Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7628


Hraje se Denně Herní čas: 20:35  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 23. února 2020 3:29Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 22. února 2020 21:56Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 21. února 2020 9:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 13. května 2019 20:19Kayla Harper-Burns
 Postava Alexander Richardson je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:52Alexander Richardson
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:51Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 23. února 2020 3:29Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 18. února 2020 18:59Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 19. února 2020 6:37Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 22. února 2020 10:07Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 03. února 2020 8:55Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 22. února 2020 20:10Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 22. února 2020 8:38Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:10lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 13. února 2020 17:32Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 22. února 2020 17:30lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 17. ledna 2020 23:17Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:33Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 23. února 2020 0:12Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 22. února 2020 23:01Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 20. února 2020 12:12Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. února 2020 1:53Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 21. února 2020 12:15Domenico Conte
 
lady Christina De Spontin - 10. srpna 2016 12:05
207428.jpg

Směr Prasinky

Richard


Jako obvykle ho nezajímá snad nic jiného, než jeho osoba. Hádám, že zcela přehlédl fakt, že na léčení bude i někdo jiný než on sám. Ne, spíš je mu to jedno. Stejně nechápu, proč se na něj hlásil. Už vidím, jak zrovna on se může přetrhnout, aby někomu udělal meduňkový čaj nebo při úplňku sbíral na paloučku léčivé bylinky kvůli mastičce. Ale když nad tím tak přemýšlím, bude neskutečně zábavné ho u toho pozorovat.
„To nejsi jediný.“ Koutkem oka se na něj podívám. Nebudu si jeho lhostejností kazit dobrou náladu. Dostala jsem krásný brk od Reginy a čekají nás přeci nákupy. Nedovedu si představit lépe strávený čas. Jen lepší společnost, možná. „Upřímně jsem zvědavá, co se tam bude dít.“ Ošetřovatelka je taky nová. „Tenhle rok se tu s novým personálem roztrhl pytel.“ Řekla bych, že víc jak polovinu věcí už stejně známe z Bylinkářství, takže to z velké části bude akorát opakování. Je to otravné.

Potlačím úšklebek, když se optá na šerm. Je roztomilé, jak se naoko snaží navázat konverzaci. Nemáme si o čem povídat, ale trapné ticho je horší než trapná konverzace. Minimálně pro dnešek. Je velmi pravděpodobné, že po něm budu něco chtít, tak bych do toho měla dát alespoň trochu snahy.
„Když pominu fakt, že tam bylo víc lvíčat, než by bylo příjemné…“ nebo přípustné. Už tak jsou dost hyperaktivní a on jim k tomu dá do ruky ještě meč. Ten chlap musí mít v hlavě vymeteno. „… to byla jen informativní hodina. Proběhlo roztřídění podle zkušeností. Překvapilo mě, že Wolfram byl mezi amatéry.“ Lehce nakloním hlavu na stranu, jako bych čekala, že mi to Richard vysvětlí. Ale on ani nevypadá jako fyzicky statný typ. Odhadovala bych ho spíš na nějaký nástroj nebo šachy. Ne, že by mě to nějak zajímalo.
Sleduji, jak odkládá ten odporný kus slizu na gauč. Chvilku jsem se bála, že to hodlá táhnout s sebou. Nesnáším je. Ať už je to Vertini, Aysha nebo ta Wolframova užovka. Ať mi dají jen minimální záminku a udělám z nich novou kolekci kabelek. A za utržené peníze Richardovi splatím část dluhu. Ah… Vsadím se, že by to byl opojný pocit.

Konečně odcházíme ze společenky, přičemž narazíme na Sinestru a Cayluse. Stejně jako Richard, na ně jen kývnu. Nemáme čas se jimi zabývat. Navíc Richard opět zahajuje konverzaci. Tentokrát ale zcela úmyslně na takové téma. Byla to jen otázka času a snad je i dobře, když si to odbudu už teď, než později.
„A mé nadšení stále neopadlo. Sám si mi ho přeci vybral. Tvůj zájem mne těší. Dopis plánuji poslat dnes, pokud nemáš nic na práci, můžeš mě do sovince doprovodit. Samozřejmě ti pak dám vědět, až mi přijde odpověď.“ Věnuji mu přeslazený úsměv. Už vidím, jak se tam se mnou táhne, nicméně dopis poslat musím. Není času nazbyt. To poslední, co bych teď potřebovala, by bylo, aby ten dědek natáhl bačkory dřív, než si ho vezmu. Byla bych vdaná už dávno, nebýt toho žalostného výběru. I já mám své limity. Navíc v tomhle případě je více než pravděpodobné, že dostane infarkt ještě dřív, než k něčemu vůbec dojde. „Určitě toužíš znát všechny detaily.“ A jediné, po čem toužím já, je mít z krku všechny důkazy o tom, že nás dva někdy něco spojovalo.

