Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Ogata Kenji - 11. dubna 2021 10:20
kenji306.jpg

Čtvrtek 15. října



Shrnutí lesa a nového dne >> Učebna 8C (stůl č. 1)



Daniel, Ryan, Chris, Cor, Acai + označení


Popisovat včerejší hodinu v lese snad ani nemá smysl. Nejen, že to byl hotový očistec, ale už zase jsme skončili v nějakých hovnech, kde jsme se jen tak mimochodem vymáchali od hlavy až k patě. Vážně nechápu, proč se tyhle věci dějí vždycky jen nám, ale v tu chvíli jsem byl vážně šťastný, že není nikde poblíž Coraline. Myslím, že po takové podívané by si o mě už neopřela ani kolo a možná by silně zvažovala, jestli má vůbec cenu se s takovým tragédem, jako jsem já, kamarádit. Jediné, co mě na téhle frašce alespoň trochu potěšilo bylo, že v bahnité lázni skončila kromě mě a Daniela i Airimoyová. Normálně by mi to až tak vtipné nepřišlo, ale Zmijozelská dámička celou dobu křičela jako prase před porážkou a ve finále vypadala snad ještě tragičtěji, než já s Danem. Bahno na jejích dlouhých, plavých vlasech vypadalo totálně komicky a to ani nemluvím o její zničené uniformě, kterou mohla po bahnité lázni použít leda jako hadr na podlahu. A možná ani to ne. Ani nechci vědět, na kolik jí ta uniforma přišla, ale jsem si naprosto jistý, že byla na zakázku. Sečteno podtrženo, za tohle jí tatínek určitě nepochválí. Pokud mu to tedy vůbec řekne. Vsadím balíček pocky tyčinek, že tímhle se nikde chlubit nebude. Ani jemu, ani nikomu dalšímu. Inu, tím líp pro nás, protože ani já zrovna dvakrát nestojím o to, aby o událostech z lesa někdo věděl. Některé věci by prostě měli zůstat v tajnosti.

