Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:40Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:51Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 31. března 2020 20:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 12:05Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 31. března 2020 20:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 9:53Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:40Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je onlineRosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 30. března 2020 19:29Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 11:19Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 30. března 2020 19:29Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 03. února 2020 8:55Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 6:26Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:55Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 30. března 2020 19:29lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je onlineAcai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je onlinelady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 5:36Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 9:53Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 11:19Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 9:53Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 31. března 2020 20:54Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:20Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 5:36Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 8:22Mirelle Devény
 
Eliot Gazdar - 31. července 2017 00:56
magica1776.jpg

2E -> Sovinec

Sam, Becca

Pondělí 13. září


Pousměju se, když se Sam pustí do psychologického výkladu snů. Havraspár se holt pozná. "To jistě. Ale mezi lidmi je stále velmi rozšířená pověra o tom, že sny předvídají budoucnost. Vzhledem k tomu, že jim stále tak trochu nerozumíme, není se čemu divit, že se to furt ještě drží." Objasnil jsem svou pozici, když nás Becca přerušila svým okouzlujícím zvoláním. "To si nechám vytetovat na záda. Jen obrovskej nápis 'Nůdááá!'. Památník na studia v Bradavicích. Až někdy skončím ve vězení, bude to vypadat drsně." Pousměji se a svižným krokem pokračuji v chůzi.

I přes zimu si spokojeně oddechnu, když ucítím čerstvý vzduch v plicích. "To mi povídej." Zamručím směrem k Becce, s patřičně znechuceným výrazem. "Je mi jasný, že nestíháme, ale přetahovat hodinu taky nemusel..." Potřesu s povzdechem hlavou.

Překvapeně zamrkám, když si všimnu píšťalky v rukou Sam a jen tak tak se udržím, abych bolestí nevyjekl, když ucítím Beccinu nohu na té své. Vrhnu jejím směrem pohled nakopnutého štěněte, ale pak se moje pozornost stočí k výru. "Čus Henry." Pozdravím ho žoviálně. Na rozdíl od Beccy se ale držím v úctivé vzdálenosti. K sovám jsem se naučil mít velmi opatrný přístup.

"Eh, máme to stejně. Táta usoudil, že had je bezpečnější. Nebo si ze mě tenkrát utahoval a já to nepochopil, což je taky dost pravděpodobný. Každopádně Gregory by spíš dopis sežral než doručil." Zamručím v odpověď Becce, zatímco na papír škrábu dopis pro povolení chodit do Prasinek. Nedávám tomu moc velké naděje, táta vždy silně prosazoval, že jsem tady od studia a máma ho věrně podporovala. Ale za zkoušku...

Můj dopis je poměrně stručný. Vlastně jen tradiční zpráva, že je všechno v pohodě a jestli by, pěkně prosím smutně koukám, zařídit povolení do Prasinek. Nikdo z rodiny nikdy nebyl moc na zbytečné citové výlevy přes dopisy. A tak jsem se toho, jako ideální syn, poslušně taky zdržím.

Zvednu obočí a kritickým pohledem změřím Beccu. Pak vykouzlím co nejpřesvědčivější zahrání Rhetta Butlera. "Inu... i to je taktika." Uhladím si imaginární knírek a pak se zasměju. "I když by se dalo argumentovat tím, že nejdříve máš nápadníka zaujmout zevnějškem a svou přirozenou elegancí, kterou dnes předvádíš na každém kroku." Mé oči se významně stočí na napadenou nohu a tiše fňuknu, než se uchechtnu. "A až když ho zaujmeš tak je čas ho okouzlit svou osobností. No, alespoň tohle byly rady mojí mámy ohledně holek. Bůh ví, co je na tom pravdy." Pokrčím rameny. "Ale zpět k tématu. Co se týče sov, sám nemám moc tušení, zas tak často domů nic neposílám. Takže... Sam?" Odkašlu si a otočím se ke jmenované.
 
