Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je onlineBarbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 17:11Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Nina Karent - 16. listopadu 2016 10:59
4x18371.jpg

Hlavní síň

Nebelvírský stůl

Konečně jsem dorazila zpátky do školy. Byla jsem úplně promočená a z vlasů mi odkapávaly kapičky vody. "Vážně doufám, že se tu objeví Filch..." pronesla jsem k Nevillovi. Kolik času vlastně zbývá do večeře? Zamířila jsem do společenské místnosti, kde jsem se s ním rozloučila, vzala si suché oblečení, ručník a mýdlo a zamířila do umývárny. Vydrhla jsem ze sebe jeho. Kretén, vážně doufám, že už ho neuvidím.

Převlékla jsem se do veliké teplé mikiny a jeanů a zamířila do hlavní síně. Mohlo být něco před půl sedmou a já jsem byla neskutečně hladová. Když už jsem byla pouhých pár chodeb od Hlavní síně, ozvalo se několik výkřiků následované hlasitou ránou. Přidala jsem do kroku a jakmile jsem se ocitla ve dveřích, na rtech se mi objevil úsměv. Nemám ponětí, co se tu stalo, ale rozhodně to byla skvělá podívaná. Skoro jsem nevěděla, co sledovat dřív. Kyselé ksichty zmijozelských, nasupeného Snapea, který se opět naháněl ego na studentech nebo zmatené výrazy všech ostatních, kteří si vydávali z vlasů... Maso? Strouhanku?

Zastrčila jsem si neposedný pramen ještě mokrých vlasů za ucho a hned zamířila k našemu stolu, shodila z židle několik zbytků oné bomby a usadila se na místo vedle Eriky. Začala jsem si na talíř nakládat kuřecí stehýnka a zapečené brambory a hned se s ostatními pustila do řeči.
"Ahoj všichni!" pronesla jsem nadšeně, "Co se tu stalo?" dodala jsem s pobaveným výrazem a vyklepala z nejbližší čisté sklenice kousek něčeho, co mohla být strouhanka a nalila si dýňový džus, načež jsem se pustila do jídla.
 
Noemi Blake - 16. listopadu 2016 09:39
selena3714.jpg

Hlavní síň

Daniel, ostatní u stolu

Skoro celé odpoledne jsem prospala. Bylo to super si aspoň na chvíli od školy odpočinout. Když jsem se probudila, celkem jsem se zhrozila. V pokoji nikdo a když jsem sešla do společenky, tam taky už nikdo nebyl. Ne, pomyslela jsem si. Snad nejdu pozdě na večeři. V břiše mi trochu zakručelo. Povzdechla jsem si a rychle jsem se začala odebírat do Hlavní síně. Po chodbách jsem naštěstí ještě potkávala ostatní studenty, tak jsem trochu zvolnila tempo, abych do jídelny nedošla zadýchaná.

Když jsem přišla k našemu stolu, spatřila jsem Eriku, Ryana, Kenjiho a Daniela. Usmála jsem se a posadila jsem se vedle Dana.
"Ahoj, co se řeší?" zeptala jsem se ho s úsměvem. Přišla jsem zrovna ve chvíli, kdy sypal Ryanovi sůl do pití. Usmála jsem se a protočila jsem oči. Ty jeho vtipy ho jednou přijdou draho. Ještě stále jsem mu nezapomněla jeho menší žertík s pomalovaným obličejem a myslím, že ta šlehačka to ještě zdaleka neoplatila. Nabrala jsem si salát a sice to byl jen salát, ale zase ho byl plný talíř a za chvíli byl skoro prázdný.
"To jste slyšeli, že nová zdravotnice má prý něco se Snapem?" zeptala jsem se už jen tak okrajově pro ty, kdo by mě náhodou slyšeli. Přemýšlela jsem, co budu dělat po večeři.
"Máte vlastně po večeři něco v plánu?" položila jsem další otázku spolusedícím u stolu. Je přece ještě dost času do večerky, tak proč něco nepodniknout?

