Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 13:25Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Duch Bradavic - 07. března 2017 14:14
fsfsdcv3855.jpeg

Hola hola, pošta volá!

6. září

Obrázek



Spokojeně si obědváte a klábosíte, když tu najednou se ozve pronikavý křik. Ale není to žádná prvňačka, která by snad omdlela při pohledu na kroutící se červíky, kteří se na stolech objevily - nýbrž desítky sov, které jedna za druhou vlétavaly do síně. Kroužily vám nad hlavami a hledaly své majitele. Ty, které je našly jim buď hodily poštu na hlavu, do talíře, někam úplně mimo nebo jim ji způsobně donesly až ke stolu.
Tentokrát převládaly dopisy nad balíčky. Dopisy od ustrašených rodičů, ke kterým se zpráva o mrtvé studentce už taky dostala! Pokud jste svůj dopis dostali, můžete očekávat vyděšené reakce svých rodičů. Ať už se milionkrát ptají, zda-li jste v pořádku a ať jim okamžitě pošlete sovu zpátky, nebo oznamování, že si vás okamžitě vyzvedávají v Bradavicích a nebo dotazy, kdo to byl a jestli jste ji znali. Někteří rodiče se o tragické úmrtí ani nezajímá a vyptávají se na neplechy, které jste v tomto roce provedli. Nebo na mladší sourozence. Jiní rodiče, třeba paní Weaslyová svým milovaným dítkám posílá další páry pletených ponožek a svetrů, čímž svým dětem zajistila další nepříjemný posměch.
 
Blagden Graves - 06. března 2017 22:20
6dc97b7638d26661b68bbc5311ad1e149123.jpg

Velká Síň, stůl Zmijozelských
Sinestra, Helen, Richard, Christina, Caylus, Deirdre a další, Jordyn, Alastor

Pondělí, 6. září



"Děkuji všem za uvítání," usměji se, než pohlédnu na Richarda. "S trenérkou? A pozici - zpravidla hraju odražeče nebo brankáře, pokud se do týmu dostanu, hádám, že to tu bude nejinak," odpovímu mu klidně, než pozvednu obočí ke Caylusovi, s poněkud pobaveným poušklíbnutím. I idiot by si mohl všimnout a uvědomit, že se svými skoro dvěma metry výšky se na post střelce či nedejmerlin chytače sotva hodím. Zjevně nechal oči v misce pavouků.

Znovu představím se nově příchozí, Regině, než zodpovím s přívětivým úsměvem baculaté blondýnce a půvabné plavovlásce:
"Z Krásnohůlek... dalo by se říct, že přistižen na špatném místě ve špatnou chvíli, musel jsem změnit školu tak trochu nedobrovolně. Zatím si však nemám důvod stěžovat," pokrčím rameny klidně. Vydržím leccos... ani Krásnohůlky nebyly hloupých poznámek na barvu či chutě prosté.
Že Sinestra vrhá na mě kyselé pohledy, mne netrápí ani trochu. Skoro dospělá ženská z očividně lepší rodiny s tak slavnou matkou by měla mít sama alespoň chabé ponětí o tom, jak se jí orientální kuchyně.

Pak přeci jen překvapeně pohlédnu na blondýnku, která mi poklepe na rameno. S pozdvihnutým obočím mlčky pohledem sjedu na jedinou dívku tmavé pleti, která u žlutého stolu sedí. Na vteřinu přemýšlím, zda-li to míní Deirdre vážně a jestli si vážně myslí, že všichni černoši jsou sourozenci, než věnuji úsměv, poněkud soucitný. Mezitím se dostaví další spolužák, a poznámka o mazlíčkovi mi dá zabrat ten milý a původně upřímný úsměv neupustit.
"Jsem si jist, že i barvoslepost se dá magicky spravit. Rád tě poznávám, Deirdre. Já jsem Blagden Zabini, ode dneška nový student v Bradavicích a podle Klobouku doopravdy Zmijozel."

