Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 18:34Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:27Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:04Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Deirdre Airimoy - 27. května 2017 12:30
dd4714.jpg

Skleník č. 5


Naira, Felix

Pondělí 13.září



Pozorně si Nairu vyslechnu. Evidentně jsem to trochu přehnala. No co, vždycky jsem to mohla svíst na to, že jsem nešikovná a měl to dělat Felix, kterej se mezitím flákal na ošetřovně.
"Hned to bude!" Nadrtit zbytek okvětních lístků, a tak jsem se do toho okamžitě pustila. Felixe jsem k tomu radši nepouštěla. Když už to měla být moje práce a můj lekvar, tak si to radši udělám sama. S menší pomocí.
Fascinovaně pozoruji, jak se naše želatinka mění v požadovanou konzistenci. Skoro Naiře zatleskám. Ještě nám pomůže roztok nalít do lahvičky.
"Páni, vážně moc děkujeme! Pokusím se. Nerada bych skončila jako obří mucholapka nebo něco podobného,"" zasměju se. Ještě to tak. Lahvičku opatrně strčím do kapsy kabátu. Ihned poté, co se Felix vrátil, jsem mu narovinu oznámila, že si ji nechám. Nic proti tomu nenamítal vzhledem k tomu, že tu půlku hodiny ani nebyl.

Rozhodně se nedržím tolik zpátky jako moje kolegyně vedle. Při pohledu na Wolframovu duhovou pohromu se neudržím a chtě nechtě se rozesměju. Měla jsem co dělat u Christiny, ale tohle je moc. Wolf i Ryan vypadají jako dva jednorožci. Ještě by to chtělo ten roh.
"Někdo by jim měl pořídit rohy... Slyšela jsem, že u mudlů jsou jednorožci a duha fakt oblíbený."
Nemyslela jsem to nijak zle, ale tahle hodina byla fakt zábavnější než jsem čekala. Omrkla jsem, jak na tom je Al a vrátila se duchem zpět k Naiře.

"Děkuju za optání. Už to není taková hrůza, měla jsem štěstí, že mě Barča vytáhla dřív než mě ty potvory stáhly dolů. Ještě mě trochu bolí hlava, ale vsadím se, že po obědě už to bude daleko lepší,
Jídlo spraví vše. Na druhou stranu... kdy uvidíš něco jako byla ta oliheň? To bylo prostě boží!"

Svou lásku ke kouzelným tvorům nijak nezapírám. Bylo to dokonalé, až na tu část s ďasovci.
 
Barbara Snow - 27. května 2017 00:04
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg

Hodina bylinkářství

13. září


hlavně Erika

Erika nepřišla ani tolik pozdě, což mě potěšilo. Sice jsem už měla nějaké ,lístky nadrcené, ale to mi alespoň dalo nějaký malý náskok, protože věřím, že si moje spolužačka s tím poupětem snadno poradí. A já a všichni okolo budou rádi, když se té fialové věci ani nedotknu.

"Ahoj,"
pozdravila jsem na oplátku. "V pohodě, už jsem na tom začala dělat sama. Máme udělat afrodisiakum z téhle květiny," ukážu na ten zbytek, co zůstal na stole. "Musíme nadrtit ty bílé lístky, což už dělám, a pak otevřít to fialové poupě a opatrně z něj vytlačit nektar. Bacha, bude lepit. Ten pak postupně budeme přimíchávat do těch rozdrcených lístků. To poupě už jsem oddělila od samotné květiny, takže jestli chceš, můžeš se pustit do otvírání." Doufala jsem, že se jí to povede. Mezitím se totiž začaly ozývat a objevovat výbuchy od nepovedených pokusů. Párkrát jsem skoro nadskočila, ale naštěstí jsem nedělala až tak nebezpečnou práci. Brzy jsem měla nadrcenou slušnou hromádku. "Myslím, že můžeme začít míchat," usoudila jsem. Ačkoliv jsem byla z toho všeho trochu nervózní, nakonec to na katastrofu nevypadalo. Spíš naopak. Mám pocit, že to vypadalo i docela úspěšně... "Až to doděláme, jestli to doděláme, tak si to můžeš klidně nechat," navrhla jsem jí. "Mně by to určitě našla a zničila kočka." Postupovala jsem při míchání co nejopatrněji a co nejpečlivěji. Po každé přidané kapce jsem čekala, jestli to něco udělá, ale nic.