Vycházíme z hradu a já přicházím na to, že tohle prostředí skutečně není stvořené pro vysoké podpatky. Chvilku váhám, ale nakonec mi nezbyde nic jiného.
„Dovolíš?“ ozvu se tiše a lehce se chytím Richardova loktu, připravená se ho kdykoli zase pustit. Jsem za ty roky zvyklá na ztížené podmínky, ale nechci se tu před ním natáhnout. Navíc jde jen o tu chvilku, než dorazíme do Prasinek.
 
Noemi Blake - 10. srpna 2016 10:59
selena3714.jpg

U mrzimorského stolu

Daniel, Acai, Alex, Nina, Ryan

Danovi se zřejmě můj šlehačkový útok moc nezamlouvá.
"Nemáš za co," obrátím se na Alex, která poděkovala za přinesenou snídani. A pak se zase otočím na Dana.
"Já nespala dlouho," zaprotestuju a dloubnu ho do žeber. "Nebojíš se, že když všem čmáráš na obličeje, tak ti to jednoho dne všichni vrátí?" zeptám se ho hlasem, jako bych něco plánovala. Dan nabídne Alex, že ho může očistit a trochu mě zarazí, když si zvolí olíznutí jeho tváře. Nicméně se pak usměju a to už se k nám přidává Ryan.

"Dobré," odpovím mu na pozdrav. Poté, co začne vykládat všechny ty svoje drby, Acai vyprskne kakao na Dana.
"Miluju kakao se šlehačkou," pronesu potichu a s úsměvem směrem k Danovi. Dál poslouchám, co Ryan povídá. Už chci něco namítnout, když Daniel zmíní Sinestru a Wolframa. Tomuhle se musím zasmát.
"Prý si to dítě hodlají nechat, rodiče chtějí zachovat rod," přidám se a trochu Ryana potrápím. Alex zmíní, že by se ráda vykoupala v jezeře. Mno, sice ráda plavu, ale to, co v jezeře žije taky rádo plave a to nehodlám pokoušet. Nehledě na to, že je to zakázané. Koutkem oka kouknu na Dana. Jeho to štve hodně, je dobrý plavec.

Acai odchází a na její místo přichází Nina i s Momou.
"Dobré ráno," pozdravím ji s úsměvem. "Vidíte, můžeme zajít do Prasinek," navrhnu Danovi, Alex a Ryanovi nápad, který právě pronesla Nina. Dlouho vymýšlíme, co vlastně budeme dělat, tak aspoň už víme, co je možností.
 
Wolfram von Wittelsbach - 09. srpna 2016 21:42
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Černé jezero → Hlavní síň



Šerm bez šermu




♦ Nebelvírští studenti
♣ Havraspárští studenti
♠ Zmijozelští studenti
♥ Mrzimorští studenti
• Alacazar Zmijozel




'Kluci říkali, že se mu nic nestane? Idioti.' Pobaveně si pomyslím, když se Erika rozhodne připomenout, jak měla potřebu mě s nimi probírat. Nejspíš už mi začíná být jasné, která špína si mě bere do huby.
'Hej hej... šťastlivec? To snad nemyslíš vážně.' Nechápal jsem, co to mele za hovadiny. „Absolutně nic jsem nevěděl o tom, jakým způsobem sis to vyžádala a nikdo tě k ničemu nenutil ani nepřemlouval.“ 'Ta holka si to snad proti mě musela připravit, doufala, že mi způsobí problémy? Hah... To jo, měla si to lépe promyslet.' Asi zapomněla, že to ona přišla za mnou a chtěla vědět, zda něco nepotřebuji. Snape by mi mohl i vymývat mozek, ale stejně by žádný důkaz proti mně nenašel.“ Nevinně se usměji.
Co se týká Willa, nijak to neřeším. Stejně jsem u toho nebyl a naštěstí už je pryč, takže to nemůže zopakovat.
„U nás se tupců aspoň zbavují.“ Zatím, co Nebelvír je ve velkém nabírá. 'Mohli bychom se zbavit i Calvina.' Napadne mne, když už to zmiňuji.
Dál už se Erice raději nebudu věnovat. Ještě by mohla přijít s dalším ďábelským plánem a pokoušet se to na mě s její partou svést. Jak jinak. 'A o drbech nic neví, když největší problém má zrovna její kolej. Nechutná lhářka.' Hnusí se mi, i když to nemám nijak potvrzené a není to vůči ní fér ale... koho to zajímá?


