Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Nina Karent - 06. prosince 2016 22:47
4x18371.jpg

Hlavní síň - Chodby



Noemi a ostatní



Zaraženě jsem se na Chrise na několik vteřin zahleděla. On mě balí?! Je to hodný kluk, což ale nic moc nemění na tom, že je zaprdlej. Že ho neznám? Neznám, nebavím se s ním nijak aktivně, ale z toho co vím, bych na něj byla příliš. Nejspíš si sám sebe trochu přikrášluje. Jenomže pokračoval dál a na tváři se mi začal objevovat pobavený pohled s mírně zdviženým obočím. Co to mele o potloucích? Vždyť takhle jsem to vůbec nemyslela! Potom pokračoval, ale moje myšlenky střelily jinam a začala jsem na stole pátrat po něčem, čím celou večeři zakončím. Najednou jsem z jeho strany zaslechla otázku. Než jsem ale stihla odpovědět, požádala McGonagallová o klid.

Obrátila jsem se k učitelskému stolu a zvědavě utkvěla pohledem na Brumbálovi. Doufala jsem, že bude mluvit o nějaké soutěži nebo tak, ale soudě podle sklíčených výrazů učitelského sboru a Hagridovo troubení do něčeho, co vypadalo jako ubrus, to byly marné naděje. Začal hovořit a mně pomaličku docházelo, k čemu míří, a v obličeji jsem se začínala mračit. U žaludku mi hlodal nepříjemný pocit. A potom řekl její jméno. Jackie. Nemohla jsem tomu uvěřit, jako by mi ta informace nedávala smysl. Mrtvá? Snad poprvé za celý život se mi mozek zastavil. Bylo mi to líto... Vážně. A dost mě bolela ta představa, že je pryč. Navždy. Přesto mé oči zůstaly dokonale suché. Na tváři mám sklíčený výraz, ale rozhodně se to nerovnalo zdrceným výrazů mých spolužáků. Na výzvu držení minuty ticha jsem povstala jako všichni ostatní a zírala na špičky svých tenisek. Má štěstí. Zemřela v boji při ochraně kamarádky a její smrt měla smysl. Jsem si jistá, že by sama byla ráda, že měla šanci odejít právě takovým způsobem. I když tak brzy... Nahlas to ale říct nemohu, soudě podle reakcí ostatních. Věděla jsem, že právě teď bych měla držet jazyk za zuby, protože ostatní takové věci prožívají mnohem víc než já.

Po uplynutí minuty jsem se sesunula na lavici a bezmyšlenkovitě začala šťourat vidličkou ve zbytcích jídla na talíři. Ostatní odcházeli. Neměla jsem k Jackie tak blízko, aby mě to zasáhlo jako její nejbližší přátele, ale přesto to bolelo. Vždyť jsme spolu chodily do školy odjakživa, sdílely spolu pokoj, hrály famfrpál... Nejsem na to zvyklá, buď jsem nadšená nebo naštvaná, smutek do mého repertoáru zařadím málokdy. A pokud ano, nedávám to najevo. U maminky jsem se naučila, že je to zbytečné. Že je lepší skousnout zuby a přenést se přes to. Protože být nešťastný nemá smysl. Možná uctít památku, ale kdybych já odešla, rozhodně bych nechtěla, aby pro mě někdo plakal.

Když byl náš stůl o dost míst prázdnější, rozhodla jsem se vydat do společenské místnosti. Snad už tam ostatní budou o dost klidnější a nebudu se muset bát otevřít pusu, aby mě někdo neseřval nebo nedejbože začal brečet. Nesnáším, když někdo brečí. Najednou jsem zahlédla Noemi. Vypadá jako jedna z mála aspoň trochu při smyslech, když ostatní měli výraz, jakoby jim někdo vylil na hlavu kýbl ledové vody.
"Ahoj!" zavolala jsem na ní a divoce zamávala. Přišla jsem blíž se slovy: "Kam jdeš? Já teď mířím do společenky, půjdeš se mnou?" zarazila jsem se, protože to znělo až moc normálně, vesele, jak je u mě zvykem. Neměla bych teď mluvit soucitným uklidňujícím hlasem nebo tak něco? Zvědavě jsem na ní pohlédla, abych odhalila její citové rozpoložení a zkusila se tomu přizpůsobit. V rámci možností.
 
