Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je onlineBarbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Seymour Duncan - 03. března 2017 11:31
alastor59293611.jpg

Velká síň

6. září, Pondělí

Cass,Runa, Alastor, Kayla, Christina


Zmínky o tom, že Runa hraje taky na kytaru, se chytím a nadšeně řeknu "Vážně? Tak to bychom mohli někdy něco dát dohromady! Budeme na to mít celý týden!" řeknu nadšeně. "Tak kdy máš čas? Tedy jestli bys o to vůbec stála." Počkám na odpověď a pak se moc do diskuze nezapojuji. Jen pozoruji, jak se havraspárský stůl plní a začínám si připadat trochu nesvůj, ale neodcházím, když jsem si tu našel příjemnou společnost.

Když se objeví asijská kuchyně, jsem nemile překvapený, nemám experimenty v lásce. Zašklebím se a snažím se vybíravě si nandat nějakou porci smažených nudlí bez rybího masa, které nesnáším. "Tak, dobrou chuť," pronesu sarkasticky pro sebe a dám se do jídla.
 
Helen Lynnerwood - 02. března 2017 22:28
tumblr_odwpbmnupm1ram2z9o1_12804376.jpg

Hlavní síň

Zmijozelští, Jordyn, Alastor

6. září
Pondělí



Bohužel, mé modlitby vyslyšeny nebyly a tak mi nezbývá nic jiného než sledovat, jak se Christina ladně zvedá od stolu Havraspárských a míří k nám. V nitru se přitom obrním hezkými vzpomínkami z nedávné minulosti a překvapivě vykouzlím na rtech i jemný úsměv, když si dosedává naproti nám.
“Dobrou chuť, Christino.“ I přes jakékoliv nesympatie, které mezi sebou sdílíme, jsem se nikdy nepustila té škrobené zdvořilosti, kterou jsem byla pověstná.
Po zbytku času, co sedíme u stolu jenom ve třech a Christina je sice nadšená ze všech těch dobrot, ale přitom pořád jenom mluví, si všímám výmluvně svého jídla a nechávám Richarda, aby každou její větu odpálkoval po svém.
U našeho stolu se zastaví i profesorka Weaver, která povolává lorda do skleníků. Ne, že by mě to těšilo, ale předpokládám, že jsem si dnešním dopolednem na nějakou dobu zase vybrala všechen jeho čas, který byl ochoten do mé osoby investovat.
Hned po ní přichází Sinestra, kterou stihnu pozdravit těsně předtím, než začne spílat nad dnešním výběrem. Nenamáhám se ani reagovat, protože zahlédnu další dva, kteří míří k našemu stolu. Byl to Caylus a přiváděl s sebou mrzimorskou dívku, která je poněkud prostornějšího charakteru. “Ahoj vy dva.“ Automaticky povytáhnu koutky vzhůru.
Zběžně ji přejedu zkoumavým pohledem a pak pohlédnu zpátky na playboye. Je pravda, že byl vždycky tak trochu úchyl, jako kdyby potřeboval vyzkoušet všechny extrémy světa. Nevím, co ho uspokojovalo na krocení divoženek a osobním kaučování oplácanějších dívek, ale nakonec pokud se nechají… Překvapeně pozvednu obočí nad jeho reakcí. Caylus byl ten typ chlapce, který se uměl povrchově chovat jako gentleman, ale jakmile upoutala jeho pohled jakákoliv jiná kravina, měnil se v bezohledného hulváta, kterého bylo všude slyšet. Jordyn se zdála ale moc poblázněná na to, aby si uvědomila, že ji vlastně ani neuvedl u stolu, což by se rozhodně mělo a co hůř, vyměnil ji za misku pavouků, v které se hystericky přehraboval. To Richard je dokonalý gentleman, samozřejmě.