Rebecca Eliah Riel - 30. července 2017 23:53
becca142772.jpg

Před 2E -> Sovinec

Pondělí, 13. září


Sam, Eliot, okrajově Angie

Obrázek



"Jakýkoliv. Je mi jasný, že tobě se zásadně zdá o mně ve spodním prádle, jak tě krmím hrozny!" pronesu teatrálně směrem k Sam, než se zachichotám a začnu věnovat svoji pozornost Eliotovým slovům o tom, že sny se prej mají plnit. Sam ho ale usadí snůškou akademických řečí. Zívnu a pak vytvořím ze svých dlaní hlásnou troubu. "Nůdááá," zvolám.

Vyjdeme z hradu a já nasaju čerstvý vzduch. "No konečně. Myslela jsem, že v 2E zapustím kořeny," zamumlám si spíše pro sebe, než pro svoje dva společníky, a zarazím ruce do kapes. Venku začínala být pomalu zima, za chvilku bude zima opravdová a to bude teprve něco. Možná bych mohla očarovat pár sněhových koulí, aby pronásledovaly někoho ze Zmijozelských a pak to svést na Daniela? Nad tím nápadem se spiklenecky pousměju.

Pak si všimnu, že Sam vytáhla nějakou píšťalku. "Barde Beedley, jsi to ty?" zeptám se jí, když na ni začne hrát, ale to už jsme v sovinci a nad hlavou mi proletí výr velký jako menší stodola. Možná stodola pro panenky. Ale luxusní stodola pro panenky, ne nějaký levný, plastový hnus. Nevědomky se trochu přikrčím a šlápnu při tom Eliotovi na nohu. Omluvně syknu. Dneska jsem vážně jak slon v porcelánu.

"Ehm...ahoj Henry?" řeknu trochu váhavě, když nás Sam začne představovat. "No tak, pozdrav," drcnu loktem do Eliota a trhnu bradou směrem k výrovi. Podle cukajících se koutků jde poznat, že sotva zadržuju smích. "Když si ho pohladím, klovne mě?" zeptám se Sam a podle odpovědi buď ruku natáhnu a sovu si váhavě pohladím, nebo svoje nenechavé prsty udržím na uzdě.

"Já teda vlastní sovu nemám, otec tvrdí, že jedna rodinna stačí. A Špionku asi sotva někam pošlu se dopisem, když je to chudák rosnička prťavá. Jo, Sam, mimochodem, než půjdeš večer spát, mrkni se, jestli jí nemáš v posteli. Poslední dobou se snaží zdrhnout," varuju spolužačku před svojí žábou, zatímco z brašny vytahuju pergamen a brk. Opřu kus pergamenu o zeď a začnu psát. Jak mám diplomaticky napsat 'máti, uklidni se, ten kluk, kterýho jsem přefikla v kumbále, byl ze Zmijozelu'? pomyslím si v duchu, ale naštěstí mám tolik rozumu, abych to neřekla nahlas. Stejně se to už nebude opakovat. Na Cayluse bych už nesáhla ani násadou od koštěte, po tom jak se choval.

Tak se v dopise jen omluvím za svoji nevychovanost a poprosím je o povolení k návštěvě Prasinek. Hodná dcerunka. Musím se nad psaním culit jako malá a koušu se do rtů, abych se nerozesmála. Pohled mi znovu padne na Eliota, protože si vzpomenu na svoje uvažování při kouzelných formulích. Milá maminko, jak by se ti líbilo, kdyby ten šťastlivec v kumbále byl z Mrzimoru? Nelíbilo? Tak mi dej prosímtě pokoj, děkuji.

Přestanu sledovat Eliota a vrátím se ke svému dopisu. "Máte tip na nějakou dobrou školní sovu?" zeptám se Eliota se Sam a v tu chvíli si všimnu, že kousek od nás se nad dopisem hrbí Angie. Jestli zvedne pohled, usměju se na ní a zamávám rukou, ve které držím brk. "Chtěla bych, aby to povolení přišlo co nejdříve," obrátím se zpět na ty dva. "Čím dřív budeme moct chodit do Prasinek i v týdnu, tím líp. Hodlám sníst tak polovinu Medového ráje, abych měla jasno, že mě můj potenciální nápadík má rád kvůli povaze, ne kvůli tělu," povzdechnu si teatrálně a položím si ruku na srdce.
 
