Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7628


Hraje se Denně Herní čas: 20:35  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:19Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 22. února 2020 21:56Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 21. února 2020 9:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 13. května 2019 20:19Kayla Harper-Burns
 Postava Alexander Richardson je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:52Alexander Richardson
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:29Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:19Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 18. února 2020 18:59Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 19. února 2020 6:37Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 22. února 2020 10:07Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 03. února 2020 8:55Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 22. února 2020 20:10Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 13. února 2020 17:32Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 17. ledna 2020 23:17Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:01Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 20. února 2020 12:12Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:43Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Domenico Conte
 
Janna Parker - 30. listopadu 2016 20:04
12459888953867.jpg

Nádvoří u Nebelvírské věže



Dan


Kamenná lavička mě začínala trochu studit, jak byla studená a mokrá, ale nebylo to nic, co bych v tuhle chvíli nedokázala vydržet. Déšť aspoň dokáže trochu zchladit rozpálené tváře. A uklidní i myšlenky na vlastní smrtelnost, než zítra vyrazíme do kostela na rozloučeni s naší spolužačkou.

Dlouho však sama nezůstanu. Za sebou zaslechnu své jméno, vyslovené známým hlasem a já po chvíli poznávám Dana, který usedá na tutéž lavici, nechávají mezi námi symbolické místo.
"Je to na nic. Už tak je život krátký, takhle to člověku přijde, že se Jackie ani nestihla nadechnout," pronesu do večerní tmy.
Musím na to přestat myslet v takhle negativním světle. Přišla jsem sem abych si pročistila hlavu a ne, abych si ji ještě víc zasírala špatnými myšlenkami.

Dan, jak cítím z jeho slov, sem pravděpodobně přišel, aby mě odsud vytáhl, navrhujíc, že bych mu mohla pomoct najít Kenjiho, který se někde potuluje po školních pozemcích.
Nijak se nebráním, když mě staví na nohy. Bude na tom něco pravdy. Když chce člověk přestat myslet, tak začít něco dělat hodně pomůže.

"Dobrá, samozřejmě pomůžu. Nějaký nápad, kde by mohl být? Přiznám se, že jsem ho teď večer moc neregistrovala," pohlédnu na něj, vytáhnu z kapsy kapesník, abych se naposledy vysmrkala.
 
