Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Mirabel McGregor - 04. března 2017 15:09
b9927e1c930d8f4be375a5b6dd11d709533.jpg

Hlavní síň – Stůl učitelů



Saga, Severus

6. září, poledne



„Opravdu?“ nejistě jsem se usmála na Sagu. Rozhodně jsem její touhu nesdílela. Jíst kobylky a vůbec cokoliv hmyzího je takové... Zvláštní... Snad kdyby se to kouzlem nějak... Pozměnilo. Tak potom bych to snesla. „Nu, máš jedinečnou příležitost to vyzkoušet,“ pousmála jsem se a pokračovala v uždibování své rolky. Jen letmo jsem si povšimla, že mé kolegyni kousek jídla spadl, nejspíš omylem, do jakési zelené omáčky. Zatím jsem ji nezkoušela, proto jsem příliš nechápala její váhání. Kvůli mně se rozhodně upejpat nemusí. S úsměvem jsem Sagu povzbudila, ale netušila jsem, co bude následovat.

Když jí začaly slzet oči a vypadalo to, že jí v ústech i v krku hoří, trochu vyplašeně jsem ji pozorovala. „Wasabi?“ zopakovala jsem po ní tázavě a hbitě jí nalila sklenku vody. „Zkus to zapít,“ podala jsem ji pohár a sledovala, jestli to pomůže. „Popravdě... Vůbec jsem netušila, o co jde, ale budu si dávat pozor.“ Ještě že jsem to nezkoušela. Soju poznám, ale toto... Wasabi. No, to bych si dala...

Krátce poté k nám dorazil další člen učitelského sboru. Snape. S ním jsem se příliš neseznámila, spíš pozorovala jeho a Lupinovy pedagogické praktiky při předešlé večeři. „Dobrou chuť,“ prohodila jsem k němu s úsměvem, i když on se nás nejspíš rozhodl ignorovat. Možná na těch řečech něco bude. Samozřejmě, že na ministerstvu se o Bradavicích hodně mluvilo, i když na mém odboru ne zase tolik. Ovšem jméno tohoto profesora bylo skloňované z různých pohledů. Ani jeden mě příliš neuchvátil, ale nebyla jsem z těch, co by soudil podle řečí.

 
Tristan Delacour - 04. března 2017 14:43
1c912741908bf0ea6b2cdc93be04c5cf267.jpg

Velká Síň
Stranou ostatních u Havraspárského stolu, Dominik

Pondělí, 6. září



Ač s hůlkami jíst i docela umím, nakonec jídlo vyhraje a než bych riskoval ostřelování celé Síně šnečími ulitami, pokračuji v jídle stejně vybraně, pouze pro změnu prsty. Escargot s avokádem bylo vynikající, mečoun se překonal, kdybych věděl kam, půjdu složit skřítkům osobně poklonu.

Celou dobu oběda jsem nadto nesmírně rád, že nemusím sedět u Nebelvírů. Hlasitostí a neomaleností bohatě stačí mi Anna, která s Orthunou sedí opodál. Nebelvíři se to snad učí jeden od druhého... Co je těžkého na tom sníst, co je, či bez hlasitých řečí odmítnout, co se nehodí? Možná by si měli vzít příklad od Dominika, pousměju se pobaveně, když spolužák přijde, usadí se poblíž a naloží si vskutku odvážně od úplně všeho.
A nebo radši ne, bleskne mi hlavou, když se Bella vzápětí málem zadusí na pavoukovi a povážlivě zbrunátní.
Otřu prsty pečlivě do ubrousku, než vytáhnu svou hůlku a mávnu s ní směrem k Dominikovi: "Anapneo!"
 
Angela Silverlin - 04. března 2017 11:17
angie495.jpg

Hlavní síň – Nebelvírský stůl



Daniel, Kenji, Erika, Diana a Thomas

6. září, poledne



S pomocí Kenjiho jsem přeci jen pomalu zvládala stolování v asijském stylu. Sice se mi občas podivně hůlky zkřížily nebo mi naopak jedna spadla, ale postupně to bylo lepší a lepší. Takže to vypadá, že se i naobědvám. Sushi bylo výborné, stejně jako rolky, ale na červíka, kterého jsem teď svírala mezi prsty, jsem se dívala skepticky. Jak tohle někdo může jíst? Copak jsem nějaký... Kosák? „Tak to je dobře,“ ohodnotila jsem Kenjiho průzkum broučího života. Pohyb v ústech toho, co jím, to bych asi nepřežila... Kenji se ukázal jako nejstatečnější a začal s ochutnávkou. Nakonec si k tomu vzal i omáčku. Bedlivě jsem ho pozorovala, jestli to jen nehraje a jestli ten červ není pěkně hnusný. Nehodlala jsem couvnout, ale chtěla jsem se připravit na to, co mě čeká. Daniel se snažil náš pokus odpočítat, ale na to jsem nereagovala. Když začal i on se svou pochoutkou, jen jsem si povzdechla a půlku červa jsem ochutnala. „No,“ chvíli jsem váhala a výraz v mé tváři se příliš neměnil, „je to takové... Že to asi opakovat nebudu.“ Ovšem ta omáčka by mohla pomoci.

