Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:52Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Nicolas Hook - 20. září 2017 14:22
wp75701.jpg

Ošetřovna -> Jezero

Helen, Nicolas a mé romantické dokonalé já

Pondělí, 13. Září


Nějak se nám s Nikem úspěšně podaří vytáhnout Helen z jejích myšlenek. Teda, alespoň částečně. Jsem rád, když se usmívá, sluší jí to víc. Samozřejmě, ne že by jí to neslušelo i normálně. Tak a teď jen přeměnit ten falešný úsměv do toho skutečného a můžeme si s Nikem pověsit medaile.

"My vlastně máme ještě tu astronomii, že? Jsem na to nějak úplně zapomněl." Zasměju se a prohrábnu si vlasy na Heleninu poznámku, že dnešní večer nebude tak volný, jak bych si přál.
"To jsem rád. Moc jsem si nepřipravoval přesvědčivé argumenty, kdybys odmítla." Usměju se na ni nazpátek a už jen sleduji, jak její záda mizí za dveřmi ošetřovny.

Samozřejmě, že ihned poznám svá vlastní slova, která Nico pronese s jasně zřetelným pobavením. Přesto mě to ale na vteřinu překvapí a já zalituji, že jsem něco takového vůbec kdy řekl. Jenže to bych nebyl já, kdybych se tím nějak zvlášť zabýval. Co se stalo, stalo se. S úšklebkem se na něj podívám a samolibě se zazubím.
"Já jsem romantik vždycky, drahý Nico." Ale pořád mi to nedá a tak přistoupím k němu blíž a se smíchem ho kamarádsky poplácám po zádech. "Ale buď v klidu, třeba ho v sobě taky někdy najdeš." Oplácím stejnou mincí s nevinnou škodolibostí. Ne, že bych něco z toho myslel jinak, než jako pouhé utahování si ze svého milého spolužáka.

Konečně se otevřou dveře, páni, to vážně byla chvilička, a ven vyjde naše Helen s nově převázanými dlaněmi. Umění zdravotnic se vážně musí nechat, odvádějí dobrou práci. Na pár vteřin se ponořím do svých myšlenek a Co to ten všivák dělá?! Nico právě nabízí Helen své rámě a přitom mi věnuje pohled, který jsem na něm už hodně dlouho neviděl. Jo, takže Nico si chce hrát, hmm? Téměř okamžitě to ve mě opět rozdmýchá mého soutěživého ducha a já nemůžu jinak než se na nej odhodlaně usmát.
"A pak že já jsem romantik? Nico, ty si tady naši Helen normálně přivlastňuješ! Zasměju se. No co? Trocha škádlení ještě nikdy nikomu neublížila, a navíc... On si začal!

Když se Helen konečně rozpovídá o svých prázdninách a dalších věcech, cesta jde sama a zanedlouho už máme na dohled jezero. Jako správní posluchači s Nikem neskáčeme do řeči a pozorně posloucháme, neboť to, co říká dáma, by se nikdy ignorovat nemělo. Teda, když už je to téma k nevydržení tak možná trošku, třeba líčení a tak, ale jinak ne! Jenže pak Helen zabruslí i do rodinných kruhů a zdá se, jako by náhle všechna její dobrá nálada byla ta tam. Sestra? Vypadá to, že o ní nevím mnohem více věcí, než jsem si myslel." Možná bych se měl zeptat, zjistit víc, ale to se už s otázkou obrací na mě a já pochopím, že o tom zkrátka teď nechce mluvit. Tak někdy příště. Letmo se usměju.
"Nooo..." Protáhnu a prohrábnu si vlasy, zatímco sleduji, jaké krásně nepovedené žabky Nico vytváří.
Nemůžu říct, že by mi jeho odhad a skutečnost, že se trefil, neublížili na egu, ale že to byl Nico, překousl jsem to, i když to bylo těžký. "Řekněme, že ses trefil... Ale na svou obhajobu bych rád použil, že normální holky se těm Bradavickým zkátka nevyrovnají." Zasmál jsem se upřímě a také si našel plochý kámen. Dvakrát se odrazil od hladiny, než skončil dole. Na první pokus není špatný. Vítězně jsem pohlédl na Nica, jehož první žabka byla znatelně horší než ta má. Poté jsem ale pohledem opět sjel k Helen, která sledovala naše klukovské počínání, a jemně jsem se na ni usmál. V té tmě zářila jako lampička, převážně tedy její vlasy, od kterých se odráželo světlo měsíce stejně jako od vodní hladiny. Zajímavý jev.
"Ale abych se vrátil k tématu, popravdě jsem většinu času strávil se svým mladším bratrem, byli jsme s matkou v Egyptě, vážně nádherná země. Frank nechtěl nic jiného, než chodit po pyramidách a hledat mrtvé faraony, takže jsem se rozhodně ani jeden den nenudil. Matka tam měla nějaké pracovní zařizování, takže jsme tam vlastně byli na vlastní pěst, ale myslím, že hlavně díky tomu jsme si to nejvíc užili." Zasmál jsem se při vzpomínce, jak jsem náháněl bratra asi hodinu kolem pyramid, když už byl čas na odlet domů. Nepochyboval jsem, že kdyby mohl, rozhodně by si ji vzal s sebou jako suvenýr.
Opět jsem uchopil kámen a hodil další žabku. Třikrát, čtyřikrát, pětkrát, šet skoků. Očividně se lepším.
"Zbytek času jsem pak strávil doma. Byla u nás Izy, takže jsme my tři hodně často chodili ven k jezeru nebo do lunaparku, který tou dobou do města přicestoval."
Pak jsem se na oba dva pobaveně zazubil.
"No, nemůžu říct, že to nebyla zábava."

