Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 23:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Christian Dragon - 24. července 2016 20:27
hpkopie2096.jpg

Šerm s profesorem Zmijozelem
ichni


Čekala mne první hodina šermu a já už teď měl zpoždění oproti času, který jsem si naplánoval. Zdržel jsem se se sestrou, když se mi snažila vymluvit, že kroužek šermu není na kouzelnické škole až tak důležitý a vyptávala se mě proč tam vlastně chci chodit. Odpověď byla jednoduchá, prostě se mi líbil, ale vysvětlete to mému o pár chvilek mladšímu dvojčeti, že?
"Kruci, jak já nerad dělám věci nakvap."
Vzdychnu si v duchu a zrychlím do klusu. K ostatním spolužákům vlastně doběhnu přesně ve chvíli, kdy profesor Zmijozel započínal svou řeč. Lehce jsem si oddechl a slétl pohledem všechny přítomné. Automaticky jsem se prozatím přiřadil k studentům, kteří byli z mé Nebelvírské koleje.
Moc však nemluvím, protože už je nám podáván důležitý výklad.
"Tak fajn se šermem až na náhody zkušenosti nemám, takže zůstávám tam kde jsem."
Prolétne mi hlavou a zůstanu na straně těch, kteří jsme v šermu relativní nováčci. Jsem zvědavý kolik z nás bude stát na druhé straně, alespoň si zlepším informovanost o spolužácích.
"Takže je to pěkně rázný profesor, který bude dbát na pravidla, hmmm asi něco podobného, jako na hodinách létání na koštěti v prváku. No jsem zvědavý."
Trošku zamyšleně pozoruji profesora a čekám, co se dozvíme dál, do jakého zařazení spadnu a tak dále.
 
Alacazar Zmijozel - 24. července 2016 19:47
alac1592.jpg

Šerm




Černé jezero, Neděle, 11 dopoledne

ítom


Po všem co mě ráno čekalo jsem se vydal k jezeru, kde měla proběhnout první seznamovací hodina. Nebylo kam spěchat,a tak sem došel s klidem na čas, a začal se dívat po tom jak se budoucí šermíři začali scházet. Pohledem sem hodnotil přihlášené a v duchu si říkal kolik z nich asi vydrží až do konce. Přeci jen, šerm je lákavý ale ne pro každého komu připadá jako super na pohled.

Počkal sem tři minuty a začal se dívat po studentech.

Dobré dopoledne vám přeji, jak víte protože jste tady, čeká nás první hodina šermu..
mluvil sem nahlas, rázně a tak aby mě všichni slyšeli, tedy i tónem co si vyžaduje pozornost.

Nejprve si uděláme vaše rozřazení...předpokládám že jsou zde jak naprostí nováčci tak i dle rodinných tradic šermující jedinci, takže kdo má se šermem zkušenosti přejde na stranu mé pravé ruky, a kdo né, zůstane po mé levé ruce...

postavil sem se pak kousek ke skupinkám žáků a čekla až se začnou rozmisťovat dle mého přání...

První hodina bude roztřízení dle schopností a domluva na odění a výbavě...zbraně do ruky dostanete další hodinu a to ještě dřevěné, nerad bych viděl plnou ošetřovnu po tom co si zde někdo bude chtít vyřizovat osobní spory,takže pokud někoho uvidím že je tu právě pro to aby se někomu mstil, vyletí z mého kroužku rychleji než zvedne meč...

začnu se dívat na to kdo už má zkušenosti a kdo ještě ne...

 
Erika Claythorne - 24. července 2016 15:08
erand8255.jpg
Černé jezero
Christina, Marie, Eleanor, Kenji, John, Wolfram

“No… možná nezodpovědné, ale určitě zábava,“ usměju se vesele. Ale Christinina odpověď není z nejvlídnějších… no jo, co se dá od háděte taky čekat. Nechápu, proč jsem se vůbec pokusila se s ní bavit. Malinko se poušklíbnu ale než stihnu cokoli říct, začnou se trousit i ostatní. Tak nechám Christinu Christinou a jdu za svými.