Sinestra s lordem si nevybrali pro návštěvu zrovna vhodné téma, což mi připadá trochu zbytečné. Nakonec Caylus si ji přeje mít zde, tak bychom to měli respektovat a snažit se udržet nějakou normální konverzaci. Možná bych ji i podpořila, ale seděla jsem vedle Richarda, před kterým jsem si nedovolila ani hlesnout o něčem, co by se mu protivilo. Nakonec oplácaná blondýnka vypadá, jako kdyby si to ani moc nebrala k srdci. Její snaha zavtipkovat byla rozkošná, ale nepředpokládám, že by to tady kromě Cayluse někdo opravdu ocenil.
Pobaveně sleduji Sinestru, jak k Milovníkovi přisunuje jednu z těch osminohých smaženin se slovy, že by to mohl být Pája. Jordyn se ho snaží umírnit, nejsem si ale jistá, že se to úplně sejde s úspěchem.
Vzápětí je k našemu stolu přivolán někdo nový, kdo se k nám blížil se sebejistým úsměvem a lehkým krokem. Nemusím se namáhat s představováním, Sinestra to udělá za nás za všechny. “Taky mě těší.“ Potřásla bych si s ním rukou, jak se sluší a patří, ale vypadá to, že černošský chlapec si na formality zrovna dvakrát nepotrpí, takže to nakonec přejdu jenom s úsměvem.
Má drahá spolužačka přitom vynechává Jordyn, která klopí oči k zemi, to už ale přichází Regina a zachraňuje situaci. S radostně zvednutými koutky jí opáčím dobrého odpoledne. Zdála se jako neutrálním bodem celé téhle skvadry, což bylo vítanou změnou. Věnuji oplácané Mrzimorce povzbudivý úsměv a sama přitom ujídám ze svého talíře, naslouchajíc rozhovoru mezi Richardem a tím nováčkem ohledně famfrpálu. Ne, že by mě tahle záležitost nějak brala, ale nikdy si nenechám ujít šanci slyšet lordův hlas.
K uším mi dopluje otázka na předchozí místo pobytu, která vyšla ze rtů Jordyn. “A proč ta změna?“ Dodám vzápětí, abychom si ušetřili čas se sáhodlouhou zpovědí. Koutky mi přitom vyletí vzhůru ve zdvořilém úsměvu, doprovázeny zvědavým pohledem.
Ve vyslýchání nás ale vyruší Deirdre, kterou zrovna tak přivítám a s lehce udiveným pohledem věnuji onen pozdrav i Alastorovi. Na můj vkus už tu bylo moc lidí, hlavně rušivých cizích elementů. Měla jsem podezření, že Richard z toho nebude zrovna dvakrát nadšený, což je hrozná škoda, po tom dopoledni, co jsme spolu prožili, si mohl udržet dobrou náladu alespoň o trošičku déle.
Naše drahá zlatovláska poletovala kolem stolu a nezapomněla přitom obdařit nového člena naší koleje svou nemístnou pozorností. Začínala jsem se ve všech těch rozhovorech a narážkách ztrácet, proto nakonec jenom v poklidu dojídám svůj oběd a sleduji dění, především okolo Richarda.
Akorát pozdravím Wolframa, snad posledního člena našeho stolu. Samozřejmě přidá pár rasistických narážek do vínku, snad bude mít Blagden dostatečnou rozvahu a klid se s tím vyrovnat. Jsou prostě takoví a nikdo s tím nic nenadělá, svým způsobem jsou ale pořád fajn.
Raději odvrátím pohled od problému s rasovou nesnášenlivostí a jemně se usměji na hraběnku. “Jak šel trénink, Regino?“
 
Wolfram von Wittelsbach - 02. března 2017 21:28
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pondělí, 6. září

7. patro → Hlavní síň



Don't take yourself so seriously, no one else does




○ "Barevná" směs u Zmijozelského stolu




Rychlým krokem scházím schody a pozorně se dívám pod nohy. Zvyku se nezbavím a pokaždé, když po nich musím šlapat, přemýšlím, proč ksakru vůbec existují, jako by v Bradavicích nebylo spousty jiných možností k tragickému úmrtí.
Nevěděl jsem, jestli mám pochybovat o inteligenci jednoho z nejmocnějších kouzelníků všech dob, a nebo prostě tiše přijmout fakt, že to je skrytý sadistický zmetek. Začínám pochybovat, že se od Voldemorta až tak moc liší.

