Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7712


Hraje se Denně Herní čas: 21:00  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:20Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 23. září 2020 9:18Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 20. září 2020 16:23Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 24. září 2020 21:06Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Albus Brumbál
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 24. září 2020 20:42Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 24. září 2020 21:06Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:39Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:20Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 22. září 2020 11:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 24. září 2020 20:04Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 21. září 2020 18:43Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 24. září 2020 22:07Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 21. září 2020 18:43Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 21. srpna 2020 12:19Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 13. září 2020 21:02Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 22. září 2020 11:46Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 24. září 2020 15:58Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 21. září 2020 18:43lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 22. září 2020 17:57Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 24. září 2020 20:04Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 24. září 2020 20:04lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 24. září 2020 7:46Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 24. září 2020 8:45Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:39Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 02. září 2020 13:33Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 24. září 2020 22:07Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:39Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 24. září 2020 21:51Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 24. září 2020 8:06Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je onlinePatrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 24. září 2020 8:45Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 24. září 2020 22:55Mirelle Devény
 Postava Beckett Lewis je offline, naposledy online byla 24. září 2020 23:30Beckett Lewis
 Postava Cronan Conroy je offline, naposledy online byla 24. září 2020 19:40Cronan Conroy
 
lady Christina De Spontin - 25. listopadu 2016 12:56
234723.jpg

Hlavní síň -> Kolej

Zmijozelský stůl + Barbara



Chvíli ještě trvá, než se Brumbál chopí slova. Snad proto mám čas zachytit poslední kousky konverzace u našeho stolu. Jako například tři ztracené body za kremroli ve vlasech. Je to dost, ale přesto mám pocit, že byl Snape ještě poměrně mírný. Vzhledem k tomu, jakou má dnes náladu, bych čekala, že bude mnohem přísnější. Tři body se dají snadno získat zpět. Není třeba se kvůli nim příliš rozčilovat. Jsem tu snad jediná, co nepochybuje o tom, že za pár dní bude naše kolej opět ve vedení?
Když se Brumbál konečně přesune před učitelský stůl, zbystřím. Znovu si prohlédnu výtisk Denního Věštce, co nám ukazuje ve zvětšené verzi. Pár naprosto zbytečných článků a mezi nimi jen jeden, co opravdu poutá pozornost. Vždy mě zajímala jen ekonomická sekce, proto jsem tím ráno příliš nezabývala.
Jeho proslov není jeden z těch veselých. Jedna mrtvá studentka, jedna zraněná a jeden smrtijed na útěku. To jsou mi zprávy. Jediné, co zbývá, je další obrovský titulek s tím, že se On vrátil. Podle reakce Cayluse a Richarda, zjevně nejsem jediná, kterou to napadlo. Každopádně mám neblahý pocit, že u jedné mrtvoly to neskončí.
Stejně, jako většina naší koleje, zůstávám tragickým úmrtím nedotčena. Nebudu ronit slzy kvůli dívce, kterou jsem neznala, od toho jsou tu jiní. To mě ovšem neodradí od zúčastněného pohledu ke stolům těch, kterých se to týká. Proč zacházet tak daleko, jako Barbara a vyjadřovat jim soustrast. Co se tak dívám, nikdo si ji ani nevšiml. Všichni jsou tak pohlceni smutkem, že její účast vyšla naprosto vniveč. Stačí, že zítra bude většina zmijozelských zpívat při posledním rozloučení. A když tak přemýšlím nad složením sboru. Nepřijde mi jako nejlepší nápad napoprvé zpívat při takovéhle příležitosti. Už jen z toho důvodu, že Brumbál ani netuší, jak někteří z nás zpívají. To bude ostuda…

Jen, co ředitel skončí a většina osazenstva z hlavní síně odejde, zvedám se i já. Nemám důvod tu déle sedět.
„Jdeš na pokoj?“ optám se Reginy, ale je to spíš řečnická otázka. Nečekám na její odpověď a s podmračeným výrazem mířím rovnou na kolej. Dnešek stojí za to, už od rána. A o zítřku už ani nemluvím. Měla bych se podívat alespoň na některé domácí úkoly. O body se sice nebojím, ale co kdyby náhodou, že…
Procházím skrz společenskou místnost, když si všimnu Barbary. Na tváři neidentifikovatelný výraz, ruce v pěst.
„Jsi v pořádku?“ lehce povytáhnu obočí a klidným krokem dojdu až k ní. Těžko říct, jestli smutní anebo je naštvaná. U ní jeden nikdy neví. Její empatie vůči ostatním kolejím byla přinejmenším roztomilá. Netuším, na co ten kulich myslel, když jí zařadil do Zmijozelu. Vezmu ji kolem ramen a pomalu s ní jdu do pokoje. Rozrušená může být i v soukromí. Sem může kdokoli přijít.
„Hodlám jít do sprch. Tvou společnost uvítám. Horká voda uvolňuje a navíc…“ vytáhnu jí z vlasů kousek kuřecí kůžičky. „… to potřebuješ.“ Po té masové bombě to potřebuje každý, kdo byl poblíž.
 