Alastor Krimmer - 30. července 2017 23:51
al1932.jpg

2E--> knihovna

Cass, Dee, kolegové v okolí

Pondělí 13.9.



Usměji se na Dee a kývnu na souhlas.
„Klidně. Ale upřímně nevypadá, že bys to potřebovala.“ Ještě chvíli sleduji, jak odchází, a nemůžu se dočkat, až budeme opět sami. Minulý volný týden byl v tomhle geniální a teď si říkám, kéž by měl den 48 hodin.

Zapíšu si na pergamen profesorovu odpověď a je mi jasné, co budu příště hledat i když mě vlastně tohle přehrávání snů zase tak moc neoslovilo. Mít takovou myslánku a přehrávat si vzpomínky, to by bylo něco. Ale mám dojem, že bych si po chvíli přehrával furt to samé dokola.

Naštěstí chvíli poté, co spatřím svojí noční můru hodina končí. Ostatní po mě jsem ani nevnímal a jsem rád, že je tohle za námi. Mám dojem, že po dnešní zkušenosti tohle kouzlo asi profesor nebude moc učit. Nebo možná později, až nebude mít tolik lidí sny jen o… no šak víme.
Zamávám na Dee na rozloučenou a když jdu kolem tak, že už je nadosah, nezapomenu jí popřát:
„Užij si to, princezno.“ Poté s úsměvem vyjdu ven.

Všimnu si, že Cass už zmizela pryč a tak se vydám na to nejpravděpodobnější místo, kde bych jí mohl najít… knihovna.
A taky že jí tam najdu. Sednu si naproti a podívám se na ní. Nevím přesně, co se jí ukázalo za sen, ale vnímal jsem dost na to, abych věděl, že to nebylo nic dobrého.

„Chceš o tom mluvit? Nebo bych ti mohl nějak zkusit zlepšit náladu?“
Počkám na její odpověď, a jestli nebude chtít, zbývá jen jedna možnost, jít dál. Nebo mě to aspoň pomáhá.

„Půjdu za profesorem Lupinem. Chceš se pořád přidat?
A ještě jedna věc. Budeš posílat domu dopis kvůli Prasinkám? Já jen, že bych tě s tvým dovolením zase sprostě využil,“
pronesu a usměju se.
 
Sam Elis Arrkain - 30. července 2017 23:13
sam381152868.jpg

2E -> chodby -> Sovinec


Becca, Eliot, ostatní

Pondělí, 13. Září



"Meg-co?" Zasměju se a trochu se od Beccy odtáhnu, když schytám další kopanec. "Pfft, mluvíš jak moje bab-" V půlce se zarazím. Žádnou nemáš. "Eh, myslím jak sedmdesátiletá důchodkyně co se se snaží vtipkovat se svou neméněstarou kamarádkou ze sousedství." :P Zazubím se na ni a pro jistotu se ještě trošičku přimáčknu na Maureen v případě dalšího útoku.

Když si mě konečně má spolužačka odchytne, oznámí mi, že budeme mít další doprovod. Eliota jsem sice znala, ale nikdy sme si nějak extra slov nevyměnili, spíš takové typické pozdravy a zdvořilostní fráze typu "Jak je?" a "Dneska je fajn počasí." Proto z jeho účasti nějak extra nadšená nejsem, ale whatever. Třeba změním názor.
"A můžeme snad za to, že jsme byli převálcováni davem spolužáků nažhavených předvést své erotické sny, že se na nás holt už nedostalo?" Zašklebím se na Beccu, ale jsem upřímně ráda, že jsem nemusela sdílet svůj sen se všema téma lidma okolo.
Nad Eliotovou poznámkou o snech jen pozvednu obočí.
"Sny, že se mají vyplnit?" Pohlédnu na něj a lehce nakloním hlavu na stranu. " Teoreticky sny nejsou nic jiného než informace, které přes noc mozek zpracovává, aby si je uložil do dlouhodobé paměti. A protože nemá čas, kdy jindy nasbírané informace utřídit, páč je stále v režimu sbírání dat, dělá to v noci, když spíme. Proto se nám vůbec zdají sny." Ne že bych byla nějaký expert, ale psychologie mě fascinovala už hodně dlouhou dobu. Psychika je mimořádně zajímavá věc. To byla Mau a Draco, koho sme teďka minuli?

