| |||
Magie v domácnosti 15. října, čtvrtek Erika, Mirelle, Sebastian a Barbara Chápavě jsem přikývla na Barbařinu odpověď. |
| |||
Učebna 8C Kenji, Ryan, Chris, Acai, Cor, Mirelle Ke stolu, kde sedíme si krátce po našem příchodu přisedne Coraline s Acai. ,,Halloweenský večírek? Úplně jsem na tuhle každoroční maškarádu zapomněl. Za co půjdete letos?" Zeptám se holek a tak nějak napůl očekávám, že Cor půjde za princeznu a Acai bude její jednorožec. Při otázce na včerejší hodinu v lese se jen kysele zašklebím. Kenji odpoví poněkud neurčitě a já se protentokrát rozhodnu to více nerozebírat, protože by mi dozajista nepoděkoval, kdybych před jeho vyvolenou vyzvonil, že jsme byli od hlavy až k patě namočený ve smrdutý bažině. Nebo bahně. To je fuk. Profesorka záhy na to začne hodinu teoretickou částí a mezitím, co ostatní spolužáci aktivně spolupracují, já si neodpustím jedno dloubnutí loktem do Kenjiho žeber. Je v obličeji rudý jak chilli paprička a patrně neschopný se soustředit. Kdo ví, zda si Coraline všimla, že sedí vedle raka. Mně to ale přišlo ohromně vtipné. Ze škodolibého pošťuchování svého kamaráda mě vytrhne až pokyn k sundání látky. Chris ani Kenji se k tomu neměli, srabáci. Dokonce ani Ryan k mému překvapení nebyl první, kdo se po látce vrhnul, ale byla to Kenjiho vyvolená. S připravenou hůlkou zvědavě nakukuju Cor pod ruce. Nakonec na nás pod látkou nečekalo nic životu nebezpečného ani ohromně fascinujícího. Jen začarovaná lahvička s fialovou tekutinou, která se rozlila po stole. Namočím do fialový tekutiny prst a čuchnu k němu. ,,Připomíná mi to.. gumu. Jo, smrdí to jak guma." Konstatuju a chvíli lepkavou hmotu prohmatávám mezi palcem a ukazováčkem. Sklenici od džemu přenechám Acai, když se po ni tak vesele natahovala, ale pravděpodobně s jiným záměrem, než ji vyčistit. ,,Jo, já taky," poznamenám ohledně inkoustu na pergamenu a že to má Cor vyzkoušené. ,,Několikrát jsem se snažil nějak vymazat svoje čmáranice ze zápisků, když jsem zjistil, že je bude chtít McGonagallová kontrolovat." Bohužel bez úspěchu. Vysloužil jsem si tenkrát její zdvižené obočí nad mou malířskou dovedností a musel jsem celé zápisky přepsat. Látka, kterou jsme měli na stole se pak na okamžik vznese a promění v šedý prášek, který Ryan instantně rozvíří tak, že ho mám v puse a v očích. ,,ACH BOŽE, nevidim! Já nevidim!" Mávám kolem sebe rukama s pevně zavřenýma očima. Pálení v očích nakonec po tom, co jsem si je rukávem promnul, trochu ustane, takže je můžu, ač přimhouřené, trochu otevřít. ,,Kde je Ryan?" Otočím se kolem sebe, protože ho nikde nemůžu najít a profesorčino propuštění na chodbu jsem patrně přeslechl. ,,Před chvílí tu byl." Zmateně se podívám na Kenjiho. ,,Šel srát?" Špitnu k němu v otázce, ale samozřejmě tak, aby to neslyšely dámy. To jsou chlapský věci. V mezičase popadnu hůlku a pokusím se zbylý prášek tergeem vyčistit, ale neúspěšně. Profesorka mezitím odpovídá na dotazy mých zvídavých spolužáků. ,,A jak očarujeme koště?" Zajímám se, protože mi přijde nesmírně zajímavé a užitečné něco takového umět. Už víckrát