“Nazdar Maruš!“ pozdravím ji vesele a hlasitě. Její pozdrav ale tak vstřícný není. “Co je? Stalo se něco?“ zeptám se zmateně. “Jo aha, ty se asi zlobíš kvůli tomu včerejšku ve společence. To jako fakt? Ale no tak, přeci to nemůžeš brát tak vážně. Vždyť jsme byli rozespalí, rozlámaní, trochu opilí… fakt si to neber zle,“ řeknu jí přátelsky. “Nazdar Kenji!“ zazubím se. “No řekni jí něco. Přece se na nás nemůže zlobit, že jsme to trochu přehnali a ne zrovna hezky ji odbyli… no dobře, zlobit se na nás může, asi jsme to fakt přehnali, ale nemá si to brát tak osobně. Vždyť my to nemyslíme zle, máme Maruš rádi,“ zatáhnu ho do našeho hovoru.

“A jasně, že jsem natěšená. Vždyť budem šermovat! Teda… jako jo, je to něco jiného než dýky, ale i tak… no… akorát jsem se nestihla převlíknout,“ přejedu pohledem svoje oblečení a oblečení ostatních. “Ale tak co,“ mávnu rukou. “V tomhle lítám i po lese. Echt sportovní to sice není, ale šplhat po stromech se v tom dá, to musí stačit.“ Nikdy se neoblíkám jako ze žurnálu. Prostě naprosto obyčejně. Jako tepláky to nejsou, to ne, ale pohybovat se v tom dá. Jsem celkem zvyklá. A když se to trochu potrhá? No bóže… Hůlku u sebe tady po Bradavicích taky nijak moc nenosím… teda spíš ji většinou zapomínám na stolku. Zvlášť takhle zezačátku po prázdninách, kdy ji doma u sebe nenosím vůbec. Takže ani teď ji nemám u sebe.

Přidá se k nám i Eleanor a gratuluje Marii k úspěchu na náboru. “No vidíš! Málem bych zapomněla. Přidávám se ke gratulacím! Kdo by to do tebe řekl? Teda neber to ve zlým, tak to nemyslím, ale jsi taková tichá, nenápadná a najednou šup a máš zlatonku! Škoda, že jsem to neviděla. Doufám, že to při zápase zopakuješ, ať jsme na tebe ještě hrdější,“ zubím se od ucha k uchu. “Už teď se hrozně těším. Johne, ahoj,“ pozdravím i jeho. “Taky ses zapsal? Super, celkem se tu rozrůstáme. A na koho ještě čekáme? No… nevím, asi na profesora, ne?“ šťouchnu si do něj přátelsky.

Dívám se, jak se rozrůstají i řady Zmijozelu. “No… tak tohle bude mela. Samej Zmijozel, samej Nebelvír, abychom se tu navzájem nepovraždili,“ zasměju se. “No budou to zajímavé hodiny…“ zaznamenám i Wolframa. S ním jsem vlastně chtěla mluvit, málem jsem na to zapomněla. Ale nevím, jestli to ostatní uvítají. Po té hádce v pátek… no… snad to nějak přežijou… Rozejdu se tedy k němu. Eh… on se usmívá? Proč se na mě usmívá? To vypadá skoro podezřele…
“Ahoj,“ oplatím mu jen tak úsměv. “Hele… já bych se chtěla omluvit za ten pátek. Doufám, žes kvůli mně neměl moc problémy. Já jen… ani nevím, co mě to napadlo, prostě klasika, rychleji jednám, než myslím, asi bych se měla naučit to prohodit, nejdřív myslet, pak jednat. A domýšlet důsledky. Se Snapem to fakt bylo dost šlápnutí vedle. Ani nevím, jak mě taková blbost mohla napadnout. No… tak se jen omlouvám… jo a ty řeči o tobě a o Sin si taky moc neber. Tady teď koluje takových nesmyslů, brzy se na to zapomene,“ mávnu rukou.
 