Konečně jsme vyšli ven na čerstvý vzduch. Venku se již pomalu stmívalo, krvavé Slunce padalo za obzor a čistá dokonale modrá obloha slibovala další tichou, tajemnou noc. Při cestě k sovinci v kapse u kalhot zašmátrám a vylovím malou, ručně vyřezávanou píšťalku ze světlého dřeva a s vyrytou sovou na její zploštělé straně. Pamatuju si na den, kdy se mi ji konečně podařilo vyrobit. Tehdy mi to zabralo osm měsíců a dvanáct nepovedených pokusů. Heh. Přiložím si ji ke rtům a jednou dlouze na ni zapískám. Zvuk který vydá není ostrý, zda se spíš tlumený více podobný zvuku lesního rohu, ale do něj má ještě hodně daleko. Schovám píšťalku zpátky do kapsy a pár vteřin na to už mi na rameni přistane můj nádherný výr.
"Nazdar, kamaráde." Pozdravím ho s úsměvem a lehce ho pohladím po hlavě. V odpověď mi tiše zahouká.
Všimnu si pohledů těch dvou a dojde mi, že ho vlastně ještě nikdy neviděli. Co na to říct? Já a Henry nenavštěvujeme tohle místo často a s kamarády. Teatrálně si odkašlu.
Ehm, Henry, tohle jsou Becca a Eliot, Becco a Eliote, tohle je Henry." Přátelsky se na ně zazubím.
 