bych nemusel uklízet! Stačilo by jen mávnout hůlkou a uklízela by prachovka. Něco takového bychomv pokoji potřebovali. Ani si nepamatuju, kdy naposledy jsme ze skříní a polic sundávali prach. Profesorka mezitím požádá o shrnutí účinků Tergea a protože se nikdo jiný nehlásí a mně je profesorky poměrně líto, že se na to ostatní vykašlali, odpovím sám. ,,Tergeo funguje jen na nečistoty kapalného rázu, s výjimkou inkoustu, pokud je na pergamenu." Ryan se z chodby stále nevrací, ale hodina pokračuje k dalšímu kouzlu, které mi přijde o mnoho zajímavější, proto na svého chybějícího kamaráda úplně zapomenu. Pulírexo má boží doprovodný bublinkový efekt, proto se u čištění nádobí pobaveně křením. Čištění poháru se nezdařilo vůbec. Ze špičky hůlky vyšla jen jedna, jediná veliká bublina a ta záhy praskla. ,,No co to." Zamračím se a pokusím se mydliny vyčarovat znovu, tentokrát už úspěšně a pohár skončil krásně čistý. Talíř jsem musel namydlit taky dvakrát. Poprvé se bubliny sice objevily a bylo jich tolik, že talíř nebylo ani vidět, ale nechaly uprostřed talíře zaschlé vajíčko. Podruhé se už povedlo, ale to bych nebyl já, abych kouzlo nevyužil k poškádlení Kenjiho. ,,Pulírexo!" Zamířím na něho a na hlavě se mu objeví bohatá pěna jako od šamponu. Pobaveně se rozchechtám a nahnu se k němu. ,,Tohle by měl někdo zkusit na ty mastný vlasy Snapea." Zašeptám, aby nás neslyšela profesorka, ale přes ten ruch kouzlících studentů v učebně by stejně neměla šanci. Když z truhly vyskočí malé, zelené, smradlavé potvůrky, jen se zašklebím. Smrděly stejně jako ten puch, co Kenji ráno vytvořil pod peřinou. ,,Pulírexo!" (99%) Namířím na jednoho z plísňáků, který se potuloval kolem naší lavice a k mému neskonalému úžasu se vlastně okamžitě rozplyne v louži slizu. Fascinovaně na to hledím. ,,Viděli jste to?! Viděli jste to?!" Ohlížím se po ostatních u našeho stolu, protože jestli o tohle přišli a nebyli svědky takového vzácného okamžiku, už s nimi nikdy nepromluvím! Byl jsem ve třídě zatím jediný, komu se to takhle bravurně povedlo hned napoprvé, takže samozřejmě plný sebevědomí a elánu jsem se rozešel pomoct těm ostatním nešťastníkům, nechávajíc ovšem smradlavý sliz za sebou. A bohužel, místo, kde jsem plísňáka zneškodil, bylo přímo za Christianem, takže pokud si nedá pozor, pravděpodobně do slizu šlápne nebo uklouzne. Já se však objevím u Mirelle, která to chudák schytala přímo do obličeje a vypadala, že se každou chvíli pozvrací. ,,V pohodě?" Skloním se k ní a s pobaveným výrazem si ji prohlížím. Tvářila se jako bůh pomsty. ,,Neber si to osobně, možná jen nemá rád mentol." Poznamenám, protože jestli někdo neustále voněl jako mátová žvýkačka, pak to byla Mirelle. ,,Kterej to byl? Ztrestám ho za tebe." Namířím hrdinsky hůlku na prvního podezřelého plísňáka. ,,Ten?" Otočím se ještě k Mir pro potvrzení a pak už jen se slovy - na, tu máš! nechám plísňáka zmizet v záplavě mydlin. (96%+15% - taky to nechápu.. :D). Když obří kupa pěny slehne a zmizí, tam, kde byl předtím plísňák už byla jen malá, smradlavá loužička. ,,Chceš mu něco naposledy sdělit?" Zeptám se, zda by chtěla pronést nějaký smuteční proslov, než uklidíme i to poslední, co po něm zbylo. |