Dřív, než bych omáčku zkusila, k nám přisedla Erika. Trochu mi tím vše připomněla. Samozřejmě bych na Jackie nezapomněla, ale upozadit emoce, v tom jsem byla nad výjimky dobrá. Jenže s Erikou se mi vybavila chvíle u jezera a taky to, co mě čeká večer. Ovšem rozptýlil mě zápach, který se kolem Eriky nesl. Jako kdyby dopoledne trávila na zahrádce... Ovšem nevyptávala jsem se. Když bude chtít, řekne to sama. O to se u Eriky nebojím.
Hned po ní se k nám jako velká voda přihnali Thomas a Diana, lehce šílená dvojčata. Po Erice další jedinci, kterým jsem se spíš vyhýbala. Ostatně já nejspíš nepasuji k nikomu, takže čemu se divit. Spíš mě překvapilo, že se objevili až nyní a nejeli klasicky vlakem jako ostatní. Ale ani zde jsem se nevyptávala. Jak obvykle. Neušel mi Danielův pohled, ale jestli si myslí, že jsem jiná, tak to se plete. A on na to brzy přijde... I ta přemíra lidí mi stačila. Bylo to tak vždy.

A tak jsem se raději začala soustředit na červa a po vzoru Kenjiho jsem ho namočila do omáčky. Můj výraz lehce změkl, protože to opravdu bylo lepší. Červ přebral krásně veškerou chuť omáčky, asi jeho jediná dobrá vlastnost, takže konečně z toho byl nějaký požitek. Být tu možná jen s Kenjim a Danielem, o svou zkušenost bych se podělila, takto už jsem to považovala za zbytečné. Hovor obstarají jiní.
Daniel se nejspíš zdál potěšen tím, že jedna potvora nechutnala zle, a už se vrhal na další. To asi asi odpustím. Vrátila jsem se ke svým rolkám, které zůstaly na talíři. Velmi snadno jsem se převtělila do své klasické role pozorovatele.

 
Severus Snape - 03. března 2017 21:55
415108885.jpg

Kabinet-->Velká síň

Nikdo konkrétní

Po 6.9.



Když dočtu další kapitolu, knihu založím a dlouze se zadívám na hodiny. Nestává se, že bych nešel někam s mírným předstihem nebo přesně na čas. Nyní to vypadá, že budu mít mírné zpoždění, ale což, svět se nezboří kvůli obědu.

Vyrazím tedy do velké síně a přijdu zrovna ve chvíli, kdy slečna Airimoy kouzlí. Pouze si odkašlu a protočím očima, načež pokračuji ke kantorskému stolu. Sednu si na své obvyklé místo a podívám se na dnešní nabídku.
Následuje další protočení očí a hned si vzpomenu, že večer jdu s tím Japoncem a jeho kamarádem do lesa. Opravdu přísahám, že jestli na mě bude zase mluvit japonsky, tak mu přistane pár facek. Začínám na to být alergický.

Nandám si nejprve ramen a pohlédnu na řídké osazenstvo mých kolegů. Takže hůlkami… Doufám, že večeře bude čistě evropského ražení. Jakési základy slušného stolování dle Japonské a Čínské etikety mi jsou známé, takže odolám tomu, abych si misku přitáhl hůlkami a místo toho použiji slušně ruku.
Poté si nabídnu rýži s kuřecím masem na medu a pomalu konzumuji. Pomalu měním názor. Není tak špatné občas mít tradiční jídlo z jiných koutů planety…
 
