Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je onlineDiana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Sam Elis Arrkain - 29. září 2017 13:51
sam381152868.jpg

Pokoje -> Společenka -> Hodinová věž -> Astronomická věž


Páťa, Kayla, případně Al s Dee, pak ostatní

Pondělí, 13. Září


Když se Kayla zeptá, jestli může s námi, pobaveně se na ni zazubím.
"Jasně, Páťa má pravdu. Čím víc lidí, tím větší zábava!"
Když Patrick zmíní mimojiné i čtení s veselými obrázky, jen po něm švihnu spikleneckým tajuplným pohledem, který mu měl jasně naznačit moje uznání, že výzvu vzal skutečně vážně. Šikovný.
Takže pokud bude chtít Kayla s námi, vybídnu ji, ať si sbalí věci a vyrazíme. To se už ozve můj kamarád, že všechny slíbené věci vlastně zapomněl na pokoji, takže se dělíme a já počkám na Kay, až bude hotová. Taky docela pochybuju, že by chtěla jít na Věž v pyžamu, ale tak u havranů člověk nikdy neví.

Konečně se všichni tři sejdeme ve společence. Páťa se tlemí od ucha k uchu, celé to jeho nadšení mě pobaví.
"Čtyřlístek?" Zasměju se, když mi pohled sjede na časáky, které drží v ruce. No, pro mě za mě.
"Do věže, Páťáčku. Míříme vysoko, páč tam nás nikdo hledat nebude."

Pokud si to tedy naše spolužačka nerozmyslela a nevzala nohy na ramena, vydáme se všichni tři do hodinové věže. Cestou kouknu na čas, devět, dvě hodiny by mohly stačit.
Když dosáhneme naší cílové destinace, najdeme si nějaké pěkné místečko, kam shodím batoh a začnu na zem vykládat vše potřebné k přeměně svého drahého parťáka v neodolatelného hřebce. Páťa se mezitím postará o vše potřebné, co se výživy hlavního kadeřníka týče, a Kayla, no, ta nejspíš taky něco dělá, ale moc nepostřehnu co. Soustředím se, abych si přípomněla postup, co všechno mám udělat. Dobrá, neprve světla. Pomalu vytáhnu hůlku a klidným hlasem vyčaruju malou světelnou kouli. To samé zaklínadlo použiji ještě čtyřikrát, a světlo uspořádám do kruhu kolem nás. Pověřím Kaylu, aby nám sehnala nějakou židli pro našeho zákazníka a přehodím Patrickovi přes ramena jeden starý ručník, co se mi z kufru podařilo vyhrabat.
Když se konečně vrátí Kayla i s úlovkem, jsme připraveni začít.
"Takže, pohodlně se u nás usaďte. Začínáme." Zvýším teatrálně hlas a pustím se do díla.

Musím uznat, že to s hennou není zrovna lehké pořízení. Takhle nervózní jsem snad ještě nikdy nebyla, hlavně proto, že jsem věděla, že jestli to teď Páťovi povorám, bude mít na hodně dlouhou dobu útrum v jeho milostném životě. Před očima se mi promítaly různé možnosti nezdaru, které by se mu mohly stát osudnými. Ale dopadlo to v pořádku. Sice se mi podařilo nakreslit si krásnou hnědou šmouhu na tváři, ale povedlo se.
"Nuže, hotovo. Teď to ještě necháme zaschnout a pak to nějak umyjeme." Zasměju se a vesele poplácám svého parťáka po zádech. Čas na piknik.

No... Nemůžu říct, že jsem si to neužila. Kdy naposled to vlastně bylo, co jsme s Páťou měli takovouhle chvilku? Sice to nepřiznám, ale fakt se mi po něm o prázdninách hodně stýskalo. Nemám moc lidí, se kterými bych se dokázala tak dobře a navíc takhle přirozeně bavit o všem možném. A kde sakra bere tak skvělou čokoládu? Se ho na to potom budu muset zeptat. Sehnat takhle kvalitní zboží je v dnešních dnech echt těžké. A jen tak mimochodem, Páťa má hodně dobrý vkus, co se týče vybírání časopisů s Čtyřlístkovým motivem. No, sice nevím, jak Kay, ale já se fakt bavila. Tohle bychom mohli dělat častěji.