Wolfram von Wittelsbach - 24. července 2016 13:39
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Hlavní síň → Černé jezero



Šerm




• Skupina osob u jezera



Isaacovi jsem se už více nevěnoval. Jeho kecy stejně byly jen nějaký emocionální výprd, s kterým chtěl vypadat, že je v pohodě. Navíc jsem nechyběl snad ani jeden celý den. Ale toho si nevšimne někdo, kdo se pravděpodobně dívá stále do země nebo na lacinou cetku, co nosí u krku.
Na slečnu Airimoy jen tázavě pohlédnu. Narážela nejspíš na to samé. 'Že by na ni působily ještě ty drogy? Nebo jim tu skutečně tak chybím?' Asi bylo příliš vynechat dva obědy.
Chystám si konečně sednout, ale to se přiřítí Calvin. Schválně do něj narazím ramenem. 'Šašek.' Do teď nechápu, jak se takový kretén mohl dostat do Zmijozelu. Dokonce se divím, že ho vůbec pustili do Bradavic. Vždyť je to zmijozelská parodie a trotl, který je všem pro smích.
Konečně jsem se posadil a mohl si nalít kávu. Na Eleanor reagovat také nemusím. Přece jen by se Dee neměla nenechat peskovat. Pousmál jsem se. Nevím, na co si to Eleanor hraje. Chce vyčítat hluk nám, hlavně že si neumí zklidnit ty své nebelvírské psiska, co dělají hluk a bordel jako puberťáci.
'Mrtvá studentka Bradavic. Aspoň, že budou úspěšně šířit chaos ve škole, když nezmíní, kdo je oběť. Ostatní články mě příliš nezajímají. Zmizelou dívku neznám, takže se o ni nemusím zajímat. O famrpál se taky zrovna nestarám a uprchlý smrtijed... 'V Bradavicích bychom měli být stejně v bezpečí.' Kdo by také dobrovolně vstupoval nepřátelsky do Bradavic, kde jsou jedni z nejlepších kouzelníků vůbec. 'I když v Azkabanu jsou většinou zavření jen největší magoři.'
Raději jsem se věnoval snídani, abych mohl jít na kroužek.


Později po snídani jsem už zamířil zpět na pokoje.
'Zase bez hůlek...' pomyslel jsem si, když jsem si bral dle učitelova nařízení vhodné sportovní oblečení. 'Oblečení, které jde postrádat... Vtipné, můžu postrádat cokoliv.' Přesto mi pohled zabloudil na školní uniformu. Och, více postradatelné oblečení bych zde najít nemohl. Ale raději budu nosit školní uniformu upravenou na míru než nějaký ošoupaný pytel. „Kraťasy budou stačit.“ rozhodnu se pro černou barvu a dále nemyslet na ničení školní uniformy. Zatím si stále ponechávám šedý svetr.

Když dorazím k Černému jezeru, zamířím rovnou za skupinkou mé koleje, která se drží u sebe. Dál je i Marie a další. Skutečně nechápu, co tu ona vůbec dělá. 'Snad se nechystá další křížová výprava.' Absolutně nechápu, co v Bradavicích dělá někdo pobožný. 'A ještě tu postaví pojebaný kostel.'

Ahoj. Pozdravím Patricka a ostatní, jakmile k ním dojdu. Pohledem si prohlédnu Dee. „Člověk by si myslel, že se přijdeš omluvit, kvůli svému zranění, ale nevypadáš, že bys dnešní hodinu chtěla vynechat.“ Jen ať Alacazar ještě nestrhne body za to, že mu tu chodí zranění studenti.
Když si všimnu Eriky, usměji se na ni. Určitě už celý Nebelvír shazuje vinu na mne, co se týká incidentu se Snapem, jinak to taky neumí.
 
