Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 27. března 2024 6:58Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 27. března 2024 16:14Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 27. března 2024 6:58Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 8:27Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
lady Christina De Spontin - 03. listopadu 2016 21:28
234723.jpg

Stáje -> Pokoj -> Prefektské Koupelny

Obrázek


Henry, Richard



Jít se převlékat už nemělo smysl. Měla jsem chuť profesora osočit, že je to všechno jeho vina a propadnout hluboké depresi z toho, že mé oblíbené lodičky jsou nyní na vyhození. Nicméně jsem jen slušně odmítla jeho návrh a vrátila se do práce, za kterou doufám, dostaneme minimálně tolik bodů, aby nás to dostalo do vedení. Horší už to být nemůže a kvůli nějaký čtyřnohý herce se nepůjdu převlékat, abych si zničila další oděv.
Dvě hodiny. Dvě úmorné, příšerné hodiny, kdy si ze mě Richard opět dělal prdel a já musela trčet v boxu a dělat práci, na kterou by si Brumbál měl někoho zaplatit. Nejsem tu od toho, abych se starala o koně, na kterém si ani nezajezdím. Kde je moje vyjížďka?! Kde je ten relax, co mi byl slíben? V trapu. A já tu dělám poskoka. Po tomhle snad do jezdectví ani nechci. Tomu říkám zacházení se studenty.
„Samozřejmě, že vím.“ Odseknu Richardovi, když prochází kolem. Nicméně ani tak svou část práce nejsem schopná odfláknout. Vše musí být perfektní. Kůň sebou neklidně šije, což mě donutí se trochu uklidnit. Když tohle půjde bez problémů, můžu odtud co nejrychleji vypadnout.

Zrovna končím, když se opět objeví Richard. Naposledy zkontroluji svou práci a i přesto, že koně ve své podstatě ráda nemám, musím uznat, že vypadá dobře. Povedlo se mi to.
„Mám hotovo.“ Odpovím a vylezu z boxu, zavírajíc ho za sebou. Zmiňuje se o zápachu a v ten moment si uvědomím, že na to nejsem o moc lépe. Ale těžko říct, zda jsou to sami koně nebo já. Možná jenom Richardův puch okupuje moje čichové buňky, těžko říct. Každopádně nakonec přijímám jeho nápad s koupelnami. Okatě se u toho snažím ignorovat fakt, že očista bude jen podřadný účel mé návštěvy. No… co jsem si nadrobila, musím i sníst. Však ono se mi to jednou bude hodit. Nic horšího než Richard už mě potkat nemůže.
V rychlosti se rozloučím s profesorem a krátce po Richardovi opouštím stáje. Nejde mi to tak rychle. Ačkoli jsem už dost zamazaná, nechci se v tom hnusu ještě vyválet.
V pokoji se snažím příliš dlouho nezdržovat. Ručník, pár věcí ke koupeli, náhradní oblečení v podobě uniformy a boty. Hlavně čisté boty. Scházíme se ve společenské místnosti a ke koupelně dorážíme společně. Teprve tady na mě začíná doléhat nervozita. Značně zmírněná infantilním heslem. Opravdu, kde tohle Brumbál bere.
 