Že by se mi taky jednou něco i povedlo? Ohlédla jsem se po ostatních. Někteří dosáhli docela... zajímavých výsledků. No, doufám, že to ještě nepokazím. Ale rozhodla jsem si dávat pozor, což se nám vyplatilo. Nakonec jsme stály před hotovým výtvorem, který už bylo jen třeba přelít do lahvičky.
 
Sinestra Ewing - 26. května 2017 13:08
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

Pondělí, 13. září

~ Skleník č.5 - Bylinkářství ~

Převážně Tristan, okrajově Christina



Christiny vedle sebe si všimnu až poté, co mě k sobě otočí. Překvapeně zamrkám a zamračím se na list, který mi plácla na předloktí. ,,Vidíš tady snad nějakou učebnici?" pronesu trochu podrážděně. Ne, žádnou knihu jsem si na hodinu nedonesla. Po zážitku v jezeře jsem skutečně nemyslela na nějakej debilní svazek papírů o kytkách.
Následně si však rezignovaně povzdychnu a list si z předloktí sundám. ,,Díky." pronesu už mnohem klidněji. ,,Myslím, že z toho nic nebude." Důkladně si předloktí prohlédnu a pak si rukávy pro jistotu shrnu dolů. ,,Pokud je to ta stejná mastička, co jsem kdysi dostala já, pak pěkně páchne." neodpustím si pobavený dodatek, když si vzpomenu na ten smrad, kterým mi zdravotnice potřela pořezanou dlaň. Když se chystám vrátím zpět k práci, ještě si vyslechnu cosi o úmyslné likvidaci zmijozelské koleje. Nestihnu ji na to nic odpovědět, takže to nechám být.

K Tristanovi se otočím už s mnohem vlídnějším obličejem. Aspoň, že se omluvil. ,,To je dobrý." odpovím mu tiše. ,,Jsem jen pořád trochu rozhozená z předešlé hodiny, nic víc." Vysvětlím. Za běžných okolností bych takovou přehnanou reakci neměla, ale vážně už toho mám plné zuby a těším se, až se půjdu natáhnout na pokoj.
Když se skleníkem rozezní další podrážděné španělské vyštěknutí, jen mlčky k Wolframovi zvednu oči. Jeho hlas poznám kdykoliv a kdekoliv. Ten tvrdý německý přízvuk mu nikdo neodpáře. Náš Hádes dnes očividně nemá svůj den. Pomyslím si a vrátím svou pozornost zpátky k práci.
Na ruce si natáhnu rukavice, které jsem si před chvílí vztekle sundala a následně začnu v hmoždíři drtit okvětní lístky znovu. Od Tristana, který se pustil do pokusu č. 2 se už ovšem držím trochu dál. Kdyby se mu to napodruhé zase nepovedlo, pravděpodobně bych své prohlášení o jeho šikovnosti v bylinkářství musela vzít zpět. S výrazně spokojenějším výrazem k němu přisunu své na jemno nadrcené lístky, aby je smíchal s nektarem. ,,Tak jo, lej a já budu míchat." Připravím si něco na míchání a čekám, až se do toho pustí. Nad jeho otázkou jen zavrtím hlavou. ,,Klidně si to nech. Já o další nadržená zvířata v koleji moc nestojím. Jedno takové bohatě stačí." Narazím neurčitě na jednoho kolejního spolužáka a pokud začne nektar k nadrceným lístkům přilévat, dám se do míchání.
 
