Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 13:25Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 14:11Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 09. února 2018 14:00
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Veľká sieň --> súboje


Siníček, Bendžík, okrajovo Mau

Streda, 15.9.



S očami naširoko otvorenými ako dvomi bezodnými čiernymi jamami sa dívam na Sin a pomaly, skôr automaticky prikývnem na jej rečnícku otázku.
Na raňajkách? Tam som...len riešila tie zvery, a bola som hladná, a Bendž tak dobre voňal...
Ako mi začne rozprávať, čo sa dialo, šokovane otvorím ústa a nahlas vydýchnem cez nos, z čoho vznikne akési zachrochtanie od smiechu.
Pre Merelina, to je dobrý fór. Ako to že som si nič...nevšimla?
Trochu sa mi stratí pohľad do prázdna keď si začnem retrospektívne prehrávať v hlave, čo sa stalo odkedy som vošla do siene.
...Spravila som si úplne úžasné vianočkové raňajky vhodné na diabetický šok. Potom konfrontácia s Jordyn, počas ktorej som si nevšimla nič divné, potom sa čosi hádavé dialo medzi slizolinčanmi a chrabromilčanmi, a znova tie vianočky...Popri prežúvaní noviny, potom panika nad zabudnutým zvieraťom na hodinu...Nairina tvár, Bendžiho tvár, panika že na hodine budem musieť písať za trest esej....kde zoženiem dočerta zviera ak nestihnem ísť za Hagridom? Bendžiho krk, letmé spomienky na predošlý deň po tréningu a prudko zamyslený pohľad do misy s čokoládovou nátierkou...a tam kdesi v perférii kopa rozmazaných šmúh pod stropom, väčšia ako zvyčajne. Mau ponúkne svoje myšky, ja sa natešene otočím a...keď tak nad tým premýšľam, čosi sa mi obtrelo akurát vtedy o vlasy, akoby mi to bez toho náhleho pohybu malo padnúť priamo na hlavu. Bendž zatiaľ čosi hovorí, keď sa ale otočím, už sa priznáva že aj on stratil zviera a mňa zaleje škodoradostná úľava že v tom nie som sama. Je ale možné že v ruke drží nejaký list. Alebo donutku, nie som si tak úplne istá. A keď som odchádzala, marí sa mi že popri škúlení na poloplnú misu krupicovej kaše som si všimla nejaké pergameny rozhádzané po stoloch....
Preboha, naozaj to prišlo do celej jedálne. Ako som to mohla prehliadnuť?
Oči sa mi rozšíria poznaním, zatiaľ čo na mne vidno, ako sa mi vďaka úpornému premýšľaniu pospájali kúsky dokopy. Zrazu sa začnem obzerať, či kdesi na zemi nejaký nezbadám, ale už je všetko odpratané.
Fakt škoda že ho nemáš....ak by si o neho ale niekde zakopla, určite ho dones na naše stretko. Chcem byť nápomocná a poradiť Chris, keby sa nevedela rozhodnúť.
Uškrniem sa s dobrou náladou a prisuniem sa k Sin, ktorá dáva väčší pozor ako ja na to, ako sa ľudia pred nami posúvajú.