Vyplavit učebnu se nám naštěstí nepodařilo, vše jsmě po sobě vzorně uklidili a naleštili. A Patrickova hlava? No, rozhodně nabrala o několik odstínů tmavší barvu, než byl mnou očekávaný výsledek. Ale vypadal... jo, vypadal sexy.
"Tak se pojď podívat, ty hřebče salónů." Pobaveně jsem svého kamaráda došťouchala k oknu, aby se na sebe podíval. Tipuju, že i jemu se musel zastavit dech. No, možná na tohle mám přecejen skrytý talent.

Když jsme opouštěli místnost, automaticky zkontroluji náš čas, jenže to jsem neměla. Touhle dobou jsme už všichni meli být na té poslední hodině, kterou nám u večeře ještě Al tak zodpovědně připomínal.
"Sakra!" zakleju nahlas a provinile se podívám na svoje dva spiklence. "Že neuhodnete, kde jsem právě teď už měli být?"
Při svižném sprintu směrem k Hagridově hájence jsem si uvědomila další podstatnou věc, a to že jsem jaksi všechno důležité zapomněla na pokoji. Další sakra! Obrátila jsem hlavu k Patrickovi se zadýchanou prosbou, zda můžu nahlížet do té jeho a málem kvůli své nepozornosti sletěla ze schodů, kdyby mě teda mí drazí přátelé nezachranili. Panejo, ono mít kamarády se fakt vyplatí! Zapřemýšlela jsem, zda by při podobné situaci někdo zachytil i Malfoye. Toho kreténa jsem nikdy neměla moc v lásce. Dost se vytahoval.

Dorazili jsme, a snad ne jako poslední. V Astronomické věži už pár našich spolužá nahlíželo teleskopy na přenádhernou noční oblohu, kterou nenarušovalo nic, s výjimkou našeho lapání po dechu. K čertu, já tu asi umřu!
 
