Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 4:33Mirelle Devény
 
Rolanda Hoochová - 27. listopadu 2016 22:15
large(8)59646442.jpg

Hlavní síň - kabinet

Přítomní a Alastor



Celé dění v hlavní síni přejdu s neutrálním výrazem. Nač se rozčilovat. Naštěstí všechny neplechy vyřídili kolegové, takže jsem se mohla v poklidu věnovat večeři a sem tam pronést pár slov s Minervou. Síní se však od začátku nesla zvláštní atmosféra, takže toho profesoři mezi sebou moc nenamluvili.
Když Minerva zacinkala o skleničku, odložila jsem příbor a přísným pohledem přejela všechny studenty v síni. Teď je ten správný čas, aby se přestali chovat jako nevycválaní koně a věnovali veškerou svou pozornost Albusi.
Ačkoliv Brumbál ve sborovně přímo nezmínil, kdy to chystá sdělit studentům a jestli vůbec, přesto jsem tušila, že to dnes udělá.
Mlčky jsem poslouchala jeho slova a můj jindy přísný výraz v sobě dnes odrážel lítost a smutek. Zlatá očka se v jednom okamžiku zaleskla od slz, než jsem je úspěšně zase skryla. Lehce nadzdvihnu hlavu, abych se podívala na temné nebelvírské vlajky. Nebohá Monroeová. Měla jsem ji v paměti pevně vyrytou. Patřila mezi nejlepší střelkyně. Dravá, odhodlaná. Jen tak se nevzdávala a hlavně měla smysl pro tým a spolupráci. A nejspíš právě to se jí stalo v sobotu osudným.
Když skončí minuta ticha, naposledy se napiji z pohárku s čistou vodou, rozloučením se s ostatními profesory a rozejdu se chodbou z hlavní síně ven.
Před dveřmi si mě však odchytne jakýsi student. Vím o koho jde. Jeho tvář znám, ale nikdy si k němu nedokážu přiřadit jméno. Neobvyklá prosba v takovou chvíli.. Ale jak řekl Albus. Život musí jít dál.
,,Jistě. Zatím za mnou ještě nikdo nebyl, takže od půl čtvrté do pěti je hřiště vaše. Bednu s míči naleznete pod tribunou. Jsou to dveře naproti úschovně košťat. Buďte s těmi potlouky ale opatrní. Nejsem si vědoma, že by s nimi někdo o víkendu trénoval, tak počítejte s tím, že budou divočejší než je tomu při zápase." Upozorním ho. ,,Až skončíte, vše po sobě ukliďte a zamkněte." Pokud je to vše, co potřeboval, rozejdu se do svého kabinetu.
 
