| |||
Ranní vstávání + snídaně, tedy Společenka -->Hlavní Síň Tak nějak každý v doslechu, ale primárně Havraspárský stůl 15. září Středa "He-Hééépčííík" Probudil jsem se s ucpaným a zarudlým nosem. Podle všech známek mne postihla nejhoší nemoc světa i vesmíru. Rýmečka. Někdy jsem jen tak pšíknul a jindy jsem to ze sebe sypal jako kulomet, nicméně jsem se nějak dostal do umývárky a provedl ranní hygienu s pokud možno co největším podílem teplé vody. Pečlivě jsem se taky upravil, což byla pro mě novinka, před změnou své image my stačilo jen párkrát si prohrábnout vlasy hřebenem. Teď jsem tomu dával víc, každý vlas měl svoje místo, takže jsem v koupelně ztrávil víc času než normálně. Pak jsem s ostatními šel na snídani. Bylo fajn, že si už ostatní zvykli na můj nový vzhled i když někteří se po mě pořád otáčeli. Asi si nemohli zvyknout. Při vstupu do Velké Síně jsem hodil směrem k zmijozelskému stolu svůj typický přátelský a vřelý úsměvem, patřil jenom jedné osobě a to Christině. Posléze jsem si sedl k našemu kolejnímu stolu, kde jsem se dozvěděl, že prý jsem změnu svého vzhledu podstoupil kvůli Nicolasovi. Pobaveně jsem si uvědomil, že díky tomu můj úsměv směrem k jejich stolu mohl vypadat opravdu podezřele a tuto teorii podtrhovat. Vzápětí jsem mohutně kýchl, načež jsem zafrkal do svého kapesníku hotovou odu na radost. No, spíš to připomínalo Bachův "Let Čmeláka" Ke snídani jsem si dal nějaké rohlíky s máslem a sýrem a šunkou a hlavně čaj s citronem, abych potlačil zákeřnou nemoc. Možná bych se měl hodit marod, nemusel bych na vyučování a pěkně bych se mohl prospat. Pro jistotu jsem si sedl co nejdál od Noelle, abych jí dal pokud možno co nejvíc Patrick-free prostoru o který žádala. Ujídal jsem snídani a poslouchal s úsměvem drby. "Tak Dee odpanila Ala?" Pomyslím si a zakřením se na našeho prefekta, který po nocích vysouložuje zmijozelské princezně bolesti a utrpení mozek z hlavy. Tedy, jestli jsou ty drby pravdivé. Být na místě kluků z hadí koleje, tak to beru jako potupu, že zrovna Al drtí jejich maskota. Závidím mu. Ne sex s Deirdre..i když to možná trochu taky, ale hlavně, jak to má strašně jednoduchý. Stačilo mu jen projevit zájem a vzápětí mu Dee dala. "Kéž by to šlo tak rychle a lehce s Christinou." Pomyslím si a zase pčíknu, načež opět zatroubím do kapesníku. "To není fér, Al si dobije hrad prakticky bez boje a já musím překonávat hradby, jen abych zjistil, že jsou za nimi další, ještě vyšší a nedobytnější hradby." Pomyslím si a mrzutě pčíknu. Na druhou stranu, do Christiny jsem zamilovaný a strhnu třeba tisíc hradeb, pokud to bude nutné, abych se dostal k jejímu srdci. Nicméně jako Alastorův kamarád nahodím široký úsměv a poplácám ho po rameni. "Dvě mouchy, jednou ranou, ty se nezdáš. Máme ti od teď říkat Tygře?" Zasměji se. Nevěřím ,že by "klátil" i Lin. Na to je moc zakoukaný do Dee a taky ví, že by mu zmijozelská princezna bolesti a utrpení asi utrhla pindíka a nakrmila s ním Tlustočervy. Věštci se věnuji až poté, co proběhne výměna mezi nebelvírským a zmijozelským stolem. "Chjoo, zase ty zbytečné půtky. Mrhají svoji energií na takové banální spory." Zavrtím hlavou a začtu se do Věštce. Zpráva o Jacquelinině matce mě rozesmutní. Sice jsem ji neznal moc dobře, ale stejně. Spokojená rodina, rozvrácena a zničená úmrtím jejich jediného