Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 18:34Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:52Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:04Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Sinestra Ewing - 15. listopadu 2016 15:11
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

Hlavní síň

Převážně zmijozelští




Zamračeně na Richarda pohlédnu. Povětšinou, kdy chtěl takhle s někým mluvit se něco mu nezamlouvalo a dotyčný se mohl těšit na spoustu výčitek a výhružných pohledů. Plus, to jeho důležité nikdy nebylo tak důležité, jak tvrdil. Proto se mi pochopitelně do rozhovoru s ním nechtělo.
,,Uvidím, jak budu mít čas." odpovím, aniž bych se na něj podívala a nandám si na talíř penne se smetanou. ,,Musím se prvně podívat do svého diáře." prohodím s ironií v hlase, čímž mu dávám jasně najevo, jak moc mi na tom rozhovoru záleží. Snad si nemyslí, že budu skákat tak, jak on píská. To už jsme si snad dávno vyjasnili.
Nad Deirdřinou poznámkou o nekrofilii se otřepu, ale jíst nepřestanu. Nějaká nekrofilie mě vzdát se mého jídla nedonutí. To, co jsem kolikrát u jídla slyšela bývalo i mnohem horší.
,,Wolfram dal Reecovi šálu?" Zopakuju. Taková blbost. Pomyslím si. I když, je to možné, třeba si tím pojišťuje jeho loajálnost. Nevím. Nicméně se musím pousmát nad označením dívka v plamenech. Dee uměla věci pojmenovat těmi správnými slovy, to se mi na ní vždy líbilo. Stejně jako její poznámka o táboráku. ,,Alespoň bychom si mohly opéct ty buřty." Pobaveně ji připomenu konverzaci z knihovny.
Do diskuze o plameňákovi se vmísí i Christina. Zašklebím se. ,,Mně je to třeba úplně ukradené. Mohli by si ho tam nechat do konce školního roku. Kdo se má na ten mudlovský plebs dívat." Podotknu. Propuštění Sheehana bylo to poslední, o co bych se chtěla zajímat. Někdo jako on by měl být zavřený na speciální ubikaci se zbytkem takových.

Když se však ozve Caylus, zvážním. Přestanu jíst a jen ho probodávám pohledem. Ten jeho škodolibý úšklebek zapříčinil, že se mi v žilách začala znovu vařit krev. Očividně mu bylo úplně jedno, že za tu ponižující návštěvu u zdravotnice může on. Ještě se vesele cpal a přiblble usmíval. Konvici s čajem po ruce bohužel nemám, za to mám vedle sebe nádherný čokoládovo krémový dort. ,,Hádej." Úšklebkem mu odpovím.
,,A očisti se trochu, vypadáš jako prase." usměju se, hrábnu rukou do krémového dortu a hodím ho po něm. Záhy se poprvé upřímně rozesměju. Povedlo se mi ho strefit do obličeje, takže jsem dokonale překryla jeho zasviněnou pusu od borůvek. Skvělý makeup. ,,Mnohem lepší." Pochvaluju si a čistím ruku, kterou jsem dort nabírala. Caylus zrovna není typ člověka, kterého by tohle asi úplně vytočilo. Vidím to tak, že se ještě začne olizovat. A nebo mu pomůže Deirdre.. Ach bože.

To už se ale ozvala rána a mně do talíře přistál kus stehna a do vlasů smažená strouhanka.
,,Jaký debil!" Ozvu se a mezitím, co si z vlasů rozčíleně vyklepávám kousky masa se rozhlížím po síni. ,,No jistě!" pohodím rukou k havraspárskému stolu, který byl masem zadělaný nejvíc. ,,Určitě Shade." Zavrčím a snažím se ho mezi těmi modrými šprty najít. Hah. Šprty. Vcelku vtipné označení pro takové imbecily. K mému zklamání to však on nebyl. Vlastně mě ani nepřekvapuje, že takových neschopů je tam více.
Neubráním se znechucené grimase, když si všimnu rozmočeného kousku kuřete, které plavalo v Christininém pití. ,,Nemilé." okomentuji to a odstrčím od sebe nedojedené těstoviny, abych se mohla tergeem očistit. Následně se rozhlédnu po stole, co vše bylo kuřecí explozí zasaženo, jaké to udělalo škody a co je tu ještě poživatelné.
 
