| |||
HLAVNÍ SÍŇ - POD HAVRASPÁRSKÝM STOLEM Mark, Cass, Billy, Padma, Alec, Nina, Parvati Pod stolem mě vyhmátli až překvapivě rychle. Nina se tam vrhla za mnou, ale ona zřejmě opravdu chtěla jen sbírat vidličku. Zjevně ji pohled na mě vyděsil a proto se praštila do hlavy, když se snažila rychle zase zmizet. V momentálním rozpoložení mi to ani nepřišo vtipné a jen jsem popotahovala dál. Viděla mě. Snad mě neprozradí. Rychle jsem si s tím ale přestala dělat starosti, protože Nina i Mark odešli. Vzápětí je vystřídal nový pár nohou. Zatímco jsem tiše slzela do svého ubrousku, který rychle přestával plnit svou funkci, jak už byl mokrý, snažila jsem se podle hlasů poznat, kdo to je. Že by Patilovy? Ať už to byl kdokoliv, začal do mě protivně kopat. Nasraně jsem tu osobu praštila do nohy, načež se pod stolem objevil obličej Padmy Patilové. Zřejmě vážně nečekala, že pod stolem najde místo batohu mě. Ubrečeně jsem se na ni zamračila, což mi k mému překvapení vyneslo nové ubrousky. Bezva. Aspoň tu můžu brečet a mít při tom alespoň jakž takž úroveň. Když za mnou zalezla Cass, které zřejmě začalo být divné, co tu tak dlouho dělám, vděčně jsem přijala další ubrousky. "Mě už nikdo nepomůže," fňukala jsem, "Myslím, že se sem přestěhuju. Tady pod stolem je to bezva," snažila jsem se vtipkovat, abych se trochu uklidnila. "Co je to za řeči o Acai a Malfoyovi?" snažila jsem se odvést svoji pozornost od svého neštěstí. |
| |||
Hlavní síň – Mrzimorský stůlpřítomní u mrzimorského stolu „Alacazar? No, je poněkud zvláštní,“ odpověděl jsem Taff, když jsem se usadil mezi ostatní. „Zatím si nejsem jistý, jestli je hoden Snapeova titulu,“ uchechtl jsem se, „ ale potrpí si nejspíš na divadýlko...,“ dokončil jsem svoje mínění a oplatil zamávání Alex. |
| |||
Hlavní Síň – Mrzimorský stůl Když se Daniel chytí mé myšlenky a začne rozjímat nad (ne)přátelskou povahou našeho profesora lektvarů, lehce se zamračím, jako bych usilovně přemýšlela, než po spolknutí velké lžíce pudinku odvětím Myslím, že se stalo to, že se narodil… pravdou ale je, že bych až příliš ráda znala správnou odpověď...třeba by o tom něco věděl profesor Lupin? Myslím, že byli stejný ročník… Poté se však obrátím k vedlejší konverzaci a k Alex Prasinky opravdu nezní špatně. usměju se, přitakávajíc tak nejpravděpodobnějšímu scénáři na dnešní odpoledne. Konec konců měli bychom toho využít, dokud máme příležitost…kdo ví jak plný bude pak zbytek školního roku. Takže…eh…kdo všechno jde? Jestli máte nějaké kroužky, tak vám klidně něco přiberu… nabídnu se rovnou, i když předpokládám, že asi většina studentů není můj typ a tudíž si už z domu přivezli všechno, co by mohli potřebovat. |
| |||
Not really in the mood Chodby -> Kolej Acai Luqueba a Bennyho postel Její rty se dotkly těch mých a já pobaveně otevřel oči. Acai mne jen tak nepouštěla a dlouze políbila mé rty. Zamrkal jsem a už utíkala rozesmátá pryč. Byl jsem zmatený. Ale nijak mi to nevadilo, takže nechám núbijskou princeznu, aby si šla pěkně o svém. Říkala, abych pozdravoval Reece. Když tak nad tím uvažuju, chce se mi vůbec za ním jít? Ano, ještě před chvílí se mi to zdálo jako dobrý nápad, ale přeci jen je možné, že bude ještě spát a odpočívat. Zakroutím hlavou. Ne, dneska