Když jsem konečně sešel velké schodiště, zpomalil jsem krok, dokud jsem se úplně nezastavil a párkrát nevydechl. Znovu jsem se podíval na hodinky, abych zkontroloval čas. Nejspíš to v následující době budu dělat častěji.
Již pomalejším krokem jsem vstoupil do Hlavní síně, kde se již 'podávaly' obědy. Rozhlédl jsem se po té bandě hormonálních tupců a na tvář nahodil milý úsměv. 'Proč to vlastně dělám?' Nevěděl jsem, proč se stále mile usmívám, když mi jsou stejně skoro všichni ukradení. Možná mi přišlo komické, jak se Dominik rozhodl spáchat tragické úmrtí svým vlastním způsobem. I když ne příliš důstojným. No, každopádně jsem měl celkem dobrou náladu, tak jsem se usmíval dál. Aspoň prozatím.
Ke zmijozelskému stolu jsem přicházel zrovna tehdy, když tam Dei osahávala rameno nějaké opici. Z jejího štítění jsem pochopil, že nejspíš nechce, ať se na ni přesunou blechy.

„Zdravím.“ přátelsky povím a pohledem přejedu víceméně všechny lidi a toho negra vedle kterého se i nakonec usadím. „Aysha ti nestačila, tak sis pořídila nového mazlíčka?“ Povím směrem k Sin, když už byla tak blízko.
Dalo si všimnout, že má náš zmijozelský znak, takže bude nejspíše nový. Někoho, jako je on, bych pravděpodobně nepřehlédl, ať už by byl v jakémkoli ročníku. Víc mě spíš fascinovalo, co tu dělá Jordyn. To už snad ty mrzimorské nevyháníme, nebo co? Vzpomněl jsem si na to, jak jsme se mile zbavili Isaaca. Ale jak už bylo zmíněno, měl jsem dobrou náladu a navíc pokud tu byla s Caylusem, tak nakonec stejně skončí mnohem hůř, než kdyby jí odsud někdo vyhnal. „Vidím, že tu dnes máme mimokolejní návštěvy. To bych si měl rychle něco vybrat, aby na mě něco zbylo.“ Ani jsem se na ty dva labužníky jídel dívat nemusel a místo toho svůj pohled věnoval tmavšímu studentovi.
„Ale ty zase moc jíst asi nebudeš, ať se cítíš jako doma, co?“ trochu do něj drknu a víc si ho nevšímám. Vezmu si misku s rýží a přitáhnu si talířky s praženým tofu, kuřecím masem a malou misku s pikantnější omáčkou.
„Nedělali ti prváci při seřazování potíže, Richarde?“ zeptám se ho klasicky spíš se zvyku, než kdyby mě to skutečně zajímalo, a taky bylo vhodnější říct i něco jiného, než narážky na ostatní u stolu.
Vzal jsem si hůlky a podíval, jak s tím bojují ostatní. Naštěstí jsem byl na ně zvyklý z restaurací v mudlovském světě, ale pochybuji, že takových je tu hodně.
Můj pohled nakonec skončí zase na Sin, která s tím má pravděpodobně největší problém. „Chceš je nechat očarovat, ať se můžeš v poklidu najíst těch...“ nakoukl jsem, co tam má a znechuceně se zašklebil, čemuž také odpovídal můj následný tón naplněný zdráhavým odporem. „ ...těch 'chutně' vypadajících červů, kteří jsou pravděpodobně osmahnutí jen na povrchu, aby se už nemohli chaoticky kroutit?“ Nechápu, jak si mohla zrovna ona něco takového vybrat. Asi je vážně v posledních dnech nějaká divná. Že by jí ty kecy o těhuli vlezly na mozek?
 
Saga Lindqvist-Weaver - 02. března 2017 20:46
saga2670.jpg

Velká síň

6. září, poledne

Mirabel

Zrovna mám v puse sushi s kiwi, když mi Mirabel položí otázku. Naštěstí jsem v rychlém polykání sushi zběhlá ještě ze své rodné země, kde když nebyla páteční večeře sushi, tak jsem byla otrávená a můj manžel musel chodit po našem domě po špičkách.