Ryan Daniels - 06. prosince 2016 22:29
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Nádvoří -> Chodby

Runa a ostatní


"Ale no tak, nebuď tak vážná!" usměji se, když uvidím, jak se začne rozčilovat. Zlehka ji chytnu za prst a zatřepu s ním ze strany na stranu, hned na to ji zase pustím. Je to legrační, pokaždé na to zareaguje stejně. Když jí totéž řeknu za deset minut, tak mě určitě letaxem pošle zase do Ugandy.
"No viď, naše bába už by volala zákaznickou linku Schwarzkopfu a stěžovala by si jim," zareaguji pobaveně na její poslední poznámku. "Vona je na tohle hrozná stíhačka, ale to jako beze srandy, by ses divila totiž. Minule mi máma vyprávěla, že snad volala do televizních zpráv a chtěla, aby si ta moderátorka prej upravila výstřih, že to irituje dědu, ale fakt nevim, jestli máma nekecala, že jo," vyprávím naprosto vážně, zatímco pomalu zase zacházím do hradu. Ještě se naposled podívám po Danovi, nijak dál však nereaguji a věnuji se pouze Runě.

"Ale vona je v tomhle ještě dobrá, moji prarodiče zas tak starý nejsou, ale to naše prabába je teprv číslo! Boha jeho, ani nevim, jestli ti to mam vyprávět," zlehka se plácnu do čela a začnu se tiše hihňat. "To ale radši ani ne, ještě budeš pohoršená, vona je fakt něco. Ale jako všechno co dělá je celkem vtipný. Ne, že bych se jí jako vysmíval, je to prababička, že jo, ale prostě..." raději nepokračuji a snažím se zastavit ten neudržitelný chichot.

"Po půl? Tak to je snad ještě hromada času," mávnu ledabyle rukou.
 
Calvin MacArthur ☭ - 06. prosince 2016 20:15
afes1738.jpg

Velká síň -> Spolka

Nikdo konkrétní


Den utekl jako voda. Absolutně jsem neměl náladu s kýmkoliv komunikovat, zapojovat se někam nebo i snad někoho dráždit, kdo ví proč. Není to ale nic nového, nedělky vždy prožívám tak chcíple a nevýrazně, už jen proto, že je konec toho volného víkendu. Udržuji si však stále svůj pozdvižený výraz a nedávám okolí jedinou záminku k tomu, aby si myslelo, že mě snad něco trápí. Tedy, samozřejmě, že netrápí, ale duševně se tak cítím. Většinu času jsem tedy strávil sám se sebou, zahrabaný pryč od ostatních, aby mě nemohl nikdo prudit. Měl jsem tedy velkou spoustu času přemýšlet o mnohých věcech, a nebudu lhát, když řeknu, že jsem dospěl ke spoustě odlišným názorům. A jako obvykle mě napadlo něco geniálního.

Mezi ostatními jsem se objevil pořádně teprve až u večeře. Ani zde jsem neměl potřebu a chuť se někam zapojovat. Dokonce i mé věčné zamračení bylo pryč, okolí mohlo poprvé vidět, jak má tvář vypadá, když ji nepřekrývá obočí zkroucené v onom zamračení!
S naprosto vyrovnaným výrazem jsem se tedy pustil do večeře. Jelikož jsem celý den vlastně nic nejedl, tak mé chutě se nahromadily a daly o sobě vědět právě v tuto chvíli. Taková slast se v mém obličeji objevila, když jsem začal jíst, ale ztratila se právě ve chvíli, kdy začal mluvit Brumbál. Snad jako kdyby nás nemohl nechat v klidu dojíst? Odložil jsem tedy své dobroty stranou a čekal jsem, že bude chtít opravdu něco důležitého. Místo toho nám však začal vyprávět o tom, že jedna z našich spolužaček zemřela. Jacqueline? Abych řekl pravdu, tak ani pořádně nevím, kdo to je. Ačkoliv jméno a tvář znám, je to jediné, co z celého toho dojmu pobírám. Krapet ve mně šokem hrkne, ale nijak to nehrotím. Zachovávám si tedy dále klidnou tvář.

Poté ještě nějakou chvíli vysedávám v síni, i přes to, že se během chvilky téměř vyprázdní. Teprve krátce před zavíráním se zvednu a vydám se do společenské místnosti.
 
