Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:36Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je onlineDiana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 18:11Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Erika Claythorne - 28. února 2017 20:55
erand8255.jpg

Skleníky -> umývárna -> hlavní síň
Profesorky Primrose a Weaver, Kenji, Dan, Angela
Pondělí 6. Září



Ani se nenaději a Calyus zničí chudáka robůtka. Jen protočím oči v sloup, ale nereaguji na něj. Spíš zareaguji an propustku k obědu. “Díky. Nashle!“ vyhrknu rychle, aby si to profesorka ještě nerozmyslela, vrátím potřeby a peláším zpátky do hradu.

Nejprve ale do umývárny, musím ze sebe spláchnout ten ukrutný zápach. Popravdě… že bych byla nějak extra úspěšná se říct nedá. Stojím pod sprchou, pouštím na sebe horkou vodu, poctivě se drhnu mýdlem i čistícím kouzlem, ale ty růže cítím pořád. Nakonec to vzdám. S mírným povzdechem se obléknu a vydám do hlavní síně. A rovnou si přisednu k Danovi, Kenjimu a Angele.

Úsměv na tváři, jak je u mě obvyklé, nemám. Mí spolužáci by asi mohli odhadnout, že mi v očích probleskává smutek nad ztrátou kamarádky. Ale ve tváři mám výraz odhodlání a dobře skrývaných emocí. A ano, kolem mě se vznáší slabý, leč patrný závan jekéhosi… buďme upřímní… jakéhosi smradu.

“Nazdar, co to tu… fuj, co to je?“ zděsím se při pohledu na sojovou lázeň nebohého červíka. “To se jako opravdu chystáš sníst?“ oklepu se. Ani před tím jsem neměla chuť na jídlo, ale teď mě přešla o to víc. I tak se ale zmateně rozhlédnu po stolech. “Co to má znamenat? Kde je normální jídlo? To mám jako jíst syrový ryby?“ podivím se. “No páni… někdo má vážně smysl pro humor…“ ušklíbnu se při pohledu na hůlky. Vezmu je zkoumavě do ruky – do každé jednu. “Jak se to u všech rohatých…“ pronesu polohlasně a celkem zaujatě. Je to… vlastně celkem výzva. Asijskou kuchyni jsem nikdy nejedla, ale všechno je jednou poprvé, že ano. Zkouším se různě poprat s hůlkami, nakonec to ale vzdám. Odložím je a holou rukou si sáhnu pro sushi. Po jednom kousku, nebudeme to přehánět, že ano. Nedůvěřivě k tomu přičichnu a nakrčím nespokojeně nos. I když… po mém rande s růžemi to vlastně celkem voní. Nakonec do toho nejistě kousnu a ještě nejistěji to přežvýkám a polknu. “No… není to špatný, ale že bych to musela jíst každý den…“ usoudím.

Nějak u toho vůbec nevnímám své spolužáky. Zaobírám se jen jídlem a mumlám si spíš pro sebe. Až při poslední větě opět vzhlédnu i na ostatní a trochu se zarazím “Moment… to se to jako chystáte jíst všichni?“ nechápu při pohledu do jejich odhodlaných tváří nad miskou červů.
 