Deirdre Airimoy - 23. července 2016 23:05
dd4714.jpg

Velká síň ---> Dívčí pokoje ---> Černé jezero


zmijozelský stůl, Christina, Patrick, John, Erika, Marie, Eleanor, Kenji, Benji, Acai, Matt, Isaac


Acai to naštěstí vzala s humorem. Nemám náladu se s ní dál debatit, a tak na ní, Isaaca a Matta pouze kývnu a vrátím se na své místo vedle Patricka. Náš slavný odchod vyruší přílet sov. Na stole nám přistanou noviny. Zdravou rukou po nich hrábnu a přelétnu pohledem titulky.
Někdo umřel? Zajímalo by mě, jestli to byla nějaká špína nebo něko, koho znám... Měla bych o tom napsat otci? Třeba něco ví... Na Ministerstvu by se o tom mohlo mluvit...
Hodím noviny zpět a pohledem sleduji, zda dostanu nějakou tu poštu. Chytím rovnou dvě obálky - podle úhledného písma poznám otcův dopis a ten druhý bude nejspíš od bratra. Do diskuze o mrtvé studentce se nijak nezapojuji, strčím si do pusy bagetu a s oběma psaními se vydám za Patrickem. Rychlý pohled na Nástěnku mi napoví, že se šerm za chvilku koná u Černého jezera. V tomhle stavu nebudu schopná ničeho, ale snaha se cení, a tak zamířím za Patrickem do kolejky, abych na sebe hodila něco trochu vhodnějšího.

Až na pokoji si uvědomím strašlivou chybu, kterou jsem udělala. Ráno tu byla Regina, která by mi s oblékáním pomohla, teď jsem tu ale sama a je už pozdě lézt za Patrickem. S povzdechem hodím na postel obálky, do kterých mrknu později a zalétnu pohledem k dárku, který mi tu nechala Regi. Pořádně si dárek prohlédnu a pousměji se nad vzkazem. Budu jí muset pořádně poděkovat později. Pero vypadá opravdu nádherně. Posvátně je položím na polštář a vydám se ke skříni, kde vylovím vhodný oděv. Stáhnout ze sebe současné oblečení není tak těžké - je dole v cuku letu. Horší je to s nandáváním sportovního oděvu. S jednou rukou toho moc neudělám, a tak se s vypětím všech sil natáhnu do černého tílka, dlouhých černých legín a mikiny. Se zoufalým výrazem si natáhnu tenisky, které jsem měla na sobě už před tím. S jednou rukou tkaničky bohužel nezavážu, a tak je nechám být a vydám se zpět do společenky, kam za chvilku dorazí i Patrick.
"No já nevím... Co je podle tebe horší - ty nebo chromej mrzák, kterej s levou rukou umí šermovat asi tak jako slepej s holí, co myslíš?" Zazubím se na něj. "To víš, holky se chtěj umět bránit a bejt drsnější jak kluci. Je to pěkně bad ass, nemyslíš? Ta skvadra tam se mi ale moc taky nelíbí... Máš pravdu.a Dandymu. Oba by si to zasloužili."

Snažím se jít pomalu, abych nezakopla o rozvázané tkaničky. Držím se za Patrickem statečně a po příchodu k jezeru s ním okamžitě zamířím ke Christině. Je super vidět další oblíbenou tvář. Wolfram tu ještě není, nejspíš se snaží někde zbouchnout další holku, aby mohl mít vlastní soukromou školku.
"Ahoj Chris! Čekáš tu už dlouho? Trochu jsme se zdrželi..." Věnuji jí široký úsměv a pohledem přelétnu celou skvadru nebelvírských a Benjiho. S neutrálním výrazem jim kývnu na pozdrav, na Marii se zářivě usměju a zamávám ji. Poté se vrátím pohledem zpět ke Chris a Patrickovi.
"Můžete mi prosím někdo zavázat tkaničky u bot a hodit mi vlasy do culíku? Ehm... s tou rukou to je fakt na houby." Výmluvně sjedu pohledem k ruce a v otevřené dlani jednomu z nich nabídnu gumičku. Vlasy mi zatím spadají volně na ramena.
Za jak dlouho bude oběd?
 