| |||
Učebna 8C – stůl č. 3Anna, Cassandra, Caylus, Kayla a Maurice (úvahy o BFF Becce) čtvrtek 15. října „Jen nějaké odřeniny, modřiny a tak… nic vážného,“ odpovím Kayle na její otázku ohledně Domenica. |
| |||
Učebna 8C – stůl č. 3 15. října, čtvrtek Diana, Maurice, Caylus, Kayla a Anna a (Becca) “Přeháníš. A jo, jenom jsem tě vytáhla. A jo, Richard by tě vytáhl,“ řeknu přesvědčeně. Pak se trochu ztiším a nahnu k ní. “Zkazilo by mu to image,“ poušklíbnu se a na chvíli zadívám do pergamenu. |
| |||
Učebna 8C, stůl č.3 Mirabel, Kayla, Caylus, Cassandra, Diana, Anna Čtvrtek 15. 10. S úsměvem a dobrou náladou se snažím povzbudit Kaylu, ale i když ze sebe sám mám dobrý pocit, že jsem nápomocný dívce v nouzi, dívky na to mají jiný názor. Poznámka Anny mě zarazí a já upadnu do mírných rozpaků. Co tím myslela? Co už stačilo? Byla pomoc přes čáru? Jsem snad dotěrný? Podívám se trochu vyjeveně na Annu. Když i Kayla se na mě osopí zrudnu úplně. "Přisprostlý narážky??? qu'elle? Pro... promiň. Ni... nic jsem... chtěl jsem... jen pomoct. Omlouvám se." Sednu si zdrceně na místo. Merde zas jsem něco posral. A to jsem si už myslel jaký jsem borec jak jsem to pěkně zvládl, jaký jsem gentleman a místo toho u holek zas jen vůl. Kašlu na to, už s žádnou holkou nikdy nebudu mluvit. To se to Cor snadno řekne, přiveď si někoho na ples, když jen otevřu hubu před holkama poseru to. Už se budu věnovat jen studiu, hudbě a fanfrpálu. Od teď mě nic jinýho nezajímá a holkám se budu vyhýbat jako čert kříži. Jsem prostě pitomec. Rudý jako rak už se nepodívám ani na Annu ani Kaylu. Profesorka vykládá co dál; poslouchám. Chce abychom shrnuli účinky kouzla, za normálních okolností bych moc rád odpověděl, teď ale mám strach, že mi bude přeskakovat hlas a budu jen koktat jak jsem vyvedený z míry. Tak jen mlčím a dívám se na Mirabel jen na ni a pohledem raději ani neuhnu, jak se stydím. Přejdeme ke kouzlu Pulírexo párkrát cvičně máchnu hůlkou v předepsaném gestu a pak si z truhlice vezmu dva šálky od kakaa a umaštěný talíř od nějaké paštiky či čeho. "Pulírexo!?" objeví se jen trochu mýdlové pěny. Tak znova. "Pulírexo!", teď už je to lepší, ale stále né dost. Tak napotřetí; "PULÍREXO!" švih a šálky i talíř jsou čisté. Usměju se. Aspoň něco. Vrátím nádobí zpět do truhly. Pak začneme probírat Plísňáky. Kouzelné tvory. To se mi začíná líbit. Není to tak špatná hodina. Zvědavě poslouchám co všechno ty Plísňáci dělají. Jsou schopni zlikvidovat a srovnat se zemí celý dům. Navíc produkují kyselinový sekret, který vše likviduje. Hodně dobrý. Pak se dozvím, že je budeme lovit. Jsem nadšen. "Bonne chance à la chasse!" Řeknu si spíš sám pro sebe, než ostatním. Než se však stihnu začít věnovat vlastní kořisti. Vytrhne mě se soustředění Kaylin hlas, že ho mám pod sebou. Trhnu sebou a zamířím na něj "pulírexo!" (25) Vedle a ta potvora mi oplatí zásah přímo do obličeje. "Putain! Mignon." Zakleji, ale usmívám se u toho, přijde mi to jako fajn