lady Christina De Spontin - 03. března 2017 20:58
234723.jpg

Velká síň

Pondělí, 6. září

Zmijozelský stůl



Mám opravdu dobrou náladu. Ne jen, že jsem získala prsten, který má matka prodá za opravdu nechutnou sumu, ale navíc před sebou mám své oblíbené jídlo. A to už nemluvím o nakvašeném Richardovi, který je z mé přítomnosti opravdu nadšený. Tím spíš z toho, že na něj mluvím. Helen si nevšímám. Celou dobu je tichá jako pěna a já její hlas k životu nepotřebuji. Ne, že bych proti ní něco měla. Vlastně si ani nepamatuji, že bych s ní kdy prohodila více než dvě slova.
„Odjakživa přeci. Jsem radši, když ji mám na očích. Lépe se jí potom mohu vyhnout.“ Osvětlím mu popravdě. Nemám tušení, kam ten had zmizel a jsem z toho lehce nervózní. To poslední, co bych chtěla, je přerostlá housenka v posteli.
Už se nadechuji, že mu opět odpovím něco kousavého, ale přeruší mne vtrhnutí profesorky. Svou poznámku o tom, že v tom případě nechápu, jak může jeho otec chovat tolik zvířat, proto raději spolknu. Beztak by to už teď nemělo takový efekt. A snad by ani nebylo moudré tu jeho otce vytahovat. Nepatrně kývnu na Sinestru, když na malý moment zvednu pohled od jídla a všimnu si jejího příchodu. Ani ona nevypadá, že by měla z dnešní nabídky radost. To jsem tu skutečně jediná, kdo dokáže asijskou kuchyni ocenit?
„Zdravím.“ Odpovím automaticky na další pozdrav a teprve potom se ohlédnu, koho jsem to vlastně pozdravila. Vedle mě se usazující Caylus ani není takové překvapení, ale jeho prostorově výraznější doprovod mne donutí lehce povytáhnout obočí. Už jsem ho s ní viděla na pozemcích, ale nenapadlo by mě, že ji přitáhne i k našemu stolu. Předhodit ji vlkům a sám se hrabat v jídle. Jaký originální projev náklonnosti. Její pohodlí je mi ale upřímně ukradené, takže se rozhodnu pro vyšší dobro její přítomnost ignorovat. Naštěstí nesedí vedle mě, abych musela předstírat zájem nebo se snad snažit o konverzaci. To s grácií zvládne Sin. Její kousavé poznámky mě nutí se uculovat, takže i když se na ni nedívám, pečlivě ji poslouchám.
„Když jsem ho viděla naposledy, tak byl velmi živý a velmi zdravý v teráriu.“ Prohodím ke Caylusovi, když vidím, jak se přehrabuje v misce s pavouky. Hlavně, ať se uklidní. Takhle jančit kvůli nějakému hmyzu.
Sinestra vykřikne nějaké jméno, což přitáhne můj pohled k novému členovi naší koleje. Černoch. Jeden by si řekl, že alespoň Zmijozel se vyhne exotům. Ne. V ostatních kolejích jich je až příliš, tak se klobouk nejspíš rozhodl, že ty další bude házet k nám. Při bližším pohledu ale mé pobouření opadá. Nakonec… já s ním na pokoji být nemusím, a když ho tak poslouchám, tak to určitě nebude tak hrozné. Jeho vyjadřování se alespoň dá poslouchat.
„Christina de Spontin. Vítej ve Zmijozelu.“ Pronesu s klidem, když se představí a dál si ho nevšímám, protože přichází Regina. Trochu mě zamrzí, že si sedá vedle Jordyn a věnuje ji svou pozornost, ale na druhou stranu je to Regina. Jde tu o dívku a v zájmu zachování klidu u stolu, hádám, že tohle je to nejmenší, co může udělat. Pořád lepší, když si bude povídat s ptáčetem, než s tou slepicí, co jí dala košem. Takže mě to ve své podstatě ani příliš nepřekvapí.
V jejím závěsu se přiřítí Deirdre s další návštěvou, tu tentokrát usadí hned vedle mě. Ohlédnu se po Alastorovi a upřeně ho sleduji celou dobu, co na místo dosedává. To snad není možný. Ten kluk je jak bumerang. Vyhodíš ho dveřma a on se vrátí oknem. Ale spíš než jemu, nedokážu uvěřit Deirdre. Někdo dokázala být neskutečně natvrdlá, ale musela ho opravdu posadit vedle mě?
„Dobrou chuť.“ Popřeji mu bezvýrazně. Vyžírat u cizího stolu, to by mu šlo. Ohlédnu se po všech, co sedí kolem, a nevidím nikoho, s kým bych si mohla povídat. Z jedné strany neandrtálec, z druhé parazit. Naproti Dee, která právě teď v hlavě nemá nic jiného než randění. Regina je příliš daleko a stejně tak Sinestra a já na ně nehodlám pokřikovat přes celý stůl jako Helen. Samozřejmě mě zajímá, jak si Regina na famfrpál vedla, ale mohu se jí zeptat později.
Při svých toulkách po osazenstvu, zahlédnu u protějšího stolu zuřivě kašlajícího spolužáka. Má kolem sebe dostatek lidí, aby mu pomohli, takže se neobtěžuji se zvedáním. Navíc než bych obešla celý stůl, tak by se nejspíš udusil.
„Zdá se, že někdo byl dnešním jídlem tak nadšený, že zapomněl dýchat.“ Poznamenám do vzduchu s pohledem upřeným tím směrem. Třeba se Alastor vzpamatuje a půjde kamarádovi pomoct, přičemž už tam rovnou zůstane.
 