Potichu sa chechcem, keď sa Domenico a Dei pred nami zvalia na zem ako bábky s ustrihnutými špagátikmi, absolútne nemysliac na to, že môžem dopadnúť úplne rovnako. Snažím sa udržať smiech ako-tak tlmený, ale keď k ním príde Helen s Christinou a Domenico musí byť poťapkaný po tvári ako odpadnutá panička, musím sa schovať za Sin aby ma Lupin nevidel.
Christina by mala trénovať, podľa tých opisov od Sin je šanca že skončí s tým starým a ten by pri svadobnej noci isto minimálne odpadol, ak rovno nezinfarktoval.
S extrémne škodoradostnou náladou sa snažím popadnúť dych. Konečne sa mi to podarí a vystriem sa, aby som Sin túto skvelú myšlienku zdelila, no akurát zachytím ako zdvíha prútik a významne na mňa pozrie. S ešte zamrznutým širokým úsmevom na tvári sa otočím a podvihnem prútik práve v momente, keď si uvedomím že sme sa medzičasom dostali na rad. Otočím sa na Lupina, z ktorého pohľadu som vlastne len predstúpila spoza Sin pri ňu s vytiahnutým prútikom pripravená na obranu. S čerstvo nabratým dychom sa stihnem skoncentrovať maximálne tak na to, čo mám povedať.
Protego.
Prednesiem s ešte hlasom rozbublaným pobavením a jasne cítim že nebyť Sin, štít by nevydržal.
Ugh, Sandra, okej, nechceš byť aj ty prefackaná.
Vystriem sa a vyjasní sa mi v hlave. Keďže ma Sin zachránila, nálada mi neklesne a prinútim sa skoncentrovať.
Áno áno mami, už som duchom prítomná.
Na polovicu vďačne a na polovicu ospravedlňujúco sa na slečnu Ewing zaškerím a potom zabodnem pohľad do profesora predo mnou, prútik pripravený.
Protego! Protego! Protego!
Tri krát za sebou prenesiem už bezproblémovo, na predposledný pokus venujúc Sin iba šteglivý štuchanec do rebier keď sa ospravedlní. Po poslednom obrannom zaklínadle spokojne skloním prútik a rozžiarim sa ako slniečko. Ležérne si so Sin hodím highfive a odstúpim miesto ďalším v rade.
Pff, že váhaš. Keby sa z nás dvoch stanú aurorky parťáčky, boli by sme postrach. Ty by si našla medzičasom spôsob ako krotiť drakov a naháňali by sme na nich smrťožútov ktorým by horelo za zadkom. Doslova.
Uškrniem sa, zabudnúc na to, s akou nechuťou som dnes ráno o smrťožrútoch čítala v novinách. Pomôže mi v tom aj hlasný buchot kedsi za mnou. Otočím sa zvedavo pozerajúc na Mau a Roryho.
Och nie... zase? Čo sa stalo?
Na moju otázku odpovie Sin, ktorá má lepší prehľad o dianí okolo. Dvihnem oči.
No, s Mau nikdy nie je nuda, to je pravda. Ale prechádza tak nejak sama, má talent sa proste...pretĺcť cez všetko. Teória jej ide, a keď naozaj dáva pozor a má na to pokoj, občas jej vyjde aj kúzlenie.
Pokrčím ramenami. To dievča malo srdce zo zlata, a aj keď kúzelníčka roka z nej nebude, vedela som si predstaviť že až vyjde zo školy a začne stretávať chlapov čo už vyrástli z puberty, bude mať najšťastnejšiu rodinu akú budem poznať.
Vtom si všimnem, do koho vlastne vrazila.
Nešikovná či nie, dneska jej večer donesiem niečo dobré z kuchýň len za to, že zostrelila toho vlasatého imbecila.
Prenesiem tlmene k Sinestre, definitívne pokladajúc svoje zadosťučinenie na Alastorovi za naplnené. Mau sa dvíha na nohy sama, takže zostanem na mieste a chystám sa pokračovať v konverzácii s kamoškou, otvárajúc ústa, hlavne keď zabŕdla do zaujímavých vôd. Odpoveď zo mňa začne automaticky vylietať skôr, ako by som stihla premýšľať kde a s kým a o čom hovorím.
Oh, nič také, len to ako si užívam poobedia s novoobjaveným...
V tom sa odpoveď prihlási sama v podobe hlasu vedľa mňa. Bleskovo otočím k Bendžimu hlavu a na chvíľu sa zaseknem, vlasy sa mi z odvážnej zelenej zmenia na strapatú dievčenskú blond. Nemala som problém lepiť sa na neho pred našimi, ktorí všetci tak nejako tušili čo sa deje, ale Sin som to chcela najskôr povedať sama. Bola jednou z mála osôb ktoré mi boli tak blízke, že som zvažovala ich názor.
Pred tým, ako si uvedomím že Hunter netuší o čom sa rozprávame sa nevinne uculím a chytím sa okamžite jeho témy.
Myši.uh...Panenku, naozaj mi ju prenecháš?
Trvá mi zo dve sekundy kým sa naozaj naštartujem a to sa už rozžiarim širokým úsmevom.
Heeej Bendž, ty si trieda, to ti poviem, ďakujem ďakujem. Budeš mať o koliečko menej na rozcvičke na tréningu. Gentleman ako sa patrí.
Ťapkám ho po hrudi s prikyvovaním hlavy a v duchu si odškrtnem problém so zvieraťom ako vybavený.
Ako to že problémy sa vždy vyriešia tak nejak samé?
S ponukou na bartrový obchod za mnou tiež prišli väčšinou ľudia samy ešte pred tým, ako som sa začala strachovať kto za mňa napíše eseje, takže tohto týždňové úlohy som mala už tiež všetky pekne pohromade, teraz som vyriešila aj tento problém... takže som mala do víkendu kopu voľna a mohla sa pokojne venovať, čomu sa mi zachcelo.
Treba si to vedieť zariadiť, nie?
Potľapkám sa v duchu po pleci a prestanem pre zmenu ťapkať Bendžiho, keď si uvedomím že podvedome si predstavujem ako sa mu zapieram o hruď pri úplne inej činnosti.
Poznáš Minervu, musí mať do puntíku všetko tak ako si to predstavuje.
Zahovorím a myknem plecom, akože my s tým nič nespravíme a zamávam mu, keď sa ešte odoberie k Snapeovi. Otočím sa k Sin.
No a nemiluj našu fakultu. Zabudneš si zviera na hodinu? Niekto sa ponúkne že ti ho požičia a iný ti ho aj dobrovoľne prepustí.
Prehodím so spokojným vzdychom, aj celkom rada že som nedočkavosťou nevykvákala Sin všetko tu na hodine a budem to môcť rozobrať pekne v pokoji.
 