Následující ráno zpočátku vypadá jako každé jiné. Vydýchaný vzduch, všudypřítomný smrad Danielových zpocených ponožek a kluběnka spokojeně vrnící u mého ucha. Téměř dokonalé ráno, které hned záhy kazí Ryan svým podivným výstupem. Jeho křik mě sice probudí, ale ať se snažím sebevíc, jeho stížnosti mi nedávají žádný smysl. Plácá cosi o incesťácích a čipech implantovaných do mozku. Sakra, co ten kluk včera v tom lese dělal? Vždyť je ještě šílenější než předtím a to jsem si bláhově myslel, že víc už to snad nejde.
„Hele, klid, co se děje?” Protřu si oči a rozespale se posadím, to už ze mě ale Daniel nešetrně stahuje peřinu a hází jí na zem. „No to říká ten pravej,” ušklíbnu se, když krčí znechuceně nos. Sám moc dobře vím, že nevoní zrovna po fialkách, především ne jeho boty, který nosí možná už třetím rokem a odmítá si koupit nový. Chápu, že to jsou jeho oblíbený, ale někdo by mu měl už fakt říct (ideálně nějaká holka), že takhle to dál nejde. To mýmu nejlepšímu kámošovi vždycky tak strašně smrděly nohy?
„Co to do něj vjelo? Chápeš to?” Nevěřícně sleduji mizejícího Ryana, který vystřelí z pokoje jako raketa. Jeho reakce mi připadá nesmyslná a možná i trochu přehnaná, ale takový už Ryan byl. Naprosto nepředvídatelný a proměnlivý jako počasí. Pokaždý přišel s něčím jiným a možná právě to jsem měl na něm tolik rád. Člověk se s ním prostě nenudil.
Ryana potkáváme až na hodině Dějin čar a kouzel, kterou supluje naše kolejní vedoucí. Stejně jako Daniel sebou nemám pomůcky, tudíž si po zbytek hodiny hraju na neviditelného a do toho se modlím, aby si profesorka ničeho nevšimla. Ta je díkybohu tak zabraná do výkladu, že nic nezaznamená a pokud ano, tak to nedává nijak najevo. Nejspíš nad námi přimhouřila oči z toho důvodu, že jsme byli z její koleje, nebo prostě jen proto, že jsme byli celou dobu zticha a nevyrušovali. Co mi však neujde je Maurice, který vrhá na Gonagallovou až podezřele zálibné pohledy. A nejsem jediný, kdo si toho všímá. Po skončení hodiny to samé zmiňuje i Ryan.
„Jo, všiml sem si toho,” přitakám kamarádovi, který ihned začne rozvíjet svou teorii o svatbě. „Nedivil bych se, kdyby tak koukal třeba na profesorku Primrose, tu tady svlíká pohledem kdekdo, ale že zrovna Gonagallku?” podivím se. Samotnému mi to přišlo značně uhozený. „Jako mladá to byla určitě kost, ale teď už bych do toho fakt nešel. Ale tak víš jak, proti gustu… Třeba má rád Maurice ženský, co už něco zažily a věděj, co od života chtěj.” Polemizuju společně s Ryanem nahlas, přestože je to na jednu stranu strašně nechutný. Na druhou stranu vím, že Ryana potěší, když se bude jeho teorií někdo zabývat.
Dan nezahálí a přidá do mlýnku svou domněnku o profesorce Prýtové. Mám co dělat, abych nevyprskl smíchy. „To je docela podstatná otázka, měli bychom se na to o příští hodině zaměřit!” Přitakám horlivě. Pak jen rychle seberu svoje saky paky a následuji kluky do třetího patra. Tam se nechtíc staneme svědky zvláštní podívané, jehož hlavní aktérkou je naše Angela a Mrzimorská Ruby. Nadechnu se, abych se k situaci nějak vyjádřil, jenže Ryan je jako obvykle rychlejší. A tentokrát přijde s něčím, co má vyjímečně hlavu i patu.
„Aigoo, nikdy jsem nad tím nepřemejšlel, ale když to teď zmiňuješ, tak na tom možná něco bude?” Nenápadně sjedu pohledem k Ruby. Kdybych vypustil její poněkud protivnou povahu a zaměřil se čistě jen na vzhled, pak by se ta domněnka s pornem možná i mohla zakládat na pravdě. Ruby byla hezké děvče. Sice ne ani tak zdaleka krásná, jako Coraline, ale pohledná byla. Jako většina asiatek měla jemné rysy v obličeji a drobnou, zato dobře udržovanou, postavu. A to ani nemluvím o těch dlouhých, tmavých vlasech, které na ní přitahovaly pozornost asi nejvíc. Jo, asi bych si jí vážně dokázal představit před kamerou. I u nějakého toho snímku pro dospělé. Obzvlášť evropané by nad takovým videem nepochybně upustili pěknou várku slin.
„Měl by si to Contemu co nejdřív říct. A důrazně ho varovat, ať ho ani nenapadne do toho Coraline jakkoliv zatahovat.” Po tváři mi přelétne stín. Vím, že si Daniel dělal srandu, ale z nějakého důvodu jsem tohle nechtěl slyšet ani jako vtípek. Vlastně se vůbec nechci zamýšlet nad tím, že by ta sladká, nevinná Coraline měla někdy dělat něco tak zvrhlého. Pro mě bude už napořád tím trochu zbrklým, jednorožčím děvčetem se srdcem ze zlata. Takže ne, žádný porno. Jedinej, kdo by jí tu měl potenciálně okukovat jsem já, ale vzhledem k mojí hluboký friendzoně nakonec stejnak zase skončím u ruky a nějaký tý mangy. Proč vůbec nad něčím takovým přemýšlím… Sad story, bro.
„Nic takovýho sem si nezapsal, měl jsem jen šerm, divadlo a zpěv.” Odpovím Danielovi, který se podivuje, proč máme zrovna Magii v domácnosti. Vlastně mě to taky dost zajímá, takže doufám, že nám to profesorka nějak objasní.
Po příchodu do třídy následuji Daniela, který přisedne ke stolu, kde už je Chris. Pozdravím ho a usadím se tak, že volné místo pro Ryana zbyde právě vedle Chrise. V tu chvíli nad tím samozřejmě nepřemýšlím, ale s pohledem na Ryanův kyselý obličej mi dojde, že vedle Chrise patrně sedět nechtěl. Ti dva mezi sebou pořád neměli úplně ideální vztah, ale možná je načase, aby to konečně překonali. A tohle je ideální příležitost. Já už si přesedat stejnak nebudu, protože ač mám Ryana rád, tak tohle mu ulehčovat nehodlám. Měl by se k tomu konečně postavit čelem, jako chlap.
„Uhm, konnichiwa,” pozdravím poněkud zabržděně Coraline s Acai, které k našemu stolu právě přicházejí. Její přítomnost mě rozhodí, respektive její blízkost.
Proč si sedla vedle mě? A proč se mě najednou dotýká? Uklidni se sakra, jen do tebe šťouchá. Nic to pro ní neznamená, takhle tě škádlila vždycky. Moment, co to právě říkala? Ples?
„Ne, o tom slyším poprvé,” zamumlám, s pohledem zabodnutým do zakrytých objektů před sebou. Absolutně nevím, kam s očima a tak jen tupě zírám na ten kus látky, se kterým bych měl nejspíš něco dělat, ale ve finále neudělám vůbec nic. Jak trapné. Ryane, je to na tobě. Já bych se do toho asi raději nepouštěl.” A to ne proto, že bych nechtěl, ale protože se znám. Tyhle věci šly vždycky tak trochu mimo mě a nerad bych tu způsobil pohromu. Už takhle je mi neskutečně hloupě a nechci se před Cor ztrapnit víc, než je nutné.
„Jo, adrenalinu jsme měli víc, než dost.” Zabručím, jelikož se mi vybaví, v jakých sračkách jsme včera zase skončili. Ne, tohle teď opravdu rozebírat nechci a vážně doufám, že Daniel není tak blbej, aby o tom začal mluvit sám. Jestli to udělá, tak se nejspíš propadnu hanbou do země.
 