Acai Luqueba - 29. září 2017 12:56
215783.jpg

Společenka > Koupelny > Kopec nad Hagridovou boudou


Alex, Dee, Mau, Marie a Rory

13. září, Pondělí



S přidrzlým úsměvem jsem na sebe vzala roli flákače, kterou mi přidělila Alex, a zařadila se mezi ostatní. Nebyli jsme ani zdaleka poslední. Takovej Benji přišel kdo ví kdy, za což samozřejmě od Alex jednu schytal. Brala svojí novou funkci dost zodpovědně. Slabší nátury by z ní chvílemi mohly mít i strach, ale mně to přišlo super. Neumím si představit někoho jiného než ji, jako kapitána. Má přesně tolik entuziasmu, kolik je potřeba na tu správnou atmosféru, a dost respektu k tomu, aby nás udržovala v lajně.
Se sovičkou v klíně a zadkem v pohodlném křesle mi naše první týmová porada přišla celkem v pohodě. Nejvíc času beztak zabralo zkorigování rozvrhů a kroužků, abychom se mohli dohodnout na nějakém tom termínu pro trénink. Osobně jsem byla docela zklamaná, protože jsem čekala, že se dozvíme nějaký tréninkový plán, ale na ten si nejspíš budu muset ještě počkat. Ne všichni se do toho hrnou, jako já. Jsem v týmu nová, takže mé nadšení je několikanásobně větší než u ostatních. Alespoň mi to tak přijde.
Jakmile je porada u konce, hodím po Alex povzbudivý úsměv. „Bravo. Napoprvé to nebylo špatný.“ Zakřením se na ní a vypakuju se ze společenky. Po Astronomii pravděpodobně nebude čas se jít osprchovat a po dnešku fakt toužim po teplý vodě. Nechám najedenou sovičku v krabici a s nutnými potřebami zmizím v koupelnách. Sama nebo se společností, to už příliš neřeším. I tak tam strávím poměrně dlouhou dobu. Ve sprše se vždycky přemýšlí nejlíp a já byla ve svých myšlenkách přímo ztracená. Hlavu mi okupoval Rory a fakt, že ho teď na hodině uvidím. Jak se mám tvářit? Jak se k němu mám chovat? Mám dělat, že se nic nestalo a ignorovat ho? Beztak jsem k žádnému řešení nedošla kromě toho, že nad tím možná až příliš přemýšlím. Vždyť se přeci nic tak hrozného nestalo. Jedna nebo dvě pusy… není to tak, že by Rory byl nepolíbený, že jo.
Po důkladné očistě jsem se vrátila zpět na pokoj, kde jsem se teple oblékla a připravila si pomůcky na hodinu. Stačil mi jeden pohled, abych zjistila, že Maureen už na pokoji byla. Asi jsme se minuly. Potlačím myšlenky na to, jak mi dnes její chování přijde zvláštní. Vlastně jí ani neznám dost na to, abych si něčím takovým mohla být jistá. Do hodiny zbývalo sotva pár minut, takže jsem překotně vzala svoje věci a líným krokem se vydala na místo určení.
Na místo dorazím přesně na čas, což je docela úspěch vzhledem k tomu, jak jsem se courala. Zvesela se zazubím na profesora a kývnu na Nairu. Nejdu k ní blíž, nevypadá, že je v dobré náladě. Raději si prorvu cestu rovnou k Maureen.
„Kam si zmizela? Od večeře jsem tě neviděla.“ Vyhrknu na ní zrovna v momentu, kdy se profesor ptá na pomůcky. „Geez, zapomněla jsem si mapu.“ Zabručím si pod vousy, když se ujišťuji, že mám fakt všechno. Letmo se rozhlédnu, jestli neuvidím Roryho a pokud ano, okamžitě odvrátím pohled. Jo, super začátek.
Rozdělování do skupinek bylo pro dnešek už docela dost, ale nedá se sloužit. Bez špetky nadšení se přiseru k první skupince, kde ještě není nikdo z mrzimoru. Nejsem dvakrát nadšená z toho, že je tam Dee a Marie, vzhledem k tomu, že právě kvůli nim přišla naše kolej o dost bodů. Na druhou stranu je to z půlky i moje vina, takže to hodím za hlavu a na obě dvě se přátelsky zazubím.
„Zduř.“ Energicky je pozdravím a vytáhnu si teleskop s učebnicí a sešitem. Budu počítat s tím, že ostatní mapu mají, takže bych k nim mohla nahlédnout. Nervózně přešlápnu, když se k nám přidá i Rory a věnuji mu dost rozpačitý pohled. No, stejně bych se mu nemohla vyhýbat věčně.
Jako první se ozve Dee a já se teprve potom začnu zaobírat tím, co máme před sebou. Astronomie mě vždycky bavila. U nás doma je nebe úplně jiné, než ve městě. Jasnější, čistější.
„Souhvězdí draka, pokud se nepletu.“ Pozorně si prohlédnu obrázek a pak zavzpomínám, kde by se dal najít. „Teoreticky bysme ho měli najít mezi malým a velkým vozem.“

(5)


 
Noelle O`Meara - 29. září 2017 12:27
noe2291.jpg

U jezera ---> Dívčí pokoje ---> Kopec nad Hagridovou chýší


Diana, Thomas, Erika, Wolfram, Coraline

Pondělí 13. září



Díky tlachání s Blackovými se mi podstatně zlepšila nálada. Se smíchem jsem Dianě vysvětlila, že nejsem natolik zběhlá v BDSM, abych poznala, jestli ta knížka vypadala věrohodně nebo ne, ale spíš jsem se přikláněla k tomu, že to někde odkoukala z videí a sama to nikdy nezažila. Přesně to jsem jí i řekla. Trochu mě mrzelo, že kraken zmizel tak rychle, jak se objevil. Stačila jsem si ho jen několikrát pohladit než opět zmizel.
Byla jsem absolutně bez nápadů, takže jsem Di odpověděla jen pokrčením ramen a zábavu nechala na Tomovi. Ať už navrhl cokoliv, s nadšením jsem na to kývla. Kolem půl desáté jsem se ale omluvila s tím, že už se vrátím na kolej a s máváním se vydala do hradu. Až taková zima ještě nebyla, a tak jsem cestu do Hradu absolvovala poklusem. Před branami jsem se ještě trochu protáhla, abych prokrvila končetiny, které mi za dobu, co jsme seděli u jezera, lehce zdřevěněly.