dítěte. Nedokáži si ani vzdáleně představit, jaké to musí být. Na obličeji se mi objeví melancholický výraz a dokonce i rýma jako by ustoupila. Zaujme mě i zpráva o Karkulinkách. Jsem myslel, že jejich stavy se pravidelně regulují? "Někdo asi zanedbal svoje povinnosti." Pomyslím si a odložím noviny. Ponurého čtení budu mít ještě dost na hodinách. Vrátím se ke své snídani a utahování si z Ala a jeho milostného trojuhelníku, přičemž také konstatuji, že musí být asi enormě obdařený v kalhotové části, když stíhá uspokojit dvě holky. Samozřejmě to nemyslím nijak zle. Jen si z něj dělám legraci. |
| |||
Hodina Astronomie - Závěr Všichni studenti 13. září Pondělí Otázka, kterou jsem položil nechala studenty chvíli šrotovat jejich unavenýma hlavičkama, ale brzy se našli první odvážlivci, kteří se rozhodli prokázat své znalosti a nápady. "Tak se podívejme, copak zajímavého nám řeknou." S úsměvem věnuji pohled nejprve prefektorvi Zmijozelu Richardovi. "Výborně Richarde to je skvělé položení základů celé věci. Ano asi nejdůležitější ukazatel je to, že měsíc se nám na obloze stále mění a lze si z něj odpočítat určitá časová údobí například do úplňku. A krvavý měsíc je skvělý postřeh. Hezky řečeho 5 bodů pro Zmijozel." Odměním snahu body tak, jak jsem původně zamýšlel. Zaslechnu samozřejmě také poznámku Daniela, která je trošku nemístná. Lehce se zamračím a stočím oči jeho směrem. "Možná by si měl probírané látce věnovat více pozornosti. O Krvavém měsíci jsme si již říkali Danieli. A na tvém místě bych si opravdu legrácky z tohoto úkazu nedělal. Mohlo by se ti to nepěkně vymstít. Nechci nikoho strašit je to pouze dobrá rada." Vlídně se na něj usměju, ale i v tom úsměvu je cosi varovného. Jako další účastník naší debaty se přihlásí aktivně Lin. "Ano Lin?" Věnuji jí svou plnou pozornost a úsměv. Když se rozpovídá úsměv se mi ještě rozšíří. "Bystré děvče. Zdá se, že Hermiona má konkurenci. Sice se chová zakřiknutě, ale ví toho dost." "Máš naprostou pravdu Lin Měsíc je důležitý nejen pro kouzelníky ale i pro mudly. Z různých důvodů. Některé jsou stejné, jako mají kouzelníci jiné nikoliv. Jen kouzelníci vědí, že některé pověry jsou pravda a jiné nikoli. Mudlové pouze tápou, nebo tuší. A ano za 15 dní skutečně tento jev nastane a pokud bude dobře vidět můžete jej pozorovat i zde v Bradavicích. Taky skvělé, že jsi zmínila, že Měsíc působí některým kouzelníkům jisté nepříjemnosti, které jste probírali určitě už i s profesorem Snapem. Ale co se lykantropie týče, tak to už je na delší povídaní. Každopádně dobrá práce 10 bodů pro Nebelvír." "Tyhle nepříjemnosti způsobené Měsícem opravdu nemám rád. Kéž by se toho dalo nějak zbavit." Pomyslím si bezděky, než přesunu svou pozornost k dalšímu aktivnímu studentovi, který je tentokrát z mé koleje. Patrick nám předloží teorii a pohled na věc úplně z jiné strany, než by se dalo očekávat. Naslouchám mu velice pozorně a bezděky při tom přejíždím palcem po rukojeti své špacírky. "Velmi zajímavá teorie a myšlenka Patricku. Nedivil bych se, kdyby na ní bylo něco pravdy. Škoda, že zatím není ještě podložená a probádaná. Bohužel Ministerstvo ne na všechny projekty přikládá dotace a ne všechny se jí zdají zajímavé, tak jako jiným. Každopádně pokud by se tato studie pohnula rád budu sledovat její vývoj. Pokud budeš chtít provádět v