Najednou jsem si všimla, že se něco děje u Havraspárského stolu. Obří kuřecí stehno se stále zvětšuje. Jen jsem slyšela, jak někdo zakřičel, že to praskne. Na nic moc jsem nečekala a tak tak jsem se stihla otočit, aby mi kuře nepřistálo na obličeji.
Jen jsem pak viděla, jak se ke stolu, kde to kuře vybouchlo, blíží Snape. To zase bude malér, pomyslela jsem si. Snape už stihl strhnout několik bodů, zatímco jsem si já čistila šaty. Povzdechla jsem si. To nám ale ta večeře pěkně začala.
 
Acai Luqueba - 15. listopadu 2016 20:20
215783.jpg

Chodby > Hlavní síň

Alec, Michael, Fabian, Lucca + Mrzimorský stůl



„Tomuhle říkáš čaj?“ povytáhnu obočí, snažíc se nesmát jeho přehánění. Prosím, moje chuťové pohárky jsou až moc v pořádku na ty patoky, co nám tu vnucují. „Jednou, Lucko, jednou ti dám ochutnat to, co u nás pijeme my. Z toho se zaručeně posereš.“ Poplácám spolužáka po ramenou. Nepřeháním. Ze všech těch věcí, co u nás do jídla a pití dáváme, by zaručeně strávil pár dní na záchodech. Už jenom proto, že na nic z toho není zvyklý. Známe ty turisty, co si myslí, že mají žaludky z ocele a pak proserou celou dovolenou.
Ale kdo ví, zda by mu moje kuchyně chutnala. Jen pár lidí tu sežere a vypije úplně všechno. Někteří jsou schopni pozřít i věci, co se spíš podobají plastům a se skutečným jídlem to má pramálo společného. Co by některé holky neudělaly pro štíhlou postavu, že.
„Taky jsem na ní dostala chuť, když o tom tak mluvíme. Jídlo zdarma chutná vždycky nejlíp.“ Zazubím se na Fabiana. Jsem proti utrácení peněz za hovadiny. Vadí mi, když i někdo jiný utrácí za kraviny. Nebo za mě. A snad jenom proto, že byly tak drahé, jsem si ty bílé šaty schovala do skříně, kde taky zůstanou. Ale… teď jde o jídlo. A jídlo je vždycky výjimka.
Mlčky sleduji, jak se Fabian a Alec baví o Kimi. Je dneska vážně nějak zamlklý. Automaticky k tomu malému klubíčku natáhnu dlaň, abych jí mohla přejet po srsti. Rozkošná malá věc. Už aby ty pavouci byli. Chci mít taky svého vlastního tvorečka, o kterého se budu moct starat a budu řešit všechny možné problémy, co mi způsobí. I když… U pavouka asi nebudu řešit pochcané prostěradlo.
„Určitě. Nesedíme tak blízko u profesorů, aby si jí někdo všiml. Navíc… tak malá by snad bez dozoru ani být neměla, ne?“ ačkoli odpovídám Fabimu, sleduji, jak Lucca odtahuje ostatní do hlavní síně. „JO!“ zabručím, přičemž mi velmi hlasitě zakručí v břiše. „Umírám hlady.“
Následuji ostatní do síně. Zatímco Fabian studuje nástěnku, já sleduji lítající jídlo. Priority. Neubráním se smíchu. „Na to se vykašli. Oni už nám to vysvětlí.“ Nehodlám nad tím přemýšlet. Už jen proto, že z toho mám neskutečně špatný pocit. Ale ten mám už od rána. Stejně jako všichni Nebelvírští a zbytek Mrzimoru. Ten strach, o kterém se tu nemluví a nikdo to neřekne nahlas. Ale taky to vůbec nemusí souviset. Třeba nás chce jenom Brumbál veřejně zostudit za to, co jsme dneska v kostele vyváděli. No. Z toho by tu pár lidí mělo určitě radost.
„Slyšela jsem o jednom království, kde létají pečení holubi přímo do huby.“ Zachechtám se na přítomné u našeho stolu, když si sedám naproti Jordyn, kterou Fabian začne okamžitě zpovídat. I když to spíš vypadá jako rozhovor mezi otcem a dcerou. Rozhodnu se nevěnovat tomu přílišnou pozornost. „Vsadím se o cokoli, že někdo z Havraspáru to zaslechl taky a chtěl to zrealizovat.“ Vyklepu z jednoho kalíšku kousek masa a naplním ho džusem. Teprve potom chňapnu po talíři a začnu si na něj nandávat. Od obřího fláku masa, přes hranolky až po zeleninu a dresink. S nějakým příborem se neobtěžuji. Ubrousku tu jsou. „Je skutečně plný géniů a stále se zlepšuje. Od fialového rosolu k explodujícímu kuřeti. To by mě zajímalo, s čím přijdou příště.“ Mimoděk si vzpomenu, že jeden takový rosol se mi povedl i dnes na léčení. Zajímalo by mě, jestli to zdravotnice pak musela uklízet. "Snad budou víc kreativní než místní drbny." zakoulím očima. Jsem tu sotva pár vteřin a nestačím se divit. Mimoděk vyhledám očima Chrise.
 
