Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 13:25Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Ryan Daniels - 05. listopadu 2016 14:19
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Divadelní kroužek -> Pokoje

Účastníci kroužku, poté Kenji


Ve chvíli, kdy už se profesorka rozhodne ukončit hodinu, téměř nadskočím radostí. Ne, že by mě to s ní nebavilo, profesorka Primrose je více než milá, ale jsem uražený, že mě nevybrala do prvního představení. Teď budu muset čekat zase celý dlouhý týden, než se možná ke hře dostanu. A to je děsně nefér. Hlavně, že to zelené střevo se mohlo úplně klidně zúčastnit.

Jakmile profesorka řekne, že se příští hodinu zapojí ten zbytek, jen se na ní z dálky zamračím a dál si tiše trucuji. Neunikne mi však pochvala všem za snahu, kterou si s uculením celou přivlastním. Nebýt mě, tak tu místnost beztak určitě ani nenajdou. Po absolutním ukončení se zvednu a celý nadšený vyběhnu ven. Konečně mám zbytek dne jen a jen pro sebe! Jsou to opravdu hloupé nápady, dávat kroužky o víkendech. Kdyby byly radši přes všední týden, tak by to bylo mnohem lepší, člověk by pak měl prostě celou sobotu a neděli úplně volnou.

Jak tak odcházím a snažím se poprat se schody, nadšení mě celkem rychle opustí. Veškerý elán, který mě ještě před chvílí naplňoval, je fuč. Neustále strašně rád vyžaduji volný čas, ale když už ho teď mám, tak co s ním? Mohl bych navštívit Sinestru a trošku s ní pokecat, ať si nemyslí, že jsem nějaký stydlivý mlčoun. O tom léčení jsem se před ní zrovna moc nevytáhl. I když, možná trošku, tou skvěle spravenou mrkví, ale na to zřejmě nikdo brát ohled nebude.
Nakonec se však rozhodnu vydat se na pokoj a zabavit se jakkoliv zde.

***

Samozřejmě ani u nás mě to dlouho nebaví. Svou knížku už mám dávno dočtenou tak třikrát, učit se nic rozhodně nechci, na kreslení nemám náladu a poblíž není nikdo, koho bych mohl pomlouvat. Na poslední chvíli se tedy rozhodnu, že najdu Kenjiho, ten už určitě bude vědět, jak se zabavit, nikdy se nenudí tolik, jako já. Přinejhorším mu můžu vyprávět o mém novém poznatku, který jsem vypozoroval v divadelním kroužku u Dominika. Možná k tomu i dodám to, při čem jsem dneska načapal Barbaru. Sice nevím, že bych ji dnes vůbec někde viděl, každopádně historku podám tak, aby tomu všichni uvěřili a já byl ještě víc zajímavý, než teď.

"Tady seš," oslovím Kenjiho ve chvíli, kdy ho spatřím. Krátkou chvilku přemýšlím, jestli mu o Barbaře a Dominikovi říct hned, nebo se nejdřív zeptat na nějaké plány a pak to teprve jen tak mimochodem zmínit.
"Chcípám celý odpoledne," pokračuji, "Neplánujete s Danem něco, u čeho bych neměl chybět? Už se kopu do prdele nudou." Mám strašně, ale strašně obrovskou potřebu ihned vyklopit ten můj poznatek, ale musím se aspoň chvíli udržet na uzdě. Přijdu si jako abstinent alkoholu se skleničkou vína před sebou.
 