Domenico Conte - 11. dubna 2021 10:05
9508.jpg

Učebna 8C - stůl č. 2


Richard, Patrick, Ruby, Rebecca, Sinestra a zmínění

Čtvrtek 15. října




“Vypadá to, že akromantule byly hvězdami včerejšího večera.” Je řada na mně, abych se pobaveně zasmál nad Sinestřinou teatrální poznámkou o šrámech na duši. Víc to ale nekomentuji. Však do sebe nastrká něco sladkého a do večera na to úplně zapomene. Bradavice poskytují širokou škálu jiných traumat než je hodina v lese. Stačí si vybrat. I když je fakt, že ta je na mém žebříčku zatím na prvním místě. Hodina tělocviku v jezeře na druhém.
"Jako můžu to zkusit. Ani mně není příjemné si každé ráno preventivně vyklepávat boty, jestli se tam náhodou neschovává." Ušklíbnu se. Ne, že bych proti Pájovi vyloženě něco měl. Ale ne jednou jsem se probudil s jeho chlupatýma nohama v puse. "Ale na jeho obranu, z těch vašich háďat taky může vyrůst bazilišek. Popravdě jsem překvapený, že se ještě nesežrali navzájem." Ono totiž pořídit si kočku jako mazlíčka je pro někoho moc ohrané. To už by mi logičtější přišel pes nebo Kenjiho chameleon. I mazlíčci slečny Rosalie jsou roztomilí. Ne, zmijozel musí být plný pavouků a hadů.
S nečitelným výrazem se posadím ke stolu, který Sinestra vybrala. Nepřekvapivě vedle Richarda s Ruby. Ani nevím, jestli z toho mám mít radost nebo být nervózní. Poslední dobou mi přijde, že se na náš vztah upírá až příliš zvědavých očí. Třeba i nevědomky. Jedny takové se na mě zrovna dívají a mou pozornost si vyžádají lehkým dloubnutím do žeber. S rozpačitým úšklebkem se podrbu na zátylku a sklopím pohled ke stolu.
“Ani jsem si to neuvědomil.” zašeptám zpět jen pro Sinestřiny uši, načež se zhluboka nadechnu. “Va bene allora.” Nemá cenu se zbytečně stresovat. O hodině si toho stejně moc říct nezvládnou. Ne? To už si k nám přisedává ještě Patrick s Rebeccou, kterým kývnu na pozdrav, a hodina začíná. Pohodlně se opřu v židli a poslouchám.
Christina je na ošetřovně se spáleninami.” doplním Christiana při jeho reportu. Nejsem sice prefekt, ale když tu informaci mám k dispozici, proč se o ní nepodělit. Pak už se přesouváme k výkladu a nijak mě nepřekvapí, když se iniciativy ujme právě Ruby. Zrovna v tomhle oboru jí její znalosti v podstatě nařizují, aby byla jedna z těch aktivnějších. Osobně jsem rád, že pro dnešek mohu zaujmout pasivnější přístup. S radostí nechám ostatní, aby odpovídali na profesorčiny otázky. Aby uváděli příklady. Alespoň do doby, než jsme vyzváni k diskuzi a já jsem nucen se zapojit.
“V tomhle se asi shodneme.” zakřením se na Patricka. Sám Richard dobře ví, že pořádek a čistota nejsou zrovna mojí silnou stránkou. K jeho převeliké radosti, samozřejmě. “No a co materiál objektu, co byl znečištěn. To by taky svou roli mohlo hrát, ne?” vystřelím od boku ve formě otázky, protože sám nemám nejmenší tušení. Nikdy jsem nad tím moc neuvažoval. Když to nešlo vyčistit kouzlem, tak jsem to prostě vydrhnul v umyvadle. Proč se zdržovat polemizováním, když potřebuju mít věci rychle hotové.
Pak už dostáváme zelenou k odkrytí látky, čehož se s naším požehnáním ujme Patrick. Tak trochu automaticky se s židlí odsunu dál, když se mu povede lahvičku vylít. Ale vzhledem k tomu, jak na stole poskakovala, to pravděpodobně byl úmysl a ne jeho nešikovnost. A podle ohlasů od ostatních stolů máme ještě štěstí, že mazlavá tekutina zůstala jenom na stole. “Zachovejte paniku, profesorka do toho určitě přimíchala kyselinu.” zasměju se sám pro sebe. Patrick nadává, Kayla ječí jako by jí na nože brali. Zakroutím hlavou a dám se do testování naší teorie. Je tu ještě pár dalších předmětů, co potřebují vyčistit.
Tergeo.” namířím hůlku na sklenici od džemu, protože je prostě nejblíž. Povede se. “Sklo a džem zatím dobrý.” prohlásím a čekám, až se někdo chopí pergamenu a politého hadru.
 