rámci studia této teorie nějaký astronomický výzkum neváhej za mou přijít.....Děkuji Patricku, to je 10 bodů pro Havraspár." Další ze zájemců o vstup debaty je Maureen, která společně s dalšími studenty pomáhal připravit vše na mou hodinu. Stočím pohled a pozornost k ní a dám jí prostor k mluvě. "Tak si někdo vzpomněl i na toto." Usměju se spokojený s výsledky svých studentů. "Znamenitě Maureen děkuji, že jsi zmínila i Modrý měsíc. Dá se říci, že Krvavý a Modrý Měsíc jsou v podstatě dva protichůdné úkazy, tedy podporují opačná kouzla, která posilují. Skvělé že zmiňuješ další tvory, na které Měsíc působí kromě Vlkodlaků. Profesor Snape by měl určitě radost." "Až na to, že on nemá radost asi nikdy z ničeho." Pomyslím si trošku trpce, ale to nemusí studenti vědět. "Bezva to je 5 bodů pro Mrzimor." Udělím další body a rozhlédnu se jestli ještě někdo chce něco dodat. "Správně Eriko stav Měsíce nám může ovlivňovat i zdravotní stav. Dobrá poznámka 3 body Nebelvíru." Pak se ozval ještě Benjamin se svou poznámkou, která byla spíše výstřelem do tmy. "Děkuji za zopakování Benjamine, ale to už zmínila Lin. Poslouchej lépe své spolužáky." Odpovím mu mírně. Pak už to vypadá, že nikdo další se do debaty zapojit nehodlá. Zhluboka se nadechnu a promnu si koleno bolavé nohy a pak se projdu za stůl a začnu pokračování výkladu. "V učebnicích prosím stranu 143." Obeznámím studenty a mávnutím hůlkou vykouzlím Lumos. Světlo hůlky ozáří blízké okolí a dodá všemu na atmosféře. Zbytek hodiny se nese v duchu částečně teoretickém, kdy studentům dávám výklad o dorůstání a ubývání Měsíce, opakujeme si a detailněji rozebíráme měsíční úkazy, více do podrobna, které jsme nakousli již v minulém ročníku a byly zde dnes zmíněny. Také jsme však došli k praxi, kdy jsem studenty nechal většími dalekohledy pozorovat Měsíc, aby měli lepší představu o tom, na co se vlastně dívají.....Hodina uběhla hezky a docela rychle. "Tááák výborně to bude pro dnešek všechno přátelé. Běžte se prospat a přeji hezké sny. Uvidíme se na další hodině." Rozloučím se s nimi s úsměvem a pak začnu hůlkou zmenšovat jednotlivé pomůcky aby se daly lépe přenést zpátky do učebny. Sám přemýšlím během úklidu o blízkosti úplňku a nechuti, která mne k tomu jímá......no a zase jeden den končí, aby ustoupil jinému. |
| |||
O den později.. Středa 15. září - hlavní síň 08:30 I úterní den uplynul jako voda a brzy jste byli znovu nuceni se vyhrabat z vyhřátých pelíšků. Obléknout uniformu, dojít si do umýváren a rovnou do hlavní síně, kde už byly - jako každé ráno, bohatě prostřené stoly. Do síně se pomalu trousili ospalí studenti a zasedali ke svým kolejním stolům. Celou síní se ozývalo štěbetání, hihňání a cinkání příborů o talíře. Jeden druhák dokonce svůj talíř s jídlem rozbil, když procházel kolem Zmijozelského stolu a Malfoy mu podrazil nohu. A když už jsme u Malfoye.. Maureen dodnes schytávala nepřátelské pohledy od něho a jeho kumpánů. Do síně dorazil i Caylus ruku v ruce s Jordyn, kteří vypadali jako dvě hrdličky. Konkurovat by jim mohli snad jedině Reece s Isaacem nebo Seymour s Runou. O Caylusovi bylo všeobecně známo, jaký je to milovník dívek, ale právě Cassandra byla v úterý přímý svědek jeho záletnictví, když ho cestou z umýváren spatřila v chodbě s nějakou černovláskou. Chudák Jordyn. Dnes na vás jako první