Acai Luqueba - 29. listopadu 2016 11:52
188886.jpg

Chodba 1. Patro -> Kolej

Caylus



„Budu s tím počítat.“ Potlačím úšklebek. Beztak to vypustí v momentu, kdy se ode mě vzdálí. Stejně jako vypouštěl cokoli, co se přímo netýkalo jeho osoby. Někdy až skoro obdivuju to, jak je si žije jen sám pro sebe a na nikoho jiného se neohlíží. Když tedy nepočítám jeho matku, což je pravděpodobně jediná osoba, na kterou ten kluk bere ohledy. Sebestředná povaha je někdy neskutečnou výhodou. Vzpomene si na to až v momentu, kdy mu k tomu dám příležitost. Kterou mu stejně dám, protože tahat s sebou věc, co jedním jediným kouzlem může někomu vzít život, mě neskutečně obtěžuje.
Není možné, abychom se na tomhle shodli. Dál to nekomentuji. Nemá to cenu. Mohli bychom se tu hádat klidně celý večer a na to ani jeden z nás nemá náladu. Nehodlám přemýšlet nad tím, která varianta je lepší a která ne. Smrt jako smrt. Tragédie to je v každém případě a nakonec je úplně jedno, jestli to bylo milovskou zbraní anebo kouzlem. Jackie už nám to nevrátí a Coraline to taky nepomůže. Co víc… zakázané kletby znají všichni ještě dřív, než kterákoli jiná kouzla. Speciálně děti, které se do kouzelnického světa narodí.
Neodpustím si ironické pousmání. Však já vím, jak tě to obtěžuje. Ne, že bych to nevěděla už před tím. Bylo mi ukradené, jestli ho tím otravuju nebo ne. Stejně, jako jemu bylo šumák, jak se cítím, tak mě nezajímalo, že trpí, když mluvím o pocitech. Potřebovala jsem to někomu říct. On vypouští všechno, co ho nezajímá, což mi vyhovuje. Je to lepší, než kdyby mě skutečně někdo vnímal a pak na mě koukal soucitným pohledem, kdykoli by mě viděl. Mohla bych se svěřit i Kwiki, ale přišla bych si jako blázen, kdybych mluvila s plyšákem. Reálný člověk je v tomhle případě lepší. Klidně by u toho mohl i spát. Hlavně, když to vypadá, že poslouchá.
„Máme daleko lepší věci než je ta tvoje whisky.“ Někdy mě vážně irituje, jak opovrhuje čímkoli, co nemá oficiální nálepku nějaký značky anebo zaručený kvality. V tomhle směru je stejně omezenej jako všichni ostatní naškrobený dětičky, co se narodili se stříbrnou lžičkou v prdeli. „Seš jenom o pár měsíců starší, beztak o tom víš stejný prd jako já.“ Zasměju se a šťouchnu ho do žeber. Jsem na shazování od ostatních zvyklá. Podceňování pro mě není nic neobvyklýho ať už od Cayluse nebo od kohokoli jinýho. Je pak příjemné sledovat jejich překvapené výrazy, když zjistí, že se přepočítali. A to ne jen v pití.
Pobaveně povytáhnu obočí, když na mě začne syčet. Nejspíš čekal, že budu skákat radostí do stropu, že mě zachránil v úzkých a pak jako princeznu nesl v náručí přes celou školu až do bezpečných prostorů naší ošetřovny. Jo. To určitě. „Jsem ti vděčná, že si mi pomohl, ale stačilo proplesknout. Probrala bych se a všichni bysme byli spokojený.“ Nebylo nutný mě táhnout jako pytel brambor. Ví přece, jak nesnáším ten smrad dezinfekce. Jsem rozhodnutá tam víc nepáchnout. Speciálně kvůli vlezlým dotazům té rádoby doktorky, co tam je.
„To se teprv uvidí.“ Je morbidní, že se hodláme předhánět v tom, kdo bude na zítřejším posledním rozloučení zpívat líp. Ale co mohu soudit, jsem si stoprocentně jistá, že Caylus to nebude. Já s největší pravděpodobností taky ne, ale mám pořád větší šanci než on. Beztak jsem ho k tomu přemluvila jenom proto, abych si užila ten moment, kdy ze sboru odejde a zbude mu akorát jeho uražená ješitnost. Myslím, že Jackie by to ocenila. Nechtěla by přece, aby kvůli ní všichni brečeli. Byla to v pohodě holka. Umím si představit, jak ho sama táhne z kostela, protože jí z jeho zpěvu bolí hlava. Bude mi chybět. „Zeptej se tý nový, co to má na starost. Třeba ti nějakou větší roli dá.“ Podpořím ho, jako vždy.
„Všechno.“ Přikývnu a na rozdíl od něj, zůstávám sedět na místě. Sleduji, jak odchází. Myslela jsem, že po tom, co jsem se dozvěděla od zdravotnice, mě jeho slova přesvědčí o tom, že je to celé jenom jedna velká hloupost. Dokonce i jeho reakce mi přijde dost… logická. Nesedí mi na tom jen jedna věc. Alec by přece nikoho nepomlouval. Kromě dementních keců mu přece Caylus nikdy nic neudělal, neměl by přeci důvod si něco takového vymýšlet. Ráda bych se ho zeptala, ale narozdíl od Caye, který je citlivý asi jako šutr... to bude muset počkat.
S povzdechem se zvednu a odšourám se na kolej, míříc rovnou do pokoje, kde se převléknu do pyžama. Při večeři se mi útok kuřete naštěstí vyhnul a beztak si ráno půjdu zaběhat, tak se vysprchuju až pak.
Letmo pohladím Kwiki, sedící na mé posteli a odvleču se do společenské místnosti, kde sebou plácnu na zem ke krbu. Je mi jedno, jestli tam někdo je, nebo ne. I kdyby ano, nevšimla bych si. Dnešek stojí za hovno.
 