Domenico Conte - 03. února 2018 16:13
9508.jpg

Souboje, Hlavní síň


Středa 15. září

Deirdre, Helen, Christina, Lupin




Mezi tím, co se Snape vypořádává se zbytkem studentů, kteří své pokusy ještě nedovedli k dokonalosti, naše skupinka na postraní čáře se pomalu rozrůstá. S pohodlně rozkročenýma nohama postávám v hloučku dívek a většinu své pozornosti věnuji Helen. S účastí přikyvuji na vše, co mi říká, přičemž pohled upírám na její obvázané ruce. Pokud by její předešlý výstup nebyl přesvědčivý, pak její slova mě stoprocentně ujistila, že má dlaně naprosto v pořádku. Dál jsem se tedy nevyptával a rozhodně jsem jí svou přítomnost na ošetřovně nevnucoval. Vím dobře, že je schopná si své věci zařizovat sama, takže má asistence už není nutná.
„To bude asi nejjednodušší řešení.“ Přitakám jí. Ze všech variací, které máme k dispozici, si vybrala zrovna ten předmět, který mě vůbec, ale vůbec neoslovuje. Jasnovidectví. Když opomenu fakt, že je to předmět té nejhodnější učitelky, která tu vůbec je, tak je to podle mého to nejméně spolehlivé odvětví kouzel. Pokud se vůbec jedná o kouzla. Na druhou stranu nauka o mudlech mi přijde v běžném životě o dost praktičtější. I když se mi příliš nezamlouvá, že se tu o nich učíme jako o vzácném druhu zvířete.
Za krátký okamžik už stojíme u Lupina. S Dee po svém boku trpělivě čekám, až na nás přijde řada. Nejsem nijak nadšený z představy, že bychom se neubránili kouzlům, co na nás profesor sesílá, přestože jsou z větší části neškodné. Se zájmem sleduji, jak si vede první dvojice v podobě Christiny a Helen. V jejich podání se kouzla nezdála tak těžká, ale mám takový plíživý pocit, že jsou jen dobře sehrané a zase taková hračka to nebude. Po jejich příkladu jsem neváhal ani vteřinu a odsouhlasil Dee návrh na společnou obranu. Nevím, zda to byl nejlepší nápad. Pokud se mi kouzlo nepovede, tak bych jí mohl stáhnout s sebou, ale pro dobro nás obou jsem se rozhodl, že budu pozitivní a budu věřit v ten nejlepší výsledek.
„Ani v nejmenším.“ Zakřením se na svou kolegyni, ale zaujmu obranný postoj. Ať už je to za námi. Stejně jako ona, i já se zhluboka nadechnu a očekávám první útok Lupina.
To, co se dělo dál, nechci zbytečně rozpitvávat. První pokus (6 + 2) byl úspěch hlavně kvůli Deirdre. Zdálo se, že obrana jí šla mnohem lépe než útok. Druhý pokus (8 + 3) byl stejný jako ten první a já se pomalu začínal utěšovat tím, jak přeci záleží jen na tom, že se nám to povedlo. To, že jsem úplně neschopný, přeci vůbec nevadí. Na třetí pokus (4 + 9) jsem se nějakým zázrakem probral a pro změnu byl trochu užitečný. Radost mi ale nezůstala příliš dlouho, jelikož jsem nebyl dostatečně rychlý, abych Dee pomohl odvrátit poslední útok (2 + 4). Zrovna ten poslední, který nás oba poslal do bezvědomí. Nedobrovolně se mi zatmí před očima a mé tělo se bezvládně sesune k zemi jako pytel brambor.
Nevím, jak dlouho jsem byl mimo a válel se v mdlobách na špinavé podlaze. Přišlo mi, jako bych se musel prodrat hustou vrstvou želé, abych mohl otevřít oči. Pomáhal mi v tom štiplavý kontakt Heleniných dlaní na mých tvářích, stejně jako její škodolibé poznámky. Pomalu jsem svůj pohled zaostřil na její tvář. Mé selhání pro ni momentálně byl zdroj pobavení a ani se nesnažila to nějak skrývat.
„Snaha se počítá, ne?“ Obdařím jí zářivým úsměvem, který se promění ve škleb v momentu, kdy se jen trochu pohnu. Žaludek mám jako na vodě a hlava se mi nepříjemně motá. „Přijdu si spíš jako po dvoudenním flámu.“ Zaskuhrám a v předklonu se nechám odvést stranou, abych nepřekážel ostatním. V duchu Helen děkuji za její asistenci, protože jsem prozatím nenabyl dostatek rovnováhy, abych se na nohou udržel i bez ní. Nicméně v předklonu zůstávám a dlaněmi se opírám o kolena. Tohle se mi opravdu nepovedlo a nebyla by to Helen, kdyby si nechala ujít možnost si do mě rýpnout. „Kde je tvůj pověstný soucit, ženo?!“ osočím svou kamarádku, ale můj úsměv prozradí, že to ani trochu nemyslím vážně. Nejsem natolik ješitný, abych se kvůli něčemu takovému skutečně rozčiloval. Místo toho účelně zvednu hlavu a zkontroluji, zda je Dee v pořádku. Byla. Na nohy se dostala pomocí Christiny a čišel z ní optimismus.
„Rozhodně to mohlo být horší.“ Odpovím jí se stejným optimismem a hrdě se narovnám. Jsem chlap, něco vydržím, tohle mě nepoloží. A rozhodně ne dvakrát. Mimoděk si všimnu vševědoucného pohledu, který na mě Helen upírala. Být to z role někoho jiného, tak si ten pohled taky nejspíš užívám, takže to pustím z hlavy a s pobaveným smíchem jí trochu pocuchám účes. „Seš hrozná.“
To už se má pozornost upíná k hloučku u Snapa, kde právě Rory i Mau sejmuli dva své spolužáky při nacvičování. Se starostí nakrčím obočí a chvilku váhám, zda se k nim vydat a zkontrolovat, jestli jsou v pořádku, když to ani jednoho z profesorů nenapadlo, ale nakonec nad tím jen zakroutím hlavou. Alespoň nejsme jediní. „Dobrý. Už je mi fajn.“ Ujistím Helen bezstarostným tónem, když očima opustím Snapův hlouček.
Po krátké pauze jsem Dee zatáhl zpět do fronty, abychom svůj pokus zopakovali. „Teď už určitě.“ S novým odhodláním jsme stanuli před Lupinem. Tentokrát jsem neplýtval časem na nějaká dechová cvičení. Jen jsem rychle zkontroloval, že je Dee stejně připravená jako já.
Protego!“ (6 + 6) stejně jako před tím, první pokus se nám povedl. Trochu mě to překvapovalo, vzhledem k tomu, že ještě před pár minutami jsme oba kómatili na zemi, ale na druhou stranu jsme měli dost času se z mrákot oklepat.
Protego!“ (7 + 6) I druhý pokus dopadl dobře. V duchu jsem si gratuloval, že se mi vede mnohem lépe než před tím a jsem skutečně užitečný.
Protego!“ (2 + 7) Dobře, možná jsem to trochu zakřiknul, protože třetí pokus z mé strany nebyl ani z poloviny tak dobrý, jako ty předešlé. Nebýt Dee, tak bychom pozbyli hůlky a mohli bychom celé divadlo dělat úplně od začátku. Nebyl ale čas nad tím víc přemýšlet. Z posledního kouzla jsem byl víc nervózní než před tím, proto jsem se také víc snažil.
Protego!“ (10 + 7) Poslední kouzlo vyšlo na jedničku a upřímně mi chvilku trvá, než mi to dojde. Pak se ale na svou partnerku otočím s permanentním úsměvem od ucha k uchu. „To nebylo špatný.“ Nastavím jí ruku na high five a odklidím se stranou. S nosem vysoko v oblacích dojdu až k Helen, samolibě si upravím sako a pak si z ramene smetu imaginární smítko. „Jakej jsem byl? Úžasnej, já vím. Budiž ti odpuštěno.“


