Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Cassandra Warren-Wentworth - 14. listopadu 2016 20:42
tumblr_nnur3f3xd41uuh0vso1_5404879.jpg

Velká síň

Havraspárský stůl - Alík


Abych já dávala někomu rady ohledně vztahů, to není dobrý nápad. To jsem věděla rovnou, ale mělo se mi to potvrdit ještě víc. Al totiž šel moji úžasnou radu ihned zkusit! A přede všemi! On se zbláznil! On se opravdu zbláznil, vždyť tam jsou všichni zmijozelští! Ti ho rozcupují! Nejradši bych někam zdrhla. Nebo se schovala pod stůl jako u snídaně Kayla. Tohle nechci vidět… tohle opravdu nechci vidět!

S lehce strnulým výrazem zírám k zelenému stolu. Jak předává Dee básničku… ach jo, to neměl dělat… ne přede všemi! Kdyby byla sama, jistě by to dopadlo lépe. Nebo bych tomu aspoň chtěla věřit. Ale takhle?
Jen letmo vnímám, jak k nám přisedá Dominik. Upřímně, naprosto jsem přehlédla večeři. Mám takový hlad, ale než si všimnu té vší zeleniny a masa, asi to ještě chvíli potrvá.

Neskutečně se mi uleví, když Al dosedne zpátky mezi nás. Takže to přežil! Sáhnu po dýňovém džusu a vypiju celou sklenici najednou. “Já to nemyslela tak, že to máš provést hned!“ nakloním se k Alovi. “A ne přede-“ zarazím se a ztichnu. Dee mu básničku vrazila do ruky a ať ji přečte Christině. To si neuvědomuje, že… Na druhou stranu, jak tak slyším její názor na poezii… je dobře, že si Al nevybral právě ji.
To jsem tak divná, když mi to přijde hezké? A pak se ozval Caylus. Ruce se mi sevřely v pěsti a já v nich ucítila imaginární famfrpálovou odrážečskou pálku. To nutkání bylo tak silné!

Když se spolužák vrátí zpátky už definitivně, povzdechnu si. “Nic si z toho nedělej, už to stejně nemůžeš vzít zpátky. Ale můžeme pořádně trénovat toho odrážeče a vrátíme jim to na hřišti, co ty na to? Tam to bude naprosto legální a bez postihu. Rozcupujeme je na kousky!“ urvu si rozhodnutě stehno z kuřete a zakousnu se do něj. Už se těším na zápas! Pěkně si to celé natrénujeme a rozmetáme je! K poháru se letos ani nepřiblíží!
 
Deirdre Airimoy - 14. listopadu 2016 19:34
dd4714.jpg

Velká síň


Richard, Cowlus, Christina, Sinestra, Alabastr


Jsem spokojená sama se sebou. Princ byl, je a bude můj. Naše hodování se změnilo v obžérství.
Nedokážu udržet vážný výraz dlouho a začnu se smát. První obětí byla klobása, která mi vylétla z pusy. Cay mě za to odmění výbuchem smíchu a boucháním do stolu. Neandrtálec. Protočím oči a zavrtím se smíchem hlavou. Potřebovala jsem něco takového. Už dlouho jsem se necítila tak dobře, vzhledem k předchozím dnům.
Christina s naším stolováním nesouhlasí. Patrick tu bohužel není, aby mě krmil, a tak si musím vystačit se svou chromou levačkou.
Borůvkový dezert je opravdu tak dobrý, jak jsem myslela. Princ se mi směje, ale sám má tak co říkat. Vyprsknu smíchy.
"Se radši podívej na sebe... Nechytl jsi od Sheehana nějakou fialovou vyrážku nebo tak něco?" Vysměju se mu a natáhnu se pro ubrousek, kterým mu kus borůvek setřu pečlivě ze rtů. "Lepší."
Nadechnu se a nafouknu tváře a zamračím se na něj.
"To záleží na tobě. Když budeš moc aktivní, všechno, co právě jím, skončí na tobě."[/b] Tuhle rýpavou poznámku si neodpustím. Vzápětí však se smíchem zavrtím hlavou. "Neboj. Můj žaludek si za ty roky už zvykl. Budu totálně v pohodě." Nadšeně s cheescakekem souhlasím, v tu chvíli mi ale na klíně přistane cár papíru.