Alastor Krimmer - 15. listopadu 2016 13:24
al1932.jpg

Hlavní síň

Runa, Cass


,,Mě by stačila jen Christina . Ostatní se prostě jen bavili, o to jsem si vyloženě řekl, ale ona byla opravdu zlá. Kdybyste to slyšeli. Nešlo jen o to, co řekla, ale jak to řekla. Jako bych byl něco podřadného.” Odvětím Runě


Poté se otočím na Cass.
,,Spíš se vrátím k těm textům. Ale na získávání holek to fakt asi není. Představ si ty rýmy:

Jsi krásná jak hnijící zvíře,
jemuž bych s břiše hrabal.
Na vyhřezlých vnitřnostech,
rád bych si pak ustlal.


Úplně vidím ten potlesk a uznání. Ale dobře, nic takového jsem také neskládal, nehráli jsme death. Spíš to bylo něco ve smyslu:

Kdysi dávno v dobách zlých,
jak ten čas i duše ztracený.
Po kraji, tiše kráčím,
bloudím dál ve snech svých.

Bez bázně a beze strachu,
válečníkem jsem se stal.
Cesta má je krví dlážděná,
hlavami, co jsem sťal.


A to se na milostné básně zase málo rýmuje… prakticky vůbec . Ale dá se to zazpívat.“


Kritiku Runy, že je moc konzervativní, přejdu bez komentáře. Mojí pozornost totiž upoutá ta třeťanda, která začne zvětšovat kuřecí stehno. Jakmile kouzlo po chvilce nezastaví, tuším, že jde do tuhého.

Rychle vstanu a vytáhnu hůlku. Zamířím na stehno a pronesu: Fini…, ale to je příliš pozdě. Kuře se skoro chystá vybouchnout a rušící kouzlo zkrátka nemá cenu.

Už se napíná a praská. Kousky letí na všechny strany. Mám hůlku v ruce, ale na něco účinnějšího, co by zabránilo ohození nejbližšího okolí se nezmůžu. Místo toho mávnu a potichu pronesu Depulso a pokusím se všechny kousky letícího kuřete srazit na zem. Toho později lituji, neboť by byla možná sranda je namířit všechny Christině přímo do obličeje a pak dělat, že to byla nehoda.

,,Pako… přehnala jsi to. Dobře ti tak“ řeknu a poté zase vyprsknu smíchy. Uklidím případné kousky, které se mi nepodařilo vychytat a taktéž své místo, na které opět zasednu.
 
Cassandra Warren-Wentworth - 15. listopadu 2016 11:00
tumblr_nnur3f3xd41uuh0vso1_5404879.jpg

Velká síň

Havraspárský stůl – Alík, Runa



Když Al rozesměje, chvíli na něj nechápavě zírám. Proč…? Proč se směje…? Ale je to tak nakažlivé, že se musím přidat taky. Ne že by mi to přišlo tak vtipné, ale spíš se mi líbí, jak se nad to dokázal povznést. To mu dokonce závidím, vždyť ho tam rozcupovali na kousky, udělali si z něj legraci a on se směje! On se opravdu směje!

“A co je špatnýho na básničkách? Jejich škoda, že jim to nic neřekne. Náhodou, mně se to líbilo,“ pokrčím rameny. “Hlavně to s poezií nevzdávej, jednou narazíš na někoho, kdo ji ocení,“ ujistím ho a spokojeně okusuju stehýnko.
“Heavy-metal? Ty?“ zeptám se překvapeně. “Tak jo… i když takhle to zní fakt vtipně. Ale zase zelení by spíš ocenili tu temnotu a smrt,“ zakroutím hlavou.