"Jen sushi. Ale vždycky jsem chtěla zkusit pražené kobylky," řeknu a skoro ukážu hůlkami na misku s hmyzem, než si uvědomím, jak neslušné to je, a včas se zarazím. Ze svého talíře zvednu hůlkami nigiri, ale protože se dívám na Mirabel a chystám se něco říct, nigiri mi z hůlek spadne přímo do wasabi.

Ups.

No, žíjeme jen jednou? Nebo jak to jinak mám zaobalit? Rozhodně nebudu plýtvat nigiri. Odvážně si strčím nigir do pusy a téměř okamžitě cítím, jak mi začínají slzet oči. "Hlavně opatrně s wasabi, je to pálivé," zaskřehotám tiše směrem k Mirabel.
 
Alastor Krimmer - 02. března 2017 20:45
al1932.jpg

Hřiště-->Společenská místnost-->Velká síň

Zmijozelský stůl, Havraspárský stůl

Po 6.9.



,,Nevím, co se stalo a proto nechci dělat závěry. Možné to je, ale… prostě… no… zkusím na to přijít,“ odpovím Dee.

Cestou z hřiště jsem odpověděl Dominikovi na dotaz ohledně potlouků.
,,Mám dojem, že to nebyl nikdo z hráčů. Když jsem se naposledy koukl na bednu, už byli všichni ve vzduchu a potlouky na místě. Navíc ten potlouk, co po mě šel, byl podle mě očarovaný. Pořád mě sledoval a nepřestal útočit, i když jsem byl na zemi, to normálně nemá.“

Ve velké síni jsem se nestačil se spolužáky ani zapovídat a už tu byla Dee. Okamžitě mi vykouzlí úsměv na rtech a taktéž jí obejmu. Decentně jí políbím a usměji se ještě víc, když mě kousne do ucha. Doopravdy nechápu své štěstí, že jsme spolu a o to víc jsem šťastnější teď, když se chce usmířit.
,,Taky se nechci hádat. Dnes máme mnohem lepší plány, ale zítra bychom mohli zajít do knihovny a trochu zapátrat.“

Odkývnu Dee, že půjdeme za jejími přáteli, ale trochu znervózním, když takto okatě čaruje ve velké síni. Pokusím se dělat, jakoby se nic nestalo, a vyrazím jí po boku směrem ke zmijozelskému stolu.
,,Opravdu si myslím, že jeden z těch potlouků byl očarovaný. A kouzla zanechávají stopy. Možná se nám podaří odhalit sesílatele. Ale je to hodně pokročilá magie,“ dodám cestou.

Když dorazíme ke stolu zmijozelské koleje, malinko znervózním, když se ukáže, že mám sedět vedle Christiny. Minule na mě byla tak nepříjemná, že mám trochu strach, že se do mě znova opře. Chvilku váhám, ale vím, že to stojí za to. Udělat na Dee dojem, že dokážu jakž takž vycházet s jejími přáteli je pro mě důležité.
Povzbuzující je pro mě přítomnost dívky v mrzimorském hábitu, o které si správně domyslím, že je to ona Jordyn, se kterou bychom měli jít odpoledne na to dvojrande.

,,Ahoj,“ pozdravím přítomné a sednu si konečně na místo, které mi Dee vybrala.

Občas se na Dee usměji, a všimnu si, že ona dělá to samé. Raději se však do rozhovorů u stolu nepřipojuji, když nejsem tázán. Stále mám Zmijozel za kolej smetánky, kam se i přes postavení rodiny z otcovy strany zkrátka nehodím. Ono taky srovnávat lordy v kouzelnickém světě a ve světě mudlů asi moc nejde.

To, jak začne Dee na Blagdena mi sice přijde malinko podivné, ale nikdy jsem ho neviděl, takže moc netuším, jak to mají. Ale má zmijozelský hábit… proč by měl sedět jinde? No, raději se věnuji čínským nudlím, které pojídám jako správný Evropan vidličkou.
O něco více zpozorním, když se Dee vyptává Caye na naše dvojrande.
 