Christian Dragon - 10. dubna 2021 21:10
hpkopie2096.jpg

Učebna 8C - stůl č.1

Ryan, Daniel, Kenji, Coraline a Acai


čtvrtek, 15. října


S začátkem hodiny jsem přelétl pohledem osazenstvo našeho půlkruhového stolu.
"No mohlo to být mnohem horší."
Útěchou mi ve složení byla převaha kolegů z mé koleje a také to, že děvčata z Mrzimoru seděly vlastně na úplně opačném konci stolu. Bylo to vůči nim trošku nefér, ale měl jsem takový nepřívětivý pocit, že jsem si dneska pokecal s Mrzimorem až až. Nebelvírská skvadra, která se nám sešla u stolu, byl asi ten největší výkvět. Když nepočítám sebe, tak je to prostě partička, jak se patří. Ne vždy v dobrém řečeno, ale asi mne nepřekvapuje, že tu sedí zrovna oni. Většinou, kde je Ryan brzo se objeví i Daniel a Kenji. Z přemýšlení mě vytrhne až začátek hodiny, kdy mne profesorka oslovila. Zaměřil jsem pohled jejím směrem a na okamžik jsem se postavil, jak je u vyvolaného většinou zvykem. Také jsem si tím mohl přelétnout v rychlosti pohledem učebnu a zjistit, kdo všechno je, nebo není přítomen.
"Taky by mohl každý prefekt hlásit svou kolej."
Nemístnou poznámku si však ponechám pro sebe.
"Jistě paní profesorko. Nepřítomna je pouze slečna De Spontin jestli se dívám dobře. Důvod její nepřítomnosti mi znám není, o tom by mohl být informovaný Zmijozelský prefekt pan Cornigrum, ale vzhledem k naší včerejší noční hodině s profesorem Snapem v Zapovězeném lese a počtu osob, které se posléze objevily na ošetřovně, bych se asi nedivil, kdy její nepřítomnost byla způsobena právě následky této hodiny."
Informoval jsem profesorku McGregor s patřičnou úctou v hlase a následně jsem se opět usadil a poslouchal její výklad a zadání.
"Takže Erika přece jen na hodinu dorazila. Začínám být asi fakt nevšímavý."
Zahlédl jsem jí sedět u Angelina stolu, když jsem kontroloval očima, kdo nám ve třídě chybí. Jsem rád, že je jí dost dobře na to, aby byla na hodině. Alespoň nějaké dobré zprávy.
Netrvá to dlouho a je nám zadána práce, očima slétnu zpět na zakryté objekty na stole a pak na své spolužáky u stolu.
"No Ryane, konečně se můžeš kouknout, co se tam ukrývá. Ujmeš se toho?"
Pousměju se na něj a pak se trošku nakloním, abych viděl lépe i Kenjiho a Daniela.
"Nějaké nápady k těm zmíněným kouzlům, nebo tak?"
Pozoroval jsem své spolužáky a nechal jim, aby se ujmuli stahování látky i případných prvních nápadů ohledně čistícího kouzla. Na jednu stranu mi přijde trošku, že se mi nedaří správně zkoncentrovat pozornost. Ne kvůli tomu, že by látka nebyl zajímavá, svět mudlů je pozoruhodný a je tam spousta věci, které se lze přiučit, ale spíše se mi myšlenky zamotávaly úplně jinam, než by měly a to mě vnitřně o to více štvalo.
 
Mirelle Devény - 10. dubna 2021 12:14
bf7188653f10421ec2a82fc61dc2f9f5beautifulfemalesbeautifulthings6326.jpg

Učebňa 8C - stôl č.4
Sebastian, Barbara, Angela, Erika, označe
a prof. Mirabel McGregor

Štvrtok 15.října



Čakám, že tú svoju konverzáciu nejak rozvinú, ale profesorka ich utne, takže nedá sa nič robiť, sme vtiahnutí do hodiny.

"Presne tak. Aby som ti vedela efektívne vypláchnuť ústa mydlom." Zašepkám späť Sebastianovi, tváriac sa nadnesene a jak dosadne vedľa mňa, zaškerím sa. Pri tom si spomeniem, ako ma matka pred niekoľkými rokmi brutálne vytočila a ja som ju brutálne poslala do prdele... vypláchla mi hubu kúzlom tak, že som ešte po troch hodinách grgala mydlové bubliny.

Hodina začne typickými žvástami o dochádzke - to ma nezaujíma - takže si dopijem svoju kávu a prázdnu fľašku hodím späť do batohu. Keď sa prejde k hlavnej téme, prestanem zírať niekam ku dverám a náhly nápad na opustenie tejto hodiny zanechám niekde v útrobách vlastnej mysle.

Najprv je zahájená diskusia, do ktorej sa aspoň pre začiatok rozhodnem nezapojovať. Na to som mala málo kávy. Takže len tekám pohľadom z hlavy na hlavu, ktorá práve odpovedá. Keď sa už však prejde k praktickej ukážke, teda len k odstráneniu látky z predmetov, to už si získa kus mojej pozornosti. Patrikove "merde" je ukážkovo hlasité, takže začiatok praktického cvičenia s nadávkami vždy prinesie kúsok adrenalínu.
Tak sa i následne stane. Kayla to ukážkovo predvedie a zaprasí sa od hlavy po päty. A prileje k tomu kúsok nefalšovanej hystérie.

Musím sa ovládnuť, aby som sa nezačala uchechtávať ako môj sused, ale aj tak sa trochu škerím pri pohľade na jej nešťastie. Móricko ako pravý francúzsky gentleman sa ujme záchrany dámy v nesnázích a s prispením priblbej otázky vyzmizikuje bordel.

Doma som to videla milión krát. Moja matka posadnutá čistotou nás všetkých vždy zobrala do parády a nedajmerlin aby sme niečo stihli zadrbať. Ale napriek tomu sa nikdy neobťažovala nikomu vysvetliť až tak hlbokú podstatu čistiacich kúziel, ktoré metala všade okolo seba.
Zhnusene sa zaškľabím.

Erika vykydne fialový obsah. Pohotovo sa prestanem opierať o dosku stola a kúsok sa odtiahnem, aby ma to nestihlo zababrať. Na záplavu otázok len pokrčím ramenami. "Nepoznám odpoveď na to, že prečo a aký je rozdiel. Proste keď nefunguje jedno, použiješ druhé a keď ani to, tak tretie a ono sa to poddá. Prinajhoršom to podpáliš a špina je fuč." Zadrem už mierne netrpezlivo, lebo táto diskusia mi priniesla len blbé myšlienky a ja sa nechcem zaoberať takými sračkami.
Som tu nedobrovoľne, no nie? Nemôžu odo mňa viac čakať.
Nechám dievčatá alebo niekoho ďalšieho aby prípadne niečo dodali, ja si vytiahnem prútik z rukávu a príkladne dva-krát poklepem špičkou nad fialovým maglajzom.

