| |||
|
| |||
Ložnice --> Hlavní síň13. září, pondělí večer Diana Trochu nervózně jsem škubla rameny. Nelíbilo se mi, jak rychle mě Diana odhalila. Byla přímočará stejně jako Erika, ale navíc i velmi bystrá a vnímavá. Jen sotva znatelně jsem přikývla, nechtěla jsem lhát. Můžu si za to sama, kdybych se ovládla, na nic nemusela přijít. |
| |||
Famfrpálové hřiště Pondělí 13. září “Strategii?“ kouknu na Lin a lehce se zasměju. “Já bych to viděla na jednoduché chytej a házej. Máme si to hlavně užít… zkus se ale dívat po zlatonce. A dávej pozor na potlouky,“ mrknu na ni. Nechci, aby se jí něco stalo. Na koštěti nevypadá zrovna sebejistě, tak camrál zvládneme s Darrim sami, to bude brnkačka. Jenomže pak se objeví i Chris a přidá se k druhému týmu. No… ale aspoň bude veselo! “Nazdar! Kde ses zapomněl?“ zeptám se ho pobaveně, ale pak se už soustředím na hru. Chytání camrálu ani následné odhození mi nejde tak dobře jako odrážení potlouků, ale zas tak velká hrůza to taky není. Vlastně se nám párkrát povede dostat se až k brance, ale Marie je dobrá brankářka, vždycky náš útok odvrátí. Stejně tak jako já teď Davida. Chytím camrál a hlava nehlava se řítím k soupeřovic brance. Zrovna, když se chystám camrál hodit, spatřím koutkem oka Darriho, jak se mi snaží pomoct od potlouku. Lehce mě to rozhodí, takže můj vyhozený camrál (2) Marie celkem jednoduše chytí. “Sakra!“ ujede mi v zápalu, ale kývnu uznale na Marii, že se jí zákrok povedl. Pak sleduji koutkem oka jednak Marii, co udělá dál, jednak potyčku Darriho s Christianem. Vážně jsem zvědavá, jak to dopadne. Zlatonku prakticky ani nezaznamenám… |
| |||
Před ošetřovnou - Famfrpálové hřiště - Velká síň 13.9. S Patrickem jsem se vydala směr hřiště. Cestou jsem se ještě zdržela u nástěnky, na které přibylo několik vzkazů. To je super, že můžeme do Prasinek i v týdnu. Musím hned po večeři napsat domů. Prohlédla jsem si oznámení o rozvrhu a také vzkaz od Snapea. Pobavilo mě, že se studenti OVCÍ musí povinně účastnit dobrovolného kurzu. To posouvá význam slova dobrovolný na úplně novej level. Pokračovala jsem na hřiště, kde jsem si sedla stranou ostatních. Chvíli jsem se snažila sledovat hru, ale brzy jsem na to rezignovala, s jedním okem to vůbec za nic nestálo. Nakonec jsem si prostě lehla a zavřela oči. Bylo to mnohem příjemnější, než mžourat jedním okem. Po chvíli jsem se zase zvedla, protože se zdálo, že se něco děje. No jo, vypustili hned dva potlouky najednou a když je hráčů tak málo... Snad je David v pořádku. Podívala jsem se na hodinky. Jé, večeře. Chvíli jsem pohledem těkala mezi děním na hřišti a hodinkami. Při hraní famfrpálu se skoro pokaždý někdo zrakví... Nic výjimečnýho. Nenápadně jsem se vytratila. V Velké síni jsem byla mezi prvními, takže jsem si mohla vybrat nejlepší místo. Pozdravila jsem okolo letící duchy a posadila se. Z tašky jsem vyndala knížku, opřela ji o mísu se salátem a dala se do čtení, zatímco jsem pomalu jedla a vychutnávala si každé sousto. Sice mě z toho bolela hlava, ale zatím tu nebyl nikdo, s kým bych si mohla povídat, ačkoliv jsem se vážně nemohla dočkat, až si někdo začne utahovat z mojí pásky přes oko. |
| |||
13. září Jakmile jste se rozdělili do týmů a trochu se rozlétali, začala hra. Marie se tedy výhradně zaměřovala na branky a úspěšně zmařila pár snah o vhození camrálu z protějšího týmu. Darrimu se dařilo uzurpovávat si camrál pro sebe a za žádnou cenu se ho nechtěl vzdát. V jeden moment se o něj s Chrisem dokonce přetahovali, kdy Darri, plně zapálený do hry a odhodlaný camrál z jeho rukou vyhrát ho málem nedopatřením shodil z koštěte. Nic se naštěstí nikomu nestalo a hra mohla pokračovat dál! |
doba vygenerování stránky: 0.79870200157166 sekund