Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7628


Hraje se Denně Herní čas: 20:35  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 23. února 2020 3:23Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 22. února 2020 21:56Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 21. února 2020 9:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 13. května 2019 20:19Kayla Harper-Burns
 Postava Alexander Richardson je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:52Alexander Richardson
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:51Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 23. února 2020 3:23Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 18. února 2020 18:59Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 19. února 2020 6:37Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 22. února 2020 10:07Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 03. února 2020 8:55Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 22. února 2020 20:10Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 13. února 2020 17:32Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 17. ledna 2020 23:17Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:01Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 20. února 2020 12:12Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:53Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Domenico Conte
 
Marie T. Sedzikowská - 14. září 2017 18:05
65465nn1898.jpg

Famfrpálové hřiště → Velká Síň → Pokoj



13. září, pondělí

Lin, Ryan, Christian, ostatní u stolu, na pokoji

Zápas je ukončen, čas zamířit do Velké síně na večeři. Docela dost jsme toho z celého času vyhrazeného pro jídlo zameškali, hlavně kvůli zápasu, který se protáhl trochu déle, ale ne že by mě to nějak zvlášť vadilo. Odmítnu Lininu nabídku přidat se k nim v zacházce s Christianem a raději si to zamířím do Síně, abych stihla alespoň něco málo pojíst, než oficiálně večeře skončí a Síň bude pro dnešní den zavřená.

Spousta spolužáků už sedí u našeho stolu, někteří již pomalu dojídají. Usadím se také a pustím se do francouzské obložené bagety – taková rychlovka.
Zvednu oči k Ryanovi, který se ptá na náš zápas.
"Jo, jo. Byli jsme se na chvíli prolítnout a uhráli jsme pár bodů. Bylo to docela fajn, dostat se ven na čerstvý vzduch. Bylo tak pár nepříjemných zranění, ale snad ne nic vážného," pousměju se na něj, snažíc se rychle schroupat bagetu.
Jo, taky bylo fakt pročistit si hlavu po hodině formulí.
Zvednu hlavu, když se u stolu objeví Christian, kterého jsem naposledy viděla na famfrpálovém hřišti, aby nám oznámil dnešní večerní hodinu. No dobrý.

Otřepala jsem si z oblečení drobečky a vyrazila do pokoje, abych si dané informace přečetla.
Možná bych si mohla na chvíli dát dvacet, když dnešní večerka bude o kus posunuta.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 14. září 2017 15:13
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Veľká sieň --> spoločenka


Acai, Naira, Maureen, Cory

13.9. Pondelok



Prehltnem mäso a zazubím sa šťastne na Coryho naspäť.
Použila by som skôr slovo "uspokojene."
Tľosknem pobavene jazykom a chystám sa ho varovať, aby od dnešného dňa pre istotu pred tým ako vpadne do svojej vlastnej izby klopal, ale preruší ma Mau.
Na tvári sa mi roztiahne široký úsmev. Kto by sa nenechal rozptýliť komplimentami?
Aw Mau, si milá, ďakujem! A nemusíš mať vôbec schopnosti, viem pár kúziel na zmenu farby vlasov, síce to nevydrží dlho, iba pár hodín, ale keď chceš môžme ich vyskúšať. A práve dnes som kamarátovi písala kvôli tetovaciemu strojčeku takže tá možnosť tu bude tiež.
Predstavím si Mau s nejakými výraznými červenými vlasmi.
Aj keď Mau by sa asi skôr dala nahovoriť na niečo čo menej bije do očí...Možno tmavohnedá. A k tomu červený rúž, má plné pery, to by vyzeralo dobre. A pekne namaľovať oči. V podstate si viem predstaviť že by som z nej spravila úplnú bombu.
Čím viac nad tým premýšľam, tým viac sa mi ten nápad páči. Bola by to zábava! Mau sa nikdy nemaľovala.
Vlastne vieš čo? Mohli by sme si spraviť niekedy dievčenské posedenie v izbe a trocha sa na tebe vyjaším. Keď skončím, spadnú z teba všetci na riť.
Napoly to navrhnem, napoly oznámim, načo sa znova pustím do hltania jedla. Trochu ma prekvapuje, že nepočujem od Nairy žiadne výčitky, ale sťažovať sa na to teda nebudem. Venujem jej len začudovaní pohľad, ale jem ďalej. Popri tom si však všimnem, ako Mau naberá jedlo a oznámi, že to je pre Bendžiho.
Huh, to ma vôbec nenapadlo.
Preglgnem, aby som nerozprávala s plnými ústami. Čosi z rodičovskej výchovy a etikety sa na mne občas prejavilo.
Dobrý nápad, išiel ešte za Rhiannon, a po tom výkone čo teraz podal mu za chvíľu žalúdok určite oznámi že nemá na čom fungovať po zvyšok večera.
Prehodím kompletne konverzačným tónom, len s miernym úsmevom keď si znova spomeniem čo za čary vedel robiť s rukou stlačenou medzi našimi telami.
Musel mať už viacero dievčat. Saaakra, budem sa jednoznačne musieť pochváliť Sin. Potrebujem to zo seba dostať, takéto pikošky.