Profesor začal s prvními informacemi o hodině. 'Jsem zvědavý, jak se mi bude máchat s patnácti kilovým mečem.' Sám jsem v té představě vypadal komicky. Ale co, jde mi po chvíli všechno, na co sáhnu. Stačí špetka úsilí. Čím víc se toho naučím, tím více nechám ostatní za sebou.
Jeho výběr slov a formulace mi dávají další informace, o našem novém učiteli. Informace podává přímo bez omáček a nějakých úprav, tudíž to je spíš praktický typ člověka než teoretik. Také si určitě mnohokrát zažil souboje o život, proto mu přijde přirozené mluvit o zabíjení. Jakmile k tomu přičtu i výběr šermu a zbraní... buď je to vášeň ke koníčku nebo je mnohem starší než vypadá. 'Zmiňoval vůbec svůj věk?'

'Starší trička?' Nejsem si jistý, zda něco takového vůbec mám. Přece se nebudu prezentovat v nějakých postarších hadrech. 'Prošívanice, helmice... Bude to nové? A bude to přesně na míru? ' Trochu znejistím. Nehodlám se navlékat do nějakých rozpadajících smradlavých výstrojí.
Někteří ostatní již poslušně hlásí míry, já se však zdržím. Hodlám to více prodiskutovat. Nechci ať mi shání něco, co nebude pro mne dostatečně vhodné.

Učitel skončí hodinu a někteří se už rovnou vydali opustit toto místo. Proč zde taky setrvávat? Trochu mne naštvalo, že Zmijozel měl na spěch a nemohl jsem si s ním promluvit. 'Měl jsem se zeptat přede všemi. Co mi je po tom, že se někteří budou cítit jako chudé krysy.'

„Přidám se k tobě.“ Reaguji na Dee s úsměvem a jdu s ní. „Už nesmím vynechávat obědy, ať ze mne může být správný Lancelot.“ pronesu pobaveně.
Sice jsem se chtěl jít nejdříve na pokoj převléknout, ale to počká. Stejně mi je teď pohodlně.
Když se Dei rozhodne omrknout nástěnku, v klidu na ni počkám. „Celkem velká účast z naší koleje, že?“ Reaguji na následovný kroužek léčení, kterého se včetně mě účastní překvapivě hodně zmijozeláků.
Při vstupu do Hlavní síně si ostatních příliš nevšímám. Pokud mi někdo něco bude chtít, přijde si. Jinak to není moje starost.
Pomůžu Dei s džusem, pokud potřebuje a sám si naberu trochu polévky. Zatím se můžu v klidu najíst, než se to tu zaplní lidmi a s nimi i hlukem.
 
Deirdre Airimoy - 09. srpna 2016 17:57
dd4714.jpg

Černé jezero - Šerm ---> Velká síň


Patrick, Christina, Wolfram, profesor Zmijozel,Alec, Mark, Kayla, Cass a zmínění


Profesor Zmijozel je evidentně hodně mimo. Nejenže by se daleko víc vyjímal v nějakém středověkém hradě, ale přijde mi, že i jeho představy o hrdinství jsou značně zkreslené. Jsme kouzelníci, ne žádní rytíři Kruhového stolu... Mlčky poslouchám celý výklad a nad jeho poznámkou o skřítkovi jen mávnu rukou. Kdoví, co s těmi mírami chce děla.
Ale když jinak nedá...
To už mu ale nějaký skřet doručí vzkaz a povolá ho do Sborovny. Nevěnuji tomu moc pozornosti, jen ať už profesor zmizí.
Nejdřív mentálka a pak tohle... Proč si vybírám samý kraviny?
"Dobře, uvidíme se později. Dobrou chuť," mávnu na odcházející Christinu, která má zjevně naspěch. Celkem mě mrzí, že odešla, protože její společnost by mi byla celkem po chuti, ale třeba příště. Můj žaludek mi oznámí, že je čas na oběd. Nejvyšší čas. Otočím se na Patricka s Wolframem.
"Přesouvám se na oběd, pokud se chcete přidat, tak budu jedině ráda," pousměji se a ať už s nimi nebo bez nich se rychlým krokem vydám do Hradu, abych se vyhla tlupě červených, blonďaté máničce a Benjimu.