sranda. Otřu si obličej rukávem. Znovu zamířím "Pulíxero!" (40) znovu uhnul mému kouzlu a zasáhl mě slizem na nohavici. Nálada se mi docela vrací během tohoto lovu. "Pulíxero!" (66), tentokrát sice uhne, ale už nic nestihne oplatit a míří zpět ke Kayle "Pozor vrací se!" Vidím, že ulovit tyhle mršky není vůbec jednoduché, ale určitě sranda lovu se tedy nevzdávám. "Pulírexo!" (28) uhne a opět mě zasáhne do obličeje. Znovu se utřu rukávem. Pak ještě jednou namířím na Plísňáka "Pulírexo! (79) Úplně mě pohltila lovecká horečka. Nadšeně vykřiknu: "Je t'ai attrapé! Mám ho!" Plísňák je konečně zasažen a Kayla má zmydlené i boty. Omluvně se na ni podívám. "Ehmm... promiň, zase... přísahám, že už se od tebe budu držet dál, aspoň 10 metrů. Fakt." Pak se začnu očišťovat kouzlem Tergeo a sleduji lov ostatních. |
| |||
Učebna 8C, stůl č.3 Čtvrtek 15. 10. Dianino shrnutí včerejšího večera mě nijak neuklidnilo. Znělo to strašně. Ještěže jsem tam nešla. "Ježiši to je strašný! A to za to Snapea jako nevyhodí?? Ze všech věcí, který kdy provedl studentům je tohle jednoznačně nejhorší!" nechápala jsem, Ještěže jste to, holky, přežily. A nevíte, jestli se na té hodině něco nestalo Nickovi? Snad mu fakt nic není. - Maurice zjevně nepochopil, že moje náhlá změna nálady vůbec nijak nesouvisí s hodinou, ale naopak zcela souvisí s jeho nepatřičným chováním. Když se začal pokoušet mě přesvědčit, abych se "netvářila jako kakabus", vrhla jsem na něj ten nejledovější pohled jaký jakého jsem byla schopna. Pak ale následovala poznámka o tom, že na mě "nic nevystříkne". Zůstala jsem na něj zírat s lehce otevřenou pusou. To se jako fakt neslyší jak to zní?? Nikdo přece nemůže být tak nedotčenej dvojznačností slov jako tohle. Nebo si ze mě dělá srandu.. On se ale na mě dál povzbudivě díval jako nic netušící sluníčko. Chvíli jsem zvažovala, že ho praštím, ale pak jsem došla k závěru, že radši ne. Z druhé strany stolu ho vzápětí okřikla Anna, což mě potěšilo, protože to znamenalo, že si to celé jen tak nenamlouvám, když to přijde nevhodné i někomu jinému. Za to, že mě podpořila jsem se na ni vděčně usmála, a pak jsem se zase otočila na Maurice. "Jo. Nemůžeš si ty poznámky nechat, nikdo na ty tvoje přisprostlý narážky není zvědavej." Narovnala jsem se, abych si zachovala aspoň trochu důstojnosti a okázale jsem začala věnovat pozornost Mirabel, která zahájila další část hodiny. Přešli jsme na kouzlo Pulírexo. Svědomitě jsem po Mirabel opakovala. Vzápětí přede mnou přistál pohár s trochou dýňového džusu na dně a talíř od míchaných vajíček. Nakrčila jsem nos a radši hned vytáhla hůlku. Po předchozím polití se jsem měla hrůzu, že se tentokrát prozměnu vyráchám v bublinkách, proto jsem měla trochu potíže, aby kouzlo pořádně fungovalo. Rozmachovala jsem se moc málo a z hůlky prskaly ubohé malinké bublinky, které se na nic moc nezmohly. Postupně jsem si dodávala odvahy a opatrně přidávala na intenzitě až Pulírexo konečně zabralo a nádobí bylo krásně čisté. Byla jsem na sebe pyšná. Tos to dopracovala, bejt na sebe pyšná, protože ses nepolila. Sakra. Vzápětí