Dominik Bella - 02. března 2017 20:04
owen2302.jpg

Ihrisko -> Sprchy -> Spoločenka -> Veľká sieň

Deidre, Alastor a všetci pri bystrohlavskom stole


Dorážačky sa nám úspešne podarilo zamknúť. A tým to haslo. Alastorovi zrejme nečakaná naháňačka zkazila náladu. Alebo to bolo niečo iné?
Mňa také niečo nevytočí, takže by som pokojne trénoval ďalej. Keďže však všetci vyzerali nervózny, navyše som bol trochu ubolený, povedal som si, že sa poddám.
"Kto vlastne vypustil dorážačky? Mohli ste nás aspoň upozorniť. Nechýbalo veľa a mal by som ešte krivší nos ako doteraz."
Na moje prekvapenie mi poďakuje okoloidúca Deidre. Odpoviem jej úsmevom, pretože to ona ma zachránila pred headshotom.
Keď odložíme náčinie naspäť, vydáme sa k hradu. Zamierim si to najprv do spŕch, pretože som celý od hliny. Po poriadnej teplej sprche si ešte zájdem do spočenky odložiť si tréningové veci a hurá na obed. Ešte som v spoločenke pozval na obed aj bratranca Jacka, ten však nebol hladný, tak som ho tam nechal čítať knihu.
Tento deň je čím ďalej, nezvyčajnejší... Pomyslím sa pri pohľade na stoly, zatiaľ čo kráčam k našim.
Tam sa usadím a začnem si vyberať. Keďže mám mlsný jazýček, povyberám si na tanier trochu zo všetkého. Úplne všetkého.
"Už som v Thajsku jedol chrobáky a v Nórsku z kontajnera. Mňa už neprekvapí nič..."
Usmejem sa a s chuťou zahryznem do tarantuly.
Na moje prekvapenie ma však chuť tarantule natoľko prekvapila, že mi zabehlo a celý červený som začal kašľať.
 
Deirdre Airimoy - 02. března 2017 19:40
dd4714.jpg

Famfrpálové hřiště ---> Kolej a umývárny --> Velká síň


Alastor , Jordyn, Regina, Blagden a ostatní zmíněn u zmijozelského stolu

6. září



Zamračím se. Alabastr si zřejmě myslí, že ze mě bude dělat idiota. Kdo jiný by to udělal? Regina?
Přistoupím k němu blíž a našpulím rty. "Myslíš si, že by to svedla Regina? Nemyslím si. Pokud vím, tak jediný, kdo sem měl přístup, byl Tristan nebo Marián." O Richardovi ani Helen jsem se nezmínila, jelikož by bylo absurdní, aby náš prefekt mrzačil vlastní tým, ještě s nováčkem na koštěti. Sedělo by mi to spíš na někoho z Nebelvíru, ale nikdo tu nebyl. Ne že bych tedy sledovala události na zemi...
"A jsem v pořádku, pokud by tě to zajímalo. Jen mě bolí rameno..." Nakrčím obočí. "Ale tebe to vlastně nezajímá, pravda." Otočím se a vyšvihnu se na koště a doletím za Reginou, které se zeptám, jestli je v pořádku. Vypadá to, že ji nic není, a tak s ní sletím až dolů.
"Něco tu nehraje. Krimmer se sice brání, ale nedivila bych se, kdyby v tom měl prsty někdo od nich. Určitě se jim nelíbí, že je v poháru doháníme."
To musí být ono!
Na její návrh jen přikývnu a pousměju se. Alastorovo rozloučení ignoruju. Co je to za přítele, aby nechal svoji holku trpět a ani se nezajímal o to, jestli je zraněná? Co kdybych skončila na vozejku jako Reece?
Williamovi by to bylo taky jedno...

"No jasně, jdeme. Cítím ten pot úplně všude... Ruka... bude v pohodě. Jenom trochu brní." Následuji svoji kamarádku až na kolej. Nechám ji, aby mě svlékla a oblékla do saténového župánku. Mít takovou kamarádku je občas velká výhoda. "To víš, že můžeš. Ty vždycky." Věnovala jsem ji mírný úsměv. "Děkuju, Regi. Nevím, co bych si bez tebe počala."
Objetí jsem ji opatrně oplatila. "Můžeme."
Ve sprchách jsme moc času nestrávily, za což jsem byla vážně ráda. Měla jsem obrovský hlad. Doufala jsem, že nám připravili nějaké dobroty, které by zasytily můj prázdný žaludek.
Regina mi pomohla i do uniformy, kterou vytáhla ze své kouzelné kabelky. Nalíčila mě a věnovala mi jednu ze svých Prada kabelek.