lord Richard Cornigrum - 03. listopadu 2016 20:49
zk6313353.jpg

Shrnutí ve stájích >> Kolej >> Prefektské koupelny


Obrázek


Profesor Kwang, Christina


S profesorovou pomocí se nám podaří dostat všechny koně z výběhu zpět do stájí. Pravda, u některých je to sice trochu komplikovanější, ale nakonec si dají říct a následují nás až do boxu. Dalším úkolem je čištění. Tady nám profesor Kwang nechává volnou ruku. Jediné co chce je, abychom si vybrali jedno koně a toho vyhřebelcovali. Kývnu hlavou na znamení, že rozumím.
Přestože u nás doma koně obstarávají zaměstnanci mého otce, umím se o ně postarat i sám. Je to překvapivě činnost, která mi nevadí. Koně jsem vždy považoval za ztělesnění ušlechtilosti, obzvlášť ty s dobrým původem, kteří k bohatým lidem neodmyslitelně patřili. To stejné si myslela i má rodina a především otec, který byl posedlý chovem kouzelných tvorů. Měl jich celou sbírku.
Všechny chytit máš…
"Víš vůbec, jak na to?" zeptám se Christiny posměšně, když kolem ní procházím s bednou kartáčů, hřbílek a dalších nezbytností. Hned nato mizím v boxu mohutného vraníka. Byl to přesně ten, který se nechal bez potíží odvést z výběhu. U takového zvířete mám alespoň jistotu, že mi v klidu postojí a nebude přitom jančit jak naše zdravotnice při léčení, když měla na hlavě brouka.
Rašple jedna stará, taky musí všechno zničit…
Ve stájích nakonec strávíme celé dvě hodiny. Práce u zvířat se nemohla odfláknout, navíc se počasí neumoudřilo, takže vyjížďka nepřipadala v úvahu. Nu, snad budeme mít víc štěstí příště. Pyšně si prohlédnu koně, kterého jsem měl na starost. Díky mé důkladné péči se jeho nádherná černá srst celá leskne. A pak, že to se zvířaty jde jen holkám. Já jsem dobrý ve všem.
"Jak si na tom?" houknu na Christinu, když vycházím z boxu a zavírám za sebou dveře. "Máme asi necelou půlhodinu, než začne schůze. Nevím jak ty, ale já se jdu vykoupat. Jsem cejtit koněm." Pochybuju, že by na tom byla líp. Někdo měl vůni stájí rád, ale na tak důležité shromáždění si nemůžu dovolit přijít jak vidlák. Jsem prfekt. Měl bych jít ostatním příkladem a uzpůsobit podle toho své chování i zevnějšek.
"Dodělej si co potřebuješ a pak přijď. Jdu zatím na kolej." Musím tam jít minimálně pro ručníky, župan a čisté prádlo, do kterého se obleču po koupeli. "Máme ještě trochu času, takže doufám, že si nezapomněla na svou první lekci." připomenu jí. Chtěla to, má to mít. Teď už z toho nemůže vycouvat.
Nic dalšího už Christině neřeknu, pouze se rozloučím s profesorem, poděkuji za přidělené body a možnost užitečně využít volný čas. Vlastně to byl celkem zajímavý způsob relaxace, který si časem rád zopakuji. Koňské ržání mi bylo v tuhle chvíli opravdu milejší, než vřískající prváci, kteří se neustále ptali na stejné hlouposti.
Kde je koupelna? A kde záchody? A kde tahle učebna? Bože…
Na pozemcích se dlouho nezdržuji. Vzhledem k přetrvávajícímu dešti přidám do kroku, abych ještě víc nezmokl. To by mi tak scházelo, abych skončil nachlazený na ošetřovně. Nemohu si dovolit zameškat docházku a zanedbávat své povinnosti.
Na koleji se dlouho nezdržuji. V pokoji popadnu čisté oblečení společně s ručníkem a vracím se do společenské místnosti, kde vyčkávám, dokud nepřijde Christina. Jakmile je přítomna, odebereme se společně do pátého patra, přímo k prfektským koupelnám.
"Bramborák se zmrzlinou." vyslovím heslo a sleduji, jak se dveře otevírají. Uznávám, že tohle heslo nemá žádnou logiku, ale přesně o to jde. Nesmyslná hesla jsou těžko uhádnutelná a i kdyby někoho skutečně napadlo zkoušet názvy jídel, určitě by nepoužil kombinaci něčeho takového. Fuj.
Do dveří vcházím jako první. Tady gentelemanství neplatí. Odteď jsem Christinin učitel, tudíž její nadřízený a ona bude plnit každičký můj příkaz, který si jen usmyslím. Proč? Protože můžu. Protože mi to ona sama dovolila. Jen co se za námi dveře zaklapnou, obeznámím jí s jejím prvním úkolem. "Svléknout a umýt. Hned." zavelím přísně, aniž bych se na ní, byť jen jedním okem, podíval.
 