Acai Luqueba - 05. listopadu 2016 13:32
215783.jpg

Kabinet > Hlavní síň > Chodby

Alacazar, Caylus, Jordyn , Sey+ kdokoli cestou



Neodpustím si pobavený úsměv, když mi profesor svým způsobem doporučí, abych držela jazyk za zuby o tom, jak se tu přede mnou vyjadřoval. Zajímalo by mě, kolik problémů by mu způsobilo, kdybych se zcela omylem zmínila třeba před zástupkyní. Problémy s kázní hned po jeho nástupu, to by vedení nejspíš nepotěšilo. Ale proč bych to dělala. Speciálně po tom, co mi v podstatě řekl, že stojí na mé straně. Trest je také více než vyhovující. Mám to za hodinku sfouknutý a ještě bych si mohla vzít někoho s sebou, abych se nenudila. Když půjdu hned, mohla bych to do večeře stihnout.
Jak se ale mám tvářit otráveně, když mi profesor akorát zvedl náladu… to nemám tušení.
„Rozumím.“ Přikývnu a odložím prázdný hrníček na stolek. Čaj jsem dopila, ale sušenky jsem raději nechala na stole. Sice je to zadarmo, ale radši si půjdu něco ulovit do hlavní síně. I když je před večeří, tak nějaký zobání se tam vždycky najde. Mám chuť spíš na ovoce.
Počkám si ještě na odpověď k mé nejdůležitější otázce, která – jak se zdá – profesora velmi pobavila. Zamračím se na něj. Možná se to nezdá, ale Cay mě fakt rozhodil. Nehodlám na Jezdectví drandit na poníkovi. Nejdu tam proto, abych ze sebe dělala šaška.
„Ne, díky. To je všechno.“ Po jeho odpovědi se mi skutečně uleví. Ne jen proto, že poník je mimo hru, ale hlavně pro tu část, kdy řekl: na malé dítě nevypadáte. No prosím. Měl by to říct do školního rozhlasu a některým mým spolužákům dát napsat třeba stokrát na papír. „Na shledanou.“ Rozloučím se a zavřu za sebou dveře. Hned pře kabinetem si vzpomenu na to, že bych si měla podle profesorových rad postěžovat. Dramaticky si odkašlu. „Čuráku starej.“ Zavrčím dostatečně hlasitě, aby to bylo slyšet i za dveřmi. A protože v dohledu nikdo není, s veselým úsměvem zamířím přímo do hlavní síně.
Úsměv mi na tváři ale zamrzne v momentu, kdy si všimnu, že u našeho stolu sedí Cay. To je super. To samotné by mi celkem hrálo do not. Po tom, co jsem se dozvěděla na ošetřovně, jsem s ním stejně chtěla co nejdřív mluvit. Ale trochu mi to komplikuje jeho společnost. Kterou je kdo jiný, než Jordyn. No skvěle. Když k nim teď půjdu, tak to Jordyn vezme jako úmyslnou sabotáž jejich vztahu. Ale co už. Sedí s nimi i Sey, takže jediného křena tam dělat nebudu. Zhluboka se nadechnu a vyrazím k nim. Aniž bych měla v plánu se u nich výrazně zdržovat.
„Čauky děcka.“ Pozdravím je energicky, přičemž kluky obdařím veselým úsměvem. Mimoděk se podívám i na Jordyn. Já nemám výčitky svědomí. Neudělala jsem nic špatného. Chtěla jsem jenom pomoct. „Pěkný kaktusy. Někdo tu má vkus.“ Utrousím jakoby mimochodem a uzmu z mističky s ovocem kousek hroznového vína. Nemusím být génius, aby mi došlo, co se tu nejspíš děje. Kaktusy. Bože. Caylus je fakt romantik.
„Potřebuju s tebou mluvit. Musím… s tebou mluvit.“ Zdůrazním a podívám se na Caye s vážným výrazem, když si jednou nohou klekám na lavici. Nehodlám si sedat.
„Ne hned. Mám teď ještě nějaký pochůzky kvůli Zmijozelovi.“ A on má jistě taky svoje plány. „Ale je to důležitý, chci to vyřešit ještě dneska. Pár minut tvého času hned po večeři mi bude stačit.“ To není tolik, takže předpokládám, že mi vyhoví. „Toť vše. Nenechte se rušit.“ Zazubím se na ně a než odkráčím z místnosti, uzmu si ještě jablko na cestu. Do Prasinek je to kousek, ale stejně se mi tam nechce úplně s prázdnýma rukama. Nechce se mi tam vůbec, speciálně, když půjdu sama, proto nemám důvod spěchat. Chvilku bloumám chodbami, ruce v kapsách. Ještě o něco zpomalím, když procházím kolem ošetřovny. Baba jedna. Ta mi dneska pěkně zvedla mandle. Ona a její soudy.
 