Chlad pomalu začal prostupoval celé okolí. Nakonec dolehl i k nám a já se zájmem mohl sledovat, jak mi od pusy stoupá obláček teplého dechu. Dojdu až k Helen, svléknu si kabát a nabídnu jí ho. Je na ní, jestli ho přijmě či ne, nutit ji nemůžu. Doufal jsem však v to, že si alespoň v tomhle nebude hrát na hrdinku, a když jí bude zima, kabát přijme. Případně když kývne, plynulým pohybem jí ho přehodím kolem ramen. Když ne, prostě se jen usadím a zpříma na ni pohlédnu.
"Sice vím, že ti nijak zvlášť nemůžu pomoct, ale tím, že to budeš držet v sobě se nic nevyřeší." Povzdechnu si, skutečně nemám, jak jí pomoct, ale jednou jsem kamarád, tak bych se měl o ostatní starat. "Takže, co kdyby ses vypovídala? Jsme s Nikem jedno velké ucho, tak jen do toho. Jestli chceš." Povzbudivě se na ni usměju, čímž dávám najevo, že pokud chce, může mi věřit.
 
Maureen Rott - 20. září 2017 00:50
1c394ea86ca9886161f46783a48bbd68d9jabsk8170.jpg

Velká síň -> Astronomická věž


Cory, Naira, Alex, Acai, Rory


13. září
Pondělí



“COŽE JSI UDĚLALA?!“ Div ta slova nezaječím, jak mě vykolejí z rovnováhy. Poslala jsem ty dva spolu, aby zjistili, jestli je jim spolu dobře a ne, aby si hned ochutnávali mandle. “Ne, neopakuj to.“ Ujistím ji v závěsu, aby věděla, že jsem slyšela a pochopila, jenom tomu prostě nemůžu uvěřit. Nedokážu si představit, jak to muselo zamávat s Rorym. A když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně fakt nevím, co to s ním provedlo. Na většinu narážek byl jak hluchý, ale jazyk Acai ve svý puse asi jenom tak odignorovat nemohl. Hm.
“Jak může člověk vypnout a jenom tak bezmyšlenkovitě někomu strčit jazyk do pusy, bez toho, aby ho k němu něco přitahovalo? Hmmm, to je normálně na konspirační teorii.“ S přehnaně zvlněným obočím začnu opravdu hlasitě uvažovat nad tím, co zrovna pronesla. Nikdy jsem si nevšimla, že by měla Acai líbací tiky. Mě teda nikdy nepolíbila. A to jsme spolu poslední dobou byly dost často a taky občas ‚vypnula‘.
“No já se ti teda jako omlouvám, že jsem si dovolila jít po svých a nehlídala tvoje líbací choutky. Raději ale nikdy nevypínej třeba vedle takovýho Snapea, asi by to dopadlo hůř, než že by tě vyhodil z kumbálu.“ Popíchnu svou kamarádku. Nejenom pro pobavení sebe samotné, ale taky bych ráda její myšlenky odvedla trochu jiným směrem. A svým způsobem byl učitel lektvarů v tomhle směru dokonalou oporou. Člověk na něj jenom pomyslí a hned je mu líp, protože by taky mohl sedět na jeho hodině. Brr.
Pak už přijde do Hlavní místnosti Protiva, který prostě protiví. Na Alex s Corym vylije čaj. Pár kapek dopadne i na moje předloktí, takže se můžu okamžitě ubezpečit, že je dostatečně studený, aby jim neublížil. Pak už jenom zadržuji smích, což se mi s (ne)podporou Acai, která dělá vlastně úplně to samý, moc nedaří.