hodina čekaly dějiny čar a kouzel s profesorem Binnsem. No uvidíme, kdo z vás si vzpomněl na domácí úkol, který vám profesor před týdnem uložil a kolik z vás ho na hodinu přinese. Snad nikoho kvůli tomu nepostihnu zápal švindlu. Ale když jsme u těch nemocí - jsou tací, kteří se ráno neprobudili zrovna svěží. Takový Patrick se probudil s ucpaným a zarudlým nosem a svým nesčetným kýcháním vzbudil celý chlapecký pokoj. Chudák malý. S blížícím se podzimem přichází také větší chlad, proto se musíte začít lépe oblékat! A když je řeč o oblékání - profesorka McGonagallová na vás bude čekat s teplejšími uniformami, které si od ní převezmete. Dostanete teplejší saka i kalhoty a dívky ke všemu dostanou teplejší nadkolenky a povolené punčocháče. V hlavní síni se na stolech povalovaly i nejrůznější noviny, které tam sovy zanesly. Mezi nimi bylo i nejnovější vydání Denního Věštce, jehož hlavní strana byla zvýrazněna fotkou postaršího muže a popisku: Další smrtijed na útěku"
Články:Poučené články:Od Nebelvírského stolu se po přečtení prvního článku ne zrovna potichu ozval Finnigan: ,,To musí být všem jasné, že v tom má Nottův otec prsty! Jednou padouch, vždycky padouch! To on může za to, že ten psychopat zabil Jacqueline!" Hermiona už se nadechovala, že Seamuse okřikne, když se od Zmijozelského stolu Theodor Nott prudce postavil a na Seamuse zakřičel: ,,Co si to dovoluješ brát si do huby mýho tátu ty nulo?!" Vypadal naštvaně a dlaně měl sepnuté v pěsti. ,,Beztak v tom jedeš určitě taky a jen ho kryješ!" Odpověděl Seamus, který měl v sobě více adrenalinu, než je u něj běžné. To už Theodor, ale startoval od stolu a řítil se přímo ke stolu Nebelvírských. ,,Pane Notte!" Ozval se přísný hlas McGonagallové, která právě přicházela. ,,Laskavě se uklidněte a vraťte se zpátky ke svému stolu, nebo vám vaše kolej moc nepoděkuje." S novým dnem přicházely i nové drby, kterých byla hlavní síň jako obvyklá plná: - ,,Tak to s Wolframem a Sinestrou je prej pravda! V úterý je viděli se spolu potulovat po pozemcích a navíc Michael mi říkal, že Sinestru v pondělí viděl s obřím pugétem růží! To prý za to, že to bude chlapec. Má bejt ve čtvrtým měsíci!" -- ,,Jak je to možné?! Ve škole jsme jen pár týdnů!" - ,,Určitě spolu trávili léto!" - ,,Víš proč se Anderson obarvil? Prý aby se zalíbil Nicolasovi. Všichni víme, že je na brunetky. Já věděla, že to nebylo jen tak!" - ,,Normálně si představ, že po tom, co Deirdre odpanila Alastora po něm teď baby jenom letěj. Prej teď klátí Deirdre a Lin naráz." -- ,,Lin? Já myslel, že ta má něco s tím svým bráchou nebo tak něco." - ,,Ale ne, to jsou zas Blackovi. Se ti to plete." - ,,Holky nezdá se vám, že Rielové nějak narost zadek?" -- ,,Zadek a sebevědomí." - ,,Acai s Rorym byli v jednom kumbále. Sama jsem je viděla. Pravděpodobně chce triumfnout Beccu tak to teď zkouší taky na každého. Přitom víš co - Callaghan je takovej nevinnej typ kluka. Fakt hnus, že se pouští i do něho. To jí nestačí Nicolas s Caylusem? Musí si začínat i s normálními kluky? Co pak zbyde nám, slušným holkám?" |
| |||