 
Helen Lynnerwood - 02. února 2018 14:58
tumblr_odwpbmnupm1ram2z9o1_12804376.jpg

Hlavní síň



Domenico, Christina, Lupin




15. září
Středa




Domenicovo přikývnutí ohodnotím spokojeným úsměvem. Byl na něj spoleh, což se o NĚKOM jiném říct nedá.
Pohlédnu na ruce, které jsou sice ještě stále zavázané, ale pro dnešek už je to absolutně zbytečná ozdoba, dle mého názoru. Vzpírat se nařízení Ošetřovatelky však nehodlám. “Už jsou zcela v pořádku.“ Přikývnu mu na srozuměnou.
“To nemusíš. Díky.“ Usměji se na něj vzorně. Nehodlám ho zase tahat po všech čertech jenom proto, že je ochotný to skousnout. Jsem si jistá, že má lepší věci na práci, než čekat přede dveřmi. Navíc hodlám tuhle nepříjemnost obstarat během oběda a pak už snad budu mít zase na nějaký čas od všech zdravotních problémů pokoj.
“Sejdeme se tedy ve Společenské místnosti po povinně volitelných předmětech?“ Navrhnu jednoduše a se zájmem na něj pohlédnu. Oba víme, že si pak najdeme nějaké klidnější místo vhodné pro soukromý rozhovor, ale proč se někde zbytečně nahánět, když to jde tak jednoduše.
To už nás vyruší Christina. Ani jsem si neuvědomila, že druhé kolo již začalo. Ještě si tedy ověřím pohledem u Domenica, že jsme domluvení a se souhlasným kývnutím se přidružím k Týně.
Postavím se společně s ní naproti Lupinovi a připravím si hůlku. Naše předešlá spolupráce přinesla ovoce a já doufám, že tomu tak bude i v tomto případě.
Protego! (8 + 7) To bylo skutečně jednoduché. Nevím, jak je to možné, ale zrovna s Christinou mi všechna kouzla vycházela až moc jednoduše. Nebo mě prostě motivoval všechen ten vztek, který v sobě dusím od včerejšího večera.
“…Protego.“ (3 + 9) Myšlenka na včerejší události mě rozhodila natolik, že jsem zaspala při odrážení druhého kouzla. Christina sice pohotově zasáhla, možná bych ale byla raději, kdyby tak neučinila. Její káravý výraz byl opravdu nesnesitelný.
Zhluboka se nadechnu a pevněji stisknu hůlku mezi prsty. Nemůžu ji přeci nechat, aby všechno odrážela sama a vypadala tak v Richardových očích lépe! Kuš babo! Můj Richard!
Protego! (10 + 9) Nově nabitá odhodlanost mi při našem dalším odrážení značně pomůže. Ač to nerada říkám, celkem nám to spolu jde. Ještě aby jí Richard nešeptal do ouška a bude všechno bájový.
Protego! ((8+2) + 7) Podařený pokus této nanejvýš uspokojující dvouhodinovky. Co se týče našich výkonů, troufla bych si tvrdit, že jsme jednou z nejlepších dvojic. Což bylo vlastně docela překvapivé zjištění. Spokojeně se na svou kolegyni usměji, když se společně vzdalujeme od Lupina.
“Dobrá práce.“ Ohodnotím její výkon tichým hlasem, když se postavíme stranou, abychom nepřekážely ostatním.
Předpokládala jsem, že tím je naše nanejvýš zdvořilá konverzace u konce, ovšem k mému překvapení Týna vyrukovala s návrhem. Nejsem si jistá, jestli jsem víc šokovaná tím, že spolu jenom tak konverzujeme, nebo že mě někdo jako je Týna a Deirdre pozvaly na holčičí párty. Na obličeji své rozčarování dát nedám a pouze jemně přikývnu na srozuměnou.
“To je od vás milé. Ráda se stanu součástí, děkuji.“ Usměji se na ni jemně a po tváři mi přeběhne známka potěšení. Kde jinde se dozvíte, jaké typy chlapců děvčata preferují než právě na takovém dámském večírku? To je moje šance zjistit si o ostatních všechno, co potřebuju vědět. Případně trochu prolomit ledy s ostatními děvčaty, což taky nemusí být úplně špatný nápad. Když ten Richard má pořád takového prefektování… (A PŘEDÁVÁNÍ PRSTENŮ JINÝM SLEČNÁM!!!)
Stejně jako Christinu, i mě vyrušil dunivý zvuk, který se rozlehl místností. Obrátím tedy pozornost na místo, kde ještě před chvílí stál Domenico, který se teď válí na zemi jako pytel brambor. Po vzoru své společnice, která zamířila za Deirdre, se já přesunu k němu.
Nakloním se nad něj a jemně ho poplácám po tváři, očekávajíc, že se probere. Po chvilce skutečně začne reagovat. “Vstávej Šípková Růženko. Žádný princ tu není, snažíš se zbytečně.“ Pobaveně se na něj usměju a pomůžu mu se zvednout z podlahy, přidržujíc ho za loket. Odvedu ho dál od Lupina, aby mohli ostatní zkoušet své dovednosti. “Prospal ses dobře?“ Dobírám si jej ještě a přitom mu ležérním pohybem ruky oprašuji záda. Nedokážu nedat najevo, jak moc mě jeho neúspěch baví.
Ohlédnu se na Dee, která sice ještě sedí na zemi, ale zdá se taky už celkem v pořádku. I tak ještě chvíli Doma podpírám s rukou na jeho zádech, aby se náhodou neodporoučel znovu. S jeho výškou je pravděpodobně nabytí rovnováhy záležitostí trochu delší.
Když se pak Deirdre zeptá na jejich počínání, opět mi koutky vyletí vzhůru. Tentokrát ale nic nedodávám, jenom se vševědoucky podívám na Domenica. Prostě mě to bavilo.
Povyk u druhé skupinky se nedal zrovna tak přehlédnout. Rottová a Callaghan sestřelují dva své spolužáky svými vlastními těly. Zakroutím nad tím hlavou. Jestli ta vyzáblá blondýna postoupí do dalšího ročníku, bude to zázrak. Ještě jsem jí pravděpodobně neviděla udělat něco dobře, zatímco Callaghan to pro svou roztržitost ani nezkusí. Raději obrátím svou pozornost zpátky k Lupinovi a naší skupince. To nebyl můj problém.
“Tak co, dobrý?“ Poplácám Domenica účastnicky po rameni a povzbudivě se na něj usměji.
 