Izabell Mckhal - 25. listopadu 2016 12:16
sdsdssdd52626502.jpg

Hlavní síň

Seymour a všichni okolo+označení :)

Poslouchám všechny okolo a najednou se tam jeden kluk rozhodně udělat kouzlo Lumos na počest padlých spolužáků, moc lidí se do toho nehrne a tak se podívám na kluka s hůlkou nahoře a špitnu sama pro sebe. Lumos(68%) Pak se to krásně rozzáří a hůlu zamířím nahoru, chvíli ji tak nechám a přemýšlím nad Cor snad ta je ještě v pořádku a někde se jen fláká. Dlouho jsem jí totiž neviděla. Sklonila jsem hůlku dolů a schovám jí do do dlouhého svetru mimo to takhle jsem oblečená. V tom zaslechnu, jak na mě někdo mluví. Otočím se a odložím kukuřici co jsem měla v ruce a jedla. Usmála jsem se na něj, vypadal trochu nervozně. Vedle mě byla moje krásná fretka a papala taky něco, ale byla na lavičce, aby někomu nevadila.


Seymour” ahojky, velice mě těší. Máš zajimavé jméno. A ano, jsem tu nová, hold někdo musí být ta nová ovečka.”


Usmála jsem se a posunula jsem se kousek dál, aby se případně mohl posadit. Poslední dobou jsem se necítila dobře, tak jsem ani nesledovala lidi okolo, bylo jich tu hodně a pro mě, jako bych tu byla sama. Najednou mi došlo, že jsem se vůbec nepředstavila a jen sem zavrtěla hlavou.


”Promiň, jsem nezdvořilá, jmenuji se Izabel, ale raději jen Izi, pokud by ti to nevadilo. Klidně si sedni místa jídla je tu dost. Bohužel, dnes není moc dobrá nálada. Sice sem všechny neznala, ale je tu cítit smutek.”
Na nějaké věci jsem asi citlivější. Doufám, že se nelekne, že vypadám, spíše jako smrtka dneska. Bílá, jako stěna.
 
Daniel Fletcher - 25. listopadu 2016 11:51
61894639_429306564517434_5059874900966113280_n8464.png

Hlavní síň
Všichni a nevelvírští




Chvíli jsem ještě pokračoval v tom teplém tónu a vtipkování, ale skončil jsem s tím hned, jakmile se ozvalo to známé zacinkání o skleničku. Bylo mi jasné, že se teď chystá některý z profesorů promluvit a znovu nás uvítat do školního roku, pogratulovat k prvnímu zvládnutému týdni a tak.
Ani jsem se tedy k profesorskému stolu neotočil. A to ani, když kolejní řekla, že bude mluvit Brumbál. Jeho proslovy byly kolikrát záživné asi stejně, jako hodina dějin čar a kouzel. Při prvních slovech o Denním Věštci jsem se však zarazil a pomalu se k řediteli otočil. Kousek od nás se vznášel zvětšený, ranní výtisk titulní stranou k nám. Četl jsem si ten nadpis stále dokola.. Studentka Bradavi nalezena mrtvá! Studentka Bradavic, nalezena mrtvá! Každé další slovo, ačkoliv je v síni naprosté ticho a Brumbál je jen kousek od nás.. Dokonce.. Dokonce sestoupil ze schodů dolů.. mi přišlo vzdálené. Skoro jako bych je slyšel ozvěnou..
Jacqueline.. V obličeji mám strnulý výraz, nejsem schopen se pohnout. Právě teď vypadám jako stejně nehybné brnění, jako to v 7. patře. Vždyť jsme s ní v pátek mluvili! Smáli se a.. Dělali si legraci tomu, jak napálila pěstí Gabrielovi při famfrpále! Chytnu se rukama za hlavu a snažím se zbavit té temnoty před očima. Ale s každým dalším Brumbálovým slovem, se mi před očima vybavuje Jackiin obličej a všechny společné vzpomínky.. Její upřímný úsměv. Smích, za kterým se otočila celá chodba.. Famfrpálové zápasy, při kterých právě ona několikrát střelila rozhodující camrál.. Naše šťastné nebelvírské výrazy, když jsme vyhráli. Jak skáčeme do vzduchu, držíme se kolem ramen a vyhazujeme do vzduchu své šály.. Jackie se otáčí na koštěti a pak přilétne k tribunám a se všemi si plácne..
Držím se dál za hlavu neschopen jediného slova.. Jediného pohybu. Jen pokračuji ve strnulém civění na prázdný pohár. Na prázdné místo u našeho stolu, kam by si sedla.. Teď tu zbyde nejen prázdné místo u stolu, ale i v našich srdcích..
Celý malátný vstanu z lavice a sotva se držím na nohou. Nevidím na výrazy ostatních.. Zakloním hlavu dozadu a zavřu oči. Vzpomínám na celé ty společné čtyři roky a představuji si, jaké by to bylo, kdyby tu s námi byla další tři.. Ale to se nikdy nestane. Jackie je mrtvá.. Už nikdy nikomu z nás nedá herdu do zad. Nevezme kolem ramen, nerozcuchá vlasy ani nás neobejme..
Sesunu se na lavici jako hromádka neštěstí a s prázdným výrazem sleduji mizejícího kamaráda ve dveřích. Neběžím za ním. Jsem doslova přikován ke dřevěné lavici. Nohy jako z kamene. Poprvé za celou tu dobu v Bradavicích mi není do smíchu.