S tím se vrátím k jídlu. Na drknutí a další poznámku nereaguji, ač mě poznámka o některých, kteří bydlí pro změnu v maštali, na jazyku přímo pálí. Ale proč lít olej do ohně hned první den... Do ostatních diskuzí spolužáků kolem se sice nezapojuji, ale věnuje se jídlu, pozorně naslouchám. Neuškodí udělat si obrázek o sortě lidí, se kterými budu muset nějakou dobu vycházet, zavčasu.
Po chvilce si vzpomenu na slova vrásčité profesorky. S otázkou obrátím se směrem Helen, jež nezdá se právě bavit s nikým jiným: "Profesorka, co mě zařazovala, se zmiňovala o nepříliš vhodném čase - formulovala to jako 'Chvíli, kdy se nad Bradavicemi vznáší opar smutku'. Co se tu stalo?"
 
Christian Dragon - 06. března 2017 19:02
hpkopie2096.jpg

Velká síň
nebelvírský stůl a kdokoli okolo

6. Září
Pondělí


Společně s Annou jsem dorazil do Velké Síně. Měl jsem už o poznání lepší náladu a hlad také dělal své. Sice jsem doufal, že si ještě popovídáme u jídla, ale Anna se se mnou rozloučila a zamířila k přátelům z vedlejšího stolu. Rozloučil jsem se s ní přátelsky a s úsměvem.
"No a teď hurá do jídla."
Zamířil jsem k našemu stolu a usadil se někam, kde bylo zrovna volné místo. Neměl jsem už tak špatnou náladu, ale zase jsem se ani nechtěl nějak moc zapojovat do rozhovorů, které zde panovaly. Můj pohled však upoutalo jídlo na stole.
"Co to u Merlinových vousů je!"
Vytřeštím oči na červí a pavoučí delikatesy a snažím se v hromadě těch vražedných jídel najít alespoň něco trošku normálního.
"Ti skřítčí kuchtíci se snad úplně zbláznili."
Vydechnu a musím si protřít oči, protože opravdu nevěřím tomu, že je na stole zrovna tohle. Zoufale přemýšlím o tom, co budu dneska vlastně jíst, protože cpát se pavoukem, nebo červem to bych asi skončil na ošetřovně. Vůbec bych se nedivil, kdyby Ron utekl od stolu, jakmile viděl pavouky.
"Tak tohle je fakt podraz.....hele támhle je alespoň sushi. Díky alespoň za tuhle nevlídnou záchranu."
Trošku úlevně si oddechnu a zvolím menší zlo. Vezmu pár kousků sushi a zkontroluju, že v nich není nacpaný červ, než to do sebe naházím. Mám fakt hlad a tak se snažím neřešit, jak to vlastně chutná. Nakonec to nebylo až tak špatné, jak by mohlo být. Až to uvidí moje ségra taky nebude nadšená. Ač ona už asi bude zpátky na koleji, na jídlo chodívá hrozně brzo a brzo odchází.
"Doufám, že je to jen ojedinělý šílený kuchyňský úkaz a na večeři a zítra už bude zase něco normálního."
Zoufale se podívám opět na ten děsivý výběr a koutkem oka slétnu na své spolužáky, jak se s tím perou.....jeden odvážlivec dokonce chroustá pavouka. Až mě z toho zamrazí a potlačím nutnost se otřást.
 
Felix Moore - 06. března 2017 17:40
felix68584553.jpg
Velká síň - Mrzimorský stůl

6. září

Noelle, Acai, Jordyn, okrajově Caylus

Koukám ke dveřím, kterými proběhl Fabian a hned za ním Mau. A zase se posadím s pomyšlením, že teď bych tam určitě nebyl moc k užitku a navíc, ona se o něj určitě postará. A pokouknu k Acai. Přijde mi zvláštní, že včera pili… ale každý se asi s tou událostí vyrovnával nějak jinak. „Chudáček,“ povzdechnu si.

