Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Mark Noble - 27. července 2016 19:32
i1ijsyh1112.jpg

Společenská místnost


Cassandra




Dá se říct, že dnešní ráno mělo klasický průběh. Vstával jsem velmi brzy, oblékl se, popadl nejbližší knihu z mé osobní knihovničky, a tiše opustil ložnici. Jako vždy si to zamířím k jednomu zvláště pohodlnému křeslu v naší společenské místnosti, kde se spokojeně rozvalím, otevřu knihu a dám se do čtení.
Naše kolej se mezitím probouzí. Zezačátku zdravím jednotlivce, které se postupně trousí ze svých postelí a vydávají se oddávat jejich tajemství, ale čím blíže je osmá hodina, tím jsou skupiny lidí větší a já už se ani nesnažím se obtěžovat s nějakým zdravením. Vím, že by to ani nezaznamenaly. Zastaví se u mě několik jednotlivců, kteří mi nabízejí doprovod na snídani, ale vždy zavrtěním hlavy odmítnu a vrátím se zpět k mé knize. Ne snad, že bych neměl hlad… jen když se začtu, odsouvám takové povrchní pocity stranou. A kniha, kterou právě čtu, je jedna z mých oblíbených.
Nakonec většina lidí odejde a já ve společenské místnosti zůstanu sám. Zaslechnu ještě, jak zvon odzvání osmou hodinu, já se sám pro sebe usměji, a pak se celá má pozornost upře na Wyndhamovu klasiku.

Následující tři hodiny patří k těm lepším. Jediné okamžiky, kdy jsem se plně nesoustředil na četbu, byly, když zvon odzváněl další celou hodinu. Až když odzvoní jedenáctá, zvednu zrak od drobných písmen a krátce se zamyslím ve snaze vybavit si můj rozvrh. Vzpomenu si, že právě někde začíná šerm, zauvažuji, jestli na něm náhodou nemám být… a pak se musím nahlas zasmát. Já že bych se zapsal na volitelný předmět? Ani omylem. Každá taková hodina, kterou si nezapíšu, znamená víc volna pro mé nicnedělání.
Krom toho, šerm rozhodně nepatří mezi mé oblíbené aktivity. Ne, že bych ho někdy zkoušel. Jen k němu chová určitý despekt, a to hned ze dvou důvodů. V dnešní době už pro něj dávno není místo… a pak, k čemu, když můžu proměnit v hromádku slizu každého, kdo by se mě pokusil napadnout s mečem?
Dobrá, možná jsem si trochu zapřeháněl, ale pointa by měla být zřejmá.

S úsměvem se zahrabu ještě hlouběji do křesla a znovu se ponořím do děje knihy. Nevydržím u ní ale příliš dlouho. Dveře se otevřou a dovnitř vstoupí osoba a kočka. Zvláštní dvojce.
“Dobré ráno, Cassandro. Jaká byla snídaně?“ vzhlédnu k ní s milým úsměvem.
Podívám se na číslo stránky, knihu zavřu a odložím na stolek. Pokud před chvílí odzváněla jedenáctá, oběd se blíží a já už bych opravdu něco pojedl, takže se chystám sejít dolů. Protože je to dlouhá štreka a ve dvou se to lépe táhne, doufám, že se nikam daleko nechystá a až přijde čas, na mé cestě mě doprovodí.
 