Po chvíli sa k nám pripojí aj Acai, ale zo začiatku si vďaka svojmu pažravému jedeniu vôbec nevšimnem, že by s ňou niečo bolo. Keď ale začne rozprávať, takmer okamžite zachytí moju pozornosť a tak zdvihnem oči od taniera a skáčem pohľadom medzi ňou a Maureen.
S kým "ním"? V kumbále? Acai, ty posteľový škriatok, po kom zase ideš?
V mojom hlase je počuť veľkú zvedavosť a so žiariacimi očkami z potencionálnych pikantných noviniek si ju pozornejšie prezriem.
Kto by ju vyhadzoval z kumbálu namiesto toho, aby ju pretiahol?
Turbujem si mozog, ale odpoveď mi poskytne Maureen. Pri slove foťák ma naozaj napadol ako prvý len on.
Ty páliš na Rorym! Nevedela som že ťa priťahujú také typy, aj keď musím uznať, dala by som ho dole aj ja.
Zažvatlem s tou mojou prerezanou pusou, ešte stále v divokej nálade. Priam zo mňa sála, ako som hladná po informáciách čo sa stalo, ale skôr než by s stihlo niečo vysvetliť sa stanú dve veci. Najskôr mi zmizne spod nosa jedlo, aj keď to ma zahriakne len trochu, keďže som už mala takmer dojedené. Ale to, že ten lietajúci chaosák mi vyleje na hlavu čaj ma nakopne.
Aaaaa!
Skríknem zo šoku z nečakanej tekutiny. Okamžite vyvrátim hlavu dohora. So zloduchom som mala zvláštny vzťah, občas som ho milovala za jeho žartíky, keď ich robil iným, občas nenávidela, keď ich robil mne. Keby sa mi nič nestalo, pravdepodobne by som sa teraz rehotala na ostatných v sieni, ktorím tiež niečo porobil.
Vypadni do tretej brány pekla!
Skríknem po ňom zamračne. Mám chuť doňho niečo hodiť, ale keďže by to cez neho len preletelo, bol by to úplne zbytočné. S nechuťou si rukou prejdem po mokrých vlasoch.
A to som si ich chcela umyť až zajtra.
Skrivím pery, keď zbadám fľaky na Bendžiho košeli a vytiahnem prútik.
Tergeo.
Zamrmlem, a keď zbadám že že Cory to schytal tiež, zopakujem to aj na ňom. Pozriem sa na Nairu.
Ale hej.
Odpoviem, ale mám trochu nakrknutý tón hlasu. Nestihnem sa ale začať rozčulovať, lebo na mňa dopadne, koľko musí byť hodín keď sa už vypratali stoly. Okamžite vyskočím na rovné nohy a šlahnem pohľadom po Corym a Acai. Zabudnem na celý incident a po Nairiných slovách pokrútim hlavou.
Zájdeme si do spoločenky všetci naraz. Zdvíhajte zadky vážený, veď už musí byť osem. Máme metlobalové zasadnutie, tak pome, pome, makajte!
Acai, ktorá sa mi zdá ešte stále byť trochu mimo dokonca potiahnem za golier košele, aby som ju popohnala a doslova ich oboch potom tlačím rukami na chrbtoch von zo siene. Naira sa síce odpojí, ale ja sa nekompromisne ponáhľam do spoločenky. To ale nezastaví moje ústa od rozprávania.
A hneď potom chcem počuť čo si robila s Rorym. A o akej mačke hovorila Naira?
Do spoločenky sa dovalíme len s malým oneskorením.