Patrick Carman - 23. července 2016 17:24
25_by_wakeupnakedd5v25jf1240.jpg

Velká síň - Kolej - Černé jezero

Dee, Christina, všichni ve velké síni a u jezera


Doprovázím celou odcházející svatou mrzimorskou trojici pohledem. Možná by už bylo možné dát si v klidu kávu, ale nehodlám dál přihlížet Isaacovu šaškování - zrovna dělá bordel u jejich stolu. Že mě to překvapuje, u nich je to považováno za roztomilé a přátelské. Že se chová jako buzerant z mateřské školky, to je věc druhá. Rozloučím se se zbytkem stolu a společně s Dee se chystám opustit tu malou zoo, když v tom dovnitř vlétnou sovy. Teď to má korunu.

Mně, jako myslím jedinému, donese poštu sokol. Je to mnohem rychlejší a praktičtější - to by ale bylo, aby otec neměl něco výstředního. Na druhou stranu pochybuji, že se najde víc než pár jedinců jejího druhu, kdo by že sebe nechal udělat poštovní slepici a domácího mazlíčka zároveň. Zakroužila mi nad hlavou, upustila dopis, který jsem chytil a usedla mi na rameno. Normálně by mi nejspíš způsobila menší ranky, to bych jí moc nepoděkoval, ale má drápy ošetřené kouzly tak, že mi nezpůbí ani jediné škrábnutí. Obálku jsem zastrčil do kapsy - je to od otce, nikdo jiný mi nepíše. Nejspíš v ní bude krátký vzkaz a několik bankovek. Falca mě jemně ždibla do ušního lalůčku. Vzal jsem ze stolu několik plátků slaniny a trhal jí je na menší kousky.

Ráno jsem kapku zapomněl na dnešní hodinu šermu. Vlastně jsem trochu doufal, že bych to mohl vypustit, protože se mi nechce dělat bůhvíjaké bojové kreace když nejsem úplně v pořádku. Ještě mi to tam uklouzne a budu za vola. Nemám ale rád, když ze sebe někdo dělá chudinku, když může fungovat. Nakonec se přeci jen vydám do zmijozelských kolejí, abych se převlékl. Falcu usadím na její podstavec u mé postele s pomocí Aquamenti jsem jí naplnil mističku s vodou. Hodil jsem na sebe šedé tepláky černé přiléhavé tričko a mikinu. Už budu mít nejspíš kapku zpoždění, připočítám-li, jak dlouho mi bude trvat cesta k jezeru. Proto ve spěchu vezmu Falcu, která nespokojeně zamávala křídly, zamířím zpět za Dee do společenské a vyrazili jsme z hradu.

"Ne že se mi budeš smát, jestli se tam přerazím," zazubím se. "Jen mě překvapilo, kolik se sem přihlásilo holek. Opravdu by mě zajímalo, jestli všechny vydrží. Někdo by alespoň mohl Eleanor vylepšit obličej mečem," pronesu během cesty, než dorazíme k jezeru.

Při příchodu mírně kývnu ke všem přítomným a zamířím ke Christině, zjevně se sem přihlásil převážně samý odpad Bradavic, proto rád vidím někoho normálního.
"Ahoj šermířko," prohodím s úsměvem, "Na takovém předmětu jsem čekal kapku vybranější účast," dodám ponuře a přejedu ostatní pohledem. To je materiál...
 
Barbara Snow - 22. července 2016 18:32
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg
Pryč ode všech
Všichni ti u stolu
Velká síň - cesta do Prasinek

Ani už jsem nestihla Isaacovi odpovědět. U našeho stolu skoro vypukla válka. Jen jsem tak tiše seděla a sledovala, co se děje. Už jsem dojedla, takže jsem mohla kdykoliv odejít. A je pravda, že tady k tomu příliš nechybělo. Jako vždy mě štvalo chování mé koleje vůči ostatním. Ani za těch pět let jsem si nezvykla a nejspíš si nezvyknu nikdy. Tiše jsem si povzdechla a ještě jsem do sebe hodila pití, co jsem tu měla. Čas zmizet.

Už jsem se zvedala, když přišla pošta a noviny. Mně osobně samozřejmě nedorazilo nic. Nikdy mi nechodila pošta, pouze sestře a sestřence. Prý proto, že já nikdy nic nechci a nepotřebuji.