Dominik Bella - 27. července 2016 13:23
owen2302.jpg

Veľká sieň -> Čierne jazero

Cassandra, Zmijozel, ľudia v sieni, pri jazere a cestou tam


Cassandre zrejme moje slová stačili, pretože sa vzápätí upokojila. Johanka určite bude v poriadku.
Ok, už by som ale mal ísť, inak budem meškať na šerm.
Dosť sa naň teším. Bojové umenia ma vždy lákali. Kedysi som cvičil karate, toto je však niečo iné. Šerm vyzerá dosť elegantne, k môjmu charakteru sa toto veľmi nehodí. Ale ktovie, možno sa vďaka nemu naučím aj nejakým hodnotám. Bojové umenia vždy zakladali na cti, etikete a pravidlách. Okrem cti mi tie veci veľa nehovoria.
"Ok, vážení. Ja padám na šerm. Informujte ma, prosím, o dianí ohľadom novinového článku. Majte sa!"
Idem rovno k Čiernemu jazeru. Už ráno som sa dal do teplákov a trička a prútik nechal na izbe. Nerád by som ho náhodou zlomil a bola to navyše priama žiadosť profesora Zmijozela.
Pri mojom príchode k jazeru tam bolo už dosť ľudí.
Nikto z Bystrohlavu? Ach jaj... Budem reprezentovať svoju fakultu sám.
"Čaute všetci!"
Pozdravím prítomných a postavím sa k Benjimu, ktorí tu je zo svojej fakulty tiež sám.
To však prídem akurát včas, keď sa Zmijozel rozhovorí. Bez slova na jeho pokyn prejdem na stranu začiatočníkov a so záujmom očakávam, čo bude ďalej a či vlastne niekto z nás pôjde na stranu po jeho pravici.
 
Cassandra Warren-Wentworth - 26. července 2016 22:46
tumblr_nnur3f3xd41uuh0vso1_5404879.jpg

Velká síň -> Společenská místnost

Převážně modří



Dominik se mě snaží uklidnit, ale mírná panika neustává. Ale má pravdu, měli bychom alespoň vypadat klidně. Ať se mladší neděsí. Proto se zhluboka nadechnu, napočítám si pomalu do pěti a pokusím se o náznak úsměvu ke zmateným prvákům. “Máš pravdu, Brumbál nám všechno řekne, do té doby je to jen novinový článek.“
Povzbudivý pohled věnuju i Odett a Kayle, Johanka to určitě není, odjížděla s bratrem soukromým vozem, tak ta bude určitě v pořádku!

Nakonec mi trochu upřímnosti do úsměvu vžene právě Billyho poznámka. Vcelku obyčejná, ale konečně se trochu probral a zrovna pěkně odpálil zpátky.
Ale v koblížkách má pravdu, vypadají čerstvě, tak proč si ještě trochu… nezahřešit! Navíc, sladké je na nervy, že?

Ještě širší úsměv se podaří díky Isymu. Sice na nějaké přehnané kontakty nejsem, ale teď to přišlo vhod. Taky aspoň už nesedí mezi zelenými, že. Ještě by mu něco udělali!
Pak pomalu odejde s Acai, tak po nich vrhnu letmý úsměv.

Ale to už Kayla prchá pryč! Vlastně se jí moc nedivím. Je to celé takové… děsivé. Hlavně když nám včera odjela kamarádka a… kdo ví, kde je…?
Povzdechnu si a dívám se chvíli směrem, kterým zmizela. Asi teď potřebuje být sama…? Nebo naopak…?

Z přemýšlení mě vytrhne Hagrid! Jeho člověk vždycky rád vidí. “Ahoj, Hagride. Neboj se, vyřídíme. Vypadal dobře, včera ho propustili z ošetřovny,“ řeknu a drobet zamyšleně si poloobra prohlédnu. On by mohl něco vědět! O tom, co se Alecovi stalo…!

Au! Syknu a shlédnu k Myšce. Pěkně mi zaryla drápy do ruky, jen co je pravda! “Potvoro jedna! Už jsi měla dvě misky jogurtu! Co ještě chceš?“ zakroutím nad ní hlavou. Asi je čas jít, už ji to asi na místě nebaví. A já jsem najedená, tak bych taky pomalu mohla… no, kam…? Nejdřív do společenky, pak se uvidí. Trochu poklidim a ono to přijde!
Tak dopiju čaj a s rozloučením se zvednu.
“Neboj se, za chvíli tě pustím,“ brouknu ke kočce a pospíchám ze sálu pryč. Tam se rozejdu směrem k modré koleji a pustím ji na zem. Nemá moc velké davy lidí ráda, tak se nebojím toho, že by se ode mě nějak moc vzdálila. A tak víceméně v mém závěsu dojde až do společenky…
 