Sinestra Ewing - 01. února 2018 16:11
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

Středa, 15. září

Hlavní síň


Souboje


Převážně Alex a Lupin




,,Nemusíte být najky kamky, stačilo být ráno na snídani. Byla jsi tam vůbec?" Šťouchnu do ní, abych převedla veškerou její pozornost na sebe, přičemž ji propaluji nevěřícným pohledem. V žádné existující dimenzi ani vesmíru nebylo možné, že by se Alex rozhodla vynechat snídani nebo jinak - jídlo obecně. Když vidím její nechápavý výraz, využiji krátké přestávky mezi hodinami a vše ji nakonec povím. Jak ležely stovky dopisů v hlavní síni na stolech až po jejich samotný obsah.
,,Škoda, že jsem si žádný z dopisů nevzala s sebou, abych ti to ukázala. Nenapadlo mě, žes to neviděla. Jsem zvědavá, kdo z těch tří to bude. Je to jako výběr mezi Filchem, Hagridem a Brumbálem." Ušklíbnu se pobaveně a postoupím o krok dopředu, jak se fronta k Lupinovi posunuje. Když jsme s Alex zrovna nežvanily, tak jsme pozorovaly dění, které se odehrávalo na samotném začátku fronty. Někteří lovili svoje hůlky po zemi a další, třeba jako Dee s Dominikem se oba váleli v mdlobách na zemi. Vypadalo to celkem zábavně. Zbývalo než jen doufat, že my obdobně pro smích ostatním neskončíme.

Jakmile došla řada i na nás, postavily jsme se s Alex vedle sebe a já ji věnovala krátký, sebevědomý pohled. To dáme jak nic.
Jakmile se Lupin přesvědčí, že jsme připraveny, začne s útoky.
,,Protego." (10+3) Odrazím jeho pokus o odzbrojení bez sebemenších problémů, naštěstí zabráním i pokusu odzbrojit Alex, která se nejspíš ještě úplně nesoustředila nebo zrovna koukala po spolužácích. ,,Hey princesa, soustřeď se." Podruhé jsme už obě pohotově vyslovily ,,Protego!" skoro naráz a podařilo se nám vyhnout stejnému scénaři jako měli Deirdre a Dom. (9 + 2 + 8) Skoro jsem si úlevně oddychla. Fakt nerada bych se teď válela tuhá po podlaze. Nehledě na to, že ještě támhle vidím kousek rajčete ze snídaně.
V krytí zad jsme se vystřídaly u druhého odzbrojovacího pokusu, kdy mi zachránila zadek tentokrát Alex. (10 + 5) Já totiž ještě stále civěla na plátek rajčete nedaleko od nás a nevšimla si, že Lupin začíná sesílat další kouzlo. ,,Promiň." Omluvně se zaculím, kdyby mi Alex chtěla věnovat káravý pohled, jaký jsem předtím věnovala já jí.
Posledním úspěšným ,,Protego!" (7 + 6 + 2) jsme zakončily dnešní výzvu u Lupina a zůstaly jsme obě na nohou a s hůlkami. Se spokojeným výrazem schovám hůlku zpátky do vnitřní kapsy saka a zvednu ruku do vzduchu s úmyslem si s Alex plácnout.
,,Celkem brnkačka co?" Zazubím se i přes to, že jsme dvakrát nebýt té druhé měly namále. ,,Jsme dobrý tým." Spokojeně si pomlasknu, když se má předešlá slova ukázala být pravdivá. Chtěla jsem nás pochválit ještě jednou, to mě ale zaujalo pozdvižení u Snapea, u kterého jsme byly předtím. Maureen s Rorym se váleli na zemi a Snape měl výraz nejvyššího pohrdání smíšeného s naprostou nevěřícností. ,,Netušila jsem, že se může expeliarmus obrátit proti tobě. Ta holka je skutečně výjimečná." Neodpustím si. ,,Jak se vlastně dostala tak daleko? Doučujete ji? Máš s ní nějaké hodiny kouzel nebo tak? Jsem zvědavá, jak se ji bude dařit letos u zkoušek." Zavrtím nad ní hlavou a otočím pozornost zpátky k Sanny a vezmu ji kolem ramen.
,,Takže, co jsou to ty novinky na které se musím posadit?"
 
Benjamin Hunt - 31. ledna 2018 10:31
bezc4648585.jpg

Hlavní síň: Souboje



15. září, středa dopoledne




Ryan, prof. Lupin, Alex, prof. Snape

Ryan samozřejmě nezklamal. Jestli jsem si myslel, že souboje ho natolik zaměstnají, než aby mi cpal nějakou svou šílenost, spletl jsem se. Neubránil jsem se pobavenému smíchu, když mi vyprávěl o Marii a jejích rituálech. Sice jsem nikdy o té holce moc nevěděl, ale tohle bylo hodně přitažené za vlasy. Ryane, ty by si měl psát do Denního Věštce. Hned by to bylo lepší čtení!“

Škoda jen, že jak to Ryanovi mlelo, tak mu to už tolik nešlo s hůlkou. Alespoň ty první dvě obrany jakoby se ho netýkaly. Může být rád, že jsme se bránili společnými silami...
Naštěstí si hned napravil reputaci, když jsem selhal já, a tak moje dotčenost polevila.
Pak už jsem ale opět mohl zachraňovat situaci, zatímco Ryan spíš lelkoval pohledem po síni.
„Na co pořád koukáš?“ ozval jsem se, když jsme opustili stanoviště a dali prostor dalším dvojicím. Stále jsem se usmíval, ale můj hlas zněl trochu nakvašeně. To se sakra nemůže víc soustředit, vždyť tohle je důležité!

Po první části jsme dostali krátkou pauzu. Využil jsem ji akorát k tomu, abych se přitočil k Alex, která trávila čas se Sin. Alex, když má Mau tu myš jen jednu, tak si ji vezmi ty. Já zběhnu k Hagridovi. Ale stejně nechápu, proč ty sovy ne... Však by se McGonagallka nezbláznila, ne?“ pobaveně jsem se zazubil. V hlavě jsem stále měl myšlenku, že bych to s tou sovou riskl. Vůbec se mi k Hagridovi nechce a kdo ví, jestli to Acai myslela vážně.
Pauza se rychle chýlila ke konci, a tak jsem ještě rychle doplnil tekutiny a znovu se připojil k Ryanovi.