"Tergeo." Zakúzlim a aj keď to na začiatku drhne a prútik nechce odsávať tekutinu, len to nejak odfrkáva do strán, ale potom sa to rozbehne a po chvíľke úmyselne odstránim len polovicu zapraseného stola, zoberiem Sebastianovi nádobku od džemu, z vnútra ju taktiež vyčistím, ale zvonka nechám špinavú a tak mu ju vrátim. Vyčistím trošku z látky a s kritickým výrazom sa zameriam ja na pergamen.

Po predošlej ukážke ako Tergeo nefunguje sa mi nechce opakovať príkladu, ale "aby sa nepovedalo," zaTergeujem aj pergamen. Nič sa nestalo.
Pozriem na spolusediacich. "Nech sa páči, môžte si to vyskúšať."
Založím si ruky na hrudi a pozriem na prof. McGregor. "Na pergamen budeme skúšať Pulíxero, že..." Nie je to ani otázka, skôr je to jasné skonštatovanie. Ale neženiem sa do kúzlenia a overovania si svojho prehlásenia. Už som urobila dosť.
 
Sebastian G. Sharivar - 10. dubna 2021 00:01
froy8869.jpg

Učebna 8C, stůl 4

Barbara, Mirelle, Angela a Erika


15. října, čtvrtek ráno



Stisknu rty a udělám na Maurice výraz „hmmm, kouzla, fakt dobrý nápad“.
„Trojjedinělost? Přidej mezi to i mě a-“ zarazí mě slova profesorky, která začne hodinu.
„Pssst, Mirelle,“ teatrálně si dám prsty před pusu a zamračím se na Mirelle vedle mě, která vlastně jen kouká a nevyrušuje. „Musíš poslouchat, jak budeš hospodyňka,“ dodám a dosednu na zadek na židli, která se pode mnou. Následně začne docházka s Christianem, kterou vůbec nevnímám.
Výkladu moc nedám, myšlenkami se toulám kdekoli jinde. Vlastně přemýšlím nad tím, jak jsem si v létě vyhlídnul jednu z firemních motorek, abych na ní mohl v noci vyjet na výlet, aby o tom táta nevěděl. Už aby bylo zase léto.

Zaslechnu pak něco o diskuzi. Sjedu pohledem spolužáky u stolku, pak zakloním hlavu a opřu se do židle, hlasitě vydechnu nosem. O dvou kouzlech, které shrnula Ruby, toho moc nevím a když na ně přijde řada, vždy se v okolí najde někdo, kdo je použije za mě. Vlastně teď už dává smysl, že mi pořádně nefungují tak jak bych chtěl, když jde i pevné a tekuté složky.
K diskuzi se přidá i Angela. Na její „zmizík“ jen nechápavě přimhouřím oči a čekám, jestli to vysvětlí. Dál to nerozmazávala, tak pokrčím rameny a nechám to být. Jestli na to chce někdo znát můj názor, prostě pokrčím rameny a pro jednou se k tématu nevyjadřuji. Ta kouzla prostě nemám v malíku a místo toho lelkuji pohledem po učebně.

Čeho si ale všimnu, je Kayla, která je odbornice na vylévání věcí a tak jí lahvička s tekutinou vyletí až do obličeje. Zmáčí jí jako by spadla do fialové řeky. Potichu se hihňám, až mi poskakují ramena a už už to chci okomentovat, než se podívám na její kamarádku Rebeccu u vedlejšího stolu. Zarazím se a zmlknu. Pobaveně se ale culím, rozhodím rukama, protože jsem si prostě nemohl pomoct. Bylo to silnější než já. „No co je?“ mávnu nad tím rukou a dál se tomu nevěnuji.

Mezitím se zapojí Erika vedle mě a podaří se jí také sundat látku. S našpulenými rty sleduji, jak tekutina teče po stole.
„No. Tak přispěla jsi pěkně,“ začnu hodnotit její výkon. „Umíš ještě nějaký triky? Angela prej umí zmizet nebo co. Cože si říkala, Angelo? Jakej je teda mezi tím rozdíl? Používám bezkaňkový brk, takže na něm je zaklesnutý kouzlo pulírexo? Protože Tergeo na inkoust nefunguje? Obojí je ale na tekutiny?“ Házím otázku za otázkou, ať to spolužačky vysvětlí.
Když mluvím, natáhnu se pro sklenici od džemu, která byla ještě před chvílí pod hedvábím. Je lehce zašpiněná od fialové tekutiny, jak ji Erika vylila na stůl. Bezmyšlenkovitě táhnu dnem sklenice od džemu a roztírám tím tekutinu po desce stolu ještě více do stran.
„Fuj...,“ ušklíbnu se.
 
Maurice de Coligny - 09. dubna 2021 19:27
land7995.jpg



Učebna 8C (stůl č. 3)


Anna, Cassandra, Caylus, Kayla, Diana a Seb


čtvrtek 15. října,



Ještě stihnu prohodit pár slov se Sebem a pozdravit přicházející Dianu než nás profesorka McGregorová "drsně" přeruší začátkem hodiny. Nemyslím, že by mě tenhle předmět asi moc zaujal, ale z nějaké slušnosti k mladé a nesmělé učitelce hovor přeruším. Taky by se mi nelíbilo kdyby měl někdo rušil a navíc slušnost je prostě zavazující. Ostatně povykládat si se Sebem můžeme i po hodině.
Pak se začnu věnovat profesorce. K čemu je dobrá magie v domácnosti teoreticky vím, usnadňuje prostě život všem kouzelníkům. Prakticky s ní zkušenosti, ale nemám u nás vždycky všechno udělali domácí skřítkové. Vlastně se za to trochu stydím a tak se ani moc nehrnu k vyvolání a spíš poslouchám. Ruby se blýskne jako první, pěkně, pěkně. Uznale kývnu směrem k ní, pohledem co vyjadřuje "dobrá práce".