Shrnutí dne úterního Úterý 14. září Pondělí uběhlo celkem rychle a po konci astronomie jste se vydali rovnou na koleje. Ať už jste zůstali ještě nějakou chvíli vzhůru nebo šli spát, hodiny na zdech pokojů brzy ukazovaly další den. Úterý proběhlo poměrně klidně. Hned ráno jste si sundali povlečení a donesli ho do pátého patra do prádelny, kde si ho od vás převzal skřítek a předal vám nové. Ještě, že tak - protože v úterý při snídani se Alastor drbal po celém těle jako zběsilý! Svědilo ho snad úplně všechno a to do té doby, dokud se nevysprchoval! Hmm, zvláštní. Možná, že nalezl na své posteli zbytky svědicího prášku? Kdo ví. A jako vždy došla ranní pošta a někteří se mohli těšit zpráv od rodin a příbuzných. Třba taková Diana s Thomasem dostali od matky dopis, kde se je vyptávala jak dorazili, jestli je vše v pořádku a nezapomněla je upozornit, ať neprovádějí žádné lumpárny! A také mimo jiné i Cassandra obdržela dopis. Zranění utržená v předešlém dni se přes noc o něco zlepšila. Alespoň některým. Heleniny ruce byly pořád nepěkně popálené a stále své zranění mohla cítit, ale bolest byla o něco menší. Kayla si do oka ráno ještě nakapala, ale pásku mohla v podstatě už zahodit. Rameno Davida ukrývalo nehezkou modřinu a jakýkoliv pohyb s ním ho bolel. Lin s Darrim ho pak přece jen donutili jít na ošetřovnu, kde se ukázalo, že má rameno od potlouku naražené a dostal šátek. |
| |||
Astronomie13. září, pondělí večer prof. Lupin, Al, Chris, Richard, okrajově Alex a Mau Al k Richardovu názoru ani nic neřekl. Nejspíš souhlasil, kdo ví. Já už se do debaty nezapojoval, jen jsem si založil ruce na hrudníku a usilovně přemýšlel nad tím, jak se zahřát. Hned bych věděl, kdo by mě mohl zahřát... S lehkým úsměvem jsem očima zabloudil k místu, kde postávala Alex. |
| |||
Hodina Astronomie13. září, pondělí večer prof. Lupin, Nicolas, Darri a Lin Po mně přistoupila k dalekohledu Lin. Byla jsem zvědavá, jaký má na věc názor, ale jak se ukázalo, nejspíš ne moc konkrétní. Zdá se mi to, nebo si není vůbec jistá? Trochu mě to mrzelo, protože sama jsem si svou odpovědí také nebyla jistá a doufala jsem, že Lin mi ji buď potvrdí nebo vyvrátí. Nic proti Darrimu nebo Nicolasovi, ale moc jsem nedoufala, že ti dva by nám byli něco platní. |
| |||
Hodina astronomie Pondělí 13. září “Jendorožec? No… ti, co souhvězdí pojmenovávali, měli celkem bujnou fantazii,“ nakrčím lehce nos. “Ale když to tvrdí…“ pokrčím rameny a pokusím se jednorožce najít i na hvězdné obloze. Ale zdá se, že nemám štěstí. Tedy jak se to vezme, našla jsem Cassiopeiu, ale ta nám je k ničemu. A navíc je viditelná jednoduše i pouhým okem… no… a jelikož nemá úspěch ani nikdo ze spolužáků, zdá se, že ono bájné zvířátko ani na vlastní oči na obloze neuvidím. Naštěstí to Lupin moc neřeší a pokračuje s hodinou dál. Tentokrát se ptá na měsíc a co nám všechno může ukázat, jak může být užitečný. O měsíci toho moc nevím. Jen to, že si mudlové myslí, že na něj vyjí vlci. Ale to není pravda. Vlci vyjí nehledě na denní dobu jen v rámci komunikace mezi sebou a mezi smečkami. Ale zdá se, že ostatní toho ví dost. Zejména Patrick. Trochu na něj kulím oči. “No… to bylo slušný,“ ujede mi. “Ale přijde mi to trochu přitažené za vlasy…“ poznamenám tiše. Dva měsíce, co se srazily a vytvořili magii? To je jak nějaká pohádka. “Nejen kouzelníci, ale i mudlové si měsíc spojují s magií. Bojí se temných sil, které se za úplňku probouzejí, jako například právě zmiňovaní vlkodlaci. I když to platilo hlavně dříve, dnes mají mudlové vlkodlaky jen za bájné tvory stejně jako jednorožce. A snad právě díky vlkodlačímu dorozumívání, které připomíná vlčí vytí, si mudlové myslí, že to jsou právě vlci, co za úplňku vyjí na měsíc. Což samozřejmě není pravda. Také se prý za úplňku zhoršují různé nemoci, některým lidem se špatně usíná a náměsíční bývají aktivnější.“ |
