“ Pronesu v žertu, protože by mi neuniklo, kdyby si brácha s někým začal. Nicméně pokud by mu vážně nějaká ublížila, došla bych si pro ni!

„Pomalu vyrazíme, ne,“ řeknu s posledním soustem a zvednu se. Setřepu ze sebe všechny drobky, protože sušenky nadělají vždycky pěknej svinčík. Před odchodem si nezapomenu přibalit nějakou tu malou svačinku. Prosebně se podívám na bratra, jestli pronajme mému jídlu své kapsy.
„Co?“ obořím se na něj, když mi věnuje ten svůj pohled. „Jak nenažraná? Tomu se říká zdravý apetit, kdybys jako náhodou nevěděl!“ Bráním se, zatímco si beru mandarinku a jablko a kiwu a banán a grep a sendvič. A ještě tady tůten pomeranč na cestu. Je pravda, že tentokrát jsem pobalila větší dávku než obvykle, ale mám k tomu svoje důvody. „Neboj! Všechno to nesežeru. Mám s tím jisté plány,“ řeknu Thomasovi, aby trochu zjihnul a pomohl mi to všechno pobrat. „Za chvíli uvidíš!“ zazubím se na něj a se zásobami vyrazím směr učebna!

 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.81538701057434 sekund

na začátek stránky