Seymour Duncan - 15. listopadu 2016 19:42
alastor59293611.jpg

Velká síň

Jordyn, Benjamin, Fabian




"Jo, nebude to jednoduché rozhodování, ale něčím se začít musí,"řeknu a nasázím si na talíř pár lahodně vypadajících grilovaných křidýlek. Vidím, jak se Jordyn kouká, pro co jsem se rozhodl. Že by se chtěla inspirovat? "Jsou opravdu výborná, dorporučuju," řeknu s plnou pusou.
"Zbytek jsem neviděl, ale tak co, neví, o co přichází."
Během ukojování mého hladu jsem síní zaslechl všelijaké pomluvy, které jsem zase hned vypustil z hlavy, protože mi nad nimi nepřísluší polemizovat, když ty lidi moc neznám. Snad jen Jordyn, a o té nemám důvod si myslet něco špatného.
Při zmínce o Benjaminovi jen porkčím rameny a hledám, co bych si dal dalšího.

Vida, my o vlku. Přichází Jordyn zmíněný Benjamin.
"Ahoj," pozdravím ho. "No, vlastně nic moc, jen si užívali, že ještě není škola, znáš to." Podíval jsem se na Jordyn a usmál se na ni v narážce na to, že jsme část odpoledne strávili spolu v hodinové věži.

Po chvíli si všimnu, že u zmijozelského stolu se něco děje. Toho, jak procházel kolem stolu Alastor, si nevšimnu, tkaže jen sleduji, jak nějaký prvňák recituje nějakou báseň. Po dalším sledu událostí mi dojde, že to Alastor dal někomu milostnou báseň, podle jeho slov určená pro Dei.
"No, ti mu teda dali," řeknu těm dvěma, ale stále sleduji, co se tam děje. Celý zmijozelský stůl se baví na jeho účet, což se mi moc nelíbí, ale vměšovat se do toho nehodlám.

Aby se tyto události ještě dovšily, nějaká holčina z havraspárského stolu začala zvětšovat kuřecí stehno, které se po nafouknutí a prasknutí rozletělo téměř po celé místnosti. Náš stůl naštěstí zůstal nedotčen kuřecím atentátem, ale jiní štěstí neměli. 
"Co je to proboha napadlo?" řeknu nechápavě a to už dostávají trest od Snapea.

"Ahoj Fabiane," pozdravil jsem famfrpálského kolegu. "No, explodovalo tu kuřecí stehno," řekl jsem tak mimoděk. Pak jsem si uvědomil, jak směšně to zní a rozchechtal jsem se.
 
Mirabel McGregor - 15. listopadu 2016 19:02
b9927e1c930d8f4be375a5b6dd11d709533.jpg

Hlavní síň – Učitelský stůl



Remus, Rosalie, Severus a ostatní kolegové

Jako první na mě zareagoval profesor Lupin. Jsem zvědavá, kdy si s ostatními začnu tykat a jak budu schopná si zapamatovat, s kým si ještě vykám. A kolik omylů způsobím... S úsměvem jsem přijala nabízené místo vedle Lupina. Nabídka jídla byla výborná, ostatně jako vždy. Člověk nevěděl, co dřív.
Postupně se ozvali i další. Odměnila jsem je podle svého zdvořilým pokývnutím a úsměvem, i když to byl podmračený Snape nebo usměvavá Primrose.