Daniel Fletcher - 26. července 2016 20:29
dan7533.jpg

HLAVNÍ SÍŇ - mrzimorský stůl


Noemi, Erika, Ryan, Acai, Alex


Pokrčím rameny, když začne Acai mluvit. ,,Kdo ví, kde se tu událo. Co když tu holku nalákali někam? Fakt z toho nemám dobrý pocit."Poprvé za tenhle pobyt v novém školním roce na škole mm starostlivý tón. Ani se nesnažím to nějak zlehčovat.
,,Ti novináři jsou někdy voprejsklí jak já nevim co. Ale asi máš pravdu. Jen tak si z prstu vycucat nepravdivý článek o tom, že umřela mladá holka by bylo fakt hloupý i na Denního Věštce."
Alex má pravdu. Vědomí, že toho člověka známe bylo mnohem nepříjemnější. Je to jako když bydlíte vedle souseda, o kterém se později dozvíte, že dlouhodobě bil svou ženu. Dokud se vás to netýká, nemáte potřebu se tím tolik zaobírat.
Acai s Isaacem mezitím odejdou a krátce na to se vypaří i Erika, která jde zpovídat Angelu.
,,Zabíjet někoho jen kvůli původu." Zavrtím nad tím hlavou. ,,Ale jo, třeba to byl on. Je to až moc velká náhoda. Uprchne smrtijed a ejhle! Hned někdo umřel. A ještě ke všemu byl nejspíš zavražděnej." Přemýšlím nahlas. Možná proto jsou o sdílení informací tak opatrní. Třeba toho smrtijeda nechtějí vylekat. Třeba mají už plán, nebo se někdo na oddělení bystrozorů ozval a už něco o něm vědí. Kde se potuluje a tak.

Jakmile se začneme zase bavit o skřítcích, trochu se mi uleví. Odložím noviny co nejdál to jde, abych na ně ani neviděl a nenutilo mě pořád hypnotizovat titulní stranu.
,,My žádného skřítka nemáme. Všechno si dělá máma. Ona je takový ten typ, který si myslí, že nikdo neudělá práci líp než ona. Takže si to udělá sama a po svým." Trochu se zazubím. Nebo do toho donutí mě. Ale já se vždycky vypařím dřív, než mi stihne rozdat nějaké úkoly. Ať si zaměstnává domacíma pracema sestru! Už je na to dost stará. A s tím jak je rozmazlená, tak ji to vůbec neuškodí.
,,Ty jsi byla v kuchyni?" Podívám se na Alex. ,,Nojo, proč se vůbec ptám že? Ty máš prošmejděné snad všechny zakázané místnosti. Co oddělení s omezeným přístupem?" Drknu do ní. Proč nás s Kenjim nenapadlo se do kuchyně vloupat? A kde vůbec je?!
Nestihnu pokračovat v rozhovoru, jelikož mi na tváři přistane něco studeného. ,,Noemi!" Poznám ji po hlase a naštvaně si setřu šlehačku z očí, abych aspoň trochu viděl. ,,Copak? Nelíbil se ti můj vzkaz? Nemáš tak dlouho spát! Nech si to do hrobu." Vypláznu na ni jazyk a natočím svou tvář Alex.
,,Můžeš mě očistit, jestli chceš. Scottmayersová." Usměju se na ni a začnu si šlehačku z obličeje sundávat.

,,No půlka známejch šla na šerm. Můžeme se jít na ně podívat jak jim to půjde. Pokud nás ten novej teda nechá. Nebo jít ven. Nebo zůstat tady. Nějaké nápady?"
Mezitím se přiřítí Ryan se svými super úžasnými drby. Které jsou v tuhle chvíli naprosto nevhodné. On snad nečetl noviny?
Uznávám, že nějaký pomluvy byly vtipný. Ale stejně!
I když.. Jak nad tím tak přemýšlím, malé odreagování nad tou snůškou nesmyslů nikomu neuškodí. Aspoň zapomeneme na ten článek.
,,Vole Ryane. Tos slyšel zas kde? Tak jdi a zkontroluj je. " Ušklíbnu se a pobídnu ho, aby šel Barbary prsa očíhnout.
,,A na tu tvou vyvolenou žádnej drb nemáš?" Pobaveně se na něj zazubím. Bylo vtipné, jak pomluvil všechny ostatní ale běda, jak se někdo jen křivě zmínil o jeho úžasné Sinestře.
,,Jsem slyšel, že je těhotná." Prohodím jakoby nic a připomenu ten nesmírně úžasný drb. ,,S Wittelsblafem." Našpulím pusu, jako by to šlo mimo mě. Ten drb nám dal takovou práci vymyslet, tak se o něj musím podělit znovu! To kdyby náhodou na něj někdo zapomněl! Ale samozřejmě neříkám, že to máme na svědomí my.
,,Hele neviděl jsi Kenjiho?" zeptám se ho. Je s náma na pokoji. Zajímalo mě, jestli už vstal. Pravděpodobně už bude na šermu. Nechci být ten, kdo mu oznámí, co se v novinách psalo. A že je to třeba naše kamarádka.
 