Caylus Lawson - 28. února 2017 20:49
vay441632914643.jpg

Před skleníky >> Kolej >> Hlavní síň


Pondělí 6. září


Rosalie, Blagden, Jordyn, zmijozelský stůl



Poněkud nechápavě sleduji, jak se robotovi zničehonic odděluje noha od těla a s cinknutím padá na zem. Na několik málo sekund celý ztuhnu, očima těkajíc po rozbitém transformerovi a slečně Primrose, ale jakmile se dostatečně vzpamatuji, pustím se do zběsilého hájení své neviny. „To samo!“ vykřiknu, ve snaze se bránit. „Křehký? Je nekvalitní.“ zamračím se. Co za součástky to Richard v Prasinkách proboha koupil? To měli všechny ostatní vyprodané, že ze samýho zoufalství vzal ty s označením made in China? „Jo, vyřídím mu to…“ zabručím otráveně, když mě slečna poprosí, abych o rozbitém modelu lordovi řekl. Beztak na to cestou do síně zapomenu, to ona každopádně neví, takže jí to odkejvat můžu. „No tak tedy nashle.“ rozloučím se a ještě než odejdu, vrátím do skleníků rukavice a kyblík s náčiním.
Mé další kroky mě vedou zpět na kolej. Potřebuji si sundat oslintaný dres a převléct se do uniformy. Jen co otevřu dveře pokoje, zaujme mě kočka sedící na jedné z postelí. To by samo o sobě nebylo nijak zvláštní, ale tohle zvíře vidím poprvý v životě a vím jistě, že nikdo z kluků tu kočku nemá. Barbařina Sisina vypadá trochu jinak, stejně tak ta Deidreřina bestie. „Jak ses sem dostala?“ překvapeně si neznámou micinu prohlédnu. Vůbec netuším, komu by ten čtyřnožec mohl patřit. „Radši mazej.“ vyháním jí. Není moudré jí tady nechávat. Ještě by sežrala některého z hadů a to by byl průser. Lord by bez té své tkaničky zešílel. „Co ty seš to za hloupý zvíře?“ zavrčím, když se kočka nehne ani o píď. Pokusím se jí vyhodit, jenže po mně sekne drápkem. „Mrcho nevychovaná.“ zanadávám, ale nakonec jí nechám být. Nehodlám tu ztrácet čas nějakou vypelichanou příšerou, která přišla bůhvíodkud. Raději na sebe navléknu čisté oblečení, přičemž to staré ledabyle pohodím na zemi. Úklid mě nikdy moc nebral, navíc jsem byl z domu zvyklý, že ho za mě dělají skřítci. Jaká škoda, že tady žádného mít nemůžu.
Po opuštění podzemí se ničím dalším nezdržuji a rovnou mířím do hlavní síně. Málem přitom vrazím do černocha před sebou, který stojí uprostřed vchodu a fascinovaně zírá kamsi do stropu. „Na co tak čumíš sakra?“ vyjedu na něj. „Čekáš, až zahřmí, či co? Jestli ti to nedošlo, tak brzdíš průchod.“ Nadechnu se, abych ho obdaroval další várkou nepříjemných slov, jenže k tomu nedostávám příležitost. Všímám si totiž znaku na jeho hrudi. „Ty seš ten kluk z venku. A seš Zmijozel.“ Kysele se zašklebím. Potěš koště, tenhle je vážně odedneška součástí naší koleje? Tomu se mi nechce věřit. Jen nad tím zakroutím hlavou, nechám negra negrem a vykročím k našemu stolu, kam ale nedojdu, protože zaregistruji známou tvář u stolu Mrzimorských. Jordyn. Ústa se mi rázem roztáhnou do širokého úsměvu, jenže ten ihned pohasne, když vedle ní spatřím ještě někoho.
A ten někdo není nikdo jinej než brejlatej čokoš. Můj bože, proč musí tahle špína vždycky obtěžovat nevinný lidi, kteří o to nestojej? Mylady…“ promluvím k Jordyn tiše, jakmile se se objevím přímo za ní. Vlasy jí opatrně odsunu na stranu a lehce jí přejedu prsty po krku. „Mám na tebe prosbu.“ pošeptám jí, snažíc se ignorovat čokoše vedle ní, což je zatraceně těžké, když bereme v potaz, že je odpornější jak všichni ti brouci na talířích dohromady. „Chtěl bych s tebou poobědvat. U našeho stolu.“ upřesním, chytím jí za ruku a vytáhnu na nohy. Ještě než jí odtáhnu pryč, krátce se rozhlédnu kolem, jestli není v dohledu Fabian. Její povedený bratříček tu teď vážně není vítaný. „Pojď. Chci tě představit ostatním.“ Pevně jí stisknu dlaň v té své a pomalu jí dovedu ke zbylým háďatům. „Čau lidi.“ pozdravím všechny přítomné a usadím se vedle Christiny. Ne, vážně nechci být vedle tý nepříjemný chlapny, ale jenom takhle můžu sedět naproti Richardovi, kterému hodlám vyřídit vzkaz ze skleníků. Nadechnu se a otevřu pusu, jen abych jí mohl v příští sekundě zase zavřít. Uvidím totiž něco strašného.
Tentokrát to není čokoš, nýbrž miska pražených tarantulí. „Kdo mohl udělat něco tak strašnýho?“ Bolestně se zašklebím. Tohle jsou opravdové tarantule. Úplně stejné, jako je Pája s Májou. A ty prasata z protějších stolů je jedí. Jo, vadí mi to. Jako jedna z mála věcí. Pavouci jsou totiž má nejoblíbenější zvířata. „Ježiš, snad mezi nima není Pája.“ Přitáhnu si nádobu k sobě a začnu se v ní zuřivě přehrabovat. Pája mi utekl už tolikrát, že bych se ani nedivil, kdyby ho skřítci z kuchyně sebrali a udělali z něj… tohle.
 