Christian Dragon - 30. července 2017 21:55
hpkopie2096.jpg

Hodina kouzelných formulí

všichni přítomní, Erika, Marie


Jsem rád, že Erice nevadí, když si k ní přisednu. Naproti tomu Ryana si raději moc nevšímám, protože se tváří, jako by sežral kyblík citrónů ve tvaru slimáka. Z lehkého zamyšlení nad nesmrtelností brouka mne vytrhne až hlas profesora Kratiknota, který mi pokládá další ze svých otázek. Trošku mě překvapí, že se toho opět neujmul někdo z Havraspárské koleje, protože ti většinou zodpovídají každou otázku v tomto ohledu.
Zvednu k profesorovi oči a na okamžik se zamyslím.
"Jestli se nepletu, tak toto kouzlo se používá ke snižování věcí."
Je to jen něco, co jsem si zapamatoval z učebnice. Nejedná se o nějakou velkou vlastní zkušenost. Zatím jsem si tohle kouzlo až tolik netestoval.
Mezitím si mí různí spolužáci opakují nejrůznější kouzla, která nás již náš profesor naučil. Některá jsou povedenější, než jiná. Naštěstí s rozbitým nosem skončil ku příkladu Crabb a nikoli já. To bych opravdu neocenil, ale věřím tomu, že například Ryan by to s chutí uvítal.
"Je hrozný žárlivka a zapškloun a přitom...."
Jen rychle zaplaším myšlenky, které se mi derou do hlavy. Nemá cenu, nad něčím takovým uvažovat. Mou pozornost opět zaujme Kratiknot, když nám začne vyprávět o novém kouzlu, které nás naučí a historii, která se k němu poutá.
"Krejčířské kouzlo Diffindo jo?"
Lehce se nad tím pousměju. Zdá se to, jako praktické kouzlo, když třeba chcete někomu do spoďárů naschvál vyřezat nějaký hezký obrázek, aby měl po ránu zábavu.
"Kam se na to hrabou drápky mého Arwinka."
Uchechtnu se pro sebe tiše. Jakmile máme vystřihovat tímto kouzlem rudý papír, tedy alespoň v mém případě. Vytáhnu hůlku a na papír se zamračím.
"Diffindo! (2)"
Hůlka na mě jen provokativně zaprská ale nic se nestane. Nu což nedaří se cvičení dělá mistra. Nadechnu se provedu znovu tentokrát preciznější pohyb hůlkou a dávám si pozor na intonaci a výslovnost.
Diffindo! (10)"
Nečekal jsem, že se mi to podaří až tak účinně. Stalo se to, jako nic najednou prostě byl v papíru vyřezaný docela věrohodně sedící lev. Ta preciznost mě skoro až děsila.
"Páni."
Vydechnu tiše pro sebe, ale pak už dostaneme látku, pro další postup. To bude asi trošku těžší, ale zkusit se to přece musí. Koutkem oka slétnu k Erice, jak si vede.
"Diffindo! (63%)"
Mávnu znovu hůlkou směrem na látku a z ní se mi podaří vystřihnout jednoduchého trošku kostrbatého panáčka.
"No...i to lze považovat za úspěch."
Pousměju se pro sebe.
"Je fakt, že kdyby ta učebnice měla tuhle velikost vždy a obsah stránek by byl tomu přímo úměrný, bylo by to trošku únosnější jí číst."
Zasměju se nad zminiaturizovanou učebnicí.
"Hele ještě chvíli budeme trénovat tohle stříhací kouzlo a můžeme jít dělat krejčí."
Prohodím směrem k Erice, která se mnou načla hovor. Taky padl od Eriky zajímavý dotaz, ale na ten nám nebylo moc dobře odpovězeno. Hold asi nejsme ještě dost zkušení, aby nám to profesor svěřil.
Pak nám je vysvětleno další nové kouzlo, které nám profesor vysvětluje. Zní ještě zajímavěji, než to předchozí zvláště pro jeho potenciál a možnou užitečnost. Když jsme se měli rozdělit do dvojic asi jsem příliš zaváhal, protože než jsem stihl stočit pohled k Erice nejbližší potencionální partnerce, už se k ní vetřel Ryan a zabral si jí do dvojce.
"Nechápu, jak s ním vydrží. Opravdu k němu něco cítí, nebo je to jen tolerance?"
Asi jsem nad svou dvojcí váhal moc dlouho, protože mě přiřadil nakonec profesor do dvojce s Marií, alespoň je to někdo od nás.
Přejdu tedy trošku do prostoru a udělám si od ní odstup, abychom nebyli tak blízko sebe a lehce na ní pokývnu hlavou.
"Připravená?.....Dobře, tak já tedy začnu."
Nadechnu se a soustředím se na kouzlo, švih hůlkou a jeho vyslovení.
"Carpe Retractum! (56%)"
Z mé hůlky vyšlehne lano, ale na poprvé se mi ho nezadaří dobře zachytit kolem Marie.
"Je to těžší, než se zdá."
"Carpe Retractum! (79%)"
Švihnu hůlkou znovu tentokrát již více plynule a magické lano se hladce omotá okolo Marie, kterou přitáhnu decentně k sobě. Mám trochu obavu vložit do tahu více síly, abych jí neublížil, nebo jí nenechal proletět se vzduchem ke mě.
"Můžeš."
Spustím hůlku, aby mohla kouzlit ona, ale profesor jí zadá nakonec jiný úkol, takže sleduji, jen, jak se odtáhne pomocí kouzla ke dveřím.
"Taky pěkný."
Usoudím pro sebe a koutkem oka zahlédnu trénink Ryana a Eriky.
"Pokud se o něco snaží, tak pěkně blbě. U Merlinových vousů, být holka, tak mu asi střelím jednu rovnou mezi oči."
Usoudím si v duchu, ale raději nic neřeknu, nedopadlo by to pravděpodobně dobře.
Na závěr hodiny, nebo spíše již do jejího přetaženého času přijde náš profesor se třetím kouzlem, které mne trošku v duchu děsí. Odhalovat své sny, jejichž obsah třeba ani člověk sám nezná, před celou třídou není zrovna dvakrát dobrý nápad, ale úkol je úkol.
"No sakra..."
Mí spolužáci postupně ukazují své sny. Některé jsou fakt zvrhlé a dost úchylné.....od toho Ryanova se raději odvrátím, protože to je fakt hodně. Některé sny ani nesleduju, když nabírají....pornografický spád.
"Chudák Erika."
Mihne se mi hlavou stejně nezabrzditelná myšlenka. Když dojde řada i na mě pomalu se nadechnu a přiložím si hůlku ke spánku.
"Somnium pictura! (2)"
Vyslovím kouzlo, ale obraz se jen zahýbe, ale nestane se nijak určitým. Je třeba se asi více soustředit. Další nádech.
"Somnium pictura! (10)"
Tentokrát pronesu již jistěji a obraz je najednou čistý až příliš a....
Sen