Henry Kwang - 26. července 2016 13:12
henryiko6486.jpg

Kabinet



Angela Silverin



Celé ráno trávím ve svém kabinetu, který neopouštím ani kvůli snídani. Ne, že bych neměl hlad, ale měl jsem ještě menší zásobu jídla z cest, kterou bych měl co nejdříve sníst. Nemám rád plýtvání. Jen co se usadím ke stolu se šálkem kávy a talířem muffinů, otevřeným oknem příletí Margot. Do klína mi shodí dopis společně s výtiskem Denního Věštce a pak se uvelebí na bidýlku.
,,Dobrá práce." pochválím sovu, která mě pozoruje svýma bystrýma černýma očima. Pak si nezaujatě začne upravovat peří. Vystřídal jsem už mnoho sov, ale žádná nebyla jako tahle. Rychlá a spolehlivá. Ať jsem poslal dopis kamkoliv, do jakékoliv země, Margot ho vždy bez problémů doručila. Vskutku dokonalý společník kouzelníka.
,,Tak copak to tu máme." Začnu otevírat dopis, když v tom mě zaujme velký nápis na hlavní stránce novin. "Studentka Bradavic nalezena mrtvá?" Co je to za hloupý vtip? Smrtijed na útěku? Zhluboka se nadechnu a začnu články pročítat. Tohle nevypadalo ani trochu dobře. Noviny se musely brát s rezervou, zvlášť když autoři článků rádi přeháněli, jenže jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu. Nemám z toho ani trochu dobrý pocit. Jde tu přeci o studenty. Snad k tomu vedení školy řekne co nejdříve něco víc.
Ze soustředěnosti mě vytrhne až zaklepání. Luna, která doteď pospávala na gauči vyskočí a rozběhne se ke dveřím, na které začne škrábat. Návštěva? Kdo by to mohl být? Vstanu, dojdu ke dveřím a otevřu je. Za nimi stojí jedna z mých studentek.
,,Dobrý den, Angelo." Pozdravím jí s milým úsměvem a trochu poodstoupím, aby mohla vejít. ,,Pojďte dál. Copak vás přivádí?" zeptám se s nefalšovaným zájmem, přestože mi je jasné, že přišla s nejvyšší pravděpodobností kvůli Luně. A nebo možná kvůli své kočce.
,,Má se Saša dobře? Nic jí neschází?" optám se, načež na Lunu zavolám povel sedni. Doteď pobíhala sem a tam a nadšeně vrtěla ocasem. Rozjařený bernardýn v kabinetu nebyla zrovna nejlepší kombinace, zvlášť když je Luna jako slon v porcelánu. ,,Posaďte se." vybídnu a sám se posadím na židli naproti.
,,Dáte si kafe, čaj?" tázavě na ní pohlédnu a přisunu k ní talíř se sladkostmi. Ne, že bych chtěl někoho přecpávat či schválně vykrmovat, ale byl jsem zvyklý své návštěvy štědře pohostit ať už šlo o kolegu, nebo studenta. A malý zákusek ještě nikdy nikoho nezabil, zvlášť když vypadají tak lákavě.
Denního Věštce, kterého jsem předtím položil na stůl raději odložím na protější skříňku. Nevím, jestli ho Angela četla nebo ne, ale nepřipadá mi to jako vhodné téma k rozhovoru. Sám totiž nemám ponětí, co se děje a zatahovat do toho studenty není moudré. Přeci jen, jsou to pořád děti a ty by se děsit neměly.
,,Chtěla byste si půjčit na odpoledne Lunu?" dotážu se, abych odvedl pozornost od odkládaných novin. ,,Procházka by jí určitě neuškodila."
 