Před Velkou síní se ještě zastavím u Nástěnky a zkontroluji čas konání kroužku. Celkem mě mrzí, že je hned po obědě. Nemám čas ani zajít do Prasinek. Možná později, pokud ulovím nějakou nevinnou duši, která by se mnou šla.
Možná Regina?
Vejdu rychlým krokem do Velké síně a zamířím rovnou k zmijozelskému stolu. Nikdo od nás z ročníku tu ještě není. Ne, že bych se divila. Přejedu pohledem po ostatních stolech. U modrých zahlédnu známou kštici modrých vlasů. Alec se právě naklání k Markovi. Povytáhnu obočí a raději si sednu.
Buď je Mark jeho nový objev nebo se z něj stává další Isaac... Že se nepochlubil.
Nandám si na talíř pořádný dlabanec a naleju si pomerančový džus, ať už s pomocí kluků či bez nich. V tu chvíli si k modrému stolu přisedne i Kayla s Cassandrou, které hodlám ignorovat.
Raději svůj pohled zaměřím k svému talíři. Jím pomalu, tak, jak mi to moje zafáčovaná ruka dovolí. Je to otrava. Doufám, že mě už nikdo nebude vyrušovat. Druhý den v řadě bych to asi nevydržela.
I když se zdá, že veškerou pozornost věnuji talíři, jedním uchem poslouchám i drby od ostatních stoů. Člověk by se divil, co se tu dá zaslechnout.
 
Kayla Harper-Burns - 09. srpna 2016 17:53
lalab3384.jpg
Knihovna -> Velká síň
Cass, Havraspárský stůl

"To není tak, že by mi někdo fyzicky ublížil. Vrazila mi kudlu do zad jenom obrazně," prohlásila jsem hořce. Pak mi Cass, asi neúmyslně připomněla Johanku a já se chvíli cítila provinile, že jsem na ní tak lehce zapomněla. Ale nijak jsem jí pomoct nemohla. Povzdechla jsem si. "Jo to bychom asi měli..." Tím spíš nemůžu uvěřit, že mi to udělala zrovna ona! A to jak si se mnou pořád chtěla promluvit! Chtěla mi říct, že už s ním šuká ona? Pomalu jsem přestávala být smutná a začínala jsem být naštvaná. Pořádně naštvaná. Zabiju ji. Cass jsem se s tím ale svěřit nechtěla. Třeba by mě chtěla zastavit.

Docela se mi ulevilo, když se Cass bez většího odporu nechala táhnout směrem na oběd. "Kroužek? Neměla. Teda, měla jsem mít famfrpál, ale nějak mi do toho pokaždé něco vlezlo. Snad mě Hoochová nevyrazí z týmu," nervózně jsem se zasmála.

V hlavní síni jsem se posadila vedle Cass, po delším hledání objevila konvici s horkou vodou a udělala jsem si veliký hrnek čaje. S kamenným výrazem odšroubovala víčko cukřenky a pomalu vysypala celý její obsah do hrnečku. Pořádně jsem ho zamíchala, ale i tak celkem velká část cukru zůstala nerozpuštěná. Ale co. Na brala jsem ho na lžičku a začala chroupat.
 
Matthew Szewczyk - 09. srpna 2016 17:31
jamesbay14262.jpg

Pozemky (Hagridovo chatrč)

Acai



Navzdory prvotnímu zdání je Acai v klidu. Oh, okej, spoko, uculím se na ni nejistě, když si přisedne. „Dobře… Já… taky jsem úplně nevěděl, kam půjdu,“ pokračuji v omluvném výrazu a drbu nadšeného Míňu. Ten mě pomalu začíná dusit, a tak místo mluvení začnu pouze přikyvovat. Miniuś, kurde, kiedy się taki ciężki zrobiłeś? No, może to tym, że mi leży na karku, ale… zamotá se mi trochu hlava, a tak ji položím a zmateně zamžourám očima. Starczy, Miniuś. Zlaż, bo się uduszę, řeknu až trochu chraplavým hlasem a usadím se, přičemž povalím Míňu vedle sebe na deku. Krátce si odkašlu, ale pak se znovu začnu culit. „Nem-není zač. Jsem rád, že to pomohlo,“ vezmu si zpět mp3ku a rovnou ji odložím k věcem na kreslení. „A hlavně, žes to tam zvládla,“ zasměju se trochu nad její stížností na chrápání. „By mi ještě chybělo, abys někoho dusila,“ pronesu ze srandy trochu káravě. „Ale je dobře, že už ti je dobře,“ zazubím se a podrbu Míňu na hlavě, než se vrhne k Acai. Boże, tylko ją nie duś jak mnie, proszę. A nie, w porzo, chce chyba tylko przytulić… spadne mi kámen ze srdce, když se začne jen lísat.
„E…“ dostane mě trochu otázka na kreslení. Nevím, prostě sednu a kreslím, a tak plán nemám. Na rozdíl od Acai, která to brala asi jen jako řečnickou otázku nebo prostředek k získání mé pozornosti a začala se svým návrhem. Abstrakce? No… můžeme to zkusit. Zní to zajímavě, culím se na její návrh. Poczekaj, co? zděsím se nad představou školky, kterou popisuje. Kurde… biedaczka… no, w sumie to i te dzieci… sklopím hlavu a trochu se zamračím do země. Nejsem si jistý, jestli mi je víc líto té babči nebo hory dětí, ale Acai nezní nijak sklesle, dokonce se usmívá, tak jen nepatrně pokrčím rameny a taky se usměju. „Jasné, zkusíme to. Zní to dobře,“ zazubím se a sáhnu po notesu, ze kterého na mě vykoukne moje předchozí kresbička. Ło… hrkne ve mně a rychle přetočím stránku, aby to Acai neviděla, načež jí zmateně podám papír a tužku.