Wolfram von Wittelsbach - 03. listopadu 2016 18:59
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Prostory zdejšího ústavu → Ošetřovna



(Ne)dobrovolná návštěva




• Etty



Profesorka skončí hodinu a já se zářivým úsměvem jen dodám. „Vskutku, všichni se dnes snažili.“ zakotvím pohled na tu znuděnou lemru. Nemohu se zbavit pocitu, že byl dnes, tak jako vždy předtím, naprosto přebytečný. Člověk se mu ani nemůže divit, že pak pro jakoukoli činnost postrádá úsilí.

Vybavení učebny použité ke ztvárnění kupéčka začnu dávat zpět na svá místa. Dokonce i přes pro mě děsnou roli jsem s výsledkem celkem spokojený, aspoň jsem už bodově naprosto odčinil tu katastrofu s Moodym. Ještě teď mi trhne žilka, když na něj vzpomenu. „Ne pošuk, ale kretén.“ zabručím si tiše pro sebe bez jakéhokoli projevu úcty k tomu magorovi.

Židličky jsou na svém místě, takže pokud Rosalie nadále nic nepotřebuje, s přátelským úsměvem odcházím pryč.
Pomalu kráčím ze schodů ze sedmého patra. Pozorně zahleděný na každou zrádnost pod nohama se spokojeně vydávám do společenské místnosti.
„NO FUJ!“ vyhrklo ze mě jedovatě, když se v mé blízkosti překvapeně objevil domácí skřítek s hromadou čepiček na hlavě. Nevím, jestli mě lekla jeho přítomnost samotná, a nebo jen ten děsný vkus.

„Co má být zase tohle?“ začal jsem lístek otevírat poté, co skřítek zmizel. Dál kráčím ze schodů a oči mi pomaličku tikají z okraje k okraji, když klidným tempem čtou slovo po slovu napsaných na lístečku. Všechno je v pohodě, teda aspoň dokud si to nepřečtu celé ještě jednou podruhé a nakonec i potřetí.
Zastavím krok a dutě zírám na kus papíru. Obočí se mi pomaličku zvedá do prapodivného výrazu. „Co to kurva...?!“
Netuším, zda to má být jen špatný pokus o vtip, a nebo mě ty rudé svině chtějí skutečně nasrat s tím, jak daleko ten jejich pojebaný fórek zašel. 'Klídek Wolfe klid, třeba to je jen nedorozumění, že by školní zdravotnice potřebovala zrovna tebe a Sin. Třeba to nemá nic společného s nemanželským rozmnožováním... No to určitě!!' Nejradši bych toho skřeta, co to doručil nakopal do prdele, jen kdyby okamžitě nezmizel. 'Zmetek jeden, určitě už má zkušenosti.' Ale i tak za nic nemohl, takže by nejspíš nebylo fér, abych si na něm vylíval frustraci, nejspíš. Párkrát přeložím lístek a schovám jej do kapsy.


Mé kroky nakonec nesměřovaly do společenské místnosti, nýbrž do ošetřovny. Rozhlédnu se a zkontroluji, zda tam někdo před ošetřovnou znovu nečeká, ať pak o mně nevykládá, že jsem mu chtěl dveřmi rozbít hubu. Po zaklepání nakonec vcházím dovnitř.
„Zdravím,“ mile jsem se usmál. „Snad vám nebude vadit, že jsem se dostavil tak brzy. Nechtěl jsem Vás nechat dlouho čekat.“ Nevynechal jsem nějakou tu zdvořilostní frázi a daří se mi zatím bravurně udržovat milý tón hlasu. Pravděpodobně jsem ještě rozehřátý z divadla. „Omlouvám se, ale naneštěstí vůbec netuším, kde se má zmíněná spolužačka může nacházet.“ 'Ještě abych ji někde hledal, to jo.'
„Je tu něco, s čím bych vám mohl před večeří pomoci?“ Dopovím a nervózně zkontroluji hodinky, zda všechno stíhám. Rozhodně si nehodlám udělat u Snapea další vroubek.
 