Chvíli se ještě vrtím na lavici vedle Jordyn, která se rozhodla k tomu broukovskému šílenství přidat taky. A pořád jsem trochu myšlenkami u Fabiana, ale je dospělý a asi ho do toho nikdo nenutil… a pak skoro vyskočím z kůže, když se u nás objeví Caylus. Konkrétně, když osloví mou spolusedící. Jen tak, zčistajasna, kdy se za nás dostal?
Poohlédnu se na něj a pak na Jordyn takovým vykuleným pohledem… nějaké věci prostě nepochopím. Ale alespoň nesnědla tu fujky věc. Caylus mě ignoruje, vlastně i všechny ostatní u stolu. Nemám ho rád. A je mi jasné, že to je vzájemné, nějakých věcí si jeden prostě nemůže… nevšimnout. A za ty roky už vím, jaký je to homofobní imbecil. Zvlášť za poslední dva, kdy jsem se přestal přetvařovat. A kdeco se dalo vysledovat i u ostatních. Je mi to docela líto, přijde mi to hrozně hloupý. Přesto bych ho možná i pozdravil, zdravení obecně považuji za slušnost, ale neruším je. Zachytím koutkem oka, jak se na ni dívá – přijde mi skoro jak had, měřící si svoji kořist, aby ji mohl obmotat – tak se raději podívám stranou. Ani nikdo ostatní jim do toho nevpadne. Až dokud se Jordyn nezvedne. To se po pohlazení pousměju. „Tak se zase uvidíme, měj se hezky.“ Zamávám jí. Ne, prostě nemohu chápat vše. Ale mluvit do toho taky nemůžu a ani nebudu. Třeba to nějak dobře dopadne, kdo ví.

Když koukám, jak odcházejí, zahlédnu u Zmijozelského stolu nějakou novou tvář a překvapeně si chvíli prohlížím dotyčného studenta, než se otočím zpět.

„Docela nám to tu prořídlo.“ Usměju se na holky. „Hele, že jsem tady ještě toho kluka u háďat nikdy neviděl? Nebo vy ho znáte?“ A pak nakrčím nos, když si Noell hodí do pusy celou hrst fujky věcí. Pokouknu k ní takovým zoufalým pohledem. Je na mě asi hodně vidět, že tenhle oběd je, teda pokud jde o jídlo, taková malá noční můra. „Já nechápu, jak to můžete jíst.“ Otřesu se. Ale když zmíní sushi, znovu mě napadne, že bych něco do žaludku mohl poslat. Ať tam bonbóny nejsou samotný.

Zaměřím se na talíř sushi opodál. Pečlivě, abych nehmátl do žádné misky s nožičkovatýma potvorama, se pro něj natáhnu a několik kousků vyskládám na menší talířek. Hlavně ty s lososem a po jednom od ostatních, co mi nepřijdou pochybné. Už jsem sushi jedl, bylo dobré, ale takhle na první pohled nerozeznám jednotlivé vnitřky. Až na lososa. Ten je prostě lososovitý. Wasabi vynechám, nemám nejmenší zájem nechat si shořet pusu, ale vezmu si mističku sójové omáčky a trochu zázvoru. Celou dobu se snažím vyhnout pohledem všem miskám s divnojídlem.

Jakmile dotvořím svou porci, podívám se k Acai a přes tvář mi prolétne úsměv. „Budu ti držet palce. Třeba ti to vážně dají, když se budeš snažit.“ Tiše se zasměju jejímu prohlášení. „Já si sebe jako prefekta taky neumím představit. Ale Noell by to třeba šlo," usměju se na zmíněnou, "vlastně ani nevím, kdo se od nás hlásí,“ zamyslím se a přejedu pohledem na Noelle, „tušíš?“ Nechci být prefektem, protože mi přijde, že to musí být hrozně svazující. Vždyť mají určitě spoustu povinností a není to jen o privilegiích. Nechtěl bych kontrolovat, jestli moji kamarádi nedělají něco, co by neměli.

Přítomnost hůlek přejdu a chytím první kousek sushi mezi prsty. Určitě to bude jednoduší. Jenže ještě než se stihnu konečně do něčeho zakousnout, uslyším kašlání a zvednu pohled k Acai. A hned se k ní natáhnu s malým talířem nakládaného zázvoru, který jí tak nabízím. „Na, zkus to, ono to prý neutralizuje chuť, proto se to jí mezi těmi jednotlivými druhy. Třeba to pomůže.“ Čekám, až si pár kousků vezme, ale nakonec talířek položím rovnou před ní a zase si sednu. Jenže si shodím na zem tašku s učebnicí a dalšími věcmi, takže se skloním a vrátím ji na lavici. Když se narovnám, kouknu opět k těm dvěma. „Napadlo mě… budete plánovat něco během týdne? Mě přijde hrozně dlouhé mít takové volno. Mohli bychom něco podniknout, co říkáte?“ Usměju se na ně. Nějaká mezikolejní zábava. Všichni by přišli na jiné myšlenky... Třeba by se přidali i ostatní, těžko hledat pro takovou akci prostory a tak, ale mohlo by to být fajn. Ale dobré by bylo i něco komornějšího. Netuším, jestli začali spolužáci už něco plánovat.
 