Pak se vše semele děsně rychle. Psaníčko, Richard a Alabastr, kterého jsem přitáhla k našemu stolu. Ani nevím, proč jsem to udělala. Jednám rychleji, než myslím a kdovíproč mi přišlo, že tohle je úžasný nápad, vezmu-li v úvahu, že se Alastor určitě tiše trápil s tím, jak se vyznal. Nedivila jsem se mu. Kdo by to dokázala, kdyby žil čtyři roky ve společnosti Klátiče, který jakoukoliv múzu okamžitě zabil a ještě prodával své tělo za sex. Maxwell toho byl živým důkazem.
Chtěla jsem udržet vážnou tvář. Vážně chtěla. Ten chudák se snažil, seč mohl. Do toho se ale přidal Caylus, který si neodpustil svou poznámku a začal ho parodovat. S fascinovaným výrazem Prince pozoruji. Naštěstí v puse už nic nemám, a tak se můžu rozesmát naplno. Je dokonalý.
Proč tu vůbec není ještě Mařena? Ta by tomu dala korunu!
Princ začal zpívat. Nic hroznějšího jsem nikdy neslyšela. Moje uši! Začnu se smíchy dusit. Po tváři mi tečou slzy, a tak se snažím obličej schovat do dlaní.
To je tak strašlivě krásná píseň...
Překvapí mě i to, že se Richard směje. Nikdy jsem netušila, že je toho schopný. Alabastr mi to nakonec objasní. Mé podezření se potvrdilo. Musím uznat, že u mě má body za to, že odtud okamžitě neutekl a ještě se vyznal.
Je to roztomilé...
"Děkuji za tvé vyznání!" Pořád mám obličej mokrý od slz smíchu. Na nic jiného se nezmůžu a omluvně se na Alabastra usměju. Cay si ale nedá pokoj a začne po mně pokřikovat. Výborně. Doufám, že to vidí Banán.
"Tvá múza už přichází!" Napodobím Cayův hlas a sesunu se vedle něj, tváře rudé od toho, jak jsem se smála. Hladově omrknu brownies, popadnu je a přitáhnu před nás. Opatrně je zdravou rukou rozdělím.
"Udělej ááá!" Zakřením se na Cayla a vecpu mu kus brownies do pusy. Čas krmení nastal. Sama sežeru jedno na posezení. Kývnu na Sinestru, která právě přichází. Alastor už zmizel k jejich stolu, a tak poznámku nejspíš neslyšel.
"Dívka v plamenech je jen jedna..."
Pozorně si vyslechnu její nadávky na Etty a cosi o Wolframovi a bezpečném sexu.
"A já myslela, že je nekrofil," pronesu zklamaně. "Nebo to táhne minimálně se Sheehanem. Když jsem se stavovala na ošetřovně, Sheehan se právě rozvášňoval nad nějakou hnusnou šálou, kterou dostal evidentně od Wolframa..."
 