Zůstanu sedět na lavici, s rukama svěšenýma v klíně a otupelým pohledem do desky jídelního stolu. Jen okrajově zaznamenám čísi hlas, který k nám lítostivě promlouval. Nebyl jsem ani s to, se za ním otočit. Odpovědět. Co bych měl odpovědět? Nevím..
Mlčky zvednu zrak k uhlově černým, nebelvírským vlajkám a sevře se mi žaludek. Zničené výrazy nebelvírských a pohřební vlajky zůstaly v síni i přes odchod profesorů a studentů. Ten pocit. Ten nepopsatelný pocit, že jsme přišli o kus sebe. Můžu to cítit. Můžeme to cítit. Ten chybějící kousek. Ten malý, chybějící kousek v našem srdci. Už nikdy nebudeme kompletní. Nemohu se ani utěšovat, že zemřela bezbolestně. A rychle. Kdo ví, co všechno ji smrtijed provedl a my se to nedozvěděli.

Vždyť jsi říkala, že se vrátíš.. Jackie?
 
Seymour Duncan - 25. listopadu 2016 11:46
alastor59293611.jpg

Hlavní síň

Dee, Izabell, Alastor, kolemjdoucí



Při vstřebávání vyčerpávajího proslovu a psychicky možná ještě vyčerpávající minuty ticha jsem nějakou dobu ještě seděl u stolu, když se pak u mě objevila drobná postava. Alastor? To je ten, co se Dee pokusil dvořit. Asi by nebyl úplně nadšený, kdybych mu tam dělal křena. "No, mně by to určitě nevadilo, ale Alastor by se na to mohl dívat trochu jinak." A taky že díval. Podíval jsem se Dee přes rameno a stál tam s vražedným pohledem. I když mě nějak moc neznal, viděl jsem, že není moc nadšený, když jsem v její blízkosti. "Nechtěl bych vás dva nějak rušit. Můžeme to odložit na později." řekl jsem a usmál jsem se na oplátku.

Dei pak odešla směrem k Alastorovi a něco mu začala vykládat. Zas jsem chvíli jen tak seděl a tupě bezmyšlenkovitě se díval před sebe směrem k Havraspárskému stolu. Vida, tuhle holku jsem tu ještě neviděl. Nebo asi jo, ale neuvědomil jsem si, že je tu nová. Vlastně ještě novější než já. Nevím co, ale něco se mi na ní hodně líbilo. Byly to zrzavé dlouhé vlasy? Nevím... Rozhodně mi něco v hlavě ale říkalo, že bych se s ní měl seznámit. "Není to blbý?" říkal jsem si v hlavě. "Co si o mně může asi tak pomyslet, když za ní jen tak přijdu..." Zapil jsem sucho v krku zbytkem dýňového džusu a vstal. "Měl bych za ní vyrazit dřív, než se ztratí do své koleje."

Pomalu jsem se přesouval k Havraspárskému stolu a k místu, kde Izabell seděla. Srdce mi najednou začalo bušit jako o život. "Co se děje? Když jsem mluvil s těmi dvěma u stolu, nic se nedělo."