Mirabel zřejmě přeskočilo, protože na nás vypustila plísňáky. Snažila jsem se nepanikařit a nepředstavovat si, že zase skončím oblemcaná nějakým svinstvem. Rychle jsem zvedla svou tašku z podlahy, abych ji zachránila a zamířila Pulírexem (72) na nejbližšího plísňáka. Ten začal zdrhat, přímo pod Mauricovu židli. Radši jsem s tím zase přestala, protože Maurice by patrně neocenil, kdybych si ho s plísňákem spletla a vydrbala ho taky. I když by to možná potřeboval. "Bacha máš jednoho hned pod sebou," prohlásila jsem nonšalantně a rozhlédla se po třídě jak si vedou ostatní. |
| |||
Učebna 8C - stůl 2. Primárně Domenico, Richard a spolužáci 15. října, čtvrtek Jelikož vzápětí začne hodina, dál se už o Domenicovo zírání na svou drahou nezajímám. Rozhodla jsem se dávat pozor a to nejen proto, že jsem se na tu hodinu zapsala dobrovolně. Jen hlupák by odmítl možnost naučit se ulehčit si život tím, že za něho budou vykonávat špinavou práci jiní. Ať už skřítci nebo očarované náčiní. Teorii přejdu bez komentáře a nijak se do hodiny hlasitě nezapojuji. Odpovídat na tak banální otázky zvládnou i jiní, já se zapojím až v praktické části, která je mnohem záživnější. Tedy měla by být a většinou bývá. S úšklebkem vezmu do ruky hůlku. Opravdu je nutné tu procvičovat kouzlo, které jsme se učili snad už někdy v prváku a používáme ho každý den? Asi si ještě velmi důkladně rozmyslím, jestli budu v kroužku dobrovolně pokračovat. S viditelně znuděným výrazem, kterým jsem velmi okatě dávala najevo své hořké zklamání z obsahu hodiny nechám Patricka odkrýt látku. Fialový bordel se sice rozlil po celém stole, ale hádám, že vzhledem k zadání úkolu to byl záměr. Taky ten fialový hnus mohl nahodit někoho z nás. Jen jsem v duchu myšlenku dokončila, kdosi v zadní lavici vyjekl. Přirozeně se za zdrojem hluku otočím a ani se nesnažím skrýt své pobavení. Kayla ve stahování látky nebyla k mému potěšení tolik úspěšná, a fialový sliz ji nahodil od hlavy až na zem. Neubráním se škodolibému uchechtnutí. Odplata za céres s dýňovým džusem přišla poměrně brzy a k mému příjemnému překvapení dokonce sama. Karma je zdarma. Škoda, že tu není Nick. Určitě by byl na svou přítelkyni pyšný. Snad se mu alespoň sama pochlubí. Když se otočím k našemu stolu zpátky, je už zase čistý. Netuším, kdo se konkrétně tohoto úkolu zhostil, ale pravděpodobně Domenico, protože zrovna čistil sklenici od džemu. ,,Skoro by ses tím mohl živit." Pochválím mu jeho uklízecí um. ,,Skřítci v kuchyni by určitě uvítali tvou pomoc se špinavým nádobím." Poznamenám a namířím hůlkou na hadr politý inkoustem. Byl zase krásně čistý. Pergamenu si ale nevšímám. Už z nepovedených pokusů ostatních, jsme se všichni dozajista přesvědčili, že inkoust na pergamenu je nevyčistitelný. Kdyby ano, určitě bych nemusela hodiny za trest klečet v rohu sklepa za to, že jsem jako malá matce pomalovala její pergameny s návrhy. Hůlku si tedy uklidím zpět, vypadá to, že náš stůl má hotovo. Špíny pro dnešek ale nebylo dost, proto se profesorka rozhodla jí ještě trochu přidat ve formě prášku, který byl