“O koupel máš postaráno a dokonce bylinná.“ Pobaveně se zaculím na Coryho a nakloním se k němu, abych mohla přičichnout k jeho mokré košili. “Hm, máta. Páni, to budeš sakra svěží.“ Pak už to nevydržím a dám se do hurónského smíchu, protože je přeci tak hrozně příjemné, když se konečně nějaká nehoda stane někomu jinému, než mně samotné.
Všichni se tak nějak zvedají. Ani nevím, kam jde Naira, zatímco zbytek míří do společenky na nějakou schůzi ohledně famfrpálu, tudíž nic pro mě. S úsměvem na tu bandu mávnu a ještě chvilku posedím sama u stolu. Naliji si šálek čaje, po tom incidentu jsem na něj nějak měla chuť. Chvíli ticha využiji k relaxaci.
Jakmile je hrneček prázdný, vezmu jeho podšálek a spokojeně se vydám do společenky, nabírajíc cestou trochu vody pro to malé klubíčko. Člověk by řekl, že za tak krátkou dobu se nemůže nic stát. No to se nemůžete jmenovat Maureen Rottová a mít až podezřelé štěstí na náhodná setkání s Malfoyem.
Nejdřív se kolem něj snažím prosmýknout tiše jako myška a tvářit se přitom, že jsem neviditelná. Zastoupí mi ale cestu a nehezkou poznámkou vyžaduje prostor – na to oslovení už jsem vlastně z jeho strany i docela zvyklá. Vyděšeně vypísknu (k tomu hlodavci už fakt nemám daleko) a okamžitě se dávám na úprk. Ruka s miskou mi cukne a těch pár kapek, co v ní bylo, padá úspěšně na Malfoyovy naleštěné polobotky. Nezastavuju se, tryskem si to šinu po chodbě, protože už dneska fakt nechci víc potyček se Zmijozelem. Nesmím být nenažraná, musím si taky něco nechat na zítra!
Ze strachu, že by mě mohli sledovat a že bych nestihla zabouchat na sudy, si to šinu ze strany na stranu celým hradem, až to bylo skoro na maraton. A bacha! Ani jednou jsem se nenatáhla! Ten strach je fakt mocná věc.
Nakonec se rozhodnu zamířit na Astronomickou věž, protože opravdu nepředpokládám, že by Malfoy někam chodil dřív, než bylo nezbytně nutné.
K mému překvapení se v šeru ukrývají hned tři postavy. Ale zároveň se mi hrozně uleví, protože i kdyby, tak by si Draco před nimi nic nedovolil. Angie se o něčem baví s profesorem Lupinem, které oba poslušně pozdravím, ale já mířím dál, k té třetí postavě, která se zdá poněkud mimo. Jednak je nechci rušit, druhak jsem z rozhovorů s učiteli vždycky celá nesvá. Většinou plácnu nějakou hroznou kravinu, nebo se natáhnu. Třeba když jsem byla u Lupina v kabinetu a zakopla o židli. To bylo fakt k nezaplacení. Jenom si na to vzpomenu a polívá mě stud.
“Země volá Roryho, sdělte pozici!“ Spustím na něj pobaveně po několika okamžicích, co mu jenom tiše stojím po boku a čekám, jestli si mě náhodou nevšimne. To bych taky mohla dřív umřít na stáří. “To ses tak bál pozdního příchodu, že jsi přišel o dobrý dvě hodiny dřív?“ Dobírám si ho, ale podívám se mu přitom do očí, snažíc se vyčíst, v jaké je teď asi náladě. Jaké otisky na něm nechalo jeho kumbálové dostaveníčko s Acai.
 