Barbara Snow - 06. března 2017 17:22
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg

Havraspárský stůl


6. září, pondělí


Hlavní síň
Chris, Sey, havraspárští, Anna


Cass vypadala velice zaujatá mou schopností, ačkoliv já sama ji nepovažovala za nic... extra. Tedy rozhodně ne u své osoby. Existuje jistě spousta čarodějů, kteří to ovládají mnohem lépe, přitom se to poprvé naučili mnohem později než já.

"Ne, všechno jsem se to naučila sama. Učitele bych s tím akorát tak otravovala," odpověděla jsem trochu... poklesle. Vždy, když jsem potřebovala nebo chtěla pomoc, jsem si připadala otravná. Těm lidem beru čas, který by mohly využít jinak, lépe. Byl to důvod, proč jsem se vždycky se vším trápila sama. "Navíc, kolik profesorů tady pyrokinezi ovládá? Profesor Zmijozel?" dodala jsem, tentokrát trochu nadlehčeněji.

Otočila jsem se na Runu, abych i jí něco řekla, ale to už se objevil oběd. Jeho složení mě poněkud překvapilo, ale dalo se tam najít něco normálnějšího. Nevyháněli mě, tak jsem se rozhodla tady zůstat. Snad jim to vadit nebude, avšak mně se ke zmijozelskému stolu nějak... nechtělo.

"Jestli vám to nevadí, zůstala bych tady," odvětila jsem prostě, zatímco se Chris zvedala a zamířila k našim lidem. Já se raději ani za sebe neohlížela a vzala jsem si misku s ramenem a sushi. Pomalu se to tu začalo zaplňovat spolužáky. Pozdravila jsem Kaylu, když si nás konečně všimla a trochu jsem se zasmála, jak mluvila s plnou pusou. "Jo, rozhodli se nám to tu trochu zpestřit," přikývla jsem a pustila jsem se do ramenu. Na Ala nereaguji, nemám jak. Evidentně si mě nevšiml a mluvil ke svým dvěma kamarádkám, takže jsem se věnovala svému jídlu. Jen jsem si všimla, jak poté odchází ke Zmijozelským. Anně jsem kývla na pozdrav, když se posadila vedle mne. Tak už jsme u jednoho stolu všechny čtyři koleje, zajímavé. Pak už jsem jen sledovala své havraspárské spolužáky a jejich vzájemné interakce. Když se začal Dominik dusit, zvedla jsem hlavu a hmátla jsem po své hůlce, kterou... jsem u sebe samozřejmě zase neměla (facepalm). Naštěstí byl někdo jiný dostatečně pohotový. Sklonila jsem se zpět ke svému jídlu. Možná tady budu trošku páté kolo u vozu, ale momentálně mi to bylo docela jedno. Stejně se mělo hlavně jíst, a budu raději, když si mě lidé nebudou všímat.
 
Sinestra Ewing - 05. března 2017 21:34
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

6. září, pondělí

Hlavní síň - zmijozelský stůl

zmijozelští, Jordyn, Alastor




Mám chuť černochovi zapíchnout jednu hůlku do krku, když ignoruje mou žádost o malou pomoc s nimi. Přiveď negra ke stolu s jídlem a na vše okamžitě zapomene. Rozhodnu se tedy si poradit sama. Zrovna jsem se chystala zabodnout hůlky do nudlí před sebou, když mi je kdosi zamění za to nechutné svinstvo. Zvednu oči k Richardovi a probodnu ho pohledem. ,,Díky Richarde, ale myslím, že nemám chuť." odpovím mu chladně. A že jsem se teď absolutně nesnažila skrýt svůj přízvuk. Zrovna teď se rozhodne být vtipný. Ten je užitečný asi jako krysa v domě. Co kdyby ji místo toho raději vyrazil?
Natáhnu ruku pro sklenici vody a mezitím, co z ní piju, slabým kývnutím pozdravím právě přicházející Reginu.
Nepřekvapilo mě, že první, o co se zajímala byl Zabini. Někdo cizí u stolu a ještě to je chlapec. A černoch. To je přesně něco na ni. I tak mě její poznámka pobaví. Možná příští otrok? Hodil by se někdo takový. Je tu tak žalostně málo lidí, na které se lze spolehnout.. ,,Tvůj nový spolužák." vysvětlím situaci ještě jednou, speciálně pro Reginu. Teď je řada na něm, aby ukázal své vychování a Regině se představil. Já ho uvedla, teď ať se trochu snaží.