Tentokrát nás čekal Snape. Byl jsem opravdu radosti bez sebe a hlavně jsem netoužil po tom, aby se nám nedařilo kvůli Ryanově lelkování.
„Tady se rozdělíme,“ zavelel jsem i proto rezolutně. Chtěl jsem si to zkusit sám a když už selhat a ztrapnit se před Snapem, tak raději se svým vlastním výsledkem, než díky Ryanovi.
Nemohl jsem popírat, že jsem byl nervózní. Představovat si místo Snapea nějaké Smrtijeda kupodivu nebylo nijak těžké, až mě to samotného překvapilo. Ale rozhodně mi to na klidu nepřidalo.
Expelliarmus!“ vykřikl jsem. (6) Nebyla to žádná sláva, chyběla tomu určitá razance, ale uspěl jsem. Hůlka Snapeovi, no, nevylétla z ruky, spíš tak nějak vypadla. Ale i to se počítá, no ne?
Byl jsem sám se sebou spokojený, ať se Snape tvářil jakkoliv, takže jsem se s úsměvem otočil na Ryana. „Můžeš.“

 
Angela Silverlin - 30. ledna 2018 21:15
angie495.jpg

Hlavní síň: Souboje



15. září, středa dopoledne




Thomas, prof Lupin, poté prof. Snape

Thomas se z mého úsměvu zdál být nadšený. A navíc z toho dělá zbytečně vědu. Lehce jsem protočila oči a nechala tu zvláštní grimasu zase odvát. „Jistě, ještě bych si zvykla,“ trochu sarkasticky jsem poznamenala. Poznámku o přátelství jsem nechala být. Pokrytec... Přátelé si přeci nekladou podmínky. Možná jsem to brala zbytečně vážně, ale taková už jsem byla. A přesně proto jsem měla problém sblížit se se svými spolukolejníky. Jejich nároky na mou povahu...

Tím, že jsem načala téma „Jackie“, nejspíš Thomas získal pocit, že mě musí utěšit. No, tak trochu jsem si o to řekla, ne...? Tak teď si to musím vytrpět. Popravdě jsem o útěchu z jeho strany nestála. O žádnou útěchu. Ale znovu jsem si vzpomněla na Lupinova slova a rozhodla se to mlčky nebo s nějakou vstřícností přestát. „Jo, to máš asi pravdu,“ zahuhlala jsem na jeho poznámku o tom, že by Jackie stejně moc šancí neměla.
Jeho poznámku zaslechl i Lupin. Jeho slova zněly trochu více povzbudivěji, prostě tak, jak to umí nejspíš jen on. I když to na mě nejspíš nebylo nijak zvlášť znát, uvnitř jsem se cítila trochu lépe. Ale jen trochu. Trošku.
To pidi-mini-zlepšení mého nitra narušil druhý učitel. Když se netopýr zformoval přímo před našimi zraky, nedostávalo se mi dechu, ale mělo to pramálo společné s obdivem. Zase jsem něco provedla...? Kupodivu se Snape vrhl na nebohého Thomase. Překvapeně jsem poslouchala profesorova slova, protože to znělo téměř, jakoby se mě zastal. Ovšem... Nebyl by to on, aby nedodal něco velmi příjemného. Rty jsem semkla do úzké čárky. Jackie byla dobrá studentka... Nemělo ale smysl něco dodávat. I když jsem občas měla sklon k drzosti, to poslední, po čem jsem nyní toužila, bylo hádat se Snapem.


Thomas se pak rozpovídal o vlastních zážitcích s Jackie. Nejspíš jsem u takové události vůbec nebyla. Většinou jsem odcházela do ložnice dřív, anebo seděla někde v koutě. Jackie mě nenutila, věděla, že mi to nesedí, stejně jako já nenutila ji, aby se mi za každou cenu přizpůsobila. A takové má přátelství být, nebo ne?
Jak jsem na ni vzpomínala, cítila jsem, jak se ta bolest na hrudi zase zvětšuje. Copak to nikdy neskončí...? Nechtěla jsem se rozvzlykat přede všemi spolužáky, a tak jsem rychlým mrkáním zaplašila těch pár slz a zhluboka se nadechla, abych se uklidnila. Ještě bych se potřebovala štípnout do tváří, abych získala trochu zdravou barvu. Správně jsem tušila, že jsem zase bílá jak papír.

Mezitím první hodina skončila a my dostali trochu času na občerstvení a odpočinek. Využila jsem to, abych se napila a trochu dala dohromady. O další hodině už o tom nesmíme mluvit...
S tím předsevzetím jsem se znovu připojila k Thomasovi a tentokrát jsme zamířili k Snapeovi.
„Opět dohromady? Minule nám to šlo, měl si pravdu,“ začala jsem domlouvat strategii. Neměla jsem problém přiznat, že jsem se mýlila, a taky jsem nechtěla předstupovat před Snapea sama. Minimálně kvůli tomu výbuchu, co jsem minule předvedla.

Postavila jsem se po pravém boku Thomase a snažila se soustředit. Místo toho jsem ale křečovitě svírala hůlku a cítila, jak se mi potí dlaně. Sotva jsem dýchala a vlastně jsem měla pocit, že jestli se brzy nenadechnu pořádně, nejspíš omdlím. Možná to navenek nebylo patrné, když jsem stála jako socha, stejně bílá a stejně nehnutá, ale uvnitř jsem byla klubíčko nervozity.
Expelliarmus,“ kuňkla jsem a provedla potřebný pohyb. ((1-2)+7-2):2)-2 A to tak neobratně, že mi hůlka vypadla na zem. Dopr...!!! Ihned jsem se vrhla k zemi, abych ji sebrala. Opět jsem byla tak šikovná, že jsem při šmátrání po nedobytné hůlce rukou lehce vrazila do Thomasových noh. Cítila jsem, že on si při kouzlení vedl lépe. Tedy do té doby, než jsem ho já vyrušila. Když jsem konečně hůlku ulovila a znovu se narovnala, ani jsem se nemusela dívat, zda se Thomasovi odzbrojení povedlo. „Promiň,“ hlesla jsem směrem ke svému spolužákovi.