"Ah.. " odkašlal jsem si "Ahoj, ty jsi tu nová?" vydal jsem ze sebe a snažil jsem se být aspoň trochu sebevědomý. "Já totiž relativně taky. My noví bychom měli držet při sobě," mile jsem se usmál. "Já jsem Seymour." představím se a čekám na reakci. "No tohle bude fiasko..."
 
Severus Snape - 24. listopadu 2016 23:58
415108885.jpg

Velká síň

Lupin, okrajově slečna Caythorne a pan Dragon

Lupinova žádost mě trochu zarazí. Abych mu pomohl s výukou? Co si myslí, že mu jednou řeknu křestním jménem a hned jsme kamarádi? To ne. Asi zapomněl, co mi s Potterem a Blackem vyváděli. To zesměšnění a ponížení... mým vlastním zaklínadlem! Ani náhodou!!!

Poté si však představím Brumbála, jak mě přemlouvá.
,,Máme dohodu Severusi"
Ano, přesně to by mi chybělo. Navíc má ten zmetek pravdu. Jsem teď profesor obrany proti černé magii, konečně. A tohle byl útok smrtijeda. Smrtijed... černá magie... to mi pasuje k sobě.

,,Nechám si to projít hlavou. Zítra se mi můžeš připomenout." Hlas mám opět chladný a stačila k tomu jen vzpomínka na krušná léta a Lupinovu roli v nich.

Odcházím ze síně a cestou mne zastaví jedna z Nebelvírských studentek. Je to Vaše vina! Co prosím? Co si to dovoluje. A jak? Mám nepříjemný pocit, jako by mne začalo svědit znamení na mém zápěstí. Tvář se mi zkřiví zlostí a mám huť okamžitě potrestat takovým způsobem, že si příště pěkně rozmyslí, co si může ke kantorovi dovolit. Nestihnu však říci jediné slovo a promluví na mne další student Nebelvíru.

Shodou náhod v něm poznám toho chlapce, který zesnulé vzdával hold rozsvícením hůlky. Jeho odvahu jsem uznal tím, že jsem to navenek ignoroval, avšak uvnitř jsem pocítil trochu závisti k McGonnagalové za to, že má její kolej tak odvážné a soucitné studenty. Nechám to tedy bez komentáře, ale naštvaný výraz hned po jeho odchodu zmizí z mého obličeje.

Nyní konečně odcházím do svého kabinetu provést přípravy na cestu do zapovězeného lesa, jak jsem měl v plánu, než jsem byl takto přerušen.
 
Orthuna "Runa" Kjeld - 24. listopadu 2016 23:21
runka9841.jpg

Velká síň



Nikdo konkrétní



Nadechnu se, abych něco řekla Alovi, ale přeruší mne začínající Brumbálův projev. Otočím se tak, abych na něj viděla. Polknu na sucho, když nám oznámí co se stalo Coraline, naskočí mi husí kůže a pohledem těknu po svých spolužácích. Po několika úderech srdce přijde ještě větší rána. Zemřela... Zní mi v uších. Byla zabita Smrtijedem. Rezonuje mi v uších a já zatnu ruce v pěst. Jackie. Pohled zabodnu do země, zamrkám, abych zahnala slzy deroucí se mi do očí.

Nemůžu se ani podívat směrem k Nebelvírskému stolu, protože bych nezadržela slzy. Cítím s nimi i když jsem se s Jackie moc nebavila. Ani si nedokážu vybavit její hlas. Proběhne mi hlavou zvláštní myšlenka. Jak se asi musí cítit její přátelé? Co bych dělala já kdyby se nedejbože něco stalo Cass, Alecovi nebo vlastně komukoliv z Havraspárských. Z pod přivřených víček, zachytím světlo jdoucí z hůlky. Ona hůlka patří jednomu z Nebelvíru. To se mne dotkne ještě daleko víc a nechám padat slzy ze svých očí, bez jediného zasténání. Tiše stojím, svěšená ramena a slzy mi tečou po tvářích. Bude ještě někdy dobře? Tahle myšlenka se mne bude držet ještě dlouho.