Mirabel McGregor - 06. prosince 2016 20:00
b9927e1c930d8f4be375a5b6dd11d709533.jpg

Hlavní síň – Učitelský stůl – před uzavřením síně --> Kabinet



Remus, Minerva, Brumbál, poté Saga

A to je vlastně dobře... Jen jsem se pousmála nad Remusovými slovy. Udržovat konverzaci jen tak.. To nebyla přímo moje parketa, proto jsem se znovu věnovala jídlu. Ovšem sledovala jsem, jak se profesor Snape a Lupin vyrovnají ohledně trestu pro Havraspár. Zdálo se, že vše bude urovnáno, ovšem... Dokud jedna ze studentek Zmijozelu nevykonala svou dětinskou pomstu. Zdají se být mladší... Alespoň mentálně. Překvapení nad dívčiným jednáním se mi přímo ve tváři utajit nepovedlo, proto jsem raději sklopila tvář. Ovšem Snape odešel situaci ihned řešit. Ani jeho kolej to nejspíš nemá s ním lehké. Jenže to ani on s nimi. Krátce jsem pohlédla na jinou studentku, která už od nás odcházela. Před chvíli si byla Snapeovi stěžovat na nepořádek v síni, který způsobila nebohá havraspárská studentka. Koutky mi při její stížnosti pobaveně cukaly. Samozřejmě mi byla známa pravidla pro Hlavní síň, ale... V takové situaci by člověk očekával trochu vlastní iniciativy, která by rozhodně neškodila.

Víc už jsem toho s nikým z kolegů nenahovořila. Večeři přerušila profesorka McGonagallová, která rychle zjednala klid v síni a předala slovo samotnému řediteli. Bude to snad souviset s tím, co se psalo ve Věštci? Neklidně jsem se ošila. To už se ujal slovesa Brumbál. Tušila jsem, co oznámí, přesto mi bylo dosud jméno studentky neznámé. A i když jsem k ní neměla žádný vztah, vlastně zatím k nikomu tady, bylo to děsivé. S obavou jsem sledovala reakce studentů. Je to jiné číst o smrti v novinách, dokud se vás takto osobně nedotkne.
Pak jsem s ostatními povstala a v tichosti věnovala ne modlitbu, ale spíše něco jako poslední myšlenku slečně Monroe. Každá ztráta života je tragická, obzvlášť takto mladého... A co mě na tom všem ještě více znepokojovalo, byl její vrah... Samozřejmě by Brumbálovu otevřenost mnoho rodičů neschvalovalo, ale já musela souhlasit. Přeci jen z nich chceme vychovat myslící bytosti, které žijí v reálném světě. A toto bohužel do reality patří...

Po minutě ticha se síň sice probrala k určitému šumu, ale má to velmi daleko k tomu, co tu panovalo předtím. Někteří z učitelů odcházeli, studenti se také pod vlivem emocí různým způsobem vytráceli. Já ještě vyčkávala. Netěšila jsem se na první setkání se svým sborem. Začínat zrovna u takové příležitosti. Ovšem nemohla jsem dlouho otálet. Připravený vzkaz bylo nutné připevnit na nástěnku. Bylo to víceméně to samé, co už Brumbál oznámil – setkání členů sboru v 8:20 u mě v kabinetu. Na další rozhovory jsem příliš chuť neměla a ani mi to nepřišlo vhodné. Navíc jsem stála váhala nad vhodnou písní.

Dřív než jsem ale stihla odejít, oslovila mě jedna z profesorek, která ještě zůstala a kterou jsem jako většinu učitelského sboru blíže neznala. Jen opatrně, ze slušnosti, jsem se pousmála a podala jí ruku: „Těší mě, Mirabel McGregor. Dostala jsem na starosti Studium mudlů a Kouzelnický zeměpis.“ Bylo mi hloupé zvednout se ihned poté, a tak jsem alespoň zdvořile pokračovala otázkou: „A jak tomu mám rozumět, „staronová“? Nějaká delší pauza?“
Když mi Saga odpověděla, začala jsem se pomalu zvedat s omluvou na rtech: „Omlouvám se, pro dnešek se už rozloučím, mám ještě nějakou práci.“ Krátce jsem pohlédla na hodinky. Bylo pár minut před devátou. „Síň se stejně každou chvíli bude zavírat, pokud se v tomto ohledu z dob mých studií něco nezměnilo,“ slabě jsem se pousmála. „Můžeme tak popohnat zbytek studentů,“ nabídla jsem kolegyni společnou cestu.

Když jsme cestou ze síně pobídli i poslední otálející studenty, vchod se za námi akorát zavřel. Otočila jsem se ještě na Sagu: „Přeji dobrou noc.“ Pak jsem se vydala do svého kabinetu, abych v pátrání ještě pokračovala. Cestou jsem ještě připíchla vzkaz na nástěnku pro sboristy.