Deirdre Airimoy - 25. července 2016 15:25
dd4714.jpg

Kroužek šermu u Černého jezera


Christina, Patrick, Wolfram, profesor Zmijozel, ostatní na hodině


Chudák Chris tu s těmi nebelvírskými opicemi musela strávit o hodně víc času, než bych zvládla já. Samozřejmě kromě mé nejlepší kamarádky Marie. Věnuji omluvný pohled a ústy naznačím tiché promiň. Převlékání mi zabralo víc času než jsem čekala. Je vůbec zázrak, že jsme to stihli ještě před tím, než dorazil profesor Zmijozel.
Takovou obsluhu bych si nechala líbit. Na chvíli si užívám vítězný pocit ve stylu Teď královnou jsem já, kdy mi Patrick zavazuje tkaničky a Chris mi dělá culík. Tak takhle se asi cítí Caylus celou dobu své existence. Opojný pocit. Nedivím se, že má takové ego.
"Moc děkuju," na oba se mile usměju a levou rukou si uhladím culík. Perfektní, jak jinak. To už si to k nám ale přihasí i Wolfram. Je zázrak, že se rozhodl ukázat. Pokrčím ramenem a výmluvně se usměju.
"Pokud to nebude nutné, tak se nehodlám dál mrzačit. Doufám, že Zmijozelovi bude omluva stačit. Nechci, abychom přišli o další body po tom fiasku s tím idiotem Ravenem."

Profesor na sebe nenechá dlouho čekat. S pozdviženým obočím sleduji celý jeho výstup a mile se usmívám. Nechci na sebe nijak zbytečně upozorňovat, i když ruka v šátku mluví za své. Vypadám celkem směšně - mrzák, který tu nemá co dělat. Jakmile nás vybídne, abychom se přesunuli na základě našich zkušeností, trochu si odkašlu a pomalu k profesorovi přistoupím.
"Um... chtěla bych se předem omluvit z jakýchkoliv fyzických aktivit, které během kroužku budeme dnes dělat. Mám od madam Pomfreyové nařízeno zůstat pro dnešní den v klidu, abych se rychleji uzdravila. Pohmožděné rameno," ukážu zdravou rukou na zafáčovanou ruku. "I tak bych se ráda zapojila, alespoň co se týče teoretických věcí. Přišlo mi to lepší než dnešní hodinu úplně vynechat." Nervózně se na profesora usměju a přesunu se po jeho levici k totálním zelenáčům, kde už stojí Christian, Chris, Patrick a Benji.
Tak schválně... Ukaž se, Mařeno. Včera ses tak chvástala, tak se předveď.
 
Patrick Carman - 24. července 2016 23:41
25_by_wakeupnakedd5v25jf1240.jpg

Hodina šermířství

Dee, Christina, Wolfram, Erika, ostatní na hodině



Po Deeině odpovědi se musím pousmát. "Jo, to máš asi pravdu. Měl jsem si vzít z ošetřovny invalidní vozíček, to bychom přišli ve velkém stylu a Zmijozel by z nás asi dostal infarkt."
"Pochopitelně," ušklíbnu se, "Ten si tam ještě ublíží. Na druhou stranu Bellovi by zásah do obličeje docela prospěl - třeba by se potom jako idiot jen choval, ne i tak vypadal."


Culík nechám na Chris, v mé režii by asi nedopadl zrovna nejlíp. "Jak si přijete, veličenstvo," ušklíbnu se a klesnu k jejím nohám. Během pár vteřin jsou obě tkaničky zavázané, proto poočku sleduji Christinino počínání. Možná kdybych to udělal sám, dopadlo by to o kapku líp... Nic ale neříkám, protože mou pozornost upoutá řítící se nebelvírská užvaněná pohroma přímo k nám. Protočím oči v sloup a připravím se na slovní atentát. Naštěstí se věnuje Wolframovi. Nemám absolutně ponětí, oč jde. V tom spatřím Zmijozela, ani jsem nepostřehl, kdy přišel.