Ať už se Zabini rozhodne reagovat jakkoli, já se začnu věnovat zajímavějšímu objektu. Nebo spíš takovému, který nejde jen tak přehlédnout nebo ignorovat. Jordyn u stolu seděla tiše jako myška, vůbec se neprojevovala. Radši. A dělá dobře, její rezervovanost mi byla milejší, než aby si tu vyskakovala jako tenkrát Isaac. I tak mi zde její přítomnost vadila. Měla jsem za to, že jsem posledně svou nechuť k imigrantům u stolu vyjádřila jasně. A pak si Caylus dovede tohohle slona, který tu svou mohutnou zadnicí zasedne místo dalším dvěma zmijozelským.
,,Copak dělají vaši Jordyn?" pozvednu obočí a pokřiveně se na ni usměji. Co jsem tak jednou zaslechla, mám dojem, že naše ptáčátko bude míšené krve. Caylus se však záhy rozhodne své divadlo hrát i před námi. Znechuceně od nich odvrátím pohled, když ji začne krmit. Jenže tady je to jako z bláta do louže - když se nechcete dívat na jednoho otravu, přijde další. Mám pocit, že se mi uvnitř těla začíná vařit krev. Mí spolužáci pravděpodobně zkouší mou trpělivost.
Jakmile Alastor dosedne, cosi španělsky zavrčím. A třeba taková Marie si k nám sednout nechce? Ať už jsme kompletní, když sbíráme odpad. Odkdy se Deirdre dala na charitu?

Stejně jako Christina, celou dobu z Alastora nespouštím pohled. Škoda, že ho ten potlouk netrefil. Postesknu si v duchu.
,,Deirdre," otočím se na svou spolužačku, ,,To je tvůj nový přítel?" nakloním hlavu na stranu. ,,Že ses nepochlubila dříve." podotknu a neodpustím si krátký úšklebek. To už ke stolu dochází i můj drahý Wolfram a jeho milá slova míří jak jinak - než na mě. Jindy bych se nad jeho kousavými, rasistickými poznámkami bavila, ale teď mě jaksi iritovala něčí přítomnost. A jeho to překvapivě dnes nebyla.
Až s jeho slovy si uvědomím, že přede mnou stále stojí mísa s červy. Ohrnu nos. ,,Ty nejsou moje." zavrčím podrážděně a už se chystám od sebe mísu prudce odstrčit, když mi pohled spočine znovu na něm.
,,Alastore," oslovím ho a opřu se lokty o stůl. ,,To jsi věděl, že Dee je milovnicí takovýchto netradičních pokrmů?" zvednu obočí a zvědavě sleduji jeho reakci.
,,A víš co má na mužích nejraději? Když se nebojí výzev a rádi experimentují." mrknu na něj, a koncem prstů k němu dostrkám mísu s tarantulemi a další s párem ústřic. Teď se uvidí, jak moc chce na svou partnerku zapůsobit.
Mezitím hlavu otočím k Wolframovi. ,,Dáš si čaj, Wolfe?" zlomyslně se na něj usměji.
 