Mohla bych se aspoň podívat, co se děje nového... Ale ani jsem to nemusela dělat. Stačilo jen poslouchat. Diskuze v síni se rozproudila naplno. Nejvíce je zaujala poměrně nekonkrétní zpráva o smrti studentky odtud. Zamrazilo mě při pomyšlení, že by někdo z nás zemřel, vzápětí však moje pesimistická část mysli zazoufala, že se to nestalo mně. Stejně nikoho nezajímám, ne? Proč jsem se ještě neutopila v tom jezeře...?

Caylusovy poměrně hlasité poznámky k článkům jsem raději ignorovala. Věděla jsem, že jinak bych mu chtěla vypálit díru do toho jeho otravného ksichtu. Jenže zaprvé, nechtěla jsem porušovat školní řád, a zadruhé, už přeci neovládám žádný oheň. A kouzlo na jeho vyvolání jsem se nikdy neučila, protože jsem si myslela, že ho potřebovat nebudu. Samozřejmě, že jsem se mýlila. Vždyť já přeci nemám nikdy pravdu. Heh. Ještě abych měla. Bídná bytost jako já si něco takového přeci nemůže dovolit.

Asi je právě teď nejlepší čas odejít. S krátkou zastávkou v umývárnách, abych se ujistila, že mi ze snídaně nic nezůstalo. A pak už jsem zamířila do Prasinek. Snad už bude tento den o něco lepší.
 
lady Christina De Spontin - 22. července 2016 15:37
234723.jpg

U jezera

Erika, Kenji, Maria, Eleanor, John, Benji



Profesor očividně vyčkával, až se tu objeví všichni. Zatím jsem tu byla jenom já a ten z mrzimoru. Nějak si nevybavuji jméno, ale ono stejně nebude důležité. Pochybuji, že s ním přijdu do bližšího kontaktu. Rozhodně ne, pokud to bude záležet na mně.
Chvilku jen tak postávám a začínám být otrávená. Nemám ráda čekání. Všem to strašně dlouho trvá. Ovšem, když se přiřítí Erika se svou energickou aurou a neumlčitelnou pusou, začnu ticho při čekání postrádat.
"Dobré dopoledne." Slušně ji pozdrav opětuji. Nemám tušení, co ji vede k tomu, že bych si snad chtěla povídat, nebo snad sdílela její nadšení ohledně zbraní. Sama pořádně netuším, co tu vůbec dělám. Předpokládala jsem, že tu bude i On, ale nějakým nedopatřením..
"Pokud se tak jmenuje, pak se dá předpokládat, že nějaká spojitost tam bude. Proč se nezeptáš jeho? Určitě ti rád odpoví." Pomalu se otočím jejím směrem. Ne, že by mě to samotnou nezajímalo, ale šťourání se do cizích rodinných záležitostí ji klidně přenechám. Její elán mi přinejmenším leze na nervy.
"Je to naše první hodina. Většina z nás nikdy meč v ruce nedržela. Dávat nám pravé hned, by bylo přinejmenším nezodpovědné." Ale možné je všechno. To poslední, co bych chtěla je, aby mi tu nějaký šikula vypíchnul oko. Mimoděk sjedu na profesorův meč. Do působivé zbraně má tedy daleko. Spíš mi přijde, že ho vyhrabal někde ve starožitnictví.

To už přichází i pobožná, ale naštěstí se nijak nezapojuje. Jen na ni mírně kývnu. Výchova mi nedovoluje nereagovat na něčí pozdrav, bohužel. Krátce po ní přichází i japonec a přimotává se k Erice. I on si vyslouží můj pozdrav. Beru ho skoro jako vysvobození, protože předpokládám, že Erika teď svoje nadšení zaměří jeho směrem. Mimoděk se ušklíbnu při jeho poznámce, směřované k černoprdelnici.
Přicházejí další. Začíná tu být až moc lvíčat na můj vkus, proto opatrně popojdu, abych se dostala do bezpečné vzdálenosti a opřu se o první větší skalku. Netrpělivě pak vyhlížím kohokoli ze zmijozelu. Pokud vím, tak by se měl dostavit alespoň Patrick a Wolfram, pokud Dei usoudí, že se na to ještě necítí.
 