Rosalie Anne Primrose - 03. listopadu 2016 11:54
2j0mi6t1585.jpg

Skleník

Caylus



Po tom, co všichni z učebny odešli, jsem se vydala rovnou do skleníků. Kontakt s lidmi je vždy vítaný a já jsem ráda, že mi ředitel dal jako novému kantorovi na starost kroužek, očividně mi věří. Přesto je to pro mne trochu čára přes rozpočet. Budu tomu muset přizpůsobit svůj rozvrh ve skleníku. To, co jsem za tu dnešní hodinu a půl nestihla, si budu muset napracovat zítra. A teď, když je můj jediný pomocník na ošetřovně, se to ještě nakupí. Ne, že bych ho brala jako samozřejmost, ale jeho přítomnost ve skleníku mě kolikrát překvapila už před šestou ranní hodinou. Obyčejně by nikdo tak brzy nevstával kvůli… kytkám. Zdalipak už je mu o něco lépe? Možná bych se za ním mohla stavit. Později, po večeři například. Pokud už nebude spát. Bee si na něho za ty roky také zvykl… No jo, ale Brooklyn říkal něco o tom, že si mě potom najde. Ale u něj si jeden nemůže být pořádně jistý, jestli to nebude třeba až za týden.
Na nějakou chvilku mě ještě zdrželo dokončování posledních příprav na mou první hodinu. Byla jsem z toho tak nervózní. Vlastně jako pokaždé, když jsem měla mluvit před lidmi, co mě budou skutečně poslouchat. Bylo až s podivem, že na divadle jsem se nezakoktávala. Možná to bylo přátelskou atmosférou anebo sníženým počtem. Byla nás sotva půlka jedné třídy. Snad bude takhle probíhat i první hodina. V přátelském duchu, hladce a bez problémů. Hlavně bez zranění, vzhledem k tomu, co s nimi chci dělat. Možná bych to měla s někým zkonzultovat a s kým jiným, než se zdravotnicí, která by případná zranění musela léčit. Pokud by toho byla schopna.
Nakonec jsem se ale do přesazování mohla pustit, konečně. Spousta lidí nevidí žádné kouzlo v hrabání se v hlíně. Nikomu to nezazlívám. Jsou tu jedinci, kteří by propadli hysterickému záchvatu, kdyby na nich ulpělo byť jen jediné smítko. Osobně bych hlínu nenazývala špínou. Krásně voní, je měkká, má nádhernou, tmavou barvu a hlavně je plná života. Poskytuje domov spoustě malým tvorečkům a je plna živin. Ne, určitě to není špína.
Ohlédnu se ke dveřím v naději, že je to Brooklyn, kdo právě vchází dovnitř. Snad proto se neubráním velmi zmatenému výrazu, když uvnitř uvidím jednoho ze studentů. Caylus je jeden z mála lidí, kteří by sem dobrovolně nikdy nezabloudili. Pokud by k tomu neměli vážný důvod.
„Dobrý večer, Caylusi.“ Zvědavě nakloním hlavu na stranu. Skutečně mě zajímá, co by mohl… opičku? Nejdřív mi nedochází, co by mohl myslet. Teprve, když mi Bee uraženě vletí do zorného pole, skousnu si ret, abych se nezasmála. Chudák, tohle se ho muselo dotknout, nerada bych ho urazila ještě svým smíchem. To by mi neodpustil.
„Ano, byl to dárek k narozeninám. Richard je velmi pozorný mladík.“ Přikývnu při pohledu na Gronza. Opravdu velmi užitečný pomocníček. Minimálně tam, kam dosáhne. Kvůli němu jsem musela pár květináčů přestěhovat na zem. Postavím se a otřu si zamazané ruce do zástěry. Na tváři se mi rozlije potěšený úsměv. Je hezké vidět, že dnešní chlapci nezapomínají na romantická gesta. A vzhledem k tomu, jak se Caylus chová po celou dobu jeho studia, jsem o to více potěšená. Že by se pan Casanova konečně rozhodl jen pro jednu dívku? To bude zlomených srdcí.
„Ale jistě, jestli se vám tu něco líbí…“ ani nedořeknu, protože si očividně už vybral. Stočím pohled směrem, který ukazuje. Lehce nakrčím obočí. No… kaktus je velmi daleko od ženských romantických představ, ale budiž. Pokud si je jistý tím, že se to jeho dívce bude líbit. „Jsou krásně barevné, že ano? Objevila jsem je v jenom zastrčeném květináči. Reece je přesadil a s láskou se o ně stará.“ Vysvětlím. Jeho schopnost aranžovat květiny mě vždycky udivovala. „Ale zajisté mu nebude vadit, když poslouží vyššímu dobru. Mění barvy podle nálady jejich majitele.“ Prsty přejedu po hraně květináče. S každou květinkou se těžko loučím. „Zalévat jednou týdně a přebytečnou vodu z podmisky vylít. Přesazovat jednou ročně nejlépe na jaře. Mít někde u okna na sluníčku. Kdyby si slečna nevěděla rady, stačí říct, ale je to jednoduché. Kaktusy nejsou příliš náročné.“ Ujistím ho.
 