Chtěla jsem Lupinovi odpovědět, když v tu chvíli se strhla mezi studenty mela. Zvědavě jsem zvedla oči a překvapeně sledovala, jak se na havraspárské stole cosi děje. Na tu dálku jsem zatím nebyla schopná odhadnout, o co šlo.
A pak přišla rána. Instinktivně jsem se na židli přikrčila. Sotva jsem postřehla, kam všude se rozletělo kuřecí maso. Ocitlo se i u nás, naštěstí jen na stole. S lehkým zneklidněním jsem se ohlédla na McGonagallovou, která měla kamenný výraz.

Snape se vydal jednat. Stihla jsem si už projít, kdo vede kterou kolej, proto mě to trochu zaskočilo. Neměl by reagovat Remus? Pohlédla jsem na svého souseda, který také sledoval Snapea. Jak se zdálo, Lupin nejspíš uměl být diplomat, ale také si nic nenechal líbit. Jeho reakci jsem docela chápala, ovšem mlčela jsem.
Měla jsem však potřebu něco dělat, proto jsem si prozatím alespoň nabrala trochu rýže se zeleninou a kuřecím masem. „Přijde mi, že se v Bradavicích vůbec nic nezměnilo,“ s úsměvem jsem se obrátila na Lupina, který se mezitím také vrátil od svých studentů.