Na kolej jsem nespěchala. Cestou jsem si ještě snědla jabko. Doufala jsem, že se pokud možno vyhnu Patrickovi. Neměla jsem náladu se s ním momentálně bavit, a tak jsem zamířila do dívčích pokojů, kde jsem sbalila učebnici astronomie a přesunula se do společenky, kde jsem si do jedenácté ještě četla. Už dopředu jsem věděla, že si zapamatuju absolutní minimum, dělala jsem to ale pro lepší pocit. Co jiného taky dělat?
Než jsem před jedenáctou vyrazila na Astronomii, ještě jsem zkontrolovala Fifinku. Zabalila jsem si pomůcky (málem jsem tam nechala učebnici a vůbec mi to nebylo divné) a připojila se ke svým spolužákům. Noc byla poměrně chladná. Přitáhla jsem si plášť těsněji k tělu. Na kopci už na nás čekal náš kolejní.

Během jeho úvodního proslovu jsem se celou dobu koukala na oblohu. Sice pro mě byla jedna hvězda jako druhá, i tak to ale byla nádhera. Absolutně jsem netušila, k jaké skupince se přifařit, a tak jsem se s úsměvem zeptala Cor, jestli by jí to nevadilo. Nakonec se k nám připojil ještě Wolfram s Erikou. Do určování hvězd jsem se nijak nehrnula a doufala jsem, že nikdo nebude předpokládat, že když jsem z Havraspáru, tak taky budu vědět všechno. Předstírala jsem, že se snažím něco vymyslet a čekala, až někdo přijde s nějakým nápadem.

(2)
 
Deirdre Airimoy - 29. září 2017 10:46
dd4714.jpg

Nepoužívaná učebna ---> Viadukt ---> Koleje ---> Kopec nad Hagridovou boudou


Alastor, Rory, Acai, Marie

Pondělí 13. září



Jakmile se oblékl i Al, s vděkem jsem přikývla a souhlasila s procházkou k viaduktu. Do desáté ještě zbýval nějaký ten čas, a tak jsem počkala, až si sbalí svoje věci, popadla jsem svou tašku a ruku v ruce jsme zamířili přes skoro prázdné chodby hradu k viaduktu. Chladný večerní vzduch mi dělal dobře a připomínal mi mírnější léta na severu.
Celou hodinu jsme strávili povídáním. U viaduktu jsme se na chvíli zastavili a ještě ukradli pár polibků, zatímco jsme obdivovali jeho krásu. Na tenhle pohled bych si zvykla rychle. Byla jsem ráda, že jsem už necítila alkohol. S mým štěstím bych ještě někde usla a ani se nedokopala na astronomii.
S dostatečným předstihem jsme vyrazili zpět k mé koleji. Al trval na tom, že mě doprovodí, a já jsem samozřejmě souhlasila. Rozloučili jsme se polibkem. Do jedenácti zbývala ještě hodinka, a tak jsem se rozhodla dát si na chvilku šlofíka. Poprosila jsem Reginu, aby mě dostatečně brzo vzbudila, abych si ještě stihla připravit věci.

Nebýt mé spolužačky, nejspíš bych zaspala. Dolehla na mě totiž všechna únava z dobrého jídla, sexu a únavy za celý den. Po probuzení jsem na ní dobrých pět minut jenom rozespale zírala a musela jsem se upravit, abych vůbec vypadala jako člověk. Teple jsem se oblékla, do brašny nastrkala učebnici, teleskop, mapu oblohy a hůlku.
Po boku spolužáků jsme mlčky vyrazili ke kopci nad Hagridovou chalupou, kde na nás měl čekat profesor Lupin. Při čekání na třídu jsem automaticky vzhlédla vzhůru. Byla to nádhera. Usmála jsem se na Ala, kterého jsem vyhledala pohledem. Poté jsem už poslouchala profesora, který nás nejprve přivítal, a poté nás vyzval, abychom se rozdělili do skupinek po čtyřech.
Nejprve jsem chtěla zamířit za svým přítelem, ale Richard byl rychlejší. Nepochybovala jsem o tom, že můj přítel ví o obloze daleko víc než já... ale co. Automaticky jsem se otočila a zamířila k nebelvírským, kde jsem zahlédla Marii.
"Ahoj Mar! Můžu být s tebou?" Po souhlasné odpovědi jsem spolu s ní zamířila k jednomu ze stolků, kde se k nám po chvíli připojili Acai s Rorym. Letmo jsem na Acai pohlédla. Ví vůbec nějakej africkej Banán něco o obloze?
Udělala jsem ostatním místo, pro jistotu vytáhla ven hvězdnou mapu a s mračením jsem se snažila pijít na to, co je naše souhvězdí vlastně zač. Astronomii jsem ale vůbec nerozuměla a v mapě jsem dokázala číst asi jako slepej.
"Někdo nějaké nápady?" vzhlédla jsem se zoufalým výrazem ke svým parťákům.