Překladatelský koutek
 
lord Richard Cornigrum - 09. srpna 2016 14:23
zk6313353.jpg

Společenka - Směr Prasinky


Christina



Jak jsem s pohledem na hodinky zjistil, Christina dorazila trochu později, než jak jsme si domluvili. Ne, že by mi to vadilo. I kdyby nepřišla, šel bych do Prasinek sám, přesně podle plánu. Bylo víc než jasné, že mi svou společnost nabídla jen proto, abych za ní zaplatil oběd a něco jí koupil.
Jenže tohle na mě neplatí. Nic není zadarmo a nevidím důvod, proč bych jí měl cokoliv kupovat, když si nic nezasloužila. Buď se bude muset víc snažit, nebo platí každý sám za sebe. A s tím, jak na tom teď finančně je, si troufám tvrdit, že ta druhá možnost nepřipadá v úvahu. To mi naprosto vyhovuje. Vážně se těším, až se na mě bude přeslazeně usmívat jen proto, abych se nad ní slitoval.
"Dobré poledne." oplatím Chris pozdrav, aniž bych se na ní podíval. Dávám jí tak jasně najevo, jak „moc“ považuji její přítomnost za důležitou.
Nemůže čekat vřelejší chování, když na mě cosi houkne za pochodu a pak zmizí v pokoji. Takové jednání si vyprošuji.
"Nic se neděje." ledabyle mávnu rukou, když se vrátí a omlouvá své zdržení. U profesora Zmijozela mě to nijak nepřekvapuje. První hodinu ukončil o patnáct minut dřív, zato kroužky viditelně přetahuje. Asi to byla opravdu výživná hodina šermu.
"Tak tedy pojďme. Před druhou mi začíná léčení, rád bych byl do té doby zpátky." upozorním jí. Nemám na nákupy celý den, takže ať nepočítá s tím, že s ní budu chodit z jednoho obchodu do druhého, držet jí tašky a hodnotit v jakém kousku oblečení vypadá tlustě a ve kterém hubeně. Nejsem její přítel, ani věšák.
Ale ona by ho dělat mohla. Někdo bude muset nosit krabice se součástkami.
"Jak jsi si užila hodinu šermu?" zeptám se pouze ze zdvořilosti, když se zvedám od stolu. Ještě než opustíme společenskou místnost, položím na gauč Vertini, která doteď odpočívala na mých ramenou. Takhle se může plazit kde se jí zachce a až bude sama chtít, vrátí se zpátky do pokoje. Do města jí sebou brát nechci.
Cestou míjíme Sinestru s Caylusem, na které jen kývnu hlavou. Zdá se, že mají naspěch, navíc jdou úplně opačným směrem než já s Christinou, takže jim nijak víc pozornost nevěnuji.
"Už si poslala dopis tomu okouzlujícímu čarodějovi? Včera jsi vypadala vskutku nadšeně." zahájím rozhovor, ale ve skutečnosti mám co dělat, abych se nesmál nahlas. Je úplně jedno, kdy na tohle téma padne řeč. Cizí neštěstí mi umělo spolehlivě vykouzlit úsměv na tváři a to Christinino obzvlášť.
Do tebe si rád rýpnu vždycky, lady.
Navíc nevím, o čem jiném se s ní bavit. Mohl bych jí říct, jak krásné ráno jsem strávil a zatímco ona se nudila na kroužku, já si vesele užíval s Helen, ale proč bych jí o tom vykládal? Je to moje věc. A tak jen klidně pokračuji v chůzi a vyčkávám, co z ní vypadne a jak moc velké divadlo bude hrát.
 
 
763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.92799592018127 sekund

na začátek stránky