Tristan Delacour - 28. února 2017 17:51
1c912741908bf0ea6b2cdc93be04c5cf267.jpg

Od jezera, přes společenku, až do Velké síně
Maeve a potom ostatní

Pondělí, 6. září


Jakkoliv příjemné posezení s Maeve u jezera bylo, nakonec se musím omluvit a zamířit do hradu. I přes šálu a bezprsté rukavice mi začalo být chladno. A bude hůř. Proč se jen matka nezalíbila do někoho třeba z Hawaie, když už...

Zodpovím hádanku a na pokoji pak uložím si tašku s knihami a malbami, ještě bych si je na obědě umazal. Neochotně odložím i šálu a rukavice... a poté, co se maličko zahřeju ve společence u krbu, zamířím na do Velké Síně.
Pousměju se, když při vstupu letmo zahlédnu na jednom ze stolů úhledné roličky sushi. Dnešní menu mi rozhodně vadit nebude... Prosmýknu se kolem někoho, kdo mi sice není povědomý, ale asi ho nikdo neučil, že kudy se chodí, tam se nestojí jak solný sloup, a usadím se k Havraspárskému stolu, o něco stranou ostatních. Cpát se k hloučkům se mi nechce...

Malinko nakrčím nos, když vidím, že nejen ze sushi složena je dnešní hostina. Ale nabídka je tak široká, že si nikdo nemůže stěžovat.
Na talíř naložím si kousek od lososa, něco maličko pečených těstovin, trochu krevet, ústřic a mušlí a přihodím i pár šnečků - s avokádem jsem je ještě nezkoušel.
Nad mečounem zaváhám... jako pro milovníky koní koňský salám, i mně je podivně zkoušet mou oblíbenou rybu. Nakonec po kousku stejně sáhnu. Uvidíme, zda-li je na tom mečoun podobně jako žraloci, z nichž jídla připravená jsou zajímavá spíš právě složením než samotnou chutí.
Cokoliv vícenohatého či červovitého bez zájmu přejdu, než se pustím vybraně do výborného jídla.
 
Blagden Graves - 28. února 2017 17:17
6dc97b7638d26661b68bbc5311ad1e149123.jpg

Kabinet profesora Snapea > ložnice > sovinec > Velká Síň
Profesor Snape, pak ostatní noví spolužáci

Pondělí, 6. září


Téměř by mě překvapilo, jaký obrat nabralo profesorovo chování při zmínce, že jsem nový student v jeho koleji. Ne že by byl o tolik příjemnější, ale rozhodně už na mě nehledí jako švába, který se ho rozhodl ve volné chvilce otravovat. Dostalo se mi cti, vida. Bez dalších zbytečných otázek (koneckonců, vše podstatné bylo řečeno) si vyberu uniformu, převezmu rozvrh a seznamy předmětů a zapamatuji heslo, než se zdvořilým poděkováním opustím Snapeův kabinet.

Zamířím do zmijozelské koleje. Naštěstí si heslo pamatuji, i když pravda na dost dlouhou dobu mě zmate, kde že to heslo napsat či říct... doufal bych v nějaké dveře, třeba. Po vstupu zvědavě se rozhlížím po docela tmavé společenské místnosti s přívětivým dekorem, okouzleně vyhlédnu i jedním z oken, než zamířím do ložnic. Vyberu si nejbližší volnou postel, převleču do uniformy a zabydlím Lucifera. Ten, celý nevrlý po dlouhém kodrcání, sekne po mně packou jen co otevřu dvířka přepravky a odběhne pryč. Vlastně... se mu ani nedivím. Když vybalím útroby kufru do prázdné truhly v nohách postele a šoupnu kufr i kočičí přepravku pod postel, krátce zkontroluji v zrcadle, jak to vypadá.
No... mohlo by být i hůř. Nepřesvědčen o vlastním výroku radši vezmu klec, vysvobodím z ní výrečka a šoupnu ji taktéž pod postel, pak s Konrádem na ruce zamířím najít onen sovinec, o kterém se zmiňovala vrásčitá profesorka.