Připomínka tohohle snu se mi vůbec ale vůbec nelíbila. Snad moc spolužáků nedávalo pozor.
Jakmile jsme mohli odejít opustil jsem učebnu. Nikdo si mě moc nevšímal a Erika a Ryan byli opět zapředeni do hovoru, komunikace, nebo něčeho tomu blízkého, takže jsem raději pokračoval dál. Hodlal jsem si odpočinout. Za dnešní hodinu toho bylo až až.
U Velké síně jsem si všiml vzkazu od Studentojeda.
"Hmmm bezva noční procházka do Zapovězeného lesa....extra dávka lektvarů navíc....no co čekat..."
Zabručím si v duchu neposkojeně.
Zamířím raději odtud rovnou směr společenská místnost. Stejně si potřebuju odložit učebnici k těm dalším, když jí už teď nepotřebuju a navíc pravděpodobně bude třeba vysmejčit záchodech Arwinovi.
"Ta Ryanova bedna s věcma je vždy tak lákavé místo pro odpadkový koš....ne to nejde...."
Bojuju v duchu sám se sebou jestli učinit, něco velmi nepěkného svému spolubydlícímu a pak si vzpomenu, že musím ještě dneska za McGonagalovou. Ale to ještě chvíli počká.
 
Erika Claythorne - 30. července 2017 11:04
erand8255.jpg

Učebna 2E -> chodba
Profesor Kratiknot, Ryan

Pondělí 13.9.



Poděkuji profesorovi za odpověď a mávnutím hůlky kouzlo ukončím. Nehodlám si k sobě Ryana přitahovat. Svázala jsem ho, profesor viděl, že se mi kouzlo povedlo, víc netřeba. Posadím se mlčky zpátky na svoje místo a dál si Ryana moc nevšímám. Soustředím se na Marii a její předvedení dalšího využití nově naučeného kouzla. Napadne mě, jaká je škoda, že jsme tohle kouzlo neznali ráno v jezeře. Stačilo se přeci jednoduše přitáhnout k nějakému předmětu a byli bychom z vody hned. A nejspíš bez vážnějších zranění… Podrbu se u toho přes obvaz na noze, kde mě při vzpomínce na ďasovce zasvěděla už patrně uzdravená rána. Oklepu se a vrátím se k výkladu profesora.

Profesor Kratiknot tentokrát přichází s novým kouzlem. Vyvolávání snů. To zní zajímavě, mohla by to být zábava! Některé sny bývají opravdu veselé. Pozorně tedy sleduji Reginin sen. Ale téměř okamžitě toho lituju. Opravdu nepotřebuji vidět Benjamina, jak… uch… ne… opravdu jsou věci, které vidět nepotřebuji. Celá rudá otočím hlavu, abych se na to nemusela dívat. Jsem vážně ráda, když sen skončí a na řadu se dostane další. Jenomže ke slovu se přihlásí Caylus. Ani nečekám, že by měl jeho sen obsahovat oblečené lidi. Dobře, lehce jsem se spletla. On i profesorka Primrose jsou zcela oblečení, ale kam se bude sen ubírat je všem zcela jasné. Trochu si povzdechnu a čekám na dalšího. Patrickův sen je sice celkem zábavný, ale ve výsledku se téma moc nemění. Jsem z toho celkem v rozpacích a divím se, že profesor ty bubliny nepraskne. Sen Beccy mně od té červené moc nepomůže, ale Alexin mě naopak celkem pobaví.