(1)
 
Naira Sinclair - 28. září 2017 19:27
nairah1787.jpg

Toalety v přízemí -> Kopec nad Hagridovou boudou

13. září, Pondělí


Christina, Diana, Barbara, Cass

Christina si očividně stále myslí, že jsme v House of Cards. Snažím se jí neposlouchat, ani se na ní nedívám. Když domluví, podívám se na ní, samozřejmě je ke mně natočená. Ty fakt nejseš Frank, nádhero, pomyslím si hořce. "Uvidíme se na astronomii," odpovím jí a snažím se znít co nejvíc neutrálně. Pak mě něco napadne. Svůj pohled přesunu z jejího obličeje na její vlasy a trochu přimhouřím oči. Nic neřeknu, jen kolem ní projdu a doufám, že si to vyloží tak, že jsem v jejích vlasech viděla další kus pomazánky a mstivě jí to neřekla.

Hodina sice začíná až za hodinu, ale já se rozhodnu na kopec zamířit už teď. Cestou mám zaražené ruce v kapsách a hlavu mezi rameny, abych unikla vlezlé zimě. Jsem příliš líná si dojít pro něco teplého, tak se smířím s tím, že mi bude během hodiny zima. Když jsem na kopci, sednu si do trávy a dívám se na západ slunce. Nejsem si jistá, jestli to Christina všechno hned Helen vyklopí. Ale jestli si myslí, že je Frank Underwood, možná si to nechá pro sebe, aby na mě měla páku...nebo tak něco.

Ani se nenaděju a začnou se objevovat i další studenti. Postavím se, abych tam neseděla jako blázen. Když přicházet Mrzimorští, zamávám jim, ale nálada se mi od večeře očividně nezlepšila. Zatracená Christina. Ale jakmile začne profesor mluvit, věnuju mu svoji plnou pozornost. Nepřekvapí mě, když nás začne rozdělovat. Jako by to pro dnešek nestačilo.

Vedle mě stojí Diana, tak se na ní otočím. "Nechceš být se mnou?" zeptám se jí. Pokud pomineme tu dnešní rozcvičku, vždycky s ní byla legrace. "A co ty, Barbaro?" otočím se rychle na Báru, než se k nám stačí přidat někdo další. Za normálních okolností bych byla nejraději s Helen, ale jestli jí to všechno Týna už vyslepičila, raději budu s Barčou.

Když se nějak seřadíme a přidá se k nám i Cassandra, sednu si ke stolu. Vezmu do ruky obrázek, ale nic mi to neříká. Astronomie nikdy nebyla moje silná stránka. Hledám ho po obloze se svým teleskopem, ale všechno vypadá stejně.

(3)
 
lord Richard Cornigrum - 28. září 2017 18:15
zk6313353.jpg

Kopec nad Hagridovou boudou - ASTRONOMIE


13. září, pondělí

Alastor, Christian, Benjamin a ostatní



V prefektských koupelnách jsem naštěstí na žádnou návštěvu nenarazil, takže jsem si mohl užít poklidnou koupel zcela o samotě. I když přiznám, že přítomnost děvčete by v takové chvíli rozhodně nemusela být něco, co bych odmítl. Ale tentokrát si budu muset vystačit s pouze horkou koupelí a relaxací, protože čas neúprosně kvapil a já se brzy na to sušil ručníkem a oblékal zpět do uniformy. Na pokoji jsem si vyzvedl akorát věci na hodinu astronomie, tepleji se oblékl a počkal na zbytek spolužáků, které jsem měl na hodinu dovést. Bylo už po večerce, takže žádný z nižších ročníků mě teď nemohl obtěžovat hloupými otázkami. Přejdeme přes dřevěný most a já se jen nestačím divit, proč není po pozemkách školy žádné osvětlení. Pokud si zrovna někdo nebude svítit sám, pravděpodobně se i může stát, že dojde k úrazu.