Naira Sinclair - 26. května 2017 11:50
nairah1787.jpg

Skleník

13. září

Thomas, Deirdre, Felix + ostatní

Thomas nic nenamítal a Deirdre s Felixem doopravdy vypadali, že potřebují pomoc, tak jsem si znovu nandala pro jistotu rukavice a ten jejich výtvor pořádně prohlédla. Udělali z toho želatinku. "Na každý jeden lístek jsou tak tři kapky nektvaru. Asi jste ho trochu překapali. Já bych tam pomalu přidávala víc lístků...máte je nadrcené?" zeptám se. Jestli ne, tak počkám, až jeden z nich nadrtí jeden okvětní lístek. Pomalu ho přidávám a směs začíná dostávat správnou konzistenci. "Tadá," řeknu a pomůžu jim výsledek našeho snažení do lahvičky. Není to úplně stoprocentní, ale alespoň se jim teď směs nesnaží utéct z misky.

"Teď by mělo být všechno v pohodě," řeknu Deirdre. "Jen dávejte pozor, abyste to na sebe nevylili. Nevím, jestli to funguje i na hmyz, ale raději bych to ve sklenících nezkoušela," řeknu. Mohla by přilákat motýly. Proti své vůli se ošiju, když si je představím. Naštěstí není jaro, ale v Bradavicích jeden nikdy neví!

Všimnu si, že Wolframův pokus skončil duhovou pěnou. Nervózně se koušu do rtu, když jeho počínání sleduju. Kolik tam toho dal? Ale bohužel je až moc daleko ode mě, abych mohla nabídnout svoji pomoc; kdybych se vydala přes půlku skleníků, byla bych za trapku. Abych se nemusela dívat na jeho Wolfovy hokusy pokusy, znovu se otočím k Dee. "Mimochodem, je ti líp? Všimla jsem si, že jsi v tom jezeře taky trochu bojovala...fakt sportu ku zdraví," zavrtím hlavou a sundávám si u toho rukavice. Ale co by táta dal za to, aby mohl studovat naši oliheň nebo ďasovce!

 
Wolfram von Wittelsbach - 26. května 2017 10:38
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pondělí, 13. září

Skleníky



Bylinkářství




♦ Ryan
• Možná ostatní




Překvapením povytáhnu obočí, když nás rozděluje do dvojic. Ne, že by mi vadilo, že jsem ve dvojici zrovna s Ryanem, ale spíš to, že se tak snaží promíchat ve dvojicích koleje, neboť si nedalo nevšimnout, že žádný pár není složen z jedné koleje. To už mě přivádí k myšlence, zda i přemýšlela, koho kam dá, když nás ani nezná. Je to vtipné, protože tímto vlastně jde proti proudu učení školy, která bradavickým kolejním systémem schválně podporuje studenty ve vzájemné rivalitě a motivuje je ještě body a pohárem.
'Hm... zajímavé.' pomyslel jsem si. 'Když něco provedu v naší dvojčlenné skupině, odečte body jen mně nebo oběma? To samé s odměnou?'

Prohlížel jsem si nástroje a při pohledu na nůž mně oko ujelo na Eriku, zda si nehodlá vytáhnout nějakou vlastní pořádnou mačetu. U ní člověk neví, zda u sebe něco nemá.
'A kdo je sakra tohle?' podívám se na Tristana, kterého teď snad vidím poprvé v životě, nebo se až teď rozhodl vystoupit ze stínu svého bídného života, u kterého nikdo neví, zda je to holka nebo kluk. Lezl mně na nervy jeho přístup. Zapadnout se asi nesnaží a udělat dobrý dojem na ostatní asi taky ne. Jeho snaha za každou cenu jako první odpovědět mně bůhvíjakým způsobem iritovala. No, nejspíš určitě to bude jen znásobeno vztekem z předchozí jezerní události.