Po pietě vyhledám pohledem Cass. Nechci být sama. Pohled je prosebný, doufám, že ho Cass pochopí.
 
lord Richard Cornigrum - 24. listopadu 2016 23:15
zk6313353.jpg

Hlavní síň > Chodby > Hl. síň


Wolfram, Dee, Sinestra



Shade se mnou nakonec souhlasí a ujistí mě, že už k ničemu podobnému nedojde. Krátce kývnu na znamení souhlasu a pomalu se vrátím ke zmijozelskému stolu. "Popřání brzkého uzdravení je dobrý nápad." přitakám Wolframovi, který vyvrací, že by Sheehanovi někdy něco daroval. Kdo mu tedy přinesl tu šálu, o které před chvíli mluvila Deirdre? Přinesl mu vůbec někdo něco?
Things we lost in the fire, things we'll never see again…
"Nikdy nevíme, kdy se budou jeho byliny hodit. Od naší koleje by to bylo každopádně velmi vstřícné gesto." poznamenám s úšklebkem. Nějaký mudla byl tím posledním, co by naší kolej zajímalo. Polovina byla ráda za to, co se mu stalo a zbytku to bylo jedno. Dokud ho William nezapálil, nikdo o něj ani koutkem oka nezavadil. Větší starost než ohořelý spolužák nám dělaly naše body.
"Tři?" zachmuřím se na přicházející Dee, která se svěří Caylovi, o kolik bodů je naše kolej lehčí. Přesně ty tři body, kvůli kterým jsem odváděl koně v dešti a další dvě hodiny stál ve stájích, jsou nenávratně pryč. To všechno kvůli kremrolím a Deirdreřině dětinskosti.
"Očekávám tvé plné nasazení během hodin." dodám chladně. Budeme teď potřebovat minimálně dvojnásobek ztracených bodů, abychom se alespoň trochu přiblížili Havraspáru. Když začne mluvit Brumbál, stejně jako ostatní pozorně poslouchám. Jeho proslov se mi ani trochu nelíbí. Nejsem jeden z těch, kdo by oplakával smrt mrtvé spolužačky, přesto mě ředitelův proslov znejistí.
Ne kvůli ztrátě, nýbrž kvůli uprchlému smrtjedovi. Je možné, že to má nějakou spojitost s Tím, jehož jméno nesmíme vyslovit? Stejnou myšlenku má i Caylus, který jí ale na rozdíl ode mě vysloví nahlas. "Těžko říct. Možné je vše." pokrčím lhostejně rameny, snažíc se nedat najevo, že bych mohl mít obavy.
Napiš otci a zjisti víc. Jestli se vrátil, bude to vědět jako první…
Od stolu se zvedá Deirdre a naznačuje mi, abych jí následoval. Hlad už stejnak nemám, tudíž nemám důvod se v síni déle zdržovat. Vstanu a vydám se za ní, do jedné z prázdných uliček. "Body získáš zpátky, to už jsme si ujasnili." Začnu popořádku, jakmile mě zahrne informacemi. "Jsem rád, že jsi mi o tom řekla. Určitě to nenechám jen tak." ujistím jí.
To si můžeš být sakra jistá. Nemůžeme si dovolit přijít o tolik bodů.
"Zařídím, aby s tím nikdo od nás neměl nic společného. S Caylusem si to vyřídím později, ale prvně se musíme ujistit, že bude ta černá šmouha mlčet. Dám ti vědět, až si to celé promyslím." To by neměl být problém. Svalovat vinu na druhé a sám nebýt z ničeho podezřelý mi šlo líp, než cokoliv jiného. Incident v síni toho byl důkazem. Jestliže jsem bez úhony překonal tohle, pak mě nějaká mudlovská opice vážně nezastaví.
"Je dobře, že si se nakonec rozhodla pro nás a ne pro něj." znenadání k ní přistoupím blíž a snížím tak vzdálenost mezi námi. "Myslím, že si zasloužíš odměnu." pošeptám jí. "Potřebovala by jsi někoho, na kom si procvičíš své dovednosti. Co bys řekla na svou vlastní hračku? Je tu někdo, s kým by ses chtěla „pobavit?“ Třeba tak jako to dělává tvůj otec?" S těmito slovy se od ní odtáhnu. Tohle by bylo opravdu zajímavé, nehledě na to, že má jedinečnou příležitost ukázat, že je správnou dcerou svého otce.
"Nemusíš mi odpovídat hned. Promysli si to. Možná by ti to pomohlo se vzpamatovat z toho, co se právě stalo. Tragédie, že ano? Mrtvá studentka…" Ve skutečnosti oba víme, že ani jeden z nás nebude truchlit pro někoho, ke komu neměl žádný vztah. Slzy ať roní jiní. "Až budeš rozhodnutá, víš, kde mě najdeš." Tím náš rozhovor ukončím. Hned poté se vracím do hlavní síně.
"Jak jsi na tom se svým nabitým programem, Sinestro?" zeptám se své spolukolejnice jedovatě, když se znovu usazuji u zmijozelského stolu. "Můžeme si promluvit, nebo si chceš dát ještě jedno kuřecí stehýnko? Stačí říct, klidně počkám…"
 
 
772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0006310939789 sekund

na začátek stránky