Na místě už nás čekal profesor Lupin. Letmo jsem pohlédl na oblohu, jestli má dnes pozorování hvězdy nějaký smysl a k mému překvapení se od naší cesty z Prasinek celkem vyjasnilo.
Klidně jsem se otočil na Nicolase, kterého jsem od hostince neviděl a s pobaveným výrazem jsem se zeptal: ,,Ještě se ti z toho kuřecího mixu neudělalo špatně?" Trochu jsem se tím i ujištoval, že v úterý ráno nebudou v našem pokoji smrdět zase něčí zvratky.
Pak už jsem pozornost věnoval plně profesorovi a jeho výkladu. Jen jsem se lehce zamračil, když přišla řada na dělení do skupinek a jak jinak, než za kolejního míchání. Co tím sledují? Pokud nechtějí vzbuzovat mezi kolejemi rivalitu, nemělo by se vůbec soutěžit o nějaký školní pohár. Ale na jednu stranu je toto dobrý důvod k tomu, abych poznal i ostatní, nově zvolené prefekty. Minimálně tedy Alastora, který se postavil k jednomu ze stolů. Nejen, že to byl nově zvolený prefekt, ale taky údajný zahřívač postele Deirdre. Přistoupil jsem k němu a pozdravil. Určitě nečekal, že bych šel k němu do skupiny já. Pravděpodobně už vyhlížel Dee.
,,Jistě ti nebude vadit, pokud pro jednou nebudeš se svou dívkou." Začal jsem a prohlédl si věci, které byly na stole. ,,Jak jsi spokojený s pozicí prefekta?" Začal jsem s jednoduchou otázkou a vzal do ruky obrázek č. 4. Stejně je to zvláštní, že byl zvolen zrovna on z tolika kandidátů. Nejsem si vědom toho, že bych ho zahlédl zajímat se o ostatní studenty, nebo o cokoliv jiného, než o studium v knihovně. Těžko říct, čím si Lupina tak získal, že ho na prefekta navrhl. Mezitím se k nám připojili i ostatní z prefektů, Christian a Benjamin, až jsem to pojal jako celkem zábavnou náhodu.
Jakmile jsem si obrázek dostatečně prohlédl, podal jsem ho svým kolegům a automaticky zvedl hlavu k obloze. ,,Vypadá to na souhvězdí pegase, co myslíte?" Vezmu do ruky svůj teleskop a namířím ho na oblohu.



(5)
 
Remus John Lupin - 26. září 2017 17:24
remus9643.jpg

Astronomická věž -> Hodina astronomie nad Hagridovou boudou

5. ročník Havraspáru, Mrzimoru, Nebelvíru a Zmijozelu

Obrázek


Když jsem zaúkoloval studenty, kteří se rozhodli navštívit astronomickou věž a pomoci mi s přenosem pomůcek k hodině na stráň nad Hagridovou boudou, bylo to tak akorát na čas, abych vše venku připravil pro příchozí páté ročníky.
"Děkuji vám za pomoc přátelé, pokud mi budete chtít pomoci s přichystáním hodiny i příště, oznamte mi to prosím předem."
Usměju se na své "pomocníky" a pak pohlédnu na oblohu.
"Za chvíli bude čas hodiny jděte se připravit."
Propustím je ze svých služeb a sám mezitím chystám jednotlivé větší teleskopy a zvětšuji stoly s pomůckami. Mám zde i několik větších astronomických map, které budou studenti využívat a vše je hezky uloženo na stráni na kopci, je odtud hezký výhled.
"Brzy bude úplněk....jak já ho nesnáším."
Zamračím se na oblohu a pak chvíli opřený zády o jeden ze stolíků čekám, až se začnou trousit studenti. Letmo se podívám na čas na svých kapesních cibulkách a pousměju se.
"Ještě mají chvilku."
A jako na povel se začnou shromažďovat na prostoru jednotlivé koleje. S úsměvem je přelétnu očima a počkám, až se dostaví všichni. Očima je překontroluji, zdali nám nikdo nechybí, přece jen za ty roky jsem si už své studenty zapamatoval a pak se narovnám a lehce opřu o svou špacírku.
"Vítejte mládeži. Vítejte na hodině astronomie. Jsem rád, že jste se všichni dostavili na čas. Máte všichni všechny potřebné pomůcky?"
Přelétnu očima zdali si nikdo nic nezapomněl, kdyby něco někdo ano, pak ode mě dostane erární náhradu pro tuto hodinu.
"Tak jo pojďte blíž mládeži, přece na sebe nebudeme křičet je noc a vaši spolužáci už spí, tak je nebudeme přece budit."
Usměju se na ně vlídně, a počkám, až se trošku srotíme blíže k sobě.
"Jak jste si mohli povšimnout dnes nám počasí přeje a hvězdy krásně svítí, takže se pustíme do toho."
Volnou rukou poukážu na stolíky.
"Na každém z těch stolíků je jeden zakrytý obrázek. Nyní se prosím rozdělte do skupinek po 4 studentech, tak aby v každém týmu byl student z každé koleje."
Zadám jim první úkol a počkám, až se trošku rozdělí. Rozhodl jsem se pro začátek utužit týmovou spolupráci mezi kolejemi, než soutěživost mezi nimi.
"Prosím přistupte ke stolíkům a prohlédněte si své obrázky. Určete, co na Vašem obrázku je za souhvězdí a pak jej svými teleskopy najděte na obloze, kdyby měla některé skupina s hledáním problémy tady za mnou je velká astronomická mapa podle které se můžete orientovat."
Zadám jim úkol.
"Když si nebudete s něčím vědět rady ptejte se."
Dodám ještě a kývnu, že mohou ke stolíkům.