„Už sis dohrál s tím plevelem?“ povím k Ryanovi, když přijde. Dneska se zdál nějaký mimo. Nedivil bych se, kdyby se tou rostlinou nechal "sežrat".
Znovu překvapením povytáhnu obočí, tentokrát na Ryana. 'Jako kdybych já se někdy snažil dělat nějakou vábničku na zvířata či s řezáním květin měla něco společného chytrost.'
„To určitě.“ odpovím s kousavou ironií a raději postavím poupě s jeho zbytkem blíž k Ryanovi a nasazuji si ochranné vybavení, kterým nás paní profesorka obdařila.

V momentě, kdy se snažím nožíkem otevřít poupě, uslyším španělské vřískání známého hlasu, což mě přiměje zvednout hlavu a podívat se. Samozřejmě touto ztrátou pozornosti jsem otevírání poupěte posral i já.
„Coma mierda!“ Napodobím Sinin španělský přízvuk, který mě před chvílí natolik pobavil, že jsem se rozhodl jej použít také. Bohužel jsem toho nepochytil tolik, abych byl v její rodné řeči natolik schopný. Díky bohu za takové rozptýlení, jinak už bych s dnešní náladou tu mini kudlu po někom hodil.
Naštěstí to na mé kůži neskončilo, jen na uniformě. To jsem se už zvědavě díval na Ryana, jak skončil, když je dnes tak nějak mimo a já mu tu rostlinu prakticky strčil přímo pod ksicht.

No, netrápím se tím, ať už se stalo cokoliv a pokračuji v hodině klidně s další kytkou.
Ať už mi Ryan pomáhá nebo ne, tak nějak dál činím podle uvedeného postupu, klidně i kdyby veškerá práce byla na mne. Vlastně mně to celkem nevadilo, dokud není ukecaný jako obvykle.
Další pokus s mým překvapením skončil jakousi duhovou pěnou.
'To jako vážně?' S kamennou tváří celý od duhové pěny jsem sledoval, jak je od toho i Ryan a nejspíše i ti okolo nás.
Do třetice všeho dobrého, tak jsem se zbavil pěny, která zamezovala výkonu činnosti a zkusil jsem to opět od začátku.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 25. května 2017 13:53
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Skleník č. 5, Herbológia


Cay, okrajovo Sin, Christina a Kenji

13.9.



Vzhliadnem na Cayla, keď zareaguje na moje tiché nenávistné mrmlanie o Tristanovi.
Nemyslela som to síce doslovne, ale vyzerá že sa pýta vážne.
Myknem plecom a odpoviem mu hundravým, chladným hlasom. Osobne som proti homosexuálom nič nemala, ale keď ma niečo nahnevalo, používala som ako nadávku hocičo čo mi prišlo na rozum.
Ak neni, má k tomu blízko. Pozri na tie vlasy. Alebo obočie, má ho krajšie ako deväťdesiat percent jeho spolužiačok. Okrem toho, videl si ho aspoň raz s nejakým dievčaťom, alebo sa aspoň na nejaké pozerať?
Nadvihnem významne obočie.
Keď sa nad tým tak zamýšľam, čo som doteraz nerobila lebo úprimne, nejako ma to netrápilo...možno som tou nadávkou naozaj ani moc neprestrelila.
Zatiaľ čo premýšľam, či Tristan naozaj patrí medzi hltačov párkov, Caylus vedľa mňa sa aktívne zapojí do hodiny. Nikdy som si nevšimla, že by Herbológiu zrovna žral, preto na neho prekvapene pozriem. Hneď ma ale vyvedie z omylu že by sa o tento predmet začal naozaj zaujímať keď mi dojde, že mu ide o jeho pavúka.
Kedy si stihol zaobstarať aj samičku? Nemal len jednu tarantulu?
Keďže som mala vlastné plány s afrodiziakom, najskôr chcem odseknúť že aj ja by som si ho rada vzala, ale ak bolo niečo čo som dokázala chápať, bol to strach o zvieratá. Trochu to zmierni moju momentálne nasratú náladu. Nevedela som si predstaviť že by sa mi stratil Achilles, Wend alebo Newt.
Okrem toho, mať pavúka by mohlo byť zaujímavé. Stavím sa, že by som mohla niekoho parádne naplašiť keď by vyrástol. Mal niekto ako prízrak pavúka?
Keď zvážim pre a proti, nakoniec prikývnem.
Platí.