| |||
Hodina Astronomie - Kopec nad Hagridovou boudou Domenico, Sam, Lupin, ostatní "No dovol!" Pobaveně se na Doma zazubím a jemně ho plácnu do zad. "Pochybuješ snad o mých vědomostech? Protože v tom případě bych se asi měla urazit." Založím si ruce na prsou a na chvíli od něj rádoby pohoršeně odvrátím obličej, než se zase s chichotáním vrátím ke svému teleskop, abych konečně toho hada na obloze našla. Chvilku jenom tak v tichosti brouzdám, mezitím, co Dom místo oblohy studuje Sam. Najednou se zastavím a chvilku jenom mžourám do teleskop, než se přes oblohu přežene malý mráček a skutečně mám najednou dokonalý výhled na ono souhvězdí. Sice nám to chvíli trvalo, protože nakonec nejenom jsme ve třech, ale ještě mezi námi byl jakýsi rušivý element, ale zvládli jsme to. "Mám ho!" Zaraduji se možná až moc nahlas, pak se otočím na ty dva 'pomocníky' a oba pak naviguju tím směrem, kterým se mají podívat. Vím, že Domovi zrovna tahle hodina moc nejde a nakonec se vlastně tím ani moc zabývat nechce a tak k němu dojdu a teleskop mu nainstaluju. "Není to sice tak zajímavý jako Samina čistá pleť, ale aspoň budeš mít pocit, že jsi v týhle skupině taky něco udělal. Minimálně věděl, co jsme vlastně hledali... a jak vypadá malý vodní had." S tím se na něj potutelně usměji, myslíc si něco o dostatečném vrácení škodolibosti. Spokojená sama se sebou se zase vrátím na svoje místo. To už začne Lupin s další částí hodiny. Přetáhnu si rukávy přes dlaně, aby mi nemrzly, a soustředěně poslouchám. Nad jeho poslední otázkou ohledně měsíce se musím chvíli zamyslet. Nakonec až Richardova slova mě přivedou na ten správný směr, kterým mám uvažovat. A Patrickův výklad mi dal dostatek času, abych se mohla zamyslet. Ne vážně, kdykoliv si člověk myslel, že už opravdu musí být konec, on se nadechl a pokračoval vesele dál. Bylo vidět, že se Patrick skutečně velmi rád poslouchá, ovšem příběh to byl zase na druhou stranu zajímavý. Když konečně skončí, nejsem si ani jistá, jestli už náhodou není konec hodiny. I tak nechci nechat Mrzimorské bez jakéhokoliv ohlasu. Ještě k tomu, když jsem konečně z paměti vydolovala něco užitečného. Odhodlaně zvednu ruku. “Jestli teda Patricku dovolíš…“ Pobaveně se na něj zazubím a pak už se otočím na Lupina a dostatečně nahlas spustím: "Vedle Krvavého měsíce je zde ještě Modrý měsíc. Samozřejmě není modrý, je to jen vžité označení pro jev, kdy se v jednom kalendářním měsíci objeví dva úplňky. Objevuje se v průměru jednou za tři roky. Pro mudly je to většinou jakýsi nakopávač. Říká se, že různé překážky se dají odstranit právě silou úplňku. Chtějí-li tedy ve svém životě něco změnit, Modrý měsíc je pro ně většinou startovním signálem. Pro čaroděje Modrý úplněk znamená, že kouzlo bude mít větší moc. Především je vhodný pro různá očisťovací kouzla a to ať už talismanů, amuletů a podobně, tak je Modrý měsíc dobrý i pro provedení rituálu na vlastní očistu. Také je vhodný pro rituály určené k odstranění překážek." Občas mi skutečně přijde vhod, že se zajímám o kdejakou blbost. "Za úplňku pak