"No páni. Nádherná. Děkuju, Regi." Cítila jsem se dobře. Dokonce ani nebyly vidět kruhy pod očima, což byl pokrok. Popadla jsem kabelku a s Regi po boku jsem vyrazila do Velké síně.
Regina ihned vyrazila k našemu stolu, já to ale vzala oklikou. Nejdříve jsem s mírnou nelibostí zamířila ke stolů nebelvírských vagabundů. Zahlédla jsem Marii, ke které jsem rázným krokem zamířila. Pozdravila jsem a rovnou ji sdělila naše společné plány a aktivity, které jsem si pro nás na další dny připravila. Při některých tam byl i Alabastr, v jiných už ne. Chtěla jsem svoji nejlepší kamarádku dostat přesně na to místo, kam jsem chtěla. Věděla jsem, že se ji líbím. To mi bylo jasné už od té doby, než jsme šly za Gogou. Navíc mi byla zavázaná za všechno to oblečení, které jsem ji koupila. I když nerada, naplánovala jsem nám i několik ranních výběhů. Neběhala jsem, ale pokud měla Mařena něco shodit, musela jsem se obětovat. A určitě mi to i prospěje. Váhala jsem, jestli nezařadit i procházku s Reecem, o tom jsem se ale chtěla ještě poradit s Alastorem. Ostatních nebelvířanů jsem si nevšímala. Pozvala bych svoji BFF k našemu stolu, ale nechtěla jsem ji vystavovat stejnému ponížení jako před tím s Williamem. Od toho jsem měla jinou oběť.

Sebevědomě jsem zamířila rovnou k havraspárským. Sice jsem na Alastora pořád byla naštvaná, ale pokud šlo o muže, musela jsem hodně slevit. Jejich mozek evidentně nedokázal pochopit ten náš. A tak jsem to byla vždycky já, kdo musel ustupovat nebo lichotit nabubřelému mužskému egu. I když se Alastor tvářil jako kdovíjaký šprt, který celý den ležel v knížkách, ve výsledku byl stejný jako ostatní. Překvapilo mě, když jsem tam uviděla Barču. Asi zatoužila po nových kamarádkách. Kritickým pohledem jsem pohlédla na její společnice. Cassandru bych ještě pochopila, ale Kjeldovou? Vážně? A ta emo Kovalina tu dělala co? Už ji v Nebelvíru nikdo nechtěl? Ani ty incesťáci?
"Ahoj holky! Čau Seyi!" Pozdravila jsem je všechny. Ze slušnosti. Obešla jsem stůl a dřepla si vedle Ala, kterého jsem objala zezadu kolem hrudi a položila jsem si bradu na jeho rameno.
"Přišla jsem vám ho unést. Snad vám to nevadí!" Nevinně jsem se na ně usmála a políbila Ala na tvář a nevinně ho kousla do ucha. "Promiň... za to před tím. Měl jsi pravdu, byla to hloupost. Nechci se hádat." Šeptala jsem, aby nás nikdo neslyšel.
"Jordyn je s Cayem u nás, tak by bylo fajn, abychom se rovnou domluvili, ne? Už se toho dvojrande nemůžu dočkat!" Přitiskla jsem se k němu, aby ucítil můj parfém. Nehodlala jsem nijak vyjednávat. Byla to hotová věc. Nekompromisně jsem ho popadla za ruku, drze se usmála a vytáhla ho na nohy. Jeho večeři jsem Wingardiem Leviosa vynesla do vzduchu a oba dva odtáhla k našemu stolu.