za ním půjdu případně až na večer. Pokud budu mít náladu, protože ta teď zrovna nekvete. Ani vlastně nevím moc, co mi najednou je. Ale jsem napapán a mohl bych si jít tedy odpočinout. Se zívnutím jsem se protáhl a vydal se směrem k naší koleji. U vchodu jsem jen rychle zabouchal na barely heslo a zmizel jsem v útrobách naší společenky. Vláčel jsem se pomalu na pokoj, když jsem si všimnu pergamenu na stole. Zbystřil jsem a zvědavě jsem si pergamen prohlížel. Copak to tady máme? Podivil jsem se a pomalu jsem začal číst. Kýval jsem u toho na znamení srozumitelnosti, ačkoliv mne nikdo nemohl vidět. Tak tedy prefekt? Chtěl bych být prefekt! Musí to být sranda! Napadlo mne a ještě chvíli jsem ten nápad promýšlel. Po šlofíku se uvidí! Odložil jsem své rozhodnutí. Paní profesorce se mohu nahlásit i později. Zaplul jsem do pokoje a svižně jsem vyhledal moji postel. Byronek se válel na Bennyho posteli. Tak toho nevylákám. A ani to nebudu zkoušet. Prostě jsem se rozvalil na Bennyho posteli i s Byronkem a nic jsem neřešil. Jemu to určitě vadit nebude, válím se furt a všude. Položil jsem si hlavu a na polštář a za přítomnosti vrnění kocourka jsem zavřel oči a pomalu usnul. Abych si udělal během spaní větší komfort, tak jsem se různě převaloval. Zvláštní. Nic se mi nezdálo. A nebo si to alespoň nepamatuju. Protřel jsem si oči. Byronek stále spal. Já se pomalu zvedl. "Kolik je asi hodin?" zajímal jsem se. Když jsem nedostal žádnou odpověď, tak jsem se zvedl a naletěl jsem do společenky. "Kolik je hodin?!" prsknul jsem. Musí tady být někdo, kdo má lepší pojem o čase, než já! Prostě musí! |
| |||
Oběd, velká síňspolužáci, Christian Polknu a zapiju sousto, které jsem zrovna měla s ústech a zamávala jsem nazpět Parvati, která pro oběd zvolila místo po boku své sestry. Musela jsem se pousmát. Já mám Jennu moc ráda a uznávám, že mi chybí, ale nevím jestli bychom se na internátní škole navzájem nepozabíjely. Možná na klasické střední by to mohlo fungovat, ale rozhodně ne tady. Zaměřila jsem svou pozornost zpátky na Christiana, který odpověděl na moji dříve položenou otázku. "Já tak trochu doháněla zameškané učivo a úkoly, asi by nebylo nejlepší to nechávat dalších pár dní jen tak plavat, to už bych asi neměla šanci nic kloudného vymyslet. A jaká vůbec byla hodina šermu?" zeptám se ze zvědavosti. V reálném světe byl šerm tak trochu neobvyklý, takže mě to přirozeně zajímá. Ale sama bych se do něj asi nepouštěla. Jeho další otázka mě ani nepřekvapí. Události, které díky Dennímu Vestci vyšly na povrch, se rozhodně nedaly jen tak přejít, jako by se jednalo o vyhlášení vítězů v soutěži o nejhezčí květák. "Něco málo jsem zahlédla při snídani. Je to strašné. Ačkoliv nevím, kdo to byl, ale ta představa, že ještě před pár dny byla někde mezi námi, někdo přibližně stejně starý jako my...běhá mi z toho mráz po zádech," přiznám se se smutným úsměvem. Dívka mohla mít dlouhý, spokojený život a namísto toho přišlo tohle. "No, snad se brzo dozvíme ještě něco víc. Jéje, nad plánem na dnešní odpoledne jsem ještě pořádně neuvažovala. Ale možná by nebylo na škodu využít ještě relativně hezkého počasí a vyrazit ven. Co ty a plány na odpoledne?" |
doba vygenerování stránky: 0.84171104431152 sekund