ještě před malou chvílí obyčejným kusem látky. Ryan samozřejmě nezklamal a svým hysterickým výstupem si zařídil propustku na chodbu. Chytré. Profesorka se přesune v tématu hodiny už k o poznání zajímavějšímu kouzlu, ale stále to nebylo nic, co by většina z nás neznala. Jestli byl někdo, kdo naprosto zbožňoval používat pulírexo na ostatní, tak to byla má babička. A neštítila se to použít ani na svého zetě - mého otce, když se jí nelíbil tón, jakým se svou tchýní mluvil. I já už jsem spolykala pár jarových bublin a s pachutí v puse trvající po celý den nepomáhá ani vodka. To mám vyzkoušené. Znovu vytáhnu hůlku, abych si kouzlo procvičila a opíšu ve vzduchu písmeno S, jak je po nás požadováno. S jako Sinestra. Pěkné. Nebo taky S jako Ser mydliny. Pobaveně se zašklebím, když vidím Richarda. ,,Říkala ne v křeči," zatahám ho za ty jeho nafouknuté, nabubřelé tvářičky, protože je mi jasné, že přesně tohle ho naštve ještě víc. ,,Vypadáš, jako když máš zaražené prdy." Dál si z něho utahuju. Protentokrát je obětí mých škodolibých poznámek on, ne Caylus. Chystala jsem se ještě něco pronést, ale to už přede mnou přistálo špinavé nádobí ze snídaně. ,,Ew." Znechuceně se zašklebím a odtáhnu se. ,,To co je toto?" Přiblížím prst k talíři, abych ukázala na zaschlý kus čehosi, co jsem nechtěla ani hádat, že by mohlo být. Zvedal se mi z toho kufr. Namířím hůlku nejprve na pohár, který byl špinavý jen od pomerančového džusu. Soudě dle zbytku dužiny na dně. Nic hrozného. ,,Pulírexo." Pohár se namydlil tak, že pěna z něho začala přetékat až na stůl a když už jsem myslela, že to snad nikdy nepřestane, pohár pěnit přestal, pěna si sedla a z naleštěného výsledku přecházel zrak. ,,Pulírexo." Namířím tentokrát na talíř vedle. Mydlin je protentokrát dostatek, i talíř se zdá být vyčištěný, ale očividně jsem kromě talíře namydlila ještě část stolu. No, ono mu to neuškodí. Chodí vůbec někdo ty stoly utírat? Možná bych ho měla vzít celý. U nádobí příliš dlouho nezůstaneme a profesorka položí ruku na truhlu. Tak plísňáky si pro nás připravila. Pro některé z mých spolužáků to určitě nebude první setkání s nimi. Třeba takový Daniel, který chodí do hodin věčne rozcuchaný nebo Kenji, který má věčně každou ponožku jinou. A neříkal před chvílí Patrick něco o tom, že je přeborník ve tvoření a udržování nepořádku? Určitě má pár plísňáků pod postelí. Nestihnu moc dlouho přemýšlet nad tím, kdo další má tyhle nezvané hosty na pokoji, protože se po třídě rozvine příšerný puch, jak profesorka truhlu otevřela a plísňáci se rozutekli po třídě. Malé, zelené, smradlavé potvory tak byly rázem úplně všude. Rychle zvednu nohy ze země a dřepnu si na židli. Bože to je takový smrad! Jednou rukou se přidržuji stolu a druhou rukou si držím nos. Zatímco já byla v bezpečí na židli, na zemi zůstal můj batoh. Stal se tak velmi snadným terčem jednoho z plísňáků, který ho začal zkoumat. ,,Hej, necháš to?!" Pustím si nos a namířím na plísňáka. ,,Pulírexo!" (31%) Už jsem se těšila, jak tu malou smradlavou potvoru uvidím se topit v záplavě pěny, ale k mému obrovskému neštěstí plísňák uhnul a ještě na mě plivl. ,,Puta madre!" Vykřiknu poměrně hlasitě, když mě sliz zasáhne do ruky. Smradlavá, zelená tekutina mi odkapavá po celé délce předloktí. Rozmáchnu se, abych rukou sliz sklepla na zem, ale neuvědomím si, že sliz tak nechtěně hodím i na Domenica sedícího vedle mě. Této nešťastné události si bohužel nevšimnu, protože jsem až příliš zabraná do toho, abych si ruku Tergeem řádně vyčistila. |