 
Domenico Conte - 14. září 2017 12:09
9508.jpg

Prasinky > Ošetřovna


Helen, Nicolas + ostatní zmijozelští
13. září, Pondělí



Náš společný večer v Prasinkách se dočkal konce. Někteří se bavili víc, někteří méně. Záleží na úhlu pohledu. Kromě zcela běžného popichování se vlastně nedělo nic speciálního, co by stálo za zmínku. Dee se po minimálním množství alkoholu dostala do nálady a její interakce s Caylusem byla přinejmenším zábavná. Jako by vůbec nevnímali, že kolem nich jsou lidé. Při pohledu na nich mi bylo trochu líto Alastora. Kdyby jenom věděl. Víc mě ale bavil fakt, že všichni už jsou na tohle chování naprosto zvyklí. Posledních pár dní spala i na našem pokoji a vlastně se divím, že Richard zatím nezakročil. Speciálně po její nevolnosti, díky které jsme museli obětovat jednu celou noc poklidného spánku. Většinou byl na podobné věci docela pedant. Naštěstí se dnes výrazně neopila, takže můžeme doufat, že noc proběhne v klidu.
Wolfram zaplatil naši útratu, jak bylo v plánu, za což jsem mu samozřejmě nezapomněl poděkovat. Ač mi to nebylo dvakrát příjemné, určitě bude ještě příležitost mu tuto laskavost nějak oplatit. Má pozornost ho ale brzy opustila a to v momentu, kdy se Richard začal zajímat o Barbaru. Bylo naprosto zřetelně slyšet, na co se jí ptá a pokud jsem to slyšel já, musela to zajisté slyšet i Helen. Takže zatím, co se všichni zvedali k odchodu, já z věšáčku vzal Helenin kabát a zatarasil jí výhled na Richarda s Barbarou.
„Půjdeme?“ pousměji se na ní a nastavím jí teplý kus oblečení, aby se do něho mohla nasoukat. „Musíš ještě na převaz, pokud se nepletu.“ Připomenu jí návštěvu na ošetřovně a sám si zabalím krk šálou. „Doprovodím tě.“ Oznámím jí nenuceně a pak očima vyhledám Nicolase. „Jdeš taky?“ Vlastně ani nečekám, co mi odpoví. Kam by taky jinam šel? Wolf se Sinestrou mají své plány, Richard se pravděpodobně zdrží s Barbarou a v podstatě tu nezbývá nikdo jiný, kdo by ho nějak zabavil. Jeho živá povaha by mohla Helen přivést na jiné myšlenky. Snad.
S tím přidržím dámě dveře a pomalým krokem se vydáme do hradu. V podstatě jsem ji elegantně a s naprostým klidem vymanévroval ze situace, která by s jejím temperamentem nemusela skončit dobře. Žárlivé scény nejsou potřeba. Navíc by to pak byla právě ona, kdo by to odnesl nejvíc a to není nutné.
S mírným světlem, které poskytovala moje hůlka, jsme opatrně šlapali po cestičce směrem k hradu. Nevyjadřuji se. Nemám, co bych řekl. Helen už dávno znala můj názor na to, co s Richardem má. Nemusím jí ho připomínat a krom toho to není má záležitost. Nebudu se v tom šťourat, pokud s tím sama nezačne, což mi ovšem nezabraňuje o tom přemýšlet. Těžko říct, jestli je Richardovi opravdu tak ukradená, nebo ji úmyslně takhle provokuje. Možná obojí, kdo ví. Jedno lepší než druhé a v obou případech je to kruté. Nejvíc mě na tom beztak štve to, že si to ta holka nechá všechno líbit. A ještě pak má tu drzost jeho chování ospravedlňovat. Díky tomuhle přístupu si v podstatě za polovinu problémů může sama a nějaká změna je v nedohlednu. To my přece učíme lidi, jak se k nám mají chovat. Nakonec se nad tím můžu rozčilovat, jak chci. Stejně mi jí ve finále bude líto.
„Jak ses vlastně o prázdninách měla? Ještě jsem neměl příležitost se tě na to zeptat.“ Zeptám se, abych nadhodil nějaké téma, když už mi ticho přijde nesnesitelné. Helen pravděpodobně do řeči příliš nebude. "Já se rozhodně nenudil. Onkologická ambulance prochází rekonstrukcí, takže je tam docela zmatek. Děti na oddělení mají trochu problémy s hlukem. No, a když jsem nebyl na oddělení, tak jsem pomáhal tátovi. Teď experimentuje s nějakou novou odrůdou vína. Je kolem toho neskutečný povyk.“ Sám pro sebe se zasměju. "Je vždycky jako malé dítě. Celý nadšený, když se mu jeho pokusy daří a vyjde z nich něco dobrého." Nakonec jsem v tomhle stejný. Ta vinice je i moje dítě a veškerou radost s ním sdílím. Po očku Helen zkontroluji, když vcházíme do hradu.
„Co se pak jít projít?“ Navrhnu se shovívavým úsměvem v momentu, kdy se opírám o stěnu vedle ošetřovny. Nepůjdu s ní dovnitř, určitě ocení nějaké soukromí. „Do večerky zbývají ještě dvě hodiny.“ Nádherný západ slunce jsme viděli cestou do hradu. Teď už slunce vidět nebylo, ale prozatím nebyla taková tma, abychom neviděli na krok. „Taková stezka odvahy po pozemcích není špatný nápad, jak zabít čas.“
 
