| |||
Sborovna > Pozemky > Před kabinet Christina To, co jsme se s ostatními kolegy dozvěděli ve sborovně, bylo šokující. Jen ztěží jsem přijímal fakt, že nejde o žádný hloupý žert, nýbrž o skutečnost. I přes to všechno jsem se rozhodl poslechnout ředitelovy rady a zachovat diskrétnost. Minimálně proteď. I v takových chvílích si profesor musel umět poradit a tahle nebyla výjimkou. Celé to byla zkouška naší vnitřní síly, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že tohle je teprv začátek. Kdo ví, co nás ještě čeká a jestli to vůbec chci vědět, jenže zavírat oči před tím taky nemůžeme. Následující hodiny jsem strávil s Hagridem v jeho chýši. Vypadal sklesle a já považoval za svou povinnost mu zlepšit náladu, nebo se o to alespoň pokusit. Sám jsem jakékoliv rozptýlení uvítal a tak jsme brzy nad sklenkou čehosi, co Hagrid našel ve svých zásobách, žhavě diskutovali o dracích, kentaurech a akromantulích. Zadařilo se. Oba jsme začali přicházet na jiné myšlenky. Ani jsme nemrkli a pár hodin bylo za námi. Neuvěřitelné jak čas ubíhá, když má člověk dobrou společnost. Těsně před třetí hodinou jsem se s Hagridem rozloučil a pomalu se odebral zpátky do hradu. Cestou míjím několik studentů, kterým na pozdravy odpovídám krátkým kývnutím hlavy, nebo úsměvem. Těsně před svým kabinetem si všimnu dvou postav. Dívky a chlapce, který právě odchází pryč s komínem knížek. Podle vrávoravé chůze usuzuji, že přes ně pořádně nevidí a nejspíš jsou na něj i dost těžké. ,,Mohu vám s něčím pomoci?" zeptám se s úsměvem studentky, ve které poznávám Christinu. Své žáky z předešlých ročníků dobře znám, péči o kouzelné tvory je neučím poprvé. Slečnu Spontinovou tu ale vidím prvně. Nejsem si vědom, že by vlastnila nějaká zvířata. Tohle je to poslední místo, kde bych čekal, že na ní narazím. ,,Copak vás sem přivádí, Christino?" pokračuji v otázkách s neskrývaným zájmem. ,,Někdo vás poslal pro krmení pro mazlíčka? Nebo jste si nějakého už sama obstarala?" snažím se hádat. První možnost by připadala v úvahu, avšak Christina nepůsobí jako typ, který by si nechal od ostatních rozkazovat a dělal donáškovou službu. Tak že by si přeci jen nějaké zvíře konečně pořídila? ,,Každopádně…" otevřu dveře kabinetu a pokynu jí, aby vešla. ,,Pojďte dál. Pro rozhovor není chodba zrovna ideálním místem." pousměju se. |
| |||
Pokoj - dívčí záchody ,,Bylo pošetilé si myslet, že ho kvůli mě necháš být." Hodím polštář na svou postel a rozejdu se pryč z pokoje. Nechtěla jsem v tomhle dál pokračovat. Už jen proto, že jsem věděla, že každou chvíli se slzy proderou ven úplně. A já tu teď nechci brečet. Ne po tomhle a ne před ní. I když jí to asi musí být jasné. Proto co nejrychleji vpadnu do dveří našeho pokoje, abych byla co nejdřív pryč. Nenechám se zastavit. Ani kdyby se o to pokoušela. S hlavou sklopenou se rozejdu společenskou místností až k východu. Popotahovala jsem čím dál víc a slzné kanálky nelítostně propouštěly další a další mokré vodopády. Rukávem se z obličeje snažím stírat každou slzu, která mi zmáčí tvář a jakmile vyjdu ze suterénu - rychle zapačnu na dívčí toalety. Zavřu se v kabince úplně na konci a rozvzlykám se. |
| |||
Má cimra - kostel ,,Jistě pane řediteli." zachraptím a zašklebím se, když se Brumbál rozejde ke dveřím. Takhle mě otravovat v nedělní odpoledne. Krátce na to vyjdu ze svýho kabinetu a rozejdu se rovnou k úklidové komoře, kde sem velice nedávno načapal toho bastarda Lawsona. Vezmu z komory kýbl, hadr a koště a s obojím se rozejdu ke hlavnímu vchodu a ven. Na tváři nepřátelský, zlý úšklebek a podezřívavě si prohlížím veškerý studenctvo na pozemcích. Ti malí parchanti nepochybně provádějí nekalosti. Čekají na sebemenší příležitost, jak porušit školní řád. Zmetci. Nevim, proč se Brumbál tolik brání fyzickejm trestům. Tehdá to fungovalo. Ten křik študentů ze sklepení byl k nezaplacení. S nespokojeným chrčením dojdu ke školnímu kostelu. Brumbál si přál, aby se tady před zítřkem uklidilo. No čurbes je tu pořádnej. ,,Co sem maj ti zmetci co chodit. Akorát tu po sobě zanechávaj svinstvo." Seberu ze země prázdný obal od čokoládových žabek. ,,Těm dnešním grázlům není nic svatý."Pak se se zlostným brbláním pustím do úklidu. |
doba vygenerování stránky: 0.78970408439636 sekund