Pak se vrhneme na náš úkol. Kayla prudce strhne "kamennou" látku z náčiní a ... ohodí se krásným gejzírem tekutiny. Musím se zasmát jak pěknou past si na nás připravila mladá McGregorová. S úsměvem se otočím k lamentující a nadávající Kayle.

"V klidu, v klidu pěkný fórek si na nás paní profesorka nachystala. Usměj se, vždyť je to sranda dívej."

Pak mávnu hůlkou v předepsaném gestu a řeknu Tergeo a sleduji jak je tekutina odsávána moji hůlkou. Sbírám tekutinu z obličeje, ramen i hrudníku. Při debordelizaci této části si počínám velmi pečlivě a trochu zrudnu ve tvářích. Na Kaylu jen potutelně mrknu.

"Prostě jen legrace, přeje si slečna očistit od tekutin a vlhkosti i někde jinde?"

Po očištění toho co si neočistila Kayla se vrhnu i na to ostatní. Pergamen jako jediný očistit nejde.

"Hmmm to je zajímavý inkoust na láce jde očistit, ale na pergamenu ne. Je možné, že za to muže porézní látka pergamenu? Že je to tam zaschlé? Přitom, inkoust zaschne stejně i na látce. Ví někdo proč to tak je?"

Zajímám se o kouzlo, které mě ještě před chvílí vůbec nebralo a stejně jako celá hodina nezajímalo. Ve všem se dá, ale najít něco překvapivého. Rozhlédnu se po spolužácích u stolu stejně jako po profesorce.





 
Diana Gabriela Black - 08. dubna 2021 16:53
217783139.jpg

Ložnice--->Hlavní síň--->učebna HS3--->učebna 8C (stůl č. 3)

Anna, Cassandra, Caylus, Kayla, Maurice

čtvrtek 15. října, ráno


Do postele jsem po tom nočním výletu do lesa šla unavená, rozlámaná a hodně hodně hodně hladová. A ani v nejmenším jsem se neobtěžovala s nějakým převlíkáním. Prostě jsem to včera vzala na prasáka. Ráno mě probudilo především kručení v žaludku a rovnou jsem vypálila do Hlavní síně, abych se pořádně naprala. Je super, že odpadnul tělocvik, protože jsem si mohla bužírovat dlouho a do sytosti. Samo, že jsem si s sebou zabalila fakt pořádnou svačinu, protože odmítám trpět hladem jako včera večer. Narvala jsem kapsy jak sobě, tak Thomasovi. Ten si nemohl odpustit kupu poznámek o tom, že to se mnou horší a horší, a že bych s sebou měla tahat příruční zavazadlo s jídlem. Když viděl, jak se mi rozzářila očka, zalitoval předloženého nápadu, protože by to musel být, kdo by to tahal. O to bych se postarala! Nicméně ještě by se mi ale hodil někdo, kdo by mi nosil něco malého pro případ nouze.

Po snídani a nabrání dostatečného množství jídla jsme s bráchou vyrazili na hodinu s Binnsem, kterého ale z nějakého důvodu suplovala McGonagallová. Zaplála ve mně jiskřička naděje, že třeba s Cassandrou nebude muset přednést náš referát. Smůla! Profesorka byla připravena a ještě rozdala referáty na další hodinu.

Magie v domácnosti mě fakt ale fakt nebere. Podle Thomasova výrazu soudím, že on je z toho stejně nadšenej jako já. Na druhou stranu bych si tam mohla trochu odpočinout, protože mě bolí snad každej kousíček těla.

Plánovala jsem si sednout společně s dvojčetem, ale nějak se nám povedlo se separovat a skončili jsme každý u jiného stolu. Oba jsme ale tak stahaný, že ani jeden z nás nejeví snahu se zvednout a přisednout si k tomu druhému. Všimnu si svých spolustolovníků na druhém konci stolu – Kayly a Maurice. „Zduř!“ pozdravím oba dva.

Chvíli jen tak lelkuju a čučím po vejrech. Ale ale copa to tu máme? Kouknu na pruh látky, který něco ukrývá. Jen kousíček nadzvednu… jen jeden prstíček… Nelíbí se mi, že tak látka není příjemná na omak, ale tvrdá jak kámen. Nicméně zkusím zabrat víc. Bez úspěchu.

Při očumování všeho možné pohledem zavadím o Rebeccu a nálada mi hned trochu poklesne. To se ovšem změní a nálada se mi zlepší ve chvíli, když si vedle mě sedne Cassandra. Zaprvé jí můžu v klidu poděkovat ze včerejší záchranu života. A za druhé to jako příjemný bonus možná naštve Beccu. „Zdáár! Jak ti to dneska frčí?“


Eeeee, ne tohle fakt není pro mě. Napadne mě, když profesorka začne s výkladem. Tedy spíš s pokládáním otázek. Během toho si vyndám jablíčko a s chutí se do něj zakousnu. V čelisti mi ovšem lupne tak hlasitě, že ti co sedí přímo vedle mě, to museli slyšet. Přitisknu si dlaň k pravé tváři a několikrát naprázdno otevřu pusu. V čelistním kloubu mi přeskakuje a lupe, což není tak strašné, jako skutečnost, že mi to značně omezí možnosti jíst. To je hotová katastrofa! Jak to teď sním? Smutně se kouknu na svou svačinu a i přes nepohodlí si kousnu. Eh, tohle bude na dlouho. Teď jsem fakt ráda, že vedle mě nesedí brácha, protože by se lámal smíchy a ještě by to doplnil poznámkou, že jsem si kvůli svý nenažranosti konečně vyvrátila čelist jako had.