John Dandy ♥ - 22. července 2016 09:36
jennifergarner600x80054843903.jpg

Hlavná sieň -> Pokoj -> Čierne jazero


Eleanor, Angela, Ryan, Isy, Acai, Matt + ostatní



Už som vedel, že je čas ísť na šerm, ale najprv sa mi tam nechcelo, nevedel som .. čo robiť. Nakoniec na niekoho natrafím. Ďakujem. Poviem Matthewovi, ktorý práve odchádzal do svojho pokoja.
Záchodová kamarátka? Čudne sa pozriem na Isy. Ale veď sme s Acai len kecali .. No ani sme spolu nekecali .. Ach jáj . Okej, tak choďte. Mávnem rukou. Následne sa pozerám na ostatných, u nášho stolu - Angela.


Eleanor, ktorá ma má pod prezývkou leňochod .. tiež si to myslím, že má pravdu, ona je u šermu už dávno a ja si vyvaľujem .. no nič ..
Tak prejdem cez stôl, k ďalším stolom a nakoniec idem až do svojej izby.
Vo svojej izbe, si odkladám všetky nepotrebné veci ako je napríklad šatka, potom tieto neobyčajné okuliare, sveter, mikinu
a veľa podobného .. Na chvíľu si sadnem a rozmýšľam, do čoho sa sakra oblečiem ..
Nenapadá ma viac variant ako športové oblečenie, ktoré je pre mňa asi najideálnejšie.


Následne sa prezliekam do niečo športovejšieho, ako je tričko a krátke kreťasové rifle.
Poukladám si zbytok bielizne a potom sa ešte pôjdem do kúpeľne zladiť. Úps ..
Eleanor asi fakt na mňa čaká .. Začesal som sa najrýchlejšie ako som mohol a utekal za ňou.
V nasledujúcich minútach som videl ako ostatní, idú na šerm.
Medzitým som stretol aj Mariu, ktorá tam je tiež zapísaná. Cestou, som rozmýšľal nad miliónmi
vecami, ktoré by som chcel či pochopiť alebo nejako spracovať. Nevedel som, ako to tam bude vyzerať, či tam prežijem na tom šerme. Snáď áno, nehcem si pripadať ako blbček!

Čierne jazero


Eleanor, zmijozel, a potom nikto konkrétni ...

Napokon som z diaľky videl starých známych. Júú, konečne!
Eleanor? ..
Tak, prepáč že meškám .. nie si tu sama, že ?
Postavím sa vedľa nej a čakám.
Rozhliadam sa tomto mieste, vidím tam niekoho zo zmijozelu a podobne ..
Nestačím sa diviť, koľko je tu veľa ľudí. Nevieš ešte na koho čakáme? Opýtal som sa Eleanor. Stavím sa že povie, že sme tu všetci a čakali len a len na mňa.
 
Acai Luqueba - 22. července 2016 00:29
215783.jpg

Hlavní síň

Erika, Noemi, Ryan, Dan, Alex, Benji + označení



Ani jsem si nevšimla, že u stolu byl i Benji, až do chvíle, kdy se od stolu zvedl. Jen jsem mu zamávala. Jakmile mám před sebou jídlo, nevnímám okolí tak, jak normálně. Ale on si to snad osobně nevezme. Nějakou chvilku už se známe.
V momentu, kdy se Erika chytla Cayova jména, se moje pozornost upne na ni. Nijak mě to nevytáčí. Sama dobře vím, jaký Cay umí být, ale je prostě takový. Asi jsem si už zvykla.
"Věř tomu nebo ne, ale má i svoje světlé chvilky." jeden koutek mi mimoděk vylétne nahoru. "Kdybych se u něj soustředila na ty špatné vlastnosti, tak se s ním netahám už tolik let." Nejspíš nic, co by stálo za vysvětlování. Zvykla jsem si, že zrovna tohle je něco, co většina lidí tady nechápe. Jako kdyby to, s kým spím, určovalo, jaká jsem. Ale co už. Konverzace se upne jiným směrem. Jen se tiše chichotám při představě zvracejícího Kenjiho. Chudák kluk. Emily dokáže být pěkná potvora, když se jí chce. Zkušenost z první ruky.
"Působivě?" zopakuji po Erice označení našeho nového profesora. "Já ti nevím. Spíš mi přijde, že si tím mečem něco kompenzuje." zasměju se a pak jí jen zamávám, když se od našeho stolu vzdaluje.