Seymour Duncan - 03. listopadu 2016 09:37
alastor59293611.jpg

Hlavní síň

Jordyn, Deirdre


"Dal bych si ten džus, prosím," řekl jsem legračně snobským hlasem. "Oh, děkuji." Když mi Jo nalila čaj, jako by se ke mně nakláněla a už otevírala pusu, ale když za námi přišla Dei, šla se s ní pozdravit. Tak třeba se mi to jen zdálo.
"Tak je fajn, že už se to lepší. Taky nevím, co bych si bez ruky počal. Soucítím s tebou," řeknu a povzbudivě se na Dei usměju.
"Já teda víkend neměl nijak zvláštní. Vlastně, všechny moje víkendy jsou stejný, většinou jsem na pokoji a dodělávám úkoly nebo hraju a skládám. Což mě vlastně baví, takže je to fajn."
Žíznivě do sebe naleju sklenici dýňového džusu a už si nalévám další. K tomu se láduju dýňovou paštičkou, což je dokonalá kombinace. Vlastně v tuhle chvíli by bylo skoro všechno dokonalá kombinace.
Při rozhovoru mezi dívkami o oblečení jsem se na chvíli zamyslel a řekl jsem si, že víkendy bych mohl začít trávit trochu více společensky. Jsem rád, že jsem se dal předtím do řeči s Jo a právě teď i s Dei. Proč mě to nenapadlo dřív. Byl jsem příliš zahledený do sebe.
Probrala mě zase zmínka o jídle. "No jéje, co bych za to dal. Večeře je moc pozdě po obědě, ale zase moc brzo před spaním. Měli by zavést i druhou večeři," řeknu a rozesměju se.
"No, v porovnání s Británií jsme teplo měli, ale nebylo to zas tak odlišný. Zéland je na jižní polokouli, takže roční doby jsou tam obráceně. Největší zima je v červenci a srpnu, největší teplo zase v prosinci a lednu." Zavzpomínám na doby, kdy jsme slavili Vánoce a všude v televizi běžely americké a evropské reklamy s hromadou sněhu, sáňkováním, koulováním. A my si mohli sněhuláky stavět tak akorát z hlíny. Když jsme byli malí, pěkně nás to s bráchou štvalo.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.8242130279541 sekund

na začátek stránky