Kayla se ujme iniciativy a stáhne uvolněný pruh látky. Měla ovšem smůlu a pocintala se jakousi filájovou tekutinu. Její vyjetí na jednu stranu chápu, ale na druhou tranu mi přijde trochu dramatické a bylo by lepší, kdyby to zvrátila v žert. Ale každý reagujeme různě. „Si z toho nic nedělej,“ houknu na Kaylu, protože přeci jen je mezi námi nějaký ten prostor a další spolužáci. „Můžeš se vyráchat v něčem v mnohem horším. Třeba jako včera večer já a Cass,“ pousměju se a mrknu na Cassandru.

„Eeeeee, máme takový menší problém,“ vysoukám ze sebe, protože až teď mi tak trochu dojde, že moje hůlka je ne úplně funkční. Tedy funkční je, ale kdo ví, co by to mohlo napáchat, kdybych se o cokoli pokoušela. Zatím nebylo jaksi kdy opatřit si novou. „Moje hůlka je jaksi taksi trochu mimo provoz, takže asi není úplně nejlepší nápad, abych se vrhala do praktických částí týhle hodiny.“

A to jsem vlastně chtěla! „Asi bych ti měla nějak poděkovat za včerejší záchranu života,“ obrátím se na Cass.

 
Erika Claythorne - 07. dubna 2021 21:18
erand8255.jpg

Ošetřovna -> ložnice -> velká síň -> hodina Dějin čar a kouzel -> ošetřovna -> učebna 8C

15. října, čtvrtek



Etty mi na ošetřovně pomohla s pokousanou nohou. Překvapivě mastička, kterou jsem dostala od kentaura, zabrala poměrně slušně, tak se mnou neměla tolik práce. Za to jsem ráda i já, můžu se dobelhat do postele a padnout tam jako zabitá. Byla to náročná noc. A ještě mě pokousal vlk. Zrovna vlk. Ach jo…

Ráno je noha podstatně lepší. Ale pořád cítím, že je dost bolavá. I když se snažím tvářit, že mi vůbec nic není, celkem viditelně kulhám. Asi chvíli potrvá, než budu moct zase normálně chodit a běhat. Pobalím si věci na dnešní den a zavítám v rychlosti do velké síně. Popravdě nemám moc hlad, tak jen v rychlosti něco popadnu a vydám se na hodinu. Tak tak to stihnu před začátkem hodiny. Trochu mě překvapí, že je tu naše kolejní vedoucí, ale co, i profesoři mají právo stonat! Vlastně je hodina s ní podstatně zábavnější než s Binnsem. A hlavně nás nutí dávat pozor, což se asi občas taky hodí.

Po hodině se vydám zpátky na ošetřovnu. Slíbila jsem, že se stavím na kontrolu, takže mi veškeré události na chodbě před následující hodinou utekly. Jo a pro změnu přijdu pozdě na hodinu následující. Slušně se profesorce omluvím a zapluju na poslední volné místo.

Magie v domácnosti – 8C – stůl č. 4
Mirelle, Sebastian, Barbara, Angela

Na hodině zrovna dvakrát aktivní nejsem. Chvílemi mě pobolívá noha, do toho si nepřipadám zrovna moc svěží a plná energie. Ale snažím se alespoň tvářit, že dávám pozor a že mě to zajímá! No dobře, zajímat by mě to mělo, máme o něčem diskutovat. Podívám se, s kým že to vlastně u stolu sedím. No… asi to bude zajímavá diskuze.

Pardon, já jsem asi trochu vedle, tenhle předmět mi moc nejde, takže asi úplně nevím, čím do diskuze přispět,“ řeknu omluvně spolužákům. Ale zato jsem pořád stejně zvědavá. Tak vezmu za hedvábí a podívám se, co je pod ním. (94 %) “Hups!“ vyjeknu překvapeně, když se fialová tekutina rozleje po stole. “Pardon, já nechtěla,“ řeknu spolužákům. Pak si všimnu, že fialové jsou všechny stoly. “Aha, takže to je součást práce… Na tohle máme teda použít jaké kouzlo?“ zeptám se spolužáků u stolu. Na tenhle předmět jsem opravdu marná. Proč nemohl zůstat jako nepovinný…?!
 
Angela Silverlin - 07. dubna 2021 20:34
angie495.jpg

Magie v domácnosti - 8C - Stůl č. 4



15. října, čtvrtek




Christian, poté Mirelle, Sebastian, Barbara, Erika

V duchu se mi chtělo úpět. Jen chvíli jsem se pokusila být otevřenější a hned abych začala sepisovat omluvy. To na všechno musím mít tisíc slov? Cítila jsem, že Chris si mé poděkování nevzal nejlépe. Snad se urazil. Ale proč?! Poděkovala jsem, to je slušnost. Musím k tomu dodávat nějakou slohovou práci s odůvodněním? Nebo se omlouvat za každou větou? Jo, možná to by stačilo. Omlouvám se, teď na vás budu mluvit. A jelikož neumím jednat s lidmi, omlouvám se raději předem i potom. Do háje s vámi…!!
A Ruby… Ta si nejspíš neviděla do huby. Neměla jsem, co dalšího bych jí řekla. Snad ji akorát nějaký meduňkový čaj vylít na hlavu.