Téma domácích skřítků šlo silně mimo mě. Nikdy jsme doma nikoho takového neměli a představa, že bych milovala někoho natolik, že bych mu doma dělala dobrovolného otroka mi přijde dost smutná. Proto nad tím jen pokrčím rameny.
"Dost možná. Jsou věci, který zkoušet nemusím."
zazubím se na Alex a její návrh, abych skočila do kuchyně a zeptala se jich. Když mě naposledy načapali, jak jim kradu jídlo, tak nebyli zrovna příjemní. Myslím, že kdybych se tam ukázala, tak by mě zbičovali. Skřeti lakomý.
To už ale k našemu stolu zavítá Noemi. Chvilku od svého talíře sleduji její počínání, načež se začnu neskutečně tlemit, když chrstne šlehačku Danovi do obličeje. Stačí pár jejích slov a je mi naprosto jasné, co se muselo stát.
"K nakousnutí." přidám si svojí dávku posměchu, pak se ale podívám na holky. "Je škoda trčet ve škole i o víkendu. Navíc když je venku tak hezky." Dodám, když Alex v podstatě už Noemi vysvětlí, o co jde. Čím víc, tím líp, no ne?
Koutkem oka zaregistruji, jak se k našemu stolu přimotává Ryan. Začíná tu být víc nebelvírských než mrzimorských, ale nijak mi to nevadí. Alespoň tu není nuda.
"Brý." odpovím mu a vrhnu se na kakao. Měla jsem chuť spíš na kafe, ale po něm jsem vždycky nadopovaná jak králíček energizer. Bylo to právě tohle kakao, které jsem vyprskla na Dana, když Ryan začal mluvit o Barbaře a jejím chlupatém břichu. A kozách. Najednou jsem nevěděla, jestli se mám začít smát a nebo dusit, tak jsem pro jistotu dělala obojí najednou.
Ryan a jeho hlody. Vždycky mě zajímalo, kde se v něm tohle všechno bere. Někdy přemýšlím nad tím, jestli má ze všeho prdel a nebo tomu opravdu věří. "No.. její kozy jsem ještě neviděla, ale určitě ti je ráda ukáže, když si o to řekneš." se smíchem si setřu slzy, co mi při popadání dechu vyhrkly. "Promiň." zašklebím se na Dana. Má dneska smůlu, chlapec.
"A to jsem si vždycky myslela, že má tak hezký vlasy." pobaveně povytáhnu obočí. Samozřejmě tomu nevěřím, ale proč kazit srandu. "Ale taková sluníčkem spálená pleška asi pod parukou musí dost bolet. Chudák holka." Soucitně si povzdechnu a zakousnu se do lívanců. Chtělo by to šlehačku. "Nikdy jsem nepochopila, na co ty samoopalováky vlastně jsou. To se jako fakt napatláš krémem a pak zhnědneš?" U nás nic takového nemáme. Tam by to stejně nikdo nepotřeboval. A nikdo nechce bejt bílej, kdyby to náhodou fungovalo i obráceně.
"Vlastní zkušenost?" Někdy se fakt divím, co ten kluk dokáže vyblejt. Ale zvedlo mi to už tak dost povznesenou náladu.
"Mimochodem... zrovna přemýšlíme, co budeme dělat. Ty máš něco v plánu?" zapojím ho do hromadného hovoru, abych se nad jeho výroky nemusela bavit sama.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0313730239868 sekund

na začátek stránky