| |||
Učebňa 8C - stôl č.4 Štvrtok 15.října Keď profka v podstate zavrhne nápad použitia Pulíxera na pergamen, len pokrčím ramenom. V zápätí prepustí akýsi prach a než to vôbec stihne dosadnúť, triedou sa ozvú zvuky nevôle. Obzvlášť spredu, kde je náhle kýchanie sprevádzané hlasným prejavom našej triednej drbny. V triede nie je až taký hluk aby ho nebolo počuť, obzvlášť pri jeho výraznom, "drbnovskom" hlase. Pozriem tam a musím sa uškrnúť. Mácha prackami okolo a skôr to rozvíril všade možne. Nevšímam si, čo moji spolusediaci urobia s dosadnutým prachom, vlastne im už nevenujem pozornosť, pretože tí dvaja sú... práve prepustení z hodiny - teda pomyselne len na chvíľu. Ale je mi jasné, čo by sa s takou príležitosťou dalo urobiť. Ale zas na druhej strane... nie je to tu až tak márne. Pretriem si podráždený nos a nezdemonštrujem alergický záchvat, aby som mohla spolužiakov nasledovať na chodbu a už sa nevrátiť. |
| |||
Magie v domácnosti 15. října, čtvrtek přítomní studenti Od čtvrtého stolu přišel ještě jeden dotaz. ”Dobrá otázka, slečno Snowová,” kývla jsem na dívku s jemným úsměvem. ”V případě prachu doporučuji očarovat koště, prachovku, které vyřeší celý znečištěný dům. Pokud jde o jednu zaprášenou poličku a podobně, využijete právě i zmíněné kouzlo Pulírexo. Stejně jako u kouzla Tergeo se musí používat na každou nečistotu zvlášť.” |
| |||
Učebna 8C, stůl č. 1 Ryan se zdá být reakcí svých přátel potěšen. Aby také ne, když měl po boku opět někoho, kdo s ním sdílel jeho nadšení pro drby a vehementně ho v nich i podporoval. Škoda jen, že kromě Dana a Kenjiho v jeho okolí takových lidí nebylo víc, ale i to málo mu ke spokojenosti stačilo. Lepší pár dobrých posluchačů, než vůbec žádný, no ne? I v malém počtu se dala vymyslet spousta peprných drbů, které už jen čekaly na to, až se o nich dozví celý kouzelnický svět! Pro Ryana byla taková představa hotovou extází. Možná by si měl v budoucnu založit nějaký plátek a pravidelně do něj psát. Nejen, že by na tom vydělal balík, ale ještě by pravidelně informoval celou společnost o nejžhavějších novinkách. A to nepochybně stálo za zvážení! "Si piš, že furt točí! Docela dobře se oblíká, kde si jako myslíš, že na ty hadry vzala? Snad fakt nevěříš tomu, že jí to koupil zazobanej táta s mámou. Kdepak, na to si vydělala hezky sama, vlastním tělem!” Zvolá Ryan dostatečně nahlas, aniž by si uvědomoval, že už pomalu vchází do třídy a měl by se ztišit. Jenže to by jinak nebyl Ryan, kdyby nebyl všude vidět i slyšet. "Radši o tom Contemu po hodině řeknu, co kdyby to fakt nevěděl. A taky o tom napíšu do Kwangovýho časopisu, tohle si přece nemůžem nechat pro sebe. Ta