Sáhnu znovu po džusu a spokojeně si prokřupnu krční páteř.
“Nehraje, no, ale to nevadí,“ poušklíbnu se. Ten zápas bude legrace. Tedy pokud nám to Runa nezatrhne. Ale co… že?
“Trocha vášně by se do hry vzít mohla, ne? Je lepší mít větší motivaci, než jen dobrou hru a pohár,“ namítnu.

Moje úvahy o famfrpálové odplatě ale přeruší kouzlo. Už z toho trhnu hlavou směrem za hlasem. “Ne, nedě-“ víc toho nestihnu. Obří stehno vybuchne a já si stihnu akorát zakrýt rukama tvář. Pár vteřin jen překvapeně sedím a snažím se ze sebe sklepat smaženou strouhanku a kuřecí maso. Tak jsem dojedla… asi mě přešla chuť…
Tolik oleje, tolik špíny… Polknu a tergeem se nejprve očistím. Pak se rozhlédnu po ostatních.
“Jste všichni… živí?“ Nebo zabití obřím smažený stehnem? To by byl skon…
Pak se otočím ke třeťačce. “Amando, v síni se kouzlit nemá,“ řeknu vážně. Mám chuť jí ještě něco říct, ale už tak je dost vyjukaná. “Jsi v pořádku?“ pomůžu jí s čistícím kouzlem. Až pak se posadím zpátky ke spolužákům. “Tady nemůže jedno jídlo proběhnout v klidu, že ne….“ povzdechnu si. Sáhnu znovu po džusu, ale hrozba, co všechno v něm mohlo skončit, mě okamžitě odradí. Ano, už jsem dovečeřela.
 
Duch Bradavic - 14. listopadu 2016 23:59
fsfsdcv3855.jpeg

Obrázek

Havraspárský stůl

Havraspárští a všichni na dosah



K havraspárskému stolu krátce po zahájení večeře dosednou poslední opozdilci všech možných ročníků. Jedna dívka třetího ročníku, s dlouhými černými vlasy až po zadek a hranatými brejličkami se posadí kousek od našich páťáků. Zářivě se na ně usměje a cosi horlivě vypravuje svým stejně starým spolužákům. Divoce u toho máchá rukama a natahuje se pro velké kuřecí stehno.
Její spolužák pak prohlásí, jak by bylo hustý, kdyby to stehno bylo stejně velký, jako Hagridovo.

No a co se nestane. Dívka se nenechá dvakrát pobízet, vytáhne zpod pláště hůlku, poupraví si na nose brejličky a namíří hůlku na osmažené kuřecí stehýnko.
Soustředěně se na něj zadívá a pak zakřičí: ,,Engorgio!" A smažené stehýnko se začalo zvětšovat. A zvětšovat. A.. zvětšovat a zvětšovat... A prokristapána! To smažené stehýnko se nadouvá a vzdouvá až je přímo obrovské. Dívka skloní hůlku a s otevřenou pusou a zakloněnou hlavou zírá na to obrovské kuřecí stehno, které by mohl závidět i náš hajný. ,,Praskne tooooooooooooo!" Ozve se řev někoho od nebelvírského stolu. Ale pozdě.

Ozve se rána! A gigantické stehno rupne ve švech. Potřísní celý havraspárský stůl roztrhaným kuřecím masem a křupavou strouhankou. Kuřecí bomba dosáhne i ke zmijozelskému stolu a kus strouhanky spadne milé Christině do pití. Ať už v tu chvíli procházel kolem havraspárského nebo zmijozelského stolu kdokoli, schytal to na plné čáře. (*)
Kus masa dopadlo i na profesorský stůl, přímo před poker face profesorky McGonagallové. Jednoho druháka letící kousek kousti doslova sundal ze stoličky a srazil na zem.
Mladá dívenka si celá udivená vyndávala kousky masa z vlasů a její spolužák prsty šťoural Orthuně v jídle (ať už si na talíř nandala cokoliv) a lovil ji z něho útržky masa, které si pak spokojeně vkládal do úst.