Alastor Krimmer - 29. listopadu 2016 10:26
al1932.jpg

Třetí patro-->Pokoje-->Sprchy-->Pokoje-->Velká síň

Dee, Lidé cestou a ve Velké síni (hlavně Havraspárští spolužáci)

Po sprchách? Nečte mi myšlenky? Skoro mám chuť vyzkoušet nějaké zásady nitrobrany, ale pochybuji, že je to jeden z těch předmětů, že by se na základě teorie dali použít v praxi bez tréninku.
,,Budu tam. Zatím ahoj.“
Co jiného bych na to také měl říct. Chvilku sleduji, tak vyrazí pryč. Po chvilce se také dám do pohybu, avšak podstatně loudavějším krokem. Bylo to docela zvláštní, ale líbilo se mi to. Rozhodně se mi to líbilo.

Dorazím do věže a na otázku toho opeřence odpovím, skoro jako by tam nebyl. Když nad tím tak přemýšlím, tak se mi ani nestáhli vnitřnosti jako obvykle, když na tu stvůru musím promluvit. Věží projdu nevšímaje si klábosících spolužáků z nižších ročníků, kteří jistě mluví o tom úmrtí. Vezmu si věci na převlečení i na mytí a vyrazím opět pryč, přímo do chlapeckých umýváren.

Celá cesta, jako by ubíhala v prapodivném natáhnutém tempu. Neustále si přehrávám, co se stalo v té opuštěné chodbě. Nějak tomu nemohu uvěřit.
Konečně ve sprše. Doopravdy jsem se nevykryl úplně dokonale. Na levé straně jsem od kuřete pořádně mastný. Po sprše si vyčistím použitý hábit, ale i tak si vezmu čistý, tento půjde na praní už je kvůli aviváži nebo po čem to tak voní.

Dokončím obvyklou večerní hygienu a vyrazím zpět do pokojů, ze kterých opět vyrazím zpět do velké síně. I přes loudání tu jsem dříve než Dee, a tak zalezu do velké síně. Vidím tam Cass a Runu ve společnosti několika dalších spolužáků.

Přiblížím se a ve chvíli ticha se přidám.
,,Tak Hoochová svolila. Zítra máme hřiště od půl čtvrté do pěti. Prý si máme dát pozor na potlouky, že budou nějak divočejší. Jsem zvědavý, kdo to kouzlo vymýšlel“
 
Rosalie Anne Primrose - 29. listopadu 2016 09:32
2j0mi6t1585.jpg

Kabinet > Skleníky

Severus



„Ano, to je pravda.“ Potvrdím kolegovi. Jsem si moc dobře vědoma, že ještě před šesti lety jsem seděla v lavici a pilně se učila. Přesto mi rozdíl mezi dnešními studenty a mnou přijde opravdu veliký. Dost velký na to, abych o nich byla schopna smýšlet jako o dětech, aniž bych se snažila je nějak degradovat. A pravidla pro mne vždy byla posvátná, uklidňují mě.
„Myslím, že po večeři to bude v pořádku. Nerada bych měnila něco, co už bylo dohodnuto.“ Ačkoli si nejsem zcela jistá, zda se mu neudělá nevolno, když se bude hned po večeři věnovat těžké fyzické aktivitě. Ale to není nic, co by nespravil šálek čaje před začátkem trestu. Na slehnutí. „Pokud na tom budete trvat, mohu vám pak poreferovat o tom, jak jeho trest probíhal.“ Navrhnu, přestože si nemyslím, že by o takové informace Snape stál. Mohlo by to být mrhání jeho drahocenným časem.
„Na shledanou.“ Věnuji mu vděčný úsměv a chystám se k odchodu. To už mě ale zastavuje a upozorňuje na plášť. Zmateně se ohlédnu směrem, kde onen plášť visí. Nepamatuji si, že bych se tu svlékala. „Není můj.“ Nakrčím obočí a prohlédnu si plášť zblízka, načež si uvědomím, že jsem ho už viděla na naší zdravotnici. „Patří slečně Renoire. Uvidím se s ní za několik minut. Vezmu jí ho, pokud chcete.“ Navrhnu a rovnou si plášť přehodím přes ruku. Nevidím důvod, proč by měl odmítnout. Čím dřív se jí vrátí, tím lépe pro ni, ne?
„Hezký zbytek večera, pane.“ Rozloučím se znovu, teď už snad naposledy, a opustím jeho kabinet.
Zamířila jsem rovnou do skleníků. Plášť jsem odložila na jednu ze sedaček u sezení. Ettariel by měla každou chvilku dorazit. Asi bych mohla připravit čaj. Ona je jedna z těch, která jím nepohrdne. Sama ho na ošetřovně připravuje a nabízí. Který to měla nejraději? Byl to jasmínový? Snad si to pamatuji dobře.
Než se čaj dodělá, usednu ke svému stolu a sepíšu psaní, které sroluji do ruličky a převážu tmavě hnědou stužkou. Velikostí je sotva na několik centimetrů, aby ho Bee unesl.
„Bee.“ Zavolám svého malého přítele a psaníčko mu předám. Jistě, mohla bych použít sovu, ale Bee se dostane všude a mnohem rychleji. Sovu bych použila na korespondenci mimo Bradavice. „Dones to Caylusovi.“ Neujde mi jeho otrávený výraz, což mi na tváři vykouzlí pobavený úsměv. „Ale no tak. Přece nebudeš uražený. Jsem si jistá, že to nemyslel špatně.“ Snažím se ho udobřit, nicméně to nemá ten účinek, co bych chtěla. „Udělej to pro mě. Až se vrátíš, dostaneš odměnu.“ Pokusím se ho tedy nalákat jiným způsobem a k mému štěstí to zabere. Sleduji, jak svými blanitými křidélky párkrát zamává a pak vylétne ze skleníků plnit svůj úkol.
Já sama se odeberu mu připravit onu odměnu, co jsem mu slíbila.
 