Ogata Kenji - 05. března 2017 19:57
kenji306.jpg

Pondělí 6. září



Hlavní síň



Daniel, Angela, Erika, okrajově zbytek stolu



Pobaveně sleduji, jak Daniel posypává červa cukrem a vnucuje ho právě přicházející Erice. Ta z jeho nápadu ale není kdovíjak odvařená. Spíš naopak. Vypadá zděšeně, možná i trochu zmateně a tak odložím svého červa stranou a nakloním se blíž k ní. „Když máš hlad, nejsi to ty.“ zavtipkuju. „Hrajeme si na ochutnavače, ale neboj, o moc si nepřišla. Je to takový nijaký.“ zazubím se a pohlédnu na Angelu, která se nakonec odhodlala a červíka z půlky ochutnala. „Není to nic extra, bohužel. Jeden by čekal něco speciálního, jenže chyba lávky. Teď už alespoň víte, jak sem se cejtil, když sem poprvý přijel do Bradavic. Stejně neznámý jídlo a zvyky.“ Tenkrát to pro mě byl pořádný šok, hlavně když jsem zjistil, že Britové na Štědrý den nejedí kuře ani vánoční dorty. Inu, jiný kraj, jiný mrav.
„Co je špatnýho na syrový rybě? Co by za to dal takovej Aran, kdyby měl hlad.“ Připomenu Erice jejího vlčího mazlíčka a natáhnu se po misce nudlí. Bez váhání se do nich pustím, ale ještě než stačím sníst první sousto, všimnu si, jak kamarádka marně zápasí s hůlkami. „Propánakrále Eriko, co to děláš?“ vykulím oči. „Hůlky se drží v jedné ruce, pako.“ rozesměju se a názorně jí správné držení ukážu na svých vlastních hůlkách. Nezdá se však, že by jí má rada byla nějak užitečná, protože veškeré snahy vzdává a pouští se do sushi holýma rukama. „Vlastně proč ne, i tak se to dá jí...“ větu nedokončím, jelikož mě do nosu praští nepříjemný zápach.
„No ty kráso…“ zašklebím se a podezíravě se rozhlédnu po lidech u stolu. Pohled mi spočine na Danielovi. „Že ti není blbý si usrat při jídle.“ syknu k němu a trochu si poodsednu. Bohužel si tím nijak nepomůžu. „Vole, to je strašnej smrad. Cos to včera žral?“ zabrblám. V tu chvíli mi vůbec nedochází, že by tohle mohla mít na svědomí Erika. Přeci jen, je to holka a ty se z takových věcí neobviňují. Patrně je vůbec ani nedělají. Máma mi jako malému z legrace tvrdila, že dámám se veškeré projevy jejich střev odpařují čelem, takže jsem nějakou dobu vážně věřil tomu, že holky nechodí na záchod. Dětská naivita je hrozná věc.
„Ehm, ahoj?“ pozdravím poněkud překvapeně přicházející dvojici, kterou v letošním školním roce vidím poprvé. Ani nevím, kdy tihle dva přijeli, ale vím jistě, že ráno v kostele nebyli. „Tarantuli sem nikdy nejedl, takže tady moc neporadím, ale osobně bych jí neporcoval. Asi bych to jedl v celku a jen z ní ukusoval.“ poradím Thomasovi. Jsem asiat, ne domorodec. O některém jídle tu nevím zhola nic a v případě pavouků jsem za to i rád.
Vrátím se zpět ke své misce nudlí, jenže mé snahy se najíst jsou opět překaženy. Tentokrát ne Erikou, nýbrž Danielem. Tenhle kluk by se mohl s klidem živit jako podomní prodejce, protože vnutí všechno všem, od červů až po kobylky. Vsadím se, že by byl schopný prodat i prezervativy v domově důchodců. „Červíci ti nestačili?“ zakřením se a pokusím se kobylku chytit, jenže mi jí jako naschvál hodí přímo do obličeje. „Ty seš strašnej trotl.“ rozchechtám se společně s ním a na oplátku po něm kobylku hodím taky. To kdyby mu to náhodou bylo líto a připadal si ochuzeně.
Ryan? Kdo ví, kde je. Ewingovou sem už ale viděl procházet, takže s ní určitě není.“ Pokrčím rameny. Možná se šel Ryan jen převléct a proto má zpoždění, nebo neměl hlad, i když to mi k němu nesedí. Miloval jídlo, stejně tak sezení kdekoliv, kde byla spousta lidí, protože lidi = drby. To byl pak ve svým živlu.
„Ústřice? Nejsou v nich takhle náhodou perly?“ Podívám se na ústřici, se kterou Daniel třese jako barman se shakerem. „Podívej se dovnitř, třeba tam nějaká bude. Mohly bychom je pak prodat háďatům. Taková Spontinová a Devereuxová by nám za ně utrhly ruce.“
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.82466816902161 sekund

na začátek stránky