| |||
Přesun z divadla > Pokoj > Chodby Alec, Acai, Lucinka, okrajově Benji Po skončení divadla se stejně jako ostatní odeberu pryč z učebny a zamířím rovnou na kolej. Cesta zpátky je bohužel trochu obtížnější, než se na první pohled zdálo. Scházení schodů ze sedmého patra do suterénu by se totiž dalo přirovnat k boji o holý život. Kdo by to byl řekl, že jsou schody tak škodolibé? Měl jsem co dělat, abych jejich neustálé přesouvání ustál a tak pokaždé, když se daly znovu do pohybu, jsem se jen křečovitě držel zábradlí a do toho se tiše modlil za šťastný návrat na pokoj. Jakmile jsem v bezpečí své koleje, úlevně si oddychnu. Spokojenost mi ale nevydrží dlouho, protože uvidím něco naprosto příšerného. Kimi, která se volně pohybovala po společence, převrátila kytku. Granule z květináče se válely rozsypané po zemi, stejně tak i hlína. Uprostřed toho sedělo moje kotě a tvářilo se naprosto nezúčastněně. Vytřeštím oči. Tohle není žádný zvíře. Je to převlečený ďábel. ,,Kimino, já tě roztrhnu!" vyjedu na ní. To utekla z pokoje? Nebo jí Jordyn jen tak pohodila tady a šla pryč? Mě vomejou. ,,Nemůžeš se alespoň jeden jedinej den chovat slušně?" napomenu kočku, chytím jí pod břichem a přivinu k sobě. Ihned začne příst. ,,Achjo, nejdřív prostěradlo, teď kytka…" povzdechnu si, vytáhnu hůlku a květináč dám do pořádku. Lepší. Mnohem. Pyšně se napřímím. ,,Vidíš, to vypadá celkem fajn." zazubím se a odejdu s mňoukající Kimi v náruči do pokoje. Hned po příchodu mě upoutá Isaacovo prostěradlo, které jsem předtím položil na malý stolek vedle postele. Při bližším pohledu mě polije vlna horka. ,,Proboha, vždyť je to z kamene!" Vůbec nechápu, jak se to mohlo stát. Vždyť jsem… A pak mi to celé dojde. Totálně jsem to zvoral. Zaklínadlo, které jsem předtím použil nebylo duplex, ale duro. Z prostěradla sem svému kamarádovi nevědomky udělal kus šutru. ,,Jak bylo to protikouzlo?" snažím se pátrat v paměti. Že já nedával o hodině větší pozor! Rychle se začnu přehrabovat v šuplících, ve snaze najít zápisky z minulých ročníků. Nakonec se mi podaří najít přesně to, co potřebuji. ,,Duro lapum." švihnu hůlkou a s úsměvem pozoruji výsledek. Povedlo se. Prostěradlo je normální, přesně tak, jako předtím. ,,Isy bude mít radost." spokojeně se zazubím. Zbytek času trávím nad úkolem na jasnovidectví. Dodělávám svůj horoskop, popisuji charakteristiku znamení a ve zbytku času se snažím kreslit obrázky. Rak nakonec vypadá jako zdeformovaná škeble, ale hlavní je, že je úkol za mnou. ,,Tak a co teď?" zeptám se sám sebe. Nerozmýšlím se nijak dlouho. Popadnu Kimi a i s ní se vydám pryč. Nechci jí tu nechávat samotnou. Zase by něco vyvedla. Dneska už toho bylo víc než dost. Při procházení společenkou pozdravím Benjiho, který sedí na gauči a píše dopis. Nechci ho rušit, proto v tichosti opustím kolej a vydám se po chodbách pryč. Netrvá dlouho a narážím na skupinku lidí. Lucca, Acai a Alec. ,,Ahoj, lidičky." dojdu k nim. ,,Máte se všichni dobře?" zeptám se s úsměvem. Je to spíš otázka na ty dva, protože Aleca jsem viděl před chvílí na divadle. To mi připomíná, že tam nebyla Acai. ,,Copak se stalo, že jsi nebyla s námi na divadle? Měl jsem za to, že jsi taky zapsaná. O hodně si přišla, bylo to tam vážně super!" rozpovídám se. Mimoto si všimnu pobledlé tváře Aleca, která se tváří přešle, skoro až smutně. ,,Stalo se něco, Alecu? Vypadáš, že ti není dobře." vyslovím nahlas své podezření. ,,Chceš si pochovat Kimi?" nečekám na odpověď, prostě mu jí vrazím do náruče. Pokud vím, měl rád zvířata. ,,Mohlo by tě to uklidnit." povzbudivě na něj mrknu. ,,A co vy ostatní, co jste celou dobu dělali?" vyzvídám. |