můžeme ojediněle vidět také různé magické bytosti. Například vlkodlaka, jak už zmínil Patrick nebo Měsíčníka, který vylézá z doupěte právě při úplňku." A tím jsem asi vyčerpala veškeré svoje nápady, co se úplňku týče. Jindy mi onen Měsíc ani nepřišel tak zajímavý, aby o něm bylo co říct. O zatmění Slunce jsem zase nevěděla víc, že je to opět událost nabitá energií a vhodná k očištění, což se mi opakovat nechce. Třeba je tu ještě pořád někdo, kdo po těch sáhodlouhých výkladech ještě má co říct. |
| |||
Kopec nad Hagridovou hájenkou Tak nějak všeobecně Pondělí 13. září Na pokyn profesora jsem zvednul ruku. Nevím, co mě to napadlo. Na hlášení tu byl Alastor. "Děda měl teorii, že Měsíc ovlivňuje magii víc, než si myslíme. Něco by na tom mohlo být, přeci jen tahle přirozená družice Země toho na naší planetě ovlivňuje dost, tak proč by nemohla působit i na magii? Proto taky některé magické obřady vyžadují přítomnost měsíce v úplňku. Můj děda v tomhle směru vedl výzkum a postuloval, že tyto obřady by stejně fungovaly i za bezměsíčné noci, jen s menším účinkem. Navíc, vlkodlaci prostupují svojí proměnou právě za úplňku a podle nejnovějších studiích o upírech je jejich touha po krvi největší právě v tento čas." Vzhlédnu melancholicky k noční obloze a zastrčím si ruce do kapes hábitu, jehož vysoké límce zakryjí můj úsměv...tedy pro ty, kteří vůči mě stojí ze strany. "Ale co je toho přesně příčinou?" Pokračuji zaníceně. "Samotný fakt, že Měsíc visí nad námi, jako vševidoucí oko nějakého starodávného boha noci, přeci nemůže být sám o sobě i důvodem. Pokud jsou výsledky, ke kterým můj děda došel správné, tak někdy před 4 miliardami let existovaly na našem nočním nebi dva měsíce. Oba obíhaly Zemi a vycházely na oblohu společně, přičemž ten menší o kousek zaostával za větším, jako by ho velký měsíční bratr vzal do vleku. Menší měsíc byl z planetárního hlediska lehká váha, ten větší byl třikrát širší a pětadvacetkrát těžší a jeho gravitace byla tak silná, že jí ten menší jednoduše nedokázal odolat, i když se původně držel pěkný kousek od něj. Byly odsouzeny ke střetu. Kvůli této nízké rychlosti se také horniny a kůra z menšího měsíce rozptýlily po povrchu většího měsíce, místo aby při nárazu vznikl kráter, jaký by vytvořil rychlejší střet. Povaha tohoto střetu je dosti podobná plesknutí dortem do obličeje. Tím se dva měsíce spojily v jeden. Podle dědovi teorie byl menší měsíc stvořený z nějaké, nám doposud neznámé hmoty, která vytvořila na zemi podmínky, které později vedly ke vzniku čár a kouzel. Ale jak? Dopadla část menšího měsíce na naší planetu a ovlivnila tak její vývoj? Nebo na nás síly onoho menšího měsíce stále působí prostřednictvím jeho většího bratra a působí jako jakási baterie pro vše magické? Nebo tu jsou ještě nějaké jiné, pro nás neznámé skutečnosti?" Během svého povídání pomalu vytáhnu jednu ruku z kapsy směrem k Měsíci. Nastavím ruku tak, aby byl jakoby na mé dlani. Je to starý mudlovský kouzelnický trik, kdy díky optické iluzi výsledný dojem vypadá, jako bych měl měsíc doopravdy na své dlani. Trik, který mě naučil můj děda. Poté se jemně usměji a svoji dlaň sevřu v pěst. "Ale Ministerstvo raději plýtvá penězí na výzkum bludníčků, vývoj nových košťat a podobné nesmysly. Zatím byli na měsíci jen mudlové, takže není možnost jak tuto teorii