lord Richard Cornigrum - 14. listopadu 2016 18:28
zk6313353.jpg

Hlavní síň


Dee, Chris, Caylus, Sin, Alastor



Zdá se, že má pro mě Dee něco opravdu zajímavého. Minimálně to tak zní z tónu jejího hlasu, kterým mi celou skutečnost oznamuje. Sice nemám ponětí, o co přesně jde, ale nemyslím si, že by mi tohle říkala bez pádného důvodu.
Dobře ví, jaký umím být a sama už na vlastní kůži okusila sílu mého hněvu. Kdyby to skutečně nebylo nic důležitého, nechtěla by o tom mluvit v soukromí. Především by mě s tím vůbec neobtěžovala. Pak mi prozradí, že celá tahle věc má spojitost s naší kolejí. "O Zmijozel, říkáš?" zamyšleně si promnu bradu. "Rozumím, rozebereme to tedy hned po večeři." slíbím s kývnutím hlavy a vrátím se zpět ke svému nedojedenému závinu.
O výbornou kulisu při jídle se nám stará prvňák, který recituje už druhou sloku Alastorovy básničky. S každým dalším slovem je jeho projev věrohodnější a z původního vystrašeného kuňkání se stává poměrně hlasitý přednes. Nechávám ho číst dál, jenže když se blíží čtvrtý verš, Dee prvákovi pergamen sebere a vecpe ho do rukou tomu vlasatcovi, kterého dotáhne k našemu stolu. Mám co dělat, abych si udržel vážnou tvář.
To je bohužel hodně těžké, zvlášť když si Deirdre myslí, že je báseň pro Christinu a teď po šprtovi chce, aby jí přímo před svou „vyvolenou“ přečetl nahlas. Kousnu se do jazyka. Kdo se zdravým rozumem by asi tak chtěl psát naší Kristýně?
Rozhodnu se přilít olej do ohně. Když už ponížení, tak pořádné. "Notak, přečti jí to, nestyď se. Chceš na ní přeci udělat dojem." vybídnu Alastora svým typickým kamenným výrazem, přestože bych se nejraději smál na celé kolo. Stojí mě obrovské přemáhání, abych to neudělal.
Víc než Alastorovo ztrapnění si užívám to Christiny, škodolibá radost mi ale nevydrží dlouho. Celkem elegantně se z toho vyseká, přičemž z vlasatce udělá staromódního, neoriginálního blbce a tím tuhle šaškárnu ukončí.
„Nemusíš být na něj tak krutá, Christino. To, že je tohle poprvé, co se ti někdo vyznal a ty nevíš, jak reagovat, ještě není důvod k tak přemrštěné reakci." Přitom to ani nebylo pro ni. Vím to a stejně si do ní rýpnu.
Pak promluví sám Alabastr, snažící se uvést věci na pravou míru. Celý rudý ze sebe vysouká omluvu a raději zase rychle zmizí ke svému stolu. Škodolibě se ušklíbnu, jenže to už se ozývá Caylus, který musí mít jako vždy poslední slovo. A nezůstane jen u slov. Bohužel. Začne Alastora napodobovat zpěvem jakési milostné písně. Pokud se tomu dá říkat zpěv…
Nechci se smát. Nesmím se smát…
Pozdě. Ztrácím nad cukajícími se koutky kontrolu a o chvíli později se hlasitě rozesměju. Tohle se stává málokdy. Téměř nikdy. Své emoce umím přímo mistrovsky skrývat už z toho důvodu, že je ne zrovna rád dávám najevo. Kdežto teď, když Caylus vyluzuje zvuky, jakoby ho někdo tahal za rozkrok, opravdu nejde zůstat v klidu.
Přiložím si dlaň před ústa, abych svou nevhodnou reakci zamaskoval, což není naštěstí tak těžké. Nejsem totiž jediný, kdo se neovládl, směje se dokonce sám Cay, kterému skoro zaskočí, podobně jako předtím mně na pozemcích.
"Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, Sinestro." odkašlu si a otočím se k příchozí spolužačce. Při pohledu na ní mi úsměv z tváře zmizí. Vybaví se mi to, před čím mě v kabinetě varoval Snape. "Potřebuji s tebou o něčem mluvit." oznámím jí chladně. "Pokud možno co nejdříve. Je to důležité." dodám s důrazem na poslední slova. Vykládání o nějaký starý rašpli z ošetřovny teď není ani zdaleka tak důležité jako to, že moje ovečka možná chystá něco nekalého.
 
Remus John Lupin - 14. listopadu 2016 17:32
remus9643.jpg

Velká síň
Mirabel a ostatní okolo


Mou pozornost upoutá nově příchozí osoba z řad profesorů, která se nám představí a snaží se s námi seznámit. Tak nějak nechám své kolegy kolegy a otočím se směrem k ní s vřelým úsměvem.
"Dobrý večer, vítejte ve sboru slečno. Já jsem Remus Lupin posaďte se jestli chcete místo vedle mě je volné."
Poukážu na volné místo vedle sebe a počkám, až se trošku Mirabel vzpamatuje.
"Tak zeměpis a studium mudlů? To jsou zajímavá a docela těžká témata k výuce, ale věřím, že se jich zhostíte bravůrně. Já učím souboje a astronomii."
Zasměju se, protože mi stále tato kombinace přijde velice prazvláštní a nechápu, jak mohla být dána dohromady jednomu vyučujícímu, ale co nadělám. Hold Snape dle všeho pro tento rok dobil obranu proti černé magii.
 