Keď sa začne obraňovať ohľadom Jordyn, pár krát zamrkám a venujem mu pohľad, čo priam kričí- koho chceš oklamať?
Jasné, tráviť s ňou čas.
Na perách sa mi zjaví úškľabok, ktorý hovorí o tom, že mu neverím ani pol slova z toho, čo práve povedal.
Je mi jedno či niečo postráda, má mať viac rozumu. Lenže ja budem potom tá čo sa bude snažiť zaspať zatiaľ čo bude plakať a vzlykať s plyšákom na posteli.
Frflem mierne sebecky ďalej a mávam pritom nožíkom v ruke, aby som podporila svoje slová.
A samozrejme potom jej môžeme všetci hovoriť- my sme ti to hovorili. No hovno. Varovali sme ju dopredu, ja určite nebudem tá čo ju bude utešovať. Má nás počúvať. Radšej pôjdem spať do spoločenky. Alebo sa navtieram k Benjimu, posledné razy mu to neprekážalo.
Ani si neuvedomím, keď mi Cassanova zoberie opatrne nožík z ruky a nezareže do toho sám. Otočím sa k nemu s nádychom aby som sa spýtala prečo ma to nenechal urobiť, keď aj mňa vyrušia explózie. Ako prvú zbadám Christinu, a popravde, nezdržím sa nezadržateľného výbuchu chichotu.
Kenji, gratulujem.
Zvolám na neho a vyzerá to, že to vôbec nemyslím ironicky, skôr som naozaj potešená. V tom momente, ako som zbadala ohorenú Christinu mi vyfučí Delacour z hlavy. Pravdepodobne si najbližšie, keď ho stretnem, spomeniem na to, že mi vzal moju odpoveď, ale naterz som mala dostatočné rozptýlenie aby ma hnev opustil tak rýchlo, ako prišiel. To mi ale do uší doľahnú ešte španielske nadávky a už len sledujem Sin. Popravde, rozoznala som čosi o blbcoch a rastlinách..alebo podlahe? Už dávnejšie som si hovorila že by som sa mohla naučiť Sininu rodnú reč, ale to vyžadovalo strašne veľa učenia a nejako som sa do toho nevedela dostať. Len okrajovo zaregistrujem nového Slizolinčana keď mi Caylus posúva robotu, keďže je neschopný cez smiech vykonávať nejakú inú činnosť.
Škoda že nemám po ruke foťák.
Poznamenám cez chichot a podľa pokynov začnem zmiešavať nektár a lístočky efektnými, krátkymi pohybmi, kým ho tam postupne nedám všetok.
 
Ryan Daniels - 24. května 2017 22:41
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Ošetřovna -> Skleníky

Přítomní

13.9.



Na ošetřovně se následně už moc nezdržujeme. Ošetřovatelky svou práci zvládají dost rychle, takže odcházíme tak akorát, abychom další hodinu stihli včas. Ne, že bych z toho měl nějakou radost, koneckonců už nemám na žádnou další hodinu náladu. Chvilkami mě i napadne, že bych se na ni mohl vykašlat a zavřít se na pokoji, hned ale tu možnost raději zavrhnu. Přeci jen jsme teď měli volna až až. Ještě předtím, než mi Erika zmizí z dohledu, ujasníme si tedy náš čas, načež se takřka rozeběhne pryč. Nijak zvláštně na ni nereaguji a vydám se směrem ke skleníkům, abych pak na poslední chvíli nemusel nikam dobíhat. Ještě štěstí, že máme Primrose, třeba na takového Snapea bych moc neměl nervy.