 
Sebastien Havraspár - 14. listopadu 2016 23:33
samseb2954.jpg

Hlavní síň


Nikdo konkrétní



Zatímco se s Alastorem bavíme o nepovinných předmětech, do síně nakráčí Richard s bandou prváků a usedne ke Zmijozelskému stolu. Zatím ne. Ještě ne. Později.
Mihne se kolem taky Dee a mumlá něco o tom abych se za ní pak zastavil. Asi chce aby jí už někdo dodělal když to William nestihl. William... Pohled mi sjede na brašnu s deníky a následuje povzdech.
Tupec neuvědomující si následky svého chování. Ale i tak.. nemůžu mu to zazlívat.

Zaslechl jsem něco o tom jak sbalit holku nebo co... ale nevěnuji tomu moc velkou pozornost. Zato to co se odehrálo za chvíli, to už jsem bez povšimnutí nenechal. Alastor se vyznal Dee skrze báseň, ale ta to moc nepobrala.

Z toho cirkusu tady se mi udělalo zle. Nedostatek spánku a značná míra psychického vyčerpání dělá své. Prudce vstanu, rychlým krokem opustím Hlavní síň a postavím se před zrcadlo v koupelnách. '' Do hajzlu... jak já bych si něco dal. '' Zamumlám si pro sebe. '' Kde je kurva Jamar ? '' Musím ho najít.
 
Erika Claythorne - 14. listopadu 2016 23:06
erand8255.jpg

Společenská místnost -> Hlavní síň
Ryan, Dan, Kenji, Chris, ostatní



Kenji se chytne mého šíleného nápadu se zápisem na prefekta. Spokojeně se zazubím a spiklenecky si s Kenjim plácnu. “Tak honem, kdo jdete další? Snad z toho McGoogy neklepne. Je sice přísná, ale spravedlivá a fajn, byla by škoda o ni přjít… A Galain si tu hopká, protože ho někdo pustil. Já ho naposledy viděla zavřeného v kleci. Nevíte o tom něco?“ prohlédnu si spolužáky podezřívavě. Ne, že bych jim nevěřila, ale podobné klukoviny většinou pocházejí právě z jejich hlav.

Ryanova reakce na moje šťouchnutí mě dost překvapí a zarazí. To je tak nabručený kvůli tomu včerejšku…? Ale… to jen kvůli tomu, že jsme to jednou přehnali s pitím na mě bude hnusný? Tak to teda ne. Hned po jídle si s ním musím promluvit. Zatím se jen trochu zamračím, ale rozhodnu se k tomu raději nevyjadřovat.

“Počkejte s tou cestou na večeři na mě, jen uklidím králíka,“ doběhnu do ložnice zavřít Galaina do klece a během chvilky jsem zpátky u nich. “Buďte rádi, že jdete někam se Snapem. Mě čeká trest u Filche. Proč ho nemůžu mít s vámi? Zneužila jsem Snapea, ne Filche,“ zašklebím se nespokojeně, když pomalu vycházíme ven. Takže slyším celý ten Ryanův monolog. Ale jak jsem už zmínila, raději na něj moc nereaguju. I když s tím vymýšlením přehnaných pomluv jako třeba o Wolfovi a Barbaře by mohl přestat. Jednou se mu to vymstí…

V síni si sednu vedle Christiana, který šel s námi. “Ty a chodit s naší Ninou?“ zasměji se. “A s Acai? Tak tomu už vůbec nerozumím… ale na vymýšlení podobných blbostí je tu expert někdo jiný,“ hodím trochu uštěpačně směrem k Ryanovi. Řekl si o to, nemá se ke mně chovat jako idiot. “I když nevím, proč by si vymýšlel takové blbosti o lidech z naší koleje…“ zastanu se ho na druhou stranu trochu. Všimnu si u toho, jak Dan Ryanovi solí pití. Musím se tak tak držet, abych nevyprskla smíchy. Ale zadusím to v poháru se šťávou. Chrisovo vyprávění o hezkých holkách moc nevnímám. To mě nezajímá. Já spíš pokukuju po hezkých chlapcích, že. I když tedy opravdu jen minimálně. Já a vztahy, kdepak…