Po chvilce hledání tak trochu nevěřícně hledím na místo, které má být mému sovímu rozmazlenci novým domovem. To skutečně nešlo pověřit nějakého skřítka úklidem? Určitě by stačilo jednou lusknout prsty... nebo možná ne víc než tucetkrát, uvážíme-li věkovité vrstvy nánosů po přítomnosti ptáků. Kolik v tom musí být bakterií... V duchu otřesu se znechuceně, tady nemíním chodit víc, než je nejnutněji zapotřebí. Dávaje si pozor, abych neuklouzl či neschytal ptačí pumou, po zanechání Konráda na místě rychle opustím rizikovou zónu.
Předtím, než zamířím do Velké Síně, si pro jistotu zajdu očistit boty a umýt ruce. Fuj.

Musí být už nějakou chvilku po poledni, když se konečně dostanu do Velké Síně na oběd. Po vstupu se na chvíli zastavím, ignoruje, že možná někomu zablokuji cestu, a překvapeně vzhlédnu ke stropu. To je náhodou krásný, originální nápad... když vynadívám se na očarovaný strop, rozhlédnu se kolem, maličko bezradně. Nikoho tu neznám... a nejsem si jistý, který ze stolů vlastně patří mé nové koleji. Vidím studenty různých kolejních barev, jak sedí v hloučcích a patrně se mezi sebou dobře baví.
 
Mirabel McGregor - 28. února 2017 16:55
b9927e1c930d8f4be375a5b6dd11d709533.jpg

Hlavní síň – Učitelský stůl



Saga

Ochutnala jsem první sushi. Nebylo špatné, ovšem se sojovou omáčkou to chutnalo ještě lépe. Fajn, tak to by šlo. Zkusím i to další? Dala jsem si do pusy další kousek a zkoumala, co všechno je přede mnou na stole. Něco vypadalo celkem děsivě.
Po chvíli skončila moje samota u profesorského stolu. Objevila se tu Saga, jeden z mála lidí, se kterými jsem se aspoň trochu seznámila. „Zdravím,“ pousmála jsem se na ni. „A dobrou chuť,“ kývla jsem ještě a vzala si tentokrát na talíř plněnou rolku. „Máš nějaké zkušenosti s těmito dobrotami? Já teda moc ne.“ Ochutnala jsem kousek rolky. „Ale tohle není špatné,“ znovu jsem se usmála

.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 28. února 2017 15:27
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Les --> ošetrovňa


Bendži, Nairi,Hagrid

6. September



Kompletne mi stačí keď Hagrid povie, že testraly vycítia zlé myšlienky a to je dôvod, prečo sa držia preč od ľudí.
Takže mám reálnu šancu! Ja ich chcem len..ja neviem. Poňuňať. Dotknúť sa ich. V živote by som im nechcela ublížiť, tak by mali prísť za mnou, nie? Možno keď budem veľmi silno myslieť na to, aby prišli, prídu.
So vzdialeným pohľadom sa trochu ponorím do bdelého snívania, dneskajší úspech ma v tom len podporuje.

Kdesi v polovičke zbierania húb sa mi podarí to so značkovaním zvrhnúť na akúsi naháňačku keď sa Bendžemin rozhodne vrátiť mi to. So zbesilým smiechom pred ním upaľujem medzi stromami a kríkmi, ale nakoniec ma obalamutí keď prudko zabočím za strom, čo odo mňa akosi očakáva a vletím rovno doňho. Skončíme sa váľať na zemi, kvetovaná korunka spadne kdesi medzi huby. Ja sa snažím zúrivo brániť jeho končatínám, no v nestráženej chvíli mi pricapí jeho veľkú ruku cez stred tváre.
Heeej!
Skríknem na neho s úškrnom. Vyplazím mu jazyk a aby som ladila, pramene vlasov sa mi postupne sfarbia všetky tiež do fialova.
Nech to má štýl!.
Po očku mrknem na Nairu, či sa nerozhodne aj ona vrátiť mi to, našťastie to vyzerá, že jej to nejako moc nevadilo. S miernym chichotaním sa zdvihnem a pomôžem dozbierať košík do plna. Cítim vnútri akýsi dobrý pocit, že sme nakoniec skončili všetci aj s Hagridom v lese. Vonku bolo krásne, ešte sa držalo teplo, vládla medzi nami dobrá nálada...všetko bolo fajn. Bude fajn.
Zoširoka sa usmejem a keď zistím, že venček z kvetov pád neprežil a rozpadol sa, pozbieram biele kvety a položím ich do malého kruhu na jeden veľký hríb.