U Merlina, vzpamatuj se, Angelo! Nervozita sice úplně nepolevovala, ale cítila jsem větší jistotu v ruce. Expelliarmus!“ řekla jsem nyní jasnějším hlasem. ((9-2)+(4-2):2) Bylo to lepší. Rozhodně bylo. Ale opět to nestačilo. Tentokrát kvůli Thomasovi. Ovšem mlčela jsem. Já jsem sotva mohla co říkat.

Tak snad naposledy... Zhluboka jsem se nadechla. Konečně. Jakoby mi někdo rozhrnul oponu před očima a já se mohla dívat jasněji. Hezky do Snapeovy tváře. Moc pěkný pohled.
Expelliarmus,“ nebylo v tom tolik jistoty. ((6-2)+(9-2):2) Ale bylo to dostačující. Thomas si vedl ještě lépe a světe div se! Snapeovi hůlka vypadla! Sice to nebylo kdoví co, ale bylo to.
„Uf,“ tiše jsem hlesla tak, aby to slyšel jen Thomas.

 
Allan Wheelwright - 30. ledna 2018 12:30
allanwheelwright4136.jpg

Hlavní síň - Souboje


středa 15. září
Runa, Lupin, Snape+ostatní

"Děkuji, pane profesore." trochu mě odpověď na můj dotaz překvapila - doufal jsem, že mi řekne, která kouzla by se na odrážení dala použít lépe.
Za námi se ale tlačí k cvičení další dvojice a tak místo rozvíjení debaty radši vyklidím pole s předsevzetím, že se na to musím podívat v knihovně.
"Co už. Aspoň vím, že Speculus ani nemám zkoušet."
I přes to ve mě Lupinův úsměv trochu odboural nervozitu - alespoň z kouzlení tedy.
Vůbec jsem však nepředpokládal, že jsem předchozím cvičením Runě učaroval tolik, že mi nabídne další spolupráci.
Spíš jsem čekal něco ve smyslu "Dík, a třeba někdy zas...", což je odpověď, na kterou jsem od ostatních zvyklý a naučen na ni kývnout, nechat to plavat a dál se věnovat svému.
Teď ale vlak mého rozjímání nad záležitostmi kouzel náhle zjistil, že banditi před ním vytrhali koleje a odpálili dynamitem most přes propast.

Vzhlédnu k Runě, oči plné paniky a zmatku, jak se má mysl horečnatě snaží dohonit to, co sice uši předaly, ale co bylo zasunuto někam hluboko jako "nedůležité, uložit do archivu ke školním trapasům" a u čeho se náhle zhmotnilo razítko "urgentní, vyřídit přednostně".
"Proč se na mě tlemí?!"

"Jasně... hm... proč ne." konečně ze sebe vypravím, ale úplně přesvědčeně to nezní. I tak nás Brownův pohyb žáků kolem začíná pomalu ale jistě směrovat ke Snapeovi a to rozhodně není nic, na co bych se úplně těšil.
Na druhou stranu, tentokrát útočíme my a profesor se brání, takže se nám maximálně stane to, že se nestane nic. Lépe řečeno v to alespoň doufám.
Zhluboka se nadechnu a připravím si hůlku, když konečně staneme před Snapem.

"Tak to zkusíme spolu." pokývnu Runě, ale trochu jsem to uspěchal - sám jsem nebyl úplně jistý a kouzlo mé společnice jsem snad ani nepostřehl.
"Expelliarmus. (((3+1)/2)-2=0)" ze strany mě do hlavy trefila Runina hůlka a mě oblilo horko z opovržení a zadostiučinění ve Snapeových očích za tak zpackaný pokus.
Zasloužil jsem si ho právem, stejně jako jeho uštěpačné poznámky o naší neschopnosti.
"Seber se. Vždyť tam jen tak stojí, teď na tebe kouzla neháže!" okřiknu se v duchu, rudý jako rak, a snažím se nevnímat smích kolem a zároveň skrýt svůj stud při sbírání Runiny hůlky ze země.

"Promiň, ještě jednou prosím." s očima sklopenýma předám hůlku zpátky a radši se otočím zpět na Snapea. V tuhle chvíli je to únosnější, než se dívat na Runu nebo kteréhokoliv z dalších spolužáků, ač se tolik "milovaný" učitel lektvarů šklebí jako chrlič se zácpou.
"Klid." nabádám se v duchu a mimoděk zakývu hlavou ze strany na stranu, až mi v krku chrupne, než znovu napřáhnu hůlku do střehu.

"Expelliarmus! (((7+10)/2)-2=6,5)" koutkem oka zachytím Runinu ruku pohybující se ve stejném obrazci a posilující moje ne úplně dokonalé kouzlo - a tentokrát to zabralo: Snapeova hůlka nám vylétla vstříc a Runa ji se zručností hráčky famfrpálu šikovně zachytila.

A mě se náramně ulevilo, když se konečně můžeme po jejím navrácení od Snapea zase vzdálit.
"Ani to tolik nebolelo..." promnu si místo, kam mě zasáhla Runina hůlka.
"Že si Snape vždycinky vymyslí podobně nemožný úkol." hudrám tiše, když jsme potom zase schovaní v "bezpečí" davu studentů.
"Jako obvykle to mají Zeláci zase jednodušší." nemohl jsem si nevšimnout, že jediní, kdo Snapeův úkol zatím zvládají s přehledem jsou naši Zmijozelští spolustudenti.
Z výsledků dvojic a jednotlivců kolem je "férovost" tohoto přístupu až příliš vidět.
 
Sebastian G. Sharivar - 29. ledna 2018 21:00
froy8869.jpg

Hlavní síň – souboje

Alastor, Maureen + ostatní


15. září, středa



„Na famfrpál kašli, to je-“ nestihnu doříct a jen couvnu, když okolo mě proletí čmouha. Čmouha následně srazí Alastora a drtí ho svými lokty a vším špičatým, co na sobě má. Mrzimor útočí! Maureen s rozcuchanými vlasy od pádu vypadá jako ještě větší šmudla než normálně. Je jako nemotorný usmívající se štěně, co naráží do stěn. Pořád a pořád dokola. Už jí chybí jenom jazyk na vestě.