 
Regina Devereux - 06. prosince 2016 18:43
1b31208459.jpg

Zavírá se jídelna

Velká síň -> Toalety -> Společenská místnost Zmijozelu

Richard Cornigrum


Drbala jsem se v tom jídle ještě dlouhou dobu. Snažila jsem se něco pojíst, ale mé tělo jakoby takovou dávku potravy odmítalo. Můžu si za to ale sama. Aspoň mi nehrozí yo-yo efekt.
Rozhlédla jsem se viděla jsem ještě hordu zničených obličejů, které mi napovídaly, že tito jedinci zprávu nesli asi o něco hůř, než já. Sice ne to trochu srazilo, ale ani ne tak samotná zpráva, jako ty představy, které přivedla s sebou. Jsem hold trochu selfcentrická.
Wolfram se po chvíli zvedl a odešel pryč. Já osobně bych klidně ještě zůstala, ale už se to pomalu vyprazdňovalo a já tady rozhodně nechtěla skončit zavřena přes noc.
Proto jsem se pomalu zvedla a odebrala jsem se ze síně na toalety. Opláchla jsem si obličej a smyla tím celkem evidentní vrstvu make-upu. Zlehka jsem všechny narušené části zacelila.
Tato aktivita mne uklidňovala a také bavila. Zkoušela jsem často různé styly, abych se zabavila a tohle nebyla výjimka, malovala jsem se asi na třikrát, než jsem byla s výsledkem spokojena.
Zkrátka jsem využila svoji přesnost a cit pro estetiku, abych nakonec nevypadala jako nějaká několika odstínová prvačka, co si je rtěnku schopná namatlat snad až do.. patřičných mezí.
A kdyby to byly jen prvačky, takovéhle zločiny tady páchá i kde jaká holka v mém ročníku.
Třeba taková Kjeldová. Ta když se namaluje sebeméně , tak vypadá jako totální poběhlice. Nemluvě o Parkrové z Nebelvíru. Ta holka vypadá jak troll a ještě se maluje jako nějaká coura. Odporné.
Nicméně, všechny věci jsem si sbalila zpátky do kabelky a vydala jsem se na kolej.
Přemýšlela jsem, kdy bych mohla zajít na ten famfrpál. Totiž, naučit se ho. Musím to alespoň zkusit. Když nespadnu, nezašpiním se. Možná, že když na tomhle budu stavět, tak se mi bude vést.
Vstoupila jsem do společenské místnosti a uviděla jsem Richarda. "Dobrý večer, co ty tady? Máš něco v plánu?" zeptala jsem se polohlasně. Ve skutečnosti mne to vůbec nezajímalo, jen jsem chtěla nějak začít konverzaci. Třeba se totiž dozvím nějakou novinku, kdo ví.
 
Sinestra Ewing - 06. prosince 2016 14:23
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

Obrázek

Kolej > dívčí umývárny

Ty v umývárnách



Na pokoji seberu ručník spolu s ostatními věcmi a vydám se přes společenskou místnost ven z koleje. Jakmile se za mnou kamenná zeď uzavře, nespokojeně si odfrknu. To je báječné. Tak ta zdravotnice to Snapeovi všechno vyslepičila. Je vůbec dobrý nápad se s ní do toho pouštět? Neuvěřitelné. Něuvěřitelné, jak je Ettariel užvaněná. Jestli mi teď kvůli tomu bude Richard dělat nepříjemnosti a stát za zadkem, můžu na všechno zapomenout.

Naštvaně dupu do schodů. To byl taky nápad ji o tom říkat. Vůbec někomu o tom říkat. Alex jsem dnes vůbec neviděla a pochybuji, že by teď měla náladu řešit náš lektvar. Co si člověk neudělá sám.. Povzdychnu si a už během cesty do umýváren si vlasy stahuji do drdolu. Nějak moc ubrečených lidí kolem. Pomyslím si, když se rozhlížím po chodbě. To je to taková tragédie? Snad nikdo takový nebude v umývárnách. Nemám chuť poslouchat něčí popotahování a kňourání.

Jakmile se přede mnou objeví označení umýváren na dveřích, v rychlosti zapluji dovnitř. Podle puštěné vody a hlasů mi dojde, že už tu někdo je. No, to se dalo čekat, při tom množství studentů na škole. Naštěstí tu nikdo není schoulený s pláčem v rohu, tak můžu nerušeně zamířit nejprve k zrcadlu zkontrolovat svůj zevnějšek. Pak už se jen svléknu a s ručníkem kolem sebe zamířím do jednoho ze sprchových koutů. Ani jsem si nevšimla, že při svlékání kalhot mi z kapsy vypadl na dvakrát složený papírek.

Až když ze sebe shodím i ručník a pustím vodu, hlasy z kabinek mi začnou připadat povědomé.
,,Chris?" Tipnu si, když jde slyšet převážně ona.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.81826496124268 sekund

na začátek stránky