Domenico Conte - 19. září 2017 22:59
9508.jpg

Ošetřovna > Jezero


Helen, Nicolas + kdokoli kolem

Pondělí 13. září




Jak jsem předpokládal, Helen celou cestu spíš mlčela a poslouchala. Pokud vůbec. Většinu času se mi zdála spíš duchem nepřítomná, a i když už se rozhodla zúčastnit konverzace, bylo to neskutečně nucené a to už nemluvím o úsměvech, kterými nás poctivě zasypávala za každou svou větou. Štvalo mě, že pro ni nemůžu nic udělat. Ačkoli nesouhlasím s tím, že hodlá setrvávat v jednostranném vztahu, vždy jsem si rád vyslechl, co měla na srdci. Tentokrát jsem ji ale nemohl pomoci ani takto, protože před Nicolasem o tom pravděpodobně mluvit nebude a já zase nejsem natolik netaktní, abych svou teorii zkoušel testovat.
S Nickem jsme úspěšně zaplnili ticho, které by se jinak stalo ohlušujícím. Ať už to bylo obdivování oblohy, plány na večer nebo otcův nový druh vína – který si samozřejmě nechám poslat kvůli ochutnávce, až bude hotový – byl jsem rád, že Nicolas dokáže číst atmosféru a v mé snaze mě nenechá samotného. I když jsem si jistý, že alespoň za polovinu jeho úsilí mohu poděkovat jeho soutěživému duchu. Ale protože účel světí prostředky, tak mi to bylo upřímně jedno.
Překvapivě nenuceně jsme se drželi pouze málo rizikových témat a to do chvíle, kdy jsme dorazili na místo určení. Helen zmizela za dveřmi ošetřovny hned po tom, co odsouhlasila náš plán s procházkou po pozemcích a já s Nickem jsme na chodbě zůstali jako stráž.
„Jako by nebe hořelo.“ Melodramatickým povzdechnutím prolomím ticho a následně se na svého přítele pobaveně zakřením. Počítám s tím, že pozná svá vlastní slova, kterými před několika málo momenty okomentoval západ slunce. „Netušil jsem, že máš duši romantika. Na koho tady chceš udělat dojem, ty Casanovo.“ Zasměju se. Musí být na výsost zřejmé, že si z něj jen utahuji. Helen je sice velmi přitažlivá dívka, nikdy jsem si nevšiml, že by jí Nick věnoval pozornost v jiném než přátelském smyslu. To už se víc motal kolem Kayly nebo Christiny, což není zase tak překvapivé. Obě měly něco do sebe.
Líně se protáhnu a odlepím se od zdi, když Helen vyjde ven. „Sì.“ Vrhnu letmý pohled na její nově obvázané dlaně a vydám se za ní směrem na pozemky. V tuhle dobu už venku moc studentů nebývá, takže nás kromě chladného vzduchu přivítá i příjemné ticho. „Když dovolíš.“ Upozorním svou blonďatou kamarádku na nabídnuté rámě, přičemž po Nicolasovi hodím pohled vítěze. Zapojím se tak do tiché soutěže, kterou jsem nevědomky sám začal už v Prasinkách. Kdo zaváhá… Netuším, o co soutěžíme, a je mi to upřímně jedno. Baví mě Nicolasovy výrazy plné odhodlání. Navíc boty na vyšším podpatku musí být značně nepohodlné už samy o sobě, natož na trávě a ještě v noci. Nerad bych, aby se Helen natáhla. I když by jí to na eleganci určitě neubralo, tak by to pro její psychiku byla jako třešnička na dortu.
Zúčastněně přikyvuji, když se konečně rozhodne mluvit o svých prázdninách a trochu se zarazím v momentu, kdy zmíní svou mladší sestru. Prohlédnu si její obličej. Přestože ve tmě vidím velké nic, tak bych se vsadil, že právě teď se rozhodně neusmívá. Stačí mi k tomu váhavý tón jejího hlasu. Čistě náhodou jsem byl obeznámen s její rodinnou situací, takže si dovedu představit, jakou reakci měl její otec po tom, co zjistil, že Nora byla zařazena do Mrzimoru.
„Tak v Americe? Kde přesně? Babička byla jeden čas v nemocnici v Princetonu. New Jersey je prý hrozně fajn. Já osobně nevytáhl paty z Itálie. Bradavice nepočítám, tomu se nedá říkat cestování.“ U jezera je o něco chladněji, takže si šálu přitáhnu blíž ke krku a na malou chvilku se jen tak zadívám na hladinu. Až na pár malých mráčků je nebe v podstatě čisté a tak nám měsíc krásně osvětluje okolí. Vzpomenu si na ranní tělocvik, ale protože je to téma, které se za celý den stihlo probrat ze všech stran, už to znovu nevytahuji.
Dojdeme až ke břehu, kde se zastavíme a tak Helen pustím. Sehnu se pro první plochý kamínek a vymrštím ho proti vodní hladině. Ale protože jde rovnou ke dnu, raději se zaposlouchám do dotazu, který Helen směřovala na Nicolase. Se škodolibým úšklebkem se skloním pro další kámen.
„Schválně, jestli uhodneme, kolik dívčích srdcí za prázdniny zlomil.“ Prohlásím dost nahlas, aby to Nicolas slyšel. „Můj první odhad - žádné.“ Se smíchem ho znovu vymrštím a tentokrát hopsá dobrých pár metrů, než mi zmizí pod vodou.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0391628742218 sekund

na začátek stránky