Byla jsem ráda, že Mirelle, ani Sebastian pozornost nevyžadují. Po menší sociální eskapádě jsem se urychleně vracela do své ulity. Takže mě trochu překvapilo, když si vedle mě někdo přisedl.
Jakmile jsem ale uviděla Barbaru, na tváři se mi mihl výraz vděčnosti. Ideální spolusedící. Neměla jsem pocit, že za každým jejím jednáním číhá nebezpečí.
”Ahoj, no, nespalo se mi nejlépe,” trochu jsem se ošila. Nechtěla jsem rozpitvávat podrobnosti, i když si Barbara nejspíš snadno mohla domyslet. Bubák byl výřečný víc než dost.
”A co ty? Co tvoje ruka? Nepíšeš náhodou pravou?” přešla jsem na bezpečné téma a upřímně jsem jí to zranění nezáviděla.

To už ale začínala hodina. Neměla jsem náladu zapojovat se. Zodpovídání otázek jsem nechala na ostatních a jen unaveně s nečitelným výrazem jsem sledovala třídu.
Pak přišla na řadu diskuse. Bez řečí jsem se ujala zápisu, pokud proti tomu nikdo nic neměl. I když mi to přijde trochu zbytečné. Zapisovala jsem tiše nápady ostatních a ke konci jsem jen dodala: ”Tergeo taky nefunguje jako zmizík.” Následovaly možná nechápavé pohledy těch, co mudlovský zmizík neznají. ”Nevymaže text na pergamenu, ani kaňku ne,” dodala jsem na vysvětlení, obrátila jsem pak svůj pohled zpět k pergamenu. Ke stahování látky jsem se neměla. Jistě se najdou ochotnější duše.


 
Rebecca Eliah Riel - 07. dubna 2021 17:57
becca227200.jpg

Učebna 8C, stůl 2

18.10.


Ruby, Richard, Sinestra, Domenico, Patrick, okrajově Cass a Sebastian

Někteří z nás přežili les ve zdraví, někteří ne, ale byla jsem fakt ráda, když jsem večer naprosto zničená zalehla do postele. Snad po tomhle fiasku už Snapea nikdy nenapadne nás tahat za tmy do lesa, ale moc jsem tomu nevěřila. S jeho fetišem na studentské utrpení budu ráda, když tam nepůjdeme hned příští týden. Alespoň Hučka měla tolik zdvořilosti, aby zrušila tělocvik.

Vyspala jsem se opravdu do růžova, nasnídala a těšila se, že si dám napík číslo dva na dějinách, ale štěstí mi nepřálo, protože suplovala McGonagallová. Náladu mi nezvedlo ani to, že jsem mohla Seba popichovat, že nemá svojí esej, protože to s ním ani nehnulo. Očividně má v takových věcech praxi. Sumerové mě moc nezajímají, ale snažím se zájem alespoň předstírat, zatímco v myšlenkách jsem na míle daleko. Když se profesorka nedívá, hodím po Cass zmuchlaný pergamen se vzkazem “Pořád potřebuju to čepici. Venku je hnusně. Kdy dáme Prasinky?”. Jakmile po mě ale profesorka mrskla pohledem, začala jsem si jako vzorné děvče psát poznámky. Jsem tak horlivá, až na sebe vyleju inkoust. “Ale do hajz-..,” kousnu se do hřbetu ruky, abych se umlčela.


Když skončila hodina, zamířila jsem rovnou do umývárny, kde jsem celou přestávku strávila tím, že jsem se snažila dostat inkoust z košile. Magie mě dneska nějak nechtěla poslouchat. Nakonec se do 8C vřítím na poslední chvíli. Jako následek je, že si musím sednout ke stolu s osazenstvem, co bych normálně asi moc necenila, zvlášť, když mi Ruby včera málem zlomila frňák. Ale tak co se dá dělat. Nějak to přežiju. Než zahučím na židli, pozdravím je. Ruby mi nepodrazí nohy, tak si snad nemyslí, že můj pozdní příchod je konspirace, jak jí ukrást Domenica.

Hodina začne a Ruby se hned chytne příležitosti blýsknout se svými znalostmi. Trochu se mi chce smát, když nás profesorka vyzve k použití Tergo. “Hele, raději to zkuste někdo jinej, já jsem si svoje vyžrala před chvilkou, když jsem na sebe vylila inkoust,” přenechám kouzlení někomu dalšímu. Patrick se toho rád ujme, i když jde jen o stahování látky, najednou je na stole fialová tekutina. Trochu se od stolu odstrčím. Před chvilkou jsme si košili vyčistila! Nehodlám nic riskovat.

Trochu hysteričtěji zareaguje Kayla a já to v první moment vůbec nechápu, protože ani není u našeho stolu. Až po rychlém kouknutí zjistím, že Kayle se podařilo se celou polít. Vrhnu prosebný pohled na Seba u vedlejšího stolu, jako by mu můj štěněcí pohled měl připomenout, o co jsem ho včera prosila.

Pak se ale rozhodnu obrátit pozornost zpátky na náš flek. “V pohodě? Nepolil ses?” zeptám se Patricka. Trochu váhavě zvednu hůlku a nakonec přeci jenom pomocí Tergea fialovou tekutinu vyčistím. A hned na první pokus! Jaké to štěstí.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.95115089416504 sekund

na začátek stránky