Chvíli to vypadalo, že tu hodlá po celou hodinu stát a "skenovat" nás pohledem, ale nakonec přeci jen začal mluvit. "... jak víte protože jste tady, čeká nás první hodina šermu.." No nepovídej, já myslel, že jsem na lektvarech. Vůdce naší koleje očividně rád říká to, co je zřejmé. To jsme dopadli, od nositele takového jména bych čekal větší autoritu. "První hodina bude roztřízení dle schopností..." To už jednou říkal. To je úroveň...

Stanu na místě po jeho levici. Kdo by se učil od malička šermovat, když máme hůlky... Pan profesor se asi zasekl ve středověku. Už nyní začínám mít ohledně celého předmětu pochybnosti. Snad to nebude taková pohroma, jak to vypadá.
 
Benjamin Hunt - 24. července 2016 22:36
bezc4648585.jpg

Kroužek šermu u jezera



účastníci kroužku, prof. Zmijozel

Byl jsem u jezera mezi prvními. Vlastně opravdu jako první kromě profesora. No do háje, až takhle včas? Usmál jsem se té situaci, popřál profesorovi dobrého rána a špičkou boty začal nakopávat šutýrek, zatímco jsem měl ruce v kapsách odrbaných džín. Má samota brzy skončila. S jablkem v ruce se tu objevila Christina. „Ahoj,“ kývl jsem ji na pozdrav a usmál se. Nic víc. Nebyla typ holky, která by mě zajímala. Kdo vůbec má rád ledové královny?
Za chvíli po ní dorazila Erika. Ihned si s Christinou začala povídat, spíš do ní něco hustit. Musel jsem se usmát. Ona si z nikoho nic nedělá. Nebelvír tu měl celkově dost zastoupení, jako další byli Kenji, Eleanor, Marie a John. A od nás nikdo? Myslel jsem, že tam někdo byl napsaný... Pohlédl jsem zpět k hradu, zda nespatřím někoho známého.
Začal jsem si lehce pískat a sledoval, jak přibývají naše řady, tentokrát tedy zmijozelské. A od nás stále nikdo víc... Trochu mě to mrzelo, protože body mohla získat kolej i na kroužku. A takhle jsem tu jen já, to moc šancí nemáme proti početní převaze. Brzy jsem to ale hodil za hlavu, také proto, že profesor se ujal slova.

Sám jsem byl zvědav, jak jeho žádost na rozřazení dopadne. Mám spíš zkušenosti s mudlovskými sporty nebo kouzelnými tvory. Znovu jsem se usmál a bez řečí se přesunul blíže k těm po Zmijozelově levici, tedy nezkušeným.

 
Angela Silverlin - 24. července 2016 22:01
angie495.jpg

Z Hlavní síně ke kabinetu profesora Kwanga



Ryan, Erika, poté prof. Kwang

Ryan měl očividně svůj názor na zprávy z novin. Stejně tak na to, jak se daří Jackie nebo Coraline. Na jednu stranu jsem mu záviděla, na druhou mi přišel neskutečně hloupý. Každá fáma se zakládá na nějaké pravdě... Nakonec si ale sám jeden výtisk vzal. Bezva, třeba změní názor...
Erika mi zatím kladla spousty otázek na Jackie. Jen jsem pokrčila rameny. Nechtěla jsem prozrazovat víc a ani jsem o mnoho víc nevěděla. „Podrobnosti nevím,“ pokusila jsem se odvést pozornost, což u Eriky nakonec nebyl takový problém. Ovšem Eričin strach jsem chápala. Sama jsem cítila neklid. „Snad se brzy dozvíme více.“ Lépe jsem to nedovedla. Těžko v tom pohledat nějakou snahu o uklidnění. Třeba v tom také najde něco hrozného jako včera Kenji a Dan.
Ryan nám zatím sdělil svůj názor na jeden ze článků. Na ten o skřítcích. Jen jsem protočila oči v sloup a raději se odvrátila. Opravdu pádný argument...
Když Erika zmínila šerm, jen jsem zavrtěla hlavou. Nemusím svůj život skončit tak brzy. To by byli prarodiče příliš šťastní... „Měj se,“ krátce jsem na ni kývla, když odcházela od stolu.