Seymour Duncan - 05. listopadu 2016 12:10
alastor59293611.jpg

Velká síň

Deirdre, Caylus, Jordyn



Při zmínce o Norsku jsem si vzpomněl, že jsme tam jednou taky s rodinou byli. "V Norsku jsem byl taky, je to tam fakt hustý, byli jsme tam před dvěma lety na podzim, takže se stmívalo už asi v půl šestý, takže na polární záře to bylo ideální. A zas taková zima tam nebyla na to, že jsme byli za polárním kruhem. Někde mají dokonce rekordní teplotu jen -15 stupňů kvůli golfskýmu proudu, kterej to drží teplotu moře třeba okolo 4 stupňů." Vzpomínal jsem, jak jsme trávili dovolenou v Norsku, vyráželi na každodenní pochody po krajinách, kde nebyla civilizace, jen tu a tam se objevil nějaký sob.
Při zmínce o zimě v Norsku ještě přidám poznámku, které jsem si při návštěvě té země všiml: "Jo, mají tam prej levnou elektřinu, tak se všude topí a svítí, protože je to skoro nic nestojí."
Když se Dei zeptala na to, jak vypadá naše kolej, nenapadlo mě nic moc, jak bych to popsal. Přišlo mi to naprosto běžný. "Nijak zvláštně, prostě místnost, kde máš křesla, židle, můžeš si tam posedět a tak. Ale tahle představa ti asi moc nepomůže, co?" zasmál jsem se. Pak přišel Caylus, který si asi dal hodně záležet, aby mě nechal bez povšimnutí. Bylo mi to ale úplně jedno. Když vytasil na Jordyn kaktus, trochu, jsem se uchechtl, ale jen tak pro sebe, aby si toho nikdo nevšiml. Podíval jsem se na Dei a poznal jsem, že ta si o tom taky myslí svoje.
Pak se na mě obrátila s dotazem, jestli bych něco nezahrál. Trochu jsem se zarazil, dodneška to po mně nikdo nechtěl a byl jsem celkem rád, že se můžu s hudbou s někým podělit, protože od toho přece hudba je.
"Jo, moc rád," usmál jsem si upřímně na Dei. "Ještě si promyslím, o co bych se rád podělil, ale něco se najde." Začal jsem být trochu nervózní. Ten pocit, když jsem věděl, že nebudu hrát jen sám před sebou, ale i před někým, ten jsem hodně, opravdu hodně dlouho neměl. "Už je to ale nějaký ten pátek, co jsem vystupoval před někým, tak musíš pak omluvit moje chyby." Ještě než Dei odešla, vyhrkl jsem "Tak pak přijdeš za mou?" a mrkl jsem na ni.
 
Deirdre Airimoy - 04. listopadu 2016 23:49
dd4714.jpg

Velká síň ---> Za Gogo


Caylus, moje BFF Marie, Jordyn, Seymour


Se zájmem naslouchám Seymourovi a přikyvuji.
"To zní fajn. Asi bych taky měla víc relaxovat, nějak jsem si na to zatím nenašla čas."
Otec na mě kladl pořád velké nároky, mezi které patřila i celá řada kroužků a udržování nějakých základních společenských vztahů, tudíž jsem neměla moc volného času. Když jsem si nějakou chvilku pro sebe ukradla, většinou jsem ji strávila se svou kočkou. Udělala jsem si v hlavě poznámku, že budu muset přerovnat Princův oltář ve své skříni.
"Vlastně... Pamatujete, jak Raven popálil Reece, že? Já... nesnáším oheň. Trochu jsem při cestě z Síně narazila do dveří a pak jsem ještě zakopla na schodech." Nešťastně si povzdechnu. Pravda sice leží úplně někde jinde, alespoň z části, ale to nikomu vyprávět nehodlám. Vrhnu na ruku poslední nenávistný pohled a zamyslím se. Je pravda, že pro ostatní musela být sklepení poměrně chladná.
"Měla by sis o prázdninách udělat výlet a trochu si zacestovat. Je tam moc krásně, hlavně ty fjordy! A polární záře... Stojí to za to, i za tu děsnou zimu." Svou mateřskou zemi jsem milovala. I když rodiště mé matky skrývalo také svá kouzla, nikdy jsem se do Skotska pořádně nepodívala. Nepatřila bych tam, narozdíl od mého bratra, který zdědil rysy po matce, hlavně její ohnivě rudé vlasy. Občas jsem mu záviděla.