"Ahoj lidi!" Zamávala jsem. Alovo jídlo jsem nechala dopadnout vedle toho Christinina na místo, kde se měl posadit. Nechala jsem ho na místě a zamířila na místo naproti němu, vedle Heleny. Přitom jsem se spiklenecky usmála na Richarda. Všeříkající pohled. Dosud jsem moc nevnímala, co to vlastně na stolech máme. Zakručelo mi v břiše. To, co jsem viděla, se mi ani trochu nelíbilo. Ryby by mi ani tak nevadily, ale.... tarantule? S viditelným zhnusením jsem zamířila na své místo. Zaujal mě černoch sedící vedle Sinestry. Netušila jsem, co tu dělá. Zřejmě si spletl stůl. Jeho sestra přece seděla u mrzimorských! Bylo mou povinností ho o tom informovat. Asi byl jen zmatený... Zmatený nebo nový, protože jsem ho tu nikdy neviděla. Zrovna jeho bych si určitě pamatovala. Poklepala jsem Blagdenovi na rameno, i když mě to stálo značné přemáhání. Co když měl mor?
"Um... ahoj. Nechci rušit nebo tak... ale asi jsi u špatného stolu! Acai sedí u mrzimorských, támhle..." Ukázala jsem na stůl žlutých, kde seděla Acai, Noelle a Felix. "Ty budeš její starší brácha, že? Já jsem Deirdre. Ahoj Jordyn!" Usmála jsem se, pozdravila Caylusovu novou přítelkyni a vrátila jsem se na místo vedle Helen. S povzdechem jsem si nandala od každého trochu, brouky jsem ale úspěšně vynechávala. Pustila jsem se hladově do jídla. Od Alastora jsem nemohla čekat, že by mě krmil jako Patrick, a tak jsem to raději udělala sama.
Sem tam jsem se na Ala usmála a se zájmem poslouchala ostatní.
"Už jsi řekl Jordyn o našem plánu, Cayi?" Natočila jsem hlavu na stranu a čekala na Princovu odpověď.
 