| |||
Hlavní síň Poslouchám, jak Sey Dei vypráví o Novém Zélandu a Dei naopak o Norsku. Obě to musí být nádherné země. |
| |||
Divadlo -> Posun -> Před Ošetřovnou [/center]Především asi Acai s Lucií Popravdě, byl jsem překvapený, jak se s tím lidi poprali... A Wolfram nejspíš potvrdil ty drby o graviditě... A Cass chvilku vypadala jak já. Jenom ty modrý vlasy a je to. Počkat, ale to by mohlo znamenat, že s má osobnost skládá pouze ze sluníčkářství? To mě ale takhle někdo může úplně v klidu napodobit! Promluvím si o tom s Acai a zjistím to. |
| |||
Hurá za AcaiOšetřovna --> ChodbaPaní Renoire, Acai, Wofram, Sinestra Pomalu přicházím ke svým smyslům, které mi hluboký spánek znemožnil používat. Rozespale rozlepím jedno oko. Ještě stihnu zahlédnut bílou, oprýskanou omítku stropu, než si uvědomím, že opravdu nejsem v nebi, nýbrž v Bradavické ošetřovně. Spal jsem dlouho? Rozhlédnul jsem se po nějakém zdroji času. V rohu místnosti se krčily dřevěné hodiny, které ukazovaly za pět půl šesté. Dneska v noci asi neusnu. Vstal jsem a protáhnul se. Všimnul jsem si přítomnosti dvou dalších osob. Wolfram a Sinestra tady byli také. Acai jsem nikde neviděl, tak nejspíš odešla, když jsem spal, ale copak tu dělali tihle dva? Ani jeden z nich nevypadal nadšeně, takže jsem usoudil, že tady netrčí dobrovolně. Proč by taky šli z vlastní vůle na ošetřovnu? Paní ošetřovatelka je milá a vstřícná, o to nejde, ale bíle zdi působí depresivně a kdo by trávil volný čas vysedáváním někde ve skličujícím pokoji? "Tak já asi půjdu, mějte se krásně, skládejte básně. To se rýmuje, všimli jste si?" Zasměji se, světlá fialová tancuje kolem mě, ale náhle ustanu, když si vlastně uvědomím, že se to do této situace vůbec nehodí. "Neshledanou, pěkný zbytek dne" rychle dodám světle růžovou a co nejrychleji opustím místnost. Zavřu za sebou a vydechnu. Opřu se o zavřené dveře a tady se zasměju svému rýmu. No nebyl krásný? S úsměvem na rtech se chci vydat pryč, možná zajít do společenky, ale než stihnu odcupitat pryč, zahlédnu mou milovanou kamarádku. Ruce má v kapsách, nejspíš o něčem přemýšlí. "Ahoooj Acai!" Polohlasem zavolám a zamávám jí. "Jak se máš, co děláš?" Mile se na ni usměju. "Dneska jsem plný rýmů!" Úsměv se mi rosšíří a poskočím si. Jen tak pro zábavu projdu nafialovělým kouřem přede mnou a uculím se na Acai. "Zazpíváme si?" Dneska jsem v dobré náladě, proč ne toho využít? "Skákal pes přes oves, přes-" zaseknul jsem se, nevybavoval jsem si zbytek písničky. Jak jen jsem ji mohl zapomenout? "Víš co? Zazpíváme si jinou." Rozhodnul jsem a začal o nějaké písničce přemýšlet. Mohli bychom si zazpívat nějakou další lidovku, ale nechci riskovat další výpad paměti. To nás znamená, že máme na vybranou jen z umělých písní. Podíval jsem se na Acai a změřil si ji pohledem. Jaký žánr by se k ní hodil, co asi poslouchá? Je rázná, takže možná metal, nebo rock? Nebo to je jenom přetvářka a má ráda opery? "Co si chceš zazpívat?" |
doba vygenerování stránky: 0.85421991348267 sekund