ověřit." Zklamaně si povzdechnu. "Na to, že jsme kouzelníci máme tak mrzký rozhled...tak nízké ambice, zatím co mudlové zkoumají vesmír, my jsme zabředlí v malicherných tahanicích o takzvané čisté krvi.." Zadívám se dlouze na Měsíc a na hvězdy. Jak rád bych cestoval do temných hlubim vesmíru a odhaloval jeho úžasná tajemství. To jsme měli mi kouzelníci udělat už dávno, sílu jsme na to měli. Uvědomím si, že jsem se nechal zase unést. Otočím se na všechny a široce se zakřením svým typickým zářivým úsměvem. "Omlouvám se, nechal jsem se trochu unést. To vás muselo extra znudit, asi jako přednáška profesora Binnse." Zasměji se vesele a pokrčím rozpačitě rameny. "Nic ve zlém, pane profesore Lupine, doufám, že to na mě vašemu kolegovi neřeknete." Zazubím se. Ale mám dojem, že smrtelná nuda na Binnsových hodinách je známá i profesorskému sboru, což je škoda, protože Dějiny jsou můj oblíbený předmět. |
| |||
Kopec nad Hagridovou hájenkou Spolužáci Pondělí 13. září večer Za chvíli pomocí učebnice zjistíme, že naše souhvězdí se skutečně nazývá souhvězdí hada, v jeho poloze se ale Angela zmýlila. (18) Ještě chvíli musíme dalekohledem křižovat po obloze, než souhvězdí najdeme, nakonec se nám to ale podaří. Chvíli nemám co dělat a tak se vypletu z hloučku studentů a posadím se na úplném kraji kopce do trávy. Kdypak se asi vrátí Rybyj s dopisy od našich rodičů... A jaké to vůbec bude chodit si do Prasinek i přes týden? Vlastně... co když matka bude příliš ustrašená a list mi nepodepíše?! Nemám už na úvahy více času, protože nás Lupin zase svolává. Ze země se mi vstává jen těžko, mám dojem, že jsem k ní přimrzla. Přesto se mi podaří stoupnout si blízko Lupina, protože se zrovna nachází nedaleko. Jeho výklad nejdříve moc neposlouchám, ale když mám položí otázku, proberu se. Za tuhle otázku se určitě budou přidělovat body... a ty teď Nebelvír potřebuje jako sůl. Honem se rozpomínám, co jsem četla o měsíci ve Fantastických vesmírských objevech a užuž zvedám ruku, když mě přeběhne Cornigrum. Začne popisovat přesně to, co mi před chvílí proběhly myslí. Je to jako by mi kradl slova přímo z hlavy... Já se ale jen tak nevzdám. Využiji Danielova porušení, i když to co říká mě ani v nejmenším nezajímá. Vystřelím ruku do vzduchu a rychle navážu na Cornigruma. Ke krvavému měsíci se vztahují různá proroctví i v mudlovském světě, jako například že přináší neštěstí. Ve skutečnosti ale tento jev vznikne, když Měsíc vstoupí do stínu Země a jedná se o jeho zatmění. To se stává asi jednou za 3 roky a pokud se nemýlím, měl by být červeně zbarvený měsíc vidět za 15 dnů. Že je krvavý měsíc pro kouzelníky důležitý, s tím nemohu nesouhlasit, důležitý je však i samotný úplněk. Vždyť právě ten způsobuje, že se jistá skupina kouzelníků mění na veliká zvířata podobná vlkům. Gravitace Měsíce způsobuje takzvané slapové jevy - to jest příliv a odliv. Rotace měsíce je vázána se Zemí, což znamená, že nikdy nemůžeme vidět odvrácenou stranu měsíce. Když se Měsíc ocitne mezi Sluncem a zemí, nastává částečné či úplné zatmění Slunce. To všechno jsou úplné základy a vychrlím je téměř jedním dechem, teď se ale odmlčím, abych si urovnala myšlenky. Riskuji tím, že mi někdo vpadne do řeči, nic dalšího ale bez krátké přestávky dostat z hlavy nedokážu. |
doba vygenerování stránky: 0.91113901138306 sekund