“Hele, a to jste slyšeli o Etty a o Snapeovi? Prej si u něj v kabinetě nechala kabát!“ řeknu vykuleně, když ke mně tento drb dorazí. Nevím, kdo v něm má prsty, ale to nevadí. “No dovedete si to představit? Tak milá něžná a hodná osůbka jako Etty s tím namyšleným otravným Snapem! A zejtra spolu jednou do Londýna! Alespoň se to tu všude povídá… no chápete to? Dovedete si Snapea představit s ženskou? S jakoukoli?! To je snad proti přírodě,“ zašklebím se. “Že on Etty namíchal nějaký nápoj lásky a teď ji jen sprostě využívá? To by mu bylo podobné, ani bych se nedivila. Jinak si nedovedu představit, co na něm zdravotnice vidí. Jako… možná kdyby si občas umysl vlasy a usmál se, tak…“ oklepu se. “Ne, ani tak by to nešlo… No hrůza!“
 
Rosalie Anne Primrose - 14. listopadu 2016 22:28
2j0mi6t1585.jpg

Hlavní síň

Kolegové



Opatrně začnu navíjet špagety, které jsem si přitáhla. Konverzaci u stolu poslouchám jen na půl ucha. Povětšinou se mě to stejně netýká. Tedy až do chvíle, než se na mou poznámku o Violet ozve Ettariel.
„Budu.“ Věnuji jí vřelý úsměv a po jejím vzoru se k ní nakloním. Netuším proč, ale co na tom záleží? Každé zpestření večera je vítané. Stále jsem trochu posmutnělá z toho, že sestra tak najednou odjela. A kdyby jen z toho. „Samozřejmě. Ráda přijdu.“ Remusovu čokoládu jsem ještě neochutnala a pokud je tak výborná, tak to určitě stojí za zkoušku. Narovnám se a zhluboka se nadechnu, když se zmíní o divadle.
„Bylo to velmi… dobrodružné. Naše učebna je až v sedmém patře. Jeden ze studentů mi málem propadl schody!“ udělá se mi trochu nevolno, když si představím, jak to mohlo dopadnout, kdyby Wolfram neměl tak rychlé reflexy a neuskočil. „Ale jsou neskutečně šikovní. Snad je to alespoň trochu bavilo.“ Lehce si povzdychnu. Když opouštěli učebnu, vypadali tak nadšeně… „A co ty a Léčení? Šlo to?“ optám se jí, ale kdo ví, zda mě slyšela, když se zrovna bavila s Rhiannon. Nedobrovolně se zaposlouchám do jejich rozhovoru. Znervózním.
„Nelepší se? Jak na tom vůbec je? Navštěvuje ho někdo?“ I když je to krajně nevychované, nemohu si pomoct a musím jim do jejich debaty skočit. Starost o přítele u mě převažuje. Je pravda, že jsem za ním ještě nebyla. Naposledy ještě ten den, co se mu to přihodilo. Měla bych to napravit a to co nejdříve.
Z myšlenek mě ale opět vytrhne Ettariel.
„Samozřejmě, že bychom to mohli vymyslet. Ale to by nejspíš chtělo, abys přišla za mnou do skleníků.“ Vymýšlet, kam a jak tu květinu zasadit nebude lehké. Potřebuje speciální podmínky, které musím uměle vytvořit a s rychle se blížící zimou, to nebude snadné.
Mimoděk sjedu pohledem na Severuse. Netváří se zrovna nadšeně z toho, že bych je měla úkolovat dalšími požadavky. „To je v pořádku. Nic mi nechybí. Minimálně si nejsem ničeho vědoma. Vlastně si vystačím vcelku sama. Většinu surovin seženu v Prasinkách a co neseženu tam, si sama vypěstuji.“ Pokrčím rameny. Nerada bych byla na obtíž. „Ale děkuji za optání. Užijte si výlet.“ nezapomenu poděkovat, ale to už mě zaujme nová příchozí. Speciálně její předměty. Nakloním se k ní, abych ji podala ruku.
„Rosalie Primrose, těší mě, Mirabel, a vítejte. Snad se vám tu bude líbit.“ Přivítám náhradu za svou sestru jak nejpřívětivěji dovedu.
 