Před každou skupinou leží obrázek, který si museli otočit a na něm jsou různá souhvězdí, která mají určit a najít na obloze.
(Pokuste se určit souhvězdí dle obrázku a následně si hoďte na jeho nalezení na obloze 6 stěnou kostkou. Za každou skupinu se počítá součet hodů. Skupiny, které budou mít součet na od 1-10 své souhvězdí na obloze nenašly, ti, kdož budou mít mezi 11-18 body našli část svého souhvězdí a nějakou dobu jim trvá, než jej na obloze odhalí celé, ti, kdož budou mít součet 19-24 našli úspěšně své souhvězdí na obloze.)

Skupina 1.

Skupina 2.

Skupina 3.

Skupina 4.

Skupina 5.

(Dalším skupinám se už obrázky opakují.)
 
Wolfram von Wittelsbach - 26. září 2017 11:10
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pondělí, 13. září 2015

Pozemky zdejšího ústavu



Zabíjení času




♠ Sin, později i ostatní




„Tak různě.“ nepřímo Sin odpovím ohledně toho, kam bych se chtěl mimo školu vydat. Naštěstí v kouzelnictví nedělalo takový problém překonávat delší vzdálenosti jako mudlům, proto by mi nevadilo se podívat domů.
„Hahaha...“ suše paroduji smích, když zmíní vzrůšo při dnešním ránu v jezeře. Doufal jsem, že po večeři se o tom už diskutovat nebude, ale asi to bude žhavé téma na stěžování a sebelitování ještě delší dobu. „Ještě teď cítím to chapadlo na zadku.“ zamrmlám.