Christian Dragon - 14. listopadu 2016 17:21
hpkopie2096.jpg

Hlavní síň
Daniel, Angela a všichni v doslechu


Když se se mnou začne bavit Daniel zacuká mi koutek v úšklebku.
"Jo to bych asi měl, ale víš, jak těžko se o něčem ví, když to o tobě roznesou jiní a přitom se nic takového neděje. Zajímalo by mě, kdo je původce, ale vůbec bych se nedivil, kdyby se nám zase snažil něco vrátit Zmiozelský stůl."
Zavrtím hlavou nechápavě. Že je to pořád ještě baví. Neříkám, že všichni jsou z té koleje špatní, ale je takových dost. Světlých výjimek je tam asi nejméně.
"A co se Niny týče nemohu s tebou nic než souhlasit. Je to pěkná holka, tedy ne, že by tu nebylo takových hodně zvláště pak z naší koleje...."
Nechám to tak nějak otevřené. Ano máme spoustu pěkných holek a další pěkné jsou v jiných kolejích. Ale jestli jsem na nějakou někdy udělal dojem? Kdo ví. Možná ano možná ne.
"No a ten Snapeův vtípek s Temným lesem je také velmi pěkný. Nechci ani vědět, co tam na nás chystá."
Lehce se zamračím na poloprázdný talíř. Vím, co vše může v Temném lese číhat. Četl jsem o tom a přece jen nejsem úplně vzorný student, takže pár rošťáren jsme už se spolužáky taky provedli.
"Nevíš, co je s Angelou, že sedí tak sama?"
Nakloním se s polohlasem k Danielovi a kouknu směrem, kde sedí osamoceně naše spolužačka.
 
Rhiannon Kearney - 14. listopadu 2016 12:43
j97146070.jpg
Večeře - velká síň

kolegové, ostatní


Velká síň se pomalu a jistě zaplňuje, celý prostor rezonuje hovorem studentů, je příjemné teplo.
Znovu napíchnu několik přísad na mém talíři a polknu sousto. Vědět, kdo tohle vařil, tak si toho kuchaře snad i vezmu. No, spíš asi ne.
Zvednu hlavu a otočím pohled směrem k Ettariel, která na mě promluví.

Pravda, na Reece jsem tak trochu při všem tom shonu zapomněla. Přikývla jsem. Nejenom protože jsem věděla, že je to moje povinnost jako kolejní vedoucí.

"Samozřejmě, že se zastavím. Počkej,.. na krátký okamžik se odmlčím, abych si v hlavě prošla své povinnosti, byť u sebe nemám diář.
"Dneska už se mi to nepodaří, ale zítra dopoledne bych se mohla uvolnit a dorazit na ošetřovnu. Kdyby se náhodou něco změnilo – něco důležitého by se objevilo – dala bych vědět, abyste mě nečekali zbytečně," slíbím.

Školní rok se tedy začíná pořádně rozjíždět. Jak probíhají vyučovací hodiny i čas mimo ně, volného času mám méně a méně. Navíc je tady ještě ta záležitost s Mrzimorským prefektem, kterou budu v nejbližších dnech rozsekávat.

Doďobávám poslední kousky večeře a naposledy kouknu na hodinky, abych se příliš nezdržovala.
 