Ani se nesnažím udržet a začnu se pobaveně smát. I její omluvy jsou boží. Prej jestli se nepraštil do hlavy. To tobě se po praštění do hlavy musela rozbít ta žárovka, se kterou se ti stejně v hlavě ani moc nesvítilo.
„Hele, a pak že ti famfrpál nejde. Právě si uletěla asi dvacet metrů – to bude tvůj rekord, co? Můžeš to v příštím zápase zkusit jako potlouk,“ posmívám se Maureen uštěpačně.
Chudák Alastor, nejenže se mu nedařilo u Snapea ani Lupina, teď to schytal ještě i od Maureen. Zase je vidět, že je to dobrý odrážeč a schytá všechno, co mu ostatní naloží. Netváří se nadšeně, ani se mu nedivím. Letmo se ohlédnu na Deirdre ve druhé frontě. Ta už zjistila, že není jediná, kdo může povalit jejího kluka. Pošlu jí pobavený škleb a pak se otočím zase zpátky.
I když je tahle hodina najednou docela zábavná, začínám i doufat, že co chvíli skončí. Neměl by už být čas oběda?
 
Severus Snape - 29. ledna 2018 20:13
415108885.jpg

Velká síň --> Souboje

Studentstvo, Lupin, Black, Silverlin

Středa 15.9.



Hmmm, zakázané kletby… přesně proto tu jsme, Lupine, tak se snaž. I přes poměrně dobrou odpověď mám nutkání kolegu doplnit. Jako obří netopýr se objevím hned vedle mladého Blacka. Nesnáším jeho jméno, jeho kolej, ale jinak je stejně jako jeho bratr talent na lektvary, možná ještě větší. Navíc znám z dob studií jeho matku. Trochu mne mrzí, že nešel ve stopách své rodiny a není v mé koleji. Proto mám vůči němu trošku sporné pocity…
„Myslíte si, Blacku, že je vhodné takhle mluvit před slečnou Silverlin, když evidentně truchlí? Bohužel nejste zdaleka tak inteligentní, jako Váš bratr.

Když už jsme ale nakousli otázku smrtící kletby,“
pronesu jízlivým tónem a přitom se podívám směrem k Silverlinové a Blackovi, „musím jako učitel obrany proti černé magii poznamenat, že je možné nastavit neživou oběť. Může to být například socha, kámen nebo cokoli jiného, co je dostatečně pevné, aby vydrželo čaromocnou sílu této velice ničivé kletby.

Jelikož je k jejímu vyčarování nutné soustředění, je navíc snadné provést matoucí kouzlo. Pochybuji ovšem, že by kdokoli z vás dokázal použít matoucí kouzlo v takové rychlosti a účinnosti, aby se ubránil.“

Neubráním se úšklebku a pohrdavému tónu. S tímto opět odstoupím zpět ke své skupince a započnu druhé kolo. Neodpustím si pár poznámek ke každému (vyjma mé koleje), kdo je neúspěšný na libovolný počet pokusů. Pokud někdo nedokáže ani napotřetí vytrhnout hůlku z mé ruky, jsou mé poznámky opravdu velice posměšné.
 
Alastor Krimmer - 29. ledna 2018 19:54
al1932.jpg

Velká síň (souboje)


Sebastian, Maureen

Středa 15.9.



„To pochopitelně ne. Jen hold profesor považuje čokoládu za všelék na všechno. Jestli bych se někdy, nedej bože, stal kantorem, tak budu nabízet za všelék grilované telecí.“
Poslední vtípek na odlehčení, ale to už se Sebastian dívá směrem k profesorovi Snapeovi a já mám opět knedlík v krku. Tohle je ještě horší, než se bránit. Doopravdy nevím, proč jsem se nechal profesorem Lupinem na tenhle předmět přemluvit. Možná v tom taky sehrála roli Cass a Runa, které o tom tak nadšeně mluvily a já se zkrátka chtěl v rámci mé socializace přidat. Jak se jim vlastně daří?

Sebastian naštěstí vyrazí první a sešle kouzlo. Je to provedené pěkně a už teď mu závidím.
„Dobře ty! Na tohle máš talent.“

No, a teď já. „Expelliarmus“ pronesu a provedu již mnohokrát cvičený pohyb hůlkou. Zdá se mi to provedené poměrně dobře (7 – 2), ale i tak se nic nestane, jen se hůlka trochu pohne v profesorově ruce. To je divné, dal bych galeon za to, že se mi to povedlo správně.

Jsem z toho tak nervózní, že příští kolo má hůlka ani lehounce nezavibruje, jak má ve zvyku, když sesílám kouzlo… katastrofa (1-2). No a ani napotřetí nic moc (3-2), takže už ani nemám další pokus. Je to fakt divné…

„No, tak jestli budu takovejhle nervák i při famfrpálu, tak bych měl raději odstoupit z týmu,“ řeknu Sebastianovi a jdu stranou. Přijde mi, že kouzla proti profesoru Snapeovi jsou prostě o úroveň těžší, než tomu normálně je. Asi za to může ta jeho znervózňující aura.

Z mé sebekritické a zadumané nálady mne vytrhne Maureen. Nečekaný nápor muší váhy mne povalí k zemi a ještě na mě přistane. Na jednu stranu jsem překvapený, na druhou trochu naštvaný. Nejsem většinou zrovna ten nejspolečenštější tvor, takže mi těsný kontakt s lidmi, se kterými se nebavím, je trochu proti srsti.
„V pohodě, já sám,“ odmítnu Maureeninu chaotickou pomoc, zbytečně, a po chvilce nemotorného válčení se konečně vyhoupnu na nohy. Snažil jsem se sice znít doopravdy tak, že mi to nevadí, ale můj hlas mne zrazuje a tak zním trošinku podrážděně. Co ale taky může čekat, že? 
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.90269780158997 sekund

na začátek stránky