Samozřejmě na sebe ještě v rychlosti hodím oblečení, abych nebyl ve sklenících v plavkách, než se konečně odeberu daným směrem. Ještě pořád jsem trochu v šoku z toho tělocviku. Je mi jasné, že do té vody už mě nikdy nikdo nedostane, nehodlám riskovat, že mě nějaká potvora stáhne ke dnu a sežere. To si radši od Hoochové nechám celou hodinu nadávat.
Jakmile dojdu ke skleníkům, očima vyhledám své spolužáky, ke kterým se přidám, ale s nikým z nich nenavazuji konverzaci. Nechce se mi mluvit. Dokonce ani Hermiona a její otravný hlas, na který jsem alergický, mě nedonutí mluvit a její vychytralosti nechám bez povšimnutí.
Když uvidím, jak se skleněnými dveřmi všichni rvou dovnitř, raději počkám a vstoupím do skleníku až mezi posledními. Do tváře mě ihned praští ono klasické dusno a vlhko, které je pro skleníky typické. Během pár vteřin mi na čele vyraší pár kapek potu, které ale rychle otřu a začnu se ochlazovat ovíváním, i když vím, že mi to vlastně příliš nepomůže.

Svou pozornost nijak nezaměřuji na připravené rostliny, spíš koukám tak nějak po stěnách skleníku na pohybující se šlahouny. To jako takhle rychle rostou, nebo ta kytka zrovna někam jde? Jen nad tím zakroutím hlavou, ale než se vůbec nadám, obmotá se mi okolo zápěstí jeden ze šlahounků. Leknutím znatelně nadskočím. Trochu zatřesu rukou v domnění, že by mě ta otrava snad mohla pustit, ale naprosto na mé třesení kašle a drží se dál.

"Vyhul," syknu tiše a znova několikrát a silněji zatřesu rukou. Zjevně mi ta rostlina nechce dát pokoj. Nahodím jakýsi otrávený pohled a rozhlédnu se po ostatních. Jak je vidět, nikdo z nich mi nevěnuje pozornost a všichni si tam zkoumají ty svoje připravené nesmysly. No jistě, kdyby mi ta kytka náhodou omotala krk a zaškrtila mě tu, tak si toho nikdo ani nevšimne. To jenom potom by zase fňukali na pohřbu, jak byli slepí a nechali starého, nebohého Ryana zemřít o hodině.
Najednou ale uslyším známý hlas, který nemůže patřit nikomu jinému, než Kenjimu. Otočím se jeho směrem a jen neznatelně mu mávnu. Nic neříkám, jen ještě chvilku zápolím s tím šlahounem. Krátce po Kenjim se objeví ještě Dan. Normálně bych se jeho vtipu zasmál, vlastně vždy dokázal svými slovy jakoukoliv situaci nějak nadlehčit a rozveselit, nyní je to ale jiné. Místo smíchu se mi však rty promění v tenkou, rovnou čárku a naprosto neutrálním výrazem ve tváři, bez špetky jediného zašklebení, ho probodnu pohledem skrz naskrz. Trochu mi ale vyjede obočí nadšením vzhůru, když vytáhne hůlku v plánu mi pomoct, hned na to ale klesne zpět a můj výraz zase zkamení, jakmile se omluví a zase odejde pryč.
Primrose nám začne vysvětlovat náš dnešní program a ani ona se nepozastavuje nad mou nepříjemnou záležitostí. Jen se plácnu do čela a raději ji zůstanu tiše poslouchat.

Popravdě, nijak mě nepřekvapí, když mě hodí do dvojice s Wolframem. Rozhodnu se tu skutečnost nijak nehrotit a jen zůstanu klidně a tiše stát. Tedy, jen chvíli, než se opět začnu pokoušet vymanit se z toho rostlinného sevření. Po chvíli si to však zřejmě rozmyslí a já jí ze zápěstí bez problémů sundám.
Rychle, abych něco nezameškal, se rozejdu k Wolframovi.
"No hele, moc nevim co máme dělat, takže to asi necham spíš na tobě." Rozhodně se musím ale víc zasnažit, abych nemusel pracovat. Jen tak za mě nikdo nic neudělá.
"Tobě to pude líp, já na tyhle věci nejsem, a co si budem povidat, ty si i chytřejší, určo to nezkazíš. Kdybych na to šáhnul já, tak se všichni votrávíme." Chytřejší než já, to těžko.
 