Fabian Byrd - 27. listopadu 2016 22:10
nnn5536.jpg

Hlavní síň --> Přesun na kolej


Jordyn, Lucca, Noelle



Celý mi to připadalo jako hloupý vtip. Ještě před pár minutami jsem vesele klábosil se sestrou a smál se, kdežto teď mám co dělat, abych zahnal slzy, které se mi nedobrovolně hrnou do očí. Nemůžu tomu uvěřit. Brumbálova slova jsou těžká jako obrovský balvan, který mi znemožňuje dýchat. Jsem v takovém šoku, že se mi na malou chvíli skutečně zatají dech. Naše spolužačka je mrtvá a druhá v bezvědomí v nemocnici. Jak? Proč? Co provedly ty dvě tak špatného, že se jim muselo stát tohle? Existuje vůbec nějaká spravedlnost? Pochybuju…
,,Bože můj…" Dostanu ze sebe tiše, skoro neslyšně. Ostatní u stolu mají podobně vyděšené reakce. Není se čemu divit. Coraline je naše spolužačka a Jordyn, Alex a Acai s ní byly celých pět let na pokoji. ,,Já tomu nemůžu… prostě nemůžu…" Nemám ani sílu větu dokončit. A proč taky. Slovama těžko vyjádřím, jak se právě cítím. Už od pohledu je totiž jasně patrné, jak mizerně mně i mým spolužákům právě je.
Stejně jako ostatní se při minutě ticha zvedám na nohy, které se mi ale tak moc třesou, že se na nich sotva držím. Zdrceně si sedám zpátky. Koutkem oka si všímám, jak Benji uklidňuje Alex a pak spolu odchází. Acai je brzy následuje, Lucca sedí jako přikovaný a má sestra pláče.
,,Jordyn." Hlesnu a opatrně kolem jejího rozechvělého těla obtočím ruce. Nevím, co bych měl udělat, abych jí uklidnil. Ať řeknu, co řeknu, její bolest to nezmírní. ,,Vraťme se na kolej. Tady bychom neměli zůstávat." Většina už stejně odešla a kvůli jídlu tu nehodlám zůstávat. Nemám na něj nejmenší pomyšlení. Jak bych se mohl cpát, když je naše kamarádka v bezvědomí a druhá mrtvá? ,,Lucco, půjdeš s námi? Já… já…" Hlas se mi úplně zlomí. ,,Já už jídlo nemůžu ani vidět." vysvětlím a odtáhnu se od sestry.
,,Omluvte mě prosím ještě na chvíli, hned budu zpátky." vyhrknu rychle a vyskočím na nohy. Přes celou místnost se ženu až k havraspárskému stolu, přímo tam, kde sedí Noelle. ,,No, dneska na doučo…" Opět se zarazím v půli věty, protože si všímám slz, které jí stékají po tvářích. Najednou si připadám jako ještě větší idiot, než jsem. Co jsem sakra chtěl říct? Že naše večerní doučování se ruší, protože nejsem po tomhle všem schopný ničeho? To by jí došlo i bez toho, abych jí o tom přišel říct. ,,Pardon, myslím, že bychom měli učení přesunout." povzdechnu si. ,,Držte se všichni, prosím." dodám s pohledem na všechny, co u havraspárského stolu zůstaly. Pak se otočím a vrátím zpět k sestře a Luccovi.
Cítím trochu výčitky, že nechávám Noelle samotnou. Jako její kamarád bych jí měl nabídnout větší oporu, jenže tu teď potřebuje i spoustu jiných lidí, včetně Jordyn. Je mou bratrskou povinností jí nenechat ve štychu. Ať se děje cokoliv, my dva vždycky budeme spolu a potáhneme za jeden provaz. V dobrém i ve zlém. Noe to zvládne. Holky z její koleje jí pomůžou. Nepochybuju o tom.
,,Na tebe bych málem zapomněl." slabě se pousměju, když se o pozornost začne hlásit Kimi v mé mikině. Předtím se pořád vrtěla a mňoukala, kdežto teď byla jako pěna. Je možné, že vycítila napjatou atmosféru? Zvířata byla na takové věci velmi citlivá. ,,Půjdeme tedy?" zeptám se smutně sestřičky s Luccou a pakliže mě následují, vydám se s nimi do suterénu, přímo k naší koleji.
 
Janna Parker - 27. listopadu 2016 21:41
12459888953867.jpg
Hlavní síň – přesun na nádvoří pod Nebelvírskou věží

spolužáci u stolu, ostatní

Přenesla jsem pozornost z naší kolejní vedoucí na ředitele Brumbála a čekala jsem, co nám chce sdělit. Pár okamžiků proběhlo v tichu a já jsem svraštila obočí. Máme čekat špatné zprávy?
Nakonec se ukázalo, že jsou to ty nejhorší zprávy. To, co jsme ráno četli v novinách, dostalo zcela nové, kompletní detaily. Jistě, v článku bylo o mrtvé studentce, ale teď už měla i jméno. Chudák Jacqueline. Nikdy jsme se sice moc nebavily, ale nebyla na mě zlá.
Sklonila jsem hlavu a zbytek ředitelových slov jsem poslouchala bez dívání.
Po tváři mi sjela slza, nejprve jsem si ji setřela hřbetem ruky, ale čert to vem, ať si lidi myslí, že jsem fňukna, v téhle situaci se za to stydět nebudu. Nebyla to jen naše spolužačka, ale také mladá dívka, která měla celý život před sebou. A druhá - Coraline – ležela v nemocnici a kdo ví, jak to s ní dopadne.

Na vyzvání k minutě ticha jsem se postavila, sklonila hlavu, oči upřené na desku stolu a hlavu jsem měla plnou představ a obrazů, na krátký okamžik jsem se necítila ani příliš bezpečně. Celá ta událost mě donutila si uvědomit, že všechno na tohle světě není jen sunshine and butterflies.
Koutkem oka zahlédnu Christianovu rozsvícenou hůlku a to vyvolá další slzy, takže když se u našeho stolu zastavila Barbara, zvednu oči, které jsou víc rudé, než oči králíka.

Odstrčila jsem od sebe salát, ze kterého jsem ochutnala jen pár soust, ale teď už mě veškerá chuť na jídlo přešla. Být doma, tak to ze sebe půjdu vymlátit, abych přišla na jiné myšlenky. Tady to tak jednoduché nebude. Budu muset najít nějaký jiný způsob.