 
Fabian Byrd - 15. listopadu 2016 18:33
nnn5536.jpg

Před ošetřovnou -> Velká síň


Převážně Acai + Alec, všichni u mrzimorského stolu



,,Ta zmrzka byla vážně skvělá." souhlasně přitakávám. Na tuhle dobrotu mě Coraline poprvé vzala před začátkem prázdnin. Doteď si pamatuji chuť cukrových hvězdiček a srdíček, které byly na povrchu zmrzliny rozházené jako dekorace. Každá měla úplně jinou příchuť a všechny byly výborné! ,,Tak na ní teda zajdeme? Zvu vás." Těch pár galeonů mě vážně nezabije. Nejsem lakomý. Nemám sice tolik peněz jako Richard a další zbohatlá zmijozelská děcka, ale přes prázdniny jsem si pro zlepšení finanční situace našel brigádu.
Minimálně Acai pozvu určitě. Mám pocit, že by si sama od sebe nic nekoupila. Tam, odkud pocházela, byly peníze jen na to nejnutnější a to zmrzlina opravdu nebyla. Neumím si tohle představit. Nepocházím z bohaté rodiny, jsme naprosto průměrná vrstva jako většina ostatních a přesto jsme se sestrou nikdy nestrádali. Měli jsme všechno, co jsme potřebovali a pokud jsme chtěli něco navíc, našli jsme si brigádu. Netuším, jak to funguje u Acai doma, ale srovnávat Evropu s Afrikou je asi jako míchat hrušky s jablkama.
,,Myš v kapse… To se jí jako nic nestane?" podivím se, když mě Alec ujišťuje, že je jeho mazlíček v naprostém pořádku. Nacpat si jí do kapes já, tak se bojím, že mi vypadne. No, Alec určitě ví, co dělá. ,,Bude vadit moc, když vezmu Kimi do síně?" zamyšleně se poškrábu na hlavě. Nechce se mi vracet do pokoje a nechávat tam kotě samotné. Zase by něco vyvedla a já po dnešku odmítám chodit po koleji, opravovat rozbité květináče a sušit pochcaná prostěradla. To s tím kamenem bohatě stačilo.
,,Vím, že by se tam zvířata brát neměla, ale jedno malý kotě se tam snad ztratí, ne?" Kimi si od Aleca vezmu ještě předtím, než ho hladový Lucca odtáhne do síně. ,,Jdem taky?" mrknu na Acai. Po divadle mi vyhládlo a něco bych zakousl. Přecpávat se nechci, musí mi zbýt místo na zmrzlinu z Prasinek, ale zároveň nechci zůstat o hladu. Cítím se totiž trapně, když mi kručí v břiše.
Než zapluji s ostatními do jídelny, všimnu si vyvěšeného papírku na nástěnce od ředitele školy. ,,Odpadá nám první hodina? Super!" zaraduji se. ,,Ale proč máme jít ke kostelu?" Trochu znejistím. Z nějakého důvodu z toho nemám dobrý pocit. Nedokážu říct proč, ale je to tak. ,,Divný..." zamumlám si pro sebe a vejdu do síně, kde je až příliš živo. Tak nějak nechápu, co se tu děje. Havraspárský a částečně zmijozelský stůl je pokryt jakýmsi jídlem. Při bližším pohledu zjišťuji, že je to kuře.
,,Co tu proboha kdo dělal? Vždyť je to skoro všude." vytřeštím oči a raději odejdu k mrzimorskému stolu u kterého sedí Benji, Seymour a má sestra. ,,Ahoj všichni, nevíte, co se to tu děje?" vyptávám se ihned. Nevím, kdo je za tuhle pohromu zodpovědný, ale Alec to určitě nebyl. Ten byl s náma, takže je v tom tentokrát nevinně. Krátce pohlédnu zpět ke zmijozelským. Na rozdíl od našeho stolu je u nich celkem živo.
,,A ty ses flákala kde, mladá dámo?" přemístím svou pozornost k Jordyn. Káravě si jí změřím pohledem. ,,Kimi převrátila ve společence květináč. Takhle jí hlídáš? A taky počůrala Isaacovi postel!" zamračím se. Pak se zarazím. Dojde mi, že mluvit zrovna o tomhle, když spolužáci večeří asi nebude úplně to pravé ořechové. ,,Eeeh, pardon. Dobrou chuť." zamumlám rychle a raději strčím Kimi pod mikinu, kterou zapnu a nechám nahoře jen malý otvor, aby jí koukala ven hlava. Takhle si jí snad nikdo z profesorů nevšimne. ,,Kočka v utajení. Tak se hlavně moc nevrť. A žádný drápky!" varuju jí a přisunu si k sobě tuňákový salát s těstovinami. S chutí se pustím do jídla, přičemž nenápadně krmím i kotě v mé mikině.
 
Remus John Lupin - 15. listopadu 2016 18:26
remus9643.jpg

Velká síň
Kolegové , studentstvo


Chtěl jsem pokračovat v rozhovoru s Mirabel, když tu mou pozornost upoutalo něco zvětšujícího se u stolu mé koleje. Pozdvihnu udiveně obočí a už už sahám po hůlce, abych zasáhl a zažehnal celý incident, když tu....pozdě rána, jako z děla ohlušila místnost a roznesla kusy masa naprosto všude. Dokonce i na profesorský stůl něco málo dopadlo. Jsem rád, že mne to minulo, ale i tak si tiše zklamaně povzdechnu.
"Poslední dobou jsou s nimi samé problémy....škoda, že to neohodilo Severuse"
Zamyslím se mimoděk a to jsem opravdu neměl dělat, protože než jsme stihl začít vše řešit, už se do toho vložil právě Severus a šel dát Havraspárským co proto. Už lítá strhávaní bodů, které má tak rád a jeho tradiční řeči. Zachovám klid, protože nemohu před studenty shazovat jeho autoritu, nicméně jeho jednání se mi ani tak nelíbí. Když se vrací ke stolu s poklidem vstanu a zachytím jeho pohled svým.
"Děkuji vám za bleskové vyřešení nastalé situace drahý kolego, ale pro příště bych byl rád, kdybyste problémy mé koleje nechal řešit jejího kolejního, tedy mne, když u toho budu přítomen."
Mluvím s lehkým úsměvem na rtech a klidným vstřícným hlasem, ale ti kdo mne znají mohou poznat, že jsem z chování svého kolegy lehce rozladěn a svá slova myslím vážně. Pak má pozornost spadne na mé studenty a celou síň.
"Profesor Snape vás již potrestal za nekázeň, takže tohle již nebudeme řešit. Nicméně, jakmile splníte trest, který vám byl uložen, tak se viníci tohoto incidentu ještě dnes večer dostaví do mého kabinetu. Chci si s nimi osobně pohovořit."
Zním trošku přísněji, ale to vždy, když je to třeba na veřejnosti. Studenti mne však znají a ví, že to se mnou nebývá tak horké, jak se zdá.
Pak se opět usadím na své místo.
"Pokračujte v hostině mládeži, než vám to vystydne."
Pobídnu je ještě a definitivně uzavřu toto téma.
 