Hagridov nápad privítam s nadšením. Neboli sme zrovna fakulta ktorá by si potrpela na víťazstve o pohár alebo na bodoch a tak to aj vyzeralo.
Pár bodov navyše by nám teda ale určite nezaškodilo.
Rozlúčime sa s hájnikom a vydáme sa späť do hradu. Naira sa zakliesni o moju ruku, a tak to isté spravím aj s Benjim, aby sme išli pekne všetci traja pri sebe. Pevne ich oboch držím a keď začujem škŕkanie v bruchu, to moje akoby sa rozhodlo pridať ku koncertu a tiež sa ozve.
Ani som si neuvedomila že ten čas tak rýchlo uletel. Kopnime do vrtule, nech sme čím skôr na obede.
Potiahnem ich oboch za sebou, keď zrýchlim. Úprimne mi bolo jedno za kým pôjdeme ako za prvým, Snape určite nebol zrovna kamoš do partie ale vždy som sa bavila na tom, ako vedel ľudí..odpinknúť. S radosťou pozorujem, že ani jeden sa nesnažia zmazať otlačok ruky z tváre.
Ja si to nechám až do večera. Páči sa mi to!
Všimnem si Nairu, ktorá predtým mala celotelový stret s hubami, ako sa snaží oprášiť si habit pred tým, ako sa dostaneme na ošetrovňu.
Umh, Nai? Prečo sa jednoducho nevyčistíš kúzlom?
Nadvihnem spýtavo obočie, načo sa zastavím pred dverami ošetrovne a bez váhania pustím Bendžiho aj Nairu, dvihnem ruku, zaklopem a potom otvorím dvere.
Je tu niekto?
Spýtam sa nahlas a nie moc taktne vzhľadom na možných ležiacich vnútri.
 
Saga Lindqvist-Weaver - 28. února 2017 14:52
saga2670.jpg

Před skleníky -> Velká síň

6. září

Caylus, Erika, Rosalie, pak Mirabel

No, práce nám nejde od ruky tak rychle, jak by nejspíš Rosalie chtěla. Erika se sice snaží, ale Caylus se polovinu času jen vzteká a nadává. Vážně jak malé dítě. Utrápeně si povzdechnu se otřu si pot z čele, což za sebou nechá šmouhu. Když se Lawson rozeběhne za robůtkem, chci ho zastavit, ale to už robota nese k nám.

"Pane Lawsone," pronesu výhružně, protože mi už dochází trpělivost, ale v tu chvíli z robota upadne noha. Zamračím se, ale Rosalie to bere sportovně. Robůtka převezme a odnáší do skleníků, zatímco studenty propuští na oběd. Zavrtím nespokojeně hlavou, ale i já odnesu náčiní a zástěru dovnitř do skleníků.

Zeptám se Rosalie, jestli půjde na oběd, ale nechce. "Jestli uvidím Richarda, pošlu ho za tebou," slíbím jí a rozloučím se s ní. Mám už taky docela hlad, proto k hradu jdu tak rychle, jak jen mi moje dlouhé nohy dovolují.

Ve Velké síni už je rušno a studenti ovšem jí nějak...opatrně? Překvapeně se rozhlédnu. Ten den přišel..skřítkové se zbláznili! pomyslím si a jdu k učitelskému stolu. Sedí u něj jen Mirabel, jinak je prázdný. Než dojdu k našemu stolu, zastavím se u zmijozelského, kde sedí Richard. "Pane Cornigrume, shání se po vás profesorka Primrose ve sklenících. Až doobědváte, měl byste za ní zajít," řeknu, než se kývnutím hlavou zase rozloučím.

Čase se konečně najíst! Dojdu k učitelskému stolu za Mirabel. "Dobré poledne," pozdravím Mirabel a sednu si vedle ní. Vidím, že si zatím troufla jenom na sushi a já v tom následuji jejího příkladu.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.8206958770752 sekund

na začátek stránky