Caylus Lawson - 13. listopadu 2016 21:53
vay441632914643.jpg

Hlavní síň


Dee, Richard, Christina, Sinestra, Alastor



Odpověď Christiny není ani zdaleka taková, v jakou jsem doufal. Místo pomoci mě netaktně odbyde, což mě pochopitelně urazí. Vrhnu po ní ublížený pohled. Chlapna jedna zapšklá, jak se opovažuje mi nevyhovět? „No tak si nas… nakašli.“ Polknu nevhodný výraz a raději si k sobě přitáhnu borůvkový dezert, do kterého se už pustila Dee. Rychle do sebe naláduju zbytek tvarohového řezu a ještě než začnu s likvidací koláče, uzobnu z kakaového zákusku, který leží kousek od Christiny. Byl by hřích ho nechat nedotčený.
Ani se nenaděju a už mi Dee odhrnuje z obličeje pramen vlasů. Do toho se tak sladce a zároveň nevinně uculuje, přesně tak, jak to umí jen ona. Překvapeně zamrkám. „Ty malá potvoro…“ přivřu oči. Každé její slovo mi nepopsatelným způsobem lichotí. Jako by přesně věděla, co říct. „Lekce norštiny? Jistě, tu si nesmím nechat ujít.“ zahuhlám s plnou pusou. Matně si vzpomínám, jak na mě v tom nejlepším cosi křičela norsky, jenže jsem jí nerozuměl ani slovo. Kdo by to v takové chvíli řešil? „Nechám se tedy překvapit.“ zamručím a natáhnu se pro šlehačku. Lehce zatřesu s nádobkou a začnu koláč zdobit tak, že pod bílým nánosem skoro celý zmizí.
Spokojeně začnu přežvykovat, to už ale Richard střelí prvňákovi pohlavek, na který Dee reaguje výbuchem smíchu. A já jakbysmet. Z pusy jí vypadává kus klobásy a do toho vydává takový zvláštně přidušený, skoro až chrochtavý zvuk, že je prostě nemožné se nesmát. „Tak to se ti povedlo.“ Celý vysmátý praštím rukou do stolu, protože v tuhle chvíli nedokážu svoje nahromaděné emoce ventilovat jinak, než tímto způsobem. Několikrát se zhluboka nadechnu, ve snaze se uklidnit, jenže jakmile spatřím Christinin nakvašený výraz, dám se do smíchu znovu. Tahle holka nemá vůbec žádný smysl pro humor, navíc mi těmi svými výrazy trochu připomíná Maxwella. Ten měl taky jeden jediný výraz úplně na všechno.
„Cože musím?“ Nechápavě se otočím k Dee, která cosi breptá s pusou narvanou k prasknutí. Vypadá jako křeček. Rty má úplně zamazané borůvkami a po bradě jí teče zmrzlina. „A to si říkáš dáma?“ škodolibě se zachechtám, aniž by mi došlo, že jím to samé co ona a moje pusa nevypadá o moc líp. To každopádně není moje vina. Nemůžu přeci za to, že borůvky tolik barví. Pak si něco uvědomím. „Hele, Deirdre… začnu opatrně. „Nebude ti špatně? Na klobásu koláč se zmrzlinou? To je docela divná kombinace, ne?“ Netvrdím, že já se nějak zvlášť krotím, to ani neumím, ale zatím jsem jedl jen sladké věci. „Já jen, abys pak večer nezvracela.“ V tom lepším případě. Chci, aby byla použitelná. A to vážně nebude, když stráví noc na záchodě a nebude vědět z kterýho otvoru to půjde dřív. „Nedáme si radši…“ rozhlédnu se. „Třeba támhleto?“ ukážu na nutellový cheesecake. Přisunu moučník blíž, jenže to už Dei volá na havraspárskou máničku, kterou jsem si předtím spletl s holkou. „Co? Kdo komu nechtěl co poslat?“
Psaníčka jsem si totiž nevšiml, takže nevím, o čem to mluví. Dojde mi to hned záhy, když prvňák vedle Richarda začne recitovat báseň. Stihne přečíst asi tři sloky, než mu jí Deirdre vytrhne z rukou a odkráčí k tomu vlasáčovi. To psal on? „To je tak dojemný!“ zahulákám posměšně. „Nějak se vytrácíš má lásko…“ začnu spolužáka parodovat. „Ztrácím kus sebe, ztrácím tebe!“ Nevydržím to a vyprsknu smíchy. Málem mi přitom zaskočí. Kdo se dneska dvoří dívce skrze básničky? Vždyť je to staromódní.
Pak se najednou zjeví u našeho stolu. Odkýve, že je autorem básničky a omluví se. „Chlape, ty máš vážně dost.“ zakroutím nad tím hlavou. Tohle mi hlava nebere. Zároveň mi začíná docházet, proč se doteď bavil jen s Klátičem a žirafou. On panic, ona na holky. To je panečku skvadra. Dee, múzo moje věčná, vrať se mi!“ zavolám na ní. Záměrně použiju Alastorova slova z básně. „Ještě jsme nedojedli.“ pousměju se, ukážu prstem na čokoládové brownies a počkám, až se ke mně vrátí.
Mezitím se objeví v síni Sinestra, sedající si vedle Christiny. Jen krátce kývnu hlavou na pozdrav a nechám jí mluvit. „Bylas na ošetřovně jo?“ škodolibě se ušklíbnu. „A jak to dopadlo, seš v tom, nejseš?“ rýpnu si. Neuvěřitelný, jak rychle na ten drb ta bába skočila. Je na chlup stejná jako ta nebelvírská mluvící prdel. Kdo by to byl řekl, že i dospělí se dají tak snadno napálit?
 