Angela Silverlin - 13. září 2017 17:53
angie495.jpg

Hlavní síň: Nebelvírský stůl --> Nebelvírská věž --> Astronomická věž



13. září, pondělí večer




spolužáci u stolu, poté Rory

Už jsem měla téměř dojedeno, když se u mě ocitla Lin. Jen jsem němě přikývla. Proč? Co chce...? Vždy za mnou chodili, když něco chtěli. Ne jen tak. Dokázala jsem to pochopit, nebyla jsem ten druh člověka, s kterým by jste jen tak plkali u jídla. Ale na druhou stranu kdo jiný by to měl být, než zrovna Lin. Svým způsobem jsme si byly lehce podobné svou uzavřeností. Ale opravdu jen lehce... Ona i tak nějak zapadala do celkového společenství. A já z něj nejspíš velmi vybočovala, když jsem si nyní od Diany vysloužila cosi jako povzbudivý úsměv.
„Docela ano... Hlavně ten ranní tělocvik,“ přitakal jsem, aby se neřeklo.
„Bylo to zajímavé, i když ten konec asi nebyl podle Kratiknota,“ můj hlas nesl známky pobavení, i když jsem se navenek neusmála. Ještě štěstí, že jsme to kouzlo nemuseli podstoupit všichni, kdo ví, jaký sen by se ukázal u mě.
„Čaj, děkuji,“ podala jsem Lin svůj šálek. Nakonec, proč si ho v klidu ještě nevypít...

Zatímco jsem poklidně upíjela kvalitní černý čaj, přidal se k nám Christian a předal nám vzkaz od Lupina. Na hodinu astronomie jsem se docela těšila, navíc Lupin působil uklidňujícím dojmem. Jeho hodiny jsem měla ráda.
Síň se začala pomalu vylidňovat, dovnitř místo toho vtrhl Protiva. Vhodný čas zmizet... Dopila jsem zbytek čaje. „Uvidíme se na hodině,“ prohodila jsem k těm, co ještě zůstali u stolu a vydala se do naší věže.

Sašu jsem našla spokojeně ležící na pergamenu s úkolem na OPČM. Jen jsem ji podrbala za ušima, vzala si potřebné věci na Astronomii a také rozečtenou knížku. Nezapomněla jsem ani teplou šálu. Měla jsem ještě dost času, ale venku bylo krásně. Ale k jezeru ne, tam bude nejspíš přelidněno. A tak jsem se vydala na věž. Zákaz vstupu mi byl znám, ovšem pro tuto chvíli jsem ho troufale ignorovala. A jestli mě tam načapá Lupin, mohlo by to skončit jen napomenutím.
Pomalu jsem vystoupala všechny schody a snažila se nohu šetřit. Zadýchaná jsem nebyla, ale i tak mi to dalo zabrat. Aspoň si dostatečně odpočinu.

Vydala jsem se k lavičkám, pohodlně se usadila a stále ještě trochu bolavou nohu si natáhla na lavici. Věci v batohu jsem odložila pod sebe, jen jsem si vytáhla knížku. Než jsem ji ale otevřela, zahleděla jsem se s přivřenými víčky do rudého slunce. A v tu chvíli mi došlo, že tam kdosi stojí. Není to...Rory..? Zdálo se, že fotí. Tedy bylo to očividné. Nechtěla jsem ho rušit a ani jsem nechtěla, aby o mě hned věděl. Lehce jsem se otočila bokem a trapně začala předvádět, že jsem si jeho přítomnosti vůbec nevšimla.