lady Christina De Spontin - 14. listopadu 2016 22:00
234723.jpg

Hlavní síň

Ričí, Cay, Dee, Sin, okrajově Alabastr



Pobaveně sleduji tu souhru emocí v jeho obličeji, spokojená s reakcí, kterou jsem vyvolala. Fascinuje mě, že se nakonec ovládá a omezí se pouze na nepříjemný pohled. Čekala bych něco víc... výbušného. Možná to nebylo úplně fér. Nakonec Dee vše vysvětlil, což asi nějakou dávku odvahy chtělo a nebýt Cayluse, nejspíš by se mu od ní dostalo jiné reakce než pouhého poděkování a úsměvu. Ale dopadlo to, jak mělo. Snad si pro příště rozmyslí takový hovadiny opakovat a najde si někoho, kdo je mu rovný. Stačila její epizoda s polákem. Proč se na ní lepí jenom dlouhovlasí kluci? Copak má nějaký speciální druh feromonů, na který chytá jenom dementy?
Plynule sjedu pohledem na Richarda, který samozřejmě celou situaci nemohl nechat bez komentáře.
„Pravda. Příště se pokusím víc ovládat.“ Ušklíbnu se na něj. Ten, kdyby pro jednou držel jazyk za zuby, byl by to zázrak. On je jeden z hlavních důvodů, proč mám teď tak špatnou náladu a je mu to úplně šumák. Šupák.
Nicméně Alastor odchází s nepořízenou a natolik zdeprimovaným výrazem, že to zlepší mou mizernou náladu. Vybila jsem si na něm svou zlost, takže jsem byla schopná si vzít menší kousek slaného závinu. Sladké jsem nikdy nemusela. Kalorie cítím už jen z té cukrové spouště, kterou přede mnou páchají ty dvě blondýny. Nechápu, že jsou pořád tak vychrtlí. Nebo spíš, že to jejich zažívací trakt vůbec přežije. Už jen po tom, co ta Dee dneska splácala dohromady, hádám, že budu muset spát s plynovou maskou. Pokud tedy ona nebude spát na záchodcích a rozeznívat jejich stěny zvuky, podle kterých by nikdo netipoval, že jde o křehkou dívku. Spíš jako o tlustého řidiče náklaďáku.