Jordyn Emily Byrd - 24. května 2017 16:12
jor4464.jpg

Skleníky a hodina herbologie

Janna

- 13.9.


,,Do jiné koleje?" Zopakuju s pobaveným tónem a široce se na ni zazubím. ,,Neblázni. Co by si pak bez tebe u vás počali?" Namítnu a začnu otrhané lístky do hmoždíře i trhat na menší kousky, aby se drtily snáze.
,,Jasně, vím které myslíš. Bratr se jednou jednu snažil u nás doma pěstovat, ale dělal to tím stylem,
že ji ty mouchy vyloženě pořád podstrkoval a skončilo to tak, že ta mucholapka byla asi přejedená a ..
No prostě umřela."
zakroutím nad tím hlavou. Jestli ji chtěl Fabian udělat radost s tím, že ji bude krmit jako psa a dávat ji mouchy jako pamlsky, to nevím teda. Chudák kytka. Umřít na přežrání, to by ocenil snad jen Caylus. Při té myšlence mi na něj sklouzne pohled a pokud si mě všimne, celá zčervenám a rychle sklopím pohled zpátky ke hmoždíři. Jeden by řekl, že se před ním už přestanu stydět, ale stále jsem byla v jeho přítomnosti nesvá. Občas jsem se zakoktávala a nebyla jsem schopná mu pořádně koukat do očí. Vždycky jsem měla pocit, že se v nich utopím.
Myšlenky na Cayluse jsem se rozhodla přerušit, proto jsem se vrátila zpátky k tématu masožravky. ,,Máš ráda černé kafe? A chutná ti to Bradavické? Já nechci znít nějak vybíravě nebo snad nevděčně, přece jen, živí nás tu, vaří nám a tak. Ale to Bradavické kafe má takovou nijakou chuť.. Stejně mám asi nejraději to mudlovské, co nám kupuje taťka." pokrčím nakonec rameny a vezmu do ruky drtítko, připravená lístky nadrtit.
,,Cože? Nene, já to nadrtím. Ty se hezky věnuj poupátku, uvidíš, že to nic není. Ještě budeš mít bylinkářství ráda." Zavrtím hlavou a přisunu si hmoždíř k sobě. ,,Tohle je jeden z mála předmětů, ve kterém neplavu. U ostatních, zvlášť u lektvarů a OPČM jsem úplně ztracená." postěžuju si s povzdechem a dál pokračuji v brebentění. Občas jsem byla tichá jako voda a jindy jsem dokázala mlet pantem i hodinu v kuse. ,,Co se vlastně stalo u Jezera? Fabian na informace moc sdílný nebyl, byl pořádně vystrašený. Kde se tam ti ďasovci vzali? Myslela jsem, že to bude bezpečné.." Nestihnu v povídání pokračovat, protože se vedle mě ozvala exploze. Polekaně uskočím dozadu, upustím drtítko na zem a tím, jak jsem udělala prudký krok vzad mi škobrtla noha a já padám přímo na stěnu obrostlou a porostlou nejrůznější květenou. A aby toho nebylo málo, během pádu jsem bohužel strhla nebohou Jannu s sebou, jak jsem se snažila o někoho zachytit.
,,Promiň, promiň. Jsi v pořádku? Neuhodila ses?" starám se, jakmile se tak nějak vzpamatuju a rychle ji pomáhám na nohy. Omluvně se podívám na profesorku. Tak a teď vypadám jako naprostý idiot.
 