Když se vydáme do sovince, jen občas mrknu na Sin. Už se tolik nemačkala. Všiml jsem si. 'Ale proč?' Ptal jsem se sám sebe ze zvědavosti. Neodhadoval jsem totiž, jak se k ni mám zrovna chovat. Mám ten odstup udržovat? Nebo chce, abych jej schválně přerušil? Nebo na sebe vůbec nechce lákat cizí pozornost a dělat, že se to nikdy nestalo?
Nakonec jsem skončil jen ve vlastních myšlenkách a se Sin po cestě neprohodil skoro žádné slovo. Těžko říct, zda si toho všimla, protože také byla najednou nějaká tichá.
Po vyřízení poslání dopisů se okamžitě vydáme zase pryč. Pobaveně se ušklíbnu, jak ze sovince Sin rozkošně prchá. Chystám se prohodit jednu ze svých kousavých poznámek, ale dříve se stihne zeptat „Co teď?“
Znovu jsem se na ni ušklíbl. Měl jsem celkem jasnou představu, čím bychom mohli zabít čas k další hodině. 'Vrátit se do pokoje?' Chystal jsem se říci, ale opět mě Sin zarazila. Vzala mě za loket a táhla někam zpět do hradu. „Rozumím, vím, kam mě táhneš.“ zašklebím se nad zvrhlými myšlenkami a spokojeně jdu s ní, když už se na mě mačká o něco více.
'Hmm, počkat!' zarazím se, když vejdeme do hradu a ona skutečně neví, kam půjdeme. Domýšlel jsem si zbytečně a mylně!
„Můžeme.“ kývnu na ni, když zmíní halu v druhém patře. „Vlastně to byl celou dobu můj nápad, přestaň se mi hrabat v hlavě.“ usměji se. 'Nikdy by mě to nenapadlo. I když předstírám, jak jsem milý vůči všem kolejím, nikdy bych se s tou verbeží nemísil dobrovolně v nějaké posrané hale, když mám chvilku času.' Ale teď mi to nevadilo, jdu tam se Sin a čím více lidí nás bude mít na očích, tím lépe budeme odolávat vzájemné atraktivitě.
Rozhlédl jsem se, kdo všechno ve vchodové hale je, když jsme tam se Sin dorazili. Nikdo z ročníků a celkově velice málo živých existencí. Co jsem vlastně čekal v tuto dobu, kdy mají všichni večerku.
Posadil jsem se a znovu pohlédl na Sin. Chvíli jsem jí koukal do očí a pak mi zrak sjel na její rty. Živě to ve mně vyprovokovalo vzpomínku z pokoje, a tak jsem pohled rychle odvrátil.
„Chodíš tady často?“ zeptal jsem se, abych to nějak dostal z hlavy a poté už v tomto duchu konverzace pokračoval, dokud nenastal čas jít na hodinu. Nechal jsem nám nějakou časovou rezervu, abychom se stihli vrátit na kolej pro potřebný studijní materiál. Rovnou si do pokoje skočím pro nějaký svetr, když je venku už chladněji. Všimnu si, že před vchodem do společenky se ocitneme ještě sami. Nenápadně se ještě znovu rozhlédnu, abych se podíval, zda to tak skutečně je a rukama chytnu Sin za tvář a letmo na rty políbím.
„Jdeme.“ povím, aniž bych to komentoval. Když se dostaneme na místo setkání na další hodinu, najednou ve mně něco hrkne.
Nahnu své rty k uchu Sin a pošeptám.
„Na tvé posteli jsem zapomněl své sako.“ vzpomněl jsem si na něj až teď.

 
Duch Bradavic - 25. září 2017 13:55
fsfsdcv3855.jpeg

Hodina Astronomie

23:00 - 24:45
Na kopci u sluneční zahrady

13.9.

Obrázek



Čas utekl jako voda a brzy hodiny ukazovaly deset minut do jedenácté. Jak vám jistě prefekti pověděli, nebo jste se dočetli na nástěnce - od jedenácté večer vám začínala hodina Astronomie s profesorem Lupinem. Ten na vás už čekal na kopci nad Hagridovou chýší, kousek od sluneční zahrady. Pobrali jste tedy své potřeby: hůlky, malé teleskopy, hvězdnou mapu a učebnici astronomie. Touhle dobou už je venku celkem chladno, takže snad jste se nezapomněli teplé obléct.
Prefekti vás poté provedli chodbami hradu, přes nádvoří hodinové věže a dřevěný mst až ke sluneční zahradě, kde už jste kousek od ní viděli vašeho profesora. Cestou jste nepotkali nikoho jiného, než Filche, na kterého narazili právě Mrzimorští. Ani poté, co mu Benjamin řekl, že jdete na astronomii se netvářil moc důvěřivě a kousek vás sledoval. Bylo už dávno po večerce, proto byl všude klid a naprosté ticho. Všechny ostatní ročníky byly dávno zavřené na svých kolejích.

Obloha se mezitím krásně vyjasnila a skrz občasné mráčky prosvítaly hvězdy. Tráva pod nohama jen šustila a jediné zvuky byly vaše hlasy a občasné zahoukání sovy z nedalekých stromů. Z kopce jste měli nádherný výhled do okolí. Stejně jako na Hagridovu chýši. O jeho přítomnosti vypovídala jen rozsvícená okna a dým z komína.
Byla už naprostá tma, jediné, co trochu okolí osvětlovalo byl měsíc, který pomalu, ale jistě dorůstal. Zřejmě bude brzy úplněk.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.85802817344666 sekund

na začátek stránky