Náš stůl se pomalu vyklízel, alespoň co se týkalo mého ročníku. Po Erice odešla Eleanor, pak i Ryan někam zmizel a hned po něm i John. Slastný klid... Lehce jsem přimhouřila oči a přivoněla k čaji. Žaludek se mi opět obrátil vzhůru nohama. Povzdychla jsem si. Dnes mi snídaně není souzena...
Raději jsem se zvedla a při odchodu ze síně přemýšlela, co s odpolednem. Jistě by byla možnost se něco učit, ale pro tentokrát jsem si chtěla užít více čerstvého vzduchu. Mé kroky tak mířily ke kabinetu profesora Kwanga. Doufala jsem, že bych si mohla půjčit Lunu na procházku. S tímto úmyslem jsem krátce, ale důrazně zaklepala na jeho dveře.

 
lady Christina De Spontin - 24. července 2016 21:51
234723.jpg

Černé jezero

Šermíři



Moje představa zábavy rozhodně vypadá jinak, než lítání po trávě s kordem a píchání do spolužáků, ale proti gustu... Nakonec se Erika začne věnovat svým a já jen tak postávám opodál, dokud se nezačnou trousit i naši. Mimoděk se narovnám, když přijde Dee a Patrick.
"Ahoj." prohodím vcelku automaticky, jakmile dojdou až ke mně. "Přišla jsem.. před chvilkou." významná pauza by Dee mohla jasně napovědět, že jsem opravdu čekala dlouho a absolutně se mi to nelíbilo. Nicméně ji za to nehodlám peskovat nahlas, před všemi těmito lidmi a obzvlášť, když je zraněná. Ale asi to nebude tak hrozné, když se rozhodla zúčastnit a ještě se tak doširoka usmívá. "Jak se cítíš?" pohledem sjedu k jejímu rameni, než se jím zastavím na Patrickovi.
"To nejsi jediný." Přikývnu na jeho poznámku. Pokud už se mám ztrapnit při něčem, co se ke mně absolutně nehodí, tak alespoň ne před nebelvírskými. Zrovna ti budou mít radost z každého našeho nezdaru. Ne, že by to nefungovalo i obráceně.
Automaticky si od ní vezmu gumičku, přejdu za ní a hodím jí vlasy do culíku, který chtěla. Osobně bych dávala přednost něčemu, co nevypadá jako koňský ohon, ale tohle je praktické. Pořád lepší než si před ní klekat a zavazovat ji tkaničky. To jistě s radostí udělá Patrick.
Po chvilce přichází i Wolfram, kterému jen kývnu na pozdrav, protože mám mezi zuby gumičku. Ten culík jsem předělávala několikrát, protože jí tam pořád lezly nějaké vlasy. Z nějakého důvodu mě to neuvěřitelně rozčilovalo.
"Přesně kvůli tomuhle mám krátké vlasy." Brblám si sama pro sebe a nakonec svoje snahy vzdám s tím, že se jí na ty vlasy prostě nebudu po zbytek kroužku dívat.
To už k našemu malém hloučku přichází Erika. Mírně nakloním hlavu na stranu a poslouchám její rádoby omluvu, ačkoli se mě vůbec netýká. Koneckonců, když se rozhodla omluvit předevšemi, tak musí počítat s tím, že bude mít publikum. Ale stejně mě to do obrazu nepřivede. Netuším, co se mezi těma dvěma stalo, ale jakmile přesune řeč k drbům, ušklíbnu se. Kdo s tím asi přišel, že jo. Místo omluv by si měla zkrotit strůjce těch kravin, nicméně po tolika letech už je to nejspíš zbytečné.

Profesor konečně usoudil za vhodné nás poctít svou přítomností, proto se k němu otočím čelem a mlčky poslouchám. Rozřazení se mi ani kapku nelíbí, ale dalo se předpokládat. Proto se, chtě nechtě, přesunu na stranu amatérů k lvíčeti mého jména. Věnuji mu jen letmý pohled, protože proslov pokračuje. Snad mě i maličko potěší, když se dozvíme, že dnes se šermovat nebude a později s dřevěnými meči. Odění a výbava. Bude možnost výpůjčky? I když.. představa, že bych nosila něco, co přede mnou nosil už někdo jiný, je dosti nechutná. Skoro stejně nechutná jako cena za nové.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.63905596733093 sekund

na začátek stránky