 
Patrick Gregory Anderson - 12. září 2017 20:50
untitl117144.jpg
Hlavní síň

Sam, Kayla, Týna



V odpověď na Sam jsem se také zazubil. "Mám rád, když mluvíš hanbatě." Oplatil jsem jí toho pitomce a pobaveně se na ni zakřenil. Jo, byly jsme prostě dvojka, já a Sam. Totéž se všk nedalo říci o mojí čarokrásné kamarádce a Týně. Rozhodně se nejednalo o lásku na první pohled...vlastně ani na druhý a třetí. Vážně jsem doufal, že po zbytek večera dokáži udržet křehký mír, ale to se začalo zdáti téměr nemožné, když si k nám sedla Kayla, aby předala Samíkovi jakousi flašku. Se Sam jsme po očku sledovali, jak Týna zareaguje. Naštěstí se rozhodla být jen jedovatá. Christina vůbec byla samý led a jed už od doby, co si k nám přisedla Sam. Na mě ale kupodivu reagovala celkem mile. Tedy celkem mile na to, že to je Týna. "Že by tu se mnou chtěla sedět sama a ty holky jí rušily?" Bleskla mi hlavou kacířská myšlenka, tak troufalá, až mě její velikost málem srazila pod stůl jako kvasnicová šestnáctka Herkules. Totiž představa, že by Týna uznala za vhodné mi věnovat více než zdvořilý zájem, mě dokázala rozrušit a taky vyhecovat. Nicméně jsem si dal pozor, aby na mě nebylo nic znát.

Samantha na mě zase dělala obličeje. Prý je milé, že jí tak věřím a že se sice bude snažit, ale nic neslibuje, ale já ji vidím až do žaludku. Sice určitě přemýšlí nad různýma výstřelkama, jakože mě oholí úplně dohola, nebo mi udělá růžový číro, nebo tak něco, ale ve skutečnosti se bude snažit, neboť jsem přeci její drahý kamarád. To, že jí věřím jsem myslel doopravdy. I když jsem všeobecně důvěřivý člověk, svoji hlavu bych svěřil jen pár lidem. Zrovna se chystám na Týnu promluvit, když do Síně vpluje ve velkém Protiva a začne dělat binec. Christina to odskáče chlebíčkem ve vlasech. Samozřejmě jí chci pomoci a vzhledem k délce mých vlasů je snad asi jasné, že mám s podobnými situacemi zkušenosti, než ale stihnu přikročit k činu, Týna si vezme pár ubrousků a zvedne se k odchodu. Po vzoru starých kavalírů také vstanu, protože dáma opouští stůl. Pak se zase usadím. "No, na rande jsem ji nepozval. Na druhou stranu mi věnovala jeden úsměv a nezazdila mě jako ostatní. To je zatím nejvřelejší chování, jaké Christina směrem ke mě předvedla." Pomyslím si a rozhodnu se brát celý výsledek mého dnešního stolování s Týnou jako pozitivní. "Tak snad si přesedneme k nám, přeci jen by bylo neslušné tu sedět tři havrani u hadího stolu, když důvod naší návštěvy zmizel." Řeknu a sám si přesednu k našemu stolu. Sám mám už dojezeno, takže čekám na Samíka, aby jsme se mohli "vrhnout na to."
 
Wolfram von Wittelsbach - 12. září 2017 20:37
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pondělí, 13. září 2015