holka si určitě myslela, že na to nikdo nepřijde, ale chyba lávky. Ještě, že jsme jí včas odhalili, co kdyby náhodou chtěla společně s Lawsonem roznášet pohlavní nemoce po škole? Určitě má syfla.” Při posledních dvou větách si Ryan neodpustí kyselý úšklebek a pohrdavé odfrknutí. Vypadá skutečně znechuceně. Daniel ihned nato navrhuje, že by společně s Ruby měla natáčet hambatá videa i Acai s Coraline, načež Kenji zásadně nesouhlasí. To Ryana nijak nevyvede z míry. "Kámo, vím co k ní cejtíš, ale zkus to ještě zvážit. Za video, kde figuruje naráz asiatka, černoška i běloška by nám lidi utrhli ruce! Umíš si představit ty pytle galeonů? Už nikdy bychom si nemuseli pujčovat prachy od Marie a Eriky a objednávat si v Prasinkách obyč vodu z kohoutku, jako posledně. No, ještě to promysli.” S těmito slovy se Ryan rozejde k prvnímu stolu v učebně, kde na něj zbyde poslední volné místo vedle Chrise. Zbylá místa stihli dřív obsadit oba jeho kamarádi a poté přicházející děvčata. Ryanův nespokojený výraz v tu chvíli nelze přehlédnout. "Ahoj lidi.” pozdraví všechny přítomné, ale na Chrise se záměrně příliš nedívá, dokud ho sám neosloví s otázkou, jestli se už pokoušel dostat přes zástěnu na stole. Ryan onu zástěnu pochopí jako jejich konflikt, který mezi sebou měli. Tudíž přesně naopak, než na co se Chris skutečně ptal. "Co je to sakryš za otázku, tak najednou? No… já ti vlastně nevím, ještě jsem nad tim tak uplně nepřemejšlel, hele,” odpoví jaksi neurčitě, což chudák Chrisovi asi moc smysl dávat nebude. "U Merlina, co tady vlastně děláme, to se budem učit vysávat a zametat, nebo co? Sem snad nějaká kosmetička dřevěnejch podlah?” Sykne Ryan ke svým spolužákům, zatímco se profesorka McGregorová pustila do výkladu. Její povídání mu jde jedním uchem tam, druhým ven. A ani se to nesnaží nijak skrýt. Znuděně si podepře hlavu rukou a zírá kamsi před sebe. Tahle hodina nejspíš opravdu nebude jeho šálek kávy. "Hele holky, věděli ste, že Parková točila porno?” zeptá se Ryan zničeho nic, směřujíc svůj dotaz hlavně k Acai a Coraline. "Myslel sem, že byste to měli vědět, když jste s ní na pokoji. Třeba vám to už řekla sama, ale jen sem vás na to chtěl upozornit, kdyby náhodou.” Zatváří se naprosto vážně, to už se ale po stole rozlévá lahvička s tekutinou, která se skrývala pod hedvábným hadříkem. "No fuj, co to je, dávej pozor sakra.” Napomene Cor Ryan, aniž by si uvědomoval, že je nejspíš tím posledním, kdo by tu měl remcat. Sám se od začátku hodiny vůbec nesoustředil, ostatním nijak nepomohl a na hůlku zatím ani nesáhl. Situace se bohužel nezlepší ani ve chvíli, kdy se látka promění v prášek a Cor začne zuřivě kýchat. Ryan se stejně jako ona rozkašle a do toho zuřivě máchá rukama kolem dokola tak, že prach akorát víc rozvíří. "To je humus, dejte to pryč!” Stěžuje si, prskajíc kolem sebe. "Co je tohle za nebezpečnou hodinu, jsem astmatik, mohl bych umřít!” Brblá dál. "Jako říkám vám, na týhle škole se nás normálně snažej zabít. Nejdřív ten les a teď tohlencto. Podám stížnost!” |
doba vygenerování stránky: 0.73328113555908 sekund