Daniel Fletcher - 03. března 2017 19:48
dan7533.jpg
Hlavní síň
Kenji, Erika, Angela okrajově ostatní u nebelvírského stolu
6. září

Škodolibě se na kamaráda ušklíbnu. ,,O tvejch koulích jsem pochyboval jen co jsem tě viděl." Povím směrem k němu, zatímco stále držím praženého červa mezi palcem a ukazováčkem. Pamatuju si, jak jsme se s Kenjim poznali. Skamarádili jsme se takřka okamžitě. Nevím, jestli tomu nepomohl fakt, že mě neustále krmil sladkostma, kterých měl plnej kufr. Vím, že jsem se ho dokonce tenkrát ptal, jestli kvůli těm očím nemá třeba omezenej výhled. A jednou, když se mu tenkrát v prváku smál Draco s kumpánama ze zmijozelu, izolepou jsem si oči přichytil tak, aby se šikmýma očima nebyl sám.
Teď už bych se na něj vysral.

To, co mě však překvapí nejvíc, je Angela. Ona skutečně vypadala, že mou nabídku zvažuje. Dokonce jednoho červase vzala do ruky a nedůvěřivě si ho prohlížela. Jakoby mu snad měly najednou narůst nožičky a jí s nimi zamávat. Snažím se příliš zaskočeně nezírat, ale skutečně mě tím potěšila. Jsem rád, že nás neodpálkovala a že ji třeba trochu rozptýlíme. A navíc - díky nám bude moct jednou povídat svejm...svojí kočce, že jedla červy!
Při její otázce, prsty druhé ruky cvrnknu do tlouštíka a sleduju, jestli sebou začne cukat. Skutečně to vypadalo, že už to má za sebou. Pokud jenom není v bezvědomí, to bychom ho asi měli sežrat co nejdřív.
,,Tak jo, na tři.. Raz, dva..." Než to však stihnu dopočítat, Kenjiho pravděpodobně přepadne hlad, protože toho cvalíka hodí do pusy dřív. Nesmím bejt pozadu, takže ho okamžitě následuju. Mezitím dojde i Erika a podivuje se nad naším jídelním lístkem. Poctivě červa rozkoušu a s mlaskáním se snažím přijít na to, jak nejlépe bych popsal chuť. ,,Je to celkem takový.. o ničem." zaksichtím se a podívám se na Angie, jaký má na to názor ona. Kenji se červa rozhodne vylepšit v soje, ta mně však příliš nejede, takže se rozhodnu dalšího adepta posypat cukrem. ,,Mnohem lepší." Podívám se na Eriku. ,,Na, zkus ho taky." Natáhnu se k ní a vtisknu ji červa i s cukřenkou do ruky.
No, podtrženo sečteno - nebyl to sice kdovíjakej hnus, ale nic z čeho bych se zrovna dvakrát najed.
Mezitím, co se rozhlížím po stole, co dalšího bych vyzkoušel - ke stolu dosednou dvojčata Blacků.
,,Kobylky?" šťouchnu loktem do Kenjiho a přisunu mísu i k Angie s Erikou. Sám si pak vezmu jednu a se slovy hele, hele! , ji nadhodím nad sebe a chytím do pusy. Celý rozzářený, že se mi to povedlo ji rozkoušu. V puse to křupe, jak je celá pražená. Ve skutečnosti to nechutnalo zas tak zle. Chuť byla zas taková dost nijaká. ,,Chutnají jako křupky!" Vezmu do ruky další a znovu ji nad sebe nadhodím. Tentokrát mi spadne za triko. ,,Doprdele.." zamumlám a s bradou přitisknutou na krku se ji snažím z trička vylovit.
,,Kdyby byly v karamelu, tak jsou lepší." Poznamenám a strčím ji do pusy. ,,Na, chytej." vezmu jednu kobylku a naznačím Erice nadhoz. Hodím ji směrem na ní a zvědavě sleduju, jestli ji pustou chytí.
To samý udělám i s Kenjim, až na to - že jemu ji naschvál hodím do obličeje. Hlasitě se rozchechtám. Ano, někdy jsme si v dětinskosti mohli s Ryanem podat ruce. A když už o něm mluvíme..,,Eriko, neviděla jsi Ryana? Běžně je na obědě jako první. Pak nemá mít takovej bachor." Poslední větu spíš zamumlám směrem ke Kenjimu. Rádi jsme si z něj utahovali ohledně jeho štíhlé linie. Kde se asi courá? Když přichází o takovýhle hody, doufám, že aspoň někde snímá pás cudnosti.

,,Měli jste někdo někdy ústřice?" zaškaredím se a vezmu do ruky škebli se slizem uvnitř. Ta mě ze všeho odpuzovala nejvíc. Párkrát s ústřicí zatřesu, abych viděl, jak se to uvnitř přelévá ze strany na stranu. ,,Vypadá to jako kemr."

 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.91225790977478 sekund

na začátek stránky