Poté přijde na řadu Ryanův sen. Když vidím, jak bodá do Wolfa, protočím jen otráveně oči v sloup. Žádná novinka. Ani to, že se tam zjeví Sinestra, začnou se líbat a během chvilky je to opět mládeži nepřístupné. Tohle opravdu nepotřebuji vidět. Ani v podání Ryana, ani v podání nikoho dalšího. Sklopím oči a jdu si zkoumat třeba boty. To je dobrá činnost. Pak ale najednou uslyším z Ryanova snu svůj hlas. S trhnutím zvednu oči a nechápavě se dívám na nahou sebe v Ryanově snu. Nejraději bych se zahrabala někam hluboko pod zem a už nikdy nevylezla… Loupnu lehce pohledem po Ryanovi a vidím, že by se tam nejraději zahrabal taky. Uvědomím si, jak je celá ta snová šaškárna vlastně hrozně ponižující. A to hlavně pro autory těch snů. Trochu soucitně se na něj usměju a po zbytek snů už sedím s očima sklopenýma k zemi a pro jistotu ještě schovanýma za rukou.

Neskutečně se mi uleví, když profesor celý ten kolotoč ukončí. Pomalu ho ani nenechám doříct poslední slovo a bleskově zmizím z učebny. Tam se opřu o chladnou zeď a párkrát se zhluboka nadechnu. Jo, tohle je mnohem lepší než celá ta uzavřená místnost plná souložících snů…

Ryane,“ zastavím spolužáka, jen co ho spatřím vyjít z učebny. “Já… jsi v pohodě…?“ vypadne ze mě tiše, ale upřímně starostlivě. Ačkoli bych ho za ten sen nejraději zfackovala, vím, že za své sny nikdo nemůže. A také asi tuším, jak hrozně se musí cítit…
 
Diana Gabriela Black - 29. července 2017 21:24
217783139.jpg

2E---> Velká síň ---> Hagridova hájenka

Thomas, Cass

Pondělí 13. září


Brácha je prostě frajer! Nezaváhá ani okamžik. Neptá se. Nekoulí očima. Prostě se toho rovnou ujme. Opřu se a udělám Thomasovi místo, aby se mohl ke Cass naklonit. Pousměju se, ale koutky mi trochu poklesnou, když začne o jakési noční můře o otravné sestře. Takže otravná ségra, jo? Takže ti stále dávala pohlavky, jo? No dobrá tedy! Sám sis o to řekl. Plesk! Tenhle pohlavek se mi opravdu povedl. Jsem za něj na sebe patřičně hrdá. „Chápeš to?“zvolám ke Cass. „Jak by někdo jako já mohl být noční můrou?“ řeknu na oko dotčeně a štípnu ho do paže. Hmmm... pevný tricák to brácha má, to se musí nechat! „Měl bys dělat kliky, rosolovatíš,“ rýpnu si a věnuji Cass úsměv, ale ten pohasne při její slovech a grimase. Očividně se nezadařilo!

Oplatím bráchovi kývnutí a hned pádím do Velké síně. Však se musím najíst, vždyť už jsem dlouho nejedla. V síni se vrhnu hlavně na ovoce – nějaký banán (ten já ráda), jablko, madarinka, pomeranč, a na cestu si s sebou vezmu tři pěkně měkké kiwi. „Ukaž to,“ podívám se na nástěnku, na kterou mě upozornil brácha, a s ním poslední měsíček pomeranče. „Já ti nevím...“ z hodiny navíc nejsem dvakrát nadšená. „Vždy připravena,“ zažongluju se třemi kiwi, „nebudu přeci o hladu. Nezdružuj a poď už prosim tě.“

„Kouzlo, ale jóóó proč ne,“ dojím načatou kiwi a utřu si ruce do oblečení. Copak asi ukáže kouzlo mě? Somnia Pictura! (2) Sakra tak to nevyšlo! Tak tedy znovu. (4) „Dneska si fááákt daří,“ postěžuji si. Do třetice všeho dobrého? (8)