Christian Dragon - 15. listopadu 2016 18:15
hpkopie2096.jpg

Velká síň
Erika a ostatní


"No já tomu také nerozumím, ale hold někdo to roznáší."
Pokrčím rameny, když se do našeho rozhovoru připojí Erika.
"Snape a ženská? To je nelidský. Vždyť on je chodící mozkomor vysaje z ní veškerý život a barvu. Ne to není možný tomu nevěřím. Určitě by to nedělala dobrovolně, ale to se časem určitě dozvíme."
Mluvím polohlasně, aby nás náhodou neslyšely nesprávné uši, ale pak mou pozornost upoutá zvětšující se objekt u Havraspárského stolu, který následovně exploduje.
"No dopr....bacha!"
Křiknu na své kolegy a sám se jen stihnu trošku krýt plechovým táckem, který stál na dosah ruky, ale moc to nepomůže. Naštěstí nebyli jsme v epicentru.
"Tak to někdo pěkně nezvládl....a já myslel, že experta na výbuchy máme my."
Otřepávám ze sebe zbytky něčeho, co mohlo být maso a utichnu jakmile vyrazí kupředu profesorský mozkomor Snape.
"Ti budou mít zase průser."
Syknu k Erice.
 
Severus Snape - 15. listopadu 2016 15:46
415108885.jpg

Velká síň

Kolegové , studentstvo

Novou kolegyni odbudu pouhým ,,Těší mne“ a věnuji se jídlu. Při tom sleduji povyk mezi stoly a je mi jasné, že ten šprt z Havraspáru použil nějaké z transferačních zaklínadel, aby dal Airimoy na klín nějaké psaní. Bohužel mu to nemám jak dokázat a tak se spokojím s tím, jak mu můj prefekt z pátého ročníku a jeho spolužáci zatopí. Dobře mu tak, kouzlit ve Velké síni…

Poté už sleduji studenty jen tak trochu a věnuji se moučníku a máslovému ležáku. Tak krásný večer se prostě hold musí zkazit, škoda. Už mám skoro dojedeno, protože se na rozdíl od kolegů neustále nevybavuji a taktéž jsem přišel na čas. Najednou se ozve rána, jak se rozletí kuře na všechny strany. Sáhnu po hůlce, ale zrovna v tu dobu jsem pozor nedával, takže jí nestihnu ani vytáhnout a už něco letí i ke stolu kantorů.

Naštěstí pro mne, kousek letící tímto směrem přistál daleko od mé osoby, a to přímo před Minervou. Ti to určitě schytají přímo od ní, ale byla by škoda, kdybych si nechal ujít příležitost srazit Lupinově koleji pár bodů.

Vstanu a dojdu až k Havraspárskému stolu na místo, které nějakým zázrakem neutrpělo kuřecím bombardováním.
,,Vy!“ křiknu na onu studentku třetího ročníku.
,,Ve velké síni se nesmí používat kouzla. Máte štěstí, že mám dobrý den a nebudu strhávat body vaším kolegům, kteří si čistí šaty. Za to VY!... vy jste připravila svoji kolej o deset bodů slečno.“

Poté chytnu za límec chechtající ho se kamaráda této dívky, který se zrovna přehrabuje v něčím talíři.
,,A za to, že jste svojí spolužačku naváděl, vaše kolej přichází o dalších pět bodů. A nemyslete si, že to bude uklízet pan Filch. Po večeři se u něj budete oba hlásit a uklidíte celou velkou síň tak, že se bude lesknout. A bez kouzel!“

Poté se odvrátím a odpluji zpět na svém místo u kantorského stolu, přičemž vrhnu nepříjemný pohled na každého, kdo by chtěl kouzli uklízet něco jiného než sám sebe nebo své místo.
 