Benjamin Hunt - 23. května 2017 17:53
bezc4648585.jpg

Skleníky – Bylinkářství



13. září, pondělí




Týna, Mau

„No, na Mau bych to zrovna nenechával,“ uchechtl jsem se pobaveně, když jsem slyšel Týnu. Měl jsem Mau rád, ale o její šikovnosti jsem věděl své. Jen to nikdy neudělala schválně a vlastně to bylo roztomilé, i když poněkud nebezpečné. Při tom jsem se podíval na Mau, která se také bavila Týniným vzhledem. Spiklenecky jsem na ni mrkl.
Týnu očividně točilo, jak mě bavila svým zjevem, ale to mě nedokázalo rozladit. Dál jsem se usmíval jako měsíček na hnoji. Navíc takový Caylus se jí smál snad ještě víc, jak jsem si všiml. Ovšem od spolužáka z koleje jí to možná neštve tak jako ode mě.

Když mě na moment Týna opustila, aby si vyzvedla hůlku, kterou našel náš nový spolužák Blagden, začal jsem se věnovat druhému poupěti. Ani teď mi to nejde extra od ruky, ale opět jsem úspěšný. A to stačí. Když se Týna vrátila a začala míchat první várku nektaru, už mám téměř otevřené druhé poupě. Jakmile mi Týna vrátí lahvičku, nektar odliju. „Tak jestli si to chceš zkusit, ještě tu jedno poupě zbylo,“ usmál jsem se přátelsky na Týnu a posunul květinu k ní. Pak jsem jí podal nožík. „Ale bacha. To je asi jediná rada, kterou ti můžu dát,“ ušklíbl jsem se. Nepřišel jsem na žádnou zvláštní techniku, spíš jen opatrnost a pomalý postup se mi tu teď vyplatily.
"Kde sis hůlku nechala? Takové věci člověk zrovna neztrácí," se zájmem jsem poznamenal k nedávné situaci. "Nebo by aspoň dobrovolně neměl," ušklíbl jsem se.

 
Janna Parker - 23. května 2017 17:11
12459888953867.jpg

Hodina bylinkářství (Skleník č.5)

Pondělí 13. září


Jordyn
Čas vyhrazený pro hodinu bylinkářství pomalu, ale jistě utíká a já tady nemůžu jen tak stát a čekat na nějaký zázrak a stejně se budu muset do pitvání květiny pustit. Znovu si rukávem utřu zpocené čelo, které se během pár minut znovu orosilo a určitě to nebude jen vlhkostí ve skleníku.
Úlevně – viditelně -si oddychnu, když na mě promluví Jordyn, která můj vzhled okomentuje ještě s pobavením. No, doufám, že se mi nepodaří celé to kytkořezání pokazit, protože myslím, že pak tak nadšená nebude, protože to má být týmová práce.
"Ahoj, no ani nevíš, jak moc jsem ráda, že tě vidím," vrátím jí pozdrav s úsměvem.
Spolupráce se spolužákem z Mrzimoru bude velká výhoda.
"Tak to doufám, že mě nepřeřadí do jiné koleje, když tam hezky ladím. Ok, vem si na starosti lístky," samozřejmě souhlasím a okamžitě se snažím vzpomenout, co říkala profesorka, že je třeba také udělat, abych tady nestála jak tvrdé Y s nožíkem v rukou a Jordyn všechno odřela za mě.
"Já vždycky viděla jen takové ty malé masožravky, co si všichni pořizují domů namísto mucholapek. Ne, že bych teda nějakou kdy měla, ale to je myslím vidět. Ale pokud ta velká potvora opravdu tak vychytralá, že používá kafe jako lákadlo, pak čekám, že bude vypasená, jak po královské hostině. Ani já bych nedokázala odolat a to mě stačí jen obyčejné černé kafe."
Odšpuntuju lahvičku, aby byla připravená na nektar a natáhnu ruku k Jordyn pro natrhané lístky.
"Pustím se zatím do drcení, co ty na to? Na to bych neměla nic zkazit."
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.83029508590698 sekund

na začátek stránky