Mirabel McGregor - 13. listopadu 2016 21:27
b9927e1c930d8f4be375a5b6dd11d709533.jpg

Hlavní síň aneb Večeře



učitelský stůl

Z kabinetu jsem vyrazila akorát v čase na večeři. V kapse hábitu jsem měla připravený vzkaz na nástěnku, ale nejdřív jsem chtěla počkat na to, co Brumbál sám studentů oznámí. Stále jsem byla ze všeho nesvá a stále jsem nebyla rozhodnutá, jak se svěřeným úkolem naložím. Nejspíš dlouhá noc... Toho jsem se ale nebála. Spíš toho, abych zvolila dobře.
Cestou do síně a i když jsem procházela mezi kolejními stoly, jsem zaslechla spousty drbů. Jako vždy. V tomto se Bradavice rozhodně nezměnily. Ovšem jeden drb by mě za jiných okolností pobavil. Tak už i pletky mezi učiteli jsou v zájmu studentů? Teď jsem se ale nedovedla správně uvolnit.

U učitelského stolu bylo celkem plno, ani Brumbál nechyběl. Lehce jsem se zastyděla, že jdu vlastně trochu pozdě, ale snad to nebude tolik na obtíž. Ovšem čeká mě další představování, zatím znám jen Brooklyna a ten tu ještě není.
Nasadila jsem přívětivý úsměv, nevnucující se, přátelský. Přistoupila jsem blíž ke stolu a dala se do toho: „Dobrý večer,“ jemně jsem pokývla hlavou, „ještě se s Vámi neznám. Jsem Mirabel McGregorová,“ můj zrak bezděky padl na profesorku McGonagallovou, ale ihned jsem opět sklouzla očima jinam, „a budu zde vyučovat studium mudlů a kouzelnický zeměpis.“ Tušila jsem, že v očích jiných může jít až o podřadné předměty, ale sama jsem se za to nestyděla. Když jsem domluvila, chystala jsem se mezi učitele usadit a mohla jsem jen doufat ve vřelé, nebo aspoň ne nepřátelské příjetí.

 
Angela Silverlin - 13. listopadu 2016 20:13
angie495.jpg

Kabinet prof. Kwanga --> Hlavní síň



prof. Kwang, poté nebelvírský stůl

Rychlé střetnutí s Erikou jsem odbyla jen pozdravem. Ona sama se také nijak nezdržovala, za což jsem byla ráda. Možná kdybych neměla Lunu po svém boku, ani by mě nepozdravila. Asi se uměla i ona tvářit přívětivěji. Ta myšlenka mě dokázala pobavit, ale s ostatními jsem to jako obvykle nesdílela.

To už mi ale otevřel profesor Kwang. Myslím si, že se mnou Luna tolik netrpěla, ale páníček je páníček, takže mě nepřekvapuje, jak nadšeně vítala Kwanga. „Dobrý večer,“ pokusila jsem se o přívětivý výraz. „Ne, absolutně. Snad se i dostatečně bavila.“
Profesor přešel k počasí. Sotva viditelně mi zacukaly koutky. „Ano, to máte pravdu, ale aspoň nějakou chvíli jsme venku strávily,“ mrkla jsem na svou odpolední společnici.
„Děkuji,“ trochu zaraženě jsem se na profesora podívala. Má snad dojem, že nedokážu vyjít s jiným učitelem? Vlastně s jiným člověkem...? No, není daleko od pravdy. Ale jdu tam kvůli koním. Nehodlala jsem profesora ujišťovat o tom, že na koni jsem jezdila od té doby, co se mě ujali prarodiče. „Hezký zbytek večera,“ rozloučila jsem se spěšněji s profesorem, aby snad nedošlo na nějaké podrobnější rozebírání mých sociálních schopností.