U tří košťat → Květinářství



Podvečer




♦ Sin, Richard, Helen, Nicolas, Dee, Conte, Barča




Conte se rozhodl znít asi vtipně, ale jeho poznámka ohledně obrany proti pár ďasovcům byla naprosto bez špetky logiky. Pokud pátým ročníkem myslel na kouzlení, tak asi věděl, že tam při závodech v plavání málokdo bude mít s sebou hůlku ve vodě. A pokud tím myslel už vyzrálejší věk, tak z fyzického hlediska se stejně přesile ďasovců člověk neubrání ani škubáním, pokud jej chytí.
Ještě jednou jsem si vzpomněl na ďasovce, kterému jsem pravděpodoně rozdrtil krk, pokud se tomu tak dá vůbec říkat a věnoval raději ostatním.
Večeře ubíhá celkem suše. Kromě toho, že Dee se začala opíjet, aby se obloukem vyhnula nudným rozhovorům, se neudálo nic, co by nějak poutalo pozornost. Alespoň do té doby, než se ze stínů vynořila postava a sebevědomým krokem si to namířila k našemu stolu. Nedíval jsem se zpříma. Viděl jsem jen obrys, a proto jsem se už připravoval, jak se spolužáci rozhodnou nevítanou návštěvu odpálkovat a tím si všichni zlepší chuť k jídlu.
Osoba přistoupila několika pomalými kroky a po uslyšení jedovatého a ostrého hlasu jsme pravděpodobně všichni postřehli, že je to profesor Snape.
'Proč by měl jako někdo zvát spolužáky z vyšších ročníků?' Rychle jsem zapudil myšlenku na Mirjanu a raději se snažil pochopit, o co se to tady Snape snaží. Nakonec jsem však nevěděl, co přesně Richard profesorovi řekl, aby nás pustil, tudíž jsem se do toho nezapojil, abych případně neodhalil Richardův klam, pokud nějaký je.
'Proboha, odkdy je Snape tak ukecaný a vtíravý?' Nechápal jsem. Snad každý očekával, že nás zkontroluje pouhým apatickým pohledem a ne že přijde rozebírat jídlo z obyčejného menu a nějakou medovinu zletilé studentky.
Snape se odebere zpět do stínu a já si po chvíli zavolám obsluhu, které sdělím, že veškerá profesorova útrata je na mne.
Nějakou dobu jsem ještě předstíral zaujatost pro konverzaci s ostatními, dokud všichni nedojedli a my se to nerozhodli nakonec ukončit a já mohl zaplatit útratu. 'Naštěstí tu mají dost levné ceny.' Ne že by to na můj život mohlo mít velký vliv.
Dee s Caylusem odešli jako první a já už zde taky nechtěl příliš setrvávat, i když jsem stále netušil, kam dále se Sin půjdu.
„Půjdeme se ještě někam podívat, takže se uvidíme pravděpodobně až před hodinou.“ Povím k Richardovi a vezmu Sin směrem ke květinářství.
„Máš nějaké místo, kam bys chtěla zajít?“ zeptám se nenuceně.
 
Rebecca Eliah Riel - 12. září 2017 20:24
becca142772.jpg

Velká síň

Pondělí, 13. září


Všichni u havraspárského stolu

Nestačila jsem ani dokousat křidýlko, když se k našemu stolu přivalili další. "Ahoj bando," pozdravím je, ale do rozhovoru se nijak nezapojuji. Upřímně je mi celkem jedno, jestli zelení šli do Prasinek načerno, i když si nedokážu představit, jak by potom Richard spal. Z omylu všechny vyvede Al, když oznámí, že zmijozelští dostali výjimku. To mi nevadilo, ale co mi hnulo žlučí, byl netopejr, který si to k našemu stolu připlachtil. Jakmile se otočil k odchodu, protočila jsem oči a předstírala, že se dávím. "To nemá nic lepšího na práci, než buzerovat studenty?" zeptám se do éteru.

Jak Cass zpochybní výmluvu na narozeniny, zamyšleně přikyvuju, zatímco odkládám okousanou kost. Má pravdu, holka. Než stačím cokoliv dalšího dodat, k Alovi se snese sova. Mrknu a Al je najednou na zemi. "Jsi v pohodě?" zeptám se ho spíš ze zvyku, než že bych opravdu očekávala odpověď. Jakmile nám oznámí novinu a poprosí nás, abychom to rozhlásili, přikývnu. "Jasně."

Protože mám hlad, rychle si nandám nějaké maso a pečené brambory a začnu to do sebe ládovat jako nezavřená. Kdyby mě teď Snape viděl, asi by mu rupla žilka a my bychom měli konečně pokoj. Sotva dojím, ucítím ruku, jak mě chytá za vlasy. Překvapeně trhnu hlavou a Protivovi zůstanou v hrsti některé moje vlasy. Vyjeknu bolestí a do očí se mi nahrnou slzy. Naštěstí se brzy objeví Krvavý Baron a Protivu vyžene, takže se o svojí kštici nemusím bát.

Mnu si zátylek a jsem tak fixovaná na vlastní bolest, že si ani nevšimnu, že i ostatní padli Protivovi za oběť. "To je fakt výborný, tohlecto," zaskuhrám, oči zabodnuté do zad Kayly, která si to štráduje k zmijozelskému stolu. To tam dneska máme sraz a nikdo mi to neřekl? Otočím se na Cass.

"Nechceš se jít trochu projít?" zeptám se jích a vydoluju někde ze svých hlubin úsměv, ačkoliv v očích mám pořád slzy. Chci si s ní trochu popovídat bez toho, aniž by nám incesťačka slintala za zády.
 
 
763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.90182709693909 sekund

na začátek stránky