SEN

„To ty snad děláš srandu?!“ řeknu jakmile bublina praskne. Vzpomenu si na ráno, když jsem se z tohodle snu probudila. Musela jsem se osahat a děkovat, že vše bylo na svém místě a mezi jsem neměla pytlík. „To se musíš pořád opičit? Nemůžeš mít taky jednou něco vlastního? Ještě mi řekni, že se ti dneska taky něco zdálo,“ podívám se na něj, a když přikývne na souhlas tak mi to nedá, abych se nezeptala. „Nezdálo se ti náhodou o nějakech kousavých ředkvičkách?“ Stačí mi jeden pohled, aby mi to bylo jasné. „Tak to je hustý! A asi taky trochu divný.“ Společně s bráchou se tomu ale zasměju. „Pojď musíme za Hagridem,“ chytnu bráchu kolem krku a zamíříme do hájenky.

„Dobrej,“ pozdravím. „Jistě, že je vrátíme v celku. No,“ sjedu bráchu nedůvěřivým pohledem, „i když v tvém případě...“ pronesu pochybovačně.
Během čekání jestli pro nás Hagrid něco najde koukám po vejrech a přemýšlím, co bych tak bráškovi mohla provést, abych se zabavila. Vytáhnu jednu kiwi a provokativně do ní před bráchou kousnu. Nikdy se mu moc nelíbilo, když jsem před ním jedla toto ovoce i s kůži. Že prej je to hnusný! A jak to takhle můžu jíst!
„Až tady skončíme, chtěla bych se na něco juknout v knihovně ohledně Dějin čar a kouzel,“ oznámím bráchovi.

 
Cassandra Warren-Wentworth - 29. července 2017 21:00
4e42fb8e7645cc6a56a99c13f919e8aa3450.jpg

2E -> Knihovna

Pondělí, 13. září

Becca, Blackovi



Je mi na nic. Danův sen byl sice poznání vtipnější a optimističtější, ale na odvedení myšlenek nestačil. V mysli mi stále běhaly obrázky mé rodiny.
Na Dianinu otázku jen nepřítomně přikývnu. Jo, jasně, jsem v pohodě… vypadám v pohodě?! NE! To je pitomá otázka…

A v momentě, kdy jsem chtěla zaplout ještě níž, mě kdosi chytne za pravou ruku. Vedle mě ale sedí Becca! Zhluboka se nadechnu a stisk jí vděčně vrátím. Taková drobnost a jak moc pomohla! Úplně v tu chvíli zapomenu na to, jak ode mě odešla. A na její spory s dvojčaty. Jako by to bylo už hodně dávno!

Když Kratiknot sny ukončí, uleví se mi. Kdo ví, co všechno bychom se tu ještě dozvěděli! Na druhou stranu… mohl to stopnout přede mnou! Ale už se stalo.

Beccs mě pustí ve chvíli, kdy začne dávat věci zpátky do brašny. Ať se podívá nebo ne, pošlu jejím směrem vděčný, přesto stále posmutnělý úsměv. Jo, tohle byla nakonec dost náročná hodina! Aspoň ty body jsme tady nasbírali!
Smířeně a úspěšně si opět zmenším učebnici na původní velikost. Strkám ji do brašny, a to už mým směrem mluví Thomas. Obočí mi povyjede vzhůru. A tohle mě má co? Rozveselit? Že se mi zdá o tom, jak mí biologičtí rodiče vraždí mého nebiologického brášku? Co to má sakra společnýho s… no dobře, asi bych se tomu normálně zasmála, ale teď ne. Teď se donutím jen k jakési grimase, co se měla podobat úsměvu jsem-v-pohodě-tak-mě-nech-bejt.
“Buď rád, že ji máš,“ brouknu a vyjdu z učebny. Ne že bych věděla, kam jít, ale kroky mi automaticky zamířily do knihovny. Hm… a proč ne! Tady se asi uklidnim nejlíp. Mezi hromadou knih! Jednu z regálu popadnu, zapluju s ní do rohu do jednoho z křesel a dám se do předstírání četby.
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.83122396469116 sekund

na začátek stránky