Jakmile za mnou zaklaply dveře kabinetu, uslyšela jsem odbíjení zvonu. Čas k večeři. Nedalo se říci, že bych trpěla šíleným hladem, ale tento týden jsem už ošidila jídlo mnohokrát, že jsem to nechtěla opakovat.
V síni už bylo celkem plno – plno lidí, plno u učitelského stolu a plno ruchu. Proč není možné jíst o samotě...? Rty jsem pevněji semkla a můj zrak padl na spolužáky, kteří se právě usazovali zhruba uprostřed našeho kolejního stolu. Snad bych si za jiných okolností k nim přisedla, ale nedávná konfrontace v knihovně mi stačila. Nejspíš bych musela změnit svou povahu, abych jim vyhovovala. A to jsem opravdu dnes večer poslouchat, natož řešit nechtěla.
Proto jsem se usadila na samotném konci stolu, co nejblíž k východu, snad abych mohla v případě „sociálního napadení“ rychle utéct.

Nabídka jídla byla skvělá. To se nedalo říci o nabídce drbů. Studenti kolem mě neustále něco probírali, ale já jsem informace ignorovala. Stačilo mě, když neuslyším své jméno. Raději jsem si naložila trochu kuřecího masa a nějakou zeleninu dušenou na másle.

 
Benjamin Hunt - 13. listopadu 2016 20:11
bezc4648585.jpg

Společenka – psaní dopisů --> Hlavní síň – hurá, zase jídlo!



prof. Kearney, poté Jordyn a Seymour

Byl jsem do psaní dopisů docela zabraný. Jen jsem mávl na pozdrav Fabianovi, který prošel společenkou, a jinak jsem nevnímal okolí. Jedna věc mě ale dovedla rozptýlit. To když se u nás objevila naše kolejní vedoucí, profesorka Kearney. Nebyla to žádná stíhačka, co by nám neustále stála za zadkem... „Dobrý večer,“ pozdravil jsem ji a sledoval, jak cosi připichuje na nástěnku. Samozřejmě jsem byl zvědavý. Dopisy jsem měl skoro dopsané, takže jakmile profesorka zmizela, dokončil jsem je a šel si přečíst vzkaz. „Fíha... Co na nás Snape chystá? Chce nás všechny mučit? To by se mu podobalo,“ ušklíbl jsem se, vzal oba dopisy a zamířil ze ztichlé společenky pryč.

Chtěl jsem nejdřív zamířit do sovince, ale když jsem slyšel odbíjet šestou hodinu, rozmyslel jsem si to. Konečně večeře! Po divadle mi notně vyhládlo a při návštěvě Prasinek s Emily jsem si rozhodně nestihl nakoupit žádné sladkosti. Otočil jsem tedy své kroky a zamířil do Hlavní síně.
U našeho stolu bylo poměrně prázdno, tedy alespoň co se týkalo lidí z mého ročníku. Spatřil jsem akorát Jordyn a Seymoura. Jordyn byla bezva holka, milá, usměvavá, prostě kamarádka, jak má být. O Seymourovi jsem toho nedokázal příliš říci, zatím se moc neprojevil.

„Nazdar,“ objevil jsem se u jejich míst a vesele se na ně zazubil. Oba dva dopisy jsem zatím strčil do kapsy. Přisedl jsem si vedle Jordyn. „Kde jsou všichni?“ trochu překvapeně jsem se ohlédl po stole, ale pak už jsem si začal na stůl nabírat dušené hovězí, vařené zelené lusky a vše zalil houbovou omáčkou. Rozhodně nešlo o troškařskou porci. Ochutnal jsem omáčku a spokojeně jsem mlaskl. „A co jste vůbec celý den dělali?“ nadhodil jsem nějaké téma. Rozhodně jsem nechtěl mluvit o tom, co jsem slyšel mezi studenty, když jsem mířil do síně. Oni toho prostě nenechají a pořád se budou do Jordyn a Fabiana strefovat. Kreténi...

 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0257601737976 sekund

na začátek stránky