Wolfram von Wittelsbach - 15. listopadu 2016 15:42
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pokoje → Hlavní síň



Podvečerní kuřecí hody




• Profesorský personál
♥ Nebelvirští studenti
♣ Havraspárští studenti
♦ Mrzimorští studenti
♠ Zmijozelští studenti




S hlasitým nadechnutím si konečně mohu říct, že mám dnešní zdlouhavý den za sebou. Neočekával jsem, že veškeré mnou zvolené nepovinné kroužky budou nacpané do jednoho dne. 'Alespoň jsem svým talentovaným charakterem nabral další body.' Pomyslel jsem si a začal sundávat svetr.
„Proboha!“ Lekl jsem se, když se u mě zjevila blonďatá smrtka. Vůbec jsem si nevšiml, že by šla za mnou.
S povytaženým obočím sleduji, co dělá. 'Nejspíše kleptomanka.'
Dál si jí raději nevšímám a beru si své věci na převlečení. Předtím než se převleču mi pohled vyhledá Paula. Celý den jsem ho skoro neviděl, tak jsem se potřeboval ujistit, že tu je. To mi připomnělo, že bych měl zkontrolovat ještě něco jiného. Dee odešla a já se svědomitě několikrát rozhlédl do stran. Doprava, doleva, za sebe, před sebe, doprava, doleva, dolů do napnutých boxerek. Pustil jsem boxerky, zvedl hlavu a úlevně povzdechl. 'Taky v pořádku.' Aspoň to nevypadalo na žádnou újmu.
Nahodil jsem na sebe košili a své krásné sako. Ne školní, své. Je přece víkend, no ne?! Alespoň pro jednou jsem chtěl mít na sobě sako, z kterého by se mi neobracel žaludek.

Vzal jsem Paula s sebou a zakotvil to ještě na chvíli ve společence, kde jsem zrovna zastihl odcházející Sin. 'Ukřivděný pohled? Proč má ještě ukřivděný pohled? Po tom všem se cítí ještě dotčeně?!' Vyvalil jsem se nechápavě na gauč. I když jsem na naše klasické popichování byl zvyklý, tak že by to dneska bylo až příliš? Přemýšlel jsem o tom, zda jsem skutečně udělal něco špatného, že se mi to rozhodla tak zákeřně vrátit! No pravda, zákeřný jsem byl vlastně já, ona jen zdivočelá emocemi.

Nějakou dobu jsem ve společence ještě strávil s Paulem a poté se bez něj vydal pomalým a opatrným krokem do Hlavní síně, abych se k večeři připojil také.
Při vstupu do Hlavní síně jsem se jen zastavil a na tváři se mi usadil ten samý výraz, který měla i profesorka McGonagallová. Radši jsem nechtěl vědět, proč je polovina jídelny zasviněná od kuřete. Dával jsem si pozor na sajrajt pod nohama a rozhodl jsem se to ke Zmijozelu vzít obloukem ještě se zastávkou u Havraspárského stolu.
„Mohu?“ Pobaveně jsem se usmál a vzal talíř s kusem kuřete, který nejspíš před chvílí přistál. Hned na to jsem se vydal k zmijozelskému stolu, kde mi ochotně uvolnil místo jeden z prváků, které tam Richard úspěšně dovedl. Krásně to po sobě vyčistil i prostor na stole, takže jsem se mohl spokojeně uvelebit vedle Sin.
„El pollo!“ Pokusím se dodat co nejvíc ten její španělský přízvuk a strčím před ní talíř s kusem kuřete. „Omluva za mršinu, takže už žádná další konvice?“ Měl jsem nutkání se zasmát, ale myslel jsem to vážně. Žádnou další konvici! Už tak si nejspíš delší dobu čaj nedám.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.85529112815857 sekund

na začátek stránky