"Nikdy mi nepřišlo, že bychom tam měli kdovíjakou zimu, i když já asi nejsem ta pravá, která by o tom měla mluvit. Máme tam krby... a super pohodlná křesla. A pokoje... je tam něco jako bazének, řekla bych." Zasnila jsem se. Naše pokoje byly jednou z věcí, proč jsem svou kolej milovala.
"Jak to vůbec vypadá u vás?"
Byla jsem zvědavá. Hodně. To už si k nám ale přihasil Princ, což bylo samo o sobě dost podezřelé. Nedala jsem na sobě nic znát a věnovala mu šarmantní úsměv.
"I tobě! Bylo mi jasný, že se tu brzy objevíš." Mlčky jsem sledovala jeho šarádu s kaktusem.
Dělá si ze mě srandu?
V duchu jsem ho chtěla zabít. PROČ ZROVNA ONA?
Jako by nestačil Banán...
"No páni, já nevěděla, že se vyznáš v kytkách." Povytáhla jsem obočí a pronesla lehce kousavým tónem. Na konci jsem se zasmála, aby to vyznělo jako vtip. "Jsou krásný."
Přemýšlela jsem. Bylo toho na mě tenhle den už moc. Rozhodla jsem se pomstu odložit a pořádně si plán na likvidaci promyslet až v noci.
"Říkal jsi, že hraješ, že Seyi? Nechtěl by ses trochu podělit? Ráda bych si tě poslechla... třeba po večeři?" Mile jsem se na něj usmála a nacpala si do pusy další žabku. Poslední jsem mu hodila a dál Caye ignorovala.
V tu chvíli se přiřítila Marie, s kterou jsem tu měla domluvený sraz. Nechtěla jsem sice svědčit, ale jako její nová nejlepší kamarádka jsem musela. Muselo to být uvěřitelné. Vyslechla jsem si Seyovo vyjádření a vstala.
"My dva se uvidíme za 20 minut." Kývla jsem na Caye. Matně jsem si vzpomínala, že jsem zahlédla při cestě z kolejky Snapeův vzkaz o schůzce. Byla jsem zvědavá, co nám chce.

"Ahoj. Mám na to 20 minut, ale snad to stihneme. Jasně, jdeme." Kývla jsem na Marii a rozloučila se s ostatními. Vyrazila jsem ke kabinetu Gogo, s Marií v závěsu.
 
Marie Sedzikowská - 04. listopadu 2016 21:29
maria_026653.jpg

Prasinky > Nebelvírská věž > jídelna

Deirdre, Daniel



Dnešní odpoledne jsem si opravdu užila. V Medovém ráji jsme s Deirdre nakonec moc dlouho nezůstaly a raději jsme vyrazily k našemu pravému cíli, kvůli kterému jsme sem vlastně šly - na nákupy. Upřímně jsem se nemohla dočkat, tak jsem do sebe naházela i zbytek mých sladkostí, i když jsem toho později pochopitelně litovala.

Musela jsem ale uznat, že jsem se v obchodě cítila trošičku trapně. Měli tam několik opravdu krásných kousků, ale cena tomu přesně odpovídala. Sama jsem si ze svého fondu nemohla dovolit snad ani něco vyzkoušet. Vše mi musela uhradit má kamarádka. Jak já jí to ale splatím? Jsem na škole a ještě nějakou chvíli tam budu. Brigády tu nejsou a o prázdninách zase nemám žádnou příležitost vydělat si nějakou kouzelnickou měnu. Budu si to muset zapamatovat a vrátit jí to, až po studiu seženu práci.

Nakonec jsme odcházely s plnými taškami drahé látky. Šaty, které mi Deirdre vybrala, byly, po pravdě řečeno, něco trošku jiného, než zbytek mého šatníku, ale o to asi šlo. Potřebovala jsem nějakou změnu a to nutně. A už jsem se nemohla dočkat na nějakou příležitost, kdy budu moci některé z nich vyzkoušet. Snad nebudu muset dlouho čekat.