Jen, co se zakousnu, začne Caylus zpívat. Na tak odpudivý zvuk, je mou spontánní reakcí smích. Jen s plnými ústy to jde mnohem hůř, než by jeden řekl. Než stihnu polknout, tak sousto vdechnu. Na to se sípavě rozkašlu a příchod Sinestry proto zcela přehlédnu. Stejně tak mě nezajímá, že se směje i Richard, když já se tu dusím jako on na pozemcích. Celá červená se snažím zprůchodnit plíce a je mi absolutně jedno, jak u toho vypadám. Nemohu popadnout dech a nějakou chvíli trvá, než se mi to podaří. Hned pak chňapnu po sklence s vodou a pořádně se napiju. Panebože. Jeho zpěv měl málem svou první oběť. Debil jeden… utrousím v myšlenkách na jeho účet. Už mi na tom nic vtipného nepřijde. Málem jsem se kvůli jeho zdeformovaným hlasivkám udusila.
Otráveně odsunu talířek. Ne prostě. Dneska jíst nebudu. Teprve teď si Sinestry všimnu a to hlavně kvůli jejím nadávkám. Povytáhnu obočí. Sinestra a Wolfram?
Do toho se ozývá Dee a já mám co dělat, abych se opět nezačala smát. Ne, Wolfram a Sheehan.
„Pokud si to pamatuji dobře, tak byla doba, kdy si ti dva opravdu rozuměli. Wolfram vždy zakročil, když se o Reecovi někdo nehezky vyjádřil.“ Přitakám jí s naprosto vážnou tváří. Hlas mi trochu přeskočí. Nepříjemně mě škrábe v krku. Představa těch dvou je fakt nechutná, ale po všech těch drbech už mě snad nic nepřekvapí. I když to nejspíš bylo jenom kvůli všem těm bylinkám, ke kterým pak měl v podstatě volný přístup. "Zajímalo by mě, jak dlouho si na ošetřovně chtějí Sheehana nechat." zatím to vypadalo, jako by ho před námi všemi chtěli spíš schovat.

 
Orthuna "Runa" Kjeld - 14. listopadu 2016 21:49
runka9841.jpg

Hlavní síň


Cass, Alík

zmijozelská mrcha

a další okolo




To, že mne ona nepozdraví přejdu s úsměv. Je mi ji vlastně líto, je to chudinka. Sleduji situaci kolem sebe a nad chováním Ala, jen zavrtím hlavou. Proč se mužský nechávají vždycky zblbnout mrchami a ještě za nimi lezou se staženým ocasem jako spráskaní psi. Zhluboka dýchám a držím se okraje stolu, počítám do milionu, abych se nezvedla a nešla se zastat Ala, za kterého mi je celkem dost trapně.

Jen se podívám naCass a pokrčím rameny. To už se k nám Al vrací. Pokusím se o povzbuzující úsměv. Nekomentuji to co slyším, ale vlastně s nimi souhlasím. " Pokud k tomu můžu něco povědět. Neřešte prosím osobní spory při Famfrpálu, ať se to nevymstí nám." Promnu si kořen nosu." Ale taky bych ne nejraději viděla rýt rypáky v hlíně.." Spiklenecky na své spolužáky mrknu.
 
Alastor Krimmer - 14. listopadu 2016 21:26
al1932.jpg

Hlavní síň

Dee, Richard, Christina, Calus, Cass

Nevím, co jsem čekal. Dee se chová docela slušně, ale její slzy smíchu mne v tu chvíli ani moc nepotěší. Zpívající Caylus už vůbec ne. Posadím se opět na své místo naproti Cass a zadívám se na talíř s rozjedeným jídlem.

Ještě ke mně doléhají posměšky ze Zmijozelského stolu a pak se neudržím a rozesměju se také. Upřímně, zdaleka ne tak nahlas, ale opravdu se směju. Když mě to zase přejde, podívám se s úsměvem na Cassandru.

,,Jsem v pohodě. Když už nejsem tak říkajíc v kotli, tak je chápu. Nebýt cílem těch posměšků… no, musíš uznat, že je to vtipné. Fakt… básničky… co mě to napadlo. Žijeme v jedna-dvacátém století a já píšu básničky.

Kdysi jsme zkoušeli založit heavy-metalovou kapelu a já psal texty. Jen jsem vyměnil smrt a temnotu za slunce a lásku.“
Dořeknu a opět se rozesměju. Najednou mě to ale rychle přejde.

,,Ta Christina je pěkná mrcha. Hned po večeři jdu za Hoochovou a při nejbližším zápase jí z toho koštěte sundám. Teda… ona vlastně nehraje, co? Tak to napálím do hlediště a zlomím jí ten její frňák, co nosí nahoru, jak kdyby byla bůh ví co.“

Poté se pustím do jídla a snažím se zapomenout na své veřejné ponížení.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.7718479633331 sekund

na začátek stránky