Lucca Di Falco - 29. listopadu 2016 00:58
fantasiapainting(52)8257.jpg

Konečně pryč



Hlavní síň --> společenka



Jordyn, Fabiánek
Celá místnost se zdála být pochmurnější. Tmavší dým se vznášel mezi brečícími, než před chvílí. Zkroutil jsem ústa do grimasy a snažil se udržet slzy tam, kde byly původně. Proč se to muselo stát?!
"Jo, půjdu, myslím, že jídlo taky odložím na jindy." Otočil jsem se na Fabíčka, který se za necelých pět vteřin vydal pryč. Nesledoval jsem, kam má namířeno. Místo toho jsem visel očima na Jordyn. Slzy jí stékaly po tvářích, jak jsem se k ní pomalými kroky přiblížil a sevřel ji v obětí. Zabořil jsem hlavu do jejího ramene a nechal i své potlačované pocity na povrch. Brečeli by, kdybych umřel já? Nevím, nechci to zjišťovat.

"To bude dobrý" Snažil jsem se Jordyn utěšit. Začal jsem broukat melodii jedné Italské ukolébavky. Nějaké pěvecké talenty by se teď hodily, protože to, co jsem vyluzoval za zvuky se ani trochu nepodobalo tónům. Tímto nemůžu nikoho utěšovat, je to k pláči. Jako by toho pláče nebylo dost...
Naštěstí se Fabíčekvracel, tak jsem mu jen hodil prosebný pohled přes rameno jeho sestry, kterou jsem pustil, jen abych ji jemně chytnul za předloktí a co nejrychleji zmizel z barvami zakouřené Hlavní síně.

Připadalo mi, že jsme si to nějak zbytečně obcházeli, protože cesta trvala snad věčnost! Jakmile jsme se ocitli ve společenské místnosti naší koleje, tázavě jsem se na oba podíval a začal nahlas uvažovat.
"Nabízí se různé možnosti, jak se vyrovnat se strátou, myslím, že jsem to někde četl, nebo něco, ale nejsem si jistý, jestli to pomůže, každopádně to můžeme zkusit. Mám dojem, že tam tvrdili, ať si představíme toho člověka, jako by nebyl nikdy součástí našeho života. Nevím přesně, jak to má pomoct, ale snad to pomůže." Uhladil jsem si rukou vlasy a zamračil se.
"Ta představa se mi nelíbí. Můžeme kdykoliv zkusit jinou alternativu. Myslím, že se to jmenovalo vymýcení zlých duchů, to nezní nijak moc suprově, ale statistika říká, že sedmdesát procent případů dopadlo dobře." Zadíval jsem se na ně. Musel jsem mluvit. To oddalovalo slzy, které se mi už před několika minutami koulely dolů po tvářích.
 
 
763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.091775894165 sekund

na začátek stránky