Bohužel, večer se kvapem blížil a já měla ještě něco na práci. Domluvila jsem se teda s Deirdre, že na sebe počkáme v hlavní síni, abychom onu záležitost mohly dotáhnout až do konce. Nemohly jsme ale pokračovat hned - přeci jenom, taková oficiální záležitost a já tam budu postávat s několika taškama, plnýma šatů?

Zamířila jsem tedy napřed do svého pokoje, abych vše uklidila. Pak jsem se ještě na chvíli zastavila ve společenské místnosti. Tam jsem se poohlédla, jestli se náhodou něco nezměnilo, popřípadě jestli se něco zrovna nemění. Zprávu na naší nástěnce jsem si přečetla pro jistotu hned dvakrát. Slibovala zajímavé zážitky, i když představa, že se budeme muset učit někde, kde normálně máme důrazně zakázáno se byť jenom pohybovat, mě trošičku vyděsila.
Než jsem stihla odejít, objevil se tu Daniel.
"Moc ráda," odpověděla jsem na jeho výzvu, "ale až za chvíli. Ještě si musím něco zařídit. Tak třeba... hned po večeři?"
S těmito slovy jsem vyšla ven a zamířila rovnou k Velké síni.
Deirdre tam čekala před zavřenými dveřmi, ještě s několika lidmi. S úsměvem jsem si vzpomněla na ráno, kdy jsem se s ní potkala já při podobné příležitosti.
"Ahoj, to jsme se dlouho neviděly," pozdravila jsem ji. "Vidím, že do večeře ještě nějaký čas zbývá. Můžem teda vyrazit? Snad budem včas zpátky na otvíračku."

 
Daniel Fletcher - 04. listopadu 2016 20:57
dan7533.jpg

Konec divadla - Společenská místnost nebelvíru

Všichni ve společence



Musel jsem uznat, že herci se zhostili rolí skvěle. I Wolfram, bohužel. Čekal jsem, že to bude nějak sabotovat, ale překvapil. Ale i tak je to naprostý debil, kterýmu přeju zlomené obě nohy. Po skončení divadla jsem šel do hlavní síně na menší občerstvení. Byl jsem rád, že tam přes den něco zůstávalo, protože cpát se pořád Kenjiho pocky tyčinka omrzí nejednoho japonce. Namazal jsem si tři chleby pomazánkou a vynesl je z hlavní síně. Cestou do nebelvírské věže jsem si z chleba spokojeně ukusoval. Když jsem prošel obrazem Buclaté dámy, zamířil jsem rovnou do pokoje, kde jsem si sedl na postel, chleby položil na noční stolek a vzal do ruky dopis, který jsem měl hozený na posteli. Nejspíš píšou naši. A taky že ano. Celý dopis byl o dnešním Denním Věštci a o tom, jestli je to pravda nebo ne a ať brzy odepíšu, jestli jsem v pořádku. Já jsem.. Ale co ta dívka.. S povzdychem se sehnu pod postel pro kufr, odkud vytáhnu obálky a dopisy. Až po té, co jsem dopsal dopis, jsem si všiml, že počasí venku se stihlo zatáhnout a prší. No to je pěkně na hovno..

Vzbudil jsem se někdy krátce po páté hodině. Promnu si oči a rozespale se rozhlédnu po pokoji. Pokud tu spal někdo další, tiše se rozejdu z pokoje do společenky. Netušil jsem, co do večeře dělat.
Znuděne vezmu do ruky tenisový míček a začnu si s ním házet o zeď. Už bych nejraději jedl. Proč jsem si těch chlebů nenamazal víc? Třeba do zásoby.
,,To je nuda, pojďte něco dělat!" Ozve se můj hlas po společence, ať už tam sedí kdokoli. Trochu jsem u toho vypadl z grifu, protože jsem míček hodil blbě a místo aby trefil zeď, trefil málem Eričina králíka, který si tu tak volně hopsal. Vycením zuby a obličej zkřivím do bolestné grimasy, jak očekávám ránu do králíka. Úlevně si oddychnu, když míček nakonec strefí vázu a shodí ji na zem. Lepší rozbitá váza, než naštvaná Erika.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.83659696578979 sekund

na začátek stránky