Opustila jsem stůl i Velkou síň a zamířila jsem na malé náměstíčko pod Nebelvírskou věží, usadila jsem se na jednu kamennou lavičku a zahleděla jsem se na tmavé nebe nad mou hlavou, s nepočítatelným množstvím poblikávajících hvězd na nebeské oponě.
 
Sinestra Ewing - 27. listopadu 2016 20:31
siniv9204.jpg

Hlavní síň - do společenské místnosti

Zmijozelští a Richard



Brumbálova slova jsou působivá. I ten zvětšený výtisk novin, který nám měl připomenout ranní zprávy, kdybychom na ně náhodou zapomněli. Podepřu si bradu rukou a zvědavě čekám, co bude následovat. Napětí v hlavní síni by se dalo krájet, ale na mě nemělo nejmenší vliv. Zkoumavě si během jeho dramatického projevu prohlížím tváře ostatních v hlavní síni. Mám co dělat, abych zahnala pobavené ušklíbnutí. Přiblblé výrazy některých přítomných by stály za zvěčnění.
Nemám ráda tyhle proslovy, které se snaží o to, aby ve vás probudily nějaký ten soucit a možná vám z koutků vyhnaly pár slz. A přesně takhle mi celý ředitelův monolog připadal. Způsob jakým to podával, tichý hlas, kterým mluvil a ty dramatické pauzy, kterými celou řeč doplňoval..

Jedna mrtvá, druhá v nemocnici. A obě z našeho ročníku. Jaká to náhoda. Necítím se kvůli nim špatně a ani nepociťuji snahu předstírat lítost nebo vymáčknout pár slz. Nejen, že by mi to vůbec nikdo nevěřil, ale ještě bych si sama připadala hloupě. S žádnou z nich jsem se pořádně neznala a slova, která jsme spolu prohodily, by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Tak moc jsem k nim měla blízko. Coraline - ta šílená, Jacqueline - ta chlapna. Jediné, co mě z celého proslovu trochu rozruší je zmínka o smrtijedovi. Navenek však nedám nic znát a raději se nenápadně natáhnu pro lentilky, které byly vysypané v malé mističce. Opatrně si vložím lentilku do úst a pohledem zabloudím ke stolu nebelvírským. Jedno smutné štěně vedle druhého. Prohlížím si jejich útrpné obličeje, tváře zmáčené od slz a nevěřícné grimasy. Tolik zbytečného smutku. Přepadne mě zvláštní pocit a koutky úst se mi svévolně zvednou do slabého, sotva zaznamenatelného úsměvu. Utrpení ostatních v hlavní síni mi tedy očividně vůbec nevadí, naopak mi to dělá dobře. Zvláštní. Mám z toho radost? Až sem mě dostala mezikolejní nenávist? Nebo je v tom něco více? Nedokážu se toho pocitu zbavit ani ho potlačit, proto raději zabořím pohled do misky s lentilkami, kdyby si snad náhodou někdo něčeho všiml. Nemyslím si, že zrovna v takovéhle situaci by se někdo díval zrovna na mě, ale opatrnosti není nikdy dost. Ale co tak koukám, ostatní se také nezdají být nějak rozrušeni. Takže pro naši kolej je to zjevně úplně v pořádku.

Minutové uctění památky dodržím v naprosté tichosti a po skončení se usadím zpět na lavici.
Natáhnu se pro talíř s pizzou a natěšeně si ji přisunu k sobě. ,,Jaký to smutný večer." Řeknu si spíše sama pro sebe a zakousnu se do jednoho z trojúhelníčků. Periferně se podívám na Wolfa vedle sebe, který se taky koukal po něčem k jídlu. ,,Že ti není hanba. Zemřel člověk a ty se chceš cpát?" Ušklíbnu se a odsunu vše pryč z jeho dosahu. Úšklebek vystřídá zachmuření, když zahlédnu Barbaru vyjadřovat lítost nebelvírským. Koho musela podplatit, aby se dostala do zmijozelu to vážně nevím. Zakroutím nad naší přespříliš empatickou spolužačkou hlavou a rozhodnu se tím dál raději nezabývat.

To už vedle mě dosedá Richard se svými štípavými poznámkami. ,,Zdá se, že v mém notýsku není pro tebe a tvé hloupé poznámky dostatek volného místa." Odpovím mu se stejně jedovatým podtónem. Neuvěřitelné, jak se Richard ztotožnil se svou představou, že si z něj ostatní lidé sednou na prdel. Nejpříjemnějším společníkem byl tehdy, kdy se v tichosti vrtal v tom svém nesmyslném haraburdí a na nikoho nemluvil. ,,Počkáš? To jsem ráda. Skoro už jsem se chtěla zvedat." Prohodím ledabyle a natáhnu se pro další trojúhelníček. Vím, že jeho ochota na někoho čekat je asi stejně velká, jako ochota Snapea někomu něco vysvětlovat. Ale nemohla jsem si to odpustit.