Jordyn Emily Byrd - 02. března 2017 15:43
jor4464.jpg

Hlavní síň - mrzimorský stůl → poté zmijozelský

Mrzimorští, zmijozelští


6. září


,,Cože?" Vyhrknu zděšeně a s vykulenýma očima se zadívám do mísy s kobylkama, když mi je oznámeno, že to skutečně jsou pravé kobylky. ,,Proboha." Chytnu se za srdce a se zhrozeným výrazem se rozhlížím po stole. Noelle si právě do pusy cpala nějaké osminohé cosy. Namířím na ni rozklepaný prst. ,,To...to... to je pavouk? Opravdový pavouk?" Cítím jak mě polévá horko a nemám daleko k mdlobám. Do toho se přidá i Acai a nabere do pusy rovnou celou hrst červů! Nevěřícně na obě zírám. ,,Tak - tak jaké to je?" Zeptám se jich tichým, stále zaskočeným hlasem. V jiných kulturách se tohle jí naprosto běžně a nerada bych někoho urazila, ale pro mě nejsou tarantule ani kobylky na denním jídelníčku.
,,No.. ano odeslali." odpovím mezitím bratrovi, který se mě ptal na dopis. ,,Myslím, že sova by nějakou svačinku uvítala, ale myslíš by ji chutnaly pra-" v tu chvíli se do všeho zapojuje i Fabian. Dnes to vypadá, že se toho zaskočeného výrazu nezbavím. Odkdy se můj bratr, můj Fabian zapojuje do takovýchto výzev? Včera alkoholová párty, dnes jezení brouků.. Co to bude zítra? A hlavně mi to na něj nějak nesedí.
To už mi ale zabořuje do ramene obličej Felix. Chlácholivě ho obejmu a snažím se ho uchránit od výhledu na to pojídání.
,,No teda lidi.." rozesměju se, už trochu klidnější, když se zapojuje i Maureen. Mezitím stále držím Felixe v náručí. Pravděpodobně to nebude tak špatné, když se do toho pouštějí všichni. Červi vypadají, že se nehýbají.. A jsou pražení, tak by to přece jen nemuselo být tak hrozné.
Maureen se však zaškaredí. ,,Na, tu máš." Podám ji sklenici dýňového džusu, aby pachuť v puse zapila, když to se od stolu prudce zvedá bratr a s dlaní před ústy vybíhá z hlavní síně pryč. Už, už jsem se zvedala, že za ním půjdu, když se zvedla Mau. Z obličeje se ji vytratil úsměv a vypadala jako hromádka provinilého neštěstí. ,,Neboj Maureen, on bude v pořádku. Nikdo ho do toho přece nenutil." usměju se na ni. Bratr se z toho vyzvrací a bude mu lépe. Není třeba se za něco obviňovat. Je dospělý a rozhodl se sám. Očividně přecenil své síly. ,,Aspoň teď už ví, že se příště nemá předvádět." Mrknu pobaveně na ostatní, ale nechám Mau odejít.
,,No teda." rozhodím rukama a nevěřícně nad tím pozdvižením na stole zakroutím hlavou. ,,To abych netrhala partu." zhluboka se nadechnu a vezmu mezi prsty jednu praženou kobylku. Trochu nedůvěřivě si ji prohlédnu ze všech stran. Co se mi může stát? Při nejhorším skončím jako Fabian. Při nejlepším si ještě přidám. Ale tak jako tak, Kenji měl v něčem pravdu. Měla bych se trochu odvázat, uvolnit. Ještě nikdy jsem školní řád neporušila, měla bych z toho špatné svědomí, ale tohle se zdálo neškodné a mohl to být dobrý start. Sice jednou svým dětem nebudu vyprávět o tom, jak jsem po večerce prozkoumávala tajné chodby hradu a vloupávala se profesorovi lektvarů do kabinetu, ale pojídání smažených kobylek nemusí znít úplně nudně ne?
Kobylku přiblížím k ústům, která následně otevřu, ale ještě než ji stihnu vložit do úst, uslyším povědomý hlas. Kobylka mi spadne na zem a já se překvapeně otočím na Cayluse, stojícího za mnou. Zdá se, že dnes mi odvázání se není přáno. ,,Caylusi..Já.." Chystala jsem se něco namítnout, ale styl jakým se mnou mluvil a fakt, že mě chtěl představit svým kamarádům mě přemluvil. Jemně tedy pohladím Felixe po vlasech a vstanu od stolu. ,,Holky moc ho nezlobte." Zazubím se na ně a věnuji jim omluvný pohled. Nerada kamarádky opouštím ale.. Jeho nabídka je až příliš lákavá. Možná až příliš jsem toužila po tom, aby mě jeho kolejní spolužáci přijali.
Nejistě se na něho usměju a nechám se odvést k hadímu stolu. Nevím, jestli je to jen má představivost, ale ty pohledy, které na mě ulpěly mi úplně připomněly hladové vlky. Trochu nejistě jsem se tedy posadila vedle Cayluse a s rozpačitým úsměvem jsem se po ostatních podívala. Snad jim tu nevadím.
Jako první se ozvala Sinestra. Spadl mi kámen ze srdce, když jsem viděla její přívětivý výraz a milý pozdrav. Ryan si přece jen našel fajn přítelkyni. Její poznámka byla sice trochu.. zvláštní, ale ten laskavý tón mi nedovolil být o ní na pochybách. ,,No vlastně jsem doufala, že by tu mohlo být něco jiného, než kobylky." Rozesměju se nervózně a nejistě se podívám po Caylusovi. S ním po boku jsem se tu cítila přece jen o něco více v bezpečí. On se však zdál zaujatý něčím jiným. Zuřivě se přehraboval v míse s praženými pavouky a já jen celá pobledlá sledovala, jak z nich postupně upadávají nohy. ,,Myslím, že Pája bude v pořádku." jemně ho vezmu za paži, abych ho uklidnila. Ale brzy se ozve i Richard. ,,Já..myslím, že si dám raději polévku." zdvořile odmítnu a nervózně se na lavici zavrtím. Přišlo mi hloupé ujídat z jejich stolu, proto jsem se stále k ničemu neměla.
Zaujal mě příchod nového zmijozelského studenta. Představování se ujala Sin. To se mě ale bohužel netýkalo. Sklopila jsem tedy pohled ke špičkám svých bot pod stolem a přemýšlela, jestli bych se neměla vrátit ke svému stolu. Měla jsem celou dobu nepříjemný pocit, že sem nepatřím.
Reginina příchodu si všimnu až když promluví. Vděčně se na ni usměju a nakonec si k sobě polévku přece jen přitáhnu.
,,Odkud jsi přestoupil?" zeptám se Blagdena zvědavě.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.78679299354553 sekund

na začátek stránky