Naschvál si dám ještě trochu načas předtím, než se z lavice zvednu. Rozhovor s mým spolužákem by nebyl příjemný tak jako tak, tak proč ho ještě trochu více nepopíchnout. Asi jsem masochista. Pomyslím si, když si všimnu Richardova nakrknutého výrazu. Rozhodnu se tedy přece jen raději jeho žádosti vyhovět. ,,Tak pojďme." Zvednu se od stolu a otočím se na toho druhého ,,Uvidíme se později." Utrousím už za pochodu a výjdu z hlavní síně ven. Očekávám, že mě Richard bude následovat, když už se mnou chce mluvit.
,,Takže, o čem chceš hovořit?" Zeptám se ho a volným krokem se rozejdu do společenské místnosti. Hádám, že to nebude něco, co by chtěl probírat někde na chodbě.

 
Rosalie Anne Primrose - 27. listopadu 2016 17:47
2j0mi6t1585.jpg

Hlavní síň -> Snapův kabinet

Ettariel, Snape



„Snad ano.“ Pousměji se na svou kolegyni. Nechci si ani domýšlet, co všechno by se mohlo stát, kdybych nechala studenty jít do toho sedmého patra samotné. Chci říct, jistě, jsou dospělí. Ale stále za ně máme jako kantoři určitou zodpovědnost. Neodpustila bych si, kdyby se některému z nich něco stalo. Je to velmi nepříjemné téma a ještě méně příjemná představa. Snad proto jsem velmi ráda, když se Etty rozmluví o léčení.
„Máš prostě strach. Z toho by sis ostudu neudělala. Jsem si jistá, že by nad tím přimhouřili oči.“ Každý z nich se přeci něčeho bojí. A brouci jsou zrovna poměrně oblíbeným objektem pro všemožné fobie. Stejně jako třeba pavouci. „Jistě, že poznali. Už se to dávno učili.“ Ani na chvilku jsem nepochybovala o tom, že by je poznali. Je to velmi šikovná třída. Spousta nadaných dětí. A když už mluvíme o dětech…
Rhiannon je odborník. Určitě mu pomůže.“ Povzdychnu si. „Ale mám o něj starost. Přijdu se za ním podívat.“ Slíbím spíš sama sobě, ale je mi jasné, že dnes už to nestihnu a zítra budu mít sotva čas na cokoli. Zima se blíží a je třeba na ní květiny řádně připravit. Minimálně pár dní budu mít práce nad hlavu. Než začne Brumbál mluvit, ještě se na Ettariel naposledy vděčně podívám. Jak milá dáma.
Dobrá nálada mě ale opustí stejně rychle, jako chuť k jídlu. Nepatrně od sebe odsunu talíř a oči zapíchnu do klína, ve kterém mám složené ruce. Nemusím ani zvedat pohled, abych věděla, že studenti některých kolejí tyto informace nesou neskutečně špatně. Není se čemu divit. Zemřela dívka, se kterou v podstatě vyrůstali. Nebohá Jackie. Chudák Coraline. Sama v nemocnici, snad už za ní dorazili její rodiče. A nic z toho by se nemuselo stát, kdybych bývala tolik nečekala s výkladem. Kdybych se nenechala unést a místo výletu šla rovnou za ředitelem, abych ho upozornila na svou vidinu. Nic. Nic z toho jsem neudělala a teď v síni visí černé vlajky a zítra bude smuteční obřad v kostele.
Tiše popotáhnu a postavím se, když započne minuta ticha. Tak mladý a nevinný život. Utřu si slzy a zvednu se ze židle. Jen omylem zaslechnu, že na mě Ettariel mluví.
„Jistě. Sejdeme se ve skleníku.“ Být sama je to poslední, co bych teď chtěla. „Musím nejdřív za Severusem, ale to snad nebude trvat dlouho.“ Naposledy na ní kývnu a vydám se z velké síně pryč. Nespěchám. Chci se nejdřív trošku uklidnit, aby mi přes slzy kolega vůbec rozuměl. Snad nebude mou prosbu považovat za zbytečnou. Zaklepu na dveře a po vyzvání vejdu do jeho kabinetu.
„Omlouvá se, že váš ruším. Měla bych na vás takovou… prosbu.“ Už za dob mého studia jsem z něj měla trochu trému. „Máte na mě minutku?“
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.73451399803162 sekund

na začátek stránky